21 C 102/2016 - 429

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Andreou Grycovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 4 114 000 Kč s přísl. takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 773 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 2 340 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 3 388 000 Kč od [datum] do [datum], úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 1 614 500 Kč od [datum] do zaplacení a dále úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 726 000 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované částku 1 296 500 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Vzájemný návrh žalované, aby žalobkyně byla povinna zaplatit žalované částku 272 262 Kč, se zamítá.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 152 988,53 Kč k rukám právního zástupce žalované do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet zdejšího soudu náhradu nákladů státu v rozsahu 64%, o níž bude rozhodnuto samostatným usnesením.

VII. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet zdejšího soudu náhradu nákladů státu v rozsahu 36%, o níž bude rozhodnuto samostatným usnesením.

VIII. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet zdejšího soudu soudní poplatek ze vzájemného návrhu ve výši 53 545,45 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou proti žalované domáhala zaplacení částky 4 114 000 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Žalobkyně byla vybrána jako nejvhodnější uchazeč pro realizaci veřejné zakázky s názvem„ Zajištění energetické efektivnosti [anonymizována tři slova], [země]“ (dále jen„ Veřejná zakázka“) vypsané žalovanou. Dne [datum] byla mezi účastníky řízení uzavřena Smlouva k veřejné zakázce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Předmětem Smlouvy je dle čl. 1 projekt, který spočívá v provedení dodávky v sektoru výroba a energie, který je specifikován v Příloze [číslo] Smlouvy, v Příloze [číslo] je uveden časový harmonogram aktivit projektu a v Příloze [číslo] je etapový rozpočet. První a druhá etapa byla v Etapovém rozpočtu rozdělena do několika aktivit, které měly být zčásti splněny v roce 2014 a z části v roce 2015. Aktivita [číslo] nazvaná Strategie komplexního řešení výroby, rozvodu a užití tepla (dále také jen„ Strategie“) spočívala v průzkumu trhu s biomasou, analýze podkladů a definice Strategie a zpracování technické části projektové dokumentace. Tuto aktivitu žalobkyně splnila v rozsahu 100 %, přičemž odměna za toto dílčí plnění činí 308 550 Kč včetně DPH za část provedenou v roce 2014 a částku 54 450 Kč včetně DPH za část provedenou v roce 2015. Aktivita [číslo] nazvaná Připomínkové řízení s partnery, v nichž se mohli partneři projektu vyjádřit k výstupům aktivity [číslo], byla rovněž žalobkyní splněna ze 100 %, a tudíž žalobkyni náleží částka 154 275 Kč včetně DPH (za rok 2014) a částka 27 225 Kč včetně DPH (za rok 2015). Aktivita [číslo] nazvaná Specifikace potřeb nového servisního objektu spočívala ve vypracování dokumentace technologické části kotelny, tento žalobkyně předala příjemci projektu, tudíž opět tuto aktivitu splnila ze 100 % a náleží žalobkyni částka 154 275 Kč včetně DPH (za rok 2014) a částka 27 225 Kč včetně DPH (za rok 2015). Aktivita [číslo] nazvaná Zpracování do úrovně technické části projektové dokumentace nutné pro stavební povolení byla rovněž splněna ze 100 %, neboť žalobkyně zpracovala technickou část projektové dokumentace v souladu se Strategií v rozsahu potřebném pro získání stavebního povolení. [příjmení] sjednaná za tuto aktivitu činí 2 395 800 Kč včetně DPH (za rok 2014) a částku 266 200 Kč včetně DPH (za rok 2015). Aktivitu [číslo] nazvanou Zpracování prováděcí projektové dokumentace technické části bylo žalobkyní vyhotoveno z 60 %, což bylo v souladu s harmonogramem, tudíž žalobkyni náleží částka 340 480 Kč včetně DPH (za rok 2014) a částka 304 920 Kč včetně DPH (za rok 2015). Aktivita [číslo] nazvaná Připomínkové řízení s partnery v místě a relevantními institucemi měla být žalobkyní naplněna do [datum] z 60%. Žalobkyně vynaložila značné úsilí na dosažení tohoto procentuálního naplnění navzdory absentující spolupráci ze strany žalované. Cena tohoto plnění byla stanovena částkou 26 620 Kč včetně DPH (za rok 2014) a částkou v 45 980 Kč (za rok 2015). Žalobkyně vyúčtovala cenu ve výši 3 388 000 Kč za první etapu fakturou [číslo] ze dne [datum] se splatností dne [datum]. Zároveň je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 726 000 Kč odpovídající ceně za provedené činnosti označené v Etapové zprávě jako aktivita [číslo] a [číslo] provedených v roce 2015 nad již shora vyúčtované odměny. Dne [datum] doručila žalovaná žalobkyni dopis ze dne [datum], jímž žalobkyni sdělila, že odstupuje od Smlouvy z důvodů porušení povinností žalobkyní. Toto odstoupení žalobkyně neuznává, neboť k žádnému porušení povinností ze strany žalobkyně nedošlo.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná uzavřela dne [datum] Smlouvu s žalobkyní jakožto vedoucím sdružení – [anonymizována tři slova] [rok], druhým účastníkem sdružení byla [právnická osoba] [anonymizováno], k Veřejné zakázce. Žalobkyně však v žalobě opomíjí řadu významných skutečností. Předně Veřejná zakázka předpokládala zahájení prací ihned po podpisu smlouvy, o němž se předpokládalo, že nastane v červenci 2014. Tomuto odpovídal i časový harmonogram a etapový rozpočet, kdy první etapa měla být ukončena [datum] a druhá nejpozději do [datum]. Vzhledem k časovému posunu podpisu Smlouvy (z důvodu napadnutí neúspěšného účastníka tendru u [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova]) byla žalobkyně upozorněna na skutečnost, že Smlouva musí být uzavřena v souladu s návrhem smlouvy obsaženým v nabídce vybraného uchazeče (dle § 82 odst. 2 zák. č. 137/2006 Sb., v tehdy platném znění) s tím, že aktivity z první a druhé etapy, které nestihne realizovat v původních termínech, budou převedeny do roku 2015. Tuto informaci si žalobkyně vyložila nesmyslným způsobem tak, že přestože aktivity nebyly realizovány, vyfakturovala fakturou ze dne [datum] odměnu odpovídající veškerým aktivitám roku 2014, jako by byly realizovány. Faktura však měla být dle Smlouvy uhrazena teprve až po odsouhlasení průběžné zprávy o realizaci dané etapy projektu a po splnění dílčího předmětu plnění (bod 4.2 a 2.2 Smlouvy). Žalovaná k prověření informací z etapové zprávy uzavřela smlouvu na externí monitoring se [právnická osoba] [anonymizováno] (dále jen„ [anonymizováno]“), přičemž na základě expertního posouzení [anonymizováno] a vlastního monitoringu včetně informací partnera žalované, nebyla průběžná etapová zpráva žalobkyně ze dne [datum] schválena. Dalším důvodem pro neuhrazení faktury žalobkyně je pak její nesoulad ve vztahu k DPH. Všichni uchazeči Veřejné zakázky byly v zadávací dokumentaci (bod 7, str. 18) upozorněni na skutečnost, že v rámci projektu se jedná o dodávku do země mimo EU, kdy v takovém případě je dodávka osvobozena od DPH při vývozu zboží podle § 66 zák. č. 235/2004 Sb., o DPH. Jak vyplývá z nabídky žalobkyně, činí nabídková cena bez DPH částku 25 930 000 Kč, DPH částku 5 445 300 Kč. Žalobkyně tedy chybně u své odměny za realizaci projektu uvedla DPH, tuto svoji chybu si uvědomila při vystavení faktury [číslo] v níž uvedla DPH ve výši 0, avšak žalované vyfakturovala částku o 588 000 Kč vyšší, než odpovídala nabídce žalobkyně ve Veřejné zakázce. Navíc žalobkyně sama ve své etapové zprávě uvedla, že jednotlivé aktivity z první a druhé etapy byly realizovány v rozsahu 22 % až 90 %, dle [anonymizováno] byly aktivity splněny v rozsahu 0 % až 10 %. Výše uvedená faktura tak byla žalobkyni vrácena, žalobkyně i přes vysvětlení a emailovou komunikaci trvala na svém názoru. Dalším rysem zahraniční rozvojové spolupráce je skutečnost, že žalovaná nemůže garantovat realizátorům víceletých projektů, že bude projekt vždy dokončen, smlouvy v podstatě zajišťují pouze první rok vzájemné spolupráce. Pokračovat v projektu v dalším roce je realizátorům umožněno až po podpisu dodatku ke smlouvě na další rok. Bez podpisu dodatku by realizátor postupoval v rozporu se smlouvou a žalované by tímto vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši plnění realizátora. V daném případě však k uzavření dodatku již nedošlo, neboť žalobkyně nekorektně a problematicky jednala nejen vůči žalované, nýbrž i s příjemcem projektu ([anonymizována tři slova] [anonymizováno] (dále jen„ [nemocnice]“) a [anonymizována tři slova] [anonymizováno] (dále jen„ [anonymizováno]“), s nimiž měla žalobkyně spolupracovat a koordinovat svou činnost. Dokonce i s druhým z účastníků [příjmení] [jméno] [rok] se žalobkyně nebyla schopna dohodnout a [právnická osoba] [anonymizováno] sdělila žalované, že se konsorcium [anonymizována dvě slova] [rok] rozpadlo. Jak vyplývá z čl. 12 smlouvy o založení tohoto konsorcia, zavázali se účastníci plnit vůči žalované společně a nerozdílně. Žalobkyně však opět argumentovala, že ona podepsala Smlouvu a žalovaná nemá co komunikovat s jejich bývalým partnerem. Žalovaná tak vzhledem k zásadním problémům v realizaci projektu přistoupila k výjimečnému kroku a odstoupila od Smlouvy. Po ukončení Smlouvy měla žalovaná zájem vypořádat se s účastníky zaniklého konsorcia [anonymizována dvě slova] [rok]. Žalobkyně však na dohodu o narovnání nepřistoupila, na rozdíl od [právnická osoba] [anonymizováno], jíž byla za poskytnuté plnění uhrazena částka 280 000 Kč.

3. Podáním žalované ze dne [datum] žalovaná uplatnila námitku započtení jakožto obranu proti žalobnímu návrhu dle § 98 o. s. ř. částkou ve výši 726 000 Kč, která představuje smluvní pokutu uplatněnou žalovanou vůči žalobkyni dopisem ze dne [datum]. Tuto svou pohledávku žalovaná započetla proti pohledávce žalobkyně z titulu údajného plnění realizovaného bez uzavřeného dodatku Smlouvy. Dále žalovaná učinila vůči žalobkyni vzájemný návrh dle § 97 o. s. ř. na zaplacení částky ve výši 1 568 765 Kč s tím, že se jedná o smluvní pokutu uplatněnou žalovanou vůči žalobkyni dopisem ze dne [datum] v souladu s článkem 7.5 Smlouvy.

4. Žalobkyně ve vztahu k námitce započtení i vzájemnému návrhu tvrdila neplatnost ujednání o smluvních pokutách s tím, že pokud jde o smluvní pokutu vyplývající z článku 7.5 Smlouvy, pak vznik této smluvní pokuty je podmíněn porušením povinnosti a vázán na odstoupení od smlouvy s tím, že dle judikatury Nejvyššího soudu je takto sjednaná smluvní pokuta neplatná. Pokud jde o smluvní pokutu vyplývající z čl. 3 Smlouvy, pak tato je neplatná pro absolutní neurčitost výše sjednané smluvní pokuty.

5. Mezi účastníky bylo nesporné následující. Žalobkyně byla vybrána jako nejvhodnější uchazeč pro realizaci Veřejné zakázky vypsané žalovanou, veřejná zakázka byla uveřejněna pod [číslo] byla zadána jako nadlimitní veřejná zakázka. Součástí zadávací dokumentace byl Projekt rozvojové spolupráce ČR s [země], který tvoří přílohu [číslo] Smlouvy, a jenž byl vypracovaný žalovanou. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] Smlouvu, písemný dodatek pro rok 2015 ve smyslu článku 2.3 Smlouvy uzavřen nebyl. Žalovaná průběžnou etapovou zprávu o realizaci etapy za rok 2014 ve smyslu čl. 4 neschválila (neodsouhlasila). Sazba DPH z odměny (ve smyslu čl. 2) je 0 (nulová). Žalobkyně vypracovala několik verzí Strategií s tím, že ke Strategii obdržela od příjemce projektu připomínky. Strategie byla vypracována i v bosenském jazyce.

6. Naopak mezi účastníky řízení bylo sporné, zda byla Smlouva na straně zhotovitele uzavřena jen s žalobkyní nebo s žalobkyní a [právnická osoba] [anonymizováno], a zda žalovaná platně od Smlouvy odstoupila. Dále bylo sporné, zda žalobkyně řádně (popř. v jakém rozsahu) splnila aktivity v první a druhé etapě pro rok 2014 včetně případné hodnoty tohoto plnění pro žalovanou v případě platného odstoupení od Smlouvy. Konečně bylo sporné, zda žalované vznikly tvrzené pohledávky ze smluvních pokut, resp. zda byla ujednání o smluvních pokutách vyplývajících z čl. 3 Smlouvy a 7.5 Smlouvy platná.

7. Provedeným dokazováním má soud za prokázaný následující skutkový stav. Smlouvou o založení„ [anonymizována čtyři slova]“ má soud za prokázané, že žalobkyně a [právnická osoba] [anonymizováno] uzavřely dne [datum] smlouvu s cílem vytvoření [anonymizována tři slova], přes které budou členové konsorcia společně nabízet a realizovat projekt„ Zajištění energetické efektivnosti nemocnice v [anonymizováno], [země]“, pro jehož realizaci bylo zveřejněno oznámení o veřejné zakázce, číslo zadávací [anonymizováno] [číslo]. Dle čl. 2 se činnosti konsorcia skládají z přípravy nabídky a splnění všech tendrových podmínek a kompletní služby realizace Projektu, které se zakládá na zadání zadavatele a ostatních podmínek z tendrové dokumentace. Dle čl. 3 v případě, že by zakázku vypracování Projektu získalo konsorcium, členové konsorcia zodpovídají solidárně vůči zadavateli. Dle čl. 4 Lídr konsorcia je žalobkyně, tudíž tato podá nabídku přes odpovědnou osobu. Odpovědná osoba, která bude zastupovat konsorcium, je [jméno] [příjmení], [příjmení], předseda představenstva žalobkyně. Dle čl. 7 se nabídka pro realizaci prací v rámci projektu bude zakládat na společně vytvořené nabídce členů konsorcia. Dle čl. 8 Nabídku a smlouvu se zadavatelem podepisuje představitel konsorcia z článku 4 jménem a za konsorcium. Dle čl. 12 se členové konsorcia zavazují, že budou vůči veřejnému zadavateli a třetím osobám z jakýchkoli právních vztahů vzniklých v souvislosti s touto veřejnou zakázkou zavázáni společně a nerozdílně, a to po celou dobu plnění veřejné zakázky.

8. Zadávací dokumentací k Veřejné zakázce má soud za prokázané následující. Zadavatelem této veřejné zakázky byla žalovaná, přičemž zadávací dokumentace obsahuje kromě popisu Veřejné zakázky, doby a místa plnění zakázky, rovněž požadavky na prokázání kvalifikačních předpokladů, dále způsob zpracování nabídky a její formu, způsob zpracování nabídkové ceny včetně způsobu hodnocení nabídek atd. Přílohou zadávací dokumentace byl mimo jiné projektový dokument. Ve vztahu ke sporným otázkám významných pro toto řízení bylo zjištěno: Mezi kvalifikačními požadavky je požadavek, aby minimálně jedna odpovědná osoba hovořila česky v kombinaci s místním jazykem a angličtinou, alternativou je kombinace dvou osob, kdy jedna osoba bude hovořit v kombinaci český jazyk a bosenština a další v kombinaci český jazyk a angličtina. Ve vztahu k nabídce, musí krycí list nabídky (příloha [číslo]) obsahovat prohlášení uchazeče, že uvedená celková nabídková cena včetně DPH je cenou konečnou a nejvýše přípustnou po celou dobu realizace veřejné zakázky. Pokud jde o nabídkovou cenu, musí být řádně vyplněny Etapový a Strukturovaný rozpočet. Pokud jde o způsob zpracování nabídkové ceny, pak zadavatel preferuje, aby uchazeč předložil nabídku bez DPH (z důvodu osvobození od daně při vývozu zboží dle § 66 zák. č. 235/2004 Sb.), celkovou nabídkovou cenu uvede uchazeč v českých korunách v členění cena bez DPH, výše případného DPH a celková cena včetně českého DPH. Tuto nabídkovou cenu uvede uchazeč v krycím listu nabídky a celkovou cenu včetně případného českého DPH uvede uchazeč také v návrhu realizační smlouvy. Uchazeč bude pro kalkulaci DPH vztaženou k plnění předmětu této veřejné zakázky počítat s nulovou hodnotou DPH v zemi příjemce, neboť DPH v zemi příjemce budou hradit partnerské organizace zadavatele v Bosně a Hercegovině. Přílohou [číslo] Zadávací dokumentace byl Etapový rozpočet, který navrhne uchazeč, přílohou [číslo] byl strukturovaný rozpočet.

9. Krycím listem nabídky ze dne [datum] má soud za prokázané, že uchazečem Veřejné zakázky bylo [anonymizována tři slova] [rok], [IČO] s tím, že osobou oprávněnou jednat za tohoto uchazeče je [jméno] [příjmení], [příjmení]. Nabídková cena činí celkem bez DPH částku 25 930 000 Kč, DPH částku 5 445 300 Kč, cena včetně DPH 31 375 300 Kč. V krycí nabídce je rovněž prohlášení, že uvedená nabídková cena včetně DPH je konečná a nejvýše přípustná po celou dobu realizace veřejné zakázky. Tento krycí list nabídky je podepsán [anonymizováno] [jméno] [příjmení] včetně razítka žalobkyně. Návrhem Smlouvy k veřejné zakázce [číslo] s názvem„ Zajištění energetické efektivnosti nemocnice v [anonymizováno], [země]“ má soud za prokázané, že žalobkyně v rámci výběrového řízení předložila návrh Smlouvy (dle vzoru žalované), kde je jako zhotovitel označeno„ [anonymizována tři slova] [rok]“, přičemž tento návrh za zhotovitele (na základě plné moci) podepsala dne [datum] [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Písemnou zprávou zadavatele ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] má soud za prokázané, že v rámci výše uvedené nadlimitní veřejné zakázky byla vybrána nabídka [číslo] žalobkyně a [právnická osoba] [anonymizováno] z důvodu, že tato nabídka byla vyhodnocena hodnotící komisí jako ekonomicky nejvýhodnější. Strukturou rozpočtu projektu (dle zadávací dokumentace příloha [číslo]) má soud za prokázané, že žalobkyně stanovila celkové náklady Projektu částkou 25 930 000 Kč.

10. Smlouvou k veřejné zakázce [číslo] s názvem„ Zajištění energetické efektivnosti nemocnice v [anonymizováno]“ má soud za prokázané, že jako účastníci stran jsou uvedeni na straně objednatele žalovaná a na straně zhotovitele:„ [právnická osoba], vedoucí konsorcia [anonymizována dvě slova] [rok], jednající [jméno] [příjmení], statutárním ředitelem, zastoupená na základě plné moci [jméno] [příjmení]“. Dle čl. 1 je předmět plnění specifikován v Příloze [číslo] kterou tvoří Projektový dokument a v Příloze [číslo] Smlouvy, kterou tvoří Časový harmonogram aktivit projektu. Přílohou [číslo] je etapový rozpočet, přílohou [číslo] je výpis z obchodního rejstříku, přílohou [číslo] pravidla, povinnosti a doporučení pro zajištění vnější prezentace, Přílohou [číslo] Memorandum o porozumění mezi [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] [země] ve věci rozvojové spolupráce, přílohou [číslo] je plná moc. Tyto přílohy [číslo] až 7 jsou nedílnou součástí Smlouvy. Předmětem plnění je projekt nazvaný jako [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno], [země]“ (dále jen„ Projekt“)., přičemž se jedná o provedení dodávky v sektoru výroba a dodávka energie. Zemí příjemce je [země]. Dle čl. 2 (Cena plnění), bod 2. objednatel zaplatí zhotoviteli za realizaci celého předmětu plnění smluvní celkovou cenu ve výši 31 375 300 Kč včetně DPH. Smluvní cena je akceptovatelná oběma stranami jako nepřekročitelná. Za správnost určení sazby DPH nese odpovědnost zhotovitel. Dle bodu 2. část celkové ceny plnění dle čl. 2, kterou objednatel zaplatí zhotoviteli za jeho řádně a včas realizované plnění, resp. jeho část realizovanou v daném kalendářním roce trvání projektu dle této smlouvy činí v roce 2014 částku 3 388 000 Kč včetně DPH, v roce 2015 částku 10 206 350 Kč včetně DPH a v roce 2016 částku 17 780 950 Kč včetně DPH. Úhrada jednotlivých částí celkové ceny plnění bude probíhat průběžně v letech 2014, 2015, 2016, a to vždy na základě faktury vystavené za jednotlivou etapu realizace předmětu plnění. Jednotlivé etapy provádění předmětu plnění stanoví Etapový rozpočet (příloha [číslo]), platební podmínky stanoví podrobně čl. 4 smlouvy. Dle bodu 2. počínaje kalendářním rokem 2015 pro každý jednotlivý kalendářní rok, v nichž bude prováděn předmět plnění dle smlouvy, se zavazují smluvní strany uzavřít písemný dodatek na základě společného jednání smluvních stran, kterým může být snížena výše části ceny plnění dle bodu 2. sjednaná v bodu 2.. Dle bodu 2. smluvní cena zahrnuje i změny sazby daní včetně DPH, veškeré další poplatky, dále rizika spojená s vlivy změn kurzů české měny, obecný vývoj cen, veškeré další náklady zhotovitele apod. Smluvní cena nezahrnuje DPH v zemi příjemce a celní poplatky při dovozu do země příjemce, vztahující se k Projektu, neboť realizace Projektu je od těchto plateb osvobozena dle Přílohy [číslo]. Dle bodu 2. si je zhotovitel vědom, že realizace projektu probíhá za součinnosti místního partnera objednatele, kterým je [nemocnice] a kancelář [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Dle čl. 3 ([příjmení] plnění a způsob předání), bod 3. plnění předmětu smlouvy probíhá v letech 2014 2016 za podmínky schválení státního rozpočtu pro každý rok realizace projektu, podrobnější specifikace harmonogramu plnění je uvedena v Příloze [číslo] (Projektový dokument). Dle bodu 3. je pro zhotovitele závazný Etapový rozpočet, který vypracoval zhotovitel a tvoří Přílohu [číslo] Smlouvy, dle bodu 3. je zhotovitel povinen předložit průběžnou zprávu o realizaci každé z etap uvedených zhotovitelem v Příloze [číslo] objednateli vždy nejpozději v den ukončení každé jednotlivé etapy. Tato zpráva bude obsahovat přehled realizovaných aktivit projektu dle Přílohy [číslo] včetně plánu aktivit na další období. Zpráva a plán aktivit budou zpracovány na objednatelem stanovených formulářích pro průběžnou zprávu o realizaci projektu a etapový plán aktivit. Po schválení průběžné zprávy a plánu aktivit na další období objednatelem předá zhotovitel jejich finální verze zastupitelskému úřadu ČR v zemi příjemce, a to v tištěné podobě. Dle bodu 3. je zhotovitel povinen předložit finální výsledky plnění předmětu této smlouvy za rok 2014 objednateli formou roční zprávy o realizaci projektu a zhodnocení provedených prací nejpozději do [datum]. Po schválení roční zprávy a plánu aktivit na další rok objednatelem předá zhotovitel jejich finální verze zastupitelskému úřadu ČR v zemi příjemce. Dle bodu 3. pro další roky realizace projektu (předmětu plnění) dle této smlouvy platí článek 3. analogicky s tím, že zhotovitel není oprávněn zahájit realizaci prací (předmětu plnění) v každém dalším kalendářním roce (kromě roku, ve kterém byla podepsána tato smlouva) před uzavřením příslušného dodatku k této smlouvě dle bodu 2.. V případě, kdy zhotovitel zahájí a provede práce v každém dalším kalendářním roce bez uzavření příslušného dodatku k této smlouvě, sjednávají smluvní strany, že hodnota/cena takto provedených prací, za předpokladu, že bude představovat bezdůvodné obohacení na straně objednatele) představuje smluvní pokutu, kterou je zhotovitel povinen uhradit objednateli za porušení povinnosti příslušné práce bez uzavření dodatku neprovádět, tzn. že objednatel nebude po uplatnění smluvní pokuty formou započtení vůči nároku zhotovitele na vydání bezdůvodného obohacení povinen práce realizované bez uzavření dodatku hradit, avšak nad rámec neuhrazení takto provedených prací již nebude smluvní pokutu vymáhat. Zhotoviteli nevzniká povinnost uhradit smluvní pokutu sjednanou v tomto článku smlouvy, pokud důvodem porušení povinnosti zhotovitele stanovené tímto článkem smlouvy bylo prodlení objednatele s uzavřením příslušného dodatku ke smlouvě. Dle bodu 3. si objednatel vyhrazuje právo písemně požádat o zhotovení zprávy o stavu realizace projektu kdykoli i mimo stanovené termíny. Zhotovitel je povinen předložit zprávu o stavu realizace projektu na základě výzvy podle předchozí věty do 30 kalendářních dnů od doručení této výzvy. Dle čl. 4 (platební podmínky a fakturace) bod 4.1 se objednatel a zhotovitel dohodli na fakturaci plateb odpovídající věcnému plnění předmětu smlouvy v dílčích etapách v souladu s Přílohou [číslo]. Dle bodu 4.2 vždy na základě předložení faktury ve výši ceny jednotlivé etapy plnění předmětu smlouvy a po splnění dílčího předmětu plnění specifikovaného pro danou jednotlivou etapu, současně pak při splnění podmínek stanovených v bodě 3. smlouvy a po odsouhlasení průběžné zprávy o realizaci dané etapy objednatelem, bude poskytnuta převodem na účet zhotovitele platba ve výši této faktury. Bod 4.3 stanoví náležitosti faktury, dle bodu 4.5 může objednatel faktury vrátit do data jejich splatnosti, pokud budou obsahovat nesprávné nebo neúplné náležitosti či údaje. Dle čl. 5 (Práva a povinnosti smluvních stran) bod 5.1 se zhotovitel zavazuje realizovat projekt za podmínek a způsobem dle Smlouvy, dle bodu 5.2 se objednatel zavazuje zaplatit za provedení díla cenu dle čl. 2 a způsobem dle čl.

4. Dle bodu 5.4 se zhotovitel zavazuje při vykonávání všech aktivit projektu postupovat tak, aby nedocházelo k žádným neopodstatněným prodlevám v časovém harmonogramu aktivit projektu uvedeném v Příloze [číslo]. Dle bodu 5.5 se Zhotovitel zavazuje umožnit objednateli provést komplexní kontrolu probíhajících aktivit, výsledků řešení projektu a to kdykoli v průběhu nebo v souvislosti s jeho ukončením. Dle bodu [číslo] se smluvní strany zavazují, že při plnění závazků a povinností vyplývajících ze Smlouvy budou vždy postupovat a vystupovat ve vzájemné součinnosti a jednat tak, aby bylo zachováno a šířeno dobré jméno druhé strany a vyvarují se takových jednání, která by mohla ohrozit či poškodit dobré jméno druhé smluvní strany. Dle čl. 7 (Odstoupení od smlouvy a smluvní pokuty) bodu 7.2 je objednatel dále oprávněn odstoupit od smlouvy, pokud zhotovitel použije finanční prostředky v rozporu s účelem nebo na jiný účel, než na který mu byly ve smyslu této smlouvy objednatelem poskytnuty. Dle čl. 7 bude postup uvedený v bodě 7.2 vůči zhotoviteli uplatněn i v případě podstatného a závažného porušení nebo nedodržení sjednaných podmínek, za které se pro tento účel považuje úmyslné porušení nebo nedodržení závazků zhotovitele neplněním nebo opožděným plněním předmětu smlouvy dle čl. 1 Smlouvy a závazků uvedených v čl. 3 Smlouvy. Dle bodu 7.5 doručením odstoupení od smlouvy tato smlouva zaniká. Pokud jsou splněny podmínky pro odstoupení od smlouvy ze strany objednatele, může objednatel současně s odstoupením od smlouvy uplatnit nárok na smluvní pokutu z důvodu porušení smluvní povinnosti, které bylo důvodem objednatele pro odstoupení od Smlouvy, a to ve výši 5% celkové ceny plnění, uvedené v bodu 2. Smlouvy. Smluvní pokuta je splatná do 30 kalendářních dnů po doručení písemného uplatnění nároku na smluvní pokutu a její vyčíslení ze strany objednatele. Dle čl. 9 (Závěrečná ustanovení) bodu 9.1 se práva a povinnosti smluvních stran a veškeré otázky z této smlouvy vyplývající, pokud nejsou upraveny Smlouvou, řídí občanským zákoníkem. Dle bodu 9.2 se smluvní strany zavazují, že při plnění závazků a povinností vyplývajících z této smlouvy budou vždy postupovat tak, aby svým jednáním nebo opomenutí nepoškodily dobré jméno ČR. Dle bodu 9.3 jsou veškeré změny a doplňky Smlouvy uskutečňovány formou písemných dodatků. Smlouvu za zhotovitele podepsala na základě plné moci [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne [datum], žalovaná podepsala Smlouvu dne [datum].

11. Přílohou [číslo] Smlouvy (Projekt rozvojové spolupráce ČR s [země]) má soud za prokázané, že realizátorem projektu je [anonymizována čtyři slova] [rok]. V tomto projektovém dokumentu je popsáno shrnutí projektu, kdy předmětem projektu je dodávka, instalace a zprovoznění technologie zdroje tepla na štěpku, distribučních rozvodů a předávacích stanic v [nemocnice]. Samotné dodávce bude předcházet zpracování Strategie komplexního řešení výroby, rozvodu a využití tepla, vytvoření projektové dokumentace a následné zpracování detailní prováděcí dokumentace. Příjemcem projektových výstupů je [nemocnice] a koordinátorem rekonstrukčních aktivit kancelář [anonymizována tři slova]. Dále je v tomto dokumentu popsán výchozí stav, analýza problému včetně analýzy zainteresovaných stran včetně požadovaných výstupů z jednotlivých aktivit. Požadovaná a závazná forma výstupních dokumentů je upravena v příloze [číslo] – Tabulka požadovaných dokumentů. Uchazeč potvrdí čestným prohlášením přítomnost minimálně 1 člena týmu min. 1x týdně na místě po dobu trvání projektu. V případě důležitých prací (dodávky a instalace samotné) na každodenní bázi, přičemž se musí jednat o osobu s dostatečnou odbornou kvalifikací pro řízení činnosti, která bude aktuálně dle harmonogramu realizována. Čestné prohlášení o přítomnosti realizátora v místě je přílohou [číslo]. Dále jsou v tomto dokumentu popsány výstupy z jednotlivých aktivit: Aktivita [číslo] Strategie komplexního řešení výroby, rozvodu a užití tepla zahrnuje a) průzkum trhu s biomasou, který musí minimálně obsahovat: seznam s kontakty potenciálních dodavatelů v blízkém okolí města Biha, možnosti potenciálních dodavatelů (množství štěpky, kontinuálnost dodávek, skladovací možnosti), kvalitativní údaje o palivu, předpokládanou cenu paliva vztaženou na tunu v letním a zimním období, předpokládanou cenu přepravy paliva; b) analýza podkladů- bude provedena z důvodu upřesnění výchozího stavu; c) definice Strategie komplexního řešení výroby, rozvodu a využití tepla, kdy úkolem zhotovitele bude upřesnění a dopracování této strategie (shrnutí stávajícího stavu, sestavení výchozího stavu, stanovení okrajových podmínek pro komplexní řešení, vytvoření strategie komplexního řešení), dle které bude projekt realizován, sestavení podrobného harmonogramu realizace akce. V rámci konzultací budou řešeny i otázky umístění nového servisního objektu a jeho provedení, palivové základny pro provozy kuchyně, prádelny a sterilizace, přesuny těchto provozů s ohledem na potencionální technické komplikace, přesunu teplovodního kotle na LTO s ohledem na potenciální technické komplikace, bezpečnostní aspekty při skladování paliv, příjezdové komunikace a zavážení paliva pro nový kotel do hlavního skladu, optimalizace způsobu transportu paliva. Výstupním dokumentem aktivity je zpráva Strategie se zapracovanými připomínkami (v návaznosti na aktivitu [číslo]), dále protokol o předání zprávy příjemci projektových výstupů, ve kterém bude prostor pro jeho vyjádření. Aktivita [číslo] Připomínkové řízení s partnery v místě: analýza podkladů a definice Strategie bude konzultována s příjemcem projektových výstupů a také místním koordinátorem ([anonymizována tři slova]) a v případě požadavku příjemce i s dalšími zainteresovanými subjekty. Návrh Strategie bude zpracován v místním jazyce a předán v dostatečném předstihu před připomínkovým řízením tak, aby vznikl dostatečný prostor k jeho prostudování. Výstupním dokumentem aktivity bude zpráva obsahující závěry z připomínkového řízení, protokol o předání zprávy příjemci projektových výstupů, ve kterém bude prostor k jeho vyjádření. Aktivita [číslo] Specifikace potřeb nového Servisního objektu – vzhledem k tomu, že na realizaci projektu se budou podílet jak zhotovitel, tak kantonální nemocnice ve spolupráci s kanceláří [anonymizováno], je třeba zajistit maximální kompatibilitu projektového řešení (stavební a technické dokumentace) při umístění a provedení Servisního objektu, podrobnosti budou řešeny ve Strategii. Výstupním dokumentem bude zpráva obsahující podrobnou specifikaci technických požadavků na zajištění kompatibility mezi stavební a technickou částí, zpráva bude protokolárně odsouhlasena oběma stranami k použití v návazných aktivitách. Aktivita [číslo] Zpracování do úrovně technické části projektové dokumentace nutné pro stavební povolení - tato má být zpracována v souladu se Strategií, musí být plně respektovány bosenské zákony a normy, místní podmínky a další specifika lokality. Dále jsou v dokumentu upřesněny požadavky na technickou část projektové dokumentace s tím, že výstupním dokumentem bude technická část projektové dokumentace pro stavební povolení, protokol o předání zprávy příjemci projektových výstupů, ve kterém bude prostor k jeho vyjádření. Aktivita [číslo] Zpracování prováděcí projektové dokumentace technické části – kompletní technická část prováděcí dokumentace bude zpracována pro Servisní objekt, venkovní rozvody tepla, předávací stanice a centralizovaná příprava TV v objektu A. Výstupním dokumentem bude prováděcí projektová dokumentace technické části se zapracovanými připomínkami (v návaznosti na aktivitu [číslo]), protokol o předání dokumentace příjemci projektových výstupů, ve kterém bude prostor k jeho vyjádření. Aktivita [číslo] Připomínkové řízení s partnery v místě a relevantními institucemi – závěrečný návrh kompletní technické prováděcí dokumentace bude předmětem připomínkového řízení. Výstupním dokumentem bude zpráva obsahující závěry připomínkového řízení potvrzený jeho účastníky (minimálně příjemce projektu a koordinátorem). Zpráva bude protokolárně předána příjemci projektových výstupů.

12. Časovým harmonogramem aktivit projektu – Přílohou [číslo] Smlouvy má soud za prokázané, že aktivita [číslo] měla být vykonávána v měsících listopad, prosinec 2014 a únor, březen 2015, aktivita [číslo] v měsících říjen až prosinec 2014 a únor a březen 2015, aktivity [číslo] s [číslo] v měsících říjen až prosinec 2014 a únor až duben 2015, aktivity [číslo] a [číslo] měly být vykonávány v měsících listopad až prosinec 2014 a dále květen až září 2015, resp. březen až září 2015. Etapovým rozpočtem – přílohou [číslo] Smlouvy má soud za prokázané, že činnost v rámci aktivit [číslo] až [číslo] byla rozdělena do dvou, resp. tří etap v případě aktivit [číslo] a [číslo]. V první etapě s termínem dosažení etapy dne [datum] činila odměna za všechny aktivity v první etapě celkem částku 2 800 000 Kč bez DPH, konkrétně na aktivitu [číslo] cena 255 000 Kč bez DPH (s DPH 308 550 Kč), na aktivitu [číslo] cena 127 500 Kč bez DPH (s DPH 154 275 Kč), na aktivitu [číslo] cena 127 500 Kč bez DPH (s DPH 154 275 Kč), na aktivitu [číslo] cena 1 980 000 Kč bez DPH (s DPH 2 395 800 Kč), na aktivitu [číslo] cena 288 000 Kč bez DPH (s DPH 348 480 Kč), na aktivitu [číslo] cena 22 000 Kč bez DPH (s DPH 26 620 Kč). Ve druhé etapě s termínem dosažení etapy dne [datum] činila odměna za všechny aktivity v druhé etapě celkem částku 577 500 Kč bez DPH, konkrétně na aktivitu [číslo] cena 45 000 Kč bez DPH (s DPH 54 450 Kč), na aktivitu [číslo] cena 22 500 Kč bez DPH (s DPH 27 225 Kč), na aktivitu [číslo] cena 22 500 Kč bez DPH (s DPH 27 225 Kč), na aktivitu [číslo] cena 220 000 Kč bez DPH (s DPH 266 200 Kč), na aktivitu [číslo] cena 252 000 Kč bez DPH (s DPH 304 920 Kč), na aktivitu [číslo] cena 38 000 Kč bez DPH (s DPH 45 980 Kč). Memorandem o porozumění mezi [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] [země] ohledně rozvojové spolupráce ze dne [datum] včetně dodatku ze dne [datum] – Přílohou [číslo] Smlouvy má soud za prokázané, že dodávky materiálů, výrobků, práce a služeb financované českou stranou za účelem naplnění programu rozvojové spolupráce mezi zúčastněnými zeměmi dovezené do [země] nebo lokálně pořízené v rámci realizace projektů rozvojové spolupráce budou osvobozeny od přirážek, daní (včetně DPH), cel, nebo jiných poplatků vycházejících ze zákonů [země]. Všechny takto již zaplacené poplatky budou navráceny plátci. Materiály, výrobky, práce a služby dovezené z ČR budou do [země] za účelem realizace společných aktivit v rámci rozvojové spolupráce mezi ČR a [země] budou osvobozeny od přirážek, daní (včetně DPH), cel, nebo jiných poplatků vycházejících ze zákonů [země]. Všechny takto již zaplacené poplatky budou navráceny plátci (čl. I. dodatku). [příjmení] mocí - Přílohou [číslo] Smlouvy má soud za prokázané, že žalobkyně zmocnila dne [datum] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], aby ji zastupovala při podpisu veškerých obchodních smluv a výběrových řízeních v rámci zadávacího řízení na zadání Veřejné zakázky.

13. Fakturou [číslo] má soud za prokázané, že žalobkyně vystavila žalované dne [datum] fakturu za dílčí část kompletní dodávky dle Smlouvy na částku 3 388 000 Kč se splatností dne [datum]. Ve faktuře je uvedeno, že plnění je osvobozeno od DPH a DPH je 0 Kč.

14. K otázce průběžné etapové zprávy a důvodů jejího neschválení bylo z emailové korespondence účastníků řízení zjištěno následující. Emailem ze dne [datum] žalobkyně doručila žalované etapovou zprávu (první verzi) s podklady. Emailem žalované (zaměstnance žalované [jméno] [příjmení]) ze dne [datum] včetně okomentované části etapové zprávy a vzorového formuláře titulní strany zprávy o realizaci má soud za prokázané, že žalovaná sdělila žalobkyni, že žalobkyní doručená etapová zpráva nemůže být žalovanou schválena z těchto důvodů: a) průběžná etapová zpráva není vyplněna na zadavatelem stanovených formulářích dle bodu 3.4 Smlouvy, které byly žalobkyni zaslány žalovanou (p. [příjmení] [příjmení] dne [datum]), b) podstatným nedostatkem zprávy je, že z obsahu nevyplývá, co konkrétně bylo plněno v rámci uvedených procent z jednotlivých aktivit, toto je třeba doplnit do zprávy (žalovaná zaslala etapovou zprávu s komentáři zpět žalobkyni, kdy modelově okomentovala první 2 aktivity). Je třeba uvést konkrétní plánované plnění (sloupec D) a konkrétní realizované plnění (sloupec G), tak aby bylo možné posoudit hodnotu tohoto plnění oproti fakturované částce, c) dále žalovaná žádala doložení podkladů, z nichž bude zřejmé skutečné plnění, d) dále na faktuře měla být uvedena sazba DPH 21%. Emailem ze dne [datum] zaslala žalobkyně žalované doplněnou etapovou zprávu s přílohami (rozpracovanost). Žalovaná (prostřednictvím [jméno] [příjmení]) reagovala emailem z téhož dne, jímž požádala o úpravu sloupce D (na druhém listu), jež má obsahovat slovní popis plánovaného výsledku aktivit, dále požadovala doplnit odkazy na přílohy ve vztahu k jednotlivým aktivitám. Zároveň požádala o zaslání upravené zprávy v co nejkratší době, aby mohla být včas posouzena, připomínkována a ideálně schválena. Emailem ze dne [datum] zaslala žalobkyně opět upravenou verzi etapové zprávy. Na tento email reagovala žalovaná emailem ze dne [datum], jímž potvrdila obdržení upravené etapové zprávy s tím, že forma zprávy již je v pořádku. Zároveň však žalovaná sdělila, že i upravená etapová zpráva po věcné stránce obsahuje řadu nesrovnalostí a nemůže být ze strany žalované prozatím schválena. V příloze výše uvedeného emailu zaslala připomínky k etapové zprávě včetně vyjádření k DPH a k fakturaci, dále zaslala návrh úprav etapové zprávy na základě posouzení obsahu, a hlavně dle skutečnosti plnění aktivit dle příloh, posudku experta i informací ze strany [anonymizováno] partnerů. Jedná se zejména o převod plnění do následující etapy v roce 2015. Z emailu je zřejmé, že fakturaci a platbu bude možno provést až po schválení etapové zprávy. Připomínkami žalované k průběžné zprávě (zaslaných emailem ze dne [datum]) má soud za prokázané, že žalovaná ve vztahu k jednotlivým aktivitám vytkla následující: Průzkumu trhu s biomasou obsahuje pouze 1 z 5 požadavků (seznam s kontakty potenciálních dodavatelů), chybí možnosti potenciálních dodavatelů (množství štěpky či dalších typů biomasy, kontinuálnost dodávek, skladovací možnosti, kvalitativní údaje o palivu, předpokládaná cena paliva a cena přepravy paliva), analýza podkladů není zpracována stejně jako Strategie. Aktivita [číslo] tak byla dle žalované splněna pouze ze 7 %. Z aktivity [číslo] lze uznat maximálně 10 % plnění, neboť připomínkové řízení není z podstatné části dokončeno, z aktivity [číslo] lze uznat rovněž 10 % plnění, neboť podklady pro specifikaci potřeb nového Servisního emailu nebyly s partnery řádně projednány a není zřejmé, zda technické požadavky odpovídají stavební dokumentaci partnera. Je předčasné předkládat výsledky této aktivity, neboť její realizace musí logicky navazovat na dokončení předchozích aktivit. Rovněž tak z aktivity [číslo], kdy technická část projektové dokumentace neobsahuje technické řešení v připomínkách specifikovaných částí objektu. Dále žalovaná vytkla, že vystavená faktura neodpovídá Smlouvě ani stanovisku daňového poradce v části DPH, přičemž faktura neobsahuje ani požadované náležitosti dle bodu 4.3 Smlouvy.

15. Emailem žalobkyně ze dne [datum] tato reagovala na shora uvedený email žalované a zaslala vyjádření k připomínkám žalované. Vyjádřením žalobkyně k připomínkám žalované ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně nesouhlasila s tvrzenými připomínkami k rozpracovanosti jednotlivých etap a uvedla následující. Aktivitu [číslo] považuje žalovaná splněnou z cca 90 %, kdy nyní čeká pouze na sumarizaci a výsledky vzorků paliv, které jsou nyní v laboratoři. Pokud jde o cenu a množství paliva, žalobkyní pověřený zástupce potenciální dodavatele ze seznamu navštívil a osobně projednal cenu, množství a kvalitu s odebráním vzorků. Aktivita [číslo] probíhá, jak vyplývá z harmonogramu Smlouvy, paralelně s aktivitou [číslo], žalobkyně popsala průběh jednání schůzky dne [datum] s tím, že upozornila, že [anonymizováno] vynaložilo maximální úsilí na naplněnost jednotlivých aktivit, ale není schopno ovlivnit připravenost a plnění termínů [nemocnice]. K aktivitě [číslo] uvedla, že v technologické části projektové dokumentace zaslané dne [datum] jsou řešeny půdorys kotelny, jednotlivé řezy, schéma a rozměrové členění. Stavba se musí přizpůsobit uvedeným rozměrům technologie, které žalobkyně v technické dokumentaci předala žalované a [nemocnice] na schůzce dne [datum]. Zda pro absenci technických zástupců [nemocnice] nebyly dotazy či reakce, nelze přičítat nesplnění části aktivity, neboť připravenost žalobkyně na připomínkování byla ze strany konsorcia na 100 %. Aktivita [číslo] je rozpracována do úrovně srozumitelných technických podmínek vycházející z technického zadání, kdy je dostatečným podkladem pro stavebního projektanta. Pokud jde o žalovanou vytýkanou část chybějícího technického řešení specifikovaných objektů, pak technické řešení a jeho výpočet má žalobkyně již zpracovaný a jeho výstup bude nakreslen po dodání technické dokumentace ze strany příjemce. Kreslení však obnáší pouhých 20 % oproti průzkumu, šetření na místě, výzkumu atd. Dle žalobkyně pak rozpracovanost této aktivity odpovídá 80 %. Žalobkyně dále sdělila, že konsorcium plní dodané čestné prohlášení o přítomnosti realizátora na místě, neboť alespoň jednou týdně se pověřený člen konsorcia pohybuje v kantonu a řeší technické záležitosti. Žalobkyně rovněž setrvala na svém názoru ohledně DPH.

16. Žalovaná emailem z [datum] sdělila, že se liší ve stanovisku v oblasti DPH na faktuře, tudíž si nechává zpracovat posudek soudního znalce v oboru daně. Emailem z [datum] žalovaná žalobkyni sděluje, že etapová zpráva nebyla schválena, jak bylo jednoznačně sděleno emailem p. [příjmení] ze dne [datum], přičemž žalovaná nikdy neuváděla, že by souhlasila se stanoviskem žalobkyně k výtkám žalované. Na toto reagovala téhož dne emailem žalobkyně, že vyjádření p. [příjmení] nelze brát jako finální, neboť na něj žalobkyně reagovala. Žalobkyně odkázala na schůzku dne [datum], na níž mělo být dohodnuto, že žalovaná uzná jednotlivé aktivity uvedené v harmonogramu na základě dohodnutého procentuálního plnění. Dle žalobkyně jsou skutečnosti uvedené v etapové zprávě pravdivé a odpovídají realitě. Emailem ze dne [datum] žalovaná (prostřednictvím p. [příjmení] [příjmení]) sdělila, že na schůzce [datum] bylo několikrát zdůrazněno, že bude proplaceno skutečné plnění, pokud nebude některá aktivita splněna dle procentuálního plánu, bude proplacena pouze jej poměrná část a zbytek aktivity a finančních prostředků převeden do další etapy. Do současnosti tak lze dle žalované proplatit pouze 271 000 Kč. Žalovaná znovu vyzvala žalobkyni k předložení aktualizované etapové zprávy včetně všech příloh, neboť se posuzují dosažené výsledky plnění, nikoli pouhé tvrzení plnění s tím, že stanovisko žalované je podpořeno i externími odborníky a místními partnery projektu. Přípisem žalované ze dne [datum] včetně faktury [číslo] má soud za prokázané, že žalovaná žalobkyni formálně vrátila předloženou fakturu z důvodu, že etapová zpráva žalobkyně nebyla schválena s tím, že do konce ledna 2015 bude zpracované stanovisko soudního znalce v oboru daně, které se bude týkat otázky DPH. Přípisem žalobkyně ze dne [datum] tato vyjádřila nesouhlas s vrácením předmětné faktury s tím, že rovněž nesouhlasí s připomínkami žalované vyjádřenými p. [příjmení] emailem ze dne [datum]. Rovněž setrvala na svém názoru ohledně DPH a požádala o proplacení faktury.

17. Emailem ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně zaslala žalované aktualizovanou etapovou zprávu s připomínkami.

18. Zprávou [anonymizováno] z března 2015 má soud za prokázané, že [anonymizováno] provedla dne [datum] monitoring (hodnocení) aktualizované Etapové zprávy předložené žalobkyní včetně příloh s následujícím závěrem. Pokud jde o aktivitu [číslo] Strategie komplexního řešení výroby, rozvodu a užití tepla, [anonymizováno] konstatovala, že nedošlo k úplnému pochopení zadání ze strany zhotovitele, a to i přes to, že na skutečný rozsah byl zhotovitel opakovaně upozorněn na jednání dne [datum]. K průzkumu trhu s biomasou byl ze strany žalobkyně (v rámci Etapové zprávy) předložen obecný seznam 49 dodavatelů s uvedením kontaktních údajů, seznam 7 potenciálních dodavatelů s uvedením kontaktních údajů a jedno prohlášení potenciálního dodavatele o možnosti dodávek biomasy s uvedením kvalitativních parametrů a měrných nákladů. Tyto výše uvedené podklady není možné dle [anonymizováno] považovat za dostatečné splnění požadavků, které byly v zadávací dokumentaci. V Etapové zprávě nejsou dostupné podklady o kvalitativních a cenových podkladech dodavatelů, které byly požadovány. Není možné tedy posoudit, který z dodavatelů (49), ani potencionálních dodavatelů (7), je nejvýhodnější. Zcela chybí základní údaje a metodika, na základě které byl nejvhodnější kandidát vybrán. K Analýze podkladů [anonymizováno] uvedla, že ani v jedné z verzí Etapové zprávy není„ Analýza podkladů“ provedena, přitom se jedná o klíčovou kapitolu pro vytvoření Strategie. Celý projekt vychází z předpokladů a dostupných dat, které byly k dispozici před vyhlášením výběrového řízení. Úkolem zhotovitele bylo eliminovat potenciální rizika a optimalizovat projekt na aktuální parametry. K definici Strategie [anonymizováno] uvedla, že podobně jako u Analýzy podkladů, ani v této části nejsou dostupné klíčové informace, na základě kterých by se měl projekt dále ubírat. Ani v jedné z verzí Etapové zprávy není provedeno vyhodnocení aktuální spotřeby a nákladů jednotlivých objektů, ověření způsobu zajištění přípravy TV, ověření výkonu předávacích stanic, jejich umístění, přepočtené délky a dimenze rozvodů. Zhotovitel předložil potenciální změny v trasování rozvodů, tento záměr může být rizikový z pohledu dodržení harmonogramu realizace akce a neomezení provozu nemocnice při realizace akce. Tento záměr měl být prvotně konzultován s [nemocnice] (zajištění povolení a dalších náležitostí) a teprve poté přistoupit k návrhu řešení. Předložená technická řešení lze považovat za dílčí a vhodná k dalšímu upřesnění. Návrhy nejsou dle dostupných informací schváleny ze strany Příjemce projektových výstupů a [anonymizováno]. Pokud jde o aktivitu [číslo], pak dle [anonymizováno] nelze za plnohodnotné připomínkové řízení považovat ani jedno z uskutečněných jednání v roce 2014, o čemž jednoznačně hovoří výstupu z jednání. Navíc tato aktivita vychází z připomínkového řízení návrhu Strategie. Vzhledem k tomu, že není k dispozici návrh Strategie obsahující plně zpracované oblasti průzkum trhu s biomasou, analýzu podkladů a definice Strategie, není možno tuto aktivitu naplnit. Technické schůzky, které byly provedeny, jsou součástí aktivity 1.1.1, nikoli 1.1.

2. K aktivitě 1.1.3 [anonymizováno] uvedla, že zhotovitelem bylo představeno technické řešení nového servisního objektu, toto technické řešení nebylo ze strany příjemce projektových výstupů zatím připomínkováno, bez odsouhlasení návrhu ze strany příjemce projektových výstupů není možno účelně pokračovat v dalších projektových prací. Aktivita [číslo] – práce a naplňování této aktivity před odsouhlasenými dílčími výstupy ze strategie je možno považovat za předčasné a neúčelné s ohledem na stav projektu. Bez odsouhlasení technických parametrů a řešení není možné pokračovat v dalších projekčních pracích. K Aktivitě [číslo] [anonymizováno] uvedl, že na základě konstatování k předchozí aktivitě, nelze práce na prováděcí projektové dokumentaci technické části považovat za relevantní. Rovněž tak k Aktivitě [číslo], která vychází z připomínkového řízení návrhu Strategie, vzhledem k absenci návrhu Strategie, není možno tuto aktivitu naplnit. Za plnohodnotné připomínkové řízení nelze považovat ani jedno z uskutečněných jednání za rok 2014, o čemž svědčí výstupy z jednání. Dále [anonymizováno] poukázala na možnou„ kolizi“ při fakturaci v položce DPH.

19. Zprávou [anonymizováno] z června 2015 má soud za prokázané, že [anonymizováno] provedla dne [datum] monitoring (hodnocení) aktualizované Etapové zprávy předložené žalobkyní včetně příloh v květnu 2015 s následujícím závěrem. Pokud jde o aktivitu [číslo], pak Průzkum trhu s biomasou byl zpracován v souladu s požadavky, které byly definovány v zadávací dokumentaci, když v předložené verzi Strategie jsou již dostupné podklady o požadovaných kvalitativních a cenových podkladech dodavatelů včetně potvrzených příslibů zajištění biomasy od potenciálních dodavatelů (dle [anonymizováno] splněno na 100%). Dle [anonymizováno] plnění v Analýze podkladů (v této části Strategie) vystihuje neutěšený stav, který panuje v rámci realizace celého projektu. Vzhledem k problematické komunikaci mezi zhotovitelem a příjemcem projektových výstupů přistoupil zhotovitel ke kompromisnímu řešení, tedy naplňování jednotlivých aktivit na základě předpokladů, které byly uvedeny v zadávací dokumentaci. Analýza podkladů však byla požadována za účelem postižení dynamického vývoje situace, která v předmětné destinaci obvykle panuje, tedy zejména upřesnění údajů, které mohou ovlivnit dimenzování zdroje tepla, venkovních rozvodů tepla, předávacích stanic a přípravy TV. Z tohoto důvodu hodnotí [anonymizováno] postup zhotovitele za nekoncepční, nenaplňující záměry a cíle této oblasti. Se závěrem učiněným zhotovitelem spočívajícím v předpokladu akceptace předložených technických řešení nebo návrhů bez odsouhlasení příjemcem projektových výstupů se [anonymizováno] neztotožňuje. V tomto směru [anonymizováno] doporučila například prověřit navrhovaná technická řešení, stanovení potřeb tepla jednotlivých objektů, přesné umístění, rozměry a orientace včetně logistiky a prostorové dispozice Servisního objektu, trasy venkovních rozvodů tepla do nového Servisního objektu v případě využití původních tras venkovního potrubí, skutečné umístění předávacích stanic, posouzení nosnosti střechy objektu [anonymizováno] (dle [anonymizováno] splněno 20%) Pokud jde o Definici Strategie, pak tato klíčová pasáž není vyhotovena v požadovaném rozsahu a s požadovanými výstupy. Zhotovitel obdobně jako u Analýzy podkladů se zaměřil na dostupná data a informace z provedených místních šetření a vycházel z vlastních zkušeností a závěrů, které učinil na základě subjektivního hodnocení výstupů z jednání s místními partnery. Předložený harmonogram zohledňuje prvotní nastavení projektu, tj. realizace do konce roku 2016. Z tohoto důvodu je velmi nešťastně navržen a z hlediska eliminace rizik a zajištění komfortu provozu [nemocnice] téměř nereálný zejména ve vztahu k dostupnosti projektové dokumentace včetně všech požadovaných povolení (do 3. čtvrtletí 2015), zahájení výstavby servisního objektu v zimním období (na konci 4. čtvrtletí 2015), převzetí stavby pro instalaci nového zdroje od dubna 2016 atd. (dle [anonymizováno] splněno 20%). Pokud jde o aktivitu [číslo], pak vzhledem k tomu, že tato aktivita vychází z připomínkového řízení Strategie a vzhledem k tomu, že není k dispozici plnohodnotná zpráva Strategie, není možno tuto aktivitu naplnit ([anonymizováno] nedisponuje informacemi pro objektivní posouzení). K aktivitě [číslo] [anonymizováno] identifikovala nedostatky zásadnějšího charakteru, neboť zhotovitel vyšel z lokalizace„ bylo odsouhlaseno, že Servisní objektu bude umístěn v jihozápadní části areálu [nemocnice]“, když bez zohlednění infrastruktury a všech aspektů potřebných pro úspěšné dosažení stavebního povolení není možno vycházet z takto„ široké“ definice umístění [příjmení] objektu. Bez odsouhlasení návrhu zhotovitele příjemcem projektového výstupu (sám zhotovitel uvádí, že na jeho žádost nebyl zajištěn kontakt s technickým zástupcem příjemce projektu), není možno účelově pokračovat v dalších projekčních pracích (dle [anonymizováno] splněno 20 %). Obdobně pak platí k aktivitě [číslo], kdy práce a naplňování této aktivity před odsouhlasenými výstupu ze Strategie je možno považovat za předčasné a neúčelné. Bez odsouhlasení technických parametrů a řešení není možno účelově pokračovat v dalších projekčních pracích (dle [anonymizováno] splněno 60 % - dokumentace vyhotovena pro potřeby diskuse s příjemcem projektových výstupů). Na neodsouhlasení projektové dokumentace pro stavení povolení není možno práce na prováděcí projektové dokumentaci technické části v rámci aktivity [číslo] považovat za relevantní (dle [anonymizováno] splněno 0%). Obdobně aktivita [číslo], která vychází z připomínkového řízení plnohodnotné Strategie. Vzhledem k tomu, že tato není k dispozici, není možno tuto aktivitu naplnit ([anonymizováno] nedisponuje informacemi pro objektivní posouzení).

20. Zprávou o realizaci 1. etapy projektu (Etapovou zprávou) ze dne [datum] včetně příloh má soud za prokázané, že poslední verzi etapové zprávy o realizaci 1. etapy vypracovala žalobkyně dne [datum]. Žalobkyně v této průběžné zprávě uvedla, že aktivity [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] splnila na 100 %, aktivity [číslo] a [číslo] z 60 %. Přílohou této finální verze Etapové zprávy [číslo] je seznam potencionálních dodavatelů biomasy obsahující 48 subjektů včetně jejich údajů (ve většině případů uvedena adresa, tel. kontakt, web, email a kontaktní osoba), přílohou [číslo] byl dotazník pro potencionální dodavatele biomasy, přílohou [číslo] bylo potvrzení od potenciálního dodavatele biomasy ([příjmení] d. o. o., [příjmení] d. o. o. v bosenském jazyce), které má splňovat předepsané požadavky po kvalitativní, kvantitativní i ekonomické stránce, přílohou [číslo] jsou výsledky studie Energetický potenciál biomasy v [země] z roku 2008 (v bosenském jazyce). Přílohou [číslo] je schéma umístění [příjmení] objektu, přílohou [číslo] jsou varianty tras předizolovaného potrubí. Přílohou [číslo] byl harmonogram prací vypracovaný zhotovitelem, který počítal s realizací projektu do konce roku 2016 s následujícími termíny. [příjmení] z [číslo] Strategie měl být do [datum], připomínkové řízení s partnery do [datum], specifikace potřeb nového Servisního objektu do [datum], zpracování prováděcí projektové dokumentace a jejího protokolárního předání (včetně získání potřebných stavebních povolení) do [datum], výstavba servisního objektu od listopadu 2015 do června 2016 atd. Přílohou [číslo] byl i přípis žalobkyně ze dne [datum] uvedený pod bodem 20 odůvodnění tohoto rozsudku.

21. Dopisem žalované ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná se na základě expertního posouzení neztotožňuje se závěry etapové zprávy zaslané žalobkyní elektronicky dne [datum] a tudíž ji není možné odsouhlasit. Důvodem je, že popsané výsledky žádné z aktivit neodpovídají požadovanému rozsahu plnění dle Projektového dokumentu, který je přílohou [číslo] Smlouvy, popsané aktivity nejsou ve zprávě ani doloženy požadovanými výstupními dokumenty k projektovým aktivitám, bez nichž nelze považovat dokončení jakékoliv z aktivit za 100 %. Nekompletní přílohy k reportovaným aktivitám jsou předloženy v nepřijatelných formátech (např. technické výkresy nejsou předloženy ve formátu, v němž byly vytvořeny, tzn. např. dwg.), dále dle informace od příjemce projektu nebyla splněna přítomnost realizátora, tj. konsorcia, v místě realizace v souladu s čestným prohlášením o přítomnosti realizátora. Dále žalovaná hodnotí plnění ze strany žalobkyně ve vztahu ke každé aktivitě následovně. Za splněné považuje v rámci aktivity [číslo] průzkum trhu s biomasou s tím, že z důvodů uvedených v dopise považuje splnění aktivity [číslo] v polovičním rozsahu, rovněž tak aktivitu [číslo]. Aktivitu [číslo] považuje za splněnou maximálně v rozsahu 1/5, neboť navrhované technické řešení nesplňuje požadavky Smlouvy. Aktivitu [číslo] považuje žalovaná splněnu maximálně z 20 %, neboť není doložen požadovaný výstupní dokument (technická část projektové dokumentace pro stavební povolení, natož v požadovaných formátech, ani protokol o předání). Aktivity [číslo] a [číslo] považuje žalovaná za nesplněné, neboť plnění aktivit není doloženo žádným výstupním dokumentem ani přílohou. V souhrnu tak ze strany [anonymizována tři slova] byly splněny aktivity v celkové hodnotě 700 000 Kč a žalovaná tak navrhla uzavřít dohodu o narovnání na výše uvedenou částku.

22. K otázce dalších problémů spolupráce zjistil soud následující. Záznamem z kontrolního dne [číslo] ze dne [datum] předloženým žalobkyní (nepodepsaným žádným účastníkem) soud ve vztahu k výstupu 1.1 (návrh Strategie) zjistil, že návrh Strategie měl být zaslán příjemci projektu a [anonymizováno] do [datum] včetně návrhu tzv. detailního harmonogramu, přičemž prezentace výstupu 1.1 pro příjemce a [anonymizováno] proběhne [datum]. Přípisem žalobkyně ze dne [datum] má soud za prokázané, že návrh Strategie byl žalobkyní zaslán až dne [datum] s tím, že měl být projednán na projektovém výboru dne [datum].

23. Písemnými připomínkami k dokumentu„ Návrh strategie komplexního řešení výroby, distribuce a využití tepla“ zaslanými příjemcem projektu dne [datum], má soud za prokázané, že příjemce projektu ([nemocnice]) vznesl řadu připomínek ke Strategii vypracované žalobkyní. Zaprvé [nemocnice] vyjádřila připomínky k jazykové stránce dokumentu (jazyk a užité formulace neodpovídají základním pravidlům pravopisu, formulace jsou často jazykově nesrozumitelné, nepřesné, přičemž vzhledem k významu tohoto dokumentu je toto nepřijatelné). Zadruhé vznesla faktické připomínky (některé specifikované stránky jsou plně či částečně převzaty z projektového dokumentu včetně specifikovaných tabulek, neaktualizované údaje v tabulce na str. 6, 13, 14 atd.) a technické připomínky (např. z možných druhů biomasy byla vzata v potaz pouze dřevní štěpka, analýza trhu biomasy byla vypracována na základě jediného vyplněného dotazníku od neznámého právního subjektu, do Strategie nebyly zakomponovány závěry ze schůzek a dosažené dohody týkající se teplovodů, tras a vybavení předávacích stanic, nedostatečná specifikace stavebního objektu atd.) V závěru příjemce projektu uvedl, že předložený dokument nesplňuje ani minimální podmínky k tomu, aby mohl být považován za seriózní strategický dokument, k tomuto přispívá i stanovisko expertů i [anonymizováno], jež byli požádáni o názor. Tito experti odmítli poskytnout svoje stanovisko k této Strategii. Z celkem 19 stran Strategie (bez úvodu a obsahu), představuje 11 stran převzatý obsah, 3 strany jsou fotografie a 1 strana vzor formuláře, který nebyl používán. Příjemce projektu uvedl, že Strategii považuje za zásadní dokument, což v uplynulých 5 měsíců opakovaně sděloval žalobkyni.

24. Z žalobkyní předloženého Záznamu z projektového výboru konaného dne [datum] ve vztahu ke shora uvedené jazykové výtce vyplývá, že chybou překladatele se v dokumentu vyskytlo několik slov v českém jazyce, dále výtky k špatnému logu [nemocnice] a ze strany [anonymizováno] výtka k použití loga [anonymizováno].

25. Emailovou korespondencí mezi žalobkyní (p. [příjmení]) a žalovanou (p. [příjmení] [příjmení]) ze dne [datum] až [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně informovala žalovanou o nedodání podepsaných zápisů z jednání a protokolů a dožadovala se urgence ze strany žalované, žalovaná doporučovala, aby byly zápisy z jednání podepisovány po ukončení jednání, jak se obvykle dělá, přičemž příprava a způsob zhotovení zápisu je věcí realizátora. Dále mezi stranami byl sporný obsah zápisu ze schůzky ze dne [datum], kdy strany se na jeho obsahu neshodly. Dopisem žalobkyně ze dne [datum] adresovaného řediteli žalované má soud za prokázané, že žalobkyně si stěžovala na účast p. [příjmení] [příjmení] a p. [příjmení] (pracovníků žalované) v průběhu projektového výboru konaného dne [datum], kdy tito dle tvrzení žalobkyně neumožnili projednat dne [datum] jednotlivé body návrhu Strategie, a dále se díky zásahu těchto zástupců žalované nedokázalo zajistit podpisu zápisů z kontrolních dnů, jež žalobkyně urguje (přímo i prostřednictvím žalované) od listopadu a podpis předávacích protokolů.

26. Přípisem žalobkyně ze dne [datum] má soud za prokázané následující. Žalobkyně vyzvala příjemce projektových výstupů, aby se vyjádřila k jednotlivým bodům návrhu Strategie, který byl zaslán všem členům výboru dne [datum] s tím, že na projektovém výboru dne [datum] žalovaná neumožnila projednat jednotlivé body Strategie, ač tak bylo dohodnuto dne [datum]. Žalobkyně dále uvedla, že neobdržela relevantní vyjádření [nemocnice], která má na všechny technické dotazy odpovídat. Po obdržení emailu od [anonymizováno] dne [datum] byly doplněny další subjekty potencionálních dodavatelů dřevní štěpky, kteří byli navštíveni v týdnu konání schůzky projektového výboru. Žalobkyně upozornila, že zaslaný dokument návrhu Strategie představuje pracovní dokument k připomínkování a nikoli finální dokument, který příjemci projektových výstupů předkládá ke konečnému odsouhlasení. K vyjádření [nemocnice], tak [anonymizováno] žalobkyně (mimo jiné) uvedla: 1) k otázce jazyka- zmínka o případné jazykové bariéře či použití internetového překladače a neporozumění zaslaných dokumentů je zavádějící, neboť překladatel žalobkyně vlastní razítko soudního překladatele a je rodilým mluvčím, tudíž s touto výtkou nesouhlasí. 2) Celý návrh Strategie byl navržen tak, aby byl projednán na projektovém výboru a aktualizoval případná nutná data. Dle žalobkyně je tak zcela v pořádku, že návrh Strategie obsahuje data, která jsou součástí projektového dokumentu a ze kterých je žalobkyně nucena vycházet. Snahou žalobkyně bylo projednat původní řešení, kdy by příjemce projektu měl prostor k vyjádření. 3) Seznam potencionálních dodavatelů nebyl zkopírován, ale vycházel z podkladů zaslaných [anonymizováno], provedeného marketingového průzkumu a místního šetření, následně byly doplněny další subjekty. Žalobkyně vyvrací fakt, že by je [nemocnice] v posledních 5 měsících na cokoli upozorňovala, naopak žalobkyně je nespokojená s nekomunikativností [nemocnice], navíc jí nebylo umožněno jednání s technickým zástupcem. Ze strany žalobkyně naopak došlo k několika urgencím příjemce projektových výstupů i pracovníků žalované, přičemž dodnes neobdržela připomínky k jednotlivým bodům návrhu Strategie (především technickým bodům). Snahou žalobkyně je zejména získat od příjemce projektu aktuální informace týkající se tepelných ztrát jednotlivých objektů s tím, že pokud se tyto údaje liší od původních údajů, bylo třeba, aby žalobkyni byla tato informace zaslána písemně. Dále požádala o zodpovězení dotazů technického pracovníka příjemcem projektových výstupů a dalších dotazů týkajících se protokolů o předání a podepsaných kontrolních dnů. Emailem žalobkyně ze dne [datum] adresovaným zástupcům žalované, [nemocnice] a [anonymizováno] žalobkyně zopakovala, že neobdržela relevantní technické vyjádření k návrhu Strategie.

27. Emailem žalované ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná v reakci na přípis žalobkyně ze dne [datum] sdělila žalobkyni, že projektový výbor nebyl zřízen proto, aby suploval technická jednání s příjemcem, ale aby byl lepší dohled nad realizací projektu pro všechny partnery. K projednání částí Strategie měla žalobkyně využít nespočet příležitostí s ohledem na povinnost přítomnosti 1 člena realizačního týmu na místě Projektu, když žalovaná nemá informaci, kdy žalobkyně od posledního konání projektového výboru navštívila projektovou lokalitu. Žalovaná opětovně vyzvala žalobkyni k zaslání aktuální verze Strategie v českém jazyce (první výzva dne [datum]), přičemž žalovaná již informovala žalobkyni, že jak pro žalovanou, tak pro partnera není dosavadní zapracování připomínek ke Strategii dostačující k tomu, aby někdo považoval návrh Strategie za důvěryhodný. Emailem žalobkyně ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně v reakci uvedla, že tento Projektový výbor byl navržen především z důvodu, že ze strany [nemocnice] nebyla žalobkyně schopna dostat žádnou relevantní informaci na technické dotazy žalobkyně, nemělo se tedy jednat o suplování, ale dohlédnutí na to, aby byly projednány veškeré dotazy žalobkyně za přítomnosti (tedy dohledu) žalované. Žalovaná uvedla, že v místě projektu je její člen více času než jednou týdně, a to v rámci činnosti průzkumu trhu s biomasou.

28. Emailem žalobkyně (prostřednictvím [jméno] [příjmení]) ze dne [datum] adresovaného zástupcům [nemocnice], [anonymizováno] i zástupcům žalované má soud za prokázané, že žalobkyně potvrdila obdržení komentářů ke Strategii dne [datum], tyto však dle žalobkyně nejsou relevantní a z toho důvodů žádá, resp. urguje o zaslání komentářů ke všem bodům Strategie. Dále žádá o odpověď, zda technické údaje ve Strategii jsou správné, nebo byly změněny.

29. K otázce způsobu a charakteru vzájemné komunikace mezi žalobkyní a příjemcem projektu má soud emailovou korespondencí mezi žalobkyní a [nemocnice] za měsíce březen až červen 2015 má za prokázané, že mezi výše uvedenými subjekty panovaly neshody, ať již ohledně jazyka komunikace, ohledně předání a podpisů protokolů a zápisů z jednání a především toho, zda bylo ze strany [nemocnice] reagováno na Strategii, kdy žalobkyně se opakovaně dožadovala komentářů a [nemocnice] opakovaně sdělovala, že se ke Strategii již vyjádřila, avšak na její komentáře nebylo reagováno. Touto korespondencí má soud dále za prokázané, že namísto řešení a postupu v Projektu po věcné stránce, byla řešena problematičnost spolupráce. Konkrétně například: emailem zástupce [nemocnice] ([příjmení] [anonymizováno]) ze dne [datum] adresovaného žalobkyni zástupce [nemocnice] uvedl, že první schůzi a zápis odsouhlasovali, ale stále očekávají potvrzení ke komentářům, které dali. Dále uvedl údiv nad tím, že žalobkyně trvá na předání zápisu ze druhé schůze, o které řekla, že jej není potřeba vypracovávat. Zápisy ze třetí a čtvrté schůze dostala [nemocnice] od žalobkyně i od [anonymizováno], a proto žádala žalovanou, aby se vyjádřila, aby [nemocnice] mohla potvrdit buď jeden či druhý. Pokud se týká schématu kotelny, tento přijali, ale nemůžou jej projednat, protože není odsouhlasený základní dokument (Strategie) a instrukce žalované zní dokončit pouze body 1.1 do 1.

2. Zároveň [nemocnice] požádala, aby byla komunikace vedena v jednom z [anonymizováno] jazyků. Na tento email odpověděla žalobkyně emailem ze dne [datum], v němž uvedla, že první zápis byl již schválen, proto žádá o potvrzení tohoto zápisu. Druhou schůzku žalobkyně (zasedání) žalobkyně nepovažovala za schůzku (zasedání), neboť nedorazil technický zástupce [nemocnice] a nebyly projednávány technické věci. Zápis ze třetí a čtvrté schůze byl [nemocnice] poslán a žalobkyně neobdržela žádné komentáře. Žalobkyně nechápe, proč je třeba, aby zápisy komentovala žalovaná, která nebyla účastníkem schůzky, žádá tedy o odpověď do [datum], jinak to bude považovat za nedodržení termínů a závazků ze smlouvy, jíž je [nemocnice] vázána s žalovanou. Pokud jde o schéma kotle a dalších protokolů, žalobkyně potřebuje podpis, že tyto dokumenty předala, což neovlivňuje argumenty [nemocnice]. Návrh Strategie byl poslán dne [datum] a technické připomínky ze strany [nemocnice] žalobkyně neobdržela. Emaily žalobkyně ze dne [datum] a [datum] adresovanými [nemocnice] žalobkyně po [nemocnice] žádala, resp. urgovala stanovisko [nemocnice] k návrhu Strategie a odpovědi na technické dotazy žalobkyně, jež byly [nemocnice] zaslány. Emailem [nemocnice] ze dne [datum] adresovaným mimo jiné i žalobkyni, [nemocnice] uvedla, že nerozumí úmyslu žalobkyně ohledně výše uvedených urgencí, neboť [nemocnice] již dávno poslala komentáře, které byly vyhodnoceny žalovanou jako podstatné a relevantní. K těmto komentářům [nemocnice] ani žalovaná neobdržela žádnou odpověď kromě úplné ignorance. [nemocnice] opětovně a naposledy odkázala na dopisy [nemocnice] ze dne 27. 3., 3. 4., a 30. 4., jakož i na všechny dopisy žalované ve spojitosti s komentáři v dubnu a květnu.„ Snahy [anonymizováno] [obec] ignorovat skutkový i zjištěný stav nemá žádný vliv na vlastní situaci v terénu. Respektive to, že 5, 10, 20, nebo kolikrát píšete, že jste neobdrželi žádné komentáře, neznamená, že jste je skutečně nedostali a nemůže to vymazat lehce prověřitelnou skutečnost, že jste komentáře dostali již [datum], jak to i bylo dohodnuto s [anonymizováno]“ Na tento email žalobkyně reagovala emaily ze dne [datum] a [datum], jimiž opětovně sdělila, že neobdržela ze strany [nemocnice] odpověď na návrhy žalobkyně a dotazy. Emailem zástupce [anonymizováno] ([jméno] [anonymizováno]) ze dne [datum] adresovaného žalobkyni má soud za prokázané, že zástupce [anonymizováno] se ohradil proti opakovanému zasílání emailů s tím, že se dotázal, zda žalobkyně předala Strategii v souladu s komentáři zaslanými příjemcem projektu, resp. ředitelem [nemocnice]. Emailem ze dne [datum] a [datum] žalobkyně opětovně konstatovala, že dosud neobdržela žádné komentáře k technickým dotazům.

30. Dopisem ředitele [nemocnice] ze dne [datum] adresovaného žalované má soud za prokázané, že příjemce projektu sdělil žalované, že opět nemá žádné informace o současném stavu projektu s tím, že toto považuje za nepřípustné a neudržitelné. Dále uvedl, že žalobkyně nedělá žádné práce, neplní termíny, nedodržuje své závazky v souvislosti s přítomností v terénu a jazykem projektu a kompletně ignoruje komentáře [nemocnice] včetně komentáře žalované v souvislosti s dopisem, který jak žalovaná, tak [nemocnice] obdržely od„ bývalého?“ partnera v konsorciu [anonymizováno]. Dále uvedl, že žalobkyně uplatňuje nekalé postupy, které obsahují i prvky trestné činnosti, vydírání a úmyslné uvádění v omyl. Výsledkem je, že po 8 měsících realizace Projektu není [nemocnice] blíže k řešení svého problému s výjimkou návrhu optimalizace řešení tepelných rozvodů. S ohledem na stojící práce [nemocnice] upozornila žalovanou na vážné poškození dobré pověsti České republiky s tím, aby v co nejkratším čase zahájila veškeré kroky k zajištění realizace Projektu, včetně realizátora, který disponuje adekvátními kapacitami k realizaci prací, k nimž se žalovaná zavázala.

31. K problému týkající užívání bosenského jazyka soud má vzájemnou emailovou komunikací za prokázané: Emailem ze dne [datum] žalobkyně (prostřednictvím [anonymizováno] [příjmení]) požádala žalovanou o„ urgenci“ příjemce projektu ([nemocnice]), aby veškerá komunikace mohla probíhat v anglickém jazyce s tím, že nikde nebylo zmiňováno, že by žalobkyně, resp. její pracovníci museli hovořit [anonymizováno] jazykem, naopak byla zde možnost, že mohou být dva koordinátoři na [anonymizováno] a [anonymizováno] jazyk. Jelikož [anonymizováno] [příjmení] je anglicko-český koordinátor a má na starosti koordinaci daných záležitostí, není možné, aby mluvila s příjemcem projektu [anonymizováno] jazykem. Emailem z téhož dne odpověděla žalovaná žalobkyni, že v zadávací dokumentaci k veřejné zakázce bylo požadováno, aby minimálně jedna odpovědná osoba hovořila českým jazykem v kombinaci s angličtinou a místním jazykem, alternativou k této možnosti byla kombinace dvou osob, kde jedna bude hovořit český jazyk/bosenština a jedna český jazyk/angličtina. Navíc vzhledem k tomu, že žalovaná komunikovala s představiteli nemocnice vždy v jednom z místních jazyků či prostřednictvím tlumočníka, nemůže žalovaná potvrdit, že zástupci [nemocnice] hovoří a rozumí anglicky. Dále upozornila na požadavek na přítomnost odpovědné osoby, která hovoří bosenským jazykem, byla jedním z technických kvalifikačních předpokladů této zakázky. Emailem z [datum] žalobkyně sdělila žalované, že pokud [nemocnice] hovoří anglicky při domlouvání schůzky, tak nevidí důvod, proč by je žalovaná nemohla požádat, aby komunikovali v obou jazycích. Žalovaná emailem z téhož dne (prostřednictvím ředitele [jméno] [příjmení]) sdělila žalobkyni, že projekt rozvojové spolupráce je založen na principu partnerství, tj. dělá se především pro bosenské partnery, a proto by žalovaná ze strany žalobkyně očekávala více vstřícnosti, zvláště pokud žalovaná jako zadavatel při posuzování přijali znalost bosenštiny p. [příjmení]. Emailem ze dne [datum] žalobkyně sdělila žalované, že jejím cílem není diskutovat nad zbytečnostmi, potvrdila, že p. [příjmení] splnil kvalifikaci znalosti bosenštiny s tím, že žalobkyně je na Projekt připravena technicky i po jazykové stránce. Požádala o sdělení, zda koordinátor pro kombinaci česko-anglickou je zbytečný či zda jej bude reálně využít. Emailem ze dne [datum] žalovaná sdělila žalobkyni, že příjemce projektu jej požádal, aby komunikace probíhala v bosenském jazyce. Anglický jazyk je požadován kvůli druhému partneru [anonymizováno], jehož komunikačním jazykem je angličtina.

32. K otázce sporu ohledně DPH: Potvrzením [anonymizováno] [příjmení] a fakturou [číslo] ze dne [datum] má soud za prokázané, že tento provedl na základě žádosti žalobkyně posouzení uplatněného režimu DPH u výše uvedené faktury a toto shledal správným, neboť dodání zboží s montáží probíhá v [země]. Ve výše uvedené faktuře je uvedeno, že plnění je osvobozeno od DPH a DPH je 0 Kč. Znaleckým posudkem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] č. [anonymizováno] [číslo] 2015 ze dne [datum] objednaným žalovanou má soud za prokázané, že i [anonymizováno] [jméno] [příjmení], znalkyně z oboru ekonomika potvrdila nulovou sazbu DPH ve vztahu k plnění Veřejné zakázky s ohledem na místo plnění zakázky, jež se nachází v [země]. Právním stanoviskem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] má soud za prokázané, že tento podal právní stanovisko k otázce určení základu daně z přidané hodnoty na základě objednávky žalované ze dne [datum] [anonymizováno] [příjmení] dospěl k právnímu závěru, že vzhledem k tomu, že v daném případě se jedná o dodávku zboží do země mimo EU, tedy o osvobození od DPH při vývozu zboží dle § 66 zák. č. 235/2004 Sb., což zadavatel výslovně uvedl v čl. 7 zadávací dokumentace s tím, že žalobkyně nesprávně uvedla ve své nabídce k Veřejné zakázce sazbu 21%, tj. částku 5 445 300 Kč. Základ daně z přidané hodnoty, tedy celková odměna žalobkyně za celý projekt činí 25 930 000 Kč včetně DPH, přičemž sazba DPH je 0%, tudíž potvrzení [anonymizováno] [příjmení] ve vztahu k 0% sazbě DPH za správné. Přípisem žalobkyně ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně sdělila žalované, že na základě vyhodnocení stavu projektu, skutečné rozpracovanosti a dosažených nákladů se rozhodla na projektu pokračovat, za podmínek stanovených žalovanou, tj. Smlouva by měla být upravena na správnou citaci dle zákona o DPH, resp. účtování DPH na straně příjemce projektu, jak se shodně vyjádřili daňoví poradci. Základ daně tedy bude bez českého DPH. Dále vzhledem k probíhajícím pracím jsou ze strany žalobkyně i partnerů navrhnuty nutné technické změny, které by měla žalovaná projednat a schválit.

33. K otázce problémů či rozpadu [anonymizována tři slova] [rok]: Dopisem [právnická osoba] d.o.. ze dne [datum] má soud za prokázané, že ředitel [anonymizována dvě slova].. sdělil žalované, že od žalobkyně obdrželi dopis, jímž je informovala o vyloučení z konsorcia. Z tohoto důvodu tak [anonymizováno] d.o.. ruší (odvolává) svůj souhlas se zastupováním [anonymizována dvě slova].. žalobkyní v konsorciu, na jehož základě žalobkyně podepsala Smlouvu s žalovanou. [anonymizována dvě slova].. nesouhlasí s jednostranným rozhodnutím žalobkyně, jež považuje za neopodstatněné a požádala, aby nedocházelo k podepisování a přebírání dalších závazků jménem konsorcia jakožto společného zhotovitele vůči žalované až do vyřešení vztahů v rámci konsorcia s ohledem, že smlouva o konsorciu zavazuje oba partnery solidárně. O tomto bude [anonymizována dvě slova].. informovat příslušné úřady v [země] a partnery projektu. V jednání lídra konsorcia shledávají prvky podvodu a uvažují o zahájení řízení u českých i [anonymizováno] institucí. Emaily žalobkyně ze dne [datum] a [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně požádala žalovanou, aby partnery vyrozuměla o ukončení smluvního vztahu žalobkyně s [anonymizována dvě slova].. Dopisem žalobkyně ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně sdělila žalované, že nesouhlasí s jejím tvrzením, že by Smlouva byla uzavřena s konsorciem, nýbrž je výhradně uzavřena pouze s žalobkyní. Neshody žalobkyně s jedním z jejích bosenských partnerů nemají na smluvní vztah mezi účastníky řízení vliv. Žalobkyně připustila, že v počáteční fázi projektu se objevilo vícero komplikací, ať již na straně [nemocnice] nebo žalované a zároveň údiv nad tím, že nedošlo k podpisu dodatku ke Smlouvě, aniž by byl žalobkyni sdělen relevantní důvod. Dopisem žalobkyně ze dne [datum] adresovaného [anonymizována dvě slova].. má soud za prokázané, že žalobkyně uvedla, že by chtěla navázat na komunikaci, která skončila pravděpodobně nedorozuměním na obou stranách s tím, že by bylo nejlepší toto prodiskutovat osobně. Zároveň uvedla, že by se měly s Projektem posunout vpřed a měly by stát na jedné straně jako partneři konsorcia. Z tohoto důvodu žalobkyně požádala o otevřenost a pokus o realistický a skromný přístup, neboť Projekt není„ zlatým vejcem“, ale částečně humanitární pomocí s tím, že mezinárodní [právnická osoba] a [anonymizováno] plus nabídly několikanásobně nižší cenu včetně dodávek, proto by se žalobkyně chtěla dohodnout ohledně realistické ceny a pokračování v tomto ohledu. Dopisem žalobkyně ze dne [datum], jímž žalobkyně reagovala na dopis [anonymizována dvě slova].. ze dne [datum], má soud za prokázané, že žalobkyně sdělila, že rozpočet je uveden v příloze dodatku Smlouvy, kterou [anonymizována dvě slova].. obdržela. DPH nelze uplatnit, což znamená, že musí vypočítat cenu, kterou obdrží bez DPH, navíc je nutné navrhnout veškeré potrubí, výměníky atd. dle původního zdání, jakékoli změny v projektu a návrhu nejsou přijatelné. Dodatek smlouvy bude uzavřen mezi žalovanou a žalobkyní jako vedoucím konsorcia [anonymizována dvě slova] [rok], přičemž dle názoru právníků žalobkyně je dodatek ke Smlouvě, jenž obdržela [anonymizována dvě slova].., protizákonný a nedává smysl, také proto, že se musí respektovat všechny podmínky výběrového řízení, činnost žalobkyně jako vedoucího konsorcia nelze nahradit. Toto je snaha žalované ukončit Projekt jako celek, a pokud nebudou pokračovat důrazně a společně, pak Projekt skončí.

34. Emailem žalobkyně ze dne [datum] a dopisem žalobkyně ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně sdělila žalované mimo jiné, že (ke dni [datum]) jsou všechny sporné otázky mezi členy konsorcia definitivně vyřešené a v návaznosti na narovnání všech vztahů vzniklých v průběhu plnění je proto reálné přistoupit k uzavření dodatku v nejkratší možné době. Emailovou korespondencí mezi žalovanou a [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] a [datum] má soud za prokázané, že žalovaná (prostřednictvím p. [příjmení] [příjmení]) se dotázala [anonymizována dvě slova], zda se dohodly s žalobkyní na další spolupráci, zda pokračují s prací v konsorciu [anonymizována dvě slova] [rok] a zda obnovila plnou moc pro žalobkyni k zastupování v rámci konsorcia. Společnost [anonymizována dvě slova] téhož dne odpověděla, že neuzavřely dohodu o pokračování spolupráce na Projektu s tím, že [anonymizována dvě slova] je připravena pokračovat v Projektu, ale kvůli povrchnímu přístupu a nekorektnímu vztahu ze strany žalobkyně, musí najít způsob, aby ochránila koncového uživatele ([nemocnice]) i sebe. Dne [datum] [anonymizována dvě slova] sdělila, že nepokračuje v pracích na Projektu s tím, že samozřejmě neobnovila plnou moc pro žalobkyni pro zastupování v konsorciu.

35. Právním stanoviskem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] má soud za prokázané, že tento na základě objednávky žalované ze dne [datum] podal právní stanovisko k otázce druhé smluvní strany Smlouvy a právních důsledků odstoupení žalobkyně od smlouvy o konsorciu pro realizaci Veřejné [anonymizováno] [příjmení] dospěl k právnímu závěru, že vybraným uchazečem, se kterým žalovaná uzavřela Smlouvu, jsou oba členové konsorcia [anonymizována dvě slova] [rok], kteří jsou zavázáni na základě dlužnické solidarity společně a nerozdílně. Odstoupení od smlouvy o založení konsorcia nemá vliv na pokračování Projektu.

36. K otázce týkající se jednání o uzavření dodatku ke Smlouvě má soud emailovou korespondencí (včetně návrhů Dodatků [číslo] Smlouvy, jež byly jejich přílohou) za prokázané následující: Emailem ze dne [datum] včetně dodatku [číslo] Smlouvy má soud za prokázané, že žalovaná zaslala žalobkyni návrh dodatku [číslo] Smlouvy, v němž je jako zhotovitel uvedena žalobkyně jakožto vedoucí konsorcia [anonymizována dvě slova] [rok]. Emailem ze dne [datum] zaslala žalobkyně žalované návrh Dodatku [číslo] Smlouvy s připomínkami k odsouhlasení, emailem ze dne [datum] zaslala žalovaná upravenou verzi dodatku s tím, že upravila některé formulace žalobkyně a dotázala se, zda by se žalobkyně mohla dostavit k jeho podpisu. Emailem ze dne [datum] vyzvala žalovaná mimo jiné k zaslání návrhu Dodatku [číslo] Smlouvy podepsaného jak žalobkyní, tak i oprávněnými zástupci [anonymizována dvě slova].. Emailem ze dne [datum] žalovaná sdělila žalobkyni, že očekává podpis dodatku v co nejkratším termínu a zároveň zprávu o 2. etapě, jež má skončit k [datum]. Emailem ze dne [datum] žalobkyně sdělila žalované, že návrh dodatku zašle zhruba během 10 pracovních dnů, na tento email odpověděla žalovaná (prostřednictvím ředitele), že žalobkyně jej 15. 4. dopisem informovala, že po obsahové stránce nemá s návrhem dodatku problém s tím, že byla položena otázka, proč má být smluvní stranou dodatku [anonymizována dvě slova].., což bylo na včerejší schůzce vyřešeno. Jediné, co žalovaná tedy očekává, je domluva s [anonymizována dvě slova].., zda má být dodatek třístranný nebo dvoustranný, pokud stále trvá konsorcium. Po obsahové stránce, tj. ohledně termínu etap, nehodlá žalovaná na dodatku nic měnit. Pokud nebude podepsán dodatek, nebude Projekt pokračovat se všemi důsledky z toho vyplývajícími. Pokud žalovaná podepíše dodatek a zároveň neobdrží včas zprávu o realizaci 2. etapy, začne uplatňovat smluvní pokutu. Na tento email reagovala žalobkyně ještě téhož dne tak, že emailem sdělila žalované, že do 10 pracovních dnů bude připraven protinávrh dodatku, který žalobkyně komentovala již dne [datum], kdy žalobkyně nesouhlasí s tím, aby byl dodatek trojstranný, ale i s dalším obsahem dodatku s tím, že dle žalobkyně bude nutné právní posouzení (nebude-li konsorcium či pro případ uzavření trojstranného smluvního vztahu). Zároveň žalobkyně uvedla, že 2. etapa nemá končit [datum], nýbrž [datum] a že důležitým bodem jednání je souhlas žalované s výměnou projektového koordinátora, který bude loajální. Emailem ze dne [datum] sděluje žalobkyně (prostřednictvím [jméno] [příjmení]) žalované (p. [příjmení] [příjmení]), že záležitost dodatku je v řešení s ředitelem žalované. Emailem žalobkyně ze dne [datum] včetně přílohy (návrh Dodatku [číslo] Smlouvy) a dopisem žalobkyně ze dne [datum] sdělila žalobkyně žalované (kromě informace o vyřešení sporů členů konsorcia), že dodatek lze v zásadě uzavřít v podobě navržené žalovanou s tím, že k tomuto mají pouze několik dílčích formálních připomínek. Příslušný návrh dodatku není dle žalobkyně zcela v souladu s nabídkou podanou do zadávacího řízení, neboť dle čl. VIII konsorciální smlouvy platí, že nabídku a smlouvu se zadavatelem podepisuje žalobkyně jménem a za konsorcium. V záhlaví a v podpisové části dodatku by proto neměla být uvedena obchodní firma dalšího člena konsorcia, kterého zastupuje žalobkyně. Dále měla žalobkyně připomínky k termínům plnění díla. Žalobkyně tedy zaslala žalované návrh dodatku zohledňující její připomínky (neuvedení [anonymizována dvě slova].. v záhlaví jakožto zhotovitele a absence podpisu zástupce [anonymizována dvě slova].., požadavek na jinou kontaktní osobu objednatele, posunutí termínů skončení etap a dále konstatace neposkytnutí součinnosti [nemocnice] a závazek objednatele za poskytnutí součinnosti [nemocnice] a [anonymizováno] žalobkyni). Emailem ze dne [datum] požádala žalobkyně žalovanou o reakci na email zaslaný dne [datum].

37. Odstoupením od Smlouvy ze dne [datum] (doručeným žalobkyni dle jejího tvrzení dne [datum]) má soud za prokázané, že žalovaná odstoupila od Smlouvy uzavřené dne [datum] s konsorciem [anonymizována dvě slova] [rok], jehož je žalobkyně vedoucím členem z důvodů podstatného porušení Smlouvy ze strany žalobkyně, resp. konsorcia [anonymizována dvě slova] [rok] dle § 2001 o. z. Žalovaná dále uvedla, že při kontrole provádění předmětu Smlouvy zjistila, že žalobkyně porušuje svou povinnost ze Smlouvy, a přestože žalovaná opakovaně požadovala zajištění nápravy a provádění díla řádným způsobem, k zajištění nápravy nedošlo a byl tak naplněn důvod pro odstoupení od Smlouvy dle § 2593 o. z. Jelikož konsorcium [anonymizováno] [rok] porušilo a nedodrželo podmínky pro provádění předmětu Smlouvy, kdy předmět Smlouvy nebyl splněn dle harmonogramu stanoveném v čl. 3 Smlouvy a přílohy [číslo] Smlouvy, byl naplněn i důvod pro odstoupení stanovený v čl. 7 (7.2 a 7.3 Smlouvy). Konkrétně se jedná o tato závažná porušení: (i) porušení čl. 5 bod 5.1 Smlouvy, tedy realizovat projekt za podmínek a způsobem stanoveným ve Smlouvě zejména tím, že projekt nerealizuje subjekt dle Smlouvy – [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [rok], ani není zajištěn pravidelná přítomnost člena realizačního týmu v místě realizace); (ii) porušení čl. 5 bod 5.4 Smlouvy, tedy postupovat tak, aby nedocházelo k žádným neopodstatněným prodlevám v časovém harmonogramu aktivit projektu uvedeném v příloze [číslo] kdy došlo k prodlení se splněním aktivit [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo]; (iii) porušení čl. 5 bod [číslo] Smlouvy, tedy při plnění závazků a povinností vyplývajících ze Smlouvy vystupovat ve vzájemné součinnosti a jednat tak, aby bylo zachováno a šířeno dobré jméno druhé strany a vyvarovat se jednání, která by mohla ohrozit či poškodit dobré jméno druhé smluvní strany, když na provádění Smlouvy jsou opakované stížnosti ze strany partnerů žalované v [země], jakož i ze strany druhého člena konsorcia [anonymizována dvě slova], čímž došlo k porušení dobrého jména žalované i České republiky. Žalovaná vyzvala k vyúčtování dosud provedené činnosti na základě Smlouvy a doložení provedení těchto činností řádně a předložení zprávy o stavu realizace do 30 dnů dle čl. 3 bod 3.9 Smlouvy. Po přezkoumání budou skutečně provedené činnosti ze strany žalované uhrazeny.

38. Pokud jde o výstupy z aktivit [číslo] a [číslo] žalobkyně předložila projektovou dokumentaci na stavbu Zajištění energetické efektivnosti nemocnice v [anonymizováno], [země] – technologie kotelny na biomasu, objekt: [anonymizována tři slova], část: Technologie kotelny a skladu Paliva, obsah: [ulice] zpráva (z dubna 2015), jíž vypracoval [anonymizována dvě slova]. [jméno], číslo výkresu [anonymizováno] [číslo] obsahující technickou zprávu kotelny na biomasu a rozvodů tepla s předávacími stanicemi včetně 9 výkresy projektové dokumentace. Výkresy projektové dokumentace č. [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo] jsou datovány rovněž„ 4/ 2015“, 4 výkresy jsou datovány„ dec 2014“). K prokázání svého tvrzení, že žalobkyně výše uvedené výstupy z aktivit [číslo] a [číslo] zaslala [nemocnice] a žalované, žalobkyně po poučení dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. označila emaily ze dne [datum] (v 10:26 hod. a 13:29 hod.) a [datum] (8:00hod.). Emailem ze dne [datum] odeslaným v 10:26 hod. má soud za prokázané, že žalobkyně zaslala [příjmení] [jméno] email s předmětem:„ Zapisnika 1, 3, 4“, v němž požádala o zaslání podepsaného„ zapisniku“, jež poslala v předchozím emailu, zároveň jej poslala ještě jednou v příloze tohoto emailu. Dále uvedla, že čeká na potvrzení od [jméno] ohledně přijetí technické dokumentace ke kotli, která byla předána dne 27.

2. Emailem ze dne [datum] odeslaným v 10:26 hod. má soud za prokázané, že žalobkyně zaslala [příjmení] [jméno] email s předmětem:„ Předávací protokoly“, v němž vedla, že v příloze emailu zasílá předávací protokoly 1-8 s tím, aby byly podepsány, orazítkovány a zaslány během stejného dne zpět. Poté budou všechny protokoly podepsány ze strany žalobkyně. Emailem ze dne [datum] odeslaným v 13.29 hod. má soud za prokázané, že žalobkyně zaslala [příjmení] [jméno] a žalované ([anonymizováno]. [příjmení] a [anonymizováno]. [příjmení] [příjmení]) email s předmětem„ výkresy kotelny“, v němž uvedla, že chce ještě jednou zaslat výkresy, které byly zaslány [jméno] [příjmení] a dále požádala o zaslání výkresů budovy, jak požaduje inženýr žalobkyně do 30.

3. V příloze emailu je označeno: [anonymizováno] [číslo], [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] [číslo], Schema _Ulijučivanje.pdf, [anonymizováno] [číslo] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno]. Emailem ze dne [datum] odeslaným v 8:00 hod. má soud za prokázané, že žalobkyně zaslala [anonymizována dvě slova] a zástupci žalované email s předmětem:„ dotazy pro technického projektanta z [anonymizováno]“, v němž uvedla, že žádá o projití přiložených dotazů, které nebyly zodpovězeny inženýru žalobkyně, a zaslání odpovědí a komentářů do [datum], zároveň zaslala výkresy, jež již obdrželi v prosinci 2014. V příloze emailu je označeno: [anonymizována dvě slova] [číslo], [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] [číslo], [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizována dvě slova].

39. Dohodou o narovnání ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná a [anonymizována dvě slova].. podepsaly dohodu o narovnání k Projektu s tím, že předmětem dohody je úprava vzájemných sporných práv a povinností vyplývajících ze Smlouvy. V čl. II. odst. 2.2 strany konstatovaly, že [právnická osoba] [anonymizováno].. byly dokončeny výsledky aktivity [číslo] Smlouvy (konkrétně Projekt teplovodu do nového Energeticko-ekonomického bloku do předávací stanice komplexu [nemocnice] a projekt předávacích stanic s nepřímým připojením komplexu [nemocnice]), které byly předány [nemocnice]. Dle čl. II. odst. 2.3 se smluvní strany dohodly, že závazky ze zaniklé Smlouvy vypořádají tak, že žalovaná za dokončené aktivity uhradí [anonymizována dvě slova].. částku 280 000 Kč bez DPH. Dle čl. II. odst. 2.4 převádí [anonymizována dvě slova].. na žalovanou vlastnické právo k výstupům a uděluje jí licenci dle autorského práva s tím, že strany si dohodly způsob a dobu předání.

40. Dopisem žalované ze dne [datum] včetně doručenky má soud za prokázané, že žalovaná u žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení smluvní pokuty v souladu s ust. čl. 7 Smlouvy ve výši 5% celkové ceny plnění uvedené v čl. 2 Smlouvy, tj. z částky 31 375 300 Kč z důvodu porušení smluvní povinnosti, které bylo důvodem pro odstoupení od Smlouvy ze strany žalované. Žalovaná tak uplatňuje nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 568 765 Kč s tím, nechť je tato částka uhrazena do 30 dnů ode dne doručení tohoto dopisu. Tento dopis byl žalobkyni doručen dne [datum] vložením do schránky. Dopisem žalované ze dne [datum] včetně doručenky má soud za prokázané, že žalovaná u žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení smluvní pokuty v souladu s ust. čl. 3 Smlouvy ve výši 726 000 Kč odpovídající částce požadované v soudním řízení žalobkyní za realizaci 2. Etapy projektu bez uzavření dodatku pro příslušný kalendářní rok, tj. 2015. Tímto dopisem žalovaná neuznává, že by hodnota provedených prací za 2. etapu činila částku 726 000 Kč Smluvní pokutu nechť žalobkyně neplatí, neboť v souladu s ust. čl. 3 Smlouvy bude smluvní pokuta v rámci soudního řízení započtena oproti částce ve stejné výši požadované žalobkyní. Dopis byl žalobkyni doručen dne [datum].

41. Dopisem ze dne [datum] má soud za prokázané, že právní zástupce žalobkyně požádal tehdejšího předsedu vlády [anonymizováno] [jméno] [příjmení] o informace k usnesení vlády [číslo] ze dne [datum], jímž bylo rozhodnuto o poskytnutí peněžního daru Rozvojovému programu [anonymizována dvě slova] [země] ve výši 21,5 mil. Kč v rámci rozvojové spolupráce na realizaci projektu Zajištění energetické efektivnosti nemocnice v [anonymizováno], zejména k důvodům a skutečnostem tohoto usnesení vlády včetně toho, jakými podklady vláda před schválením výše uvedeného usnesení disponovala a zda měla informaci o existenci zřejmě nedořešeného smluvního vztahu mezi žalobkyní a žalovanou. Dopisem předsedy vlády ze dne [datum] včetně příloh má soud za prokázané, že předseda vlády v příloze dopisu zaslal veškeré dokumenty, které měla [anonymizována dvě slova] před schválením výše uvedeného usnesení k dispozici. Předkládací zprávou k poskytnutí peněžního daru Rozvojového programu [anonymizována dvě slova] [země] v rámci zahraniční rozvojové spolupráce ČR má soud za prokázané, že v předkládací zprávě je uvedeno, že realizátorem veřejné zakázky na projekt Zajištění energetické efektivnosti [anonymizováno] v [anonymizováno], [země] bylo vybráno [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [rok], složené s žalobkyně jakožto vedoucího konsorcia a [anonymizováno] firmy [anonymizováno], původní hodnota celé zakázky činila 25,9 mil. Kč bez českého DPH. V průběhu času se ukázalo, že realizátor nebyl schopen plnit své závazky vyplývající ze Smlouvy, většinu zadaných aktivit plnil nedostatečně, nekvalitně a v rozporu s projektovým dokumentem. Tato situace vedla k rozkolu jak mezi členy konsorcia, tak ke značné nespokojenosti příjemce projektu, a ve svém důsledku k poškození dobrého jména ČR v partnerské zemi. I s ohledem na to, že realizátor do konce května 2015 nebyl schopen začít kvalitně naplňovat předmět veřejné zakázky a dokončit původně plánované aktivity, žalovaná rozhodla o ukončení Smlouvy s konsorciem. V zájmu minimalizace škod žalovaná ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí usilovala o nalezení způsobu, jak dostát závazkům ČR. Po ukončení Smlouvy s původním realizátorem dosud nedošlo k dohodě o narovnání, tudíž nelze zahájit nové výběrové řízení na obdobnou veřejnou zakázku v ČR. S ohledem na výše uvedené a nezbytnosti zachování časového harmonogramu tohoto projektu zahraniční rozvojové spolupráce se navrhuje poskytnutí rozvojové pomoci formou účelově vázaného peněžního daru ve výši 21,5 mil Kč ve prospěch [anonymizováno] [země], který je osvědčeným a důvěryhodným partnerem. Žalovaná prozatím využívá služeb externích konzultantů i úzké spolupráce s [anonymizováno] pro dopracování podkladů předložených původním realizátorem tak, aby úvodní projekční a prováděcí dokumenty dosáhly požadované úrovně a byly akceptovatelné místním příjemcem jako podklad pro pokračování projektu.

42. Výslechem svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], obchodního ředitele [anonymizováno] má soud za prokázané následující. Svědek je zároveň ředitelem enviromentální divize a v souvislosti s touto funkcí se dostal do kontaktu s Projektem. S žalovanou [příjmení] spolupracuje od roku 2009. Činnost [anonymizováno] pro žalovanou činí z celkové činnosti společnosti [právnická osoba] asi 5 %, možná i méně. Roční obrat společnosti činí [číslo] milionů Kč, v rámcové smlouvě s žalovanou je uveden roční limit 2 miliony Kč, který nebyl nikdy překročen. Úkolem Enviros bylo před výběrovým řízením připravit zadání Projektu a ověřit jeho smysluplnost a dále připravit technické parametry projektu pro výběrové řízení. Poté, co žalobkyně zahájila činnost, spočívala činnost [anonymizováno] v monitorování činnosti žalobkyně, 2x ročně sepsání monitorovací zprávy v reakci na průběžnou zprávu žalobkyně, na konci roku etapovou zprávu, jejímž obsahem bylo zhodnocení činnosti žalobkyně a naplnění výstupů realizátora projektu vůči žalované. Pokud jde o zprávy [právnická osoba] z března 2015 a června 2015, svědek sám tyto zprávy nesepisoval, avšak verifikoval závěry zpráv. Již v době zpracování první zprávy měl svědek informace, že ne všechno probíhá, tak jak by mělo. Svědek věděl o komunikačních problémech mezi žalobkyní a příjemcem projektu, dále s ním zpracovatel dané zprávy řešil odborné nedostatky výstupů žalobkyně dle Smlouvy. Konkrétně s [anonymizováno] [příjmení] řešil jak podložit, že výstupy žalobkyně nejsou v požadovaném rozsahu. Etapová zpráva bývá žalovanou schválena v případech, kdy [anonymizováno] ve zprávě potvrdí splnění či míru splnění výstupů realizátora, tudíž v daném případě by být schválena neměla. Svědek se ohledně výstupu aktivity 1.1 (Strategie) domnívá, že tento nebyl plně přijat. Veškeré podklady pro sepsání zprávy měli od žalované, tímto je zpravidla etapová zpráva vypracovaná realizátorem projektu. Svědek si myslí, že neměli jako podklad připomínky příjemce projektu. Nejsou v kontaktu s realizátorem projektu. Pokud jde komunikační problémy mezi žalobkyní a příjemcem projektu, pak výtky byly k tomu, že žalobkyně měla zaslat materiály na poslední chvíli, dále byly nějaké výtky k jazykové úrovni a k technické koncepci, když v daném Projektu se řešitel měl domluvit na technické koncepci přímo s příjemcem projektu např. ohledně dostupnosti a kvalitě biomasy a pak na samotném technickém řešení, které záleží právě na parametrech toho paliva. O tomto konfliktu se svědek dozvěděl z pozdější komunikace od podřízených, jež měli přímo Projekt na starosti, a následně od žalované. Od kolegů ví, že došlo k doplnění etapové zprávy na základě výtek žalované k původní zprávě. Svědkovi bylo známo, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo k ukončení Smlouvy odstoupením žalované a k soudnímu sporu ohledně proplacení. Z historie spolupráce s žalovanou na 7 projektech nikdy jindy nedošlo k ukončení ze strany žalované. Ostatní projekty byly tzv. bezproblémové, tedy vždy se najdou drobnosti, které je třeba řešit, ale vždy došlo k naplnění smlouvy a k zaplacení realizátorovi projektu ze strany žalované.

43. Výslechem svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], zaměstnance [anonymizováno] na pozici senior konzultant a energetický specialista, projektový manažer má soud za prokázané následující. Svědek zpracovával zprávy [anonymizováno] z března a června 2015. Před vypracováním zpráv měl svědek k dispozici podklady od žalované, a to průběžnou zprávou s přílohami zaslanou žalobkyní. Strategie byla vyplněna do struktury kapitol, avšak kapitoly byly prázdné, resp. v některých kapitolách byly uvedeny údaje ze zadávací projektové dokumentace. Účelem Strategie mělo být zjištění, v jakém stavu se nachází budovy, zateplení, co nového bude postaveno, a těmto zjištěním měla být Strategie a následné projektové práce přizpůsobena. Pokud jde o zprávu z března, pak předložené výstupy tyto kroky neobsahovaly, materiály byly vypracovány jen na základě předpokládaných údajů ze zadávací dokumentace, které však nebyly odsouhlaseny příjemcem projektu. Nedostatečná byla i aktivita průzkum trhu s biomasou, byl zde pouze seznam cca 50 potencionálních dodavatelů a pouze u jednoho byly uvedeny podrobnější údaje, týkající se ceny, skladby paliva, dostupnosti paliva a množství. Vzhledem k tomu, že nebyla odsouhlasena Strategie, tj. nebylo odsouhlaseno dimenzování zdroje tepla, napojení předávacích stanic, a umístění kotelny včetně logistiky, nemohla projektová dokumentace naplnit zadání. Navíc žalobkyně navrhla řešit předávací stanice jako výměníkové stanice, což bylo v rozporu se zadávací dokumentací a je to investičně náročnější než předávací stanice. Enviros doporučila dopracovat Strategii, aby se s tím ztotožnil i příjemce projektu, ověřit přesněji dostupnost biomasy, zjistit přesné umístění nové kotelny i to, jaké budovy budou zatepleny a vystavěny nové, teprve poté začít projektovat finální podobu projektové dokumentace. Pokud jde o zprávu z června 2015, pak byl splněn výstup týkající se průzkumu trhu s biomasou na 100 %. Pokud jde o aktivitu Strategie, pak problematické bylo, že žalobkyně vycházela pouze z údajů ze zadávací dokumentace, kdy uvedla, že tyto údaje nebyly potvrzeny ani rozporovány příjemcem projektu. Žalobkyně tedy naplánovala rozvody, kotelnu a výměníkové stanice dle předpokladů ze zadávací dokumentace, avšak tyto údaje si neověřila s příjemcem projektu. Strategie byla klíčová, tato se nepodařila. Pokud Strategie nebyla schválena příjemcem projektu, pak jediný její přínos svědek vidí v analýze trhu s biomasou. Pokud jde o průtahy v Projektu, pak prvním aspektem bylo nekoncepční řízení Projektu žalobkyní, což svědek ví vzhledem k jeho přítomnosti na druhém kontrolním dnu v prosinci 2014, druhý aspekt spočíval v [nemocnice], která neměla vždy připravené žalobkyní požadované podklady, či nepřítomnost jejího technika na druhém kontrolním dni. [nemocnice] argumentovala tím, že v místě Projektu měl být přítomný zástupce žalobkyně, který měl průběžně s ní komunikovat. Jednání na druhém kontrolním dnu nemělo úroveň, nefungovala komunikace z obou stran, ze strany příjemce projektu nebylo odsouhlaseno žádné navrhované technické řešení. Ze strany žalobkyně nebylo provedeno místní šetření stávajících objektů ani zjištění zateplení objektů do takové míry, aby to mohlo být podkladem pro Strategii. Konsorcium se v dopise z konce listopadu dotazovalo na informace, které si mělo ověřit místním šetřením (např. umístění objektů, zateplení objektů, dimenzování předávacích stanic). Projekční dokumentace byla zpracována celkem solidně, [anonymizováno] byla zaslána česká verze technických zpráv projektové dokumentace, a to v únoru a květnu/červnu 2015, rovněž byly zaslány výkresy jednotlivých výměníkových stanic a venkovních rozvodů. Předloženou projektovou dokumentaci ze září 2015 neměl svědek jako podklad pro hodnocení průběžné etapové zprávy. Ve Smlouvě bylo uvedeno, že projektová dokumentace bude zpracována dle místních norem a legislativy, žalobkyní provedené zpracování technické dokumentace, bylo dle českých norem a legislativy. První místní šetření v areálu nemocnice proběhlo v polovině listopadu 2014, druhé mělo proběhnout při druhém kontrolním dnu na počátku prosince 2014, toto však neproběhlo kvůli problematické komunikaci mezi žalobkyní a příjemcem projektu a [anonymizováno], nepřítomnosti technika [nemocnice], výtek k průzkumu trhu s biomasou.

44. Výslechem [anonymizováno]. [jméno] [příjmení], zaměstnance žalované má soud za prokázané následující. Svědek pracoval v roce 2014 na pozici vedoucí formulačního oddělení, v roce 2015 či 2016 se stal zástupcem ředitele žalované. Po realizaci výběrového řízení měl svědek nad Projektem dohled od okamžiku, kdy se objevily problémy. Problém byl již na počátku v důsledku námitky neúspěšného uchazeče výběrového řízení, kdy došlo k uzavření Smlouvy později, než se předpokládalo, v souladu se zákonem o veřejných zakázkách však Smlouva musela být uzavřena v původním znění včetně časového harmonogramu. Proto bylo při podpisu Smlouvy ústně dohodnuto, že původní plnění z roku 2014 bude vyhotoveno v rozsahu, v jakém se stihne s tím, že rozsah tohoto plnění žalobkyně uvede v průběžné zprávě a za to bude poskytnuto plnění a zbývající část plnění z roku 2014, kterou žalobkyně nestihne, se posune do roku 2015 O tomto byla žalobkyně informována i emailem svědka z prosince 2014, v němž vznášel připomínky k etapové zprávě. Žalobkyně zaslala první průběžnou etapovou zprávu v jiném formátu, než měla, po upozornění žalovanou tuto přepracovala, na podruhé byla již forma průběžné zprávy v pořádku, avšak žalovaná měla připomínky k obsahové stránce této zprávy. Připomínky byly k rozsahu plnění, když Projekt byl rozdělen cca do dvou desítek aktivit, v prvním roce se mělo započít s plněním cca 5 aktivit, z nichž nejstěžejnější byla Strategie, na níž měly navazovat další aktivity. Žalobkyně v průběžné zprávě uvedla 100 % splnění všech 5 aktivit, jež měly být splněny v prvním roce, avšak z příloh této zprávy bylo zřejmé, že plnění bylo pouze částečné. Žalovaná těsně před Vánoci (19. či [datum]) informovala žalobkyni o neschválení průběžné zprávy. Nicméně v lednu 2015 žalovaná obdržela fakturu, jíž žalobkyně vyúčtovala celou částku za aktivity, jež měly být původně provedeny v roce 2014. Fakturace byla v rozporu se Smlouvou, neboť faktura měla být až po plnění a schválení průběžné zprávy. Žalovaná odmítla fakturu uhradit, když žalovaná byla ochotna za rok 2014 poskytnout částečné plnění z rozpočtu na rok 2014, avšak žalobkyně předložila fakturu na celkové plnění, následně byl ještě problém ohledně DPH. V roce 2015 (cca do května) obdržela žalovaná ještě dvě nebo tři verze průběžné zprávy a několik verzí Strategií. Žádná z těchto průběžných zpráv nebyla schválena, neboť obsahový posun v těchto zprávách nebyl nijak významný. Ke Strategii žalovaná obdržela hodně připomínek od [nemocnice] a [anonymizována dvě slova] vypracovala posudek na Strategii, tento potvrdil, že obsah plnění žalobkyně neodpovídá smluvním požadavkům. Připomínky [nemocnice] byly k jazykové stránce a k věcné stránce. Zásadním problémem byla nedostatečná konzultace otázky týkající se analýzy řešení a umístění jednotlivých zařízení, tedy příjemce projektu nebral řešení žalobkyně za své, tudíž nemohly být zpracovány další navazující aktivity. Žalovaná žalobkyni upozorňovala na potřebu být v místě a konzultovat s příjemcem projektu, ale žalobkyně tuto povinnost přenášela na žalovanou, kdy po ní opakovaně požadovala, aby něco od příjemce projektu něco vyžádala či urgovala určité informace, což nadměrně žalovanou zatěžovalo a bylo neúnosné. Do doby odstoupení žalované od Smlouvy došlo k částečnému zapracování připomínek, pokud je svědkovi známo, příjemce projektu Strategii neakceptoval. Poslední verze Strategie byla z května či června 2015, tato byla opět předmětem posudku [právnická osoba], která měla řadu věcných připomínek. Splněna byla aktivita průzkum trhu s biomasou, avšak další dvě části aktivity 1.1 splněny nebyly. Důvody k odstoupení žalované od Smlouvy spočívaly v neplnění Smlouvy po věcné stránce, ať již z hlediska neplnění aktivit či neplnění jiných povinností např. nepřítomnost zástupce žalobkyně na místně plnění 1x týdně, velmi nízká kvalita Strategie, dále svévolná realizace Projektu bez toho, aniž by byla Strategie schválena příjemcem projektu, dále komunikace žalobkyně a neschopnost se domluvit s příjemcem projektu a i s žalovanou, rozpory v rámci konsorcia [anonymizována dvě slova] [rok], stížnosti na žalobkyni od [anonymizováno], [nemocnice] a od března 2015 i od [anonymizována dvě slova] spolu s [nemocnice] si stěžovaly na neprofesionální přístup žalobkyně a její nekvalitní výstupy. Žalovaná tomuto projektu věnovala nadstandartní úsilí, uspořádala v místě dva technické dny, na druhém technickém dnu měla být projednávána Strategie, avšak žalobkyně tuto zaslala partnerům až v pátek podvečer, přičemž technický den se konal v pondělí a žalobkyně na něm tlačila, aby byla Strategie schválena. Z tohoto druhého dne bylo dokonce několik verzí zápisu, žalobkyně, žalovaná, a příjemce projektu se nedokázali shodnout na znění zápisu z tohoto jednání. Komunikační problémy mohly být i na straně příjemce projektu, důvodem však bylo, že žalobkyně nedodržela povinnost přítomnosti zástupce v místě 1x týdně. [anonymizováno] z důvodu vynechání z Projektu požadovala náhradu škody s tím, že bude zvažovat soudní řízení, toto žalovaná vyhodnotila jako riziko pro dobré jméno žalované. Konfliktu předcházela informace, že došlo k rozpadu konsorcia, což bylo také důvodem nepodepsání dodatku Smlouvy, neboť žalovaná si nebyla jistá, zda konsorcium vůbec existuje. Žalovaná dostávala v tomto směru protichůdné informace. Svědek potvrdil, že část projektové dokumentace předložené žalovanou asi obdržel. K emailu z [datum] v 13:29 svědek uvedl, že dle jeho názoru nebyla přílohou tohoto emailu technická zpráva objektů rozvody tepla s předávacími stanicemi a dále projektová dokumentace č. výkresu [anonymizováno] [číslo]. Navíc tyto listiny jsou v českém jazyce a dle adresátů emailu byly zaslány bosenským partnerům, ostatní listiny označené jako projektová dokumentace asi žalované zaslány byly. Odstoupení od smlouvy o realizaci projektu je zcela výjimečná situace, jde o ojedinělý případ. Po odstoupení od smlouvy žalovaná [příjmení] uhradila vyrovnávací částku, neboť od ní žalovaná obdržela projektovou dokumentaci a dopracované výstupy z aktivit. Technické dokumenty od [anonymizováno] příjemce projektu akceptoval. Pokud jde o výstupy činností a její využitelnosti pro žalovanou, pak žalovanou byly využity technické části, jež žalovaná obdržela od [anonymizováno], a část Strategie týkající se analýzy trhu s biomasou.

45. Výslechem svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], v rozhodném období obchodní ředitelky žalobkyně, má soud za prokázané následující. Svědkyně byla koordinátorem Projektu pro česko-anglický jazyk, cca 98 % komunikace mezi žalobkyní a žalovanou a žalobkyní a příjemcem projektu šlo přes osobu svědkyně. Nabídku do výběrového řízení podávalo konsorcium [příjmení] [jméno], které se skládalo z žalobkyně a ze [právnická osoba] s tím, že žalobkyně byla lídr konsorcia a mohla jednat i za [anonymizováno]. Dle názoru svědkyně Smlouva nebyla závazná pro [právnická osoba]. Žalobkyně vystavila žalované fakturu na částku 3 388 000 Kč jakožto odměnu za aktivity první a druhé etapy roku 2014. Žalovaná ještě před podpisem Smlouvy žalobkyni řekla, že by byla ráda, aby se vyčerpala celá částka za první etapu s tím, že musely být však splněny aktivity v hodnotě vyúčtované částky. Svědkyně trvala na tom, že již v prosinci 2014 byly splněny aktivity v hodnotě 3 880 000 Kč. Svědkyně nevěděla, zda žalobkyně byla oprávněna v rámci odměny dle Smlouvy požadovat i DPH. Současně s fakturou byla žalované zaslána první průběžná etapová zpráva, tato byla žalovanou vrácena pro formální i obsahové nedostatky. První etapovou zprávu zpracovával pan [příjmení], který měl již dvě zkušenosti spolupráce s žalovanou. Konkrétní obsahové výhrady si svědkyně již nepamatuje. Žalobkyně na výtky reagovala a zaslala opravenou průběžnou etapovou zprávu žalované. Ani tato druhá prosincová průběžná etapová zpráva nebyla schválena. Svědkyně obdržela email [jméno] [příjmení] z [datum]. Svědkyně si nepamatovala, kolik verzí průběžných etapových zpráv žalované zaslali ani, zda některá z verzí průběžné etapové zprávy byla žalovanou schválena, neboť toto řešil koordinátor pro [anonymizováno] - český jazyk pan [příjmení]. Aktivita průzkum trhu s biomasou byla žalovanou uznána, svědkyně si však nepamatuje, kdy. Strategie měla být projednána v březnu 2015 na projektovém výboru, avšak k projednání nedošlo. Od příjemce projektu žalobkyně obdržela připomínky ke Strategii, a to k jazykové části a obsahové připomínky, svědkyně neví, v čem obsahové připomínky spočívaly, neboť technickou část dopodrobna neřešila. Příjemce projektu žalobkyni prostřednictvím žalované vytýkal i nízkou odbornou úroveň Strategie. Výtku nízké odborné úrovně žalobkyně zpracovala tak, že žalobkyně vypracovala náhradní variantní řešení ve vztahu k předávacím stanicím, navrhla tepelně závislé a tepelně nezávislé stanice, dopracovala průzkum trhu s biomasou, doplnila tepelné rozvody. Další verzi Strategie žalobkyně zaslala do [datum], svědkyně neví, zda byla zaslána před odstoupením žalované od Smlouvy či až poté. Termín dokončení Strategie měl být do [datum], svědkyně popřela existenci dohody o vypracování Strategie do dubna 2015. Pokud jde o druhý kontrolní den, tak tomuto nebyl přítomen technický zástupce [nemocnice], tudíž konsorcium řeklo, že toto jednání nebere jako platné a nebude z něj vyhotovovat ani zápis. Svědkyně neví, zda na druhém kontrolním dnu proběhla výtka nedostatečné přítomnosti zástupce konsorcia. Mezi členy konsorcia došlo k určitému konfliktu v roce 2015, neboť [anonymizováno] nepostupoval v souladu s harmonogramem, který byl v rámci konsorcia domluven, proto si žalobkyně zajistila na určité činnosti jiné subdodavatele. Svědkyně si nevybavuje, zda žalované oznámila nového subdodavatele veřejné zakázky. Mezi příjemcem projektu a žalobkyní byly komunikační problémy, příjemce projektu nekomunikoval, neodpovídal na technické dotazy žalobkyně, žalobkyně se to snažila řešit prostřednictvím žalované, ale neúspěšně. Příjemce projektu nepodepisoval předání projektové dokumentace či zápisy z kontrolních dnů. Svědkyně četla Smlouvu, ale nevybavuje si, že by obsahovala smluvní ujednání o smluvní pokutě, které by umožnilo žalobkyni postihnout za provádění plnění, které mělo být plněno až na základě uzavřeného dodatku ke Smlouvě. Žalobkyně počítala s tím, že k uzavření dodatku dojde, proto dokončovala některé aktivity. Jednání o dodatku začalo na jaře 2015. K uzavření dodatku nedošlo proto, že žalovaná zaslala třístrannou verzi dodatku, toto žalobkyně odmítla, neboť Smlouva byla uzavřena pouze mezi žalobkyní a žalovanou. Původně byl žalobkyni zaslán dodatek dvoustranný, svědkyně byla vyzvána k dostavení se k jeho podpisu, k tomu však již nedošlo, protože na schůzce jí byl předán dodatek třístranný. Žalobkyně se domnívala, že dodatek bude podepsán i ze skutečnosti zřízení projektového výboru, dále bylo ředitelem žalované přislíbeno, že bude vyměněna osoba koordinátora p. [příjmení] [příjmení], což se však nestalo. Svědkyně si nevybavuje, zda žalobkyni byly zaslány hodnotící zprávy [anonymizováno]. Svědkyně nedokáže přesně říci, v jakém okamžiku žalobkyně začala pracovat na aktivitách v druhé etapě, v určitém rozsahu se aktivity překrývaly, žalobkyně počítala s tím, že dodatek bude uzavřen. Pokud jde o aktivity [číslo] a [číslo], pak toto probíhalo formou a v rámci kontrolních dnů, místních šetření a odsouhlasení řešení v ústní formě, písemně nám příjemce projektu ničeho neodsouhlasil, dle svědkyně bezdůvodně, neboť to nikdy nezdůvodnil. Březnový projektový výbor byl svolán k tomu, aby byly odsouhlaseny záznamy z kontrolních dnů či jiné listiny, které zatím nebyly odsouhlaseny.

46. K otázce hodnoty poskytnutého plnění má soud znaleckým posudkem [právnická osoba] za prokázané následující. Znalecký ústav ocenil hodnotu plnění poskytnutého žalobkyní žalované (v období od [datum] do [datum] v rámci etapy 1) v rozmezí 2 053 500 Kč až 2 128 000 Kč (bez DPH). Pokud jde o aktivitu [číslo], tj. průzkum trhu s biomasou, analýza podkladů a definice Strategie, tuto měl znalecký ústav za splněnou v rozsahu 81% za předpokladu stejných vah jednotlivých dílčích plnění. Dílčí aktivitu průzkum trhu s biomasou má znalecký ústav za splněnou z 100%. Dílčí aktivitu analýzu podkladů má znalecký ústav splněnou z 45%, neboť tato aktivita byla rozdělena do 11 dílčích plnění, přičemž pro 1 dílčí plnění nebyla vznesena žádná připomínka, nicméně znaleckému ústavu se nepodařilo identifikovat žádné relevantní materiály, a proto ji považuje za nesplněnou, pro další 5 dílčích plnění (vůči nimž byly připomínky) rovněž nenalezl žádné relevantní informace a proto připomínky žalobkyně či [anonymizováno] považoval za opodstatněné a v 5 případech dílčích plnění znalecký ústav byl schopen identifikovat relevantní informace (výstupy), tudíž výtky považuje za neopodstatněné. K aktivitě [číslo] znalecký ústav uvedl, že tuto aktivitu nelze považovat za dokončenou, neboť primárním účelem této aktivity bylo odsouhlasení návrhu Strategie zúčastněnými subjekty, k němuž nedošlo, dle znaleckého ústavu lze tuto aktivitu považovat za splněnou v rozmezí 50% - 85%, když s odstupem času se nelze vyjádřit k samotnému průběhu diskusí a míře projednání návrhu Strategie. K aktivitě [číslo] znalecký ústav uvedl, že identifikoval pouze jedno dílčí plnění a to zajištění kompatibility projektového řešení stavební a technické dokumentace, opodstatněná byla připomínka žalované týkající se formátu dokumentů, oproti Smlouvou definovanému formátu„ dwg“, byl technický výkres (příloha [číslo] Strategie) předložen ve formátu„ pdf“. I vzhledem k tomu, že Etapová zpráva nebyla protokolárně odsouhlasena, nelze shledat aktivitu [číslo] jako plně splněnou, lze považovat za splněnou nanejvýš v rozsahu 85%. K aktivitě [číslo] se znalecký ústav ztotožnil s hodnocení [anonymizováno] (ve vztahu k technické stránce výstupů) a tuto aktivitu shledal za splněnou v rozsahu 60%, když pro 8 dílčích plnění identifikoval příslušné výstupy a pro 2 dílčí plnění nenalezl žádné relevantní materiály. K aktivitě [číslo] uvedl, že identifikovali 16 dílčích plnění, přičemž rozsah je značně nižší než uvažovaný rozsah naplnění aktivity [číslo], jejíž výstupy jsou totožné s aktivitou [číslo], stanovil znalecký ústav rozsah splnění 32%. K aktivitě [číslo] znalecký ústav uvedl, že tuto aktivitu nelze považovat za plně dokončenou, kdy sama žalobkyně uvedla, že výstupní dokument pro tuto aktivitu nevznikl. K samotnému průběhu diskusí a míře projednání předmětného dokumentu se s odstupem času nelze vyjádřit, znalecký ústav tedy plnění této aktivity ohodnotil v etapě 1 v rozmezí 0% až 22%.

47. Výslechem zástupce znaleckého ústavu [anonymizováno] [jméno] [jméno] má soud za prokázané následující. Zástupce znaleckého ústavu setrval na závěrech znaleckého posudku. Pokud jde o způsob zhodnocení aktivit, jež byly žalobkyní splněny částečně či vadně a jejich využitelnosti pro žalovanou, pak znalecký ústav vycházel ze samotného zadání znaleckého posudku a z rozsahu a požadavku žalované vyplývající z přílohy [číslo] Smlouvy. Využitelnost považoval znalecký ústav za splněnou v rozsahu, v jakém byly jednotlivé aktivity splněny. Pokud byla např. aktivita splněna z 20%, pak považovali, že přínos pro žalovanou rovněž odpovídá 20%. Logika byla taková, že pro každé jednotlivé plnění, byl požadován určitý výstup s tím, že žalobkyní předané výstupy, byť byly částečné, bylo něco, na čem se dalo stavět a tedy pro žalovanou využitelné. Znalecký ústav se v souladu se zadáním znaleckého posudku zabýval pouze etapou 1, když jednotlivé aktivity byly rozděleny do dvou, či více etap, ale Smlouva neuváděla, které dílčí činnosti v rámci dané aktivity, mají být splněny v 1. etapě, či 2. etapě. Proto znalecký ústav posoudil danou aktivitu jako celek, z čehož vyšlo procentní plnění dané aktivity, a následně, pokud rozsah plnění překročil částku, či procentní plnění, připadající na 1. etapu, pak toto znalecký ústav ohodnotil maximálně do částky připadající na danou aktivitu v 1. etapě. Pokud by znalecký ústav nebyl omezen pouze rozpočtem dle etapy 1, pak by u aktivity [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo] nebyl rozdíl, u aktivity [číslo] je to nejisté, neboť jsme vycházeli ze zprávy [anonymizováno], která uváděla 60% pro aktivitu [číslo], jejíž výstup se překrýval s aktivitou [číslo], zde nemohl zástupce znaleckého ústavu vyloučit, že by mohlo být při zkoumání dalších etap vyšší plnění, i když toto nezkoumali, tak se nedomníval, že by hypotetický nárůst mohl být až do výše 60%, toto se mu jevilo jako spíše nepravděpodobné, protože nároky na prováděcí projektovou dokumentaci byly vyšší, než na výstupy aktivity [číslo].

48. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že tyto plně prokazují shora zjištěný skutkový stav. Soud při hodnocení důkazů přihlížel rovněž ke všemu relevantnímu, co v řízení vyšlo najevo. V souladu s ust. § 120 odst. 3 o. s. ř. vzal soud za svá skutková zjištění skutečnosti, jež byla mezi účastníky řízení nesporná. Pokud jde o výslechy svědků, pak výslechy svědka [příjmení] [příjmení], [anonymizováno] [příjmení] (zástupců [anonymizováno]) a [anonymizováno] [příjmení] (zaměstnance žalované) soud považuje za věrohodné a autentické, když obsah jejich výpovědi byl v souladu s provedenými listinnými důkazy a rovněž bez vnitřních rozporů. Pokud jde o výpověď [anonymizováno] [příjmení], pak tuto soud považuje zčásti za účelovou, z níž je evidentní snaha vypovídat ve prospěch žalobkyně, kdy svědkyně je dcerou statutárního zástupce žalobkyně. Tento závěr vyplývá i z faktu, že část výpovědi svědkyně [příjmení] [příjmení] má soud za vyvrácenou provedenými listinnými důkazy, v části výpovědi jsou pak zřejmé vnitřní rozpory. [ulice] rozpory soud shledal zejména v části, v níž svědkyně vypovídala o fakturaci. Svědkyně například uvedla:„ Nevybavuji si, zda podle smlouvy mohla žalobkyně žádat proplacení odměny za plnění až po odsouhlasení etapové zprávy a splnění sjednaných aktivit, avšak žalovaná nás na ústní schůzce požádala o vystavení faktury na celou částku, která byla plánována pro daný rok s odůvodněním, že by jinak měla problémy s faktickým proplacením.“ V jiné části své výpovědi však svědkyně uvedla:„ bylo řečeno, že by byli rádi, aby se vyčerpala celá částka za I. etapu s tím, že nevadí, pokud budou splněny např. některé aktivity z budoucí etapy, na toto mám i audiovizuální záznam. [příjmení] být však splněny aktivity v hodnotě vyúčtované částky“ Svědkyně tedy následně přiznala, že věděla, že vyfakturovány mohly být pouze aktivity, jež byly splněny, resp. ve splněném rozsahu. Ostatně tato skutečnost jednoznačně vyplývá ze Smlouvy (bod 4.1 a 4.2), přičemž žalobkyně o této skutečnosti byla informována dále emailem žalované ze dne [datum]. Tvrzení svědkyně, že Smlouvu chápala tak, že je povinností vystavit fakturu na částku 3 880 000 Kč, se tak soudu jeví jako zcela nelogické. Pokud svědkyně [příjmení] uváděla, že již v prosinci 2014 byly splněny aktivity v hodnotě 3 880 000 Kč, či na jiném místě, že aktivity první a druhé etapy byly řádně splněny, pak toto má soud za vyvrácené provedenými důkazy. Zaprvé pokud jde o částku 3 880 000 Kč, sama žalobkyně v řízení uznala, že nebyla oprávněna účtovat DPH, tudíž s ohledem na obsah Smlouvy zejména její přílohu [číslo] (Etapový rozpočet) je evidentní, že při plném naplnění všech aktivit v prvé etapě, jež měly být provedeny v roce 2014 a 2015, by mohla žalobkyně vystavit pouze fakturu na částku 2 800 000 Kč, nikoli na částku 3 880 000 Kč. Především však ze zpráv [anonymizováno] a ze znaleckého posudku jednoznačně vyplývá, že všechny aktivity nebyly naplněny v rozsahu 100%, nad to v prosinci 2014, kdy nebyla naplněna ani aktivita průzkum trhu s biomasou, kterou žalobkyně naplnila až v průběhu roku 2015, přičemž sama svědkyně [příjmení] připustila, že po obdržení výtek příjemce projektu (březen 2015), aktivity, za něž si žalobkyně vyúčtovala odměnu již v prosinci 2014, následně žalobkyně dopracovávala. Dále soud neuvěřil výpovědi svědkyně [příjmení] v části, v níž uváděla, že se žalobkyně na základě vzájemné emailové korespondence domnívala, že žalovaná (v prosinci 2014) odsouhlasila etapovou zprávu. Tato část výpovědi je jednoznačně vyvrácena prosincovou emailovou korespondencí, zejména emailem ze dne [datum], v němž žalovaná výslovně sděluje, že průběžnou zprávu nelze zatím schválit včetně zdůvodnění, přičemž žádnou změnu postoje žalované nelze dovodit ani z emailu ze dne [datum], neboť pouhé poděkování za zaslání etapové zprávy nelze brát jako odsouhlasení této zprávy. Pokud si žalobkyně, resp. svědkyně skutečně takto interpretovala email žalované ze dne [datum], tak se soud nediví vzniku komunikačních problémů v rámci realizace Projektu. Z výslechu svědkyně [příjmení] [příjmení] byla zřejmá i bagatelizace konfliktů žalobkyně s jednotlivými subjekty zúčastněnými na Projektu. Svědkyně například uvedla:„ Neslyšela jsem o žádných výtkách ze strany příjemce projektu či [anonymizováno] za dobu činnosti žalobkyně“, avšak provedené důkazy (zejména emailové komunikace či dopisů) či výslech svědka [příjmení] [příjmení], jež vypovídal o problematické komunikaci a výtkách z důvodu nepřítomnosti zástupce žalobkyně, resp. konsorcia na druhém kontrolním dnu, toto tvrzení svědkyně vyvrací. Za vyvrácenou má pak soud i část výpovědi svědkyně týkající se neukončení spolupráce mezi žalobkyní a [anonymizováno], kdy svědkyně uváděla:„ Ze strany [anonymizováno] byly určité problémy s nedodržováním harmonogramu z jejich strany. V tomto směru proběhla určitá komunikace, následně došlo k vyjasnění.“ či„ Mezi [anonymizováno] a žalobkyní nedošlo k ukončení spolupráce. [ulice] s [anonymizováno] trvala do doby okamžiku doručení odstoupení žalovanou od smlouvy.“ [jméno] žalobkyně totiž emaily ze dne [datum] a [datum] žádala žalovanou o informování partnerů [příjmení] o ukončení spolupráce žalobkyně s [anonymizováno] a faktické ukončení spolupráce pak jednoznačně prokazují emaily [anonymizováno] ze dne 18. 5. a [datum], v nichž [anonymizováno] k dotazu žalované výslovně ukončení spolupráce, resp. neobnovení spolupráce potvrdila.

49. Znalecký posudek považuje soud za řádně zpracovaný, logicky odůvodněný a bez vnitřních rozporů, tudíž soud z tohoto důkazu vycházel ve vztahu k finančnímu ocenění žalobkyní poskytnutého plnění.

50. S ohledem na skutečnost, že soud měl skutkový stav za dostatečně prokázaný v rozsahu potřebném pro rozhodnutí, soud zamítl další v řízení navržené důkazy.

51. Na základě zjištěného skutkového stavu soud věc právně posoudil následovně: Soud se nejprve zabýval otázkou, s kým vlastně žalovaná uzavřela Smlouvu, tj. zda účastníkem Smlouvy na straně zhotovitele byla jen žalobkyně nebo žalobkyně a [anonymizováno]. Při řešení této otázky je třeba s ohledem na skutečnost, že se jednalo o veřejnou zakázku a druhý účastník Smlouvy byl vybrán v rámci veřejného výběrového řízení, vyjít ze zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen„ zákon o VZ“), a to ve znění účinném do 31. 12. 2014 s ohledem na skutečnost, že výběrové řízení proběhlo v roce 2014.

52. Podle § 69 odst. 1 zákona VZ může dodavatel podat pouze jednu nabídku. Nabídka obsahující varianty podle § 70 se považuje za jednu nabídku. Dle odst. 2 cit. ust. dodavatel, který podal nabídku v zadávacím řízení, nesmí být současně subdodavatelem, jehož prostřednictvím jiný dodavatel v tomtéž zadávacím řízení prokazuje kvalifikaci. Dle odst. 3 cit. ust. pokud dodavatel podá více nabídek samostatně nebo společně s dalšími dodavateli, nebo je subdodavatelem, jehož prostřednictvím jiný dodavatel v tomtéž zadávacím řízení prokazuje kvalifikaci, zadavatel všechny nabídky podané takovým dodavatelem vyřadí. Dodavatele, jehož nabídka byla vyřazena, zadavatel bezodkladně vyloučí z účasti v zadávacím řízení. Vyloučení uchazeče včetně důvodu zadavatel bezodkladně písemně oznámí uchazeči. Dle odst. 4 cit. ust. společnou nabídkou se rozumí nabídka, kterou podalo za podmínek stanovených v § 51 odst. 6 více dodavatelů společně. V takovém případě se dodavatelé podávající společnou nabídku považují za jednoho uchazeče. Dle odst. 5 cit. ust. nabídky se podávají písemně, a to v listinné podobě nebo v elektronické podobě prostřednictvím elektronického nástroje (dále jen„ nabídka v elektronické podobě“). Uchazeč podává nabídku ve lhůtě pro podání nabídek. Nabídka v listinné podobě musí být podána v řádně uzavřené obálce označené názvem veřejné zakázky, na které musí být uvedena adresa, na niž je možné zaslat oznámení podle § 71 odst. 5 nebo 6. Nabídka v elektronické podobě musí být podána v souladu s požadavky stanovenými v § 149.

53. Podle § 51 odst. 5 zákona o VZ má-li být předmět veřejné zakázky plněn několika dodavateli společně a za tímto účelem podávají či hodlají podat společnou nabídku, je každý z dodavatelů povinen prokázat splnění základních kvalifikačních předpokladů podle § 50 odst. 1 písm. a) a profesního kvalifikačního předpokladu podle § 54 písm. a) v plném rozsahu. Splnění kvalifikace podle § 50 odst. 1 písm. b) a d) musí prokázat všichni dodavatelé společně. V případě prokazování splnění kvalifikace v chybějícím rozsahu prostřednictvím subdodavatele se odstavec 4 použije obdobně. Dle odst. 6 cit. ust. v případě, že má být předmět veřejné zakázky plněn podle odstavce 5 společně několika dodavateli, jsou veřejnému zadavateli povinni předložit současně s doklady prokazujícími splnění kvalifikačních předpokladů smlouvu, ve které je obsažen závazek, že všichni tito dodavatelé budou vůči veřejnému zadavateli a třetím osobám z jakýchkoliv právních vztahů vzniklých v souvislosti s veřejnou zakázkou zavázáni společně a nerozdílně, a to po celou dobu plnění veřejné zakázky i po dobu trvání jiných závazků vyplývajících z veřejné zakázky. Požadavek na závazek podle věty první, aby dodavatelé byli zavázáni společně a nerozdílně, platí, pokud zvláštní právní předpis nebo zadavatel nestanoví jinak. Pokud se v užším řízení, jednacím řízení s uveřejněním či soutěžním dialogu dodavatelé spojují pro účely podání společné nabídky až po prokázání splnění kvalifikace, předloží smlouvu podle tohoto odstavce nejpozději s podáním společné nabídky.

54. Dle § 82 odst. 1 zákona o VZ zadavatel nesmí před uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky podle § 110 odst. 4 uzavřít smlouvu s uchazečem, jehož nabídka byla vybrána jako nejvhodnější podle § 81 (dále jen "vybraný uchazeč"). Dle odst. 2 cit. ust. pokud nebyly ve stanovené lhůtě podány námitky podle § 110 odst. 4, uzavře zadavatel smlouvu s vybraným uchazečem do 15 dnů po uplynutí lhůty pro podání námitek. Smlouvu uzavře zadavatel v souladu s návrhem smlouvy obsaženým v nabídce vybraného uchazeče, popřípadě upraveným podle § 32.

55. Dle právního názoru soudu, tak žalobkyně a [anonymizováno] podaly v rámci veřejné zakázky společnou nabídku ve smyslu § 69 odst. 4 zákona o VZ. V tomto směru lze odkázat na právní teorii: Jurčík, R.: Zákon o veřejných zakázkách. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015:„ Za společnou nabídku se považuje nabídka podaná více dodavateli společně, kteří následně v případě plnění veřejné zakázky budou zavázáni společně a nerozdílně. Jde o více dodavatelů, kteří podávají nabídku v tzv. dodavatelském konsorciu a mezi sebou uzavírají smlouvu o sdružení dle občanského zákoníku a v případě vyřazení nabídky je nutné vyloučit všechny tyto dodavatele a rovněž každý z nich samostatně je oprávněn k podání námitek, příp. k podání návrhu na zahájení řízení před ÚOHS.“ Taktomu bylo i v daném případě, kdy žalobkyně a [anonymizováno] založily právě za účelem společné nabídky ve veřejné zakázce Konsorcium [anonymizována dvě slova]. Jelikož žalovaná vybrala jako nejvýhodnější nabídku právě společnou nabídku žalobkyně a [anonymizováno], musela být realizační smlouva v souladu s ust. § 82 odst. 2 zákona o VZ uzavřena právě jen v souladu s návrhem Smlouvy obsaženým v nabídce vybraného uchazeče. V tomto směru lze opět odkázat na právní teorii: [příjmení], R.: Zákon o veřejných zakázkách. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015:„ [ulice] smlouva (připomínám, že návrh smlouvy je nabídkou uchazeče) musí obsahovat podmínky, za nichž je možno překročit výši nabídkové ceny (§ 44 odst. 3 písm. a)). Zadavatel buď návrh smlouvy v zadávacím řízení respektuje, či nikoliv. Uzavřením smlouvy v rozporu se zadáním a nabídkou je uzavřena smlouva na jiné plnění, než které bylo předmětem zadání veřejné zakázky a taková smlouva je absolutně neplatná (§ 39 ObčZ 1964 a od [datum] § 580 odst. 1 ObčZ).“ Z výše uvedeného je zřejmé, že žalovaná byla oprávněna uzavřít Smlouvu pod sankcí absolutní neplatnosti pouze s vybraným uchazečem a tímto byly společně žalobkyně a [anonymizováno], neboť samotné konsorcium nemá právní subjektivitu. Dle právního názoru soudu je z obsahu Smlouvy zřejmé, že smluvní stranou na straně zhotovitele byla žalobkyně a [anonymizováno]. V záhlaví Smlouvy je firma žalobkyně označena jakožto vedoucí konsorcia [anonymizována dvě slova], především však tato skutečnost vyplývá z celého obsahu Smlouvy, kdy nedílnou součástí Smlouvy je příloha [číslo] Projektový dokument, z něhož jednoznačně vyplývá, že realizátorem Projektu je konsorcium skládající se z žalobkyně a [anonymizováno]. Při výkladu právního jednání je zásadní vůle stran, přičemž v daném případě je třeba vyjít i ze smlouvy o konsorciu ze dne [datum]. Dle dle čl. 8 této smlouvy o konsorciu byl lídr konsorcia [jméno] [příjmení], [příjmení] smlouvou o konsorciu zmocněn k zastupování konsorcia při podpisu Smlouvy se žalovanou. Pokud tento následně udělil plnou moc k podpisu Smlouvy [anonymizováno] [příjmení], pak nelze dospět k jinému závěru než, že byla Smlouva uzavřena s žalobkyní a [anonymizováno], které jsou vůči žalované solidárně zavázáni. Ostatně pokud by Smlouva byla uzavřena jen s žalobkyní, pak by s ohledem na § 82 zákona o VZ byla absolutně neplatným právním jednáním pro rozpor se zákonem. Pokud jde o typ smluvní smlouvy, jež byl mezi žalovanou a žalobkyní a [anonymizováno] uzavřen, pak se jedná o smlouvu o dílo dle § 2586 o. z.

56. Dále se soud zabýval otázkou, zda žalovaná od Smlouvy platně odstoupila či nikoli. Podle § 2001 o. z. od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon. Podle § 2002 odst. 1 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. Dle odst. 2 cit. ust. strana může od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co z chování druhé strany nepochybně vyplyne, že poruší smlouvu podstatným způsobem, a nedá-li na výzvu oprávněné strany přiměřenou jistotu. Podle § 2593 o. z. objednatel má právo kontrolovat provádění díla. Zjistí-li, že zhotovitel porušuje svou povinnost, může požadovat, aby zhotovitel zajistil nápravu a prováděl dílo řádným způsobem. Neučiní-li tak zhotovitel ani v přiměřené době, může objednatel odstoupit od smlouvy, vedl-li by postup zhotovitele nepochybně k podstatnému porušení smlouvy.

57. Dle § 2005 odst. 1 o. z. odstoupením od smlouvy zanikají v rozsahu jeho účinků práva a povinnosti stran. Tím nejsou dotčena práva třetích osob nabytá v dobré víře. Dle odst. 2 cit. ust. odstoupení od smlouvy se nedotýká práva na zaplacení smluvní pokuty nebo úroku z prodlení, pokud již dospěl, práva na náhradu škody vzniklé z porušení smluvní povinnosti ani ujednání, které má vzhledem ke své povaze zavazovat strany i po odstoupení od smlouvy, zejména ujednání o způsobu řešení sporů. Byl-li dluh zajištěn, nedotýká se odstoupení od smlouvy ani zajištění.

58. Provedeným dokazováním má soud za prokázané, že důvody uvedené v listině o odstoupení od Smlouvy ze dne [datum] byly naplněny, neboť žalobkyně při realizaci Smlouvy porušila hned několik smluvních ujednání a to podstatným způsobem. Především bylo v řízení prokázáno, že po zahájení prací docházelo z důvodů na straně zhotovitele k neopodstatněným prodlevám v časovém harmonogramu, jenž byl přílohou [číslo] Smlouvy, když například výstup z aktivity 1.1 (Zpracování strategie komplexního řešení výroby rozvodu a užití tepla včetně projektové dokumentace pro stavební povolení) měl být ukončen v dubnu 2015, přičemž aktivita [číslo] a [číslo] měly být ukončeny v březnu 2015, kdy práce měly být dle harmonogramu zahájeny v říjnu 2014. Vzhledem k tomu, že Smlouva byla uzavřena až [datum], nelze zpoždění výstupů o 24 dnů považovat za zaviněné žalobkyní. Z provedeného dokazování je však zřejmé, že aktivity [číslo] a [číslo] nebyly zcela splněny ani k okamžiku doručení odstoupení žalované od Smlouvy žalobkyni, jak jednoznačně vyplývá ze zprávy [anonymizováno] z června 2015 a ze znaleckého posudku. Skutečnost, že výstup ze shora uvedených aktivit nebyl řádně ukončen ani ke dni odstoupení od Smlouvy, lze jednoznačně přičítat žalobkyni a [anonymizováno]. V tomto směru lze odkázat na skutková zjištění učiněná soudem v rámci dokazování o průběhu spolupráce v rámci realizace Projektu. Lze shrnout, že to byla žalobkyně, kdo straně žalované předával nedostatečné či opakovaně vadné výstupy, kdy toto lze ilustrovat například na průběžné etapové zprávě, kdy napoprvé žalobkyně nebyla schopna tuto zaslat ani v řádné formě a etapová zpráva jí byla opakovaně vracena pro obsahové nedostatky týkající se plnění žalobkyně a do doby odstoupení žalované od Smlouvy tak nemohla být ze strany žalované schválena, neboť žalobkyně v etapové zprávě uváděla vyšší rozsah prací, než skutečně provedla. Další prodlení nastalo díky nekvalitní a vadné první verzi Strategie, kdy ze strany příjemce projektu byly vzneseny takové výhrady, že příjemce projektu odmítal uznat výše uvedený dokument jako relevantní podklad k jednání. O tom, že výtky příjemce projektu a žalované ke Strategii byly opodstatněné, svědčí fakt, že žalobkyně následně částečně své výstupy opravila, což je zřejmé u aktivity průzkum trhu s biomasou i z porovnání zpráv [anonymizováno] z března a června 2015. Dle soudu průtahy v díle nastaly i vzhledem k řízení Projektu žalobkyní, kdy nekoncepční řízení Projektu potvrdil svědek [příjmení] [příjmení]. Žalobkyně a [anonymizováno] ani nebyly schopny si po skončení jednání (kontrolních dnů) se svými partnery zajistit podepsaný a odsouhlasený zápis z jednání. Soudu není zřejmé, proč se zápis z jednání neprováděl v průběhu tohoto jednání tak, aby jej na závěr všichni účastníci schůzky podepsali či aby v případě zjištění, že žalobkyně měla problém se zajištěním podepsaných protokolů zachycující předání výstupů žalobkyně příjemci projektu, tyto příjemci projektu předala osobně oproti podpisu zejména s ohledem na skutečnost, že zhotovitel byl povinen být v místě realizace projektu jednou týdně. Toto svědčí o tom, že výtky o absenci zástupce zhotovitele v místě Projekty ze Strany [nemocnice] (dopis ze dne [datum]) byly oprávněné. Další důvod prodlení žalobkyně s plněním díla pak evidentně spočíval v konfliktu a faktickém rozpadu konsorcia ZEEN [anonymizováno], kdy [právnická osoba] po konfliktu s žalobkyní přestala pracovat na Projektu (přestala se podílet na zhotovení díla). Výše uvedeným tak byl porušen fakticky celý čl. 3 Smlouvy. Dále má soud za prokázané, že žalobkyně porušila i čl. 4 Smlouvy, když v rozporu se smluvními ujednáními požadovala již v prosinci 2014 úhradu ceny díla v rozsahu, jemuž neodpovídalo ze strany žalobkyně věcné plnění, když dle čl. 4 bod 4.2 mohla žalobkyně vystavit fakturu na částku odpovídající ceně jednotlivé etapy až po splnění dílčího předmětu plnění specifikovaného pro danou etapu, přičemž předpokladem proplacení faktury bylo odsouhlasení průběžné zprávy o realizaci dané etapy objednatelem. Navíc žalobkyně v rozporu se Smlouvou požadovala i vyšší plnění, než odpovídalo smluvnímu ujednání, neboť žalobkyně neměla nárok na úhradu DPH. Postup žalobkyně, kdy tato o částku připadající na DPH navýšila svoji odměnu za cenu díla, je jednoznačně jednání v rozporu se Smlouvou, když z obsahu Smlouvy zejména pak z etapového rozpočtu, jenž byl nedílnou součást Smlouvy, bylo zřejmé, jaká odměna byla za jednotlivé etapy sjednána bez DPH a kolik činilo DPH. Toto porušení je jednoznačně podstatným porušením Smlouvy, neboť žalovaná by zcela určitě neuzavřela Smlouvu, pokud by věděla, že žalobkyně hodlá takto postupovat.

59. S ohledem na shora uvedené je tak zřejmé, že žalobkyně zároveň porušila povinnost provádět dílo řádně, neboť žalobkyní předané výstupy z aktivit nebyly úplné, tudíž je třeba toto plnění zhodnotit jako vadné. Dle právního názoru soudu byl naplněn důvod pro odstoupení dle § 2593 o. z. Dále má soud za prokázané, že došlo i k porušení čl. 5 bod [číslo] Smlouvy, kdy žalobkyně nejednala tak, aby bylo zachováno a šířeno dobré jméno žalované. Příkladem takového jednání žalobkyně jsou například opakované sveřepé emaily žalobkyně, jimiž urgovala zaslání stanoviska ke Strategii, ačkoli [nemocnice] tyto připomínky ke Strategii zaslala, avšak žalobkyně tyto odmítla akceptovat. Proti takovémuto jednání se ohradila jak [nemocnice] prostřednictvím dopisu ze dne [datum], tak zástupce [anonymizováno] emailem ze dne [datum]. Povinnost zachovávat a šířit dobré jméno žalované pak byla porušena i vadným plněním žalobkyně. V daném případě tak lze shrnout, že žalovaná důvodně a platně odstoupila od Smlouvy dle § 2002 odst. 1 o. z., neboť žalobkyně porušila Smlouvu podstatným způsobem.

60. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 cit. ust. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právní důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něco bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Jelikož tedy žalovaná platně odstoupila od Smlouvy, je třeba posoudit žalobkyní uplatněný nárok z titulu bezdůvodného obohacení. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 23. 10. 2018, sp. zn. 28 Cdo 1060/2017 dospěl k následujícím závěrům ohledně výše bezdůvodného obohacení:„ Závazek z bezdůvodného obohacení je chápán jako povinnost toho, kdo se obohatil, vydat to, oč se obohatil. Hodnota bezdůvodného obohacení získaného převzetím projektové dokumentace bez zákonem aprobovaného důvodu, není dána hodnotou prostředků vynaložených na tvorbu projektu, nýbrž hodnotou projektu takto vytvořeného (hodnotou díla). Také při ocenění prospěchu, kterého se objednateli dostalo v případě odstoupení od smlouvy o dílo, není majetkovým vyjádřením tohoto prospěchu peněžitá částka, která odpovídá nákladům na zhotovení díla, nýbrž peněžitá náhrada odpovídající skutečnému majetkovému prospěchu objednatele díla (kdy je tak třeba zkoumat i využitelnost provedeného díla objednatelem). Při stanovení výše této peněžité náhrady soud musí přiměřeně přihlédnout i k případné vadnosti, či neúplnosti poskytnutého plnění, pokud má za následek snížení skutečného majetkového prospěchu objednatele díla. Dílo má přitom vadu, neodpovídá-li smlouvě (srov. § 2615 odst. 1 o. z., ale i § 560 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, a § 499 obč. zák.). Pro závěr o tom, zda je dílo vadné je tedy třeba přihlížet ke smlouvě, ač od ní bylo později odstoupeno a na samotné plnění se pohlíží jako na bezdůvodné obohacení.“ Hodnotu plnění poskytnutého žalobkyní žalované soud má za prokázanou znaleckým posudkem. Znalecký ústav stanovil hodnotu plnění v rozmezí 2 053 500 Kč až 2 128 000 Kč, přičemž soud s ohledem na vadnost (neúplnost) plnění vyšel ze spodní hranice této hodnoty, tj. z částky 2 053 500 Kč právě s ohledem na využitelnost plnění pro žalovanou. Znalecký ústav totiž ocenil rozmezím hodnot ty aktivity, jež spočívaly v připomínkovém řízení s partnery v místě (aktivita [číslo] a [číslo]). Dle právního názoru soudu pak využitelnost pro žalovanou s ohledem na nedokončení těchto aktivit a zejména s ohledem na v řízení prokázanou nespokojenost příjemce projektu se Strategií a její neschválení, je rozhodně maximálně na dolní hranici tohoto plnění. Rovněž soud přihlédl i ke skutečnosti, že žalobkyně nepředala žalované výstupní dokumenty z aktivit [číslo] a [číslo], tj. zprávy obsahující závěry z připomínkového řízení, když v tomto směru žalobkyně neunesla důkazní břemeno, neboť přes poučení soudu dle § 118a odst. 3 o. s. ř. neprokázala svá tvrzení v tomto směru. Výstupním dokumentem u aktivity [číslo] měla být zpráva obsahující závěry z připomínkového řízení, sama žalobkyně v podání ze dne [datum] fakticky potvrdila, že tuto zprávu nevypracovala, když pouze uvedla, že vypracovala a zaslala návrh Strategie. Ze Smlouvy je však zřejmé, že Strategie byla výstupem z jiné aktivity a žalobkyně tak výstupní dokument z této aktivity nevyhotovila. Žalobkyni by tak z titulu bezdůvodného obohacení vznikl nárok na zaplacení částky 2 053 500 Kč. V daném případě pak žalobkyně a [právnická osoba], na něž je dle § 69 odst. 4 zákona o VZ hledět jako jednoho uchazeče, byly vůči žalované oprávněny a zavázány solidárně, jak vyplývá z ust. § 51 odst. 6 zákona o VZ a smlouvy o konsorciu. V řízení bylo dohodou o narovnání prokázáno, že žalovaná se zavázala uhradit [anonymizováno] z titulu plnění poskytnutého žalované v rámci plnění Smlouvy částku 280 000 Kč, přičemž úhradu této částky má soud za prokázanou výslechem svědka [příjmení], jež úhradu výše uvedené částky potvrdil. S ohledem na solidární závazek žalobkyně a [anonymizováno] a skutečnosti, že z dohody o narovnání jednoznačně vyplývá, že částku 280 000 Kč se žalovaná zavazuje uhradit za plnění poskytnutá v souvislosti se Smlouvou, jsou námitky žalobkyně týkající neprovedení projektové dokumentace v bosenském jazyku k důkazu irelevantní. Žalovaná totiž můžu plnit kterémukoli ze solidárně zavázaných dlužníků s tím, že je pak na těchto dlužnících, aby se spolu vypořádali. Žalobkyně tak má z titulu bezdůvodného obohacení nárok na úhradu částky 1 773 500 Kč (2 053 500 – 280 000) za poskytnuté plnění, o čemž soud rozhodl výrokem I tohoto rozsudku.

61. Jelikož je žalovaná v prodlení s plněním peněžitého dluhu, přiznal soud žalobkyni v souladu s ust. § 1970 i úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. č. 351/2013 Sb. Prvním dnem prodlení však rozhodně není den [datum], neboť tento den žalobkyni s ohledem na tehdy platnou Smlouvu nárok na zaplacení částky 1 773 500 Kč rozhodně nesvědčil. Za doby platnosti Smlouvy se žalovaná nemohla dostat do prodlení, neboť dle čl. 4 bod 4.2 mělo dojít k proplacení faktury až po schválení etapové zprávy, jež do doby odstoupení od Smlouvy schválena nebyla. Požadavek na úrok z prodlení z částky 1 773 500 Kč od [datum] do [datum] tak není důvodný a soud jej zamítl (výrokem II). Nárok z bezdůvodného obohacení je splatný na základě výzvy věřitele, když za toto se v daném případě považuje doručení žaloby žalované, k němuž došlo dne [datum]. Nárok z bezdůvodného obohacení tak byl splatný dne [datum], a jelikož žalovaná tento závazek neuhradila, ocitla se dnem [datum] v prodlení. Soud proto uložil žalované zaplatit žalobkyni úrok z prodlení z částky 1 773 500 Kč od [datum] do zaplacení.

62. Výrokem II pak soud pro nedůvodnost zamítl jednak nedůvodný úrok z prodlení z částky 1 773 500 Kč od [datum] do [datum], dále částku 1 614 500 Kč s požadovaným úrokem z prodlení (3 388 000 - 1 773 500) a jednak zbývající žalobní požadavek ve výši 726 000 Kč s požadovaným úrokem z prodlení. Pokud jde o částku 726 000 Kč, jež žalobkyně požadovala za činnosti, které měly být předmětem uzavřeného dodatku, k jehož uzavření nedošlo, soud uvádí následující. Dle čl. 3, bod 3.6 Smlouvy nebyl zhotovitel oprávněn zahájit realizaci prací pro další roky realizace projektu (předmětu plnění) před uzavřením příslušného dodatku, přičemž porušení této povinnosti bylo sankcionováno smluvní pokutou následovně:„ V případě, kdy zhotovitel zahájí a provede práce v každém dalším kalendářním roce bez uzavření příslušného dodatku k této smlouvě, sjednávají smluvní strany, že hodnota/cena takto provedených prací, za předpokladu, že bude představovat bezdůvodné obohacení na straně objednatele) představuje smluvní pokutu, kterou je zhotovitel povinen uhradit objednateli za porušení povinnosti příslušné práce bez uzavření dodatku neprovádět, tzn. že objednatel nebude po uplatnění smluvní pokuty formou započtení vůči nároku zhotovitele na vydání bezdůvodného obohacení povinen práce realizované bez uzavření dodatku hradit, avšak nad rámec neuhrazení takto provedených prací již nebude smluvní pokutu vymáhat. Zhotoviteli nevzniká povinnost uhradit smluvní pokutu sjednanou v tomto článku smlouvy, pokud důvodem porušení povinnosti zhotovitele stanovené tímto článkem smlouvy bylo prodlení objednatele s uzavřením příslušného dodatku ke smlouvě.“ Dle § 2005 odst. 2 prvá věta o. z. se odstoupení od smlouvy nedotýká práva na zaplacení smluvní pokuty nebo úroků z prodlení, pokud již dospěl, práva na náhradu škody vzniklé z porušení smluvní povinnosti ani ujednání, které má vzhledem ke své povaze zavazovat strany i po odstoupení od smlouvy, zejména ujednání o způsobu řešení sporů. S ohledem na shora citované ust. § 2005 odst. 2 o. z. tak čl. 3 bod 3.6 Smlouvy, jehož obsahem je ujednání o smluvní pokutě, odstoupením od Smlouvy nezanikl. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Soud se nejprve k námitce žalobkyně zabýval platností ujednání o smluvní pokutě, když žalobkyně namítala neplatnost sjednané smluvní pokuty v čl. 3 bod 3.6 z důvodu pro absolutní neurčitost výše sjednané pokuty a pro podmíněnost vzniku smluvní pokuty několika okolnostmi spočívajících v provádění prací bez uzavření dodatku, vzniku bezdůvodného obohacení a uplatněním bezdůvodného obohacení vůči žalované. Pokud jde o námitku týkající se neurčitosti výše sjednané smluvní pokuty, tak jak výslovně vyplývá z ust. § 2048 o. z., postačí k platnosti ujednání o smluvní pokutě, pokud si strany sjednají způsob, jakým se výše smluvní pokuty určí. Ze znění čl. 3, bod 3.6 Smlouvy jednoznačně vyplývá způsob stanovení výše smluvní pokuty pro případ porušení povinnosti žalobkyně neprovádět práce, které mají být předmětem až následně uzavřeného dodatku. Výše smluvní pokuty pak odpovídá výši bezdůvodného obohacení žalované spočívající v hodnotě takto provedených prací. Dle právního názoru soudu je tak jednoznačně a určitě stanoven způsob určení výše smluvní pokuty a námitka žalobkyně o absolutní neurčitosti výše smluvní pokuty je nedůvodná. Rovněž je nedůvodná námitka týkající se podmíněnosti smluvní pokuty. Předpokladem nároku na smluvní pokutu obecně je vždy porušení povinnosti, jež byla zajištěna smluvní pokutou, tudíž provádění prací žalobkyní bez uzavřeného dodatku jakožto porušení smluvní povinnosti je hypotézou smluvního ujednání. Lze tedy shrnout, že ujednáním o smluvní pokutě se zakládá podmíněný závazek jedné či obou smluvních stran poskytnout věřiteli určité plnění, přičemž vznik pohledávky věřitele na úhradu smluvní pokuty a jí odpovídajícího dluhu povinného je vázán na splnění odkládací podmínky, jíž je porušení smluvené povinnosti. Soud dále odkazuje na právní závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozsudku ze dne 30. 10. 2019, sp. zn. 23 Cdo 1192/2019, který jednoznačně připustil možnost vázat vznik práva na smluvní pokutu kromě porušení povinnosti na další právní skutečnost. V daném případě je třeba při posuzování platnosti ujednání o smluvní pokutě vycházet i ze zásad současného občanského zákoníku, tj. nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti (§ 1 odst. 2 o. z.), přičemž na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako neplatné (§ 574 o. z.). S ohledem na výše uvedené tak soud považuje ujednání o smluvní pokutě obsažené v čl. 3 bod 3.6 Smlouvy za platné, přičemž v souladu s ust. § 2005 odst. 2 odstoupením od Smlouvy nezaniklo. Vzhledem k tomu, že žalovaná dopisem ze dne [datum] uplatnila nárok na smluvní pokutu dle čl. 3 bod, 3.6 Smlouvy a podáním ze dne [datum] v souladu s ust. § 98 o. s. ř. započetla pohledávku z titulu smluvní pokuty vůči žalobkyní tvrzené pohledávce z titulu bezdůvodného obohacení ve výši 726 000 Kč, nemá žalobkyně nárok na zaplacení této částky.

63. Pokud jde o vzájemný návrh žalované ve výši 1 568 765 Kč, pak soud dospěl k následujícím právním závěrům. Vzájemný návrh žalované vyplývá z ustanovení čl. 7 bod 7.5 Smlouvy, v němž si strany sjednaly smluvní pokutu následujícího znění:„ Doručením odstoupení od smlouvy tato smlouva zaniká. Pokud jsou splněny podmínky pro odstoupení od smlouvy ze strany objednatele, může objednatel současně s odstoupením od smlouvy uplatnit nárok na smluvní pokutu z důvodu porušení smluvní povinnosti, které bylo důvodem objednatele pro odstoupení od Smlouvy, a to ve výši 5% celkové ceny plnění, uvedené v bodu 2.1 Smlouvy. Smluvní pokuta je splatná do 30 kalendářních dnů po doručení písemného uplatnění nároku na smluvní pokutu a její vyčíslení ze strany objednatele.“ Soud se s ohledem na námitku žalobkyně zabýval nejprve otázkou platnosti tohoto smluvního ujednání. Žalobkyně namítala neplatnost z důvodu, že vznik této smluvní pokuty je vázán na odstoupení od smlouvy s tím, že poukázala na judikaturu Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2575/10 a Odo 111/2004. Soud nesouhlasí s právním názorem žalobkyně a výše uvedené ujednání o smluvní pokutě považuje za platné právní jednání. Především soud konstatuje, že výše uvedená judikatura se vztahovala k právní úpravě smluvní pokuty učiněné v zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinného do 31. 12. 2013. V daném případě je však třeba posuzovat platnost ujednání o smluvní pokutě dle zásad (§ 1 odst. 2 o. z. a § 574 o. z.), z nichž současný občanský zákoník vychází. K otázce platnosti ujednání o smluvní pokutě, která váže vznik smluvní pokuty kromě porušení povinnosti i na odstoupení od smlouvy se již výslovně vyjádřil i Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 30. 10. 2019, sp. zn. 23 Cdo 1192/2019, který dospěl k následujícímu právnímu závěru:„ Ujednání stran, které vznik práva na smluvní pokutu váže kromě porušení povinnosti na další právní skutečnost, kterou je odstoupení od smlouvy věřitelem pro porušení povinnosti dlužníkem, není zakázáno. Jde o ujednání o smluvní pokutě ve smyslu § 2048 o. z.“ Pokud jde o výši smluvní pokuty, pak tato činí 5% z celkové ceny plnění uvedené v bodě 2.1 Smlouvy. V čl. 2 bod 2.1 Smlouvy je uvedena celková cena plnění ve výši 31 375 300 Kč včetně DPH, avšak zároveň je v tomto bodě uvedeno, že za správnost určení sazby DPH nese odpovědnost zhotovitel. Vzhledem k tomu, že z etapového rozpočtu jakožto přílohy [číslo] Smlouvy je zřejmé, že celková cena plnění bez DPH činí 25 930 000 Kč a DPH činí částku 5 445 300 Kč, a skutečnosti, že v daném případě není možné účtovat DPH, resp. sazba DPH z odměny je 0, činí výše smluvní pokuty 5% z částky 25 930 000 Kč. Z tohoto důvodu tak soud výrokem III uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované z titulu smluvní pokuty dle čl. 7 bod 7.5 částku 1 296 500 Kč a výrokem IV pro nedůvodnost zamítl vzájemný návrh co do částky 272 262 Kč.

64. O nákladech řízení mezi účastníky rozhodl soud dle poměru úspěchu účastníků řízení (§ 142 odst. 2 o. s. ř.). Předmětem žaloby byla částka 4 114 000 Kč s příslušenstvím a předmětem vzájemného návrhu částka 1 568 765 Kč, tj. celkem částka 5 682 762 Kč. Žalovaná byla v řízení úspěšná v rozsahu 64% (co do částky 2 340 500 + 1 296 500), tudíž má právo na náhradu nákladů v rozsahu 28% ([číslo]). Soudu je známa judikatura Ústavního soudu vztahující se k otázce účelnosti nákladů zastoupení na právní zastoupení státu advokátem, kdy v obecných případech tyto nejsou považovány za účelně vynaložené. Ústavní soud však ve své judikatuře přitom též konstatoval, že nelze a priori vyloučit výjimky z uvedeného pravidla neúčelnosti vynaložených nákladů na právní zastoupení státu či veřejných institucí, pokud jsou k hájení svých zájmů vybaveny příslušnými organizačními složkami. Vždy je samozřejmě třeba přihlédnout ke konkrétním okolnostem případu, včetně předmětu sporu, jeho obtížnosti, souvislosti s běžnou agendou daného účastníka atd. Předmětem sporu může být i právní problematika přímo nesouvisející s oblastí spravovanou daným účastníkem či velmi specializovaná, obtížná, dosud neřešená, s mezinárodním prvkem a podobně; v takových případech může být postup účastníka, který zvolí pro své zastupování specializovaného advokáta, shledán za adekvátní (rozhodnutí Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3202/17). V daném případě soud shledal náklady na zastoupení advokátem žalovanou za účelně vynaložené, když výjimka ze shora uvedeného pravidla je odůvodněna především předmětem sporu, který byl velmi obtížný po právní i skutkové stránce. Po právní stránce spatřuje soud velkou obtížnost či složitost zejména ve skutečnosti aplikace právní úpravy soukromoprávní (o. z.) v kombinaci s veřejnoprávní úpravou (zákon o VZ) a s ohledem na množství dílčích právních otázek, přičemž rozhodně nešlo o žádný typový (běžný) spor. Dále zde byla procesní složitost spočívající ve společném řízení o žalobě a vzájemném návrhu, přičemž zároveň byl uplatněn i institut započtení dle § 98 o. s. ř. Skutková složitost až mimořádná obtížnost pak spočívala ve velkém množství provedených důkazů a nezbytnosti znaleckého posudku, přičemž o náročnosti znaleckého úkolu, potažmo předmětu řízení po skutkové stránce vypovídá i doba zpracování znaleckého posudku samotným znaleckým ústavem. Konečně dalším důvodem, pro nějž je třeba považovat náklady za zastoupení advokátem za účelně vynaložené, je fakt, že žalovaná je poměrně malou organizační jednotkou, která dle svého tvrzení nedisponuje žádným pracovním místem na pozici právníka. Náklady žalované se tak sestávají z odměny advokáta dle § 7 bod 6 a § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen „a. t.“) za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí, účast na jednání dne [datum] v trvání od 9 hod. do 13 hod.) z tarifní hodnoty 4 114 000 ve výši 24 780 Kč/úkon, za 12 úkonů právní služby (vyjádření ve věci ze dne [datum] obsahující i vzájemný návrh, účast u ústního jednání dne [datum], vyjádření ve věci ze dne [datum], účast u ústního jednání dne [datum] v trvání od 9 hod. do 16.05 hod., účast u ústního jednání dne [datum] v trvání od 9 hod. do 14.10 hod., účast u ústního jednání dne [datum] v trvání od 9.15 hod. do 12.55 hod.) z tarifní hodnoty 5 682 762 ve výši 31 060 Kč/úkon, z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za 15 úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., 21% DPH ve výši 94 827,60 Kč Náklady žalované tak činí 546 387,60 Kč a žalovaná tak má právo na náhradu ve výši 152 988,53 Kč. Náhradu nákladů je pak žalobkyně povinna žalované zaplatit do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám právního zástupce žalované.

65. O nákladech státu rozhodl soud v souladu s ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., kdy stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V daném případě tvoří náklady státu znalečné v rozsahu neuhrazeném ze zálohy a dále tlumočné uhrazené za překlady listinných důkazů. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla v řízení neúspěšná v rozsahu 64%, rozhodl soud výrokem VI o povinnosti žalobkyně uhradit náklady státu v tomto rozsahu a výrokem VII rozhodl o povinnosti žalované uhradit náklady státu v rozsahu 36%, neboť v tomto rozsahu byla žalovaná neúspěšná. S ohledem na skutečnost, že ke dni vyhlášení rozsudku nebylo pravomocně rozhodnuto o znalečném za výslech zástupce znaleckého ústavu, rozhodl soud pouze o základu náhrady nákladů řízení s tím, že o výši nákladů státu a lhůtě k plnění bude v souladu s ust. § 155 odst. 1 o. s. ř. rozhodnuto samostatným usnesením.

66. Výrokem VIII rozhodl soud o povinnosti žalobkyně zaplatit poměrnou část soudního poplatku ze vzájemného návrhu v souladu s ust. § 2 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť žalovaná je dle § 11 odst. 2 písm. a) zák. o soudních poplatcích osvobozena, a zároveň byla žalovaná ohledně vzájemného návrhu úspěšná v rozsahu 82,6%.