21 C 102/2024 - 173

Rubrum

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl soudkyní Mgr. Janou Novotnou, LL.M. ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: Česká republika - [Jméno žalovaného], IČO: [IČO žalovaného] sídlem [Adresa žalovaného] pro uložení povinnosti uzavřít smlouvu o převodu pozemků takto:

Výrok

I. Nahrazuje se projev vůle žalovaného uzavřít se žalobkyní tuto smlouvu o převodu pozemků: Česká republika – [Jméno žalovaného] IČO: [IČO žalovaného] se sídlem [Adresa žalovaného] (dále jen „převodce“) a [Jméno žalobkyně], r. č. [RČ] bytem [adresa] (dále jen „nabyvatelka“) uzavírají podle § 11a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o půdě“), tuto Smlouvu o převodu pozemků:

I. Česká republika – [Jméno žalovaného] jako převodce spravuje mimo jiné nemovitosti (dále jen „pozemky“): - parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], zapsaný na LV č. [hodnota], vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], v k. ú. [adresa], obec [adresa], a to část o výměře 4 498 m oddělenou geometrickým plánem č. [hodnota]-108/2024, kdy tato část bude podle nového stavu vedena pod parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], - parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], zapsaný na LV č. [hodnota], vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], v k. ú. [adresa], obec [adresa], a to část o výměře 1 821 m oddělenou geometrickým plánem č. [hodnota]-108/2024, kdy tato část bude podle nového stavu vedena pod parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], - parc. č. [hodnota], zapsaný na LV č. [hodnota], vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], v k. ú. [adresa], obec [adresa], - parc. č. [hodnota], zapsaný na LV č. [hodnota], vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], v k. ú. [adresa], obec [adresa], - parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], zapsaný na LV č. [hodnota], vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], v k. ú. [adresa], obec [adresa].

II. Nabyvatelce vznikl nárok na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu podle § 11a zákona o půdě plynoucí z rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy – Pozemkový úřad ze dne 17. 1. 2000, č. j. PÚ 1078/98.

III. Na uspokojení nároku nabyvatelky dle čl. II. této smlouvy převodce převádí do vlastnictví nabyvatelky pozemky uvedené v čl. I. této smlouvy, včetně součástí, a nabyvatelka je přijímá do svého výlučného vlastnictví. Převodce: Nabyvatelka: _________________________ _______________ Česká republika – [Jméno žalovaného] [Jméno žalobkyně]

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [Jméno advokáta] na náhradu nákladů řízení částku 98 715,24 Kč.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou k Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi ve znění její změny domáhala, aby soud nahradil projev vůle žalovaného uzavřít s žalobkyní smlouvu o převodu pozemků, neboť žalobkyni vznikl nárok na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu podle § 11a zákona o půdě plynoucí z rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy – Pozemkový úřad ze dne [datum], č. j. PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno].

2. Návrh byl odůvodněn tím, že žalobkyně je oprávněnou osobou ve smyslu § 4 zákona o půdě č. 229/1991 Sb. a jako takové jí náleží náhrada dle § 11 a § 11a tohoto zákona. Žalovaný je právním nástupcem zrušeného [právnická osoba] ČR, který postupoval při uspokojování restitučního nároku žalobkyně svévolně a liknavě tak, že ani po cca 30 letech od uplatnění není její restituční nárok plně vypořádán. Magistrát hlavního města Prahy – Pozemkový úřad v rozhodnutí č. j. PÚ [Anonymizováno][Anonymizováno]98, ze dne [datum], právní moci dne [datum] (dále jen „rozhodnutí PÚ“), rozhodl, že žalobkyně není vlastníkem pozemku PK [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa], o celkové výměře 7 637 m (dále jako „odňatý pozemek) (dle katastru nemovitostí pozemek č. parc. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], částí č. parc. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa], části č. parc. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] v k. ú. [právnická osoba] bude jí proto poskytnuta náhrada dle ustanovení § 11 odst. 2 a ustanovení § 17 zákona o půdě, popřípadě náhrada dle ustanovení § 16 zákona o půdě, tj. že má nárok na vydání náhradních pozemků, případně na finanční vyrovnání.

3. Mezi účastníky je sporná otázka ocenění odňatého pozemku. Odňatý pozemek byl žalovaným oceněn jako zemědělský pozemek na částku 71 024,10 Kč. Ocenění odňatého pozemku je však nesprávné, neboť v době odnětí (tj. ke dni 4. 8. 1983) byl zahrnut Směrným územním plánem z roku 1976 do funkční plochy určené zčásti k bydlení a zčásti k výrobě a skladování a následně byl i fakticky zastavěn výstavbou sídliště [adresa]. Podle judikatury je třeba takový pozemek ocenit jako stavební (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], či usnesení sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka]). Že jde o stavební pozemek, plyne i z kupní smlouvy ze dne [datum], uzavřené mezi žalobkyní a Československým socialistickým státem – Výstavba hl. m. Prahy – Výstavba sídlišť [adresa], kterou byl odňatý pozemek převeden v tísni a za nevýhodných podmínek za účelem výstavby sídliště [adresa]. Podle judikatury Nejvyššího soudu je nutné pozemky, které byly v době přechodu na stát evidovány jako zemědělské, nicméně byly určeny k výstavbě (v době převodu existující územně plánovací dokumentace, vykoupení/vyvlastnění za účelem výstavby, bezprostřední realizace výstavby, existence územního rozhodnutí o umístění stavby), ocenit jako pozemky určené pro stavbu ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. (např. rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka]). Ocenění restitučního nároku žalovaným neodpovídá skutečnosti. Z těchto důvodů by mělo dojít k přecenění odňatého pozemku. Žalobkyně proto odňatý pozemek nechala ocenit znalkyní [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], dle které měl být pozemek oceněn částkou [částka]. Žalobkyně se tak dne [datum] obrátila na žalovaného s žádostí o provedení revize ocenění jejího restitučního nároku, nicméně žalovaný dne [datum] přecenění odmítl a nárok žalobkyně nepřecenil ani po žádosti z [datum]. Žalovaný tedy pochybil při ocenění restitučního nároku žalobkyně, na vyhledání podkladů se nepodílel a svévolně tak přenesl svou zákonnou povinnost na žalobkyni, která sama spolupracovala s příslušnými úřady a soudními znalci za účelem vyhledání relevantních dokladů prokazujících nesprávnost postupu žalovaného při vyčíslení jejího restitučního nároku. Úkolem žalovaného bylo a je vypořádání nároků oprávněných osob, čímž se musí rozumět vypořádání těchto nároků ve správné výši, tj. i správné ocenění restitučních nároků (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). Účelem restitučních předpisů je zmírnění křivd způsobených nedemokratickým režimem a při určování povahy odňatých pozemků má být používán flexibilnější přístup (např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1895/14). Žalovaný pak namítal, že znalkyně se v znaleckém posudku nezabývala otázkou aplikace srážek při ocenění nevydaného pozemku, nicméně znalkyně tuto otázku v znaleckém posudku výslovně v části 4.1 hodnotila a došla k závěru, že neshledala důvody a podmínky pro jejich aplikaci a dále, že aplikace srážek by musela být postavena najisto a podložena relevantními podklady, jinak by šlo o pouhé spekulace. Srážky dle přílohy č. [hodnota] Oceňovací vyhlášky lze aplikovat pouze za situace, kdy bude nade vši pochybnost prokázáno, že jsou naplněny podmínky pro jejich aplikaci, přičemž pokud tak prokázáno nebude, je namístě předmětné srážky neaplikovat (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] či sp. zn. [spisová značka]). K otázce aplikace srážek je nutné přistupovat zdrženlivě, ve prospěch restituentů, navíc byly-li nevydané pozemky odňaty za účelem výstavby sídliště včetně související infrastruktury, je v souladu s principem ekvivalence za odňatý majetek nutno korekci dle přílohy č. [hodnota] Oceňovací vyhlášky vyloučit (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka]). K námitce žalovaného ohledně toho, že žalobkyně ani nebyla zadavatelem znaleckého posudku, je pro odborné závěry z posudku vyplývající tato poznámka zcela irelevantní, navíc zadavatelem byla advokátní kancelář [právnická osoba], která žalobkyni tehdy právně zastupovala.

4. Postup žalovaného při uspokojování nároku žalobkyně je svévolný a liknavý. Žalovaný (a jeho právní předchůdce) ani po cca 30 letech restituční nárok žalobkyně nevypořádal, přestože by měl s ohledem na princip právní jistoty konat bez zbytečného odkladu. Dlouhodobé prodlení žalovaného s vypořádáním restitučního nároku žalobkyně je patrné též z přímého sdělení žalovaného (sdělení Odboru řízení restitucí sp. zn. SPU [Anonymizováno], [č. účtu] R ze dne [datum]), v němž uvedl, že průměrná délka období od uplatnění restitučního nároku oprávněnou osobu dle zákona o půdě do úplného vypořádání nároku oprávněné osoby na náhradu dle zákona o půdě činí 120,14 měsíců, tedy 10,01 let. Postup žalovaného je možné kvalifikovat jako liknavý, svévolný či diskriminační, pokud se oprávněná osoba i přes své aktivní přičinění nemůže dlouhodobě domoci svých práv (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], a usnesení sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka] či sp. zn. [spisová značka]). Žalovaný nesprávně provedl ocenění restitučního nároku žalobkyně, když nezohlednil stavební charakter odňatého pozemku a své pochybení odmítá dobrovolně napravit. Podle rozhodovací praxe Nejvyššího soudu je jako přinejmenším liknavý, neřkuli svévolný i takový postup žalovaného (jeho právního předchůdce), jímž bez ospravedlnitelného důvodu ztěžoval uspokojení nároku oprávněné osoby zásadně předpokládaným postupem (tj. prostřednictvím veřejné nabídky pozemků) nesprávným ohodnocením nároku, tj. nesprávným oceněním oprávněné osobě odňatých (pro zákonnou překážku nevydaných) pozemků (např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] či č. j. [spisová značka], rozhodnutí sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka] či sp. zn. [spisová značka]), a kdy proto nebylo možno na oprávněné osobě spravedlivě požadovat účast v nabídkových řízeních (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], nebo sp. zn. [spisová značka]). Správné stanovení výše restitučního nároku oprávněné osoby je úkolem a povinností žalovaného (např. rozhodnutí Krajského soudu v [adresa] z [datum], č. j. [spisová značka]).

5. Žalobkyně se aktivně snažila uspokojit svůj restituční nárok. Domáhala se vypořádání restitučního nároku, upozornila žalovaného na pochybení při vyčíslení restitučního nároku, jednala s žalovaným, vyhledávala archiválie za účelem zajištění podkladů pro správné ocenění nevydaných pozemků a stanovení výše restitučního nároku, zajistila znalecký posudek pro účely vyčíslení restitučního nároku a zajistila si i zastoupení v advokátem. Žalobkyni nelze klást k tíži, že trvalo dlouhou dobu, než se jí podařilo obstarat veškeré potřebné podklady prokazující stavební charakter nevydaného pozemku. Po skončení řízení u pozemkového úřadu žalobkyně pravidelně sledovala nabídky pozemků vyhlašovaných žalovaným, avšak nikdy jí nebyly nabídnuty náhradní pozemky odpovídající pozemku nevydanému a žalovaný žádné takové vhodné pozemky ani neoznačil. I tak se žalobkyně opakovaně veřejných nabídek účastnila, ale žalovaný její žádosti o převody náhradních pozemků vždy prohlásil za neplatné, neboť nebyl splněn předpoklad dostatečné výše restitučního nároku. Žalovaný přitom vycházel z vlastního nesprávného ocenění restitučního nároku a odmítl jakoukoli revizi tohoto ocenění. Pokud žalovaný setrvale sporuje výši restitučního nároku žalobkyně, vychází z jeho nesprávného ocenění a ignoruje relevantní judikaturu v oceňování nároku, reálně tak ztěžuje, ba znemožňuje žalobkyni účastnit se veřejných nabídek a uspokojit touto cestou její nároky opakovaně (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). Judikaturně je dovozeno, že v určitých případech účast oprávněné osoby ve veřejných nabídkách není vůbec třeba, zejm. pokud zákonné vypořádání restitučního nároku oprávněné osoby prostřednictvím veřejné nabídky bylo postupem žalovaného natolik ztíženo, že po oprávněné osobě předchozí účast ve veřejných nabídkách nelze spravedlivě požadovat, neboť by jejich prostřednictvím vydání odpovídajícího náhradního pozemku nemohla dosíci. Jedná se především o pochybení při vyčíslení restitučního nároku, nedostatečné kvalitativní a kvantitativní parametry veřejné nabídky či prodlení s uspokojením nároku způsobené nepřiměřeně dlouho dobou rozhodování o restitučním nároku oprávněné osoby (viz usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] nebo sp. zn. [spisová značka]). Navíc veřejné nabídky nemají takové kvalitativní a kvantitativní parametry, aby byla náhrada poskytnuta v co možná nejkratší době a co nejširšímu okruhu oprávněných osob (např. za rok 2013 byly zveřejněny pouze dvě veřejné nabídky, v letech 2014, 2015, 2016, 2017 a 2018 pouze čtyři veřejné nabídky a v letech 2019 a 2020 pouze tři veřejné nabídky náhradních pozemků dle zákona o půdě), jak i opakovaně judikoval Ústavní soud (např. nález sp. zn. III. ÚS 1862/16). Soudní praxe postupně dovodila, že oprávněná osoba má právo domáhat se vydání i pozemků, které nejsou žalovaným zařazeny do veřejné nabídky (například rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]; sp. zn. [spisová značka]; sp. zn. [spisová značka]; sp. zn. [spisová značka]; sp. zn. [spisová značka]; sp. zn. [spisová značka]; sp. zn. [spisová značka]; sp. zn. [spisová značka]; sp. zn. [spisová značka]; sp. zn. [spisová značka] či rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3169/07; sp. zn. III. ÚS 495/05).

6. Žalobkyní vybrané náhradní pozemky jsou převoditelné. Žalobkyně se domáhá převodu pěti pozemků: 1) pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], zapsaný na LV č. [hodnota], vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], v k. ú. [adresa], obec [adresa], a to část o výměře 4 498 m oddělená geometrickým plánem č. [hodnota]-108/2024, kdy tato část bude podle nového stavu vedena pod parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], 2) pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], zapsaný na LV č. [hodnota], vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], v k. ú. [adresa], obec [adresa], a to část o výměře 1 821 m oddělená geometrickým plánem č. [hodnota]-108/2024, kdy tato část bude podle nového stavu vedena pod parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], Náhradní pozemky parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno]a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] nacházející se v k. ú. a obci [adresa] (tj. 1/ a 2/) mohou být částečně dotčeny dopravní infrastrukturou s veřejnou zelení a zčásti tvoří přístupovou cestu k sousedním pozemkům, případně jsou k těmto pozemkům připloceny, avšak jejich středová část slouží zemědělské výrobě a není dotčena jakoukoli překážkou převoditelnosti. Žalobkyně proto nechala vypracovat geometrický plán, kterým došlo k dělení pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa] tak, že žalobkyně žádá část pozemku o výměře 4 498 m, nově označenou jako parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], a dále k dělení pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa] tak, že žalobkyně žádá část pozemku o výměře 1 821 m nově označenou jako parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Pozemky jsou součástí zemědělského půdního fondu, jsou evidovány v katastru nemovitostí jako orná půda a v současnosti jsou i fakticky zemědělsky využívány. Územně plánovací dokumentace stanoví limity využitelnosti pozemku, nikoli závazné určení, jakým způsobem musí být pozemek vlastníkem bezpodmínečně využit. 3) pozemek parc. č. [hodnota], zapsaný na LV č. [hodnota], vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], v k. ú. [adresa], obec [adresa], Existence technické infrastruktury (umístění zařízení vysokého napětí) není překážkou převoditelnosti náhradního pozemku. 4) pozemek parc. č. [hodnota], zapsaný na LV č. [hodnota], vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], v k. ú. [adresa], obec [adresa] a 5) pozemek parc. č. 1836/4, zapsaný na LV č. [hodnota], vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], v k. ú. [adresa], obec [adresa]. Budování elektrické sítě (dvouliniová stavba elektrického vedení – povrchové a podzemní) lze podřadit pod výjimku z překážek převoditelnosti náhradních pozemků ve smyslu § 6 odst. 1 písm. b) bod 4. zákona č. 503/2012 Sb., neboť se nepochybně jedná o stavbu technické infrastruktury (viz § 2 odst. 1 písm. k) zákona č. 183/2006 Sb. ve znění do [datum] a § 10 odst. 1 písm. b) zákona č. 283/2021 Sb.). Pozemek je součástí zemědělského půdního fondu a je evidován v katastru nemovitostí jako orná půda. Zařazení v plochách určených k výrobě a skladování nečiní náhradní pozemek nevhodným k převodu. S převodem náhradních pozemků určených územně plánovací dokumentací k zástavbě počítá i mechanismus výpočtu jejich ocenění dle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky 316/1990 Sb. Územně plánovací dokumentace stanoví limity využitelnosti pozemku, nikoli závazné určení, jakým způsobem musí být pozemek vlastníkem bezpodmínečně využit. Požadované pozemky byly oceněny znalkyní [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] celkovou částkou 973 984,54 Kč.

7. K dalším námitkám žalovaného. Argument žalovaného, že žalobkyně se měla proti rozhodnutí PÚ bránit opravným prostředkem, je lichý, protože proti rozhodnutí PÚ o vlastnictví k odňatým pozemkům neexistuje jakýkoli řádný opravný prostředek, lze se bránit jen co do výroku o určení vlastnictví žalobou podle části V. zákona č. 99/1963 Sb., nikoli co do stanovení výše restitučního nároku. Pokud se žalovaný odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], pak z něj plyne, že je třeba při posuzování otázky ocenění nevydaných pozemků zkoumat individuální skutkové okolnosti případu, tedy okolnosti týkající se účelu odnětí pozemků a jejich přechodu na stát, a pokud je účelem odnětí výstavba, je namístě ocenění provést tak, aby odpovídalo ocenění stavebních pozemků, nikoli zemědělských. K námitce žalovaného, že pokud žalobkyně tvrdí, že nevydaný pozemek byl v době jeho přechodu na stát stavebního charakteru, pak se nemůže domáhat nároků dle zákona č. 229/1991 Sb., žalobkyně dodává, že dle judikatury ocenění nevydaného pozemku v hodnotě, jako by šlo o pozemek stavební, nevyčleňuje danou věc z působnosti zákona o půdě. K námitce žalovaného ohledně určitosti žaloby a žalobního petitu, soud není v tomto řízení žalobním petitem vázán (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). Zákon o půdě ani nestanoví prekluzivní lhůtu pro oprávněné osoby k tomu, aby si zvolili způsob vypořádání, když tato lhůta se týká pouze osob, kterým byly nároky postoupeny. Otázku vrácení kupní ceny žádný právní předpis jako podmínku pro uplatnění restitučního nároku, který nebyl řádně vyčíslen, neupravuje. Odkaz žalovaného na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3370/19 není přiléhavý, neboť v tam posuzovaném případě oprávněná osoba nedoložila jakékoli podklady, jimiž by své tvrzení a svou žádost o správné ocenění restitučního nároku podpořila. Není pravda, že by žalobkyně 23,5 roku nekonala, když přinejmenším v roce 2003 se zúčastnila veřejné nabídky žalovaného, navíc v průběhu let shromažďovala podklady a konzultovala věc s odborníky. Navíc to měl být žalovaný, kdo měl aktivně přispívat ke stanovení správné výše restitučního nároku. Podanou žalobou žalobkyně neusiluje o neoprávněné navýšení restitučního nároku, či jiné umělé zveličení jí náležející náhrady, pouze se domáhá uspokojení nároku v takové výši, která odpovídá zákonné právní úpravě. Z výzev z roku 2003, 2011 a 2012 nelze prokázat, že byly doručeny přímo žalobkyni. Pokud byla část nevydaného pozemku později zastavěna stavbou pozemní komunikace, je nutné i takový pozemek ocenit jako stavební (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] či sp. zn. [spisová značka]).

8. Ohledně odňatého pozemku jsou vedena celkem čtyři soudní řízení. Zatím bylo pouze rozsudkem Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne [datum], č. j. [spisová značka], nepravomocně rozhodnuto tak, že restituční nárok žalobkyně byl vypořádán co do částky ve výši 383 438,80 Kč. Proti tomuto rozhodnutí se žalovaný odvolal a Krajský soud v[Anonymizováno]Českých Budějovicích bude o odvolání rozhodovat na konci února 2025.

9. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí s tím, aby mu byla přiznána náhrada nákladů řízení, neboť podaná žaloba je v rozporu s konstantní judikaturou Nejvyššího soudu a Ústavního soudu, přičemž nebyl ani dostatečně zjištěn skutkový stav věci.

10. Žalovaný sporoval stavební povahu odňatých pozemků. Právní předchůdce žalovaného ocenil nároky žalobkyně zákonným a jednotným způsobem, přičemž v době ocenění neexistovala žalobkyní namítá judikatura, která se začala tvořit až po více než 15 letech po vydání rozhodnutí PÚ. Žalobkyně pouze tvrdí, že její nárok nebyl správně oceněn, ale skutečnou výši neprokazuje, přičemž na žalobkyni bylo, jaké listiny a důkazy ve správním řízení předloží. Svá tvrzení ohledně charakteru odňatých pozemků žalobkyně ani žalovanému nedoložila. Znalecký posudek zpracovaný dle zadání třetí osoby neprokazuje důvodnost přecenění, když se při oceňování pozemků nezabývá aplikací srážek (viz rozsudek Nevyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). Navíc žalobkyně ani rozhodnutí PÚ nenapadla žádným opravným prostředkem a výši nároku po dobu několika desítek let nesporovala. Žaloba tak nemůže být důvodná (např. III. ÚS 3370/19). Pokud by se žalobkyně chtěla domáhat vydání stavebních pozemků, pak by tak nemohla činit dle zákona o půdě. O důvodech nepřecenění byla žalobkyně žalovaným informována dopisem z [datum], v němž bylo sděleno, že územní směrný plán nebyl platnou územně plánovací dokumentací v době prodeje odňatých pozemků na stát (např. rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 392/17 a rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). Odňatý pozemek není zastavěn rodinnými domy a budovami, část pozemku byla žalobkyni vydána zpět a nevydaná část nebyla vydána, protože se na ní nachází komunikace Jeremiášova a přilehlé chodníky.

11. Žalobkyně byla povinna požádat v prekluzivní lhůtě o vypořádání nároku vydáním náhradních pozemků či o finanční vyrovnání, na což byla upozorněna přípisem právního předchůdce žalovaného z [datum]. Dále byla podle rozhodnutí PÚ bodu 3. povinna vrátit kupní cenu, o čemž se žalobkyně v žalobě nezmiňuje, ale tato otázka je důležitá s ohledem na judikaturu Nejvyššího soudu.

12. Žalobkyně se aktivně nezapojila do veřejných nabídek, takže nebyly naplněny judikatorní podmínky pro přiznání nároku. Nečinnost žalobkyně trvala 23,5 let, čímž žalobkyně zvýhodňuje sebe a poškozuje žalovaného. Liknavost a svévoli žalovaného nelze dovozovat bez dalšího z odlišných případů, žalobkyně měla podmínky k tomu, aby se domohla satisfakce za majetkovou újmu. Žalobkyní citovaná judikatura Nejvyššího soudu je z většiny překonaná a právně téměř irelevantní, když má být použitelná se zřetelem k individuálním skutkovým okolnostem případu (např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). Podaná žaloba je z uvedených důvodů i v rozporu s dobrými mravy.

13. Žaloba je kromě toho zjevně neurčitá, stejně tak jako žalobní petit, když je třeba prokázat cenu požadovaných náhradních pozemků. Žalobkyní požadované náhradní pozemky nejsou převoditelné. Pozemek parc. č. [Anonymizováno]/4 [Anonymizováno] k. ú. [adresa] je zasažen dvouliniovou stavbou elektrického vedení, tj. povrchové a podzemní, jehož stavba je v realizaci. Kromě toho je zařazen dle schváleného územního plánu ze [datum] a jeho změny z [datum] do ploch VC – VO3 – výroba a skladování, plochy sloužící k umístění staveb a zařízení pro výrobu, skladování a manipulaci s produkty a materiály sloužícími k výrobě cukru a lihu. Pozemek tak není vhodný coby náhradní pozemek dle zákona o půdě, když není určen k zemědělskému obhospodařování. Na částech pozemků parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa] se nachází silnice I. třídy I/38, na další části spojovací cesta mezi ulicí Tréglova a Velenského (na opačném konci předmětných pozemků), která je zapsaná v pasportu komunikací města [adresa]. Dle výkresu územního plánu jsou pak pozemky určeny k zastavění (BI-19) a dále jsou jejich části určeny jako plochy smíšené přírodní, určené k realizaci zeleně atd. Ani tyto pozemky proto nejsou vhodné coby náhradní pozemky ve smyslu zákona o půdě, a to z důvodu zákonných překážek a nejsou určeny k zemědělskému obhospodařování. Dělením pozemků dochází k jejich znehodnocení a nově vzniklé části nejsou nijak oceněny. Na pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] je umístěno zařízení vrchního vysokého napětí. Znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] navíc při ocenění náhradních pozemků na rozdíl při ocenění odňatých pozemků v znaleckém posudku aplikuje srážky dle oceňovací vyhlášky.

14. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění.

15. Žalobkyně uzavřela dne [datum] s Československým socialistickým státem – Výstavbou hl. m. Prahy – Výstavba sídlišť [adresa] smlouvu, kterou ČSR od žalobkyně odkoupil odňatý pozemek za částku 5 061,20 Kčs za účelem výstavby sídliště [adresa]. (kupní smlouva mezi žalobkyní a ČSR – Výstavba hl. m. Prahy – Výstavba sídlišť [adresa] ze dne 4. 8. 1983 čl. 30)

16. Magistrát hlavního města Prahy – Pozemkový úřad dne [datum], právní moci dne [datum] rozhodl, že žalobkyně není vlastníkem pozemku PK 1240 v k. ú. [adresa], obec [adresa], o celkové výměře 7 637 m (dle katastru nemovitostí pozemek č. parc. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], částí č. parc. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa] a části č. parc. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] v k. ú. [právnická osoba] bude jí proto poskytnuta náhrada dle ustanovení § 11 odst. 2 a ustanovení § 17 zákona o půdě, popřípadě náhrada dle ustanovení § 16 zákona o půdě. Pozemek byl po přechodu na stát částečně zastavěn komunikačním systémem – komunikací Jeremiášova, parkovištěm a chodníky. (rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy – Pozemkový úřad zn. PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum] čl. 33 – 35)

17. Dopisem z 3. 5. 2001 byla žalobkyně žalovaným informována o možnosti poskytnutí náhrady za odňaté pozemky formou poskytnutí náhradního pozemku z veřejné nabídky nebo poskytnutím finanční náhrady. (zpráva právního předchůdce žalovaného z 3. 5. 2001 čl. 85)

18. K dotaz advokáta žalobkyně bylo žalovaným dne 13. 11. 2014 sděleno, že průměrná délka období od uplatnění restitučního nároku oprávněnou osobu dle zákona o půdě do úplného vypořádání nároku oprávněné osoby na náhradu dle zákona o půdě činí 120,14 měsíců, tedy 10,01 let. (sdělení Odboru řízení restitucí sp. zn. SPU [Anonymizováno], [č. účtu] R, ze dne [datum] čl. 31)

19. Dopisem z 3. 10. 2023 žalobkyně žádala žalovaného o přecenění výše restitučního nároku a ocenění odňatého pozemku jako pozemku stavebního. (žádost o přecenění výše restitučního nároku za nevydaný pozemek ze dne 3. 10. 2023 čl. 12)

20. Žalobkyně se účastnila veřejné nabídky žalovaného ohledně pozemků p. č. [Anonymizováno][Anonymizováno] a p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa], nicméně její žádost byla žalovaným shledána neplatnou, neboť žalobkyní uplatněný restituční nárok byl nižší než cena nabízených pozemků. (sdělení žalovaného k veřejné nabídce ze dne [datum] zn. SPU [č. účtu]/121/Clu čl. 28)

21. Znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] ocenila odňatý pozemek ke dni 4. 8. 1983 na částku 1 909 250 Kčs. Při ocenění vycházela z toho, že pozemek přešel k 4. 8. 1983 na stát za účelem výstavby sídliště [adresa], přičemž k uvedenému datu byl jako jedinou platnou dokumentací územně plánovací dokument Směrný územní plán hl. m. [adresa] (vešel v platnost [datum]), kterým byl odňatý pozemek zahrnut do funkční plochy určené zčásti k bydlení a zčásti k výrobě a skladování. Odňatý pozemek byl tedy znalkyní oceněn jako pozemek stavební. Ocenění bylo provedeno podle § 14 vyhlášky č. 182/1988 Sb., dle kterého je cena za 1 m v hl. m. [adresa] Kčs. Znalkyně se rovněž věcně v posudku vyjádřila k otázce aplikace srážek při ocenění nevydaného pozemku (např. za územní nesrostlost, absenci přístupu po zpevněné komunikaci, docházkové vzdálenosti, svažitosti a orientaci, nepřipojení na inženýrské sítě), když ve znaleckém posudku výslovně hodnotila možnosti a rozsah aplikace srážek dle přílohy č. [hodnota] vyhlášky č. 182/1988 Sb. Důvody a podmínky pro aplikaci srážek neshledala a nad to dodala, že aplikace srážek by musela být postavena najisto a podložena relevantními podklady, jinak by šlo o pouhé spekulace. (znalecký posudek č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum] vypracovaný soudní znalkyní [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] čl. 14 – 27) Znalecký posudek byl vypracován řádně, srozumitelně a logicky, tvrzení si neodporují a je podložen dobovými dokumenty. Soud proto se závěry znalkyně souhlasí.

22. Žalovaný dopisem z 4. 12. 2023 žalobkyni sdělil, že nedoložila dobovou územně plánovací dokumentaci, takže její výzvu není možné akceptovat. (sdělení žalovaného zn. SPU [č. účtu] ze dne 4. 12. 2023 čl. 13)

23. Žalobkyně se účastnila veřejné nabídky žalovaného ohledně pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa], nicméně její žádost byla žalovaným shledána neplatnou, neboť žalobkyní uplatněný restituční nárok nedosahoval požadované výše. (sdělení žalovaného k veřejné nabídce ze dne [datum], zn. SPU [č. účtu]/[Anonymizováno]/Shon čl. 32)

24. Dopisem z 20. 2. 2024 žalobkyně žádala žalovaného o přecenění výše restitučního nároku, když odňatý pozemek měl být oceněn jako pozemek stavební, což vyplývá i z judikatury, na níž v žádosti odkazovala, stejně jako odkazovala na znalecký posudek vypracovaný znalkyní [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], který k návrhu přiložila. Uvedená žádost byla současně i předžalobní výzvou. (žádost o přecenění výše restitučního nároku za nevydaný pozemek ze dne 20. 2. 2024 (předžalobní výzva) čl. 10)

25. Žalovaný dne 27. 3. 2024 žalobkyni sdělil, že opětovné žádosti o přehodnocení ocenění odňatých pozemků nelze vyhovět, neboť z existence Směrného územního plánu hlavního města [adresa] (resp. jakéhokoliv směrného plánu) nelze dovozovat stavební charakter nevydaných pozemků, pokud v době přechodu vlastnického práva na stát neexistovalo příslušné (platné) územní rozhodnutí, případně jiný platný doklad. Odňaté pozemky i dle ortofotomapy z roku 1975 byly využívány pro zemědělské účely a stavební charakter z nich není zřejmý. Podle ortofotomapy z roku 1988-89 byl pozemek jen částečně zastavěn komunikací. (stanovisko žalovaného k žádosti žalobkyně o přecenění restitučního nároku zn. SPU [č. účtu] ze dne [datum] čl. 46)

26. Žalovaný je zapsán jako jediný vlastník pozemků parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], oba zapsané na LV č. [hodnota], v k. ú. [adresa], obec [adresa] (zemědělské půdní fondy), pozemku parc. č. [hodnota], zapsaný na LV č. [hodnota], v k. ú. [adresa], obec [adresa] (zemědělský půdní fond, chráněné ložisková území), pozemku parc. č. [hodnota], zapsaný na LV č. [hodnota], v k. ú. [adresa], obec [adresa] (zemědělský půdní fond) a pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], zapsaný na LV č. [hodnota], v k. ú. [adresa], obec [adresa] (zemědělský půdní fond, chráněné ložisková území). Na všech pozemcích nejsou evidována žádná omezení vlastnického práva. (informativní výpisy náhradních pozemků z katastru nemovitostí čl. 36 – 38)

27. Geometrickým plánem vyhotoveným [jméno FO] a ověřeným autorizovaným zeměměřičským inženýrem [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum] došlo k rozdělení pozemků parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] zapsaných na LV č. [hodnota], vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], v k. ú. [adresa], obec [adresa]. Nově vzniklé pozemky parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] mohou být částečně dotčeny dopravní infrastrukturou a částečně přístupovou cestou k sousedním pozemkům a nově vzniklé pozemky parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře 4 498 m a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře 1 821 m jsou ničím nedotčenou ornou půdou. (návrh geometrického plánu č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno], k oddělení částí pozemků parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k.ú. a obci [adresa] čl. 59 – 60 a geometrický plán č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno], k oddělení částí pozemků parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k.ú. a obci [adresa] čl. 132 – 133)

28. Znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] ocenila náhradní pozemky následně. 1) Pozemek parc. č. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], v k. ú. [adresa], obec [adresa], o výměře 4 498 m vzniklý na základě geometrického plánu č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno], byl oceněn na 314 860 Kčs. Při ocenění znalkyně vycházela z evidence pozemku v katastru nemovitostí jako orná půda, pozemek byl aktuálně zemědělsky obhospodařován. Pozemek se dle platného územního plánu nachází v ploše bydlení (individuální v rodinných domech), a proto jej ocenila jako pozemek stavební. Srážky dle oceňovací vyhlášky neaplikovala. 2) Pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], v k. ú. [adresa], obec [adresa], o výměře 1 821 m vzniklý na základě geometrického plánu č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno], byl oceněn na 127 470 Kčs. Při ocenění znalkyně vycházela z evidence pozemku v katastru nemovitostí jako orná půda, pozemek byl aktuálně zemědělsky obhospodařován. Pozemek se dle platného územního plánu nachází v ploše bydlení (individuální v rodinných domech), a proto jej ocenila jako pozemek stavební. Srážky dle oceňovací vyhlášky neaplikovala. 3) Pozemek parc. č. [hodnota], v k. ú. [adresa], obec [adresa] byl oceněn na 103 211,44 Kčs. Při ocenění znalkyně vycházela z evidence pozemku v katastru nemovitostí jako trvalý travnatý porost, pozemek byl aktuálně zemědělsky obhospodařován. Pozemek se dle platného územního plánu nachází v ploše smíšené nezastavěné území, a proto jej neocenila jako pozemek stavební. Aplikovala srážky za cenu pozemku zapsaného v evidenci nemovitostí jako louka a pastvina. 4) Pozemek parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], obec [adresa] byl oceněn na 158 733,10 Kčs. Při ocenění znalkyně vycházela z evidence pozemku v katastru nemovitostí jako orná půda, pozemek byl aktuálně zemědělsky obhospodařován. Pozemek se dle platného územního plánu nachází v ploše orné půdy, a proto jej neocenila jako pozemek stavební. Srážky dle oceňovací vyhlášky neaplikovala. 5) Pozemek parc. č. 1836/4 v k. ú. [adresa], obec [adresa] byl oceněn na 269 710 Kčs. Při ocenění znalkyně vycházela z evidence pozemku v katastru nemovitostí jako orná půda, pozemek nebyl aktuálně zemědělsky obhospodařován. Pozemek se dle platného územního plánu nachází v ploše výroby a skladování, a proto jej ocenila jako pozemek stavební. Aplikovala srážky jde-li o část obce, které není s obcí stavebně srostlá. (znalecký posudek č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum] vypracovaný znalkyní [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] čl. 63 – 81) I tento znalecký posudek byl vypracován řádně a srozumitelně a soud s jeho závěry souhlasí.

29. Soud zamítl návrhy žalovaného na provedení důkazu informací [právnická osoba] ČR, dopisem ředitele [právnická osoba] z [datum], dopisem vedoucí sekce restitucí PF ČR z [datum], rozhodnutím č. [Anonymizováno]/[adresa] z [datum], revizním znaleckým posudkem a dvěma snímky ortofoto mapy pozemku PK 1240, neboť uvedené důkazy byly žalovaným navrženy po uplynutí poskytnuté koncentrační lhůty (na jednání dne [datum] byla žalovanému poskytnuta koncentrační lhůta 30 dní k dotvrzení a označení důkazních prostředků a koncentrační lhůta 30 dní od doručení schváleného geometrického plánu k dotvrzení a označení důkazních prostředků – ovšem pouze ohledně pozemků nacházejících se v katastrálním území [adresa], přičemž žalovaný se vyjádřil a důkazy navrhl v podání doručeném soudu dne [datum]).

30. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav.

31. Žalobkyně na základě smluvního ujednání převedla k [datum] za nevýhodných podmínek své pozemky na stát, přičemž část pozemků byla žalobkyni rozhodnutím PÚ vydána, ale část (odňatý pozemek) byla částečně zastavěna komunikačním systémem, a proto nemohla být žalobkyni navrácena. Žalobkyně se měla náhradního pozemku domáhat ve veřejných nabídkách, nicméně poté, co si nechala vypracovat přecenění odňatého pozemku na částku 1 909 250 Kčs, byla její účast shledávána neplatnou. Žalovaný odmítl nárok žalobkyně z jím zjištěné ceny 71 024,10 Kčs přecenit, neboť odňatý pozemek byl pozemkem zemědělským a nikoli stavebním. Odňatý pozemek byl převeden na stát za účelem výstavby sídliště [adresa] a Směrným územním plánem hl. m. [adresa] byl zahrnut do funkční plochy určené zčásti k bydlení a zčásti k výrobě a skladování. Žalobkyně za odňatý pozemek požadovala pozemky žalovaného v k. ú. [adresa] parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře 4 498 m a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře 1 821 m, které nechala oddělit od původních pozemků se stejným označením geometrickým plánem, parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa]. Všechny pozemky byly součástí zemědělského půdního fondu (pozemky v k. ú. [adresa] a v k. ú. [adresa] navíc ještě součástí chráněných ložiskových území), kromě pozemku v k. ú. [adresa], který byl evidován jako trvalý travnatý porost, byly evidovány jako orná půda a kromě pozemku v k. ú. [adresa] byly všechny zemědělsky obhospodařovány. Na pozemcích v k. ú. [adresa] se nachází stavba elektrického vedení. Náhradní pozemky byly znalkyní oceněny na celkovou částku [částka], přičemž s ohledem na platné územní plány byly pozemky v k. ú. [adresa] a v k. ú. [adresa] oceněny jako stavební.

32. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

33. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění účinném ke dni podání žaloby (dále jen „zákon o půdě“), je oprávněnou osobou státní občan České a Slovenské Federativní Republiky, jehož půda, budovy a stavby, patřící k původní zemědělské usedlosti, přešly na stát nebo na jiné právnické osoby v době od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 způsobem uvedeným v § 6 odst. 1.

34. Podle § 6 odst. 1 písm. k) zákona o půdě oprávněným osobám budou vydány nemovitosti, které přešly na stát nebo na jinou právnickou osobu v důsledku kupní smlouvy uzavřené v tísni za nápadně nevýhodných podmínek.

35. Podle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě pozemky nebo jejich části nelze vydat v případě, že pozemek byl po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zastavěn; pozemek lze vydat, nebrání-li stavba zemědělskému nebo lesnímu využití pozemku, nebo jedná-li se o stavbu movitou, nebo dočasnou, nebo jednoduchou, nebo drobnou a nebo stavbu umístěnou pod povrchem země. Za zastavěnou část pozemku se považuje část, na níž stojí stavba, která byla zahájena před 24. červnem 1991, a část pozemku s takovou stavbou bezprostředně související a nezbytně nutná k provozu stavby. Zahájením stavby se rozumí datum skutečného zahájení stavby, zapsané do stavebního deníku a oznámené stavebnímu úřadu, pokud byla stavba zahájena do dvou let od vydání stavebního povolení.

36. Podle § 11a odst. 1 zákona o půdě oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Osoby, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním nebo převodem práva podle § 13 odst. 8 písm. b), se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby. Podle odst. 2 tohoto ustanovení pozemkový úřad nezahrne do veřejné nabídky pozemek, jehož převodu brání zákonná překážka, nebo pozemek, ke kterému uplatnila třetí osoba právo na převod podle zvláštního právního předpisu. Podle odst. 14 tohoto ustanovení cena pozemků uvedená ve veřejné nabídce se stanoví podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., přičemž pozemky určené schválenou územně plánovací dokumentací k zastavění budou oceněny jako stavební. Ustanovení § 6 vyhlášky č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, se nepoužijí. Stejným způsobem se ocení i pozemky převáděné mimo veřejnou nabídku podle odstavce 11.

37. Podle § 14 odst. 1 věta druhá zákona o půdě obdobně oprávněné osobě náleží náhrada za pozemek, který se podle tohoto zákona nevydá a za který nebyl poskytnut jiný pozemek.

38. Podle § 28a zákona o půdě, pokud tento zákon nestanoví jinak, poskytují se náhrady podle tohoto zákona v cenách platných ke dni 24. června 1991, a to u věcí nemovitých v cenách podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., a u věcí movitých v zůstatkových účetních cenách, u věcí movitých s nulovou zůstatkovou cenou ve výši 10 % pořizovací ceny.

39. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů (dále jako „zákon o SPÚ“), podle tohoto zákona nebo zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, anebo zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, nelze převádět z vlastnictví státu na jiné osoby a) zemědělské pozemky, na jejichž vydání bylo uplatněno právo podle jiného právního předpisu a o jejichž vydání nebylo dosud rozhodnuto, b) zemědělské pozemky nebo jejich části určené územním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infastruktury nebo těmito stavbami již zastavěné, s výjimkou zemědělských pozemků 1. převáděných podle § [právnická osoba] § 10 odst. 1 nebo 2, 2. převáděných se souhlasem obce nebo kraje na osoby, které mají podle schválené stavební dokumentace uskutečnit výstavbu podle § 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, 3. převáděných se souhlasem obce nebo kraje směnou za jiné nemovitosti podle § 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo 4. určených platnou územně plánovací dokumentací nebo již využitých ke zřízení technické infrastruktury; v případě pochybností vydá na základě žádosti [právnická osoba] vyjádření příslušný úřad územního plánování, c) zemědělské pozemky určené k řešení podle § 2 zákona č. 139/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, u kterých je v katastru nemovitostí vyznačena poznámka o zahájení pozemkových úprav, d) majetek, o jehož převodu na jiné osoby bylo rozhodnuto podle jiného právního předpisu, e) zemědělské pozemky ve vojenských újezdech, f) zemědělské pozemky v národních přírodních památkách, národních přírodních rezervacích a na územích národních parků; dále nelze převádět zemědělské pozemky v přírodních rezervacích a v přírodních památkách, s výjimkou zemědělských pozemků, k jejichž zcizení vydalo souhlas Ministerstvo životního prostředí podle jiného právního předpisu, g) pozemky, u nichž bylo Státním pozemkovým úřadem zahájeno správní řízení podle § 3 odst. 3, do doby vydání pravomocného rozhodnutí, nebo h) pozemky tvořící rezervu státních pozemků podle § 3 odst. 1 písm. b).

40. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně.

41. K postavení žalobkyně v řízení.

42. Žalobkyně je oprávněnou osobou dle § 4 odst. 1 zákona o půdě na základě pravomocného rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy – Pozemkový úřad č. j. PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum], neboť její pozemky přešly v důsledku kupní smlouvy uzavřené v tísni za nápadně nevýhodných podmínek na stát (§ 6 odst. 1 písm. k) zákona o půdě). Část pozemků byla žalobkyni rozhodnutím PÚ vydána, ale část byla částečně zastavěna komunikačním systémem – komunikací Jeremiášova, parkovištěm a chodníky, a proto nemohla být žalobkyni vydána (§ 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě). Žalobkyni tak vznikl nárok na náhradu za nevydané odňaté pozemky (§ 14 odst. 1 věta druhá zákona o půdě) buď poskytnutím jiného pozemku (§ 11 odst. 2 a § 17 zákona o půdě), nebo formou peněžité náhrady (§ 16 zákona o půdě).

43. K teoretickým předpokladům pro právo domáhat se žalobou na nahrazení vůle bezúplatného převodu náhradních pozemků a jejich naplnění v případě žalobkyně.

44. Náhradový proces je zásadně realizován cestou veřejných nabídek (§ 11a odst. 1 zákona o půdě), nicméně je připuštěno, aby se oprávněná osoba žalobou v občanskoprávním řízení domáhala nahrazení souhlasu žalovaného s dohodou o vydání konkrétních náhradních pozemků (srov. bod VIII/d nálezu Ústavního soudu Pl. ÚS 6/05 z [datum] či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] z [datum]). Předpokladem žaloby však je, aby žalovaný (příp. jeho právní předchůdce) jednal vůči konkrétní oprávněné osobě liknavě, svévolně či diskriminačně a současně, aby oprávněná osoba k získání náhradních pozemků aktivně jednala, tj. účastnila se veřejných nabídek (např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] z [datum]). Předpoklady pro právo domáhat se náhradních pozemků žalobou musí být shledány přímo v konkrétním případě dané oprávněné osoby (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] z [datum] či sp. zn. [spisová značka] z [datum]). Výjimečně však není aktivní jednání projevující se účastí ve veřejných nabídkách vyžadováno. Projevem svévolného jednání žalovaného je totiž skutečnost, že žalovaný odmítá přecenit výši zjištěného restitučního nároku oprávněné osoby. V tomto případě je proto účast oprávněné osoby ve veřejných nabídkách a její vyžadování pro možnost podání žaloby považována za neúčelnou (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] z [datum], sp. zn. [spisová značka] z [datum] či sp. zn. [spisová značka] z [datum]).

45. V posuzovaném případě taková situace nastala. Žalobkyně sama vyhledala podklady k ocenění odňatých pozemků, zajistila vypracování znaleckého posudku a od října 2023 se domáhá přecenění svého restitučního nároku, přičemž její požadavek soud shledal důvodným, neboť ocenění odňatých pozemků žalovaným nebylo provedeno správně (cena odňatých pozemků mnohonásobně převyšuje ocenění provedené žalovaným, k tomu viz dále odůvodnění rozsudku). Žalovaný po žalobkyni požadoval doložení dokumentů k přecenění pozemků dopisem z [datum], čímž na ni přenášel svou povinnost stanovit řádnou cenu pozemků, a i po doložení znaleckého posudku setrval dopisem z [datum] na tom, že pozemky přeceňovat nebude. Na svém postoji žalovaný nic nezměnil ani v tomto řízení. Tím, že žalovaný odmítá přecenit špatně oceněný restituční nárok, postrádá účast žalobkyně ve veřejných nabídkách smysl, neboť veškerá její účast je shledávána neplatnou (viz sdělení žalovaného k veřejné nabídce ze dne [datum] či [datum]). Jednání žalovaného vůči žalobkyni v rámci vydávání náhradních pozemků tak s ohledem na nekonání v otázce přecenění restitučního nároku soud hodnotí jako liknavý a svévolný postup s tím, že žalobkyně skutečně nemá jiný prostředek obrany proti libovůli státu, než se domáhat vydání náhradních pozemků žalobou před soudem. Soud se tak již více nezabýval tím, zda se žalobkyně účastnila více veřejných nabídek či zda byly nabídky adekvátní restitučnímu nároku. Navíc za aktivní přístup žalobkyně lze pokládat i její snahu docílit správnosti ocenění jejího nároku včetně obstarání relevantních listin a důkazů k tomuto ocenění. Žalovaný namítal, že žalobkyně byla povinna o vypořádání nároku požádat v prekluzivní lhůtě, na níž byla upozorněna přípisem žalovaného z [datum]. V uvedeném přípisu žalobkyně na žádnou prekluzivní lhůtu upozorňována nebyla a ani soud neshledal, že by zákon nějakou takovou lhůtu žalobkyni stanovil. Rovněž soud nedovodil, že by pro posuzovaný případ byla důležitá otázka povinnosti vrácení kupní ceny dle bodu III. rozhodnutí PÚ. Žalovaný ani nespecifikoval, jaká judikatura by se na to měla vztahovat. Soud žalobu také neshledal v rozporu s dobrými mravy, když je to právě žalovaný, kdo popírá ocenění odňatého pozemku jako pozemku stavebního, čímž žalobkyni vylučuje z možnosti domoci se svého nároku účastí ve veřejných nabídkách. V případě rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3370/19 oprávněná osoba před podáním žaloby nevyvinula sama procesní aktivitu směřující k přecenění jejího restitučního nároku, což se v nyní posuzovaném případě nestalo, takže se žalovaný mylně domnívá, že lze toto rozhodnutí na nyní posuzovaný případ použít.

46. K charakteru odejmutých pozemků pro účely ocenění pozemků.

47. Primárním cílem zákona o půdě je odčinění historických křivd, a proto by soudy měly přistupovat flexibilněji k posuzování původní povahy odňatého pozemku (např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] z [datum]). Pro určení charakteru odňatého pozemku je rozhodující jeho skutečný stav ke dni odnětí státem – pokud byly pozemky v době přechodu na stát evidovány jako zemědělské, nicméně byly určeny k výstavbě (v době prodeje existující územně plánovací dokumentace, vykoupení za účelem výstavby, bezprostřední realizace výstavby, existence územního rozhodnutí o umístění stavby), lze i takové pozemky v zásadě ocenit jako pozemky určené pro stavbu ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. (např. rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum], , sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] či usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] a sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum]). Za územně plánovací dokumentaci je možné se zřetelem k individuálním skutkovým okolnostem případu považovat i schválený směrný územní plán vydaný podle příslušného právního předpisu (např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] či sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum]).

48. V posuzovaném případě byl odňatý pozemek odkoupen státem kupní smlouvu ze dne [datum] za účelem výstavby sídliště [adresa], ke které následně i došlo. Odňatý pozemek byl po přechodu na stát částečně zastavěn komunikačním systémem – komunikací Jeremiášova, parkovištěm a chodníky. V době prodeje pozemku existovala jediná územně plánovací dokumentace, a to Směrný územní plán hl. m. [adresa], kterým byl odňatý pozemek zahrnut do funkční plochy určené zčásti k bydlení a zčásti k výrobě a skladování. Přestože tedy byl odňatý pozemek k [datum] veden jako pozemek zemědělský, je vzhledem k tomu, že v této době již byl určen k výstavbě sídliště, a s tím záměrem byl i vykupován, a navíc v době převodu odňatého pozemku na stát existovala i příslušná územně plánovací dokumentace, dle níž byl pozemek určen k zastavění, nutné poskytnou za něj náhradu ve smyslu § 14 a § 28a zákona o půdě jako za pozemek stavební. K námitkám žalovaného soud dodává, že žalobkyně své tvrzení ohledně přecenění žalovanému doložila, což je zřejmé ze stanoviska žalovaného z [datum], judikatura možnost přecenění restitučního nároku připouští, současně na žalobkyni neklade podmínku domáhání se opravným prostředkem změny rozhodnutí PÚ, když navíc v tomto rozhodnutí ani o ceně odňatého pozemku rozhodováno nebylo, a výše citovanou judikaturou je připuštěno domáhat se pozemku oceněného jako pozemek stavební podle zákona o půdě.

49. K ceně odňatého pozemku.

50. Při stanovení ceny odňatého pozemku se vychází ze stavu ke dni jeho přechodu na stát, i když se cena počítá podle cenového předpisu platného ke dni účinnosti zákona o půdě (např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] z [datum]). V situaci, kdy pozemky byly v době přechodu na stát sice vedeny v evidenci jako pozemky zemědělské, nicméně byly určeny k výstavbě – v době prodeje existující územně plánovací dokumentace, vykoupení za účelem výstavby sídliště, bezprostřední realizace výstavby – je však třeba je ocenit jako pozemky určené pro stavbu ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. (srov. rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] z [datum], sp. zn. [spisová značka] z [datum], sp. zn. [spisová značka] z [datum], sp. zn. [spisová značka] ze [datum] a usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] z [datum] či sp. zn. [spisová značka] z [datum]). Srážky z ceny dle přílohy č. [hodnota] vyhlášky č. 182/1988 Sb. se aplikují jen, pokud jsou pro ně splněny podmínky, přičemž pokud byly nevydané pozemky odňaty za účelem výstavby sídliště včetně související infrastruktury, která stavebně srostla se stávající městskou zástavbou, nelze na ně srážky z ceny dle přílohy č. [hodnota] vyhlášky č. 182/1988 Sb. aplikovat (např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] z [datum]). Korekce ceny odňatých pozemků oceněných jako stavební o srážky dle přílohy č. [hodnota] vyhlášky č. 182/1988 Sb. nemohou být vyloučeny, jsou-li výsledkem odborného posouzení znalce (např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] z [datum]).

51. V posuzovaném případě byl odňatý pozemek znalkyní řádně oceněn ke dni 4. 8. 1983 jako pozemek stavební podle § 14 vyhlášky č. 182/1988 Sb. na částku 1 909 250 Kčs. Znalkyně srozumitelně vysvětlila důvody, pro které při ocenění nevydaného pozemku neaplikovala srážky (zejm. územní nesrostlost a nepřipojení na inženýrské sítě). Soud nepřisvědčil argumentaci žalovaného rozsudkem Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] z 23. 11. 2021, neboť v tam řešené věci byly srážky aplikovány ve znaleckých posudcích, ale soudy se rozhodly, že je neuplatní. V posuzovaném případě však znalkyně výslovně uvedla, že srážky aplikovat nelze. Stejně tak pro posouzení závěru o správnosti znaleckého posudku není ani rozhodné, kdo byl zadavatelem posudku, jak naznačoval žalovaný. Navíc zadavatelem byl předchozí zástupce žalobkyně.

52. K vhodnosti náhradních pozemků a překážkám jejich vydání.

53. Oprávněné osoby se mohou prostřednictvím žaloby domáhat pouze převodu takového pozemku, který splňuje kritéria vhodnosti, a který by byl, nebýt liknavého postoje státu, zařaditelný do veřejné nabídky podle zákona o půdě (např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] z [datum] či sp. zn. [spisová značka] z [datum]). Jedná se o pozemek ve vlastnictví České republiky, který tvoří zemědělský půdní fond nebo do něho náleží a který je výhradně v příslušnosti hospodaření pozemkového úřadu. Definice vhodnosti pozemku k vydání není obsahem žádného právního předpisu, hlediska, z kterých je nutno pozemek jako vhodný k vydání posuzovat naznačila postupně judikatura vyšších soudů. Za kritéria „vhodnosti pozemku“ lze např. pokládat, zdali nejde o pozemek zatížený právy třetích osob (např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] z [datum]), zda jeho převod není z jiného důvodu zapovězen zákonem (např usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] z [datum]), zda jej lze zemědělsky obhospodařovat (např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] z [datum], či sp. zn. [spisová značka] z [datum]), nebo zda nevzniknou jiné problémy při hospodaření s takovým pozemkem (např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] z [datum]), případně zda nejde o pozemek zastavěný či tvořící součást areálu (např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] z [datum] či sp. zn. [spisová značka] z [datum]). Hlediska je nutné zkoumat se zřetelem k individuálním skutkovým okolnostem případu a předpoklady pro vydání (popřípadě pro nevydání) každého takového pozemku posuzovat zcela samostatně, byť s přihlédnutím k širším souvislostem konkrétní věci (např. nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 42/97 z [datum]). Podle zákona o půdě § 11a odst. 2 nezahrne pozemkový úřad do veřejné nabídky pozemek, jehož převodu brání zákonná překážka, nebo pozemek, ke kterému uplatnila třetí osoba právo na převod podle zvláštního právního předpisu. Závěru o vhodnosti pozemku požadovaného oprávněnou osobou podle zákona č. 229/1991 Sb. jako pozemku náhradního nepřekáží bez dalšího skutečnost, že je na pozemku zřízena technická infrastruktura – vodovod a elektrické vedení (viz usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] z [datum]).

54. V posuzovaném případě se žalobkyně domáhá převodu pěti pozemků. Všechny tyto pozemky jsou ve výlučném vlastnictví žalovaného a nejsou na nich evidována žádná omezení vlastnického práva. Pozemky v k. ú. [adresa] parc. č. 1194/117 o výměře 4 498 m a parc. č. 1194/118 o výměře 1 821 m nechala žalobkyně oddělit od původních pozemků se stejným označením geometrickým plánem. Takto oddělené pozemky nejsou dotčeny dopravní infrastrukturou ani netvoří přístupovou cestu k sousedním pozemkům. Pozemky jsou součástí zemědělského půdního fondu, jsou evidovány v katastru nemovitostí jako orná půda a v současnosti jsou i fakticky zemědělsky využívány. Zařazení pozemků platným územním plánem do plochy bydlení (individuální v rodinných domech) jejich převodu nebrání, jak vyplývá i z § 6 odst. 1 písm. b) zákona o SPÚ. Pozemek parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] je součástí zemědělského půdního fondu a chráněných ložiskových území, je evidován v katastru nemovitostí jako trvalý travnatý porost a je fakticky zemědělsky využíván. Na pozemku je umístěno zařízení vysokého napětí, které však nebrání dle výše citované judikatury vydání pozemku (viz usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] z [datum]). Pozemek parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] je součástí zemědělského půdního fondu, v katastru nemovitostí je evidován jako orná půda a je fakticky zemědělsky využíván. Pozemek parc. č. 1836/4 v k. ú. [adresa] je součástí zemědělského půdního fondu a chráněných ložiskových území, je evidován v katastru nemovitostí jako orná půda a aktuálně není zemědělsky obhospodařován. Pozemek je zasažen dvouliniovou stavbou elektrického vedení (povrchové a podzemní), což však nebrání dle výše citované judikatury vydání pozemku (viz usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] z [datum]). Pozemek je platným územním plánem zařazen v ploše výroby a skladování, což nepředstavuje žádnou ze zákonem předpokládaných překážek vydání pozemku. U všech pěti žalobkyní vybraných náhradních pozemků nebyly soudem shledány zákonné překážky bránící jejich vydání, a soud tak považuje všechny náhradní pozemky za převoditelné.

55. K ocenění náhradních pozemků.

56. Cena náhradních pozemků by měla odpovídat ceně pozemků nevydaných (tzv. ekvivalentnost hodnot) (např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] z [datum]). Náhradní pozemky se oceňují dle cenových předpisů účinných ke dni účinnosti zákona o půdě (tj. ke dni [datum]), což zajišťuje, že jsou odňaté pozemky i náhradní pozemky oceňovány dle stejných cenových měřítek, nicméně při určení hodnoty náhradních pozemků se již vychází z jejich stavu, jaký mají v okamžiku jejich vydání oprávněné osobě, tj. stavu ke dni vyhlášení rozhodnutí soudu (např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] z [datum] či sp. zn. [spisová značka] z [datum] nebo usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] z [datum]).

57. V posuzovaném případě znalkyně jednotlivé pozemky ocenila podle jejich zařazení v platných územních plánech a rozhodovala i o aplikaci případných srážky dle oceňovací vyhlášky, a to na celkovou částku 973 984,54 Kčs. Pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře 4 498 m v k. ú. [adresa] (tj. část oddělenou geometrickým plánem č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]) ocenila jako stavební na částku 314 860 Kčs, neboť se dle platného územního plánu nachází v ploše bydlení, a žádné srážky dle oceňovací vyhlášky neaplikovala. Pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře 1 821 m v k. ú. [adresa] (tj. část oddělenou geometrickým plánem č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]) ocenila jako stavební na částku 127 470 Kčs, neboť se dle platného územního plánu nachází v ploše bydlení, a žádné srážky dle oceňovací vyhlášky neaplikovala. Pozemek parc. č. [hodnota], v k. ú. [adresa] ocenila jako zemědělský na částku 103 211,44 Kčs, neboť se dle platného územního plánu nachází v ploše smíšené nezastavěné území, a současně aplikovala srážky za cenu pozemku zapsaného v evidenci nemovitostí jako louka a pastvina. Pozemek parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] ocenila jako zemědělský na částku 158 733,10 Kčs, neboť se dle platného územního plánu nachází v ploše orné půdy, a srážky dle oceňovací vyhlášky neaplikovala. Pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa] ocenila jako stavební na částku 269 710 Kčs, neboť se dle platného územního plánu nachází v ploše výroby a skladování, a aplikovala na něj srážky, jde-li o část obce, které není s obcí stavebně srostlá. Pozemky byly oceněny v souladu s § 11a odst. 14 zákona o půdě podle § 14 vyhlášky č. 182/1988 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., přičemž jak § 11a odst. 14 zákona o půdě předpokládá, pozemky určené schválenou územně plánovací dokumentací k zastavění byly správně oceněny jako stavební.

58. Soud tedy dospěl k závěru o oprávněnosti žaloby na nahrazení vůle žalovaného s bezúplatným převodem náhradních pozemků, neboť žalovaný eviduje v nesprávné výši restituční nárok žalobkyně a dlouhodobě jej odmítá přecenit. Zároveň dospěl soud k závěru, že vydání pozemků, které žalobkyně žádala v tomto řízení, nebrání žádná zákonná překážka. Výše restitučního nároku žalobkyně, za který jí měly být vydány náhradní pozemky, je správně 1 909 250 Kčs na místo žalovaným evidované částky 71 024,10 Kčs. Žalobkyni zatím v souvislosti s uplatněným nárokem nebyly pravomocně vydány žádné pozemky (pouze nepravomocným rozsudkem Okresního soudu v Českém Krumlově č. j. [spisová značka] z [datum] pozemky v hodnotě [hodnota] Kčs). Hodnota pozemků, jež žalobkyně k okamžiku rozhodnutí v této věci žádá, podle znaleckého posudku činí celkem [částka], což i s případným přihlédnutím k rozhodnutí Okresního soudu v Českém Krumlově nepřevyšuje výši restitučního nároku žalobkyně. Z těchto důvodů proto soud žalobě výrokem I. tohoto rozsudku vyhověl. Nedílnou součástí rozsudku je i Geometrický plán č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] vyhotovený [jméno FO].

59. K výši náhrady nákladů řízení a ke lhůtě k plnění.

60. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal ve věci plně úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů ve výši [částka]. Náklady řízení v souladu s § 137 o. s. ř. sestávají z/e: - nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 8 odst. 1 a § 7 bod 6. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) za šest úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, replika k vyjádření žalovaného z 14. 5. 2024, vyjádření z 8. 11. 2024, účast na jednání dne 26. 8. 2024 a dne 6. 1. 2025 dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) a. t.) z tarifní hodnoty 973 984,54 Kč (hodnota vydávaných pozemků dle znaleckého posudku) po 12 220 Kč, tj. celkem 73 320 Kč, - paušální náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění do 31. 12. 2024 za pět úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, replika k vyjádření žalovaného z 14. 5. 2024, vyjádření z 8. 11. 2024 a účast na jednání dne 26. 8. 2024) po 300 Kč, tj. celkem 1 500 Kč, - paušální náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění od 1. 1. 2025 za jeden úkon právní služby (účast na jednání dne 6. 1. 2025) po 450 Kč, tj. celkem 450 Kč, - náhrady promeškaného času podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 a. t. ve znění do 31. 12. 2024 ve výši 100 Kč za každou započatou půlhodinu za cestu na jednání a zpět dne 26. 8. 2024, tj. celkem 400 Kč (4 půlhodiny * 100 Kč), - náhrady promeškaného času podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 a. t. ve znění od 1. 1. 2025 ve výši 150 Kč za každou započatou půlhodinu za cestu na jednání a zpět dne 6. 1. 2025, tj. celkem 600 Kč (4 půlhodiny * 150 Kč), - náhrady cestovních výdajů dle § 13 odst. 1 a. t. na trase [adresa] a zpět na jednání dne 26. 8. 2024 (140 km) při kombinované spotřebě paliva 4 litrů/100 km a ceně paliva 38,70 Kč/ l dle § 4 písm. c) vyhlášky č. 398/2023 Sb., v platném znění a amortizaci 5,6 Kč dle § 1 písm. b) vyhl. č. 398/2023 Sb., v platném znění, tj. ve výši 1 000,72 Kč, - náhrady cestovních výdajů dle § 13 odst. 1 a. t. na trase [adresa] a zpět na jednání dne 6. 1. 2025 (140 km) při kombinované spotřebě paliva 4 litrů/100 km a ceně paliva 34,70 Kč/ l dle § 4 písm. c) vyhlášky č. 475/2024 Sb., v platném znění a amortizaci 5,8 Kč dle § 1 písm. b) vyhl. č. 475/2024 Sb., v platném znění, tj. ve výši 1 006,32 Kč, - náhrady 21 % DPH z odměny a náhrad ve výši 16 438,2 Kč, - náklady na zpracování znaleckého posudku č. 610/6/2024 ve výši 4 000 Kč. Z odůvodnění vyhlášky č. 258/2024 Sb., kterou se mění a. t. plyne, že podle přechodného ustanovení za úkon právní služby vykonaný přede dnem nabytí účinnosti novely náleží advokátovi odměna a náhrady určené podle advokátního tarifu ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti novely. Z toho důvodu soud žalobkyni nepřiznal jí požadované režijní paušály ve výši 450 Kč za úkony učiněné před 1. 1. 2025, stejně jako náhradu promeškaného času ve výši 150 Kč za každou půlhodinu strávenou na cestě jízdou na jednání konané dne 26. 8. 2024.

61. Žalovaný je povinen v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. uhradit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně, který je advokátem.

62. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů podle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř., když soud neshledal důvody pro její prodloužení.

Poučení