21 C 119/2021 - 327

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Slušným ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o 209 788 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 170 303 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 170 303 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do: 39 485 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 39 485 Kč od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 24 200 Kč od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 131 692,22 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 10 náhradu nákladů řízení vzniklých státu v rozsahu 19 %, ve výši, která bude uvedena v samostatném usnesení, a to do 3 dnů od právní moci samostatného usnesení.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 10 náhradu nákladů řízení vzniklých státu v rozsahu 81 %, ve výši, která bude uvedena v samostatném usnesení, a to do 3 dnů od právní moci samostatného usnesení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhá vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 209 788 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o dílo dne [datum] („smlouva“). V ní se žalovaný zavázal provést rekonstrukci bytu ve čtvrtém patře v [adresa], a to do [Datum narození advokáta B]. Žalobkyně uhradila žalovanému 400 000 Kč jako zálohu. Žalovaný prováděl dílo, aniž by bylo vydáno rozhodnutí příslušného stavebního úřadu. bez potřebného stanoviska příslušného odboru památkové péče, bez projektové dokumentace a aniž by měl k činnostem, které jsou předmětem díla, oprávnění. Žalovaný dílo nedokončil. Žalobkyně odstoupila z důvodu porušení smluvních povinností od smlouvy o dílo. Žalovaný ukončil činnost tak, že klíče od rekonstruovaného bytu vhodil do poštovní schránky žalobkyně. Žalobkyně si nechala vypracovat znalecký posudek, jehož předmětem byla výše nákladů na provedení stavebních prací a výše nákladů na odstranění vad v bytové jednotce. Znalec stanovil výši nákladů na provedení stavebních prací na 298 240 Kč. Přeplatek tedy činí 101 760 Kč. Náklady na odstranění vad stanovil znalec ve výši 11 790 Kč. Vady dle znaleckého posudku spočívají v chybném či vadném provedení vstupních dveří a konstrukce pórobetonových tvárnic. Žalobkyně musela uhradit náklady na odstranění odpadu z činnosti žalovaného ve výši 9 000 Kč a dále uhradila žalobkyně náklady na vyhotovení znaleckého posudku ve výši 24 200 Kč. Dále náleží žalobkyni sankce za prodlení ve výši 63 038 Kč.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasí a navrhuje, aby ji soud zamítl. Stavební povolení ani stanovisko odboru památkové péče neměl zajišťovat žalovaný ale žalobkyně. Žalobkyně netvrdí žádné důvody, pro které odstoupila od smlouvy o dílo. Žádné provedené činnosti žalovanému nevytkla, odsouhlasila je a uhradila. Žalovaný od smlouvy odstoupil v červnu [Anonymizováno] podáním nazvaným „dohoda o ukončení spolupráce obsažené ve smlouvě o dílo číslo [Anonymizováno]/[Anonymizováno]“ a následným vrácením klíčů. Žalobkyně totiž neposkytovala součinnost. A navrhovala zásadní změny způsobu provedení díla v rozporu s původním ujednáním. Pro případ, že by odstoupení žalovaného od smlouvy bylo nedostatečné, souhlasí žalovaný s ukončením smlouvy k datu dle odstoupení žalobkyně, neboť ani jedna strana nemá vůli na pokračování smlouvy. Žalovaný uplatnil zápočet svých pohledávek za žalobkyní. Předložený znalecký posudek nezohledňuje cenu sjednaných vedlejších rozpočtových nákladů. Ty zahrnují náklady na vypracování studie využití prostoru návrhové činnosti k začátku realizace, součinnost na návrzích řešení a řešení skladeb vizuálních i technických řešení a koordinaci na místě stavby. Tyto náklady byly sjednány ve výši 105 000 Kč, jejich skutečná výše činila 103 500 Kč. [právnická osoba] cenu za vyhotovení projektových návrhů v částce 50 000 Kč. Předložený znalecký posudek neobsahuje skutečnou cenu materiálu na provedení díla. Skutečné výdaje na materiál činí dle žalovaného 47 159 Kč. Rozdíl znalcem zjištěné hodnoty tedy činí 41 326 Kč. Dále znalecký posudek nezohledňuje cenu nepoužitého materiálu ve výši 20 000 Kč. Posudek uvádí jako objem vybouraného zdiva 11,919 m, přičemž skutečný objem byl 19,5 m. Rozdíl představuje částku 5 851 Kč. Vyčíslené vady ve výši 11 790 Kč nelze uznat, neboť použité vstupní dveře byly v rámci díla použity na výslovný pokyn žalobkyně. Jde-li o pórobetonové tvárnice, náklady na jejich odstranění představují částku 5 000 Kč. Žalovaný neuznává nárok na slevu z ceny díla, neboť odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku. A žalobkyně od žalovaného přijala následující plnění: 298 240 Kč, což je částka stanovená znaleckým posudkem navýšená o 103 500 Kč, což je hodnota vedlejších rozpočtových nákladů navýšená o 41 326 Kč, což je hodnota materiálu nevyčísleného ve znaleckém posudku navýšená o 20 000 Kč, což je hodnota materiálu ponechaném na stavbě dále navýšená o 5 851 Kč za vybouraný materiál, ponížená o 5 000 Kč představující předpokládanou výši nákladů na odstranění vad díla. Žalovaný uplatnil [datum] proti žalobkyni nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 63 917 Kč. Dne [datum] žalovaný započetl proti pohledávce žalobkyně na 400 000 Kč pohledávku žalovaného ve výši obvyklé ceny provedených prací 401 740 Kč. Žalovanému tak zůstala za žalobkyní pohledávka ve výši 1 740 Kč, dále žalovaný započetl proti pohledávce ve výši 38 200 Kč představující žalobkynin nárok na náklady na odstranění vad díla pohledávku ve výši 1 740 Kč (výše uvedenou) a 67 177 Kč představující hodnotu materiálu. Žalovanému zůstala za žalobkyní pohledávka ve výši 30 717 Kč. Žalovaný neuhradil a ani neprovedl zápočet proti pohledávkám, které neuznává, a to je pohledávka ve výši 63 038 Kč představující slevu z ceny díla a 6 790 Kč, což je žalovaným neuznaná výše nákladů na odstranění vad. Tyto pohledávky nejsou způsobilé k započtení.

3. Soud provedl dokazování, vyšel ze shodných tvrzení stran a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

4. Strany shodně tvrdily, že uzavřely smlouvu o dílo dne [datum]. Dále bylo nesporné, že žalovaný obdržel od žalobkyně 400 000 Kč (z přehledu plateb – historie [právnická osoba]., datum a čas tisku [datum] je patrné, že dne [datum] proběhla platba 80 000 Kč, [datum] platba 20 000 Kč, dne [datum] platba 120 000 Kč, dne [datum] platba 30 000 Kč, dne [datum] platba 100 000 Kč a dne [datum] proběhla platba 30 000 Kč; 20 000 Kč bylo předáno v hotovosti). Konečně bylo nesporné, že práce tak, jak je ocenil znalec oslovený žalobkyní, žalovaný provedl.

5. Z odstoupení od smlouvy o dílo s výzvou k vrácení poskytnutého plnění, předžalobní upomínky - pokusu o smír ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný reagoval na přípis žalobkyně ze dne [datum], který byl žalovanému doručen [datum], v němž žalobkyně žalovanému sdělila, že odstupuje od smlouvy o dílo. Žalovaný nárok žalobkyně neuznal a sám od smlouvy odstoupil již v červnu [Anonymizováno]. Důvodem zániku smlouvy je dle žalovaného nedostatečná součinnost ze strany žalobkyně.

6. Z dopisu zástupce žalovaného adresovaného žalobkyni ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] bylo žalovanému doručeno žalobkynino odstoupení od smlouvy. Žalovaný připomněl, že od smlouvy odstoupil v červnu [Anonymizováno]. Kdyby však vznikl ohledně odstoupení od smlouvy spor, žalovaný souhlasí s tím, že smlouva byla ukončena.

7. Z odpovědi na odstoupení od smlouvy o dílo s výzvou k vrácení poskytnutého plnění předžalobní upomínky pokusu o smír ze dne [datum], včetně doručenky datové zprávy soud zjistil, že žalovaný vznesl vůči žalobkyni připomínky ke znaleckému posudku. A to ohledně nezohlednění ceny sjednaných vedlejších rozpočtových nákladů, skutečné ceny materiálu, nezohlednění ceny nepoužitého materiálu, chybně stanoveného objemu vybouraného zdiva a vyčíslení nákladů na odstranění vad díla.

8. Z informací o stavbě z nahlížení do katastru nemovitostí - o stavbě č. p. [Anonymizováno] soud zjistil, že stavba s uvedeným číslem je zapsána v katastru nemovitostí na LV [Anonymizováno], katastrálním území [adresa], obci [adresa]. Stavba stojí na pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], způsob využití bytový dům. Vlastnické právo má zapsáno mimo jiné žalobkyně, a to s podílem [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Jako způsob ochrany nemovitosti je zapsán: památková rezervace (jedná se o pozemek v památkové rezervaci) a o nemovitou kulturní památku.

9. Z údajů z veřejné části živnostenského rejstříku žalovaného soud zjistil, že žalovaný je zapsán pod identifikačním číslem osoby [Anonymizováno], a to od [datum]. Vznik oprávnění k předmětu podnikání: provádění staveb, jejich změn a odstraňování, je datován [datum]. A v rejstříku je zapsáno přerušení provozování této živnosti oznámené podnikatelem od [datum] do [datum].

10. Z kalkulace soud zjistil, že žalovaný vyhotovil dokument nazvaný „Rozpočet rekonstrukce bytu“. Tento dokument žalobkyně nepodepsala. Tato žalovaného kalkulace obsahuje: a) studii bytu a zaměření před pracemi ve výši 25 000 Kč, která má být splatná s první zálohou, b) koordinace / součinnost na návrzích řešení, v odhadované celkové výši 50 000 Kč, přičemž hodinová sazba za koordinaci na místě stavby činila 850 Kč/hod.; tato částka měla být odečitatelná zé zálohy, c) návrh bytu na konci výstavby ve výši 30 000 Kč.

11. Ze znaleckého posudku číslo[Anonymizováno][Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum] zpracovaného Ing. Arch. [jméno FO] a [jméno FO] soud zjistil, že znalec provedl prohlídku nemovitosti dne [datum] a provedl současně kontrolu na kontrolním měření a zjistil další skutečnosti nezbytné k vyhotovení posudku. Předmětem posudku bylo stanovení výše nákladů na provedení stavebních prací, výše nákladů na odstranění vad v bytové jednotce číslo [hodnota], v objektu č. p. [Anonymizováno] v[Anonymizováno][adresa]. Ke stavebním pracím byly dle znaleckého posudku předloženy orientační nákresy, nebyla dodána řádná projektová dokumentace zpracovaná v souladu se stavebním zákonem a odsouhlasená dotčenými orgány státní správy a příslušným stavebním úřadem. Podle posudku byly provedeny následující práce: příčky a vyzdívka z přesných pórobetonových tvárnic, zazdívka komína, zazdění otvorů okolo stropních trámů včetně omítky, dveřní zárubeň v koupelně, vstupní dveře do jednotky bourací práce, stropy (demontáž podhledů, oprava trámů, laťování, chemické ošetření), demontáž podlah, demontáž hygienického vybavení. Dále byly identifikovány dvě vady. Zaprvé, vstupní dveře, které byly osazeny jako běžné dřevěné interiérové dveře, které nesplňují požadavky na akustický útlum, tepelnou prostupnost, požární odolnost a bezpečnost pro vstupní dveře do bytové jednotky; dveře se otvírají směrem ven z jednotky a kolidují se stahovacími schody na půdu. Je nutné je vyměnit. Zadruhé. konstrukce pórobetonových tvárnic; u nich jsou úložné i styčné spáry mezi prvky požadovány v tloušťce do 3 mm provedení v jednotce tento požadavek nesplňuje. Sleva je stanovena ve výši 30 % z ceny konstrukcí. Pokud jde o výši nákladů, posudek uvádí, že rozsah a výše nákladů na provedení prací a odstranění vad plyne z přiložených položkových rozpočtů. Pro stanovení výše potřebných nákladů na provedení specifikovaných prací je zpracována výrobní kalkulace, která respektuje obvyklé ceny vestavěných [právnická osoba] a technologií, jakož i hodnotu práce nutnou k provedení potřebných konstrukcí. Cena provedených stavebních prací v uvedené jednotce je po zaokrouhlení představována částkou 298 240 Kč. Náklady na odstranění vad v jednotce jsou po zaokrouhlení představovány částkou 11 790 Kč.

12. Z potvrzení o provedení úhrady za vyklizení půdních prostor nad jednotkou číslo [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že správce domu [jméno FO] potvrdil provedení úhrady za odklizení věci ve vlastnictví vlastníka jednotky číslo [hodnota] uložených ve společných prostorách objektu [adresa] v celkové výši 9 000 Kč. Platba byla provedena dne [datum] jako částečná úhrada faktury číslo [hodnota] od firmy [jméno FO] IČO [IČO].

13. Z oznámení o provedení příkazu k úhradě od [právnická osoba] datum zúčtování [datum] soud zjistil, že z účtu žalobkyně odešla částka 9 000 Kč na účet Společenství vlastníků jednotek [Anonymizováno]. Datum zúčtování je evidováno dne [datum].

14. Z faktury číslo [hodnota] vystavené dne [datum] Ing. Arch. [jméno FO] soud zjistil, že uvedený znalec účtoval žalobkyni coby odběrateli fakturu splatnou dne [datum] znějící na částku 24 200 Kč, a to za zpracování znaleckého posudku číslo [Anonymizováno][Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výši nákladů na provedení stavebních prací a výši nákladů na odstranění vad v bytové jednotce v objektu č. p. [Anonymizováno] v [adresa].

15. Z výpisu od [právnická osoba] za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že žalobkyně uhradila na znalecký posudek částku 24 200 Kč.

16. Z e-mailu zástupce žalobkyně adresovaného zástupci žalovaného dne [datum] soud zjistil, že zástupce žalobkyně sdělil zástupci žalovaného, že žalovaný předložil žalobkyni listinu datovanou [datum], podle které měla být smlouva o dílo zrušena, tuto listinu žalobkyně nepodepsala; smlouva o dílo byla zrušena odstoupením od smlouvy učiněným žalobkyní k [datum]. Zástupce žalobkyně nemá k dispozici důkazy o tom, že by žalovaný smlouvu ukončil odstoupením kdykoliv dříve před tímto datem, ani mu není známo, že by žalobkyně smlouvu jednostranně ukončila dříve. Cena provedených prací činí 298 240 Kč a náklady na odstranění vad činí 11 790 Kč.

17. Z výzvy k úhradě ze dne [datum] od zástupce žalobkyně adresované žalovanému soud zjistil, že byl žalovaný vyzván k úhradě pohledávky ve výši 209 788 Kč, ta se skládá z přeplatku na ceně ve výši 101 760 Kč, z nároku na odstranění vad ve výši 11 790 Kč, nákladů na odstranění odpadu ve výši 9 000 Kč, nákladů na vyhotovení znaleckého posudku ve výši 24 200 Kč a slevy z ceny díla ve výši 63 038 Kč.

18. Z nepodepsaného návrhu dohody o ukončení spolupráce obsažené ve smlouvě o dílo číslo [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že zhotovitel uvedl následující důvod pro ukončení spolupráce: vliv neustálých a zásadních změn činěných objednatelem; dílo nelze provádět dle dohodnutých podmínek v oboru obvyklých – dílo často stojí, což způsobuje žalovanému ztráty. V dohodě je uvedeno, že podpisem dohody je odstoupeno od smlouvy a že strany nebudou vzájemně požadovat žádné finanční kompenzace.

19. Z e-mailové komunikace mezi zástupci účastníků ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] soud zjistil, že zástupce žalobkyně nejprve informoval zástupce žalovaného o tom, že je třeba vypořádat jednotlivé nároky v souvislosti se smlouvou o dílo, přičemž zástupci žalobkyně nejsou známy žádné nároky, které by uplatňoval žalovaný. Žalobkyně uplatnila nárok na vrácení částky z ceny díla ve výši 101 760 Kč, dále zaplacení 11 790 Kč jako částku odpovídající výši nákladů nezbytných k odstranění vad díla, 9 000 Kč představující náklady na odstranění odpadu a nárok na slevu z ceny díla ve výši 63 038 Kč. Žalovaný s tímto návrhem nesouhlasil. Požádal o doložení zmiňovaného znaleckého posudku, aby se k němu mohl žalovaný vyjádřit. A po předložení tohoto posudku chtěl předložit návrh dohody o narovnání. Zástupce žalobkyně zaslal zástupci žalovaného shrnutí znaleckého posudku, konkrétně to, jak znalec ocenil jednotlivé práce. K tomu zástupce žalovaného sdělil, že je nesprávný uváděný rozsah prací. Konkrétně žalovaný provedl na díle větší rozsah prací, než který je uveden. Tento rozsah plyne z dokumentů nazvaných „rozpočet strop detailně z [datum]“, „pracovní rozpočet“ a „finální vyúčtování.“ 20. Z e-mailu zástupce žalobkyně ze dne [datum] soud zjistil, že žalovanému byl zaslán znalecký posudek. Z e-mailové odpovědi zástupce žalovaného ze dne [datum] soud zjistil, že přílohou tohoto e-mailu byl dokument nazvaný jako „odpověď na odstoupení od smlouvy o dílo s výzvou k vrácení poskytnutého plnění předžalobní upomínka - Pokus o smír ze dne [datum]“ (k němu viz shora).

21. Z výzvy k úhradě ze dne [datum] učiněné zástupcem žalovaného a adresované žalobkyni, včetně doručenky datové zprávy soud zjistil, že žalovaný vznesl námitky ke znaleckému posudku. A uvedl, že skutečná výše, kterou přijala žalobkyně od žalovaného, činí 298 240 Kč, což je částka stanovená znaleckým posudkem navýšená o 103 500 Kč, což je hodnota vedlejších rozpočtových nákladů, navýšená o 41 326 Kč, což je hodnota materiálu vyčísleného ve znaleckém posudku dále navýšená o 20 000 Kč, což je hodnota materiálu ponechaného na stavbě, dále navýšena o 5 851 Kč, což je cena za vybouraný materiál, poníženo o 5 000 Kč představující předpokládanou výši nákladů na odstranění vad díla, tedy celkem 463 907 Kč. Nárok na slevu z ceny díla nelze uznat, neboť odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku. Žalovaný tedy proti pohledávce na navrácení zaplacené částky 400 000 Kč započetl pohledávku na úhradu peněžité náhrady ve výši obvyklé ceny provedených prací 401 740 Kč. Žalovanému tak zůstává za žalobkyní pohledávka ve výši 1 740 Kč, dále žalovaný započetl proti pohledávce žalobkyně ve výši 38 200 Kč pohledávku žalovaného na úhradu částky 1 740 Kč a částku 67 177 Kč představující hodnotu materiálu nevyčísleného ve znaleckém posudku, hodnotu materiálu ponechaném na stavbě a cenu za vybouraný materiál nevyčíslenou ve znaleckém posudku. Žalovanému tak zůstala za žalobkyní dle jeho názoru pohledávka ve výši 30 717 Kč. Pohledávka žalobkyně ve výši 63 038 Kč a 6 790 Kč nejsou dle žalovaného způsobilé k započtení.

22. Ze studie fáze 1 a studie fáze 2 soud zjistil, že žalovaný provedl několik nákresů týkajících se rekonstrukce.

23. Z fotodokumentace ze stavby soud zjistil stav staveniště před zahájením prací a v průběhu jejich provádění.

24. Z pracovního rozpočtu soud zjistil, že žalovaný si vyčíslil práce k datu, kdy byly ukončeny (stavební práce, materiál, vedlejší rozpočtové náklady).

25. Z SMS konverzace účastníků ze dne [datum] soud zjistil, že došlo ke schůzkám mezi účastníky ve dnech [datum], [datum] a [datum]; ostatní schůzky z konverzace nevyplývají (resp. jsou tam jiné než tvrzené). Žalobkynina [Anonymizováno] si přála jinou rekonstrukci koupelny. Dne [datum] došlo ke změně šířky dveří. Součástí konverzace byla i komunikace ohledně vstupních dveří (v komunikaci je patrně z důvodu velikosti fotografie prázdné místo, nicméně výňatek konverzace je součástí přílohové obálky). Z konverzace je patrno, že červené vstupní dveře žalobkyně se slovy „bezva“ odsouhlasila.

26. Z poznámek ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], soud zjistil, že si tyto zápisky činil žalovaný po schůzkách s žalobkyní.

27. Z účtenek soud zjistil, jaký materiál zakoupil žalovaný. Součástí účtenek je rovněž materiál, který žalovaný zanechal na stavbě.

28. Z výslechu znalce Ing. Arch. [jméno FO] soud zjistil, že pan [jméno FO] zpracovával položkový rozpočet dle programu [Anonymizováno]; v tom znalci pomáhá. Požadavek na ložné a styčné spáry mezi prvky o tloušťce 3 mm se odvíjí z technických listů výrobce tohoto materiálu. Znalec byl přítomen na místě stavby a měl k dispozici fotodokumentaci. Všechny spáry neměřil, určil je tedy určitým procentem rozsahu a to délkovým. Tento typ vady se vyskytuje na všech příčkách v rámci díla. Slevu ve výši 30 % z ceny konstrukce znalec učinil odborným odhadem. Dle znalce neexistuje projektová dokumentace a celá stavba byla vedena velice neodborně. Namísto projektové dokumentace měl znalec k dispozici jen jakési nákresy, které jsou od ruky namalované. K dílu v tomto rozsahu je přitom potřeba projektová dokumentace. Tu je třeba odsouhlasit, neboť se dílo nachází v památkově chráněném objektu. V ocenění učiněném ve znaleckém posudku je započten i zpracovaný materiál.

29. Z výpovědi svědka [jméno FO] soud zjistil, že k odstranění vady ložné a styčné spáry může dojít natažením eliminovací síťky tak, aby se tam neobjevily spáry. Pokud by to bylo nahozeno pouze omítkou, jednalo by se o vadu neodstranitelnou. Vedlejší náklady nebyly ohodnoceny hodnotou [hodnota], dříve stanovovala vyhláška, co jsou to vedlejší náklady, ale ta byla zrušena v roce [Anonymizováno]. Dnes musí být vedlejší náklady součástí smlouvy, v této věci se o vedlejší náklady nejedná. Krycí list s názvem provedené práce v bytě [Anonymizováno]. [Anonymizováno] reflektuje všechny práce provedené ze strany žalovaného na stavbě. Oproti tomu krycí list s názvem provedené práce [Anonymizováno]. [Anonymizováno] vady, které oceňuje výši těch všech vad. Dále svědek uvedl, že jiné příčky jsou z přesných tvárnic ohledně slevy 30 %. Byli velkorysí. Tam se zobrazují vedlejší rozpočtové náklady veškerých vad, nikoliv jenom té příčky. Je to potřebný náklad. Dělá se to procentuálně a dělá to program.

30. Z účastnického výslechu žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně si není vědoma, že by dostala dokument nazvaný rozpočet rekonstrukce bytu [adresa] s rozpočtováním 105 000 Kč. Dohledala pouze ten, který podepsala, a ten je označen jako příloha číslo dvě smlouvy. Žalobkyně obdržela od žalovaného písemnou dokumentaci fáze jedna a fáze dva. S žalovaným se sešla několikrát na stavbě, jednou u ní; data schůzek si nepoznamenala. Žalovaný pro žalobkyni vyrobil maketu. Pan žalovaný jí ohledně podhledů ukazoval půl metru vzorků. Stavba se dodnes nachází prakticky ve stavu, v jakém byla zanechána bez jakékoliv dokumentace. Nebylo možné ve stavbě pokračovat. [právnická osoba] oslovené žalobkyni jí sdělily, že není zřejmé, v jaké fázi je stavba provedena od rekonstrukce tedy žalobkyně upustila a nechala si vypracovat jiný architektonický projekt. Materiál je stále na místě, byl označen za nevhodný. Včetně polystyrenu. Soupis prací není přesně specifikován. Žalobkyně dospěla k závěru, že skleněná stěna je naprosto nevyhovující. Jde-li rozsah a kvalitu prací a časový rámec, tak žalobkyně vycházela ze zkušeností své kamarádky, pro kterou žalovaný pracoval. Žalobkyně mu sdělila, že by chtěla plán bytu, aby se v tom lépe orientovala, ale na to jí odpověděl, že se měla domluvit s nějakými inženýry. Způsob domlouvání provádění díla byl prostřednictvím dílčích dohod. Žalobkyně je připravena nepoužitý materiál žalovanému vydat. První schůzka mezi žalobkyní a žalovaným proběhla u žalobkyně a pak následně v bytě probírali materiál a vzhled, který se jim líbil. Pak dostala od žalovaného ten model, zaslala mu doklady ze stavebního úřadu. Žalobkyně po žalovaném požadovala plány bytu, do kterých by si mohla zakreslovat přesné zaměření bytu, ty jí žalovaný dodal až po její výzvě, kdy jí hodil klíče do schránky. Toto zaměření bylo vadné. V průběhu provádění stavby žádné problémy neměli. Pouze při odsouhlasování podhledu vyvstal konflikt mezi žalovaným a známým žalobkyně, který je tesař na památky.

31. Z účastnického výslechu žalovaného soud zjistil, že rekonstrukce bytu žalobkyně byla prováděna stejně jako rekonstrukce bytu paní [jméno FO]. Tedy ten byt byl prováděn v návrzích a kresbách. Záměr rekonstrukce byl z pohledu žalovaného nesmyslný, když jediným přístupem do půdního prostoru byl ten přístup z jejího bytu. Kresby byly od ruky i z počítače. Celková studie včetně prostoru, který jí upravil, zahrnovala i vnitřní zahradu mezi patry. Výslovně se ptal žalobkyně, zda žádá i rekonstrukci spodku, když tam bude potřeba udělat přístup do bytu. Žalovaný připravil fázi jedna, tedy tu návrhovou studii a model. První fáze byla ta, od které žalobkyně odstoupila, druhá se týkala kosmetických úprav bytu, přičemž tuto žalobkyně nechtěla. Třetí varianta je ta, ohledně které byla uzavřena smlouva o dílo. Práce si ústně potvrzovaly některé návrhy přicházely ze strany žalovaného, některé ze strany žalobkyně. Jednou ze změn byl vývoj koupelny, kdy mělo dojít k odstranění stávající koupelny. Nebyli však na místě, neznali tu konstrukci. K ujednáním o rekonstrukci bytu docházelo v průběhu té rekonstrukce. Stavební deník nebyl. Vedla se pouze poznámková dokumentace, stejně tak nebylo stavební povolení, které neměla žalobkyně. Změna ohledně ceny ani písemná ohledně prací zde nebyla. K odvozu materiálu byl žalovaný ze strany žalobkyně vyzván v roce [Anonymizováno]. Pokud jde o námitky vůči stylu práce žalovaného, žalobkyně zmiňovala, že si nedokáže učinit představu o výsledném dílu. Žalovaný si není vědom nějakých opakovaných urgencí, naopak s žalobkyní vycházeli ze svých časových možností.

32. Z výslechu svědka [jméno FO] soud zjistil, že má s žalovaným [Anonymizováno] a [Anonymizováno] vztah. [právnická osoba] byl, dělal tam bourací práce, pracoval tam možná měsíc. Přesně si to nepamatuje. Žádné problémy tam nebyly, jen se řešilo, co se může bourat a co ne. Svědek byl u odstraňování podlah v bytě. Byly tam různé úrovně. Byt nebyl vyklizený, všechno vystěhovávali do takových 90 %.

33. Z výslechu svědka [jméno FO] soud zjistil, že byl přizván na úvodní prohlídku podkrovního bytu, a to panem žalovaným. Pro žalovaného dělal vodoinstalaci. Jejich vztah je jenom pracovní, na stavbě žádné práce neprováděl, po vybourání byl přizván ohledně koupelny. Cca třikrát až čtyřikrát se to oddalovalo. Jednou tedy byl na stavbě přítomen pouze na konzultaci. Předběžně se domlouvali ohledně koupelny. Pokud jde o oddalování, žalovaný řekl, že tam není připravenost stavby, neboť jsou tam nějaké změny; ohledně časového úseku se to svědkovi těžko odhaduje, jedná se cca o 3 – 4 týdny.

34. Z výslechu svědka [jméno FO] soud zjistil, že s žalovaným spolupracuje jako instalatér. [právnická osoba] byl společně se svědkem [jméno FO], zašli na dohodnutou schůzku, která se odkládala cca o měsíc, jednalo se o konzultaci kanalizací a svodů vody, co víceméně ta stavba umožňovala a co nikoliv.

35. Z výslechu svědka [jméno FO] soud zjistil, že byl na stavbě jednou. Byl si jí prohlédnout, co se bude dělat. Schůzky se posouvaly. Jeho práce se nerealizovala, měl na starosti elektřinu. Pokud jde o dobu posouvání, jednalo se o necelý měsíc. Když přišel na stavbu, bylo to vybourané.

36. Mezi stranami bylo nesporné, že dne [datum] proběhla schůzka žalovaného s truhlářem [jméno FO].

37. Ze znaleckého posudku číslo [Anonymizováno]/[Anonymizováno] vypracovaného znalcem Ing. [jméno FO] se sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [adresa], soud zjistil, že úkolem znalce bylo zodpovědět dvě otázky. Zaprvé, zda je možné stanovit cenu prací provedených žalovaným, tj. prací uvedených ve znaleckém posudku číslo [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum] znalce Ing. Arch. [jméno FO] dle přílohy smlouvy dílo označené jako rekonstrukce bytu ve čtvrtém podlaží [adresa] ze dne [datum]. Zadruhé, pokud není možné stanovit cenu tak, jak je uvedeno v otázce číslo jedna, je možné se ztotožnit se závěry znaleckého posudku číslo [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum] znalce Ing. Arch. [jméno FO], části [Anonymizováno]. Znalec na otázku číslo jedna odpověděl, že dle přílohy smlouvy o dílo označené jako rekonstrukce bytu ve [Anonymizováno] podlaží [adresa] ze dne [datum] nelze stanovit cenu prací provedených žalovaným. Příloha smlouvy je pouze rekapitulací nákladů jednotlivých oddílů stavebních prací, nejedná se o položkový rozpočet stavebních prací, nelze jej využít pro stanovení částečného plnění dle uzavřené smlouvy o dílo, neboť neobsahuje údaje o množství stavebních prací a údaje o lůžkových cenách jako podklad pro sestavení soupisu skutečně provedených prací a následné stanovení ceny těchto prací je dokument zcela nepoužitelný. Příloha je chybně označena jako položkový rozpočet. Jedná se o neodbornou sestavu jednotlivých dílů stavebních prací a dalších souvisejících prací. Odpovědí na otázku číslo dvě jsou následující. Zaprvé, se závěry znaleckého posudku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum] znalce Ing. arch. [jméno FO] části [Anonymizováno] je možné se ztotožnit po jejich doplnění. Výše nákladů na provedení stavebních prací v bytové jednotce č. [hodnota] v objektu č.p. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] na pozemku p.č.st.[Anonymizováno]/[Anonymizováno], [adresa], k.ú. [adresa], [adresa], je po dopočítání použitých materiálů, a po zaokrouhlení představována částkou: 298 239 Kč částka uvedená ve znaleckém posudku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum] [Anonymizováno] [Anonymizováno] Kč dodávka materiálu, jedná se o práce zednické a práce tesařské, tyto materiály je nutné dopočítat do celkové ceny díla. Výše nákladů na provedení stavebních prací je představována částkou: 309 030 Kč. Zadruhé, se závěry znaleckého posudku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum] znalce Ing. arch. [jméno FO] části [Anonymizováno] je možné se ztotožnit. Výše nákladů na odstranění vad v bytové jednotce č. [hodnota] v objektu č.p. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] na pozemku p. č. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [adresa], k.ú. [adresa], [adresa], je po zaokrouhlení představována částkou: 11 790 Kč (částka uvedená ve znaleckém posudku č.[Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum]). Výše nákladů na odstranění vad je představována částkou: 11 790 Kč.

38. Z fotografií založených ve spise na č.l. 156-168 soud zjistil stav bytu v roce [Anonymizováno].

39. Z kopie záznamu schůzky ze dne [datum] soud zjistil, že si žalovaný pořídil zápisky ze schůzky s žalobkyní.

40. Z fotografií na č.l. 167 a 168 soud zjistil stav koupelny v červenci [Anonymizováno].

41. Z plánku pozic ze dne [datum] soud zjistil, že na plánku byla zobrazena pozice oken.

42. Z komunikace účastníků založené na č.l. 176-180 soud zjistil, že v lednu [Anonymizováno] se žalobkyně s žalovaným domlouvali na dalších pracích. V dubnu probíhala další komunikace mezi žalobkyní a žalovaným, zejména ohledně koupelny.

43. Z výslechu znalce Ing. [jméno FO] soud zjistil, že z hlediska rozpočtování existuje cenová soustava, která obsahuje velký oddíl vedlejší rozpočtové náklady. Není možné stanovit, co tím zhotovitel myslel a co pod toto zahrnul. Je pravdou, že těch 105 000 Kč lze zařadit do toho konkretizujícího dokumentu. Nicméně Smlouva o dílo tyto položky neobsahuje. Rekonstrukce probíhala bez projektové dokumentace, což je neobvyklé. V takovém případě je třeba vycházet z domluvy mezi objednatelem a zhotovitelem. Výpočty ve znaleckém posudku Ing. [jméno FO] jsou provedeny fundovaně a znalec [jméno FO] se s nimi ztotožnil.

44. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: 1/ Strany se podepsaly dne [datum] smlouvu o dílo. Předmětem smlouvy byla rekonstrukce bytu v [adresa]. Tuto rekonstrukci žalovaný prováděl bez projektové dokumentace a zahrnovala řadu stavebních úprav zaměřených zejména na celkový design interiéru bytu. [jméno FO] si vycházely vstříc ohledně svých časových možností. Žalobkyně na základě smlouvy uhradila žalovanému částku v celkové výši 400 000 Kč coby zálohy. Současně vynaložila náklady ve výši 9 000 Kč na odstranění odpadu. 2/ Žalovaný dílo nedokončil, nicméně provedl stavební práce, které jsou uvedeny ve znaleckém posudku. Mezi dvěma znalci je shoda na tom, že obvyklá cena prací provedených žalovaným dosahuje hodnoty 298 240 Kč, znalec [jméno FO] navíc započetl do plnění žalovaného náklady na materiál ve výši 10 794 Kč (celkem tedy odvedl žalovaný práce v hodnotě 309 030 Kč). 3/ Ve smlouvě o dílo byl ohledně ceny díla učiněn odkaz na přílohu 2 – položkový rozpočet. Podle znalce [jméno FO] přitom při ocenění prací nelze vyjít z položkového rozpočtu ve smlouvě (příloha 2), neboť se fakticky o položkový rozpočet vůbec nejedná. Znalci se rovněž shodli na tom, že dílo obsahovalo nedostatky, na jejichž odstranění je třeba vynaložit částku 11 790 Kč. V příloze 2 jsou rovněž uvedeny vedlejší rozpočtové náklady v hodnotě 105 000 Kč. Tato částka je konkretizována v kalkulaci vyhotovené žalovaným, kterou žalobkyně nepodepsala. 4/ Žalovaný činil kroky k ukončení smlouvy v červnu [Anonymizováno], žalobkyně v září téhož roku. [jméno FO] se shodují, že na pokračování smlouvy neměly zájem nejpozději od [datum]. Po ukončení smlouvy se strany snažily vyrovnat své závazky a to i prostřednictvím svých právních zástupců. Žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení zálohy dne [datum]. Následně jej vyzvala k vrácení částky 185 588 Kč dne [datum].

45. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: Ke smlouvě o dílo, jejímu ukončení a bezdůvodnému obohacení 46. Dne [datum] strany uzavřely smlouvu o dílo (podle § 2586 a násl. o. z.). V této smlouvě se žalovaný coby zhotovitel zavázal provést dílo v době od [datum] do [Datum narození advokáta B] začal se rekonstrukcí bytu, ale dílo nedokončil. Každá ze stran od smlouvy samostatně odstoupila (§ 2004 o. z.).

47. Nejprve odstoupil žalovaný z důvodu nevhodných žalobkyniných pokynů. Toto odstoupení však není platné. Žalovaný netvrdil a tím spíše neprokazoval, že by činil kroky, které občanský zákoník předpokládá (není patrné, o jaké konkrétní nevhodné pokyny žalobkyně šlo, že byla žalobkyně o nevhodnosti pokynů poučena a kdy si nechal žalovaný písemně potvrdit, že na použití nevhodné věci či nevhodného příkazu trvá, viz § 2593 a §2594 o. z.). Soud nevyhodnotil jako platné ani odstoupení učiněné žalobkyni dne [datum]. Je sice pravdou, že prodlení může být důvodem pro odstoupení od smlouvy (§ 1977 o. z.). Zde však žalobkyně nesplnila zákonem stanovenou podmínku, a sice neoznámila zhotoviteli prodlení bez zbytečného odkladu poté, co se o něm dozvěděla.

48. Soud však dospěl k závěru, že závazek zanikl z následujících důvodů. Zaprvé, coby fixní závazek zanikl s účinky ex tunc podle § 1980 o. z. Zadruhé, strany vyjádřily shodnou vůli na tom, od smlouvy odstoupit, což lze posoudit, jako oboustranné odstoupení od smlouvy (které judikatura připouští jako možné, viz rozsudek NS ze dne 16. 3. 2016, sp. zn. 30 Cdo 4840/2015). Zatřetí, na závazek lze nahlížet jako na zaniklý, neboť shodnou vůli stran lze posoudit jako dohodu ohledně zániku závazku (§ 1981 o. z.). I tato dohoda měla účinky ex tunc (což autonomie vůle umožňuje, viz usnesení NS ze dne 25. 6. 2015, sp. zn. 23 Cdo 5457/2014); i z jednání stran po zániku závazku je totiž zřejmé, že se snažily vypořádat vzájemná plnění, která si od počátku poskytly. Lze tedy uzavřít, že smlouva byla na základě shodné vůle stran ukončena dne [datum] s účinky ex tunc. Tato otázka ostatně nebyla mezi stranami po právní stránce sporná.

49. Strany si tedy poskytovaly vzájemná plnění, pro která v době jejich poskytování existoval právní důvod (smlouva o dílo). Nicméně odstoupením od smlouvy byl od počátku zrušen závazek stran a právní důvod, na základě něhož bylo plněno, pozbyl právních účinků. V posuzované věci tedy naplněna skutková podstata bezdůvodného obohacení z právního důvodu, který odpadl (§ 2991 odst. 2, důvod druhý, o. z.).

50. Tím stranám vznikla povinnost vydat, oč se obohatily. Zákon přitom preferuje, aby bezdůvodné obohacení bylo vydáno v podobě, v jaké je obohacený získal (naturálně). Ale to zde není možné. Žalovaný poskytl částečné plnění spočívající primárně ve stavebních pracích. Předmět jeho plnění tedy nelze z povahy věci (naturálně) vydat. Za této situace je obohacený povinen poskytnout ochuzenému peněžitou náhradu (§ 2999 o. z.). Ustanovení § 2999 o. z. přitom obsahuje dvě pravidla pro určení výše náhrady. Nejprve zvláštní pravidlo v odst. 2 uvádí, že se náhrada poskytne ve výši úplaty, pokud si strany plnily za úplatu. A následně obecné pravidlo v odst. 1. uvádí, že se náhrada určí dle obvyklé ceny.

51. Již nyní lze přitom říct, že zvláštní pravidlo nelze v posuzované věci použít. Podle tohoto pravidla i pro účely bezdůvodného obohacení přežívá sjednaná cena, kterou si strany sjednaly ve zrušené smlouvě. Jinak řečeno, žalovaný má právo na náhradu, která je rovna výši úplaty sjednané ve smlouvě a která náleží za část díla, kterou žalovaný skutečně provedl. Soud proto nejprve posuzoval otázku, zda tato cena byla ve smlouvě sjednána a zda z ní lze při vypořádání bezdůvodného obohacení vyjít. Soud přitom dospěl k závěru, že z této ceny sjednané ve smlouvě vyjít nelze. Své závěry soud opírá zejména o závěry znaleckého posudku znalce [jméno FO]. Ten ve svém znaleckém posudku uvedl, že na základě smlouvy o dílo (resp. její přílohy) nelze stanovit cenu prací provedených žalovaným. Příloha je totiž jen rekapitulací nákladů jednotlivých dílů a nejedná se o položkový rozpočet. Současně neobsahuje údaje o množství stavebních prací a údaje o jednotkových cenách. Jakožto podklad pro sestavení soupisu skutečně provedených prací a následné stanovení ceny těchto prací je tedy smlouva dle znalce zcela nepoužitelná. S tímto závěrem se soud ztotožnil.

52. Soud tedy vyšel v posuzované věci z obecného pravidla obsaženého v § 2991 odst. 1, tj. z určení obvyklé ceny prospěchu získaného obohaceným. Obvyklou cenou se rozumí množství finančních prostředků, které by obohacený musel vynaložit, aby si za standardních tržních podmínek opatřil v daném místě a čase srovnatelné plnění (viz např. usnesení NS ze dne 24. 9. 2019, sp. zn. 23 Cdo 1616/2019). K obvyklé ceně plnění poskytnutého žalovaným 53. Znalec [Anonymizováno] ve znaleckém ohodnotil obvyklou cenu žalovaným provedených stavebních prací ve výši 298 240 Kč. S tímto závěrem se ztotožnil rovněž znalec [jméno FO]. Oba znalci přitom na svých závěrech setrvali i během výslechů. Soud jejich závěry hodnotí jako věrohodné. Z těchto závěrů ohledně výše obvyklé ceny tedy lze vyjít Současně mezi stranami nebylo sporu o tom, že žalobkyně plnila žalovanému 400 000 Kč. Vzniklo zde tedy obohacení žalovaného coby přeplatek ve výši 101 760 Kč. K nákladům na odstranění vad 54. Dále se žalobkyně domáhala nákladů na odstranění vad, a to ve výši stanovené znalcem [jméno FO], který tyto náklady vyčíslil na 11 790 Kč. S tímto vyčíslením se ztotožnil rovněž znalec [jméno FO]. Soud nicméně tento nárok uznal pouze částečně, a to co do vady konstrukce pórobetonech tvárnic.

55. Naopak, pokud jde o vadu dveří, v tomto rozsahu nebyl žalobkynin nárok důvodný. Dle znaleckého posudku spočívala vada dveří v tom, že nesplňovaly požadavky na akustický útlum, tepelnou prostupnost, požární odolnost a bezpečnost pro vstupní dveře do bytové jednotky; byla tak nutná jejich výměna. Zde však soud přihlédl k tomu, že tyto dveře žalovaný instaloval na výslovný pokyn žalobkyně coby objednatele. Žalovanému současně nevznikla povinnost na nevhodnost těchto dveří upozornit, neboť nemohl jejich nevhodnost zjistit ani při vynaložení potřebné péče (§ 2594 odst. 1 věta druhá o. z.). Nevhodnost těchto dveří totiž spočívá v technických parametrech (akustický útlum, požární odolnost, tepelná prostupnost). Smyslem smlouvy o dílo však byla rekonstrukce interiéru bytu se zaměřením na estetickou stránku věci. Žalovaný se zabývá primárně uměním, resp. designem, v čemž je vzdělán. Z těchto důvodů jej ostatně žalobkyně najala (viz i její výslech, z něhož plyne, že ji zaujala rekonstrukce kamarádčina bytu). Jinak řečeno, žalovaný není stavař. Nelze mu tedy přičíst k tíži, že nerozpoznal technické nedostatky vstupních dveří, které ostatně rozpoznal až znalec, který disponuje příslušnou odborností.

56. Výše nákladů na odstranění vadných dveří byla ve znaleckém posudku znalce [jméno FO] vyčíslena na částku 4 491 Kč. V tomto rozsahu tedy soud žalobkynině nárok nevyhověl a přiznal jí pouze nárok na zaplacení 7 299 Kč představující náklady na odstranění vad pórobetonových tvárnic.

57. Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyně vady řádně a včas vytkla (§ 2605 odst. 2 o. z. a § 2618 o. z.), a to e-mailem ze dne [datum] a výzvou k úhradě ze dne [datum] (o vadách se dozvěděla nejdříve po zpracování znaleckého posudku ze dne [datum]). K nákladům na odstranění odpadu 58. Jde-li o náklady, které žalobkyně vynaložila na odstranění odpadu 9000 Kč. Tak jejich existence byla prokázána (srov. skutková zjištění v odst. 12). Žalovaný vynaložení těchto nákladů nijak nepopíral ani nesporoval. Soud tedy vyšel z toho, že existence této pohledávky byla mezi stranami nesporná. To lze (pouze podpůrně) dovodit i z toho, že žalovaný na tuto žalobkyninu pohledávku započítával (z čehož však nelze dovodit uznání dluhu dle § 2053 o. z., viz např. rozsudek NS ze dne 22. 7. 2021, sp. zn. 23 Cdo 3752/2019, R 69/2022 civ.). Ačkoli však nelze dovodit přímo uznání dluhu, za situace, kdy žalovaný tento nárok nijak nesporoval (a prováděl na něj zápočet), jej soud uznal jako důvodný. K nákladům na znalecký posudek.

59. Žalobkyně se dále domáhala úhrady nákladů za znalecký posudek znalce [jméno FO]. Zde soud nejprve uvádí, že náklady na vyhotovení znaleckého posudku nemohou být součástí žalované jistiny. Jedná se však o hotové výdaje, na jejichž náhradu má strana právo, jestliže je účelně vynaložila na uplatnění svých práv. Náhradě těchto nákladů nebrání, pokud je strana vynaložila před vznikem sporu, ovšem za podmínky, že mají bezprostřední souvislost s řízením (viz rozsudek NS ČSSR ze dne 28. 12. 1983. sp. zn. 3 Cz 69/83, R 14/1985 civ.). Tuto souvislost s řízením soud shledal. V posuzované věci nebylo možné určit cenu poskytnutí plnění na základě ujednání obsažených ve smlouvě a soud (a ostatně i samy strany) musel vyjít z obvyklé ceny. Zjištění této ceny představuje odbornou skutkovou otázku, k jejímž zodpovězení je typicky ustanovován znalec. Jestliže tedy žalobkyně nechala vypracovat znalecký posudek, jedná se hotový výdaj účelný k uplatnění práv, a jako takový jí bude přiznán v rámci náhrady nákladů řízení. Coby součást žalované jistiny byl však tento nárok zamítnut. Ke smluvní pokutě 60. Strany si v čl. 5.1 smlouvy o dílo ujednaly, že žalobkyně bude mít právo požadovat po žalovaném slevu z ceny ve výši 733 Kč za každý případný den prodlení s předáním bezvadného předmětu díla. Toto ujednání je však třeba posuzovat podle svého obsahu (§ 555 odst. 1 o. z.). Smyslem tohoto ustanovení přitom bylo upravit jednak sankci, jednak paušalizovanou náhradu škody pro případ, že žalovaný poruší svoji smluvní povinnost provést dílo včas. Jedná se tedy o smluvní pokutu (§ 2048 a násl. o. z.), která přežívá i případné odstoupení od smlouvy (§ 2005 odst. 2 o. z.).

61. Prodlení žalovaného trvalo 86 dní ([datum] - [datum]), což při ujednané sazbě 733 Kč za den činí nárok na zaplacení 63 038 Kč.

62. Námitka žalovaného, podle něhož prodlení bylo způsobenou žalobkyní, nebyla důvodná. Z účastnických výslechů žalobkyně a žalovaného plyne, že si strany poskytovaly součinnost, byly ve vzájemném kontaktu. Sám žalovaný uvedl, že nebylo třeba přistupovat k nějakým opakovaným urgencím, strany vycházely ze svých časových možností. Pro úplnost lze uvést, že stranám nic nebránilo v tom, uzavřít dodatek, v němž by byla doba dokončení díla posunuta, ale strany toto neučinily. K vedlejším rozpočtovým nákladům 63. Soud tento nárok žalovaného neshledal jako důvodný, k čemuž uvádí následující.

64. Zaprvé, ve smlouvě o dílo je sjednána cena jako pevná ve výši 732 979 Kč s rezervou 200 000 Kč. Odkazuje se přitom na přílohu 2, která má být položkovým rozpočtem (jehož náležitosti však nesplňuje, viz závěry znalce [jméno FO]). Tato příloha 2 je podepsána žalobkyní. Současně je ve smlouvě výslovně ujednáno, že na cenu díla nebude mít žádný vliv výše nákladů souvisejících s provedením díla. Zadruhé, v příloze 2 je uvedena částka 105 000 Kč, ale tato částka není nijak konkretizována a soud ji hodnotí jako neurčitou a zdánlivou (§ 553 odst. 1 o. z.). Rovněž znalec [jméno FO] při výslechu uvedl, že není možné zjistit, co pod tuto částku zhotovitel zařazuje (ostatně jako neurčitou lze dle znalce zhodnotit vlastně celou přílohu). Zatřetí, žalovaný se odvolává na rozpočet rekonstrukce, resp. kalkulaci. Ta však nebyla podepsána žalobkyní a žalobkyně sporovala, že se vůbec kdy dostala do její dispoziční sféry. Nebylo tedy prokázáno, že by žalobkyně a žalovaný měli shodnou vůli ohledně toho, že tato kalkulace je součástí jejich právního poměru. Začtvrté, žalobkyně plnila zálohy tak, jak byly stanoveny ve smlouvě o dílo. Smlouva výslovně mluví o tom, že ostatní práce budou projednávány v součinnosti s objednatelem a splatné na základě faktury. Žádné takové práce nad rámec sjednaných záloh žalobkyně nehradila (tedy nehradila žádné vedlejší rozpočtové náklady). A žádnou takovou fakturaci (vedlejších rozpočtových nákladů) žalovaný v průběhu rekonstrukce ani po jejím ukončení neučinil (jde-li o jím provedené vyúčtování, jedná se o jednostranný přehled žalovaného učiněný dodatečně po ukončení prací; nelze z něj učinit závěr, že by žalovaný účtoval žalobkyni jakékoli práce, které zařazuje pod vedlejší rozpočtové náklady).

65. Ačkoli tedy žalovaný některá plnění poskytl (např. prokázána koordinace v rozsahu cca 8 hodin), nelze je vypořádat v režimu bezdůvodného obohacení. Muselo by se totiž jednat o „plnění mající souvislost se smluvním vztahem, nikoliv o plnění v případech, které jakýkoliv smluvní podklad postrádají. Zda se jedná o plnění související se smluvním vztahem nebo nikoliv, je nutno posoudit z hlediska příjemce, který by také měl dát k plnění nějaký podnět, a to v zásadě podle stejných pravidel, jaká platí pro výklad právního jednání [viz [Anonymizováno], [Anonymizováno]. § 2993 (Vypořádání plnění z neplatného nebo zrušeného závazku). In: [Anonymizováno], Jan, [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). [adresa]: [právnická osoba]. [Anonymizováno], 2024, marg. č. [hodnota].)]. Smluvní základ plnění zde však nebyl.

66. Lze shrnout, že v případě vedlejších rozpočtových nákladů se tedy nejednalo o dvoustranné ujednání stran, ale jen o jednostrannou výhradu žalovaného. A ohledně ní nelze uzavřít, že zde byla shodná vůle stran učinit tato plnění součástí smlouvy o dílo, resp. právního poměru stran. K materiálu, který zanechal žalovaný na stavbě 67. Žalovaný se dále domáhal započtení ceny materiálu, který ponechal na stavbě v hodnotě 20 000 Kč. Tento nárok žalovaného soud neshledal jako důvodný. Zaprvé, žalovaný nepozbyl vlastnické právo k tomuto materiálu. Navíc tento materiál si mohl odvést, rovněž sama žalobkyně uvedla, že žalovanému nebrání v tom, aby si tento materiál vzal zpět. Žalovaný se zde dovolává náhrady škody, která mu byla způsobena. Ale za situace, kdy lze tuto škodu nahradit uvedením do předešlého stavu ve smyslu § 2951 o. z. (odvezením materiálu), je nárok na peněžitou náhradu předčasný a tedy nedůvodný. Navíc, i kdyby tomu žalobkyně bránila, mohl žalovaný žalovat na vydání věci (§ 1040 o. z.), případně z rušené držby (§ 1003 o. z.). Zadruhé, dle znaleckého posudku znalce [jméno FO] se jedná o materiál, který je neoprávněný pro dopočet (srov. str. 7 znaleckého posudku znalce [jméno FO]). Pokud jej žalovaný zakoupil, jde to k jeho tíži. K výdajům za materiál 68. Důvodný neshledal soud ani nárok žalovaného na úhradu materiálu nevyčísleného dle žalovaného v posudku znalce [jméno FO] (41 326 Kč) a na úhradu za vybouraný materiál, nevyčíslenou ve znaleckém posudku znalce [jméno FO] (5 851 Kč).

69. Zde soud vyšel z posudku znalce [jméno FO], neboť se jedná o skutkovou odbornou otázku. Takto lze konstatovat, že znalec [jméno FO] nad rámec posudku znalce [jméno FO] uznal jako oprávněný pro dopočet materiál v celkové hodnotě 10 794 Kč (312 Kč, 1 038 Kč beton, 5 868 Kč ytong a 3 576 Kč chemický postřik ošetření dřeva). Soud tedy tuto částku (10 794 Kč) započetl coby plnění žalovaného.

70. Naopak znalec uvedl, že nelze dopočítat následující materiály (a/ 500 Kč zámek Fab, 777 Kč cylindrická vložka, 2 200 Kč tesařská zárubeň, 1 500 Kč dveře vstupní – tyto materiály jsou dle znalce [jméno FO] započteny v ceně, ke které dospěl znalec [Anonymizováno] a b/ 2 512 Kč ochranné pomůcky, 2 009 Kč kartáče, 1 465 Kč ochranné pomůcky, 1 060 Kč servis, 1 880 Kč servis – tyto materiály jsou dle znalce [jméno FO] součástí výrobní režie jednotlivých položek a jsou součástí ceny, ke které dospěl znalec [Anonymizováno]). Rovněž tvrzení žalovaného ohledně vybouraného množství zdiva v objemu 19,5 mnení dle znalce [jméno FO] doloženo výpočtem a není tedy uznáno.

71. Lze shrnout, že soud uznal výdaje žalovaného na materiál v rozsahu 10 794 Kč. Zbývající nárok žalovaného je nedůvodný, neboť dle znalců je započítán v ceně jím provedených prací, případně není výpočet žalovaného podložen. K příslušenství 72. Soud přiznal žalobkyni nárok na úrok z prodlení v zákonné výši. S ohledem na vypořádání v režimu bezdůvodného obohacení nebyla mezi stranami ujednána splatnost. Ta tak závisí na první prokazatelně doručené výzvě k plnění (§ 1958 odst. 2 o. z.). Tou byl e-mail ze dne [datum], kterou žalobkyně vůči žalovanému svůj nárok uplatnila. Lhůta k plnění zde nebyla stanovena (pouze lhůta k uzavření smíru), jedná se tak o lhůtu bez zbytečného odkladu.

73. Zde soud vyšel z toho, že se jedná o velmi krátkou lhůtu, kterou je myšleno bezodkladně. V posuzované věci přitom tato výzva byla učiněna již poté, co strany projevily vůli ohledně zániku smlouvy, a byla učiněna více než dva měsíce po ukončení smlouvy. Zároveň soud přihlédl k tomu, že žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení zaplacení zálohy dopisem ze dne [datum] (byť zde nebyla konkretizována částka, která je předmětem žaloby, a tento dopis tak nelze považovat za výzvu vyvolávající splatnost). Žalovaný však dne [datum] věděl, jaký nárok je proti němu uplatňován, věděl, že smlouva byla v září ukončena a v říjnu proti němu byl uplatněn nárok na vrácení poskytnuté zálohy. Do prodlení (§ 1968 o. z.) se tedy dostal bez zbytečného odkladu po doručení výzvy ze dne [datum], tj. při zohlednění okolností případu již dnem následujícím, tedy [datum]. Od tohoto data soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši, která vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. K celkovému výpočtu 74. Soud tedy pro přehlednost uvádí následující shrnující výpočet vzájemných plnění žalobkyně a žalovaného, resp. výše do které shledal žalobkynin nárok výrokem I. důvodný.

75. Žalobkyni vyhověno: 400 000 Kč (zaplacená záloha) + 9 000 Kč (náklady na odstranění odpadu) + 7 299 Kč (náklady na odstranění vad tvárnic) + 63 038 Kč (smluvní pokuta).

76. Žalobkyni zamítnuto: 4 491 Kč (náklady na odstranění vad dveří) + 24 200 Kč (náklady na znalecký posudek) = 28 691 Kč.

77. Žalovaného důvodné plnění: 298 240 Kč (obvyklá cena stavebních prací) + 10 794 Kč (uznaný materiál) = 309 034 Kč.

78. Celkem: 479 337 Kč (plnění a nárok žalobkyně) – 309 034 Kč = 170 303 Kč (k uvedené výsledné částce lze dospět rovněž takto: 209 788 Kč coby žalobou uplatněný nárok – 4 491 Kč coby náklady na odstranění vady dveří – 24 200 Kč coby náklady na znalecký posudek – 10 794 Kč coby důvodné náklady žalovaného na materiál; součet 4 491 Kč + 24 200 Kč+ 10 794 Kč = 39 485 Kč je pak částka, do které soud žalobu výrokem II. zamítl). K nákladům řízení 79. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení ve větší části úspěšná, vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v částce 131 692,22 Kč, přičemž tato částka představuje 62,36 % z jejich celkové výše 211 180,6 Kč (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 81,18 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 18,82 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 10 490 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, („a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 185 588 Kč (zde soud postupoval podle právního názoru vyjádřeného předchozí soudkyní na jiném roku dne [datum] a nezapočítal náklady na znalecký posudek do celkové tarifní hodnoty, neboť se nejedná o součást jistiny) sestávající z - částky 4 270 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. ze dne [datum] včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., - částky 8 540 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne [datum] včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., - částky 8 540 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum] včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., - částky 8 540 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., - částky 8 540 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum] včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., - částky 8 540 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum] včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., - částky 8 540 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum] včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., - částky 8 540 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., - částky 8 540 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., - částky 8 540 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., - částky 17 080 Kč (délka roku přesahující dvě hodiny, tedy: 2 × 8 540 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] včetně paušální náhrady výdajů ve výši 2 × 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., - částky 17 080 Kč (délka roku přesahující dvě hodiny, tedy: 2 × 8 540 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] včetně paušální náhrady výdajů ve výši 2 × 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., - částky 8 540 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., - částky 8 540 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a - částky 8 540 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] včetně paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. ve znění od [datum], - z částky 24 200 Kč coby hotových výdajů – nákladů důkazu, tj. znaleckého posudku znalce [jméno FO] dle § 137 odst. 1 o. s. ř., a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 145 860 Kč ve výši 30 630,60 Kč [celkem tedy (10 490 Kč + 4 270 Kč + 16 × 8 540 Kč + 15 × 300 Kč+ 450 Kč + 24 200 + 30 630,60 Kč) × 0,6236]. Soud přiznal tyto náklady k rukám žalobkynina zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

80. Během řízení vznikly náklady státu v dosud neurčené výši. Vzhledem k tomu, že výše nákladů řízení, které má platit stát, není známa, respektive o nákladech na znalečné nebylo v době vydání rozsudku ještě pravomocně rozhodnuto, rozhodl soud výroky IV. a V. tohoto rozsudku v souladu s § 155 odst. 1 o. s. ř., jen o základu nároku na náhradu státu vzniklých nákladů řízení. Povinnost nahradit státu vzniklé náklady řízení uložil soud ve smyslu § 148 odst. 1 o. s. ř. ve věci stranám podle výsledku řízení.

81. Lhůtu k plnění soud stanovil třídenní (§ 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.).

Poučení