21 C 13/2025 - 82

Rubrum

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Burešovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] trvale bytem [Adresa žalované] o zaplacení částky 62 241 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se proti žalované původně domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou dne [datum] uzavřela smlouvu o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě poskytla žalované na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši [částka]. K vyplacení úvěru došlo dne [datum]. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr, navýšený o úrok ve výši 76,05 % ročně, splácet ve 48měsíčních splátkách po [částka] vždy ke každému 18. dni v měsíci počínaje měsícem září 2023. Součástí všech splátek byla vedla splátky jistiny úvěru a úroku i měsíční úhrada za pojištění schopnosti splácet ve výši [částka]. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, konkrétně prostřednictvím e-mailové komunikace, kdy žalovaná smlouvu podepsala svým jménem, příjmením a doplněním jedinečného kódu, který jí byl ze strany žalobkyně předem poskytnut. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací od žalované, insolvenčního rejstříku, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Dále byla ověřena úvěrová historie žalované v databázích SOLUS a NRKI. Žalovaná však podmínky smlouvy řádně neplnila a ocitla se v prodlení. V důsledku prodlení vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši [částka] (2 x [částka]). Dále žalobkyni vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši [částka] (2 x [částka]). Náhrada nákladů byla podle smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě do 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení.

2. V důsledku prodlení žalované došlo k datu [datum] k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4 smlouvy se zesplatněním celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem [částka] byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Pokud tak neučiní, dle bodu 6.5 smlouvy vzniká žalované povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, tj. v daném případě od [datum] do zaplacení. V bodě 2. 2. smlouvy bylo dále sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru, zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby úplné úhrady. Žalovaná po zesplatnění úvěru uhradila dne [datum] pouze částku [částka].

3. Z titulu smlouvy o úvěru tak žalobkyně po žalované požadovala zaplacení částky odpovídající aktuální dlužné nové jistině úvěru ve výši [částka], smluvní pokuty ve výši [částka], náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši [částka] a smluvní pokuty ve výši [částka]. Dále žalobkyně požadovala úrok za poskytnutí úvěru ve výši 76,05 % ročně z částky odpovídající původní dlužné jistině úvěru od [datum] do zaplacení. Žalovaná dlužné částky neuhradila ani na základě předžalobní výzvy, kterou jí žalobkyně v této věci zaslala. [právnická osoba] výzvě soudu žalobkyně doplnila, že žalovaná požádala o úvěr dne [datum] a veškerá smluvní dokumentace byla zaslána na její e-mailovou adresu. Současně žalobkyně odeslala platbu ve výši [částka] na bankovní účet sdělený žalovanou s variabilním symbolem představujícím podpisový kód. Dne [datum] zaslala žalovaná žalobkyni SMS zprávu ve tvaru „SOUHLASIM [Jméno žalované] [Anonymizováno]“ a tímto návrh smlouvy akceptovala. Oznámení o schválení úvěru s rozpisem splátek byl následně zaslán žalované poštou na její adresu. K procesu posuzování úvěruschopnosti žalobkyně dále uvedla, že schopnost žalované řádně hradit úvěr byla prověřena na základě dokladů o příjmech, výpisů z databází NRKI a SOLUS, hodnocení klienta a prohlášení dlužníka. Z dokladů o příjmech vyplynulo, že celkový čistý měsíční příjem žalované činí nejméně [částka], celkové měsíční výdaje činí [částka] a volné zdroje ke splácení tak činí [částka]. Žalovaná měla příjem ze zaměstnání, což prokazovalo potvrzení o provedené platbě ze dne [datum] a [datum].Výdaje na bydlení žalovaná uvedla ve výši [částka] měsíčně. Z registrů pak plynulo, že žalovaná nemá uzavřenou žádnou souběžnou úvěrovou smlouvu.

5. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně podanou žalobu zpět co do částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, co do částky [částka], co do úroku ve výši 76,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a co do úroku ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], a z částky 77 396,03 od [datum] do zaplacení. Usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], soud řízení v rozsahu učiněného zpětvzetí zastavil. Předmětem řízení tak nadále zůstala částka [částka] (sestávající z neuhrazené jistiny ve výši [částka] a dlužného pojistného ve výši [částka]) spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

6. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Ve věci bylo nařízeno jednání na den [datum], ze kterého se žalobkyně omluvila a žalovaná se na jednání bez omluvy nedostavila, proto soud jednal v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).

7. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti.

8. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu bylo zjištěno, že žalobkyně disponuje povolením ČNB k poskytování spotřebitelských úvěrů.

9. Z listiny nazvané jako „návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru“ ze dne [datum] včetně Přílohy č. [hodnota] a Dodatku č. [hodnota], oznámení o schválení úvěru ze dne [datum] včetně splátkového kalendáře, předsmluvního formuláře a informačního dokumentu o pojistném produktu bylo zjištěno, že v listině smlouvy jako úvěrující označena žalobkyně, jako úvěrovaná pak žalovaná. V listině se uvádí, že se žalobkyně zavazuje poskytnout žalované úvěr ve výši [částka] a žalovaná se zavazuje poskytnutou částku s úrokem ve výši 76,05 % ročně zaplatit ve 48 splátkách po [částka]. Pro případ prodlení žalované se zaplacením splátky či její části o délce 30 dnů bylo sjednáno právo žalobkyně požadovat po žalované zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] za každou splátku, se kterou se žalovaná takto ocitla v prodlení. Pro případ prodlení žalované se zaplacením splátky o délce 15 dnů bylo sjednáno právo žalobkyně na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí v souvislosti s prodlením žalované vznikly, a to ve výši [částka] za každou splátku, se kterou je žalovaná v prodlení. Pro případ prodlení žalované se zaplacením splátky či její části o délce 65 dnů bylo sjednáno, že dojde k automatickému zesplatnění úvěru. Pakliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru, byla smluvena povinnost žalované zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího od zesplatnění úvěru až do jejího zaplacení. Ani na jedné z uvedených listin není uveden vlastnoruční podpis žalované, na místě předpokládaném pro její podpis na listině smlouvy o úvěru je pouze číselný kód [Anonymizováno].

10. Z listin nazvaných „přihláška do pojištění“ a „informace o pojištění“ bylo zjištěno, že současně s uzavřením úvěrové smlouvy se měla žalovaná přihlásit do skupinového pojištění schopnosti splácet úvěry s poplatkem ve výši [částka] měsíčně. Na listinách chybí vlastnoruční podpis žalované, v přihlášce na místě určeném pro podpis žalované je toliko číselný kód [Anonymizováno] shodný jako na listině smlouvy o úvěru.

11. Z kopie občanského průkazu žalované byly zjištěny její osobní údaje, které souhlasí s údaji uvedenými na shora uvedených listinách.

12. Z karty klienta bylo zjištěno, že žalovaná zaplatila dne [datum] částku [částka], která byla započtena na první tři splátky úvěru a částečně na splátku čtvrtou.

13. Z hodnocení klienta bylo zjištěno, že žalovaná uvedla jako svůj pravidelný čistý měsíční příjem částku [částka] ze zaměstnání u [právnická osoba], výdaje byly uvedeny ve výši [částka] měsíčně a zahrnovaly životní minimum ve výši [částka] a výdaje na bydlení ve výši [částka].

14. Z oznámení o provedení příkazu k úhradě na účtu č. [č. účtu] bylo zjištěno, že na účtu žalované byla dne [datum] evidována příchozí platba od zaměstnavatele ve výši [částka] a dne [datum] částka [částka] s poznámkou „Výplata na účet“.

15. Z výpisu z registru SOLUS a NRKI bylo zjištěno, že žalovaná neměla v rozhodné době žádné další závazky po splatnosti.

16. Z prohlášení klienta bylo zjištěno, že žalovaná prohlásila, že nemá žádné splatné dluhy, nenachází se v úpadku a že si je vědoma výše úvěru, včetně úroků.

17. Z výpisu z bankovního účtu žalobkyně u [právnická osoba]. bylo zjištěno, že finanční prostředky ve výši [částka] byly žalované dne [datum] vyplaceny na bankovní účet č. [č. účtu] s poznámkou „výplata půjčky“. Podle zprávy [právnická osoba]. ze dne [datum] byla jediným majitelem a disponentem uvedeného bankovního účtu žalovaná a dne [datum] byla na účtu evidována příchozí platba od žalobkyně ve výši [částka].

18. Z informací o klientovi a informace o vyplacení bylo zjištěno, že žalobkyně evidovala telefonní číslo [tel. číslo] a číslo bankovního účtu, na který zaslala částku [částka] s variabilním symbolem [var. symbol], který sloužil jako podpisový kód pro odpovědní SMS.

19. Z výzvy k zaplacení ze dne [datum] a ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná měla být ze strany žalobkyně opakovaně upozorňována na prodlení se splátkami a vyzývána k úhradě dlužných částek s tím, že v opačném případě bude úvěr zesplatněn. Nebylo však doloženo skutečné odeslání těchto výzev žalované.

20. Z oznámení ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně k tomuto dni zesplatnila všechny závazky vyplývající ze smlouvy o úvěru, neboť žalovaná se dostala do prodlení s hrazením splátek o délce 65 dní. Žalovaná byla současně vyzvána k okamžité úhradě dlužné částky ve výši [částka] a upozorněna, že v případě, že své závazky neuhradí nejpozději do 10 dnů od data odeslání tohoto oznámení, přistoupí žalobkyně k vymáhání svých pohledávek v soudním řízení.

21. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou pod hrozbou podání žaloby vyzvala k okamžité úhradě dlužné částky. Výzva byla odeslána poštou téhož dne.

22. Z ostatních předložených listin soud žádné relevantní skutečnosti nezjistil.

23. Soud právně posoudil spor za použití zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

24. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

25. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

26. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

27. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

28. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

29. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

30. Podle § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, je odborná péče úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

31. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

32. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany.

33. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, a to o žalobkyní tvrzeném obsahu. Jak bylo shora uvedeno, tak žalobkyní předložená listina nazvaná jako „návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru“ vlastnoruční podpis žalované neobsahovala. Ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 o. z. je k platnosti smlouvy třeba, aby k ní žalovaná připojila svůj podpis. Z ustanovení § 562 odst. 1 o. z. pak vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Podle zákona o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které zná nařízení eIDAS. Podle legální definice elektronického podpisu uvedené v čl. 3 bodu 10 nařízení eIDAS lze za elektronický podpis považovat jakákoliv data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. [právnická osoba], jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpis vytvořený kvalifikovaným prostředkem), tedy elektronický podpis, jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu.

34. Elektronický podpis může být i tzv. prostý, ovšem z hlediska důkazní síly je tento podpis velmi slabý, neboť nezaručuje ani obsah podepsané listiny, ani identitu podepisující osoby. Tedy neprokazuje tvrzený obsah smlouvy, na kterém se strany údajně měly dohodnout, ani osobu jednajícího. Dostatečnou míru věrohodnosti těchto vlastností poskytuje pouze kvalifikovaný elektronický podpis, všechny ostatní elektronické podpisy (včetně tzv. „prostého“) tyto záruky neposkytují a je třeba v řízení výše uvedené skutečnosti prokázat dalšími věrohodnými důkazy, které žalobkyně neoznačila ani soudu nepředložila. Soud proto dospěl k závěru, že nebyl prokázán obsah tvrzené dohody, neboť pro případ písemného právního jednání zcela absentuje podpis žalované na předložené listině, v případě jiné formy dohody není zřejmé, zda strany právně jednaly právě způsobem a v rozsahu zachyceném na předložených listinách.

35. Břemeno tvrzení i důkazní ohledně uzavření smlouvy, na jejímž základě měla žalovaná žalobkyni plnit, tíží žalobkyni. Soud pak měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby označila důkazy k prokázání tvrzení, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru právě s žalovanou a v tvrzeném rozsahu právního jednání. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 28 Cdo 3665/2009).

36. I pokud by však žalobkyně prokázala uzavření smlouvy tvrzeného obsahu se žalovanou, neunesla žalobkyně břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalované splácet spotřebitelský úvěr podle § 86 odst. 1, 2 a § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, což má za následek absolutní neplatnost takové smlouvy, neboť žalobkyně se stran výdajů žalované spokojila pouze s tvrzeními žalované a její skutečné výdaje nezjišťovala a neověřovala. Takový postup nelze považovat za ověření úvěruschopnosti s odbornou péčí, neboť i osoba, která má slušný příjem může mít takové výdaje, že úvěruschopná není. Bez ověřených údajů o skutečných nákladech žadatele a o výdajích (všech) osob žijících s ním ve společné domácnosti (včetně doložení jejich výše) lze těžko učinit komplexní úsudek o celkových poměrech žadatele a posoudit jeho schopnost splácet (viz rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

37. Žalobkyně však vzala žalobu částečně zpět a nadále pak po žalované požadovala již pouze částku [částka] (sestávající z neuhrazené jistiny ve výši [částka] a dlužného pojistného ve výši [částka]) spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Nicméně ani v tomto rozsahu po částečném zpětvzetí nemohl soud žalobě zcela vyhovět.

38. Žalobkyně žalované bez platného závazku poskytla finanční prostředky ve výši [částka], z nichž jí žalovaná vrátila pouze [částka]. Zbytek poskytnutých finančních prostředků ve výši [částka] tak představuje bezdůvodné obohacení (§ 2991 a § 2993 o. z.) na straně žalované, které je žalovaná povinna vrátit žalobkyni. Žalobkyně však po žalované kromě poskytnuté nesplacené jistiny úvěru ve výši [částka] požadovala rovněž částku [částka] jakožto dlužné pojistné za pojištění schopnosti žalované splácet. Smlouvu o úvěru by bylo možné uzavřít i bez sjednaného pojištění, nicméně samotné pojištění schopnosti splácet bez úvěrové smlouvy samostatně neobstojí. Nadto je přihláška k pojištění za žalovanou namísto jejího vlastnoručního podpisu označena shodně pouze číselným kódem (totožným jako na listině smlouvy o úvěru) a tedy nebylo prokázáno, že by pojištění žalované bylo vůbec sjednáno. Žalobkyni proto úhrada sjednaného pojištění v částce [částka] nenáleží.

39. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu § 1958 o. z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně učinila dne [datum] a žalovanou vyzvala k okamžité úhradě dlužné částky. Ve smyslu § 573 o. z. byla výzva doručena žalované třetí pracovní po odeslání a ode dne [datum] je tak žalovaná v prodlení.

40. Ze shora uvedených důvodů proto soud žalobě vyhověl v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Lhůta k plnění se opírá o § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbývající části nároku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

41. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 146 odst. 2 tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení, neboť procesní úspěch žalobkyně a úspěch žalované v řízení je v zásadě stejný, resp. rozdíl mezi nimi je pouze nepatrný. Zavinění částečného zastavení řízení v důsledku částečného zpětvzetí žaloby je nutno přičíst k tíži žalobkyni.