21 C 142/2025 - 92
Citované zákony (19)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 odst. 1 § 149 odst. 1 § 151 odst. 3 § 160 odst. 1 § 177 odst. 1 § 178 § 180 odst. 1 § 205a
- České národní rady o soudních poplatcích, 549/1991 Sb. — § 2 odst. 1 písm. a
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 6 odst. 1 § 7 § 9 odst. 1
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 489 § 509 § 510 odst. 2 § 1003 § 1007 odst. 1 § 1008 § 1008 odst. 1
Rubrum
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Slušným ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovaným: 1. [Jméno žalované], narozený [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] 2. [Jméno advokáta C], narozená [Datum narození advokáta C] bytem [Adresa advokáta C] zastoupená advokátem [Jméno advokáta D] sídlem [Adresa advokáta D] 3. [Jméno advokáta E], IČO [IČO advokáta E] sídlem [Adresa advokáta E] 4. [Jméno advokáta F], narozená [Datum narození advokáta F] bytem [Adresa advokáta F] zastoupená advokátem [Jméno advokáta G] sídlem [Adresa advokáta G] o žalobě z rušené držby takto:
Výrok
I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, že 1/ žalovaní 1. a 2. jsou povinni zdržet se rušení držby práv žalobce založených služebností inženýrské sítě vodovodní přípojky žalobce vedené na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], v katastrálním území [adresa], a to práv tuto inženýrskou síť zřídit, umístit, provozovat a udržovat; 2/ žalovaný 3. je povinen zdržet se rušení držby práv žalobce založených služebností inženýrské sítě vodovodní přípojky žalobce vedené na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], v katastrálním území [adresa], a to práv tuto inženýrskou síť zřídit, umístit, provozovat a udržovat; 3/ žalovaní 1. a 2. jsou povinni umožnit žalobci opravy a údržbu vodovodní přípojky, na kterou je napojena stavba č.p. [Anonymizováno], v katastrálním území [adresa], zřízené na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], v katastrálním území [adresa]; 4/ žalovaný 3. je povinen umožnit žalobci opravy a údržbu vodovodní přípojky, na kterou je napojena stavba č.p. [Anonymizováno], v katastrálním území [adresa], zřízené na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], v katastrálním území [adresa]; 5/ žalovaná 4. je povinna zdržet se rušení držby vlastnického práva žalobce k vodovodní přípojce zřízené na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], v katastrálním území [adresa]. 6/ žalovaná 4. je povinna obnovit vodovodní přípojku žalobce zřízenou na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], v katastrálním území [adresa] v předešlý stav tak, že vymění část vodovodní přípojky, a to v úseku cca 40 m od [Anonymizováno] šachty evidenční číslo [hodnota] na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], v katastrálním území [adresa] po hranici tohoto pozemku s pozemkem parc. č. [hodnota], v katastrálním území [adresa], a to tak, že po této výměně nebude docházet k únikům vody z této vodovodní přípojky a bude umožněno žalobci její nerušené užívání; se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 1. na náhradě nákladů řízení částku 6 715,50 Kč Kč k rukám zástupce žalovaného 1., a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
III. Žalobce je povinen zaplatit žalované 2 na náhradě nákladů řízení částku 6 715,50 Kč k rukám zástupce žalované 2., a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
IV. Žalobce je povinen zaplatit žalované 3. na náhradě nákladů řízení částku 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
V. Žalobce je povinen zaplatit žalované 4. na náhradě nákladů řízení částku 4 719 Kč k rukám zástupce žalované, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
VI. Žalobce je povinen zaplatit soudní poplatek za žalobu ve výši 5 000 Kč na účet zdejšího soudu do 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] domáhá proti žalovaným uložením povinností uvedených ve výroku I. tohoto usnesení. Je totiž vlastníkem pozemku, na němž stojí rodinný dům. A k tomuto pozemku a domu vede vodovodní přípojka, kterou rovněž vlastní. Tato vodovodní přípojka vede přes pozemky ve vlastnictví žalovaných. Žalobce dne [datum] nechal provést [právnická osoba] kontrolu své vodovodní přípojky a zjistil, že vodovodní přípojka je na pozemku žalovaného 1. a žalované 2. poškozena. Žalovaná 4. totiž prováděla na přelomu srpna a září 2024 výkopové práce při stavbě vlastní vodovodní přípojky a právě při těchto pracích žalobcovu vodovodní přípojku poškodila. Nyní voda z vodovodní přípojky uniká do půdy a přísun vody na žalobcův pozemek a do jeho domu je narušen. Aby mohl žalobce svoji vodovodní přípojku opravit, musí mít přístup na pozemek žalovaného 1., žalované 2. a žalovaného 3. Ale ti mu opravu vodovodní přípojky neumožnili.
2. Žalovaný 1. a žalovaná 2 s žalobou nesouhlasí a navrhují, aby ji soud zamítl. Žalobce nedokládá, že přes pozemek těchto žalovaných vede vodovodní přípojka. Žalovaní tak nejsou pasivně legitimováni. Žalobce rozkopal pozemek žalovaného 3. a vykopanou zeminu umístil na pozemek žalovaného 1. a žalované 2. A žalobce ani nedokládá, že své vlastnické právo k vodovodní přípojce; minimálně z kupní smlouvy k pozemku a domu takové právo neplyne. Proto žalobce není aktivně legitimován. Pracemi na vodovodní přípojce žalované 4) nemohla být poškozena žalobcova vodovodní přípojka. Žalovaní 1. a 2. opravu vodovodní přípojky nikdy neodmítli. A není jim ani zřejmé, proč by měl vůbec žalobce potřebovat přístup na jejich pozemek k tomu, aby mohl přípojku opravit.
3. Žalovaný 3 s žalobou nesouhlasí a navrhuje, aby ji vůči němu soud zamítl. Pod pozemkem žalovaného 3 vede tubus metra. Žalobce sice tvrdí, že přes tento pozemek vede rovněž vodovodní přípojka, toto tvrzení však neprokazuje. I kdyby taková přípojka existovala, žalovaný žalobci nikdy nebránil ani nebrání v její opravě. Večer [datum] byla žalovaná požádána (zřejmě technikem stavební firmy), aby umožnila vstup na svůj pozemek z důvodu havarijního stavu vodovodní přípojky. Žalovaná vzala na vědomí provedení prací na odstranění havárie. Druhý den ráno dorazili na místo techničtí pracovníci žalované. A zjistili, že již byla vykopána sonda do hloubky 1,5 m v místě, kde se měla nacházet poškozená vodovodní přípojka. Zásah do majetku žalované byl přitom nestandardní, neboť nebyl s žalovanou projednán předepsaným způsobem. Havárii odstraňovala společnost [právnická osoba], jejíž pracovníci nebyli schopni vysvětlit, kdo si je objednal a z jakého titulu zásah činí. Proto žalovaná přivolala Městskou policii. Věc byla na místě vysvětlena, žalovaná totiž den předtím ústně odsouhlasila tyto výkopové práce. Místo výkopu bylo každopádně suché a výkopová jáma byla bez vody, zemina z místa výkopu se drolila. Stavbyvedoucí [právnická osoba] uvedl, že práce byly schválně stanoveny na víkend, aby nebylo zasaženo do provozu. To nekoresponduje s údajným havarijním stavem vodovodní přípojky. Dne [datum] byly práce již dokončeny a místo zasypáno a srovnáno. Žalovaná zjišťovala podrobnosti u [právnická osoba]. A ta jí sdělila v daném místě a čase neeviduje havárii ani provedení prací [právnická osoba] Havarijní stav vodovodní přípojky byl podle všeho odstraněn. A pokud nebyl, není vůbec zřejmé, proč se žalobce (vlastně nikdy) neobrátil na žalovanou s žádostí o vstup na pozemek. Takové žádosti by žalovaná vyhověla. Žalovaná nijak nebránila žalobci ve výkonu jeho práv a nehodlá tak činit ani v budoucnu. Ostatně sama žalovaná jakožto vlastník pozemku, pod nímž je podzemní stavba s vysokým napětím, má zájem na tom, aby do její stavby nezatékalo z prasklé vodovodní přípojky. Žalovaná tedy shrnuje, že žalobce neunesl důkazní břemeno ohledně držby vlastnického páva k vodovodní přípojce nebo držby práva odpovídajícího služebnosti. A i kdyby jej unesl, žalovaná jej v jeho držbě nijak nerušila a rušit nehodlá.
4. Rovněž žalovaná 4. s žalobou nesouhlasí. Odmítá, že by vodovodní přípojku poškodila. Žaloba je zmatečná a není z ní zřejmé, jakou vodovodní přípojku má žalobce na mysli. V rámci žaloby z rušené držby není možné domáhat se výměny vodovodní přípojky. Žalobcův požadavek na to, aby žalovaná umožnila nerušené užívání na cizím pozemku je absurdní. Žaloba nepředstavuje výkon, ale zneužití práva. A nebyla podána včas. Vodovodní přípojka žalované 4. se nachází výhradně na pozemku žalované 3. Žaloba je rovněž překvapivá, neboť žalobce žalovanou 4. nikdy nekontaktoval a k ničemu nevyzval. Navíc žalobce ani svou držbu k vodovodní přípojce neprokazuje.
5. Soud rozhodl ve věci bez nařízení ústního jednání, a to na základě listin předložených stranami. Takto soud postupoval proto, že je povinen rozhodnout v tomto typu řízení ve zkrácené lhůtě 15 dnů [viz § 177 odst. 1 věty třetí zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, („o. s. ř.“)].
6. Soud hodnotil předložené listinné důkazy, učinil z nich skutková zjištění a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu (ve smyslu § 178 o. s. ř. provedl soud dokazování pouze k omezenému okruhu rozhodujících skutečností: poslední držbě a jejímu svémocnému rušení). 1/ Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že Žalobce je zapsán jako vlastník pozemků parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. [Anonymizováno] (rodinný dům), parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č.p. (garáž) a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], lesní pozemek, to vše zapsáno Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, katastrální území [adresa]. Žalovaní 1. a 2. jsou zapsáni jako vlastníci (v rámci společného jmění manželů) pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], lesní pozemek, zapsaném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, katastrální území [adresa]. Žalovaný 3 je zapsán jako vlastník pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], ostatní plocha, zapsaném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, katastrální území [adresa], LV [Anonymizováno]. Žalovaná 4 je zapsána jako vlastník pozemku parc. č. [hodnota], ostatní plocha, zapsaném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, katastrální území [adresa]. 2/ Jde-li o žalobcův pozemek ([Anonymizováno]/[Anonymizováno], jehož součástí je rodinný dům č.p. [Anonymizováno]), tento se podle informací o pozemku nachází v [adresa], jako výlučný vlastník je zapsán žalobce a není evidováno žádné omezení vlastnického práva. 3/ Ohledně rodinného domu podepsal žalobce dne [datum] předávací protokol, v němž je mimo jiné uveden stav vodoměru č. [hodnota], a to 01188 m. Rodinný dům byl předmětem kupní smlouvy ze dne [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Tuto smlouvu podepsal žalobce coby kupující s [adresa] [jméno FO] coby prodávajícími. 4/ Stavební úřad Městské části Praha 10 vydal územní rozhodnutí, a to na přípojku vodovodu a kanalizace vč. rozvodů pro pozemek parc. č. [hodnota] (žalovaná 4). Vedení této (nové) vodovodní přípojky je zobrazeno na mapě na č.l. 28 a lze říci, že až do spodní části pozemku [Anonymizováno] (kde nová přípojka končí), je vedení nové vodovodní přípojky v těsné blízkosti vodovodní přípojky vedoucí k rodinnému domu (tento závěr však soud učinil na základě spojení mapy na č.l. 28 a mapy na č.l. 22, neboť na mapě na č.l. 28 není původní / starší vodovodní přípojka zobrazena). 5/ Z mapy na č.l. 22 a fotografie č.l. 23 se podává, že k rodinnému domu č.p. [Anonymizováno] vede přes žalobcův pozemek ([Anonymizováno]/[Anonymizováno]) vodovodní přípojka, která poté protíná [Anonymizováno] ulici (pozemek žalovaného 3. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]) a je vedena po okraji pozemku č. [hodnota] a v jeho spodní části pokračuje dále po pozemku [Anonymizováno]/[Anonymizováno] (žalovaní 1. a 2.) souběžně s ulicí [Anonymizováno] (pozemkem [Anonymizováno]/[Anonymizováno]). Z fotografie je vidět část vodovodní přípojky, která je vedena souběžně s cestou ([Anonymizováno] ulicí). 6/ Podle detailu záznamu se jedná o litinovou vodovodní přípojku, uloženou v zemi, vedoucí pitnou vodu. Provozovatel, správce ani vlastník nejsou zadáni. Jako ulice je však zadána [Anonymizováno], do které sice přípojka podle nákresu částečně zasahuje ve své spodní části, přesto nelze jednoznačně určit, zda se detail záznamu týká totožné vodovodní přípojky, která je vidět na shora uvedené mapě. 7/ Z mapy na č.l. 29 je vidět zejména spodní část vodovodní přípojky a její napojení na vodovod [Anonymizováno] [Anonymizováno]. A v samé dolní části pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno](žalovaný 3.) se nachází šachta evidenční číslo [hodnota]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno], kdy jako plátce a kontaktní osoba (zasílací adresa) je uveden žalobce. 8/ [jméno FO] (převodce pozemku a domu na žalobce, viz předávací protokol č.l. 33 a kupní smlouva) objednala u [jméno FO] [Anonymizováno] a [Anonymizováno], a.s., provedení průzkumu na vodovodní síti. Tento průzkum provedly [právnická osoba] dne [datum] v délce 3 hodin. Diagnostika vodovodní přípojky byla provedena z důvodu nadměrné zvýšené spotřeby pitné body. Bylo lokalizováno místo havárie (cca 40 m od [Anonymizováno] šachty. V místě byl proveden výkop a nalezena závada ve formě příčné praskliny. V místě vede další vodovodní přípojka, ke které se hlásila [jméno FO] (viz i č.l. 29 rub). Potrubí trpí korozí a vyskytuje se riziko kontaktu vodovodních přípojek. [jméno FO] [právnická osoba] doporučují zvážit výměnu části vodovodní přípojky, a to v úseku mezi [Anonymizováno] šachtou a hranicí pozemku (tím je dle soudu patrně myšlena hranice pozemku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a č. [hodnota]). Celému zásahu byla přítomna paní [jméno FO]. 9/ [adresa] havárie vodovodní přípojky je vyznačeno na mapě na č.l. 35 (rub). Je zde uvedeno, že se jedná o místo vzdálené zhruba 40 m od [Anonymizováno] šachty (soud provedl přeměření prostřednictvím map.cz a tento údaj shledal odpovídající). [adresa] havárie se nachází na pozemku [Anonymizováno]/[Anonymizováno], a to v levé části zhruba uprostřed tohoto pozemku na samé hranici s pozemkem žalovaného 3. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. 10/ Na č.l. 36, 37 a 27 jsou založeny fotografie vodovodní přípojky. Jako logické se soudu jeví, že fotografie byly provedeny při zásahu [jméno FO] vodovodů a kanalizací dne [datum]. Na fotografiích je vidět malá část vodovodní přípojky, která je uprostřed prasklá a vyvěrá z ní voda. Okolí přípojky je podmáčené a zabahněné. 11/ V místě havárie vodovodní přípojky, byly provedeny další práce, což se podává z fotografie na č.l.
64. Tyto práce provedla společnost [Anonymizováno] (viz dodávka [Anonymizováno] [Anonymizováno] a malý bagr s nápisem [Anonymizováno]). Jde-li o lokaci místa výkopových prací patrných na fotografii č.l. 64, soud nahlédnutím do map.cz, části panorama, ověřil, že místo výkopových prací probíhalo na místě havárie tak, jak je uvedeno na mapě na č.l. 35 (rub). Hranice pozemku, kterou vyznačil na fotografii žalovaný 1, podle soudu neodpovídá skutečné hranici pozemků žalovaných 1. a 2. a žalovaného 3. Žalovaný zakreslil rovnou čáru de facto oddělující cestu a přilehlé stromy. V místě havárie nicméně pozemek žalovaných 1. a 2. zasahuje částečně i do uvedené cesty, jak je patrné zejména z map.cz – části katastrální data. Soudu se tak jeví, že i toto místo výkopu se nacházelo na pozemcích žalovaných 1. a 2. nebo do nich alespoň zasahovalo a zákres žalovaného není přesný. 12/ Zásah společnosti [Anonymizováno] probíhal v sobotu [datum] (viz fotografie č.l. 56). Na místo byla přivolána Městská policie v 9:16 (viz fotografie č.l. 56 rub). V pondělí [datum] bylo místo výkopových prací zarovnáno (fotografie č.l. 57) a dodávka společnosti [Anonymizováno] byla s naloženým bagrem připravena k odjezdu (fotografie č.l. 57 rub). 13/ Z fotografie na č.l. 64 nelze učinit jednoznačný závěr, zda bylo místo v době zásahu podmáčené. Soud však tuto fotografii hodnotí ve spojení s fotografií na č.l.
26. Ta byla dle žalobce pořízena dne [datum] tedy v době prací společnosti [Anonymizováno]. O tom, že se jedná o fotografie z totožného místa svědčí rovněž jasně viditelná bílá trubka (dálková optika) společnosti [Anonymizováno][Anonymizováno][jméno FO], zřetelná na obou fotografiích (včetně částečného prolomení této trubky přibližně v jejím středu). Na fotografii na č.l. 26 je uvedeno místo praskliny vodovodní přípojky, žádná voda z něj nicméně nevytéká, okolí vodovodní přípojky je zcela zaschlé. Soud tedy činí skutkové zjištění, že nejpozději [datum] (dokončení prací společností [Anonymizováno]) byla vodovodní přípojka (byť i provizorně) opravena. 14/ Žalovaná 3 kontaktovala [právnická osoba], která v e-mailu ze dne [datum] uvedla, že kolegové z [Anonymizováno] (patrně myšleny pražské vodovody a kanalizace) potvrdili, že v [Anonymizováno] ulici ve [Anonymizováno] nebyla hlášena žádná havárie vody a že se společností [Anonymizováno] nemají žádný smluvní vztah. 15/ Z geometrického plánu na č.l. 89 soud zjistil, že vodovodní přípojka žalované 4 vede po pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] (žalovaná 3.) při samé hranici s pozemkem parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Celkově soud uvádí, že se neztotožnil s námitkou žalovaných, podle níž žalobce mluví o různých vodovodních přípojkách. Naopak soud má za prokázané, že fotografie i mapy jsou v souladu, zobrazují totožnou vodovodní přípojku vedoucí k rodinnému domu. Stejně tak shledal soud i odpovídající fotografie a mapy zobrazující místo havárie (jako odpovídající naopak neshledal zákres hranice pozemků učiněný žalovaným na č.l. 64).
7. Podle § 177 odst. 1 o. s. ř. domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Jednání není třeba nařizovat.
8. Podle § 178 o. s. ř. se soud omezí pouze na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení.
9. Podle § 180 odst. 1 o. s. ř. ve věci samé rozhoduje soud usnesením.
10. Podle § 1003 o. z. držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav 11. Podle § 1007 odst. 1 o. z. byl-li držitel z držby vypuzen, může se na vypuditeli domáhat, aby se zdržel dalšího vypuzení a obnovil původní stav. Proti žalobě na ochranu držby lze namítnout, že žalobce získal proti žalovanému nepravou držbu nebo že ho z držby vypudil. Dle odst. 2 vypuzení z držby práv nastane, když druhá strana odepře plnit, co dosud plnila, když někdo zabrání výkonu práva, nebo již nedbá povinnosti zdržet se nějakého konání.
12. Podle § 1008 odst. 1 o. z. soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé. Dle odst. 2 k námitce vypuzení z držby soud nepřihlédne, pokud ji žalovaný uplatní po uplynutí lhůt stanovených v odstavci 1.
13. Prekluzivní lhůtu v délce 6 týdnů dle § 1008 o. z. pro podání žaloby žalobce dodržel. O poškození vodovodní přípojky se dozvěděl [datum] (viz skutkové zjištění 8/). A žalobu podal [datum], tedy před uplynutím lhůty. K právní otázce žalobcovy držby 14. Žalobce se domáhá u soudu posesorní ochrany, tedy ochrany držby coby faktického stavu právem chráněného. A dovolává se, že mu svědčí držba vlastnického práva a držba služebnosti k vodovodní přípojce. Žalovaní toto sporovali. Podle nich žalobce svoji držbu neprokázal.
15. Soud se tedy nejprve zabýval právní otázkou, zda je žalobce posledním držitelem, kterému náleží posesorní ochrana. A soud dospěl k závěru, že žalobce poslední držbu neměl.
16. Žalobce svůj nárok staví na tom, že je posledním držitelem vodovodní přípojky i na tom, že je skutečně oprávněným (tj. argumentuje, že je vlastníkem a oprávněným ze služebnosti vodovodní přípojky). Relevantní je nicméně pouze otázka poslední držby. V rámci posesorní ochrany se totiž chrání poslední držební stav. Jinak řečeno, chrání se fakticita, která odpovídá nějakému subjektivnímu právu, ale nemusí se na subjektivním (typicky vlastnickém) právu vůbec zakládat.
17. Tak lze v posuzované věci říct, že žalobci nesvědčí ani objektivní (corpus), ani subjektivní (animus) složka držby. Z ničeho totiž neplyne, že by žalobce vodovodní přípojku fakticky ovládal a že by jednal jako by mu práva (vlastnické a ze služebnosti) skutečně svědčila. Žalobce neoslovil žalované ohledně havárie na vodovodní přípojce. Naopak, když nastala havárie, tak i poté, co již bylo převedeno její vlastnické právo na žalobce, zajišťovala opravu vodovodní přípojky paní [jméno FO] coby prodávající pozemku a rodinného domu. Žalobce tedy nevykazoval aktivní, samostatné ovládání a kontrolu nad vodovodní přípojkou (corpus). A ani nevykonával práva, která jsou typická pro osobu, která se chová jako vlastník nebo osoba oprávněná ze služebnosti (animus). Protože právě taková osoba by řešila technické problémy a údržbu věci, ke které pro sebe vykonává svá práva. Vlastně prvním prokazatelným jednáním, které žalobce v souvislosti se svou domnělou držbou učinil, bylo podání žaloby.
18. Soud pouze pro úplnost uvádí, že si jako předběžnou otázku posoudil, zda (domněle) držené právo může být předmětem držby. Zde soud uvádí, že vodovodní přípojka je samostatnou věcí v právním smyslu podle § 489 o. z. Jedná se o inženýrskou síť, která není součástí pozemku (§ 509 o. z.). Současně je vodovodní přípojka příslušenstvím věci hlavní, konkrétně nemovitosti, kterou zásobuje vodou (§ 510 odst. 2 o. z.), neboť tyto dvě věci spolu tvoří hospodářský celek. Předmětem držby (a tím i její ochrany) přitom mohou být jak vlastnické právo, tak i jiná práva. Způsobilým předmětem držby v tomto smyslu mohou být i věcná břemena, zde služebnost inženýrské sítě. Ačkoli je tedy opověď na uvedenou předběžnou otázku kladná, tato otázka přestala být relevantní, neboť soud dospěl k závěru, že žalobce vůbec držbu nemá (pak ztrácí na významu, zda drží práva, která k tomu jsou způsobilá). Konečně soud neposuzoval, kdo je v této věci skutečně oprávněným (zda je žalobce skutečně vlastníkem či oprávněným ze služebnosti), neboť toto zkoumání soud v rámci posesorní ochrany nečiní (činil by tak v rámci ochrany petitorní).
19. Žalobce tedy neprokázal svoji poslední držbu. Nemůže se proto domáhat její ochrany a jedná se o první důvod, proč soud jeho žalobu zamítl. K právní otázce svémocného zásahu do držby 20. Držitel se může domáhat ochrany držby, pokud do jeho držby osoba svémocně zasahuje tím, že jej z držby vypuzuje nebo ho v držbě ruší. Zatímco v případě vypuzení dochází nemožnosti držbu vykonávat, v případě rušení dochází ke ztěžování výkonu držby ([Anonymizováno], [Anonymizováno]. Ochrana držby v občanském právu a civilním procesu. [[jméno FO]]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] (dříve [jméno FO]) [cit. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]]. [Anonymizováno]_[Anonymizováno] [Anonymizováno]. Dostupné z: www.[právnická osoba]. ISSN [Anonymizováno]-[Anonymizováno].).
21. Soud připomíná, že žalobcova držba nebyla prokázána. I kdyby však soud žalobcovu držbu dovodil, neshledal, že by žalovaní do této držby zasahovali, tj. že by jej z držby vypuzovali nebo by jej v držbě rušili. K tomu soud uvádí následující.
22. Podle žalobce jej žalovaní 1, 2 a 3. v držbě ruší, neboť mu neumožňují, aby opravil vodovodní přípojku. Stručně řečeno tvrdí, že žalovaní omezují jeho možnost opravit věc, kterou drží, čímž ztěžují výkon jeho držby.
23. Tato žalobcova tvrzení však nejsou nijak podložena. Žalovaní 1. 2. i 3. popírají, že by žalobci neumožnili opravu vodovodní přípojky. Z provedeného dokazování je zřejmé, že ve středu [datum] proběhly výkopové práce v místě havárie a během prvního únorového víkendu žalobce mohl provést a skutečně nechal provést opravu. Žalobce nijak nedokládá, že by žalované oslovil s žádostí o opravu vodovodní přípojky, tím spíše nedokládá, že by mu žalovaní tento svůj souhlas odepřeli. Ostatně k žalobě nedoložil ani předžalobní výzvu (byť byl žalobcův zástupce zplnomocněn těsně před podáním žaloby, nic nebránilo přímo žalobci kontaktovat žalované s výzvou k umožnění opravy s tím, že když tak neučiní, vystavují se riziku soudního řešení věci). Jinak řečeno, žalobce neprokazuje, že by žalovaní svémocně zasahovali do jeho držby způsobem, který by bylo nutné hojit v rámci posesorní ochrany. Platí tedy, že žádný zásah žalovaných, který by žalobci ztěžoval výkon jeho (domnělé) držby nebyl prokázán.
24. Žalobce neprokázal, že by byl ve své (domnělé) držbě rušen a jedná se o druhý důvod, proč soud žalobu zamítl. K požadavku na žalovanou 4 ohledně obnovy vodovodní přípojky 25. Žalobce se pod bodem VI. žaloby domáhá po žalované 4. obnovení vodovodní přípojky tak, že tato bude vyměněna. Tento nárok není důvodný a soud jej zamítl. Zde soud připomíná, že z provedeného dokazování plyne, že vodovodní přípojka je zrezivělá a ve špatném stavu. Požaduje-li žalobce výměnu této přípojky, požaduje fakticky navrácení ve stav, který zde byl před mnoha lety. To však není smyslem a účelem posesorní ochrany. Ta slouží mj. k tomu, aby byl obnoven předešlý stav, čímž se rozumí stav před zásahem do držby. Žalobce vlastně požaduje po žalované vybudování přípojky nové. Soud se ztotožňuje s judikaturou, podle níž se držitel v rámci posesorní ochrany nemůže domáhat vybudování nové elektrické přípojky, když tento požadavek nesměřuje na obnovu předešlého stavu, ale ke změně stavu stávajícího (srov. usnesení Okresního soudu [adresa] – [Anonymizováno], č.j. [spisová značka]). Z této judikatury soud vyšel obdobně ve vztahu k vodovodní přípojce.
26. I zde přitom žalobce neunesl důkazní břemeno. Byť totiž bylo prakticky nesporné, že v létě [Anonymizováno] prováděla žalovaná 4. stavbu své vodovodní přípojky, nebyla nijak prokázána příčinná souvislost mezi těmito pracemi a poškozením vodovodním přípojky. Ostatně jeví se i jako krajně nepravděpodobné, že by v průběhu září někdo poškodil žalobcovu přípojku a důsledky tohoto poškození by se projevily na konci ledna roku [Anonymizováno]. K rozporu žaloby s dobrými mravy a nepřiměřenosti žalobních návrhů 27. Držební ochranu nelze chápat jako potrestání rušitele, ale právě jako prostředek ochrany proti svémocným (a tedy neoprávněným) zásahům do držby (viz již citované dílo: [Anonymizováno], E. Ochrana držby v občanském právu a civilním procesu.). Žalobce se dozvěděl o havárii na vodovodní přípojce dne [datum]. Opravné práce byly dokončeny [datum]. Tyto práce provedl žalobce dle provedeného dokazování svépomocí, resp. aniž by o těchto pracích žalované informoval. Měsíc od dokončení těchto prací podal žalobce žalobu.
28. I kdyby soud vyšel z neprokázaného tvrzení, že havarijní stav vodovodní přípojky nebyl zhojen, považuje soud žalobu za podanou v rozporu s dobrými mravy a žalobcově (domnělému) držebnímu právu tak nelze poskytnout právní ochranu. Žalobce totiž nejprve postupoval při opravě v nesoučinnosti s žalovanými, aniž by bylo postaveno najisto, že ti mu tuto součinnost poskytnout nechtějí. Následně po dobu 30 dní, kdy měl dle jeho tvrzení přetrvávat havarijní stav vodovodní přípojky, nečinil žádné kroky k odstranění tohoto stavu. Žalované zkontaktoval až soud doručením žaloby. Takový postup je rozporný s dobrými mravy tím spíše proto, že místo havárie se nachází nad tubusem metra, což je zřejmé při prvním nahlédnutí do map.cz a je to zřejmé i z mapy na č.l. 22 rub. Že by o této skutečnosti žalobce nevěděl tedy hodnotí soud jako krajně nepravděpodobné.
29. Konečně soud provedl test proporcionality a dospěl k závěru, že vyhovění žalobě by nebylo přiměřené. Konkrétní rozsah poškození vodovodní přípojky není známý (prokázána byla koroze). A je otázkou, zda uložení povinnosti žalovaným by vůbec bylo prostředkem, který by mohl přivodit (byl by vhodný) nápravu tohoto stavu, resp. není zřejmé, zda je tato náprava opravdu nutná (a zda je k ní nutný výrok soudu učiněný v rámci posesorní ochrany). Současně se nejedná o prostředek potřebný, neboť zde existují jiné - mírnější prostředky jakými je mimosoudní jednání (jemuž žalovaní podle svých vyjádření nebrání) nebo petitorní ochrana. A takové vyhovění by nebylo ani přiměřené v užším smyslu, neboť výrazně omezuje žalované ve výkonu jejich vlastnických práv (dle petitu by museli strpět prakticky jakýkoli žalobcův zásah do vodovodní přípojky). V porovnání se zájmem žalobce na řádném fungování přípojky je pak tento zásah nepřiměřený.
30. Jedná se tedy o třetí důvod, proč soud žalobu zamítl. K náhradě nákladů řízení 31. O žalobcově povinnosti zaplatit soudní poplatek za žalobu ve výši 5 000 Kč rozhodl soud výrokem VI. dle § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a dle položky 4, bod 1. písm. a) Sazebníku soudních poplatků (poplatek je žalobce povinen uhradit na bankovní účet č. [č. účtu], variabilní symbol [var. symbol]).
32. O náhradě nákladů řízení mezi žalobcem a žalovaným 1. rozhodl soud výrokem II. podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal zcela úspěšnému žalovanému 1. vůči žalobci právo na náhradu nákladů řízení v částce v částce 6 715,50 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění od [datum] („a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí, vyjádření ze dne [datum]) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 200 Kč (jedná se o společný úkon za žalovaného 1. a žalovanou 2., proto snížená ve smyslu § 12 odst. 4 a. t. o 20 %) za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 1 a. t. (společné vyjádření žalovaného 1 a žalované 2 ze dne [datum]) včetně paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (k nesnížení paušálu u úkonů podle § 12 odst. 4 viz např. usnesení Městského soudu v [jméno FO] č. j. [spisová značka]) a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 550 Kč ve výši 1 165,50 Kč (celkem tedy 2 × 1 500 Kč + 1 200 Kč + 3 × 450 Kč + 1 165,50 Kč).
33. O náhradě nákladů řízení mezi žalobcem a žalovanou 2. rozhodl soud výrokem III. podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal zcela úspěšné žalované 2. vůči žalobci právo na náhradu nákladů řízení v částce 6 715,50 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí, vyjádření ze dne [datum]) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 200 Kč (jedná se o společný úkon za žalovaného 1. a žalovanou 2., proto snížená ve smyslu § 12 odst. 4 a. t. o 20 %) za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 1 a. t. (společné vyjádření žalovaného 1 a žalované 2 ze dne [datum]) včetně paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (k nesnížení paušálu u úkonů podle § 12 odst. 4 viz např. usnesení Městského soudu v [jméno FO] č. j. [spisová značka]) a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 550 Kč ve výši 1 165,50 Kč (celkem tedy 2 × 1 500 Kč + 1 200 Kč + 3 × 450 Kč + 1 165,50 Kč).
34. O náhradě nákladů řízení mezi žalobcem a žalovanou 3. rozhodl soud výrokem IV. podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal zcela úspěšné žalované 3. vůči žalobci právo na náhradu nákladů řízení v částce 300 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za jeden úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (vyjádření ze dne [datum]).
35. O náhradě nákladů řízení mezi žalobcem a žalovanou 4. rozhodl soud výrokem V. podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal zcela úspěšné žalované 4. vůči žalobci právo na náhradu nákladů řízení v částce 4 719 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí, vyjádření ze dne [datum]) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 900 Kč ve výši 819 Kč (celkem tedy 2 × 1 500 Kč + 2 × 450 Kč + 819 Kč).
36. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozhodnutí podle ustanovení § 160 odst. 1 věta 1 o.s.ř. a dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalobcova povinnost k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupců žalovaných.
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.