21 C 148/2019-329

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Hanákovou, LL.M. ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovaným: 1. [celé jméno žalované], [datum narození] bytem [adresa ] 2. [celé jméno žalovaného], [datum narození] bytem [adresa] oba zastoupeni advokátkou [údaje o zástupci] [jméno] [příjmení] [anonymizováno] [adresa] o: vyklizení nemovitosti takto:

Výrok

I. Řízení se dle ustanovení § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. ve vztahu k části žalobního petitu, kterým se žalobce domáhal, aby žalovaným bylo uloženo vyklidit a vyklizené žalobci předat část společných prostor budovy [č. p.] – bytový dům, vystavěné na pozemcích parč. [číslo] jak je zapsána na [list vlastnictví] pro [obec], [část obce] [územní celek], [katastrální území], u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, ve smyslu kolaudačního rozhodnutí vydaného odborem výstavby Úřadu městské části Praha 3 pod č. j. [číslo jednací] ze dne 22. 8. 2008 s právní mocí ke dni 25. 8. 2008, kolaudačního rozhodnutí vydaného odborem výstavby Úřadu městské části Praha 3 pod č. j. [číslo jednací] [spisová značka] ze dne 7. 5. 2009 s právní mocí ke dni 20. 5. 2009, kolaudačního rozhodnutí vydaného Úřadem městské části Praha 3 pod č. j. [číslo jednací] ze dne 30. 9. 2009 s právní mocí ke dni 1. 10. 2009, a prohlášení vlastníka budovy o vymezení jednotek v budově zapsaného do katastru nemovitostí pod [číslo jednací] ve znění změny vlastníka budovy ze dne 2. 3. 2009, nacházející se mezi jednotkami [číslo] o výměře 5,2 m2 - jiný nebytový prostor, [číslo] o výměře 5,2 m2 - jiný nebytový prostor, [číslo] o výměře 4,8 m2 - jiný nebytový prostor, [číslo] o výměře 5,3 m2 – jiný nebytový prostor, [číslo] o výměře 5,3 m2 – jiný nebytový prostor a [číslo] o výměře 4,6 m2 – jiný nebytový prostor, jak jsou zapsány na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce] u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Kat. pracoviště Praha, a graficky znázorněnou v prohlášení vlastníka budovy o vymezení jednotek v budově zapsané do katastru nemovitostí pod [číslo jednací] ve znění změny prohlášení vlastníka budovy ze dne 2. 3. 2009, grafická část, budova [označení] [anonymizováno], budova [označení] [anonymizováno], zastavuje.

II. Žalovaní jsou povinni vyklidit a vyklizené žalobci předat část společných prostor budovy [č. p. ] – bytový dům, vystavěné na pozemcích parč. [číslo] jak je zapsána na [list vlastnictví] pro [obec], [část obce] [územní celek], [katastrální uzemí], u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, ve smyslu kolaudačního rozhodnutí vydaného odborem výstavby Úřadu městské části [obec a číslo] pod č. j. OV/2050/08 ze dne 22. 8. 2008 s právní mocí ke dni 25. 8. 2008, kolaudačního rozhodnutí vydaného odborem výstavby Úřadu městské části Praha 3 pod č. j. [číslo jednací] [spisová značka] ze dne 7. 5. 2009 s právní mocí ke dni 20. 5. 2009, kolaudačního rozhodnutí vydaného Úřadem městské části Praha 3 pod č. j. [číslo jednací] ze dne 30. 9. 2009 s právní mocí ke dni 1. 10. 2009 a prohlášení vlastníka budovy o vymezení jednotek v budově zapsaného do katastru nemovitostí pod [číslo jednací] ve znění změny prohlášení vlastníka budovy ze dne 2. 3. 2009, nacházející se mezi jednotkami [číslo] o výměře 5,2 m2 - jiný nebytový prostor, [číslo] o výměře 5,3 m2 - jiný nebytový prostor, [číslo] o výměře 4,6 m2 - jiný nebytový prostor, [číslo] o výměře 5,2 m2 – jiný nebytový prostor, [číslo] o výměře 5,3 m2 – jiný nebytový prostor a [číslo] o výměře 5,2 m2 – jiný nebytový prostor, jak jsou zapsány na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce] u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Kat. pracoviště Praha, a graficky znázorněnou v prohlášení vlastníka budovy o vymezení jednotek v budově zapsané do katastru nemovitostí pod [číslo jednací] ve znění změny prohlášení vlastníka budovy ze dne 2. 3. 2009, grafická část, budova [označení] [anonymizováno], budova [označení] [anonymizováno], a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 35 677 Kč, k rukám právního zástupce žalobce [titul] [jméno] [příjmení], advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou soudu dne 25. 1. 2019, ve znění doplnění ze dne 24. 5. 2019 (č. l. 84-86) spisu se žalobce domáhal, aby soud uložil žalovaným vyklidit a vyklizené předat nemovitosti uvedené ve výroku I a II tohoto rozsudku. V odůvodnění žaloby uvedl, že žalobce spravuje společné části domu [č. p.] stojícího na pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], obci [obec] a pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] vše zapsáno na [list vlastnictví] Katastrálním úřadem pro [obec] [část Prahy] [obec] (dále také jen„ předmětné nemovitosti“). Žalovaní jsou v předmětných nemovitostech vlastníky nebytového prostoru [číslo] nebytového prostoru [číslo] nebytového prostoru [číslo] nebytového prostoru [číslo] nebytového prostoru [číslo] nebytového prostoru [číslo] (dále také jen„ Nebytové prostory 1“), nebytového prostoru [číslo] nebytového prostoru [číslo] nebytového prostoru [číslo] nebytového prostoru [číslo] nebytového prostoru [číslo] nebytového prostoru [číslo] (dále také jen„ Nebytové prostory 2“), vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], Katastrálním úřadem pro [obec] [část Prahy] [obec] (dále také dohromady jen„ předmětné nebytové prostory“) včetně příslušného spoluvlastnického podílu na společných částech domu a pozemků, které nabyli na základě kupní smlouvy s právními účinky vkladu ke dni 6. 11. 2017. Jedná se o sklepní kóje, které žalovaní užívají v rozporu s kolaudačním rozhodnutím a prohlášením vlastníka budovy, přičemž Nebytové prostory 1 jsou tvořeny samostatnou šesticí sklepních kójí, stejně tak jako Nebytové prostory 2. Každá kóje je osazena vstupními dveřmi a celá šestice sklepních kójí je oddělena od domovní spojovací chodby z požárně-bezpečnostních důvodů dalšími dveřmi. Chodby v meziprostoru každé ze šestic sklepních kójí jsou společnou částí domu, žalovaní je však fakticky zabrali, s největší pravděpodobností sklepní kóje vybourali nebo jinak stavebně upravili, tzn., že místo šestice sklepních kójí se za společnými dveřmi, které žalovaní osadili zámkovou vložkou, nachází pouze jeden velký prostor. Společné dveře jsou tak trvale uzamčené a prostory mezichodeb jsou žalobci nepřístupné. Na výzvy příslušného stavebního úřadu k odstranění stavebních úprav žalovaní nijak nereagovali. Předmětné nebytové prostory byly nejméně od roku 2016 využívány jako nelegální wellness centrum, které provozovala do 5. 8. 2017 původně [právnická osoba] a od uvedeného data podnájemce [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], a to do března 2018, kdy byl provoz nelegálního wellness centra ukončen. Žalovaní nyní předmětné nebytové prostory pronajímají nebo jinak umožňují jejich využívání k provozování prostituce. Ve společných prostorách domu se prostitutky pohybují spoře nebo nijak oděny, přičemž je zde podezření, že jde o osoby cizí státní příslušnosti bez povolení k pobytu v ČR. Uvedenou skutečnost žalobce řešil i u Hygienické stanice hl. m. Prahy. Přípisem zde dne 15. 12. 2017 pak žalobce vyzval žalované k nápravě. Žalovaní popsané skutečnosti zcela popírají. Klíče od Nebytových prostor 2 žalobci obdrželi až po opakovaných výzvách, nebytové prostory navíc nebyly zpřístupněny celé, ale pouze jejich přední část v rozsahu méně než jedné třetiny, neboť žalovaní zde ve společné mezichodbě instalovali další dveře, které jsou trvale uzamčené. Nebytové prostory 1 užívá nájemník žalovaných k trvalému bydlení, žalovaní sice předali žalobci klíč, ale Nebytové prostory 1 jsou trvale uzamčeny a zevnitř je klíč. Z prohlášení vlastníka, z kolaudačních rozhodnutí, a z nabývacího titulu žalovaných k předmětným sklepním jednotkám je zřejmé, že v době kolaudace stavby [č. p. ] se jednalo o dvě šestice sklepních jednotek vždy se společnou mezichodbou, tvořící společné prostory, a až následně žalovaní, případně jejich právní předchůdce pravděpodobně zdi předmětných nebytových prostor vybourali. Při ústním jednání dne 14. 8. 2020 žalobce doplnil, že v jedné z šesti sklepních prostor žalovaní provedli stavební úpravu spočívající v tom, že zde instalovali další dveře, čímž zpřístupnili pouze asi 1/3 společných prostor, hlásič elektrické požární signalizace se nacházel za těmito dveřmi.

2. V podání ze dne 11. 9. 2020 (č. l. 184 -187) žalobce uvedl, že dne 8. 4. 2019 a dne 12. 4. 2019 vyzval žalované k plnění předběžného opatření nařízeného usnesením ze dne 4. 4. 2019, č. j. [číslo jednací] ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 10. 6. 2019, č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 18. 6. 2019, kterým bylo nařízeno žalovaným předmětné nebytové prostory zpřístupnit, na což žalovaní reagovali dne 30. 4. 2019 sdělením, kdy žalobci sdělili, že mu předají k předmětným nebytovým prostorám klíče, dne 2. 5. 2019 pak žalovaní žalobci předali klíče k Nebytovým prostorám 1, ale k jejich zpřístupnění nedošlo, neboť žalovaní [příjmení] prostory 1 pronajímali třetí osobě za účelem bydlení, s tím, že tato osoba se v Nebytových prostorách 1 zamykala. Následně žalobce vyzval žalované k zpřístupnění předmětných nebytových prostor také dne 10. 5. 2019 a posléze dne 17. 5. 2020 podal návrh na provedení exekuce předběžného opatření, teprve pak žalovaní upustili od ubytování třetí osoby v předmětných nebytových prostorách. Dne 20. 8. 2020 pak žalobce vyzval žalované k uvedení stavebního stavu sklepních kójí do původního stavu, souladného s prohlášením vlastníka a kolaudačním rozhodnutím, konkrétně vyzval k opětovnému vybudování stěn, to však žalovaní neučinili, žalobce proto měl v úmyslu vykonat uvedenou činnost u Nebytových prostor 1 sám, nicméně při odborné prohlídce a stavebním zaměření vyšlo najevo, že v prostoru mezichodeb se stále nachází nepovolené a protiprávní stavební úpravy provedené žalovanými, jimiž žalovaní upravili Nebytové prostory 1. Jednalo se o vybudování stěn, umístění umyvadla, vybudování podstavce či stavební desky, na které se původně nacházel Whirlpool, zásahy do podlahy, v místě, kde se měla nacházet mezichodba, zásahy do hlavních dveří ze společné chodby a obarvení požárně bezpečnostní vzduchotechniky. Ve vztahu k Nebytovým prostorám 2 pak uvedl, že jejich mezichodba nebyla nikdy ani zpřístupněna. Dne 2. 5. 2019 žalovaní předali žalobci klíče k Nebytovým prostorám 2, ale ke zpřístupnění nedošlo, neboť žalovaní stavebně upravili nebytové prostory 2 tak, že za vstupními dveřmi z hlavní chodby je vybudována jakási„ předsíňka“ ve tvaru obdélníku o délce 212 cm, a následují trvale uzamčené dveře, jimiž je zabráněno ve vstupu do takto protiprávně vybudovaného prostoru, který zabírá jak šestici sklepních kójí žalovaných, tak podstatnou část mezichodby, a to asi její dvě třetiny délky, která má mít délku celkem 675 cm. Čidlo EPS a oba výdechy vzduchotechniky se pak nachází právě až za druhými, uzamčenými dveřmi, k nimž žalovaní žalobci klíč nepředali. Žalobce proto vyzval k plnění předběžného opatření žalované dne 10. 5. 2020 a dne 17. 5. 2020 podal návrh na provedení exekuce předběžného opatření. V dalším podání ze dne 11. 9. 2020 (č. l. 213 spisu) pak žalobce navíc uvedl, že u Nebytových prostor 1 v prostoru mezichodby se stále nachází nepovolené stavební úpravy, a to laminátová plovoucí podlaha v ploše celého jednolitého prostoru, tj. jak šesti sklepních kójí, tak i celé mezichodby, vybudování dvou příčných stěn o tloušťce 10 cm, půdorysně zasahujících do poloviny šířky mezichodby, mezi nimiž se nachází nimi koupelnová skřínka s umyvadlem připojená na rozvod vody a odpad, vybudování zvýšené podesty o tloušce 87 cm a výšce 15 cm, procházející přes celou šířku mezichodby, v níž vedou rozvody vody a napojení odpadu do kanalizace, zásahy do podlahy a stropu i v prostoru mezichodby, zásahy do hlavních vstupních dveří ze společné chodby, zásahy spočívající v obarvení rozvodu společné vzduchotechniky. V podání ze dne 2. 11. 2020 (č. l. 240 spisu) žalobce doplnil, že délka mezichodby u Nebytových prostor 2 je 675 cm a u Nebytových prostor 1 ([číslo]) je 670 ccm, šířka obou mezichodeb pak činí 110 cm.

3. Žalovaní k věci v odvolání ze dne 6. 5. 2019 do usnesení ze dne 4. 4. 2019, č. j. 21 C 148/2019-49, které nabylo právní moci ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 10. 6. 2019, č. j. [číslo jednací] dne 18. 6. 2019, kterým bylo nařízeno předběžné opatření spočívající v tom, že žalovaní jsou povinni předmětné nebytové prostory trvale zpřístupnit, uvedli, že klíče od předmětných nebytových prostor, jsou umístěny v recepci domu [č. p.] a byli žalobci k dispozici, že předmětné nebytové prostory nejsou stavebně-technicky odděleny od společných prostor domu [č. p.] a vstup do předmětných nebytových prostor je fakticky zajištován vstupem do společných částí budovy [č. p.], jejich zpřístupněním proto dojde k faktickému zpřístupnění předmětných nebytových prostor. Nebytové prostory 1 a Nebytové prostory 2 jsou ve skutečnosti jedinou místností oddělenou od ostatních společných prostor uzamykatelnými dveřmi. Žalovaní je nabyli do společného jmění manželů v dobré víře, že výkon vlastnického práva je spojen i s užíváním vstupní chodby jako součástí jedné místnosti, a v tomto rozsahu ji užívají, žádné stavební úpravy zde nikdy neprováděli. Společné mezichodby ve skutečnosti neexistují. Postup žalobce je vůči žalovaným šikanózní, neboť obdobně uspořádané nebytové prostory, kde fakticky splývá společná část s nebytovými prostorami – sklepními kójemi je i u dalších nebytových prostor v domě, žalobce však záměrně útočí na žalované, neboť ti nesouhlasí se způsobem, jak současní členové výboru vykonávají svoji funkci. V podání ze dne 18. 7. 2019 (č. l. 97-99 spisu) pak žalovaní uvedli, že prohlášení vlastníka domu [č. p.] neodpovídá stavu skutečného provedení. Formální vymezení sice vyvolává představu, že jde o 2 x 6 samostatných jednotek, v tomto stavu se však tyto jednotky nikdy nenacházely a žalovaní je nabyli jako dva jednolité prostory. Vymezil-li původní vlastník v budově v dané prostoře šest samostatných nebytových jednotek a společnou část v podobě přístupové chodby, bylo tomu tak v rozporu se skutečným stavem budovy, neboť příčky a vstupní dveře do jednotlivých jednotek ve skutečnosti neexistují. Rozpor mezi skutečným stavebně-technickým stavem budovy a prohlašovaným stavem budovy zakládá možnost domáhat se odstranění vady prohlášení z důvodu vymezení jednotek v domě nesprávným způsobem ve smyslu ust. § 1168 odst. 1 o. z.. Propojení v jeden jednolitý prostor existovalo již v době, kdy žalovaní Nebytové prostory 1 a Nebytové prostory 2 nabyli do vlastnictví, přičemž jejich vlastnické právo bylo formálně vyjádřeno jako vlastnické právo k 2 x 6 nebytovým jednotkám. Není pravdou, že by příčky mezi jednotkami vybourali nebo by provedli takové stavební úpravy spočívající v tom, že by namísto šesti sklepů a společné chodby vznikl pouze jeden jednolitý prostor. Již v době převzetí Nebytových prostor 1 a 2 obdrželi od předchozího vlastníka pouze klíč od dveří vedoucích z hlavní chodby, nezasáhli ani do požárně-bezpečnostního řešení budovy. Zájem na ochraně majetku žalovaných pak převažuje nad požadavkem žalobce na odstranění zásahu ke společným částem budovy, mezichodby fakticky neexistují a umožněním vstupu do mezichodeb by fakticky došlo ke zpřístupnění předmětných nebytových prostor. Žalobci do mezichodeb přístup umožněn byl, revize hasicích přístrojů jsou pravidelně prováděny. Není pravdou, že by žalovaní v předmětných nebytových prostorách provozovali wellness centrum nebo umožňovaly prostituci. Oprava prohlášení vlastníka by byla pro ostatní vlastníky nadměrně zatěžující, proto žalovaní žalobci za užívání mezichodeb nabídli finanční kompenzaci. Při ústním jednání dne 14. 8. 2020 žalovaní doplnili, že žalobce účtoval žalovaným zálohy na služby pouze dvěma vyúčtováními, nikoli vyúčtováními k dvanácti nebytovým prostorům, mezichodby užívají pouze za účelem přístupu k Nebytovým prostorám 1 a Nebytovým prostorám 2, a klíče má k dispozicí správce budovy. Věci mají umístěné pouze po obvodu podkovy šestice sklepních kójí, žádné věci v prostoru mezichodby nemají, při nabytí předmětných nebytových prostor žalobci nabyli pouze dvoje klíče, Nebytové prostory 1 nabyli až v roce 2017, tj. poté, co již byly původně rozprodány, předmětné nebytové prostory užívají jako sklepy. V podání ze dne 14. 9. 2019 (č. l. 217-218 spisu) pak žalovaní doplnili, že k Nebytovým prostorám 1 uzavřeli dne 26. 10. 2017 kupní smlouvu s paní [jméno] [příjmení] a k Nebytovým prostorám 2 uzavřeli dne 3. 4. 2013 kupní smlouvu se spol. [právnická osoba] V obou případech byl předmět převodu definován jako šest samostatných jednotek stejně jako v katastru nemovitostí. V kupní smlouvě s [jméno] [příjmení] k Nebytovým prostorám 1 prodávající prohlásila, že jednotky nabyla ve stavu, v jakém je převádí, přičemž sama jednotky nabyla na základě kupní smlouvy ze dne 24. 4. 2013 od [právnická osoba] V předávacím protokolu ze dne 15. 12. 2017 k Nebytovým prostorám 1 však bylo uvedeno převzetí pouze jednoho vstupního klíče (a dvou čipů od domovních dveří), předáno bylo pouze jedno odběrné místo vody a elektrické energie. I v případě Nebytových prostor 2 žalovaní převzali pouze jeden jednolitý prostor s jedním kusem klíčů od vstupních dveří. Stav předmětných nebytových prostor v době nabytí žalovanými odpovídal stavu uvedenému v projektové dokumentaci skutečného provedení stavby. Prostory mezichodeb byly zpřístupněny žalobci, kterému byly předány klíče od vstupních dveří a jsou vyklizeny.

4. Při ústním jednání dne 14. 8. 2020 byla účastníkům poskytnuta dodatečná lhůta jednoho měsíce k doplnění tvrzení a důkazů, poslední den lhůty připadl na den 14. 9. 2020, koncentrace řízení tak nastala dne 15. 9. 2020.

5. V podání z 26. 11. 2020 (č. l. 254 spisu) pak žalovaní navíc uvedli, že mají ze stavebního úřadu dokumentaci skutečného provedení stavby, ze které vyplývá, že Nebytové prostory 1 a Nebytové prostory 2 nebyly nikdy postaveny, stejně jako chodby mezi nimi, a proto nelze vyklízet něco, co neexistuje.

6. Při posledním ústním jednání dne 29. 6. 2021 vzal žalobce žalobu ve vztahu k Nebytovým prostorám 1 zpět, neboť mezipříčky v Nebytových prostorách 1 byly v průběhu řízení odstraněny a žalobce tak mohl u těchto nebytových prostor vymezit mezichodbu. K odstranění mezipříček v Nebytových prostorách 1 došlo až pod tlakem soudního řízení a exekučního řízením vedeným v souvislosti s vydaným předběžným opatřením.

7. Soud proto řízení ve vztahu k Nebytovým prostorám 1 zastavil dle ust. § 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (výrok I).

8. Mezi účastníky řízení bylo nesporným, že žalovaní mají ve společném jmění manželů Nebytové prostory 1 a Nebytové prostory 2, že žalobce je správcem stavby [č. p.] v k. ú. [část obce], že prostory mezichodeb jsou společnými částmi stavby [č. p.].

9. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti týkající se Nebytových prostor 2 i Nebytových prostor 1, přičemž k Nebytovým prostorám 1 soud uvádí skutková zjištění i přestože žaloba na jejich vyklizení byla vzata zpět, a to za účelem rozhodnutí o náhradě nákladů řízení ve vztahu k této části žaloby.

10. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku žalobce z 13. 8. 2020 (č. l. 129 spisu), soud zjistil, že původním statutárním orgánem žalobce byla společnost [právnická osoba], která byla vymazána 22. 8. 2013, žalovaný č. 2) [celé jméno žalovaného] byl místopředsedou výboru žalobce, a to od 4. 5. 2017 do 7. 12. 2017, současnými členy výboru jsou [titul] [jméno] [příjmení], předsedkyní výboru je [titul] [jméno] [příjmení] a místopředsedou výboru [titul] [jméno] [příjmení]. Žalobce spravuje společné části domu [č. p.].

11. Z Informace o stavbě [č. p.] ze dne 13. 8. 2020 nacházející se v k. ú. [část obce], obci [obec], zapsané Katastrálním úřadem pro [obec] [část Prahy] [obec] na [list vlastnictví] (č. l. 134-141 spisu) bylo zjištěno, že v budově jsou vymezeny jednotky a to i jednotky Nebytové prostor 1 a Nebytové prostory 2 a že žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky uvedené budovy. Žalovaní mají Nebytové prostory 1 a Nebytové prostory 2 ve společném jmění manželů (viz Seznam nemovitostí na [list vlastnictví] ze dne 13. 8. 2020 – č. l. 142 spisu) Nebytové prostory 1 i 2 jsou jednotkami vymezenými podle zákona o vlastnictví bytů, jedná se o jiné nebytové prostory (viz Informace o uvedených jednotkách na č. l. 143-154 spisu ze dne 13. 8. 2020)

12. Ve Stanovách společenství vlastníků jednotek domu [č. p.], [obec a číslo] – [část obce] (A4) stojícího na pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], obci [obec], zapsaného na [list vlastnictví] Katastrálním úřadem pro [obec] [část Prahy] [obec] je uvedeno, že dům [adresa] je v podílovém spoluvlastnictví, je rozdělen na jednotky, mezi které patří i nebytové prostory [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] (Nebytové prostory 1) a nebytové prostory [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] (Nebytové prostory 2), vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], Katastrálním úřadem pro hl. m. Prahu, Praha. V čl. 3 2 je vymezena správa domu, kterou se rozumí, kromě jiného, zejména údržby a opravy společných částí domu a pozemku, úklid, údržba a opravy garážové haly, protipožární zabezpečení domu, revize a opravy společných částí technických sítí rozvodů elektrické energie, vody a odvodu odpadních vod, tepla a teplé užitkové vody, vzduchotechniky, chlazení a dalších prohlídek odborných zkoušek technických a technologických zařízení domu dle platných předpisů, norem a vyhlášek. Čl. 4 stanov upravuje změny společných částí domu. Společenství zajišťuje se souhlasem členů společenství změny stavby a změny v účelu užívání stavby, dále stavební úpravy spočívající v modernizaci, rekonstrukci a opravách společných částí domu, jimiž se mění vnitřní uspořádání domu a zároveň velikost spoluvlastnických podílů na společných částech domu v souladu s uzavřenou smlouvou o výstavbě, nebo přijatou dohodou o změně prohlášení vlastníka dle ust. § 1169 zákona. Podle čl. 7 bodu 3 (odrážka 5 a 6) do výlučného působení shromáždění náleží rozhodování o změně účelu užívání stavby, změně stavby, jakož i o modernizaci, rekonstrukci, stavebních úpravách a opravách společných částí domu, která vyžadují veřejnoprávní souhlas stavebního úřadu, rozhodování o změně účelu užívání domu nebo bytu, změně podlahové plochy bytu, o úplném nebo částečném sloučení nebo rozdělení jednotek, o změně podílu na společných částech, o změně v určení společné části sloužící k výlučnému užívání vlastníka jednotky a o opravě nebo stavební úpravě společné části. Dle čl. 7 bodu 3 (odrážka 24) do výlučné působnosti shromáždění náleží rozhodování o pravidlech pro užívání společných částí domu. Dle čl. 8 .15.1 výbor, jako výkonný orgán společenství zejména zajišťuje záležitosti společenství ve věcech správy domu a pozemku. Dle čl. 11 členové společenství mají práva vlastníka jednotky a člena společenství uvedená v příslušných ustanoveních zákona mají zejména právo užívat příslušný balkón, lodžii nebo terasu, které jsou společnými částmi budovy, vlastníkem bytové jednotky, se kterou je výlučně užívání balkónu, lodžie nebo terasy spojeno. Dle čl. 11 člen společenství má povinnosti vlastníka jednotky a to dodržovat stanovy, plnit usnesení orgánu společenství, dle čl. 11 .2.5 se má zdržet jednání, jímž by zasahoval do práv ostatních členů společenství.

13. Chodby nacházející se uprostřed Nebytových prostor 1 a 2, jsou společnými částmi budovy [č. p.] (viz Změna Prohlášení vlastníka Budovy o vymezení jednotek v budově [č. p.] zapsaná do katastru nemovitostí pod [číslo jednací] ze dne 2. 3. 2009 dále jen„ Změna prohlášení vlastníka“ – příloha č. 2 Seznam jednotek v Budově a grafické znázornění [označení] [příjmení] [jméno] [příjmení] [anonymizováno], [označení] [anonymizována dvě slova]).

14. Změna Prohlášení vlastníka o vymezení jednotek v budově zapsané do katastru nemovitostí pod [číslo jednací] ze dne 2. 3. 2009 (A5) vymezuje v čl. III bodu 1 určení společných částí budov. Společnými částmi budovy jsou části určené pro společné užívání všech jednotek ve smyslu § 2 písm. g) zákona č. 72/94 Sb., konkrétně se jedná i o chodby nacházející se mimo jednotlivé jednotky v budově a o chodby nacházející se mimo jednotlivé jednotky včetně keramické dlažby, schodišť a chodeb. Podle čl. III bodu 2 právo užívání všech těchto společných částí budovy mají z titulu svého spoluvlastnického práva vlastníci jednotek. Podle čl. IX bodu 1 vlastník budovy pověřil správou domu správce [právnická osoba] se sídlem [adresa]. Vzájemný vztah vlastníků jednotek, jejich práva a povinnosti jsou určeny zákonem č. 72/94 Sb., občanským zákoníkem a tímto prohlášením (čl. IX bod 4). Podle čl. IX bodu 5 o záležitostech běžné správy domu a společných prostor domu rozhoduje správce a o ostatních záležitostech shromáždění vlastníků jednotek. Z čl. IX bodu 6 vyplývá, že vlastník má právo a povinnost užívat jednotku tak, aby nebyla dotčena práva vlastníků ostatních jednotek v domě, dále má právo spoluužívat prostory určené ke společnému užívání a všechny společné části domu a pozemky. Přílohy prohlášení tvoří jednak příloha l – půdorysy všech podlaží budovy ve schématu umožňujícím jednoznačnou polohu jednotek a společných částí domu a příloha č. 2 obsahující seznam jednotek v budově, popis jednotek a stanovení podílů jednotek na společných částech budovy a pozemku.

15. Z přílohy č. 2 - Seznamu jednotek v budově, popisu jednotek a stanovení podílů jednotek na společných částech budovy a pozemku, (A2) soud zjistil, že jednotka [číslo] je zde označena jako rozestavěný nebytový prostor s příslušenstvím o rozloze 5,2 m2, sklep, jednotka [číslo] jako rozestavěný nebytový prostor o rozloze 5,2 m2, sklep, jednotka [číslo] je rozestavěný nebytový prostor o rozloze 4,8 m2, sklep, jednotka [číslo] je rozestavěný nebytový prostor o rozloze 5,3 m2, sklep jednotka [číslo] je rozestavěný nebytový prostor o rozloze 5,3 m2, sklep, jednotka [číslo] je rozestavěný nebytový prostor o rozloze 4,6 m2, sklep, jednotka [číslo] je rozestavěný nebytový prostor o rozloze 5,2 m2, sklep, jednotka [číslo] je rozestavěný nebytový prostor o rozloze 5,3 m2, sklep, jednotka [číslo] je rozestavěn nebytový prostor o rozloze 4,6 m2, sklep, jednotka [číslo] je rozestavěný nebytový prostor o rozloze 5,2 m2, sklep, jednotka [číslo] je rozestavěný nebytový prostor o rozloze 5,3 m2, sklep a jednotka [číslo] je rozestavěný nebytový prostor o rozloze 5,2 m2, sklep.

16. Z grafické části prohlášení vlastníka [označení] [příjmení] [jméno] [označení] [anonymizováno 12 slov] (A7) vyplývá, že Nebytové prostory 1 jsou zde znázorněny jako šestice nebytových prostor ve tvaru podkovy s mezichodbou oddělenou dveřmi, na kterou navazuje spojovací chodba, nacházejí se naproti jednotce [číslo]. Nebytové prostory 2 jsou rovněž šestice nebytových prostor ve tvaru podkovy, u které je mezichodba oddělená dveřmi a na ní navazuje spojovací chodba a nachází se naproti jednotce [číslo].

17. Z kolaudačního rozhodnutí vydaného odborem výstavby ÚMČ Praha 3 ze dne 22. 8. 2008, č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne 25. 8. 2008 (A 11), soud zjistil, že se týkalo stavby 1. etapy obytného souboru [označení] [příjmení] [příjmení]. Bylo vydáno k žádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí ze 4. 7. 2008 podanou [právnická osoba], kolaudační rozhodnutí pro stavbu [označení] obytný soubor [označení] [příjmení] [jméno]. Bylo rozhodnuto, že stavba 1. etapy obytného souboru [označení] [příjmení] [jméno] je způsobilá k provozu a užívání. V tomto rozhodnutí v odrážce č. 6 jsou specifikovány sklepy, nicméně nebyla zde uvedena čísla sklepů, která byla předmětem tohoto řízení. Opravným rozhodnutí, ze dne 17. 9. 2009, č. j. [spisová značka]) (A12) bylo opraveno předchozí rozhodnutí z 27. 6. 2008, pouze se změnil počet bytů a parkovacích stání.

18. Kolaudačním rozhodnutím vydaným odborem výstavby ÚMČ Praha 3 ze dne 7. 5. 2009, č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 20. 5. 2009 (A9) na návrh stavebníka společnosti [právnická osoba] bylo povoleno užívání kancelářských prostor a obytného souboru [označení] [příjmení] [adresa] [obec a číslo] [anonymizováno 5 slov] [část obce].

19. Kolaudačním rozhodnutím ze dne 30. 9. 2009, č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 1. 10. 2009 (A10) bylo povoleno užívání stavby [označení] [anonymizována tři slova] [příjmení] [příjmení] [příjmení] (2. etapa stavby), zahrnovalo povolení užívání 145 sklepů na úrovni 2, v objektu [označení] se nachází 38 sklepů s tím, že mezi tyto sklepy patří i Nebytové prostory 1, v objektu [označení] se nachází dalších 38 sklepů, mezi kterými se nachází Nebytové prostory 2.

20. Součástí návrhu na zápis kolaudace jednotek v budově [č. p.] do katastru nemovitostí ze dne 9. 10. 2009 (A8) byl i návrh na zápis Nebytových prostor 1 a Nebytových prostor 2 do katastru nemovitostí.

21. Na Půdorysu úrovně 2 - umístění jednotek - [označení] (č. l. 63 spisu), nebyly zachyceny šestice sklepních kójí v části, ve které se nacházeli Nebytové prostory l a Nebytové prostory 2.

22. Z bodu H.

5. C Projektu pro změnu stavby před dokončením – požární řešení vypracovaného [titul] [příjmení] v květnu 2016 (příloha žalovaných č. 1) vyplývá, že bylo uvažováno o tom, že sklepy se budou možná dispozičně v realizační dokumentaci měnit.

23. V listině Architektonická a stavební část – půdorys úrovně 2 – objekty [označení], [anonymizováno] (č. l. 64 spisu a příloha žalovaného č. 3) nejsou v místech Nebytových prostor 1 a 2 znázorněny šestice sklepních kójí.

24. V listině Projekt pro změnu stavby před dokončením –požární řešení – požární výkres úrovně 2NP (příloha žalovaných č. 4) dohromady s grafickou částí prohlášení vlastníka, [označení] [příjmení] [jméno] [anonymizována tři slova], [označení] [anonymizována tři slova]) jsou znázorněny šestice sklepních kójí ve tvaru podkovy s mezichodbou.

25. Z listiny Dokumentace pro provedení stavby Bytový dům [označení] [anonymizována čtyři slova]. Etapa - její přílohy - Požární řešení (42-43) soud zjistil, že v prostoru mezichodby Nebytových prostor 2 je vyznačeno umístění hasicího přístroje, u Nebytových prostor 1 je vyznačeno umístění hasicího přístroje přede dveřmi k mezichodbě.

26. Z pojistné smlouvy uzavřené mezi žalobcem a [právnická osoba] [číslo] o pojištění majetku podnikatelů (pojištění živelní, pojištění odcizení, pojištění strojů) a pojištění odpovědnosti (A23) soud zjistil, že předmětné nemovitosti jsou pojištěny na částku 4 649 768 100 Kč 27. Z pozvánky na Shromáždění SVJ ze dne 21. 3. 2012 (č. l. 125 spisu sp. zn. [spisová značka]) vyplývá, že předmětem schůze mělo být projednání a schválení stavebních úprav – propojení sklepních nebytových jednotek vlastníka [právnická osoba] O projednání a schválení stavebních úprav sklepů, které se měly týkat i Nebytových prostor 1 a 2 nebylo hlasováno pro nedostatečné kvorum. (viz zápis ze Shromáždění SVJ ze dne 6. 4. 2012 - č. l. 126 spisu sp. zn. [spisová značka]).

28. Z kupní smlouvy ze dne 3. 4. 2013 uzavřené mezi [právnická osoba] a žalovanými (č. l. 219-226 včetně situačního plánu jednotek - č. l. 227 spisu) soud zjistil, že [právnická osoba] jako prodávající prohlásil, že v prohlášení vlastníka z 2. 3. 2019 vymezil jako spoluvlastník společné části budovy [č. p.] a spoluvlastnické podíly jednotlivých bytů a nebytových prostor s tím, že žalovaným prodává do společného jmění za dohodnutou kupní cenu nebytovou jednotku [číslo] sklep, nebytovou jednotku [číslo] sklep, nebytovou jednotku [číslo] sklep, nebytovou jednotku [číslo] sklep, nebytovou jednotku [číslo] sklep, nebytovou jednotku [číslo] sklep, přičemž s vlastnictvím všech uvedených jednotek souvisí spoluvlastnický podíl na společných částech budovy a pozemcích. Veškerý popis jednotek, jejich příslušenství a vybavení a výměra podlahové plochy byly uvedeny v bodu 2. technického popisu předmětu převodu. Byla sjednána kupní cena ve výši 59 900 Kč včetně DPH, cena jednotlivých jednotek činila: [číslo] 10 100 Kč, [číslo] 10 300 Kč, [číslo] 9 000 Kč, [číslo] 10 100 Kč, [číslo] 10 300 Kč, [číslo] 10 100 Kč. Ke dni uzavření smlouvy proběhla prohlídka jednotek, o čemž byl sepsán protokol. Žalovaní prohlásili, že jim bylo umožněno provést fyzickou prohlídku předmětu převodu, budovy a společných částí budovy, a že se seznámil zejména s jejich faktickým stavem, proti kterému nevznesli žádné námitky. V čl. VIII odst. 7. se uvádí, žalovaní v čl. VIII odst. 7 prohlásili, že se seznámili s prohlášením vlastníka, že s obsahem prohlášení vlastníka souhlasí, nedílnou součást smlouvy tvořily přílohy č. 1 a 2, ve kterých byl uveden technický popis předmětu převodu, kde byly jednotlivé jednotky popsány, včetně příslušenství a vybavení a výměry podlahové plochy, v čl. 3 technického popisu předmětu převodu byly specifikovány společné části budovy, přičemž chodby se nacházejí mimo jednotlivé jednotky v budově. Přílohou smlouvy byla rovněž grafická část, ve které byly zakresleny jednotky [číslo].

29. Ze smlouvy o převodu jednotky a příslušného spoluvlastnického podílu na společných částech domu a pozemku ze dne 26. 10. 2017 uzavřené mezi [jméno] [příjmení] a žalovanými (č. l. 228-231) a z předávacího protokol ze dne 15. 12. 2017 (č. l. 232 spisu) soud zjistil, že jí byly žalovaným převedeny do vlastnictví Nebytové prostory 1 jako samostatné jednotky [číslo].

30. Dopisem ze dne 15. 12. 2017 (A16) sdělil žalobce žalovaným, že zjistil, že v Nebytových pro prostorách 1 se nachází wellness centrum, které měl původně provozovat nájemce žalovaných [právnická osoba], předmětné nebytové prostory však podle prohlášení vlastníka ani podle stavebně-technické dokumentace nejsou vybaveny řádnými přípojkami pro odběr médií, žalovaní byli kromě jiného vyzváni k neprodlenému zpřístupnění/předání klíčů od společných dveří.

31. Z dokladu o kontrole provozuschopnosti BZP z 18. 12. 2017 včetně jeho příloh (43-44) soud zjistil, že v předmětných nemovitostech byla prováděna pravidelná roční kontrola provozuschopnosti systému a koordinační funkční zkouška zařízení. Kontrola byla zahájena dne 4. 11. 2017 a ukončena dne 10. 12. 2017, přičemž datum další kontroly bylo stanoveno na den 30. 6. 2018, pravidelné zkoušky činnosti měly být prováděny jednou měsíčně. Na základě kontroly bylo zařízení shledáno nezpůsobilým plnit svoji funkci a bylo rovněž zjištěno, že zařízení EPS není spolehlivě provozuschopné a že v 1. NP nejsou přístupné chodby sklepních kójí.

32. Dopisem ze dne 18. 1. 2018 (A17) odpověděli žalovaní žalobci na dopis z 15. 12. 2017, že předmětné nebytové prostory nabyli v současné podobě a žádné stavební úpravy na nich neprováděli. Ohledně přístupové chodby vedoucí k jednotlivým šesticím předmětných nebytových prostor byli v dobré víře, že je v jejich výlučném vlastnictví, neboť k žádným jiným jednotkám ani jiným společným částem domu nevede. V žádné této chodbě není umístěno žádné technologické zařízení. Přístup do předmětných nebytových prostor za účelem údržby a revize zajistí po dohodě se žalobcem, jak bylo doposud běžnou praxí. Chodbu nijak neblokují, slouží jen k průchodu mezi jednotlivými nebytovými jednotkami, v takovémto stavu předmětné nebytové prostory nabyli. V případě, že se ohledně možnosti užívat chodbu mýlili, jsou připraveni užívání kompenzovat tak, že by žalobci zaplatili nájemné za celou dobu užívání. Ke spotřebě elektřiny zde dochází v samostatném odběrném místě, spotřeba vody je měřena osazeným vodoměrem v napojovacím místě, pitná voda je odebírána a její odvod jsou prováděny prostřednictvím žalobce. Přístup k vodoměru má správce kdykoli zajištěn za účelem odečtu stavu.

33. Žalobce poslal žalovaným v reakci na dopis žalovaných ze dne 18. 1. 2018 předžalobní upomínku ze dne 31. 1. 2018 (A18).

34. V předžalobní upomínce adresované [jméno] [jméno] ze dne 31. 1. 2018 (č. l. 16 spisu sp. zn. [spisová značka] sdělil žalobce panu [jméno] [jméno], že užívá sklepní kóje [číslo] v rozporu s kolaudačním rozhodnutím a prohlášením vlastníka budovy, že přistoupil k nepovoleným stavebním úpravám, s tím, že se zde má jednat o 6 samostatných kójí, současně byl vyzván, aby vysvětlil a doložil kdo a za jakých okolností provedl stavební úpravy, předložil protokoly připojení elektro a jiných obdobných zařízení, vysvětlil a prokázal odběry vody.

35. Dne 19. 2. 2018 konstatovala Hygienická stanice hl. m. Prahy (dále jen„ HSHMP“) v dopisu adresovaném zástupci žalobce, že předmětné nebytové prostory nebyly HSHMP posuzovány ani schváleny k umístění wellness centra, neboť takový účel poskytovatel wellness centra neoznámil a tudíž pro ně nemá schválen provozní řád (viz sdělení HSHMP ze dne 19. 2. 2018 –A15).

36. Dne 26. 2. 2018 vyzval ÚMČ Praha 3, odbor výstavby žalované, aby ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy zajistili takové užívání předmětných nebytových prostor, ke kterému byly zkolaudovány, tj. sklepní kóje bez možnosti provozování wellness centra, a aby zajistili přístup do společných částí 1. podzemního podlaží předmětného domu (prostor mezichodby mezi sklepními kójemi) (viz výzva stavebního úřadu ze dne 26. 2. 2018 – A13). Dne 11. 12. 2018 vyzval opětovně ÚMČ Praha 3, odbor výstavby žalované, aby zajistili volný přístup do prostoru mezichodeb mezi předmětnými nebytovými prostory (viz opakovaná výzva stavebního úřadu ze dne 11. 12. 2018 – A14).

37. V průběhu e-mailové komunikace mezi zástupcem žalobce a [celé jméno žalovaného] z období od 8. 4. 2019 do 10. 5. 2019 (č. l. 188-190 spisu), obsahující rovněž i výzvu k plnění předběžného opatření bylo mezi zástupcem žalobce a žalovaným č. 2) domluveno předání klíčů, u Nebytových prostor 2 bylo žalovaným vytčeno, že nebyly zpřístupněny celé, nýbrž jen jejich přední část, ve které se ani nenachází společné EPS čidlo.

38. Dne 2. 5. 2019 byli žalobci předány žalovanými Klíče od Nebytových prostor 1 a 2, u Nebytových prostor 2 pouze do přední části chodby v délce asi 2,5 m (viz Potvrzení o předání a převzetí klíčů ze dne 2. 5. 2019 - č. l. 190 spisu).

39. V SMS komunikaci mezi [titul] [jméno] [příjmení] - předsedkyní výboru žalobce a žalovaným č. 2 z období kolem 13. 12. 2017 (č. l. 191 spisu) vyplynulo, že v Nebytových prostorách 1 spal a bydlel člověk.

40. Na fotografiích z videozáznamů zásahů Městské policie Praha ze dnů 8. 5. 2019 a 12. 5. 2019 (č. l. 191 rub a 192 spius) je vidět příslušníka policie a příslušníka ochranky, kteří ťukají na dveře, ze dveří vychází člověk.

41. V souvislosti s nařízením předběžného opatření byl podán návrh na provedení exekuce (č. l. 193-194 spisu), vyrozumění o zahájení exekuce z 12. 9. 2019 (č. l. 194-197 spisu) a dne 12. 9. 2019 byl vydán exekuční příkaz č. j. [číslo jednací] (č. l. 198-199 spisu) za účelem splnění povinnosti trvale zpřístupnit část společných prostor, nacházejících se mezi Nebytovými prostory 1 a 2 a žalovaným byla za porušení vymáhané povinnosti uložena pokuta ve výši 3 000 Kč, žalovaní podali návrh na zastavení exekuce (viz také sdělení exekutora ze dne 8. 10. 1020 na č. l. 251 spisu).

42. Ze zápisu z kontrolní prohlídky stavby ze dne 13. 8. 2020 vyhotoveného panem [příjmení] z ÚMČ Praha 3, odborem výstavby (č. l. 155 spisu) na které byl přítomen žalovaný č. 2) soud zjistil, že v Nebytových prostorách 1 byl zjištěn prostor bez dělících příček, vlevo od vstupu se nacházela vana, WC a umyvadlo, v prostoru byl uložen starý nábytek + pneumatiky, prostor sloužil jako sklad, prostor chodbičky mezi kójemi byl přístupný, klíček měl výbor žalobce k dispozici, viz fotokopie. Dvě fotografie pořízených při kontrolní prohlídce dne 13. 8. 2020 (č. l. 156-157 spisu) zobrazovaly uskladněné věci a štítek hasicího přístroje.

43. Výzvou ze dne 20. 8. 2020 (č. l. 199 rub – 200 spisu) vyzval právního zástupce žalobce žalované, aby uvedli Nebytové prostory 1 do souladu s prohlášením vlastníka a kolaudačním rozhodnutím, tedy jejich faktickým stavebním oddělením od předmětné části společných částí mezichodby.

44. V odpovědi ze dne 3. 9. 2020 (č. l. 233 spisu) sdělili žalovaní, že předmětné nebytové prostory nabyli bez předělujících příček, přičemž z ničeho nebylo patrné, že by příčky byly odstraněny, žádné příčky stavebníkem budovy vytvořeny nebyly.

45. Z fotodokumentace Nebytových prostor 1 (č. 857-862 spisu) ze dne 11. 9. 2020 (č. l. 20 rub1 -205 spisu) vyplývá, že naproti vstupným dveřím do jednoho prostoru se nachází podesta, na které je umístěno mezi dvěma příčkami umyvadlo s umyvadlovou skříňkou, dále po obvodu stěn se nacházejí umístěné pneumatiky a další věci.

46. Fotodokumentace Nebytových prostor 2 (č. 907-912) ze dne 11. 9. 2020 (č. l. 205 rub -210 spisu) zachycuje otevřené dveře, bezpečnostní zámek, díry v podlaze související s bezpečnostním zámkem a hasicí přístroj, který se nachází zevnitř dveří.

47. Z Projektu pro změnu stavby před dokončením ZSD - 4.1 architektonicko-stavební řešení půdorys úrovně 2 (č. l. 242 spisu) včetně legendy místností (č. l. 243 spisu), detailu celkového pohledu (č. l. 244 -248 spisu), dohromady s půdorysným zákresem současného stavu (č. l. 237 spisu) soud zjistil, že jsou zde znázorněny sklepy, kdy v případě Nebytových prostor 2 se jedná o sklepy znázorněné pod čísly [označení] [anonymizována čtyři slova] – [označení] [anonymizována čtyři slova] a v případě Nebytových prostor 1 se jedná o sklepy znázorněné pod čísly [označení] [anonymizována čtyři slova] – [označení] [anonymizována čtyři slova], což odpovídá i detailům uvedeného půdorysu a legendě místností, ze zákresu skutečného stavu u Nebytových prostor 2 (č. l. 237) vyplývá, že je zpřístupněno pouze 2 120 mm, že zbývající část chodby je nepřístupná, přičemž celková délka chodby činí 6,75 m a šířka 1,1 m, v případě Nebytových prostor 1 činí délka chodby 6,70 m a šířka 1,10 m a uprostřed mezichodby se nachází podesta.

48. Při ohledání na místě samém dne 9. 2. 2021 (protokol – č. l. 298-299 spisu + fotografie na CD Rom - č. l. 297) bylo zjištěno, že žalobce měl k dispozici klíče od Nebytových prostor 1, naproti vstupním dveřím, v prostoru, kde se měla nacházet společná mezichodba, se nacházeli dvě příčky, mezi kterými se nacházel přívod vody, nenacházela se zde umyvadlová skříňka. Vedle dvou příčných zdí se nacházely další vstupní dveře, za nimi byla vana, umyvadlo a WC a koupelnový nábytek. Za dveřmi se nacházel hasicí přístroj, v předmětném prostoru se nacházelo čidlo požární bezpečnostní signalizace umístěné nad dveřmi vedle dvou příček. Celý prostor byl vymalován, nacházela se v něm plovoucí podlaha téměř po celé ploše, kromě plochy mezi dvěma příčnými stěnami s přívodem vody, po obvodu stěn se nacházely naskládané věci, u stropu dvě roury vzduchotechniky. V předmětném jednolitém prostoru se nenacházely jednotlivé sklepní prostory. Podesta zachycena na fotografiích z 11. 9. 2020 se již v předmětném prostoru nenacházela a bylo patrné, že byla odstraněna. Žalovaný č. 2) k tomu sám sdělil, že nechal podestu odstranit s tím, že není problém s tím, aby odstranil i polopříčky mezi kterými se nacházelo umyvadlo s umyvadlovou skříňkou. Žalobce měl k dispozici i klíče od Nebytových prostor 2, za vstupními dveřmi se nacházely další dvoje dveře, jedny vpravo, jedny naproti vstupním dveřím, dveře naproti vstupním dveřím bylo možné otevřít, nebyl zde žádný zámek. Za nimi se nacházely dvě osoby, které zde pracovaly na počítači, bylo zde plátno, patrně šlo o fotoateliér a sklad oblečení. K dotazu soudu tyto dvě osoby sdělily, že zde nahrávají oblečení na e-shop a že jejich šéfová má uzavřenou nájemní smlouvu s žalovaným č. 2), který upřesnil, že smlouva je uzavřena s oběma žalovanými. Uvedené dvě osoby dále soudu sdělily, že zde pracují zhruba 20 hodin týdně, přibližně 6 hodin denně. Přístupná část mezichodby před druhými dveřmi naproti vstupním dveřím měla délku 2,13 m. V této části za vstupními dveřmi se nacházely pytle s oblečením. Přístupný prostor mezichodby byl široký zhruba 125 cm. Za druhými dveřmi, nacházejícími se vpravo od hlavních dveří, se nacházela koupelna se záchodem, umyvadlem a sprchovým koutem. Za hlavními vstupními dveřmi se nacházel hasicí přístroj revidovaný v listopadu 2020. Až za druhými dveřmi od vstupní chodby se nacházelo čidlo požární signalizace. Vzduchotechnika byla naproti vstupním dveřím. V tomto prostoru bylo uskladněno několik krabic se zbožím, s oblečením. Na hlavních vstupních dveřích byl bezpečnostní zámek, bezpečnostní zajištění bylo i nahoře na dveřích.

49. Ve vztahu k Nebytovým prostorám 2 soud po koncentrací řízení provedl k důkazu fotografie ze dne 28. 6. 2021, a to jako výjimku ze zásady koncentrace řízení ve smyslu ust. § 118b odst. 1 věty třetí o. s. ř., neboť pro podle ust. § 154 odst. 1 o. s. ř. platí, že pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení a žalobce je dříve k důkazu navrhnout nemohl. Z fotografií uložených na CD ROMu žalobce (č. l. 321), ze složky s datem 28. 6. 2021 a číslem 907 pořízených cca v 17 hod. a 55 minut soud zjistil, že u Nebytových prostor 2 v prostoru, kde se měla nacházet předmětná mezichodba, byla umístěna krabice a díry v podlaze u vstupních dveří pro zabezpečovací zařízení (fotografie končící číslem 515). V nebytových prostorách 2 se nacházely krabice a stojany s oblečením s oblečením (fotografie končící číslem 523 a 526), fotoateliér (fotografie končící číslem 530), stoly po obvodu stěn, větrák (fotografie končící číslem 537), odpadkový koš (fotografie končící číslem 542) a pytle s oblečením (fotografie končící číslem 546).

50. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: žalovaní mají ve společném jmění manželů Nebytové prostory 1, které nabyli na základě kupní smlouvy ze dne 26. 10. 2017 uzavřené s [jméno] [příjmení] a Nebytové prostory 2, které nabyli do společného jmění manželů na základě kupní smlouvy uzavřené dne 3. 4. 2013 s [právnická osoba] V obou smlouvách bylo uvedeno, že nabývají šest samostatných nebytových prostorů - sklepních kójí. Šestice sklepních kójí měla podle prohlášení vlastníka a jeho grafické části a kolaudačního rozhodnutí dohromady tvořit tvar podkovy s mezichodbou oddělenou dveřmi, která je společnou částí domu, na kterou měla navazovat spojovací chodba. U Nebytových prostor 1 v prostoru, kde se měla nacházet mezichodba, byly zbudovány dvě příčky, které bylo možné odstranit (ke dni 11. 9. 2020 zde bylo umístěno umyvadlo s umyvadlovou skříňkou), ke dni 9. 2. 2021 (ohledání) se v prostoru mezichodby nacházely dvě mezipříčky, umyvadlo bylo již k tomuto dni odstraněno. Před vyhlášením rozsudku ke dni 28. 6. 2021 byly odstraněny i dvě mezipříčky, což vyplynulo jako nesporná skutečnost mezi účastníky při ústním jednání dne 29. 6. 2021. U Nebytových prostor 2 se v prostoru, kde se má nacházet mezichodba nacházejí další dveře s bezpečnostními zámky, protokolárně byly u Nebytových prostor 2 žalobci předány pouze klíče od dveří vedoucích do spojovací chodby, nikoliv od dalších dveří umístěných v Nebytových prostorách 2, tyto další dveře jsou otveřené. U Nebytových prostor 2 se ke dni 9. 2. 2021 (ohledání na místě samém) nacházela provozovna e-shopu a dvě pracovnice, které zde fotily oblečení pro e-shop, přičemž prostor využívají na základě nájemní smlouvy uzavřené se žalovanými. V prostoru mezichodby se nacházel pytel s oblečením. Ke dni 28. 6. 2021 se v prostoru mezichodby nacházela papírová krabice. Žalovaní Nebytové prostory 2 pronajímají za účelem provozování e-shopu, přičemž pracovníci využívají i prostor mezichodby.

51. Ostatní důkazní návrhy soud pro nadbytečnost a s ohledem na zásadu procesní ekonomie zamítl, neboť dospěl k závěru, že nárok žalobkyně lze posoudit již na základě důkazů dosud v řízení provedených. Výslech předchozího vlastníka nebytových prostor 2 [právnická osoba] a byl nadbytečný, neboť podstatné pro rozhodnutí věci bylo, zda žalovaní mají v držbě předmětnou mezichodbu u Nebytových prostor 2 a zda na ní, v ní mají umístěné svoje věci, prokázáno však bylo, že předmětné nebytové prostory žalovanými vyklizeny nebyli. Rovněž za nadbytečné považoval soud provádění důkazu vyúčtováními záloh na služby za rok 2016, případně dokumentací od stavebního úřadu týkající se skutečného provedení stavby (viz 28 Cdo 3372/2007 níže). Nadbytečný byl rovněž výslech [titul] [příjmení], který prováděl prohlídku předmětných nebytových prostor dne 13. 8. 2020, neboť sám soud provedl vlastní ohledání na místě samém dne 9. 2. 2021.

52. Dle ust. § 3063 o. z. nabyl-li vlastnického práva alespoň k jedné jednotce v domě s byty a nebytovými prostory přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nabyvatel podle zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, vznikne i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona vlastnické právo k dalším jednotkám v tomto domě podle dosavadních právních předpisů.

53. Z provedeného dokazování vyplynulo, že vzájemný vztah vlastníků jednotek, jejich práva a povinnosti jsou určeny zákonem č. 72/1994 Sb., občanským zákoníkem a prohlášením vlastníka (Změna Prohlášení vlastníka o vymezení jednotek v budově zapsané do katastru nemovitostí pod [číslo jednací] ze dne 2. 3. 2009). Soud proto posoudil otázku vymezení nebytových prostor a společných částí budovy ve smyslu zákona č. 72/1994 Sb.

54. Dle ust. § 2 písm. g) zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů společnými částmi domu jsou části domu určené pro společné užívání, zejména základy, střecha, hlavní svislé a vodorovné konstrukce, vchody, schodiště, chodby, balkóny, terasy, prádelny, sušárny, kočárkárny, kotelny, komíny, výměníky tepla, rozvody tepla, rozvody teplé a studené vody, kanalizace, plynu, elektřiny, vzduchotechniky, výtahy, hromosvody, společné antény, a to i když jsou umístěny mimo dům; dále se za společné části domu považují příslušenství domu (například drobné stavby) a společná zařízení domu (například vybavení společné prádelny).

55. Dle ust. § 2 písm. h) zákona č. 72/1994 Sb., jednotkou je byt nebo nebytový prostor nebo rozestavěný byt nebo rozestavěný nebytový prostor jako vymezená část domu podle tohoto zákona.

56. Dle § 4 odst. 1 věty prvé zákona č. 72/1994 Sb. vlastník budovy svým prohlášením (dále jen "prohlášení") určuje prostorově vymezené části budovy, které se za podmínek stanovených tímto zákonem a v souladu se stavebním určením stanou jednotkami (§ 2 písm. h)) a společnými částmi domu (§ 2 písm. g)).

57. Dle ust. § 8 odst. 1 věty prvé zákona č. 72/1994 Sb. společné části domu jsou v podílovém spoluvlastnictví vlastníků jednotek.

58. Dle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 72/1994 Sb., společenství vlastníků jednotek (dále jen "společenství") je právnická osoba, která je způsobilá vykonávat práva a zavazovat se pouze ve věcech spojených se správou, provozem a opravami společných částí domu (dále jen "správa domu"), popřípadě vykonávat činnosti v rozsahu tohoto zákona a činnosti související s provozováním společných částí domu, které slouží i jiným fyzickým nebo právnickým osobám. Společenství může nabývat věci, práva, jiné majetkové hodnoty, byty nebo nebytové prostory pouze k účelům uvedeným ve větě první.

59. Dle ust. § 1012 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit.

60. Dle ust. § 1040 odst. 1 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

61. Dle ust. § 6 odst. 2 o. z. nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

62. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že prostory mezichodeb jsou společnými částmi stavby [č. p.] (§ 2 písm. g) zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů) a jako takové jsou tedy ve smyslu ust. § 8 odst. 1 věty prvé zákona č. 72/1994 Sb. v podílovém spoluvlastnictví vlastníků všech jednotek ve stavbě [č. p.] v k. ú. Źižkov. Na základě ohledání a v kontextu se vším, co dosud vyšlo v řízení najevo, pak soud shledal žalobní petit v pořádku a vykonatelný, jednalo se o žalobu reivindikační ve smyslu ust. § 1040 o. z.. Ze shora provedených důkazů pak vyplynulo, že u Nebytových prostor 2 má prostor mezichodby mít rozměr 110 cm na 675 cm, i kde se nachází, je tudíž patrné, co přesně má být vyklizeno, problém s vykonatelností pak nenastal ani v exekučním řízení vedeném v souvislosti s nařízeným předběžným opatřením, na jehož základě měli žalovaní trvale zpřístupnit zcela identicky vymezený prostor. Žalovaní sice poskytli žalobci od Nebytových prostor 2 klíče, současně však v průběhů řízení vyšlo najevo, že je využívají k pronájmu pro e-shop, jak sdělil sám žalovaný č. 2) při ohledání na místě samém dne 9. 2. 2021, přičemž v prostoru společné mezichodby se stále nacházely předměty (dne 9. 2. 2021 pytel s oblečením, dne 28. 6. 2021 papírová krabice). Nelze tudíž uzavřít, že by prostory mezichodeb byly vyklizeny, neboť dle usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 11. 11. 2014, sp. zn. 28 Cdo 2230/2014:„ za ukončení užívacího vztahu k nemovité věci je možno považovat předání nemovitosti do dispozice vlastníka, resp. její zpřístupnění tak, aby ji mohl ovládat, užívat. Nemovitost je vyklizena tehdy, jestliže z ní povinný nejen odstranil všechny v ní (na ní) umístěné věci, nýbrž až tehdy, kdy ji učinil přístupnou oprávněnému - předal mu klíče, odstranil uzávěry apod… stěžejní je zjištění, kdy byla nemovitost odevzdána vlastníkům ve smyslu jejího zpřístupnění a poskytnutí možnosti s ní dále volně nakládat.“ Žalovaní však nezajistili, aby z prostoru mezichodby u Nebytových prostor 2 bylo odstraněny všechny na ní umístěné věci, naopak je zjevné, že její užívání umožňují svému nájemníkovi za účelem provozování e-shopu, nicméně jak bylo uvedeno v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2007, sp. zn. 28 Cdo 3372/2007:„ Bez změny prohlášení vlastníka vloženého do katastru totiž nelze měnit rozsah bytových a nebytových jednotek a společných částí domu, a tak měnit (zmenšit) spoluvlastnické podíly jednotlivých vlastníků jednotek na společných částech domu.“. Ve vztahu k vlastnictví a tudíž i možnosti užívání mezichodeb je tedy nutné vycházet z prohlášení vlastníka budovy, kterým byly vymezeny jednotky a společné části domu (§ 4 odst. 1 věty prvé zákona č. 72/1994 Sb.).

63. Na uvedeném pak ničeho nemění skutečnost, že žalovaní tvrdí, že byli v dobré víře, že při nabytí Nebytových prostor 2 nabyli i prostor mezichodby, neboť jejich odpovědností bylo, aby v souvislosti s nabýváním předmětných nebytových prostor do vlastnictví si vyjasnili, jaké konkrétní prostory o jaké rozloze s ohledem na obsah prohlášení vlastníka (§ 2 písm. h) zákona č. 72/1994 Sb.) do vlastnictví nabydou. V kupní smlouvě uzavřené s [právnická osoba] dne 3. 4. 2013 ve vztahu k Nebytovým prostorám 2 žalovaní výslovně prohlásili, že se s prohlášením vlastníka seznámili. Jejich dobrá víra, že nabývají i prostor mezichodeb tak nikdy dána být nemohla, když i v katastru nemovitostí jsou od počátku svého vlastnictví zapsáni jako vlastníci jednotlivých nebytových prostor.

64. K námitce žalovaných, že zpřístupněním mezichodeb dojde k faktickému zpřístupnění jejich nebytových prostor, soud uvádí, že jde o riziko, které na sebe žalovaný vzali v okamžiku, kdy na sebe převedli podle kupní smlouvy šestici sklepních kójí s mezichodbou, která je společnou částí a přitom museli vědět, že stav uvedený v kupní smlouvě neodpovídá stavu skutečnému, tzn., že ve skutečnosti se jedná o jednolitý prostor, z něhož však část nebude patřit do jejich vlastnictví. Na závěru o neoprávněném užívání společné mezichodby také nemůže ničeho měnit ani dokumentace skutečného provedení stavby – pokud by měla být odlišná od prohlášení vlastníka, neboť je věcí a odpovědností žalovaných, že do uvedeného rizika vstoupili, tzn., že začali užívat předmětné prostory v jiném stavu, než je stav uvedený v prohlášení vlastníka. Proto museli počítat s variantou, že vzhledem ke skutečnosti, že k mezichodbě jim žádný výlučný právní titul nesvědčí, může takováto situace nastat. Uzavřením předmětné kupní smlouvy, která měla podle jejich vlastního tvrzení být v rozporu s faktickým stavem, v zásadě nastolili protiprávní stav, nad kterým měli kontrolu, ze kterého však nemohou těžit (§ 6 odst. 2 o. z.). V důsledku jejich jednání nelze zmenšit podíl ostatních spoluvlastníků na společných částech budovy. Jinými slovy, i pokud by tvrzení žalovaných o tom, že nabyli jednolitý prostor, bylo pravdivé, neznamenalo by to, že by taková skutečnost opravňovala žalované k výlučnému užívání společné mezichodby na úkor ostatních spoluvlastníků. Bezpředmětnou pak zůstává argumentace žalovaných, že nezasáhli do požárně bezpečnostního řešení budovy nebo skutečnost kolika vyúčtováními žalobce účtoval žalovaným zálohy na služby, neboť podstatné pouze bylo, komu svědčí právní titul k užívání mezichodby, zda ji žalovaní zpřístupnili a zda odstranili v ní a na ní umístěné věci. Jakékoli dokazování k prokazování takových tvrzení by proto bylo s ohledem na zásadu hospodárnosti soudního řízní nadbytečné.

65. Zároveň pak nebylo ani rozhodné, jakým způsobem předmětné nebytové prostory užíval případný předchozí vlastník, neboť kontrolu nad současným faktický stavem zásahu do vlastnického práva ostatních spoluvlastníků mají žalovaní, nikoli předchozí spoluvlastník, proto bylo nadbytečné vyslýchat předchozího vlastníka předmětných nebytových prostor k otázce, v jakém stavu nebytové prostory žalovaným prodal. Vzhledem ke skutečnosti, že ostatní vlastníci jednotek v budově [č. p.] v k. ú. Žižkov jsou skutečnými spoluvlastníky mezichodeb, nelze ani uzavřít, že by postup žalobce coby správce společných částí snad měl být v rozpor s dobrými mravy, nebo že by se mělo jednat o zneužití práva ve smyslu § 8 o. z., případně šikanu žalovaných. Z provedeného dokazování navíc vyplynulo, že obdobným způsobem žalobce postupoval i vůči dalšímu vlastníkovi šestice sklepních kójí. Soud zároveň nesdílí námitku žalovaných, že by jejich vlastnické právo převažovalo nad požadavkem odstranit zásahy ke společným částem budovy. Vyhovění žalobě také neznamená znemožnění přístupu žalovaných k jejich nebytovým prostorám, neboť i žalovaní zůstávají podílovými spoluvlastníky předmětných mezichodeb. Předmětem řízení také nebylo, zda prohlášení vlastníka odpovídalo skutečnému stavu, ale skutečnost, zda žalovaní mají právní titul k využívání předmětné mezichodby vymezené v prohlášení vlastníka, zda ji učinily přístupnou a zda na ní mají umístěny svoje věci, proto se soud také dále nezabýval další námitkou žalovaných týkající se nutnost odstranit vady prohlášení vlastníka ve smyslu ust. § 1168 odst. 1 o. z., neboť tato otázka nemohla mít žádný vliv na rozhodnut ve věci. Sami žalovaní, kteří nabízeli žalobci za užívání předmětných mezichodeb finanční kompenzaci a pronajímají předmětné prostory jako e-shop úmysl výlučné užívat mezichodbu nepopírají, neoprávněně tak z užívání společné části vylučují svoje ostatní spoluvlastníky, soud jim tedy ve smyslu ust. § 1040 odst. 1 o. z. uložil, aby předmětnou mezichodbu vyklidili, neboť ostatní spoluvlastní mají ve smyslu ust. § 1012 o. z. právo se svým spoluvlastnictvím také nakládat, přičemž uvedená povinnost vyplývá i ze stanov žalobce (např. čl. 11 a čl. 7). S ohledem na uvedené skutečnosti proto soud žalobě vyhověl.

66. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve vztahu k částečnému zpětvzetí žaloby u Nebytových prostor 1 dle ust. § 146 odst. 2 věty druhé o. s. ř., podle kterého platí, že byl-li pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení). Nárok na náhradu nákladů řízení má původ v procesním právu, vzniká teprve na základě pravomocného rozhodnutí soudu, které má v tomto směru konstitutivní povahu (viz rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 29 Cdo 238/2007). Zda byla žaloba podána důvodně, posuzuje tedy soud jen z procesního hlediska, tj. z toho hlediska, zda ke zpětvzetí žaloby došlo na základě chování žalovaného, který nárok žalobce po podání žaloby zcela uspokojil. Taktomu bylo i v posuzovaném případě, neboť žalovaní mezichodbu u Nebytových prostor 1 vyklidili až po podání žaloby, neboť dne 11. 9. 2020 se v mezichodbě nebytových prostorách 1 ještě nacházely dvě mezipříčky a umyvadlo se skříňkou a dne 9. 2. 2021 dvě mezipříčky. Ve vztahu ke zbytku předmětu řízení soud o nákladech rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., žalobce totiž byl ve vztahu k Nebytovým prostorám 2 v řízení zcela úspěšný, soud mu proto přiznal proti žalovaným nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 35 677 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 9 odst. 1, § 6 a § 7 a § 11 odst. 1 písm. a), písm. d) a písm. g) a. t. ve výši 1 500 Kč za jeden úkon právní služby za každý z dvanácti úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, návrh na vydání předběžného opatření, účast na jednání dne 14. 8. 2020 od 9:14 hod. do 12:38 hod. – 2 úkony, písemné podání ze dne 11. 9. 2020, písemné podání ze dne 2. 11. 2020, účast na jednání dne 27. 11. 2020 od 9:07 hod. do 12:45 hod. – 2 úkony, účast na místním šetření dne 9. 2. 2021, účast na jednání dne 29. 6. 2021), odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 a § 7 a § 11 odst. 2 písm. c) a. t. ve výši 750 Kč za jeden úkon právní služby za každý ze dvou úkonů právní služby (odvolání ze dne 13. 2. 2019 do usnesení o zamítnutí předběžného opatření, vyjádření ze dne 24. 5. 2019 k odvolání žalovaných do usnesení o nařízení předběžného opatření) a paušální náhrada výdajů dle § 13 odst. 4 a. t. ve výši 300 Kč za 14 úkonů právní služby a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % v částce 4 997 Kč dle § 137 o. s. ř. Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaní jsou manželé, uložil soud žalovaným zaplacení náhrady nákladů řízení žalobci ve smyslu ust. § 713 odst. 2 o. z. ve spojení s ust. § 153 odst. 2 o. s. ř. společně a nerozdílně.

Poučení