21 C 153/2020-137

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Petry Blažkové a přísedících Mgr. Petra Bully a Mgr. Marka Kubíka ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] za účasti vedlejšího účastníka [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa vedlejší účastnice] pro zaplacení 134 933 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba žalobce na zaplacení částky 134 573 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 134 573 Kč od [datum] do zaplacení se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 1 500 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit vedlejší účastnici na straně žalované náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobce je povinen zaplatit náklady České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 1 a to ve výši a ve lhůtě specifikované v samostatném usnesení.

V. Řízení se zastavuje pro 360 Kč s příslušenstvím.

Odůvodnění

1. Žalobce domáhá se žalobou (po částečném zpětvzetí žaloby pro částku 212 796 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení a zastavení řízení usnesením ze dne [datum], a dále po částečném zpětvzetí žaloby pro částku 33 559 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení a zastavení řízení usnesením ze dne [datum]) po žalované zaplacení částky 134 933 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, a to z titulu náhrady škody vzniklé žalobci představující rozdíl mzdy, které by dosáhl, a nemocenské za období od [datum] do [datum], když žalobce tvrdí, že byl v dočasné pracovní neschopnosti z důvodu onemocnění, které vzniklo v přímé souvislosti se zakázaným jednáním žalované jakožto zaměstnavatelem. Dle žalobce žalovaná měla žalobce šikanovat, a to prostřednictvím zaměstnance žalované, přímého nadřízeného žalobce, [celé jméno svědka]. Zejména šlo o jednání spočívajícím v neoprávněném udělení výtky dne [datum], v odebrání složky mzdy za měsíc duben 2019, dále v povýšeném chování spočívajícím v tykání, dále měl zaměstnavatel žalobce přetěžovat zadáváním všech myslitelných i nemyslitelných úkonů, měl se k žalobci chovat neuctivě, intrikovat vůči němu.

2. Žalovaná navrhla žalobu zcela zamítnout jako nedůvodnou s argumentací, že pokud se má jednat o výtku, odkázala na porušení povinností ze strany žalobce vůči žalované, když žalobce nepředal váhu k záruční opravě; pokud žalobci nebyla přiznána pohyblivá složka mzdy v plné výši, nýbrž pouze ve výši poloviční v dubnu 2019, bylo to z důvodu, že žalobce nevykonával práci řádně, žalovaná dále odkázal na změnu poměrů pohyblivé složky mzdy k výkonové prémii od dubna roku 2019; dále se neztotožnila s příčinnou souvislostí pracovní neschopnosti žalobce a situací na pracovišti.

3. Mezi účastníky nesporné, že žalobce doručil žalované předžalobní výzvu k plnění ze dne [datum], kterou se domáhal svého nároku před podáním žaloby.

4. Z listiny ze dne [datum] – upozornění na porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci – má soud za prokázané, že žalovaná, jakožto zaměstnavatel, žalobce, jakožto zaměstnance, upozornila, že žalobce porušil povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jemu vykonávané práci, když dne [datum] mu byl zaslán e-mail ohledně reklamace vah u dodavatele s tím, že váhu dodavatel převezme do záruční opravy v pondělí 5. 8.; žalobce měl zařídit vše potřebné v pondělí. I přesto, že si e-mail žalobce přečetl, váhy dodavateli nepředal, předání nezařídil, ani o této věci svého nadřízeného nekontaktoval; o nepředání vah se zaměstnavatel dozvěděl až [datum] od dodavatele, přestože žalobce měl vědět, jak je reklamace této váhy důležitá, jak zdlouhavý proces tomu předcházel; žalobci bylo dále vytknuto, že se v komunikaci s přímým nadřízeným choval neprofesionálně; žalobce byl upozorněn na nepřípustnost takového jednání a byl vyzván, aby od tohoto jednání okamžitě upustil a dále se takového chování zdržel; toto jednání bylo žalovanou hodnoceno jako rozporné s etickým kodexem a profesním jednáním zaměstnance, když žalobce tímto měl porušit ustanovení § 301 písm. a) b) a d) zákoníku práce a dále etický kodex [anonymizováno], zejména bod 2.4 a 2.

7. Nadále byl žalobce upozorněn na možnost výpovědi z pracovního poměru podle § 52 písm. g) zákoníku práce.

5. Ze mzdového výměru ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce byl zaměstnán v typové pozici [anonymizována dvě slova] IV. v tarifním stupni [anonymizováno] se základní tarifní hrubou měsíční mzdou ve výši 39 180 Kč a byl oprávněn k hrubé měsíční výkonové prémii až do výše 3 920 Kč, která je poskytována na základě hodnocení pracovního výkonu zaměstnance, vyhodnocení splnění svěřených úkolů a řídí se pravidly stanovenými ve vnitřních předpisech o odměňování.

6. Z listiny ze dne [datum] – stížnosti na upozornění na porušení povinností soud zjistil, že žalobce adresoval přímému nadřízenému [celé jméno svědka] nesouhlas s oznámeným porušením povinnosti, když žalobce zejména uvádí, že nemohl předpokládat předání vah dle reklamace dne [datum]; má za to, že žalobce neporušil žádnou povinnost mu vyplývající z pracovního poměru a výtku považuje za účelově vykonstruovanou, šikanózní.

7. Z e-mailové korespondence mezi žalobcem a zástupci žalované soud zjistil, že [datum] nadřízený žalobce zadal žalobci úkoly s tím, že mezi nimi proběhly neshody o tom, zda žalobcem sdělené práce skutečně vykonal žalobce, či zda je za žalobce vykonal jiný zaměstnanec.

8. Rozhodnutím o dočasné pracovní neschopnosti č. [anonymizováno] [číslo] má soud za prokázané, že žalobce byl v dočasné pracovní neschopnosti od [datum] do [datum], rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti vystavil [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobce], bratr žalobce.

9. Z lékařské zprávy v [obec] dne [datum] soud zjistil, že žalobce byl dne [datum] již podruhé vyšetřen v průběhu léčby v [anonymizována tři slova], přičemž byl bez medikace, byla doporučena krátkodobá pracovní neschopnost v trvání přibližně dvou týdnů, plus mínus týden, byla diagnostikována duševní porucha: porucha přizpůsobení F432, smíšená úzkostná a depresivní porucha.

10. Z listiny ze dne [datum] – dohoda o změně pracovní smlouvy – má soud za prokázané, že pracovní poměr žalobce u žalované se změnil na pracovní poměr sjednaný na dobu neurčitou.

11. Za výpisů z účtu žalobce soud zjistil, že za měsíc březen 2019 byla žalobci připsána mzda ve výši 34 209 Kč čistého, za období duben 2019 částka 28 620 Kč čistého a za měsíc květen 2019 částka výši 30 099 Kč čistého.

12. Z lékařských zpráv ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] soud zjistil, že žalobce docházel na kontroly do [anonymizována tři slova], a byla doporučena farmakoterapie při úzkosti nebo nespavosti, když pacient byl shledán objektivně emočně labilní s lehkými úzkostmi, s diagnózou F432 úzkostná reakce.

13. Ze souboru lékařských zpráv [anonymizována tři slova] v [obec], [anonymizována dvě slova], zjistil soud pro věc podstatné jen to, že žalobce utrpěl ischemickou cévní mozkovou příhodu dne [datum].

14. Z posudku o invaliditě ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce trpí dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem, je invalidní s invaliditou prvního stupně s tím, že jeho pracovní schopnost poklesla o 35 %, den vzniku invalidity je [datum]; žalobce je schopen vykonávat výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na tělesné a duševní schopnosti.

15. Z potvrzení [anonymizována čtyři slova] o vyplacených dávkách nemocenského pojištění ze dne [datum] bylo zjištěno že celkem bylo žalobci na nemocenském pojištění za období od [datum] do [datum] vyplaceno 290 030 Kč.

16. Ze struktury zaměstnanců žalované soud zjistil, že podřízenými [celé jméno svědka] byli následující zaměstnanci: [příjmení], kukal, [příjmení], [příjmení], [příjmení] a [příjmení].

17. Ze mzdového listu žalobce za období 2019 soud zjistil, že výkonová prémie činila za období měsíce března 4 870 Kč, za období dubna 1 960 Kč s tím, že odměnu za měsíc březen a duben žalobce neobdržel vůbec.

18. Ze mzdového listu kolegyně [příjmení] za období roku 2019 soud zjistil, že v měsíci březnu dostala výkonovou prémii ve výši 5 610 Kč, v dubnu 3 919 Kč, odměnu nedostala žádnou.

19. Ze mzdového listu a kolegy [příjmení] soud zjistil, že za měsíc březen a duben 2019 obržel výkonovou prémií ve výši 3 590 Kč respektive 2 759 Kč, odměnu neobdržel žádnou.

20. Ze mzdového listu kolegy [příjmení] soud zjistil, že obdržel výkonovou prémii za měsíce březen a duben 2019 ve výši 3 980 Kč respektive 3 050 Kč, odměnu za předmětné měsíce neobdržel.

21. Ze mzdového listu kolegy [příjmení] soud zjistil, že za měsíce březen a duben 2019 obdržel výkonovou prémií ve výši 4 870 Kč respektive 3 920 Kč, odměnu neobdržel.

22. Ze mzdového listu kolegy [příjmení] soud zjistil, že za období březen a duben 2019 obdržel výkonovou prémií 3 970 Kč respektive 3 055 Kč s tím, že odměnu za toto období neobdržel.

23. Z přílohy [číslo] k SM-1/ 2019 soud zjistil, že výše variabilní mzdy podle profesních skupin pro oddělení podpora – IT činí 10 % variabilní mzdy k základní mzdě.

24. Z e-mailu ze dne [datum] soud zjistil, že nadřízený žalobce, [celé jméno svědka], přeposlal žalobci e-mail [jméno] [příjmení], a současně požádal žalobce o odpověď na tento e-mail hned ráno v pondělí, v e-mailu bylo uvedeno, že váhy vyzve technik v pondělí [datum] dopoledne, a prosí o informaci, zda bude odvážet i můstkové váhy.

25. Ze svědecké výpovědi svědka [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že u [anonymizováno] jako kolega žalobce nepracoval od jara, léta, roku 2019, pokud se vyjádřil o situaci na pracovišti, tak dle svědka byla normální, ničím výjimečná, kterou by si zapamatoval; všichni na pracovišti na stejném zařazení si tykali, tykali i nadřízenému [celé jméno svědka], ten tykal i jim; výrazně nepříjemně se ke svědkovi nikdo nechoval, neví ani o tom, že by se choval někdo výrazně nepříjemně k někomu jinému; pokud jde o rozdělení pracovních činností, tak každý si odpovídal za svůj specifický úkol, každý měl svou práci přesně naplánovanou; pokud se měl žalobce se vyjadřovat svědkovi ohledně situace na pracovišti, tak svědek vypověděl, že se bavili o tom, že sehnali docela dobrou práci, docela příjemnou; za dobu, co byl svědek zaměstnán u žalované, nic výjimečného, co by stálo za to si zapamatovat, nezažil.

26. Za výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že byl přímým nadřízeným žalobce, s podřízenými vycházel, měl pod sebou 7 podřízených, s každým si tykal, podřízení tykali i jemu; se žalobcem kamarád nebyl, ale když žalobce slavil narozeniny, byl na ně pozván, bylo to zřejmě v létě roku 2019; pokud jde o výtku reklamace vah, svědek vypověděl, že žalobce neuposlechl pokyn zaměstnavatele ohledně předání vah, kdy pokyn přeposlal žalobci s tím, že žalobce měl v pondělí ráno podle tohoto e-mailu činit příslušné úkoly, respektive předat tyto váhy k opravě; žalobci udělil pouze tuto výtku; s žalobcem byl v pravidelném kontaktu, často si telefonovali, buď svědek žalobci, či žalobce svědkovi; na svědka si za dobu jeho pracovního poměru u žalované stěžoval pouze žalobce; svědek obdržel výtku od ředitele pouze pro stížnost na práci žalobce, jakožto přímý nadřízeného žalobce; žalobce kolegyni [příjmení] zastupovat nemohl, neboť administrativu vůbec nedělal, pracoval pouze na servisu.

27. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že tyto plně prokazují zjištěn takový stav. Pokud soud zamítl ostatní v řízení navržené důkazy výslechem svědků [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení] a Dr. [anonymizováno], a dále znaleckým posudkem z oboru psychiatrie a psychologie, učinil tak pro nadbytečnost, neboť zjištění učiněná z dokazování provedeného ve výše uvedeném rozsahu postačují k tomu, aby soud mohl posoudit věc pro stránce právní.

28. Na základě provedeného dokazování soud došel k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:

29. Žalobce pracoval u žalované na základě pracovní smlouvy na dobu neurčitou po změně pracovní smlouvy provedené v květnu 2019 se sjednaným druhem práce technolog analytik IV. Dne [datum] byl žalobce upozorněn na porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci zaměstnavatelem, když dne [datum] v rozporu s pokynem přímého nadřízeného ze dne [datum] nezajistil předání vah k reklamaci resp. opravě, ani o této věci svého nadřízeného nekontaktoval; žalobci bylo dále vytknuto, že se v komunikaci s přímým nadřízeným choval neprofesionálně; žalobce byl upozorněn na nepřípustnost takového jednání a byl vyzván, aby od tohoto jednání okamžitě upustil a dále se takového chování zdržel; toto jednání bylo žalovanou hodnoceno jako rozporné s etickým kodexem a profesním jednáním zaměstnance, když žalobce tímto měl porušit ustanovení § 301 písm. a) b) a d) zákoníku práce a dále etický kodex České pošty, zejména bod 2.4 a 2.

7. Nadále byl žalobce upozorněn na možnost výpovědi z pracovního poměru podle § 52 písm. g) zákoníku práce. Žalobce adresoval přímému nadřízenému [celé jméno svědka] nesouhlas s oznámeným porušením povinnosti, má za to, že žalobce neporušil žádnou povinnost mu vyplývající z pracovního poměru a výtku považuje za účelově vykonstruovanou, šikanózní. Mezi žalobcem a jeho přímým nadřízeným proběhly prostřednictvím e-mailů neshody o tom, zda žalobcem sdělené práce skutečně vykonal žalobce, či zda je za žalobce vykonal jiný zaměstnanec. Žalobci náležela mzda v tarifním stupni 12 se základní tarifní hrubou měsíční mzdou ve výši 39 180 Kč a byl oprávněn k hrubé měsíční výkonové prémii až do výše 3 920 Kč, která je poskytována na základě hodnocení pracovního výkonu zaměstnance, vyhodnocení splnění svěřených úkolů a řídí se pravidly stanovenými ve vnitřních předpisech o odměňování. Žalobce byl v dočasné pracovní neschopnosti od [datum] do [datum], rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti vystavil [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobce], bratr žalobce. Žalobce byl dne [datum] již podruhé vyšetřen v průběhu léčby v [anonymizována tři slova], přičemž byl bez medikace, byla doporučena krátkodobá pracovní neschopnost v trvání přibližně dvou týdnů, plus mínus týden, byla diagnostikována duševní porucha: porucha přizpůsobení F432, smíšená úzkostná a depresivní porucha. Žalobce docházel na kontroly do [anonymizována tři slova], byla doporučena farmakoterapie při úzkosti nebo nespavosti, když pacient byl shledán objektivně emočně labilní s lehkými úzkostmi, s diagnózou F432 úzkostná reakce. Žalobce utrpěl ischemickou cévní mozkovou příhodu dne [datum]. Žalobce je invalidní s invaliditou prvního stupně s tím, že jeho pracovní schopnost poklesla o 35 %, den vzniku invalidity je [datum]; žalobce je schopen vykonávat výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na tělesné a duševní schopnosti. Žalobci na nemocenském pojištění za období od [datum] do [datum] bylo vyplaceno 290 030 Kč. Za měsíc březen 2019 byla žalobci připsána mzda ve výši 34 209 Kč čistého, za období duben 2019 částka 28 620 Kč čistého a za měsíc květen 2019 částka výši 30 099 Kč čistého. Výkonová prémie žalobce za období březen a duben 2019 činila 4 870 Kč resp. 1 960 Kč s tím, že odměnu za měsíc březen a duben žalobce neobdržel vůbec. Výkonová prémie kolegů žalobce činila za období březen a duben 2019 u kolegyně [příjmení] 5 610 Kč resp. 3 919 Kč, odměnu nedostala žádnou; u kolegy [příjmení] 3 590 Kč respektive 2 759 Kč, odměnu neobdržel žádnou; u kolegy [příjmení] 3 980 Kč respektive 3 050 Kč, odměnu neobdržel; u kolegy [příjmení] 4 870 Kč respektive 3 920 Kč, odměnu neobdržel; u kolegy [příjmení] 3 970 Kč respektive 3 055 Kč, odměnu neobdržel. Výše variabilní mzdy podle profesních skupin pro oddělení podpora – IT činila 10 % variabilní mzdy k základní mzdě. Na pracovišti si všichni kolegové s žalobcem i s jejich přímým nadřízeným [celé jméno svědka] navzájem tykali, každý měl svou práci jasně naplánovanou. Žalobce se domáhal svého nároku u žalované již před podáním žaloby.

30. Naopak z provedeného dokazování nemá soud prokázáno tvrzení žalobce ohledně nevhodného chování zaměstnanců žalované vůči žalobci, natož pak vykazující rysy šikany či nerovného zacházení. Když soud poznamenává, že ani z důkazu navrženého žalobcem, tj. z výslechu svědka [celé jméno svědka], nebylo prokázáno, že s žalobcem bylo zacházeno na pracovišti nevhodně, šikanózně, že by byl přetěžován přidělováním úkolů, respektive, že by se k němu choval někdo na pracovišti nevhodně. Naopak z provedeného dokazování vyplynul opak. Nebylo prokázáno ani tvrzení žalobce o tom, že byl nerovně odměňován oproti ostatním srovnatelným zaměstnancům, když naopak z provedeného dokazování vyplynulo, že odměny nebyly přiznány nikomu, pokud jde o výkonnou prémii, ta byla přiznána dle platných mzdových předpisů, pouze pokud se jedná o měsíc duben 2019, z rozhodnutí zaměstnavatele tato byla určena žalobci pouze v poloviční výši s ohledem na pracovní výkon žalobce, a to v souladu s pravidly odměňování žalované.

31. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce následovně:

32. Podle § 265 odst. 1 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním porušením právních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům.

33. S ohledem na základní žalobní tvrzení žalobce soud věc posoudil v intencích ustanovení § 265 zákoníku práce, tj. jako nárok na náhradu škody na zdraví způsobené žalobci žalovanou jako zaměstnavatelem, která měla vzniknout žalobci porušením právní povinnosti žalované, jakožto zaměstnavatele, a to porušením povinnosti jednat rovně se všemi zaměstnanci, v tomto odkazuje soud na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 3. 2016, sp. zn. 21 Cdo 4394/2014.

34. Obecně pak platí, že domáhá-li se zaměstnanec vůči zaměstnavateli náhrady škody na zdraví vzniklé tím, že zaměstnavatel porušoval právní předpisy, přičemž nejde ani o pracovní úraz, ani o nemoc z povolání, je třeba prokázat porušení právních povinností, které mají mít za následek vznik škody zaměstnance na zdraví, příčinnou souvislost mezi porušením právní povinnosti a vznikem škody. Přičemž i v tomto řízení o náhradu škody na zdraví podle § 265 zákoníku práce má žalobce, tedy poškozený zaměstnanec, procesní povinnost tvrdit ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a posléze i prokázat podle § 101 odst. 1 písm. b) a § 120 odst. 1 o. s. ř. všechny uvedené předpoklady potřebné pro vznik odpovědnosti za škodu.

35. Dále obecně platí, že pro založení odpovědnosti žalované, jakožto zaměstnavatele, je třeba, aby byly splněny kumulativně následující předpoklady stanovené zákonem, tedy musí zde být prokázáno porušení právní povinnosti zaměstnavatele, dále vznik škody a dále příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti zaměstnavatele a vznikem škody zaměstnanci. Proto soud přistoupil k posouzení, zda zaměstnavatel porušil svou právní povinnost, kterou mu ukládá zákon.

36. Nepochybně povinností zaměstnavatele ve smyslu § 1a zákoníku práce je chránit postavení zaměstnance, poskytnout uspokojivé a bezpečné podmínky pro výkon práce, spravedlivě odměňovat zaměstnance, se zaměstnanci rovně zacházet, přičemž je zakázáno zaměstnance diskriminovat.

37. V tomto kontextu soud posuzoval, zda žalobce prokázal svá tvrzení ohledně porušení povinnosti žalované, které žalobce spatřoval zejména v jednání přímého nadřízeného žalobce p. [celé jméno svědka], zejména tím, že nepřistupoval ke všem podřízeným stejně, že se žalobce chtěl zbavit, že jej přetěžoval, a že mu neoprávněně odejmul odměnu, a zejména v jednání, kterým udělil žalobci výtku dne [datum] s tím, že žalobce měl též šikanovat, když chtěl dosáhnout přepracování žalobce, a chovat se k němu povýšeně, když mu tykal.

38. Provedeným dokazováním se však základní tvrzení žalobce obsažená v žalobě ohledně porušení právní povinnosti žalované prokázat nepodařilo. Naopak v řízení bylo prokázáno, zejména tedy pokud jde o svědecké výpovědi, a dále o mzdové listy žalobce, jakož i jeho kolegů, že žalovaná, jakožto zaměstnavatel, zastoupená při přímém jednání se žalobcem jeho přímým nadřízeným p. [celé jméno svědka], přistupovala ke všem zaměstnancům stejně. Tj. pokud jde o žalobcem namítané tykání, tak bylo v řízení prokázáno, že si tykali všichni navzájem; pokud jde o přidělování práce, respektive o namítané přetěžování žalobce, provedeným dokazováním bylo prokázáno, že každý měl přidělenu svojí práci s ohledem na povahu svého pracovního zařazení. Pokud pak jde o námitku ohledně rovného odměňování, v řízení bylo prokázáno, že žádnému ze srovnatelných zaměstnanců se žalobcem nebyla poskytnuta odměna za předmětné měsíce březen a duben roku 2019, pokud pak byla žalobci odejmuta část odměny v poloviční výši, bylo to na základě věcného odůvodnění s odkazem na výkony žalobce, k čemuž je zaměstnavatel nepochybně oprávněn, a to s ohledem na povahu prémie jakožto výkonové, tak jak je zakotvena její úprava ve mzdovém výměru žalobce, když měsíční výkonová prémie až do výše 3 920 Kč je poskytována na základě hodnocení pracovníků s ohledem na plnění svěřených úkolů a řídí se pravidly stanovenými ve vnitřních předpisech o odměňování. S ohledem na podstatu pracovněprávního vztahu je nepochybně v dispozici zaměstnavatele, a tedy je na uvážení zaměstnavatele, jakou výkonovou prémii zaměstnanci poskytne. Toto uvážení, respektive tato pravomoc, zaměstnavatele sice není bezbřehá, musí být tedy podložena relevantními okolnostmi, v tomto konkrétním případě soud však shledává, že se nejedná o nepřípustný exces ze strany zaměstnavatele, a nepřiznání odměny, respektive přiznání odměny pouze v poloviční výši je plně a legitimně odůvodněno pracovní výkonností žalobce v tomto předmětném období.

39. Pokud pak jde o výtku, v tomto případě soud shledává, že se nejednalo o šikanózní jednání ve vztahu k žalobci, jednalo se skutečně o vytknutí nesplnění povinnosti, která byla žalobci udělena v e-mailové podobě přímým nadřízeným dne [datum], a která nebyla žalobcem splněna, o tom nebylo však mezi stranami ani sporu.

40. Shrnuto, pokud nebylo žalobcem prokázáno porušení povinnosti žalované vyplývající jí jakožto zaměstnavateli z právních předpisů, je zřejmé, že není splněn jeden ze zákonných předpokladů pro závěru o odpovědnosti žalované za škodu, a již z tohoto důvodu musí být žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

41. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalobu žalobce zcela zamítl.

42. O náhradě nákladů řízení mezi zcela neúspěšným žalobcem a úspěšnou žalovanou rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve výroku II. tak, že přiznal žalované nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 500 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 1 500 Kč představující 300 Kč za každý z pěti úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.

43. O náhradě nákladů řízení mezi zcela neúspěšným žalobcem a vedlejší účastnicí na straně zcela úspěšné žalované rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve výroku III. tak, že přiznal vedlejší účastnici nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.

44. Výrok IV. je odůvodněn § 148 odst. 1 o. s. ř. a představuje náklady státu, které vznikly svědeckou výpovědí a o kterých bylo rozhodnuto usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 12. 12. 2022, č. j. 21 C 153/2020-126, přičemž o jejich výši a lhůtě bude rozhodnuto poté, co nabyde právní moci právě specifikované usnesení a budou státem vyplaceny.

45. Zbývá odůvodnit výrok V. tohoto rozsudku a to s odkazem na § 96 o. s. ř. s ohledem na částečné zpětvzetí žaloby žalobce při jednání dne [datum].

Poučení