21 C 159/2021-321

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Fiedlerovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátkou JUDr. [jméno] [příjmení] [příjmení] sídlem [adresa] o vypořádání společného jmění manželů, takto:

Výrok

I. Řízení o vypořádání zaniklého společného jmění manželů se ve vztahu k těmto položkám zastavuje: matrace, lampička IKEA, psací stůl IKEA, kancelářská židle IKEA, knihovna, sedací vak KIKA, hodiny plast IKEA, postel, koberec IKEA, záclona, knihovničky IKEA, lampičky, kytka, morče v kleci, želva v teráriu, závěsný sedací koš, lampičky IKEA, hodiny IKEA, rádio, magnetofon, dřevěné skládací křeslo, koberec, dva papoušci v kleci, velká šatní skříň, postel masiv, lampa na zdi, police masiv, stropní svítidla, záclona + garnýž, šatní police, světla, lustr, garnýž, psací stůl velký, kancelářská židle, zrcadla, mobilní klimatizace, reproduktor, věž, šatní skříň, postel s úložným prostorem, knihovnička IKEA, police, záclony a garnýže, stropní lustr, květiny, koberec, noční stolek, pračka, sušička, police, žehlička a žehlící prkno, květiny, botníky, šatní věšák, velká knihovna, knihy, kožená rohová sedačka, designový konferenční stůl, pult, stolek a akvárium s rybičkami, televizní skříňka a odkládací stolek, závěsy a garnýže, starožitné hodiny, krbová bio kamna, stropní světla, lampa, palmy, květiny, televize, domácí kino, herní konzole Wii, tiskárna, satelit Komplex, jídelní stůl, čtyři židle, police, lednice, myčka, plynový sporák, mikrovlnná trouba, konvice, kávovar, toustovač, topinkovač, rýžovar, talíře, hrnce, sklo užitkové i broušené, příbory, a veškeré technické vybavení, kuchyňské skříňky, stůl se skleněnou deskou, kovové židle, lehátko, betonový krb, lavička, plynový infrazářič, zahradní hadice a sprcha, květináče a pěstěná zahrada s dřevěnou pergolou a terasou, nářadí, sekačka na trávu, pila, vrtačka, aku šroubovák, tlakový čistič, box a střešní držák na auto, elektrický gril, kola děti, kolo žalobkyně, helmy, kola a helma žalovaného.

II. Nařizuje se prodej pozemků parc. č. st. [anonymizováno], parc. č. st. [anonymizováno], parc. [číslo] parc. [číslo] dále stavby, budovy č.p. [adresa] stojící na pozemcích parc. č. st. [anonymizováno] a parc. st. [anonymizováno], vše v k.ú. [obec], ve veřejné dražbě.

III. Před rozdělením výtěžku prodeje mezi účastníky rovným dílem budou uspokojeny dluhy v následujícím pořadí: a) náklady prodeje společné věci, b) zůstatek dluhu ze smlouvy o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření [číslo] uzavřené dne [datum] s [právnická osoba],

IV. Ze zaniklého společného jmění manželů účastníků se přikazují a) do výlučného vlastnictví žalobkyně: 1) zůstatek na účtu č. [bankovní účet] vedeném u [právnická osoba], jenž ke dni zániku společného jmění účastníků činil [částka], 2) zůstatek na účtu [číslo] vedeném u [právnická osoba], jenž ke dni zániku společného jmění účastníků činil [částka], 3) dluhu vůči rodičům žalovaného, [celé jméno žalovaného] a [jméno] [celé jméno žalobkyně] z titulu smlouvy o půjčce, ke dni rozhodnutí soudu ve výši [částka], 4) dluhu, vč. příslušenství, z titulu smlouvy o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření [číslo] uzavřené dne [datum] s [právnická osoba]; ke dni rozhodnutí soudu ve výši [částka], 5) dluhu, vč. příslušenství, z titulu smlouvy o úvěru reg. [číslo] č. účtu [bankovní účet], uzavřené dne [datum] s [právnická osoba]; ke dni rozhodnutí soudu ve výši [částka], 6) dluhu, vč. příslušenství, z titulu smlouvy o úvěru reg. [číslo] č. účtu [bankovní účet], uzavřené dne [datum] s [právnická osoba]; ke dni rozhodnutí soudu ve výši [částka], b) do výlučného vlastnictví žalovaného: 1) [značka automobilu], [registrační značka], 2) zůstatek na účtu [číslo] vedeném u [právnická osoba], jenž ke dni zániku společného jmění účastníků činil [částka], 3) zůstatek na účtu č. [bankovní účet] vedeném u [právnická osoba], jenž ke dni zániku společného jmění účastníků činil [částka], 4) zůstatek na účtu č. [bankovní účet] u [právnická osoba], jenž ke dni zániku společného jmění účastníků činil [částka], 5) dluhu vůči rodičům žalovaného, [celé jméno žalovaného] a [jméno] [celé jméno žalobkyně] z titulu smlouvy o půjčce, ke dni rozhodnutí soudu ve výši [částka], 6) dluhu, vč. příslušenství, z titulu smlouvy o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření [číslo] uzavřené dne [datum] s [právnická osoba]; ke dni rozhodnutí soudu ve výši [částka], 7) dluhu, vč. příslušenství, z titulu smlouvy o úvěru reg. [číslo] č. účtu [bankovní účet], uzavřené dne [datum] s [právnická osoba]; ke dni rozhodnutí soudu ve výši [částka], 8) dluhu, vč. příslušenství, z titulu smlouvy o úvěru reg. [číslo] č. účtu [bankovní účet], uzavřené dne [datum] s [právnická osoba]; ke dni rozhodnutí soudu ve výši [částka],

V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vyrovnání vypořádacího podílu částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Návrh žalobkyně, aby byly vypořádány její investice do SJM ve výši [částka], nájemného za užívání nemovitých věcí v k. ú. [obec] žalovaným v období od června [rok] a z částky [částka] uhrazené žalobkyní na dluh u [právnická osoba], se zamítá.

VII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] u zdejšího soudu domáhala vypořádání zaniklého SJM účastníků. Tvrdila, že manželství účastníků uzavřené dne [datum] bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu Praha-východ ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací]. Účastníci mají v SJM pozemek parc. č. st. [anonymizováno] a pozemek parc. č. st. [anonymizováno], na kterých stojí stavba – rodinný dům [adresa], pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] vše v k.ú. [obec], a [značka automobilu]. Odhadovaná tržní cena nemovitých věcí je [částka]. Žalobkyně si přeje nemovité věci prodat a po následném odečtení hypotéky a níže specifikovaných investic rozdělit finanční částku získanou prodejem mezi účastníky rovným dílem. Odhadovaná tržní cena osobního automobilu je [částka]. Žalobkyně navrhuje, aby si osobní automobil ponechal ve svém výlučném vlastnictví žalovaný a aby žalobkyni vyplatil částku ve výši [částka]. Účastníci během manželství pořídili vybavení společné domácnosti. Žalobkyně v rodinném domě účastníků ponechala vybavení v celkové hodnotě přibližně [částka]. Žalobkyně si ze společné domácnosti odnesla vybavení v celkové hodnotě přibližně [částka]. V době trvání manželství nabyla žalobkyně do svého výlučného vlastnictví několik darů, celkově ve výši [částka]: [datum] dar od [jméno] [příjmení] ve výši [částka], [datum] dar od [jméno] [příjmení] ve výši [částka], [datum] dar od [jméno] [příjmení] ve výši [částka] [datum] dar od [jméno] [příjmení] ve výši [částka].

2. Žalovaný ve vyjádření z [datum] s žalobou nesouhlasil. Poukazoval na to, že byl nakloněn uzavření dohody ještě do doby jednání o rozvodu manželství. Žalobkyně se následně za účasti sousedů a bez vědomí žalovaného a bez sdělení o tom, že se odstěhuje, i s dětmi odstěhovala ze společného domu. Bez jakékoli porady s žalovaným, odstěhovala de facto veškerý nábytek vrchního patra a vybavení domu (např. veškeré obrazy, nástěnné hodiny, radiomagnetofon, zvířata, květiny, fotoalba, lampu atd.), které pořizovali účastníci za trvání manželství společně a nijak si jej nerozdělili. Je i zájmem žalovaného prodat nemovité věci za co nejvyšší cenu. Z kupní ceny by pak měly být nejprve uhrazeny náklady spojené s prodejem (provize RK) a dále také hypotéka. Před podáním žaloby se žalobkyně o uzavření dohody ani nepokusila. Žalobu považuje za neúplnou a vágní. S výjimkou nemovitých věcí nejsou konkretizovány věci a dluhy, které žalobkyně považuje za součást zaniklého SJM a které má zájem vypořádat. Má za to, že v rámci řízení o vypořádání zaniklého SJM soud nemůže účastníkům přikázat prodej nemovitostí, ani není možné účastníkům přikázat rozdělit si rovným dílem finanční částku získanou jejich prodejem. Pokud má žalobkyně za to, že za jí uváděnou částku [částka] je nemovité věci schopna prodat, je žalovaný připraven udělit jí k prodeji plnou moc. O přikázání nemovitých věcí do svého výlučného vlastnictví nemá zájem. Rovněž souhlasí s tím, že osobní vozidlo [anonymizováno] náleží do zaniklého SJM, naprosto ale nesouhlasí s výší žalobkyní odhadnuté tržní ceny tohoto vozidla a způsobem vypořádání, neboť o vozidlo nemá žalovaný zájem. Ohledně movitých věcí poukazoval na ustanovení § 3038 o. z. Uváděnou hodnotu movitých věcí tvořících společné vybavení bývalé rodinné domácnosti považuje absolutně nesmyslnou. O věci, které ponechala žalobkyně v domě, když se odstěhovala, žalovaný nemá zájem. V roce [rok] dostali účastníci nějaké peníze od pana [příjmení], ale jejich přesnou výši nezná. Jednalo se pouze o jednorázovou částku. Dále je třeba vypořádat dluhy účastníků, dary rodičů žalovaného žalovanému, které byly použity na pořízení věcí spadajících do zaniklého SJM, a finanční prostředky na bankovních účtech ke dni zániku SJM. Konkrétně se jedná o dluh vyplývající ze Smlouvy o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření [číslo] uzavřené účastníky jako dlužníky a [právnická osoba] dne [datum]. K e dni zániku SJM činil zůstatek dluhu cca [částka]. I poté žalovaný sám hradil a hradí ze svých výlučných prostředků veškeré následné splátky tohoto dluhu ve výši [částka] měsíčně, které je rovněž třeba zohlednit při vypořádání ve prospěch žalovaného. Dluhy ze spotřebitelských úvěrů u [právnická osoba] na obstarávání každodenních a běžných potřeb rodiny (dovolená, běžná spotřeba atd.) č.ú. [bankovní účet] se zůstatkem k zániku SJM [částka] a č.ú. [bankovní účet] se zůstatkem k zániku SJM [částka]. I oba tyto dluhy po zániku SJM žalovaný sám hradil a hradí ze svých výlučných prostředků, když i tyto platby je třeba zohlednit při vypořádání ve prospěch žalovaného. Finanční prostředky na účtech žalobkyně ke dni zániku SJM, a to účtu u [právnická osoba] [bankovní účet] a účtu u [právnická osoba] [bankovní účet]. Dluh vyplývající z půjčky od rodičů žalovaného v původní výši [částka] ze dne [datum] na pořízení vozidla Škoda Octavia, [registrační značka], z něhož byla doposud splacena částka celkem [částka]; zůstatek dluhu k vypořádání je tedy [částka]. Dar od rodičů žalovaného žalovanému v částce [částka] poskytnutý z jejich stavebního spoření na účet žalovaného dne [datum] Tyto žalovaného výlučné prostředky byly použity na stavbu domu, konkrétně na základovou desku. Dar od rodičů žalovaného žalovanému v částce [částka] poskytnutý dne [datum] Tyto žalovaného výlučné prostředky rovněž byly použity na stavbu domu, plotů, jímek atd.

3. Žalobkyně v replice z [datum] namítala, že se s žalovaným pokoušela dohodnout na prodeji nemovitých věcí. Dále poukazovala na to, že žalovaný doposud bydlí v nemovitosti zcela bezplatně a neposkytuje žalobkyni tržního nájemného. Žalobkyně proto v rámci vypořádání žádá i částku tržního nájemného za každý měsíc ode dne rozsudku o rozvodu. Žalobkyně se z domu odstěhovala z důvodu nemožnosti soužití se žalovaným. Dluh vyplývající ze smlouvy o překlenovacím úvěru ke dni zániku SJM činil [částka]. Úvěry ze spotřebitelských úvěrů u [právnická osoba] si vzal žalovaný sám. Žalobkyně o nich nikdy nevěděla a dozvěděla se o nich až z přípisu ze dne [datum]. Žádnou platbu do domácnosti ani hodnotnější věc v rámci [částka] za půjčky žalovaný do domu nekoupil. Žádné nákladné dovolené sám žalovaný nehradil. Účastníci hradili dovolené společně. Žalobkyně hradila dne [datum] sama nákladnou dovolenou ([částka]) do [anonymizováno], a to z prostředků od jejích rodičů. Žalobkyně nesouhlasí, že by byla spoludlužnicí dluhu od rodičů žalovaného. Žalobkyně na koupi auta [anonymizováno] dala platbu [částka], kterou manžel vybral z jejího účtu. Žalobkyně zcela zpochybňuje, že by celá platba daru od rodičů žalovaného v částce [částka] byla použita jako prostředky do SJM. Žalobkyně nevěděla o daru od rodičů žalovaného v částce [částka]. Ploty a jímky byly dělány svépomocí. Žádná stavební společnost na tyto práce najímána nebyla. Za částku [částka] byla dodělána dostavba 2. podlaží – obytných místností – ložnice dětí. Smlouvu o dostavbě podepisovali oba účastníci. Žalobkyně za tuto částku uhradila fakturu [číslo] [rok] na částečnou úhradu dostavby podkroví dne [datum]. Úhradu doplatku provedla v hotovosti dne [datum] ve výši [částka], kdy ze svého bankovního účtu vybrala částku [částka]. Závěrem odkázala na„ tabulku hmotného majetku s odhadem cen ke dni rozsudku o rozvodu“ s tím, že se jedná o přehled majetku, který zůstal instalován v domě a který si z domu neodvezla.

4. Žalovaný v duplice ze dne [datum] popisoval průběh jednání o společném prodeji nemovitých věcí prostřednictvím realitní kanceláře s tím, že je připraven dům zcela vyklidit a následně nechat vymalovat s tím, že by spotřebiče byly umístěny v garáži a na nákladech spojených s vyklizením, výmalbou a úklidem by se podíleli oba účastníci rovným dílem. Navrhl, aby si žalobkyně ponechala vybavení domu, protože on o něj zájem nemá. Dále navrhl, že po společném prodeji nemovitých věcí a po doplacení zůstatku úvěru ze stavebního spoření a zaplacení provize RK, by byl výtěžek z prodeje rozdělen mezi účastníky rovným dílem s tím, že tímto způsobem vypořádání by zároveň došlo i k celkovému vypořádání zaniklého SJM, kdy by již po sobě žádný z účastníků ničeho neuplatňoval. Zcela neuznává nárok žalobkyně na vypořádání částky tržního nájemného za nemovité věci. Žalobkyně se zcela sama, bez jakékoli dohody s žalovaným a jeho vědomí a nějakých zásadních konfliktů dobrovolně odstěhovala. Žalovaný odstěhování žalobkyně nepožadoval a v užívání nemovitých věcí jí nijak nebrání. Výlučně žalovaný nemovité věci udržuje a bez jakéhokoli přispění žalobkyně hradí společný úvěr ze stavebního spoření. Každý z účastníků si pak hradí náklady své domácnosti. Tento požadavek žalobkyně považuje za zcela v rozporu s dobrými mravy.

5. V dalším vyjádření z [datum] žalobkyně namítala, že zástupkyni žalovaného byla zaslána také výzva k úhradě nájemného za rodinný dům z důvodu, že celý dům užívá žalovaný skoro celý rok výlučně sám. Také se nabízí možnost částečného pronájmu domu, kterou žalovaný odmítl, v době, kdy se žalobkyně rozhodovala odejít, protože společné soužití bylo neudržitelné a velmi stresující, jak pro žalobkyni, tak i pro děti. Dále namítala, že dle připojeného potvrzení vrátila [ulice] Pyramida žalovanému na úrocích částku [částka]. Žalovaný si vzal půjčku [částka] u [obec] spořitelny, kterou hradila žalovaná ze svého účtu a celkem zaplatila na úvěru částku [částka]. Žalobkyně proto rozšířila žalobu o úhrady nájemného ve výši [částka] měsíčně počínaje červnem [rok] do dne prodeje či pronájmu rodinného domu, částky [číslo], [částka] – úrocích za rok [rok] u [obec] Pyramidy a uhrazené částky [částka] - dluhu na jméno žalovaného na částku [částka].

6. V dalším vyjádření z [datum] žalobkyně uvedla, že dne [datum] byla na její účet od paní [jméno] [příjmení] připsána částka [částka], kterou žalobkyně uhradila jako bezhotovostní příjem dne [datum] na stavbu komunikace- silnice - [variabilní symbol] [číslo]. Dne [datum] si na účet č. [bankovní účet] poslala částku [částka] z finančních prostředků darovaných od svého otce. Z tohoto spořicího účtu č. [bankovní účet] dne [datum] převedla částku [částka] ve prospěch účtu č. [bankovní účet]. Z účtu č. [bankovní účet] pak byla dne [datum] hrazena platba na základě smlouvy o dílo [anonymizováno] [rok] - částka [částka]. Z účtu č. [bankovní účet], resp. ze svých výlučných prostředků uhradila žalobkyně částku [částka] – podlaha zařízení podkroví. Popřela, že by věděla o dluzích žalovaného a že by žalovaný použil finanční prostředky, které si u bankovních ústavů zapůjčil do SJM. Do SJM tak nenáleží.

7. Žalovaný v dalším vyjádření z [datum] doplnil, že smlouva o úvěru [číslo] č. úvěrového účtu: [bankovní účet], se zůstatkem k zániku SJM [částka] byla uzavřena dne [datum] na částku ve výši [částka] a tato byla splácena z účtu žalovaného č. ú. [bankovní účet], a to měsíční splátkou ve výši [částka] měsíčně, a to i po zániku SJM. Smlouva o úvěru [číslo] č. úvěrového účtu: č. ú. [bankovní účet], se zůstatkem k zániku SJM [částka] byla uzavřena dne [datum] na částku ve výši [částka] a tato byla splácena z účtu žalovaného č. ú. [bankovní účet], a to měsíční splátkou ve výši [částka] měsíčně, a to i po zániku SJM. V obou případech se jednalo o úvěry na obstarávání každodenních a běžných potřeb rodiny (dovolená, platba za energie, běžná spotřeba – jídlo a drobné spotřebiče). Z uvedených spotřebitelských úvěrů bylo mj. žalovaným zakoupeno a uhrazeno: lednička zakoupená dne [datum] za [částka], klimatizace zakoupená dne [datum] za [částka], radiomagnetofon zakoupený dne [datum] za [částka], platby elektřiny a plynu [anonymizováno] za období od [datum] do [datum] ve výši celkem [částka] a platby pobytů – dovolených v zahraničí zakoupených přes [webová adresa], kterých se účastnila celá rodina: [datum] ([částka]), [datum] ([částka]), [datum] ([částka]), [anonymizováno] - [datum] [země] - více hotelů ([částka] + [částka] + [částka] + [částka]), [anonymizováno] - [datum] - [země] ([částka] + [částka] + [částka] + [částka]), [anonymizováno] - [datum] ([částka]) a [anonymizováno] - [datum] ([částka]). Otec žalovaného nabídl účastníkům půjčku finančních prostředků, kterou nakonec žalovaný přijal a požádal o finanční prostředky ve výši [částka] s tím, že pro poskytnutí – zaplacení dané částky uvedl žalovaný v e-mailové komunikaci č. ú. žalobkyně [bankovní účet], na které otec žalovaného uvedenou částku ve výši [částka] zaplatil, a obratem poté byla z účtu žalobkyně uhrazena kupní cena vozidla. Z dluhu byla doposud splacena částka celkem [částka]. [jméno] od rodičů žalovaného žalovanému v částce [částka] poskytnutý na účet žalovaného dne [datum] a v částce [částka] poskytnutý na účet žalovaného dne [datum], byly jako výlučné prostředky žalovaného použity na stavbu domu, konkrétně na zakoupení pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] včetně připojení tohoto pozemku na inženýrské sítě a veřejné komunikace a jejich vybudování a s tím související služby a práce blíže specifikované v čl. 2 odst. 3. dodatku [číslo] ke smlouvě o obstarání věci uzavřené s [právnická osoba] jako obstaratelem a účastníky jako objednateli. Žalovaný ze svých výlučných prostředků uhradil dne [datum] na základě obstaratelem vystavené proforma faktury [číslo] částku [částka] a především na základovou desku dle smlouvy o dílo o dodávce stavby ze dne [datum] za celkovou částku [částka]. Žalovaný po celou dobu od zániku SJM hradí na dluh ze Smlouvy o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření [číslo] ze svých výlučných prostředků měsíčně splátku po [částka].

8. Při jednání konaném dne [datum] učinili účastníci nesporným, že jejich manželství, které bylo uzavřeno dne [datum], bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu Praha-východ č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum]. Dále učinili nesporným, že předmětné nemovité věci spadají do SJM účastníků a ani jeden z účastníků nemá zájem o přikázání nemovitých věcí do svého výlučného vlastnictví. Dluh ze smlouvy o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření [číslo] uzavřené dne [datum] s [právnická osoba] je součástí SJM účastníků. Osobní [značka automobilu], [registrační značka], je součástí SJM účastníků, obvyklá cena automobilu je [částka] a má být přikázán do výlučného vlastnictví žalovaného. Movité věci, jejichž rozpis je uveden na [číslo listu], jsou součástí SJM účastníků, každý z účastníků si ponechá movité věci, které mu zůstaly v držení a účastníci si na vypořádání těchto nároků nebudou vzájemně ničeho hradit.

9. Z provedených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav.

10. Z kupní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi [anonymizována čtyři slova], [IČO], jako prodávající, a žalobkyní a žalovaným jako kupujícími. Předmětem prodeje byl pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra] v k.ú. [obec], určený pro výstavbu rodinného domu. Kupní cena činila [částka].

11. Z dodatku [číslo] ke Smlouvě o obstarání věci uzavřeného mezi společností [právnická osoba] jako obstaratelem a účastníky jako objednateli bylo zjištěno, že obstaratel, zmocněný vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] k jeho prodeji účastníkům, se zavázal obstarat činnost potřebnou pro převod vlastnického práva k pozemku a pro připojení pozemku na inženýrské sítě a veřejné komunikace. Cena plnění činila [částka].

12. Z proforma faktury [číslo] vystavené dne [datum] společností [právnická osoba] bylo zjištěno, že žalovanému vyúčtovala cenu dle smlouvy o obstarání věci ze dne [datum] (pozemek [číslo] v k.ú. [obec]) po odečtení záloh ([částka]) celkem [částka]. [příjmení] mela být uhrazena na účet č. [bankovní účet].

13. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] vedeného na jméno žalovaného ze dne [datum] bylo zjištěno, že na tento účet byla dne [datum] poukázána platba ve výši [částka] z účtu [číslo].

14. Z příkazu k úhradě ze dne [datum] z účtu č. [bankovní účet] byla poukázána platba [částka] na účet č. [bankovní účet].

15. Ze smlouvy o dílo ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalovaným jako objednatelem a [právnická osoba] [právnická osoba] jako zhotovitelem. Předmětem plnění bylo provedení stavby základové desky [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] dle projektu na parcele [číslo] [obec] Cena díla činila [částka] bez DPH. Montážní práce měly být ukončeny do [datum]. Záloha ve výši [částka] měla být uhrazena po provedení výkopových prací.

16. Ze smlouvy o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření [číslo] bylo zjištěno, že byla uzavřena dne [datum] mezi [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], jako věřitelem, žalovaným jako dlužníkem a žalobkyní jako spoludlužníkem, a to na základě smlouvy o stavebním spoření [číslo] [právnická osoba] se v této smlouvě zavázala poskytnout překlenovací úvěr ve výši [částka]. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky.

17. Z výběrního lístku ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný vybral z účtu č. [bankovní účet] částku ve výši celkem [částka].

18. Z příjmového pokladního dokladu [anonymizováno] [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že tato společnost přijala platbu [částka].

19. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] vedeného na jméno žalovaného ze dne [datum] bylo zjištěno, že na tento účet byla dne [datum] poukázána platba ve výši [částka] z účtu č. [bankovní účet] ([jméno] [celé jméno žalobkyně]).

20. Z příjmového pokladního dokladu [anonymizováno] [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že tato společnost přijala od žalovaného platbu ve výši [částka] dle [anonymizována dvě slova] [rok].

21. Z příjmového pokladního dokladu [anonymizováno] [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že tato společnost přijala od žalovaného platbu ve výši [částka] dle [anonymizována dvě slova] [rok].

22. Z e-mailu [celé jméno žalovaného] žalovanému ze dne [datum], [údaj o čase] hodin, bylo zjištěno, že žalovanému sdělil, že má od nich nabídku na peníze formou půjčky, kde nemá úroky.

23. Z e-mailu žalovaného [celé jméno žalovaného] ze dne [datum], [údaj o čase] hodin, bylo zjištěno, že mu sdělil, že prosí o zaslání částky [částka] na účet č. [bankovní účet].

24. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] vedeného na jméno žalobkyně ze dne [datum] bylo zjištěno, že na tento účet byla dne [datum] připsána platba ve výši [částka] od [celé jméno žalovaného] ([bankovní účet]). Dne [datum] byla na účet č. [bankovní účet] poukázána částka [částka] (faktura [anonymizováno]).

25. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] vedeného na jméno žalobkyně ze dne [datum] bylo zjištěno, že na tento účet byla dne [datum] připsána platba ve výši [částka] od [jméno] [příjmení].

26. Z usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], jež nabylo právní moci dne [datum], bylo zjištěno, že jím bylo Ing. [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], potvrzeno nabytí veškerého majetku připadajícího do pozůstalosti po [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], zemřelé dne [datum] [obec] hodnota pozůstalosti činila [částka].

27. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] vedeného na jméno žalobkyně ze dne [datum] bylo zjištěno, že na tento účet byla dne [datum] připsána platba ve výši [částka] od [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

28. Z příkazu k úhradě ze dne [datum] a z výpisu z účtu č. [bankovní účet] vedeného na jméno žalobkyně ze dne [datum] bylo zjištěno, že [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] poukázal ze svého účtu č. [bankovní účet] na účet č. [bankovní účet] částku [částka].

29. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] vedeného na jméno žalobkyně ze dne [datum] bylo zjištěno, že dne [datum] byla na tento účet z účtu č. [bankovní účet] poukázána částka [částka].

30. Z pokladního dokladu ze dne [datum] bylo zjištěno, že na účet č. [bankovní účet] vedený na jméno žalobkyně byl proveden vklad hotovosti ve výši [částka].

31. Ze smlouvy o dílo ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným jako objednateli a [právnická osoba], [anonymizováno], [IČO], jako zhotovitelem. Předmětem smlouvy bylo zhotovení díla – dostavby podkroví rodinného domu na parcele [číslo] v k.ú. [obec]. K zahájení prací mělo dojít [datum]. K dokončení prací mělo dojít do 3 měsíců od zahájení. Účastníci se za provedení díla zavázali uhradit zhotoviteli cenu ve výši [částka], která byla specifikována v položkovém rozpočtu z [datum]. Z položkového rozpočtu ze dne [datum] bylo zjištěno, že celková cena činila [částka]. Fakturou [číslo] [rok] byla vyúčtována částka [částka]. Po odečtení této částky činila výše nedoplatku [částka].

32. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] vedeného na jméno žalobkyně ze dne [datum] bylo zjištěno, že dne [datum] byla z tohoto účtu na účet č. [bankovní účet] poukázána částka [částka].

33. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] vedeného na jméno žalobkyně ze dne [datum] bylo zjištěno, že na tento účet byla dne [datum] z účtu č. [bankovní účet] připsána platba ve výši [částka] a dále byla z tohoto účtu dne [datum] poukázána na účet č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol] částka [částka].

34. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] vedeného na jméno žalobkyně ze dne [datum] bylo zjištěno, že dne [datum] byla na účet [právnická osoba] poukázána platba ve výši [částka], dále byla ne [datum] na tento účet z účtu č. [bankovní účet], vedeného na jméno žalobkyně, připsána platba ve výši [částka] a konečně dne [datum] byla z tohoto účtu vybrána hotovost ve výši [částka].

35. Ze smlouvy o úvěru reg. [číslo] č. účtu [bankovní účet], uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] a žalovaným bylo zjištěno, že tato banka se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr v celkové výši [částka]. Žalovaný se zavázal úvěr splatit do [datum] spolu s úroky ve výši [anonymizováno] p.a.. Výše anuitní splátky činila [částka].

36. Z potvrzení rezervace [webová adresa] a výpisu z účtu bylo zjištěno, že žalovaný dne [datum] hradil [částka] ([částka]), dne [datum] [částka] ([částka]), dne [datum] ubytování v [anonymizováno] ve výši [částka] ([částka]) a dne [datum] ubytování u [jméno] ve výši [částka] ([částka]), tj. celkem [částka]

37. Z potvrzení rezervace [webová adresa] a výpisu z účtu bylo zjištěno, že žalovaný dne [datum] hradil [částka] ([částka]), dne [datum] ubytování v [anonymizováno] ve výši [částka] ([částka]), dne [datum] ubytování v [anonymizováno] ve výši [částka] ([částka]) a dne [datum] ubytování v [anonymizováno] ve výši [částka] ([částka]), tj. celkem [částka]

38. Z potvrzení rezervace [webová adresa] a výpisu z účtu č. [bankovní účet] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný dne [datum] hradil ubytování v [anonymizováno] ve výši [částka] ([částka]) a dne [datum] platbu [anonymizováno] ve výši [částka], tj. celkem [částka].

39. Z faktury [číslo] vystavené dne [datum] [právnická osoba] a.s. bylo zjištěno, že žalovanému za nákup radiomagnetofonu [anonymizováno] a související služby vyúčtovala částku [částka].

40. Ze smlouvy o úvěru reg. [číslo] č. účtu [bankovní účet], uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] a žalovaným bylo zjištěno, že tato banka se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr v celkové výši [částka]. Žalovaný se zavázal úvěr splatit do [datum] spolu s úroky ve výši [anonymizováno] p.a. Výše anuitní splátky činila [částka].

41. Z faktury [číslo] vystavené dne [datum] [právnická osoba] [obec], spol. s r.o. bylo zjištěno, že žalovanému za nákup chladničky [příjmení] a související služby vyúčtovala částku [částka].

42. Z faktury [číslo] vystavené dne [datum] [právnická osoba] a.s. bylo zjištěno, že žalovanému za nákup mobilní klimatizace [anonymizováno] a související služby vyúčtovala částku [částka].

43. Z potvrzení [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně neměla k tomuto dni u této společnosti žádné nesplacené pohledávky.

44. Z potvrzení [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že na úrocích ze smlouvy o úvěru [číslo] bylo za rok [rok] zaplaceno [částka].

45. Z výpisu z účtu stavebního spoření za rok [rok] ze dne [datum] bylo zjištěno, že počáteční zůstatek smlouvy [číslo] uzavřené s [právnická osoba] činil [částka] a konečný zůstatek činil [částka].

46. Z výpisu z účtu úvěru ve fázi překlenovacího úvěru za rok [rok] ze dne [datum] bylo zjištěno, že počáteční zůstatek smlouvy [číslo] uzavřené s [právnická osoba] činil [částka] a konečný zůstatek činil [částka].

47. Z darovací smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi Ing. [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], jako dárcem, a žalobkyní jako obdarovanou. Ve smlouvě bylo uvedeno, že [anonymizováno] [obec] burel předal své dceři dne [datum] v hotovosti částku ve výši [částka] a dne [datum] v hotovosti částku [částka].

48. Z rozsudku Okresního soudu Praha-východ ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], bylo zjištěno, že jím byla schválena dohoda účastníků o úpravě poměrů k nezletilým dětem ([jméno], [datum narození], a [jméno], [datum narození]) pro dobu před a po rozvodu manželství účastníků. Nezletilý [jméno] při pohovoru dne [datum] uvedl, že má dobrý vztah k oběma rodičům, komunikuje s nimi bez problémů. Nezletilá [jméno] při pohovoru dne [datum] uvedla, že má k otci kladný vztah, čas spolu však netráví, protože mají každý odlišné zájmy. Žalovaná pracovala jako lékařka ve společnosti [právnická osoba] a [právnická osoba], [anonymizována čtyři slova]. Úhrn jejích příjmů za rok [rok] činil [částka]. Žalovaný pracoval jako IT analytik v [právnická osoba] s čistým měsíčním příjmem [částka].

49. Z výpisů z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví] v k.ú. [obec] k datu [datum] a k datu [datum] bylo zjištěno, že předmětné nemovité věci jsou evidovány s vlastnickým právem účastníků (SJM). Nemovité věci jsou zatíženy zástavním právem smluvním pro pohledávky [právnická osoba] na základě smluv o zřízení zástavního práva ze dne [datum] a [datum]. V části [anonymizováno] výpisu jsou jako nabývací tituly uvedeny kupní smlouva ze dne [datum] s právními účinky vkladu práva ke dni [datum], stavební povolení [anonymizováno] [obec], stavební úřad, ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], a kupní smlouva ze dne [datum] s právní mi účinky zápisu k okamžiku [datum].

50. Z rozsudku Okresního soudu Praha-východ ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], bylo zjištěno, že jím bylo rozvedeno manželství účastníků uzavřené dne [datum]. Manželství bylo rozvedeno podle ustanovení § 755 o. z., kdy jako příčina rozvratu manželství byly zjištěny rozdílné pohledy účastníků na společný život.

51. Z odhadu ze dne [datum] bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba], [IČO], odhadla tržní hodnotu nemovitých věcí na [list vlastnictví] v k.ú. [obec] částkou [částka].

52. Ze srovnávací tržní analýzy ze dne [datum] bylo zjištěno, že jí vypracoval realitní makléř [jméno] [příjmení]. Dům na adrese [adresa žalobkyně a žalovaného], vč. provize realitní kanceláře. Jedná se o rodinný dům 4 + 1 se zahradou s obytnou plochou [výměra].

53. Z dokumentace [anonymizováno] realitní kancelář bylo zjištěno, že navrhovaná prodejní cena nemovitých věcí činila [částka]. V rodinném domě s podlahovou plochou [výměra] je kuchyně s jídelnou, obývací pokoj, komora, koupelna s vanou a WC, chodba, ložnice, v patře dva pokoje, šatna, chodba, koupelna se sprchovým koutem a WC a dřevěné schodiště. Roční náklady na provoz domu jsou do [částka].

54. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] vedeného na jméno žalovaného ze dne [datum] bylo zjištěno, že počáteční zůstatek jistiny činil [částka].

55. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] vedeného na jméno žalovaného ze dne [datum] bylo zjištěno, že počáteční zůstatek jistiny činil [částka].

56. Z potvrzení [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že na úrocích ze smlouvy o úvěru [číslo] bylo za rok [rok] zaplaceno [částka]. 57. [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že pro žalobkyni vede účet č. [bankovní účet]. Z připojeného výpisu z tohoto účtu za období od [datum] – [datum] bylo zjištěno, že ke dni [datum] činil zůstatek na tomto účtu [částka].

58. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že pro žalobkyni veden účet [číslo]. Výše zůstatku na tomto účtu ke dni [datum] činila [částka].

59. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že ke dni [datum] činil nesplacený zůstatek na úvěrovém účtu [číslo] částku [částka]. Žalovaný dluh splácí splátkami po [částka], které byly hrazeny ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] ([anonymizováno] x [částka] = [částka]). Nedoplatek ke dni [datum] činil [částka]. 60. [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že tato společnost poskytla žalovanému dne [datum] na základě smlouvy o úvěru [číslo] úvěr na částku [částka]. Žalobkyně byla vedena jako spoludlužník. Úvěr [číslo] byl splácen z účtu č. [bankovní účet] a doplacen dne [datum].

61. Z e-mailu [jméno] [příjmení], ekonomické poradkyně, ze dne [datum], [údaj o čase] hodin, bylo zjištěno, že pokud celková zaplacená částka úroků z úvěru na bydlení za rok [rok] činila [částka], činí sleva na dani [anonymizováno] z této částky, tj. [částka] (zaokrouhleno [částka]). Ten, kdo si uplatňuje slevu z úroků, dostane od finančního úřadu vratku na dani [částka].

62. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že pro žalovaného vede běžný účet č. [bankovní účet] a spořicí účet č. [bankovní účet]. Zůstatek na běžném účtu ke dni [datum] činil [částka]. Zůstatek na spořicím účtu ke dni [datum] činil [částka].

63. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že pro žalovaného vede účet [číslo]. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že výše zůstatku na tomto účtu ke dni [datum] činila [částka].

64. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] bylo zjištěno, že žalovaný v období od [datum] do [datum] uhradil na platbách [anonymizováno] celkem [částka]. Z výpisu z účtu za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že na účet [číslo] ([právnická osoba]) byly poukázány platby v celkové výši [částka].

65. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že ke dni vyhotovení této zprávy činil konečný zůstatek na úvěrovém účtu [číslo] částku [částka]. Žalovaný uhradil ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] splátky po [částka], tj. celkem [částka] ([anonymizováno] x [částka]).

66. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že celková dlužná částka na úvěrovém účtu [číslo] činí [částka] a na úvěrovém účtu [číslo] činí [částka]. V období od [datum] bylo na úvěrovém účtu [číslo] splaceno celkem [částka] a na úvěrovém účtu [číslo] celkem [částka].

67. Na základě shora provedených důkazů a skutečností, které účastníci učinili mezi sebou nespornými, a které nijak neodporují provedeným důkazům, dospěl soud k závěru o skutkovém stavu a to, že manželství účastníků uzavřené dne [datum], bylo rozvedeno rozsudkem, který nabyl právní moci dne [datum]. Manželé nabyli v průběhu trvání manželství nemovité věci a osobní automobil. V průběhu manželství pak oba účastníci vynaložili ze svých výhradních prostředků částky na nemovité věci v SJM. Manželé konečně převzali v průběhu trvání manželství dosud neuhrazené dluhy. Zjištěný skutkový stav je pak dále pro větší přehlednost popsán u jednotlivých položek níže.

68. S ohledem na shora uvedené měl soud skutkový stav za dostatečně prokázaný, a proto další návrhy na doplnění dokazování zamítl. Dle soudu bylo nadbytečné provádět žalovaným navržený výslech svědků [jméno] a [jméno] [příjmení] (rodičů žalovaného), když uzavření smlouvy o půjčce bylo prokázáno předloženou e-mailovou komunikací z května [rok] a poskytnutí půjčky bylo prokázáno výpisem z účtu z [datum]. Žalovaná učinila při jednání dne [datum] výši nesplaceného zůstatku ([částka]) nespornou. Soud pak dále neprováděl důkaz e-mailovou komunikací právních zástupkyň účastníků, když tato se vztahovala pouze k mimosoudnímu jednání účastníků.

69. Při vypořádání SJM vzniklého za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., a zaniklého za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., soud postupuje podle zákona č. 89/2012 Sb. (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod [číslo] [rok] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní).

70. S ohledem na výše uvedené a skutečnost, že SJM účastníků zaniklo již za účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), tj. po [datum], konkrétně dne [datum], kdy nabyl právní moci rozsudek o rozvodu manželství účastníků, soud SJM účastníků vypořádal za použití příslušných ustanovení o. z.

71. Podle ustanovení § 709 odst. 1 o. z. součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku. Podle odstavce 3 citovaného ustanovení součástí společného jmění je také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva. To neplatí, pokud jeden z manželů nabyl podíl způsobem zakládajícím podle odstavce 1 jeho výlučné vlastnictví. Nabytí podílu nezakládá účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev.

72. Podle ustanovení § 710 o. z. součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže a) se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo b) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

73. Podle ustanovení § 737 odst. 2 o. z. vypořádání dluhů má účinky jen mezi manžely.

74. Podle ustanovení § 740 o. z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

75. Podle ustanovení § 742 odst. 1 o. z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.

76. Podle ustanovení § 143 odst. 1 písm. b) zákona č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“) tvoří společné jmění manželů závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého. Nemovité věci 77. Předmětem řízení byly pozemek parc. č. st. [anonymizováno] a pozemek parc. č. st. [anonymizováno], na kterých stojí stavba – rodinný dům [adresa], pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] vše v k.ú. [obec]. Mezi účastníky nebylo sporným, že předmětné nemovité věci spadají do SJM účastníků, resp. že byly nabyty v průběhu trvání manželství, přičemž z provedených důkazů bylo zjištěno, že účastníci nabyli pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra] v k.ú. [obec] na základě kupní smlouvy ze dne [datum] a v průběhu trvání manželství došlo k výstavbě předmětného rodinného domu (viz výpisy z KN, kupní smlouva, dodatek [číslo] smlouva o dílo). Žalobkyně navrhovala, aby byly nemovité věci, jejichž obvyklá cena činí [částka], prodány ve veřejné dražbě a výtěžek rozdělen mezi účastníky. Žalovaný navrhoval, aby účastníci nemovité věci, jejichž obvyklá cena činí [částka], společným postupem prodali a výtěžek si rozdělili rovným dílem.

78. S ohledem na rozdílná stanoviska obou účastníků ke způsobu vypořádání nemovitých věcí se soud zabýval možnými způsoby vypořádání této položky.

79. Přikázání nemovitých věcí jednomu z účastníků nebylo v daném případě na místě, když kritériem pro možnost provést vypořádání přikázáním věci do výlučného vlastnictví některého z účastníků je i jeho solventnost (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. 22 Cdo 1942/2016, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 2. 2021, sp. zn. 22 Cdo 3297/2020, jež jsou přiměřeně aplikovatelná i v řízení o vypořádání společného jmění manželů). Žalovaný projevil zájem o návrh žalobkyně, že by byly nemovité věci přikázány do jeho vlastnictví, pokud by vypořádací podíl činil nejméně [částka], nicméně následně uvedl, že nedosáhne na hypoteční úvěr k zaplacení požadovaného vypořádání žalobkyní. Pokud by tak žalobkyně pozbyla vlastnictví k tomuto aktivu SJM, nedostalo by se jí v přiměřené době odpovídajícímu ekvivalentu v penězích. Žalobkyně zájem o přikázání nemovitých věcí do svého vlastnictví neměla, když uváděla, že s ohledem na určité existenční potíže je jejím cílem co nejrychlejší vypořádání SJM a zpeněžení aktiv.

80. Možným způsobem vypořádání je rozdělení společné věci. Předpokladem je dělitelnost věci (§ 1144 o. z. ve spojení s § 712 o. z.). Soud má za to, že předmětné nemovité věci není možné rozdělit s ohledem na zásadní neshody mezi účastníky, které pravděpodobně vedly k odstěhování žalobkyně i k tomu, že se účastníci nebyly v průběhu soudního řízení schopni domluvit ani na výběru realitní kanceláře, která by měla realizovat prodej nemovitých věcí (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2019, sp. zn. 22 Cdo 3385/2019). Nelze odhlédnout ani od výše popsaného dispozičního řešení nemovitých věcí a skutečnosti, že stavbu lze reálně dělit jen vertikálně (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2018, sp. zn. 22 Cdo 837/2018). Dle soudu tak v daném případě nebyly splněny podmínky pro rozdělení nemovitých věcí mezi účastníky.

81. SJM lze vypořádat i tak, že soud založí podílové spoluvlastnictví obou (bývalých) manželů a určí jejich spoluvlastnické podíly na společné věci. Současně je však tento způsob velmi problematický. Zejména v případě zániku manželství rozvodem zakládá majetkové společenství mezi osobami, které spolu často nejsou s to vycházet. (viz Melzer F. a kol. Občanský zákoník IV. svazek. § 655-975 Rodinné právo. Velký komentář. Komentář k § 929 až 955. Praha: Leges, 2016, str. 599). Ponechání věci ve spoluvlastnictví obou manželů, kteří ohledně vypořádání nebyli schopni najít shodu prostřednictvím dohody, není žádoucí. Je třeba si uvědomit, že je zde zakládáno nové majetkové společenství mezi osobami, u kterých jsou velmi často značně narušeny či zcela rozvráceny jejich osobní vazby, je omezena schopnost vzájemné komunikace, možnost nalezení shody atp. K této variantě vypořádání by tedy mělo být přistoupeno spíše výjimečně tam, kde jiné řešení není možné, respektive účelné či hospodárné (viz Hrušáková, M., Králíčková, Z., Westphalová, L. a kol.: Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655-975). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, k § 740). Možnost vypořádat SJM i tím způsobem, že soud přikáže rodinný domek do podílového spoluvlastnictví bývalých manželů, připouští i judikatura (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 5. 2001, sp. zn. 22 Cdo 629/2000 či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 2. 2004, sp. zn. 30 Cdo 1510/2002).

82. Nejvyšší soud se za účinnosti obč. zák. k možnosti vypořádání společného jmění nařízením prodeje společných nemovitostí a rozdělením výtěžku mezi účastníky ve stanoveném dílu, stavěl negativně. Argumentoval i tím, že nařídí-li soud při zrušení podílového spoluvlastnictví k nemovitosti její vypořádání prodejem a k prodeji (vypořádání) nedojde, pak spoluvlastnictví dále trvá. Naproti tomu bezpodílové spoluvlastnictví (společné jmění) manželů zpravidla zaniklo se zánikem manželství. Není možné, aby soud vypořádal SJM tak, že nařídí prodej nemovitostí, u něhož nelze vyloučit, že nebude realizován, tedy že nemovitosti nebudou prodány a nebude výtěžek, který by bylo lze mezi účastníky rozdělit. Oproti obč. zák. nová právní úprava výslovně odkazuje na úpravu spoluvlastnictví (§ 712), která zahrnuje i způsoby vypořádání podílového spoluvlastnictví (§ 1141 an.). Odkazuje tedy i na vypořádání prodejem věci a rozdělením výtěžku (§ 1141 odst. 2, § 1147 věta druhá). Přesto je třeba připustit, že výše uvedená judikatura poukazuje na skutečný problém uvedeného způsobu vypořádání společného jmění, když při doslovné aplikaci citovaných ustanovení skutečně hrozí situace trvale nevypořádaného společného jmění. Je třeba si uvědomit, že zkoumaný způsob vypořádání není v rozporu s vlastním smyslem vypořádání SJM. Bránit tomuto způsobu vypořádání by nedávalo dobrý smysl, neboť by stejného cíle manželé mohli dosáhnout jinými prostředky, jen s vyššími transakčními náklady. Manželé mohou dosáhnout založení podílového spoluvlastnictví (např. dohodou o vypořádání, nebo i soudním vypořádáním) a následně žalovat na jeho zrušení a vypořádání podle § 1147 věta druhá. Lze tedy dosáhnout téhož, jen se zvýšenými transakčními náklady, kdy např. musí proběhnout další soudní řízení. Ovšem i pokud by tak soud učinil proti vůli některého z manželů, nelze a priori dovozovat rozpor s účelem institutu vypořádání. Přikázání do výlučného vlastnictví jednomu z manželů proti vůli druhého společně s kompenzační povinností vůči druhému je přípustné. Naopak nevyužití uvedeného způsobu vypořádání může někdy dokonce bránit naplnění účelu vypořádání. Spravedlivé vypořádání společného jmění vyžaduje nejen jeho rozdělení, ale i co možná největší zachování jeho hodnoty; z toho ostatně vychází výše uvedené kritérium dělitelnosti. Existují přitom případy, kdy nejefektivnější rozdělení společné hodnoty může být dosaženo právě prodejem společné věci a rozdělení výtěžku. Příkladem může být situace, kdy manželé mají např. společnou jednu velmi hodnotnou věc (např. nemovitost), přičemž žádný z nich nemá dostatek prostředků na vyplacení druhého manžela a jejich vzájemné vztahy jsou natolik rozvráceny, že nelze předpokládat rozumnou společnou správu při existenci podílového spoluvlastnictví. Přikázání věci do výlučného vlastnictví s kompenzační povinností by tohoto manžela mohlo ekonomicky nepřiměřeně zatížit, bez zjevného důvodu by též jen on sám nesl náklady spojené s prodejem této věci. Přikázání do podílového spoluvlastnictví by jen aktivovalo nový sporo zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, který by stejně směřoval ke stejnému výsledku. Tyto důvody tedy silně hovoří pro umožnění tohoto způsobu vypořádání společného jmění. Jelikož je toto řízení iudicium duplex, soud není vázán návrhy stran ohledně způsobu vypořádání. To však samozřejmě neznamená, že by neměl přihlédnout ke společné vůli stran (viz Melzer F. a kol. Občanský zákoník IV. svazek. § 655-975 Rodinné právo. Velký komentář. Komentář k § 929 až 955. Praha: Leges, 2016, str. 599 a násl.).

83. S ohledem na vše shora uvedené soud dospěl k závěru, že je na místě vypořádat nemovité věci nařízením prodeje ve veřejné dražbě za současného rozdělení výtěžku prodeje mezi účastníky rovným dílem (po uspokojení dluhů z titulu nákladů prodeje a smlouvy o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření). Byla zohledněna zejména skutečnost, že účastníci mají v SJM velmi hodnotnou nemovitou věc, ale žádný z nich není schopen vyplatit druhého manžela a jejich vzájemné vztahy jsou natolik rozvráceny, že nelze předpokládat rozumnou společnou správu při existenci podílového spoluvlastnictví (viz výroky II. a III.). Pro úplnost soud uvádí, že účastníci jsou spoluvlastníky nemovitých věcí až do jejich faktického prodeje a rozdělení výtěžku a mohou tak stále přistoupit k jejich přímému prodeji (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2012, sp. zn. 22 Cdo 2654/2011).

84. Žalobkyně učinila předmětem řízení nájemného za předmětné nemovité věci ve výši [částka] měsíčně od června [rok], když namítala, že se z nemovitosti s dětmi odstěhovala z důvodu velmi stresujícího a neudržitelného společného soužití, přičemž žalovaný odmítl možnost částečného pronájmu domu. Tvrdila, že nájemné obdobných nemovitých věcí činí cca [částka] měsíčně. Žalovaný namítal, že se žalobkyně odstěhovala náhle a bez jeho vědomí, přičemž on jí v užívání nemovitých věcí nebránil. Užívá pouze spodní patro a žalobkyně tak mohla užívat horní patro.

85. Institut tzv. společného jmění manželů v zásadě vyjadřuje rovné postavení manželů a je určitým průlomem do individualizovaného vlastnického práva. Jestliže zanikne manželství, zaniká i společné jmění manželů. Zanikne-li společné jmění manželů, má se provést vypořádání. Právní vztahy bývalých manželů v přechodném období, které vzniká mezi zánikem společného jmění manželů a jeho vypořádáním, nejsou zákonem výslovně upraveny a je nutné posuzovat je obdobně podle předpisů o společném jmění manželů. Každému z bývalých manželů tak náleží právo k celé věci omezené jen stejným právem druhého bývalého manžela. Užívá-li tudíž bývalý manžel věc, která náležela do společného jmění manželů, k jehož vypořádání dosud nedošlo, nelze dovozovat, že se na úkor druhého z bývalých manželů bezdůvodně obohacuje; důvodem užívání je jeho vlastnické právo k (celé) věci. Jinak řečeno, jestliže vztah mezi spoluvlastníky nelze vymezit ideálním podílem vyjadřujícím míru, jakou se podílejí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví ke společné věci, je logicky vzato vyloučeno, aby se jeden ze spoluvlastníků na úkor druhého užíváním (celé) věci obohatil. Obohacení spoluvlastníka může spočívat pouze v užívání většího rozsahu předmětu spoluvlastnictví, než který odpovídá jeho spoluvlastnickému podílu. Pokud jeden z bývalých manželů v období po zániku společného jmění do jeho vypořádání brání druhému realizovat své vlastnické právo k věci, může se tento bránit výlučně způsobem, který mu umožňuje zákon; nápravu však nelze sjednat v rámci institutu bezdůvodného obohacení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. 22 Cdo 5866/2017).

86. S ohledem na shora uvedené judikaturní závěry byl proto návrh žalobkyně ohledně předmětné položky zamítnut (viz výrok VI.). Movité věci 87. Žalobkyně vzala při jednání [datum] zpět návrh na vypořádání shora specifikovaných movitých věcí a žalovaný s tímto částečným zpětvzetím žaloby souhlasil. Soud proto řízení ve vztahu k těmto položkám částečně zastavil v souladu s ustanovením § 96 odst. 2 o. s. ř. (viz výrok I.).

88. Předmětem řízení byl dále [značka automobilu]. Mezi účastníky bylo nesporným, že jej nabyli v průběhu trvání manželství (z provedených důkazů – výpisů z účtu - bylo zjištěno, že k úhradě kupní ceny automobilu ve výši [částka] došlo dne [datum]), jeho obvyklá cena je [částka] a má být přikázán do výlučného vlastnictví žalovaného. Soud proto předmětný automobil přikázal do výlučného vlastnictví žalovaného (viz výrok IV. bod b) odst. 1). Dluhy ze smlouvy o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření, ze spotřebitelských úvěrů a ze smlouvy o půjčce 89. Předmětem řízení byl dluh ze smlouvy o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření [číslo] uzavřené dne [datum] s [právnická osoba] Mezi účastníky bylo nesporným, že je tento dluh, který jim společně vznikl za trvání manželství, součástí SJM. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že konečný zůstatek na úvěrovém účtu činil [částka].

90. Žalovaný navrhl, aby byly vypořádány dluhy ze dvou spotřebitelských úvěrů poskytnutých ve výši [částka] a [číslo] [právnická osoba] Žalobkyně namítala, že předmětné úvěry si vzal žalovaný sám, a to bez vědomí žalobkyně, která se o nich dozvěděla až z přípisu ze dne [datum]. Dále namítala, že žalovaný nepoužil čerpané finanční prostředky do SJM, jednalo se o dispozici nad rámec majetkových poměrů účastníků a s ohledem na měsíční příjmy účastníků (přes [částka]) nebyl důvod pro to, aby si bral žalovaný úročený úvěr. Z provedených důkazů bylo zjištěno, že první smlouvu o úvěru (ve výši [částka]) uzavřel žalovaný dne [datum] a druhou smlouvu o úvěru (ve výši [částka]) uzavřel dne [datum], tj. za trvání manželství účastníků (viz smlouvy o úvěru). S ohledem na datum uzavření obou smluv, bylo ve věci aplikováno ustanovení § 710 o. z. (které přineslo zásadní změny oproti dřívější úpravě ve vymezení dluhů, které se stávají součástí SJM). Podle citovaného ustanovení jsou součástí SJM i dluhy převzaté za trvání manželství jen jedním z manželů bez souhlasu druhého, pokud se jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny. Podle dřívější úpravy platilo, že do SJM nepatřily závazky, které převzal jeden z manželů bez souhlasu druhého, pokud jejich rozsah přesahoval míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů. Zákonodárce tedy opustil poměřování převzatého závazku k míře přiměřené majetkovým poměrům manželů.

91. Potřeby každodenní nastávají pravidelně (téměř) každý den při chodu domácnosti. Běžné potřeby rodiny nemusí nastat každý den. Nové znění vychází z„ potřebnosti rodiny“ pojaté kvalitativně i kvantitativně. Konkrétně půjde zejména o pořizování běžně (průběžně) spotřebovávaných věcí nezbytných pro chod rodiny (např. nákupy potravin, paliva, elektřiny, hygienických prostředků atd.), o náklady související s údržbou společné domácnosti, společně obývaných prostor atd. Důležitá je každodennost, resp. běžnost převzetí dluhu z pohledu dané konkrétní rodiny. Dbát je přitom třeba i na ochranu postavení třetích osob, s nimiž je jednáno, jakož i na požadavek poctivosti a s ní spojené předvídatelnosti. Uvedená kritéria je tak třeba pojímat s jistou mírou objektivizace. Při stanovení běžnosti a každodennosti by mělo být proto posouzeno nejen to, jakou životní úroveň rodina má, ale jakou dává svým počínáním navenek najevo. Požadavek přiměřenosti vzhledem k majetkovým poměrům ustupuje do pozadí, zcela se však nevytrácí. Majetkové poměry dané rodiny budou nadále významným ukazatelem toho, co je běžnou či každodenní potřebou rodiny, nicméně nejedená se o ukazatel rozhodující. Součástí SJM se mohou stát i dluhy, které překračují míru přiměřenou majetkovým poměrům rodiny, jsou však přebírány běžně či dokonce každodenně (viz Králíčková, Z., Hrušáková, M., Westphalová, L. a kol. Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655-975). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, k § 710).

92. Z provedených důkazů bylo dále zjištěno, že žalovaný hradil v dubnu [rok] náklady spojené s rodinnou dovolenou v [země] v celkové výši [částka], dále hradil v červnu [rok] náklady spojené s další rodinnou dovolenou v [země] v celkové výši [částka] a na podzim [rok] hradil náklady spojené s dovolenou v Itálii v celkové výši [částka] (viz potvrzení rezervací a výpisy z účtu). V prosinci [rok] žalovaný uhradil cenu radiomagnetofonu [anonymizováno] ve výši [částka] (viz faktura). V dubnu [rok] žalovaný hradil nákup chladničky [příjmení] ve výši [částka] (viz faktura). V červnu [rok] žalovaný hradil nákup mobilní klimatizace [anonymizováno] ve výši [částka] (viz faktura). V období od ledna [rok] do června [rok] žalovaný uhradil na platbách [právnická osoba] celkem [částka] (viz výpis z účtu). Žalovaný tak celkem uhradil částku [částka]. Všechny výše uvedené náklady (rodinná dovolená, nákup radiomagnetofonu, chladničky a mobilní klimatizace a úhrada elektřiny a plynu) je dle soudu třeba hodnotit jako každodenní, resp. běžné potřeby rodiny. S ohledem na tuto okolnost je proto třeba zahrnout oba dluhy, jejich aktuální výše činí [částka] a [částka] (viz zpráva [právnická osoba]), do SJM.

93. Žalovaný se domáhal vypořádání závazku ze smlouvy o půjčce uzavřené s jeho rodiči. Tvrdil, že jeho rodiče účastníkům dne [datum] půjčili částku [částka] na pořízení vozidla [anonymizováno], [registrační značka]. Dosud bylo uhrazeno celkem [částka] a zůstatek dluhu k vypořádání je tedy [částka]. Žalobkyně nejprve nesouhlasila, že by byla spoludlužnicí a dále uváděla, že na zakoupení automobilu dala platbu [částka], kterou žalovaný vybral z jejího účtu. Při jednání dne [datum] učinila žalobkyně výši nesplaceného zůstatku ([částka]) nespornou. Z provedených důkazů bylo soudem zjištěno, že rodiče žalovaného nabídli žalovanému dne [datum] bezúročnou půjčku, kterou žalovaný dne [datum] přijal a požádal je o zaslání platby [částka] na účet žalobkyně. Dne [datum] byla půjčka poskytnuta na účet žalobkyně a dne [datum] byla uhrazena fakturovaná kupní cena vozidla Škoda Octavia ve výši [částka] (viz e-maily a výpis z účtu). Oba účastníci si od počátku (tedy od doby, kdy jim rodiče žalovaného částku [částka] poukázali na účet žalobkyně) museli být vědomi povinnosti závazek, který jim oběma vznikl splatit. To, že splatnost půjčky byla ponechána na vůli dlužníka, nemá na její vznik a platnost vliv. Soud proto Pro úplnost soud uvádí, že není povinen v řízení o vypořádání SJM zjišťovat, zda došlo k promlčení pohledávky třetí osoby vůči manželům (viz PSUTKA, Jindřich. Společné jmění manželů. V Praze: C.H. Beck, 2015. Beckova edice právní instituty. ISBN 978-80-7400 -565-7, str. 238). Vzhledem k tomu, že se jedná o závazek vzniklý za trvání manželství oběma manželům společně, tvoří SJM a bylo třeba jej vypořádat (srovnej § 143 odst. 1 písm. b) obč. zák., za jehož účinnosti byla smlouva uzavřena).

94. Vypořádává-li soud dosud neuhrazené dluhy, které jsou součástí společného jmění, vychází z jejich výše v době vypořádání. Jestliže některý z manželů po zániku společného jmění hradil takový dluh ze svých výlučných prostředků, má právo na náhradu ve smyslu § 742 odst. 1 písm. c) o. z. Tato skutečnost se projeví ve výroku o povinnosti jednoho z manželů zaplatit druhému určitou částku na vyrovnání jejich vypořádacích podílů (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. 22 Cdo 6109/2017, uveřejněný pod číslem 63/ 2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní).

95. V řízení o vypořádání společného jmění manželů má soud společné dluhy přikázat zásadně oběma manželům rovným dílem, nejsou-li tu výjimečné okolnosti odůvodňující přikázání dluhu jen jednomu z nich nebo každému z manželů v jiném než rovnodílném poměru. Vzhledem k tomu, že podle § 737 odst. 2 o. z. má vypořádání dluhů v rámci řízení o vypořádání SJM účinky jen mezi manžely, nepřestávají být tyto dluhy společné a věřitel se může nadále domáhat uspokojení vůči oběma manželům. Již jen z tohoto důvodu by měly být společné dluhy v rámci řízení o vypořádání SJM zásadně přikázány oběma manželům rovným dílem. V okamžiku rozhodování soudu o vypořádání společného dluhu nejsou často ani známy veškeré údaje o jeho konečné výši; především vzhledem k jeho příslušenství (např. úroky, úroky z prodlení, atd.), jehož obsah i výše se může v průběhu času měnit. Typicky u hypotéčních úvěrů či jiných dlouhodobých závazků. Jestliže soud rozhodne o vypořádání dluhu rovným dílem, je tím zabezpečeno i„ spravedlivé“ vypořádání v budoucnu splatných, v době rozhodování soudu„ nejistých“, částí společného závazku; to i s ohledem na případný následný regres. Je totiž nutné zdůraznit, že vypořádání, na základě kterého je dluh soudem přikázán jen jednomu z manželů, neznamená pro druhého manžela úplné zbavení se dosud existujícího dluhu. Ani při takovém způsobu vypořádání nezaniká bez dalšího manželovi, kterému dluh nebyl přikázán, povinnost hradit dluh věřiteli. Povinnost uhradit celý dluh jedním z manželů je založena pouze ve vztahu mezi manželi navzájem. Věřitel v tomto směru není povinen respektovat obsah soudního rozhodnutí o vypořádání dluhu (§ 737 odst. 2 o. z.) a nadále je oprávněn požadovat jeho splnění po kterémkoliv z manželů. Vzhledem k tomu jsou soudy při vypořádání úročeného dluhu povinny pro účely vypořádání zjišťovat výši jistiny, případně i výši splatného a doposud neuhrazeného příslušenství ke dni rozhodnutí soudu, a následně dluh (s příslušenstvím splatným ke dni rozhodnutí soudu) přikázat k uhrazení oběma manželům společně (tj. každému jednou polovinou), či (ve výjimečných případech, viz shora) jen některému z nich. Příslušenství, které k dluhu přiroste teprve v budoucnu (tj. po rozhodnutí o vypořádání společného jmění manželů), je pak nezbytné vypořádat tím způsobem, že se toliko obecně přikáže k úhradě oběma manželům, či (ve výjimečných případech) jen některému z nich; nedochází tedy ke stanovení jeho konkrétní výše a ani k zanesení takového příslušenství do výpočtu o vypořádacím podílu (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2021, sp. zn. 22 Cdo 753/2020, uveřejněný pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní).

96. S ohledem na výše citované rozhodnutí Nejvyššího soudu byly všechny dluhy, tvořící SJM, přikázány oběma účastníkům k úhradě rovným dílem, když nebyly shledány výjimečné okolnosti odůvodňující přikázání dluhů jenom jednomu z manželů či v jiném poměru (viz výrok IV. bod a) odst. 3), 4), 5) a 6) a bod b) odst. 5), 6), 7) a 8).

97. Žalovaný dále namítal, že po rozvodu manželství sám splácel dosud neuhrazené dluhy tvořící SJM, a to dluh ze smlouvy o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření a dluhy ze dvou smluv o úvěru uzavřených s [právnická osoba] Z provedených důkazů bylo zjištěno, že takto ke dni rozhodnutí soudu celkem uhradil [částka] ([částka] + [částka] + [částka]; viz zprávy bankovních ústavů). S ohledem na výše citované judikaturní závěry, byly splátky žalovaného po zániku SJM zohledněny při výpočtu vypořádacího podílu (viz níže).

98. Žalobkyně namítala, že si výlučně žalovaný prováděl odpočet úroků úvěru na bydlení při podání přiznání k dani z příjmu za rok [rok]. Z provedených důkazů bylo zjištěno, že na úrocích ze smlouvy o úvěru [číslo] bylo za rok [rok] zaplaceno [částka] a že sleva na dani pak činí [částka] (viz sdělení banky a ekonomické poradkyně). Soudem proto byla tato skutečnost zohledněna při výpočtu výše vypořádacího podílu (viz níže), když žalobkyně má právo na náhradu této částky.

99. Žalobkyně dále učinila předmětem vypořádání částky [částka], kterou uhradila na splátkách úvěru ve výši [částka], který si vzal sám žalovaný. Žalovaný namítal, že předmětný dluh byl v SJM a byl splácen z prostředků SJM. Z provedených důkazů bylo zjištěno, že [právnická osoba] poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka], a to na základě smlouvy uzavřené dne [datum]. Ve smlouvě byla jako spoludlužník uvedena žalobkyně. Úvěr byl splácen z účtu č. [bankovní účet], vedeného na jméno žalobkyně, a byl doplacen dne [datum] (viz sdělení [právnická osoba]). Vzhledem k tomu, že se jednalo o závazek, který vznikl oběma manželům společně za trvání manželství, spadal tento závazek do SJM (viz § 143 odst. 1 písm. b) obč. zák.). Skutečnost, že byl úvěr splácen z účtu vedeného na jméno žalobkyně, bez dalšího neznamená, že by byl splacen z výlučných prostředků žalobkyně. Žalobkyně pak přes výzvu soudu dle § 118a o. s. ř. učiněnou při jednání dne [datum] nepředložila důkazy k prokázání svého tvrzení, že by se jednalo o závazek týkající se majetku, který náleží výhradně žalovanému, resp. že by žalovaný čerpané prostředky použil pro své výlučné potřeby. Soud proto žalobu ve vztahu k této položce zamítl (viz výrok VI.). Vnosy účastníků do SJM 100. Žalobkyně tvrdila, že vynaložila ze svých výhradních prostředků, které nabyla darováním od svých rodičů, částku v celkové výši [částka] na SJM a domáhala se, aby byla tato hodnota v rámci vypořádání nahrazena jako tzv. vnos. Tvrdila, že částka [částka], kterou obdržela dne [datum], byla použita na dostavbu 2. podlaží rodinného domu účastníků. Částka [částka], kterou obdržela dne [datum], byla taktéž použita na rekonstrukci podkroví. Částka [částka], kterou obdržela dne [datum], byla použita na dokončení silnice. Částka [částka], kterou obdržela dne [datum], byla použita na dokončení podlah.

101. Žalovaný tvrdil, že vynaložil ze svých výhradních prostředků, které nabyl darováním od svých rodičů, částku v celkové výši [částka] na SJM a taktéž se domáhal, aby byla tato částka vypořádána jako tzv. vnos. Tvrdil, že částka [částka], kterou obdržel dne [datum], a částka [částka], kterou obdržel dne [datum], byly použity na zakoupení pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], a základovou desku, jejíž zhotovení bylo předmětem smlouvy o dílo ze dne [datum].

102. Oba účastníci existenci vnosů do SJM ze strany druhého manžela sporovali a soud se proto zabýval otázkou, zda došlo k použití výhradních prostředků účastníků k investici do nemovitých věcí, které jsou součástí SJM.

103. Z provedených důkazů bylo zjištěno, že rodiče žalobkyni darovali částku v celkové výši [částka], kterou jí postupně poukázali na účet ve dnech [datum] ([částka]), [datum] ([částka]), [datum] ([částka]) a [datum] ([částka]; viz výpisy z účtu a darovací smlouva). Žalobkyně pak na základě smlouvy o dílo ze dne [datum], jejímž předmětem dostavba podkroví rodinného domu účastníků, uhradila cenu díla ve výši [částka] (viz smlouva o dílo, vč. rozpočtu, a výpisy z účtu). Žalobkyně přes poučení soudu podle ustanovení § 118a o. s. ř., které bylo učiněno při jednání dne [datum], neunesla důkazní břemeno ve vztahu k tvrzením o dalších investicích v celkové výši [částka]. Pokud ve vztahu k tvrzení o tom, že uhradila částku [částka] na podlahu a zařízení podkroví odkazovala žalobkyně na výpis z účtu č. [bankovní účet], je třeba uvést, že z tohoto výpisu se pouze podává, že žalobkyně poukázala na tento účet dne [datum] částku [částka] z jiného svého účtu (č. [bankovní účet]). Pokud pak žalobkyně poukazovala na to, že dne [datum] uhradila cenu rodinného zájezdu do [anonymizováno] se [právnická osoba] [anonymizováno] ve výši [částka], bylo soudem zohledněno, že dle ustálené judikatury platí, že jsou-li peníze výlučně náležející jednomu manželovi vynaloženy na běžnou spotřebu (např. na potraviny, dovolenou apod.), nelze za takový vnos do společného hospodaření požadovat náhradu (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2007, sp. zn. 22 Cdo 3421/2006, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2016, sp. zn. 22 Cdo 5655/2015, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2022, sp. zn. 22 Cdo 2517/2021). Soud tak pro účely vypořádání SJM vyšel s ohledem na vše výše uvedené ze závěru, že výše investice žalobkyně do majetku v SJM činila [částka].

104. Z provedených důkazů bylo dále zjištěno, že na účet žalovaného byly poukázány platby ve výši [částka] (dne [datum]) a ve výši [částka] (dne [datum]; viz výpisy z účtu). Žalovaný následně uhradil dne [datum] společnosti [právnická osoba] část vyúčtované ceny dle smlouvy o obstarání věci (připojení pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec]) na inženýrské sítě a veřejné komunikace ve výši [částka] (viz dodatek [číslo] proforma faktura a příkaz k úhradě). Žalovaný pak dále uhradil ve dnech [datum] ([částka]), [datum] ([částka] a [částka]) [právnická osoba] [právnická osoba] část ceny díla vyúčtované na základě smlouvy o dílo, jejímž předmětem bylo provedení stavby základové desky na předmětném pozemku (viz smlouva o dílo, výběrní lístek a příjmové pokladní doklady). Soud tak pro účely vypořádání SJM vyšel z toho, že výše investice žalovaného do majetku v SJM činila [částka].

105. To, co každý z manželů vynaložil na společný majetek ze svého, má mu být uhrazeno ze společného majetku, druhým manželem však jen ve výši odpovídající poměru velikosti podílu, kterého se každému z nich dostává z bezpodílového spoluvlastnictví (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 1969, sp. zn. 8 Cz 36/69, publikované jako R 7/1970 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek; dále srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 7. 2012, sp. zn. 22 Cdo 4072/2010). Částku, na kterou byl oceněn vnos, je třeba odečíst od celkové ceny vypořádávaného jmění, a teprve výsledek je třeba rozdělit podle velikosti podílů (viz MELZER, Filip. Občanský zákoník: velký komentář. Praha: Leges, 2018. Komentátor. ISBN 978-80-7502 -004-8, str. 642).

106. Praxe v poměrech obč. zák. řešila především případy vynaložení výhradního majetku na společný, kde platil tzv. princip redukce, který se vždy nemusel uplatnit. Naproti tomu ke zvýšení hodnoty součásti SJM se při vypořádání nepřihlíželo. Literatura tento přístup charakterizovala jako přístup založený na náhradě škody a považovala ho za rozumný. Pojetí § 742 odst. 2 o. z. je odlišné a zakotvením zohlednění zvýšení ceny věci je úprava založená na principu obohacení. Literatura poukazuje na rizika a obtíže spojené s novým přístupem a v kritickém pohledu navrhuje návrat k pojetí v poměrech obč. zák. (viz PETROV, Jan. Občanský zákoník: komentář. 2. vydání. V Praze: C.H. Beck, 2019. Beckova edice komentované zákony. ISBN 978-80-7400 -747-7, k § 742).

107. Při aplikaci § 742 odst. 2 o. z. je třeba se ptát, zda se náhrada řídí a) výší investice, tj. hodnotou vynaloženého majetku, nebo b) jak se tato investice projevila na zvýšení ceny majetku, případně c) zda je rozhodující zvýšení ceny v době vynaložení prostředků nebo jak se projevuje do zvýšení společného jmění v době zániku či vypořádání společného jmění. Jednoduchý případ, na který lze § 742 odst. 2 nepochybně použít, je ten, kdy je za výhradní prostředky pořízena věc do společného jmění (např. část kupní ceny je hrazena z výhradních prostředků, část ze společných), přičemž hodnota věci odpovídá vynaloženým prostředkům, případně opačně, je-li za společné prostředky pořízena věc, která bude spadat do výhradního jmění (např. je pořízena věc osobní potřeby některého z manželů, která je značné hodnoty). Cena pořízené věci se však může v čase měnit. Pokud dojde ke snížení nebo ke zvýšení její ceny, pak se podle doslovného výkladu komentovaného ustanovení má výše vnosu, resp. zápočtu upravit v závislosti na takto snížené nebo zvýšené ceně. Z toho, že má být rozhodující i zvýšení ceny, je zřejmé, že tato úprava je založena na principu obohacení, nikoli náhrady škody. Je-li příslušné jmění tímto způsobem obohaceno, má být náhrada za toto obohacení vydána do jmění, na jehož úkor toto obohacení nastalo. Jelikož je úprava § 742 odst. 2 postavena na principu obohacení, pak není rozhodující výše investovaného majetku, tj. újma (škoda) na jmění, ze kterého pochází investované prostředky, ale to, jak se tato investice projevila ve zvýšení hodnoty druhé majetkové masy jako její obohacení. Panující nauka vztahující se k obč. zák. rozlišovala, zda jde o vynaložení společného majetku na jmění výhradní či opačně. Dále se rozlišovalo, zda došlo ke zvýšení nebo ke snížení hodnoty pořízené věci. V případě vynaložení výhradního majetku na majetek společný vycházela judikatura z tzv. principu redukce. Ve vztahu ke zvýšení ceny pořízené věci pak platilo:„ Jestliže by v době vypořádání byla hodnota takové věci vyšší než původní hodnota, pak by se k tomuto zvýšení při stanovení náhrady nákladů, vynaložených jen z prostředků jednoho z manželů, nepřihlíželo“. Zvýšení hodnoty se totiž projeví ve zvýšení hodnoty společného jmění, které bude podle stanovených pravidel rozděleno mezi oba manžele; projeví se tedy i ve zvýšení hodnoty vypořádacího podílu. Úprava o. z. se v otázce ocenění vnosů a zápočtů zásadně odlišuje od předchozí dogmatiky, byť ta byla postavena na velmi rozumných úvahách. Pro tento odklon není zjevný racionální důvod. Snad jistou motivací mohlo být (povrchní) hodnocení praxe, když se oceňovaly vnosy z doby před r 1990. Např. jeden z manželů přispěl na koupi rodinného domu V ceně [číslo] [částka] polovinou kupní ceny ve výši [částka]. V současnosti má však tento dům cenu [částka]. V rámci vypořádání podle dosavadních pravidel manžel nezískal náhradu vnosu ve výši poloviny ceny domu, nýbrž jen [částka], tedy jen něco přes 3% aktuální tržní ceny domu. To bylo shledáváno jako nespravedlivé. Taktomu však není. Zvýšení ceny společného majetku totiž jde k dobru obou manželů. Pokud by si na dům půjčili od třetí osoby bezúročnou zápůjčku, pak by byl výsledek zcela stejný. Zdánlivý problém zhodnocení vnosu je spíše problémem velmi vysoké inflace, která nastala po r. 1990. Vypořádání společného jmění však k inflaci nepřihlíží (zákaz valorizace). Můžeme uzavřít, že de lege ferenda by bylo vhodné vrátit se k řešení zastávanému dosavadní dogmatikou. Pokud příslušné prostředky nejsou použity k pořízení určité věci, nýbrž k uchování, zhodnocení atd. již existující součásti SJM, je otázkou, zda má být rozhodující výše vynaložených prostředků, nebo to, jak se tyto prostředky promítly v majetkové mase, do které byly investovány. Tyto částky se mohou podstatně lišit. Např. investování do velmi nevkusné výmalby společných prostor se může dokonce projevit v poklesu ceny nemovitosti, ačkoli na tuto výmalbu bylo třeba vynaložit nemalou částku. Pokud by byla úprava založena na principu náhrady škody, pak by mělo být rozhodující, o co se snížila masa majetku, ze které investice pochází. Vzhledem k tomu, že aktuální právní úprava je založena na principu obohacení, je namístě vycházet z výše obohacení příslušného jmění. Vzhledem k tomu, že jde o vypořádání existujícího jmění, mělo by být zohledněno jen to, jak se investice projevila ve zvýšení hodnoty tohoto jmění (viz MELZER, Filip. Občanský zákoník: velký komentář. Praha: Leges, 2018. Komentátor. ISBN 978-80-7502 -004-8, k § 742).

108. Soud s ohledem na výše uvedené vyšel při určení výše náhrady z výše investic, když na pořízení a zhodnocení nemovitých věcí se svými investicemi ve výši [částka] (r. [rok]) a [částka] (r. [rok]) podíleli oba účastníci. Zůstatky na bankovních účtech 109. Účastníci navrhli vypořádat též zůstatky na jejich bankovních účtech. Z provedených důkazů bylo zjištěno, že žalobkyně má účet č. [bankovní účet] u [právnická osoba], na kterém byl ke dni [datum] zůstatek [částka]. Dále má žalobkyně účet [číslo] u [právnická osoba], na kterém byl ke dni [datum] zůstatek [částka]. Žalovaný má účty č. [bankovní účet] a č. [bankovní účet] u [právnická osoba], na kterých byl ke dni [datum] zůstatek [částka], resp. [částka]. Dále má žalovaný účet č. [bankovní účet] u [právnická osoba], na kterém byl ke dni [datum] zůstatek [částka].

110. Soud vycházel ze zjištěných zůstatků na shora uvedených konkrétních účtech účastníků, které promítl v prováděném vypořádání tak, že položky zůstatků na jednotlivých účtech účastníků ve shora uvedené výši ke dni zániku jejich manželství (viz výrok IV bod a) odst. 1) a 2) a bod b) odst. 2), 3) a 4). Rovnost vypořádacích podílů 111. Při jednání soudu dne [datum] byla žalobkyně vyzvána dle § 118a o. s. ř. k doplnění tvrzení odůvodňujících eventuální disparitu při vypořádání SJM, na tuto výzvu žalobkyně ve stanovené lhůtě, která uplynula dne [datum], nereagovala. Žalobkyně v závěrečném návrhu dne [datum] navrhovala, aby byla aplikována částečná disparita při vypořádání SJM s ohledem na to, že půjčka od rodičů žalovaného s nesplaceným zůstatkem [částka] byla použita na nákup automobilu, který má nyní hodnotu [částka] a který si ponechá žalovaný.

112. V souladu s ustanovením § 742 odst. 1 písm. a) o. z. platí, že podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné. Rovnost podílů je základem, ze kterého je třeba při vypořádání vycházet. Ustanovení je třeba vykládat v kontextu celé úpravy, zejména pak dalších kritérií uvedených v § 742 odst.

1. I za stávající úpravy je tak třeba vycházet z toho, že podíly obou manželů na vypořádaném majetku nemusí být stejné. Ze shodné velikosti podílu je třeba vycházet jen na úvod vypořádání, předtím než dojde k užití pravidel dalších. Tento závěr potvrdil v poměrech stávající úpravy i Nejvyšší soud (viz Králíčková, Z., Hrušáková, M., Westphalová, L. a kol. Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655-975). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. 22 Cdo 6109/2017, uveřejněný pod číslem 63/ 2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní). Disparita se může podle konkrétních okolností případu vztahovat na veškeré položky náležející do SJM, ale také jen na některé z nich (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2001, sp. zn. 22 Cdo 2914/99). Odklon od rovnosti podílů (tzv. disparita podílů) je postupem, jenž musí být opodstatněn konkrétními okolnostmi (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 3. 2012, sp. zn. 22 Cdo 3637/2010). Judikatura již též vymezila, která její část vztahující se k disparitě bude použitelná. Důvodem vedoucím k disparitě vypořádacích podílů mohou být negativní okolnosti v manželství, jakož i zohlednění principu zásluhovosti, případně další okolnosti. Jednání, která lze podle obecného náhledu považovat za negativně ovlivňující vzájemné soužití manželů, mohou vést k úvaze o odklonu od principu rovnosti podílů, jestliže se významným způsobem promítají v hospodaření se společným majetkem nebo v péči o rodinu. Odklon od principu rovnosti podílů nebude dán jakýmkoliv negativním jednáním, ale pouze takovým, které se významněji promítá do majetkové sféry zákonného majetkového společenství manželů nebo do péče o rodinu. Vypořádací podíl jednoho z manželů na zaniklém SJM nelze snížit jenom proto, že příčinou rozvratu manželství byl jeho mimomanželský vztah. Samotné příčiny rozvratu manželství tak nejsou pro stanovení výše podílů manželů na jejich vypořádávaném SJM významné, pokud neměly přímý dopad na hospodaření se společným majetkem nebo na péči rodinu. Co se pak týče principu zásluhovosti, vychází judikatura z teze, že odklon od rovnosti podílů manželů je namístě jenom za situace, kdy zvýšené úsilí jednoho z manželů zajistilo nabytí a udržení majetku značné hodnoty. Pokud jeden z manželů pečuje řádně o společnou domácnost, přichází do úvahy disparita podílů jen v případě mimořádných zásluh druhého manžela o nabytí společného majetku. K disparitě vypořádacích podílu je nezbytné přistupovat zdrženlivě, neboť se jedná o institut, jehož použití musí být odůvodněno okolnostmi konkrétního případu (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2018, sp. zn. 22 Cdo 2362/2018, a v něm citovaná judikatura).

113. Dle soudu nebyly v řízení prokázány negativní okolnosti v manželství ani takové zásluhy, které by odůvodňovaly odklon od zásady rovnosti podílů. Pokud jde o poukaz žalobkyně na to, že v průběhu let došlo ke snížení hodnoty automobilu tak, že jeho hodnota je aktuálně nižší než výše nesplacené půjčky poskytnuté za účelem jeho nákupu, nemůže být tato okolnost sama o sobě důvodem pro částečnou disparitu podílů a soud proto vyšel z toho, že podíly obou účastníků na vypořádávaném jmění jsou stejné. Vypořádací podíl 114. Při výpočtu výše vypořádacího podílu soud vycházel z ustálené judikatury Nejvyššího soudu (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. 22 Cdo 2020/2018, a v něm citovaná judikatura), podle níž platí, že pro zohlednění vnosu je nutné nejprve určit výši celkového majetku (hodnot, věcí a aktiv) tvořícího součást společného jmění manželů a výši vnosu, resp. vnosů. Od výchozí částky celkové hodnoty majetku v SJM je nutné odečíst jednotlivé vnosy účastníků. Takto zjištěná hodnota je určující pro základní vyčíslení výše podílu pro každého z účastníků; při rovnosti podílů je to polovina uvedené částky. Jde o výchozí částku sníženou o všechny relevantní vnosy – takto je určen podíl každého z účastníků na„ čistém“ majetku (t. j. majetku po odečtení hodnoty vnosů, avšak prozatím bez zohlednění společných dluhů). K podílu každého z účastníků je nutno přičíst výši jím provedeného vnosu (včetně poloviny částky, kterou některý z účastníků plnil z výlučných prostředků po zániku SJM na společný dluh). Součet obou takto zjištěných částek musí dát ve svém souhrnu celkovou hodnotu aktiv společného jmění manželů. Jestliže byl v řízení však některému z účastníků přikázán k úhradě společný dluh, pak - protože i na úhradě dluhu se účastníci (ve vztahu k třetí osobě) podílejí podle dosavadní judikatury stejný dílem – je druhý účastník povinen nahradit protistraně částku odpovídající polovině tohoto dluhu. Konkrétní vypořádací podíl se vypočítá tak, že se základní podíl, který na každého účastníka připadá, zvýšený o hodnotu jeho vnosu a snížený o polovinu společného dluhu, který je přikazován k zaplacení protistraně, porovná s hodnotou majetku, který je účastníkovi přikazován; je-li mu přikazován majetek o vyšší hodnotě, je třeba mu uložit povinnost vyrovnat takto určenou výši podílů v penězích, má-li dostat majetek o hodnotě nižší, než jaká na něj připadá, musí mu druhý účastník rozdíl doplatit.

115. Soud se tedy nejprve zabýval určením výše celkového majetku. Pouze pro účely výpočtu vycházel z toho, že hodnota nemovitých věcí činí [částka] (v této výši byla hodnota nemovitých věcí v podstatě nesporná, když jí tvrdila žalobkyně, zatímco žalovaný uváděl hodnotu vyšší – [částka]). S ohledem na skutečnost, že je nařizován prodej nemovitých věcí v dražbě a výtěžek má být rozdělen mezi účastníky rovným dílem, nemá výše hodnoty nemovitých věcí použitá ve výpočtu vliv na celkový výsledek (ten bude vždy stejný, i pokud bude použita hodnota nižší či vyšší). Celková hodnota majetku v SM tak činí součet částek [částka] (nemovité věci), [částka] (automobil), [částka] (zůstatky na účtech žalobkyně) a [částka] (zůstatky na účtech žalovaného), tj. celkem [částka]. Od této částky pak soud odečetl vnosy účastníků (včetně částky, kterou žalovaný plnil z výlučných prostředků po zániku SJM na společný dluh a částky, kterou žalovaný obdržel z titulu slevy na dani), tj. částky [částka] (vnos žalobkyně), [částka] (vnos žalovaného), [částka] (1/2 splátek dluhu ze smlouvy o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření), [částka] (1/2 splátek dluhů ze smluv o úvěru uzavřených s [právnická osoba]) a [částka] (1/2 slevy na dani, kterou žalovaný získal). Výše rozdílu pak činí [částka]. Takto zjištěná hodnota je určující pro základní vyčíslení výše podílu pro každého z účastníků. Vzhledem k rovnosti podílů se jedná o z této částky, tj. [částka]. K podílu žalobkyně byly připočteny její vnos ([částka]) a z částky, kterou žalovaný obdržel z důvodu z titulu slevy na dani ([částka]). Podíl žalobkyně tak činí [částka]. K podílu žalovaného byly připočteny jeho vnos ([částka]) a částky, kterou žalovaný plnil z výlučných prostředků po zániku SJM na společný dluh ([částka] a [částka]). Podíl žalovaného tak činí [částka]. Součet těchto částek ([částka] + [částka]) dá ve svém souhrnu celkovou hodnotu aktiv SJM ([částka]). Žalobkyni je přikazován majetek v hodnotě [částka], tj. součet částek [částka] (1/2 hodnoty nemovitých věcí) a [částka] (zůstatky na účtech). Žalovanému je přikazován majetek v hodnotě [částka], tj. součet částek [částka] (1/2 hodnoty nemovitých věcí), [částka] (automobil) a [částka] (zůstatky na účtech). Vzhledem k tomu, že všechny dluhy byly účastníkům přikázány k úhradě rovným dílem, nebylo nutné je při výpočtu výše vypořádacího podílu zohledňovat. Porovnáním výše uvedeného podílu žalobkyně ([částka]) s hodnotou majetku, který jí je přikazován ([částka]), je patrné, že jí je přikazován majetek o hodnotě o [částka] nižší. Porovnáním výše uvedeného podílu žalovaného ([částka]) s hodnotou majetku, který mu je přikazován ([částka]), je patrné, že mu je přikazován majetek o hodnotě o [částka] vyšší. S ohledem na tyto okolnosti je třeba uložit žalovanému povinnost doplatit žalobkyni předmětný rozdíl, tj. částku [částka]. Náklady řízení 116. Při rozhodování o nákladech řízení platí v civilním řízení sporném dvě základní pravidla. Prvním je pravidlo úspěchu ve věci podle § 142 občanského soudního řádu, druhým je pravidlo procesního zavinění na zastavení řízení podle § 146 odst. 2 téhož zákona. Z judikatury Nejvyššího soudu i Ústavního soudu dále shodně plyne, že poměřovat úspěch či neúspěch ve věci nelze jen tím, jak bylo o konkrétním návrhu rozhodnuto, ale je třeba jej posuzovat v širších souvislostech a brát zřetel na konkrétní okolnosti případu. Řízení o vypořádání spoluvlastnictví má zvláštní povahu, neboť jde o tzv. iudicium duplex, tedy o řízení, které může být zahájeno k návrhu kteréhokoli ze spoluvlastníků a přes formální označení, jež odpovídá znění zákona, jsou všichni účastníci vzájemně v postavení odpovídajícím procesní pozici žalobce i žalovaného současně, nehledě na to, kdo žalobu podal. Nejde tedy o„ klasické“ sporné řízení, v němž by jedna z proti sobě stojících stran musela vyhrát a druhá prohrát. Judikatura Ústavního soudu k náhradě nákladů řízení ve věcech majících povahu iudicia duplex nebyla vždy jednotná, neboť existuje mnoho usnesení Ústavního soudu, která akceptovala rozhodovací praxi soudů založenou na logice tzv. úspěchu ve věci, která však dostatečně nezohledňovala zvláštní povahu řízení typu iudicia duplex. Nálezová judikatura Ústavního soudu se však nyní přiklání k principu, že v případě iudicia duplex (např. řízení o vypořádání společného jmění manželů nebo o vypořádání spoluvlastnictví) má být pravidlem nepřiznání náhrady nákladů žádnému z účastníků řízení podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, kdežto rozhodnutí podle § 142 odst. 3 téhož zákona bude podmíněno zvláštními okolnostmi případu, zejména pak např. šikanózním výkonem práva či zneužitím práva (viz k tomu nález Ústavního soudu ze dne 12. 12. 2019 sp. zn. II. ÚS 572/19, nález Ústavního soudu ze dne 10. 11. 2020, sp. zn. I. ÚS 262/20 a nález Ústavního soudu ze dne 5. 4. 2022, sp. zn. IV. ÚS 404/22).

117. Vzhledem k tomu, že se v daném případě jedná o řízení, které má povahu řízení typu iudicia duplex a současně nebyly zjištěny zvláštní okolnosti, které by odůvodňovaly postup dle § 142 odst. 3 o. s. ř., rozhodl soud s ohledem na výše citovanou nálezovou judikaturu Ústavního soudu tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 2 o. s. ř.).