21 C 161/2021-144

Rubrum

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Lehnertovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] státní občanka Rumunska zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], sídlem [adresa] o vydání bezdůvodného obohacení ve výši 95 000 EUR s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba o stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku 95 000 EUR s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky za období od 15. 5. 2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů tohoto řízení částku 89 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 24. 5. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 95 000 EUR s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně za období od 15. 5. 2021 do zaplacení, a to s následujícím odůvodněním. Žalobkyně je dědicem a právním nástupcem svého manžela pana [jméno] [příjmení], který zesnul dne 10. 10. 2018. Žalobkyně je nabyvatelem pozůstalosti po zesnulém manželovi, a to dle usnesení Okresního soudu v Teplicích č. j. [číslo jednací]. Mezi dědictví, které žalobkyně nabyla, patří i bankovní účet č. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba] Manžel žalobkyně krátce před svou smrtí dne 12. 6. 2018 převedl ze shora specifikovaného bankovního účtu částku 95 000 EUR na bankovní účet č. [bankovní účet]. Žalobkyně si po smrti manžela v jeho mobilním telefonu přečetla o proběhlé transakci a dotázala se na ni žalovaného, o kterém měla za to, že je majitelem předmětného účtu, ale tento nereagoval. Účel platby žalobkyni není znám, nicméně vycházejíc z komunikace toho času mezi ní a manželem je přesvědčená, že částka představuje cenu za provedení díla – zhotovení stavby na pozemku v obci [obec], číslo [list vlastnictví], kdy zhotovitelem měl být žalovaný na základě ústní smlouvy o dílo. Žalobkyně dále uvedla, že doposud stavba není zhotovená a ze strany žalovaného jde tudíž o bezdůvodné obohacení. Žalobkyně podala na majitele účtu dne 16. 2. 2021 trestní oznámení pro spáchání trestného činu podvodu. Policie vyrozuměním o zahájení trestního řízení ze dne 24. 3. 2021 potvrdila žalobkyni, že majitelem účtu č. [bankovní účet] je žalovaný. Žalobkyně předžalobní výzvou ze dne 30. 4. 2021, odeslanou téhož dne, vyzvala žalovaného k úhradě částky 95 000 EUR a poskytla mu lhůtu k zaplacení 10 dnů. Žalovaný na výzvu reagoval dopisem ze dne 14. 5. 2021, v němž uvedl, že uplatňovaný nárok v celém rozsahu neuznává a popírá jej. Žalobkyně tak nemá jinou možnost než se se svým nárokem obrátit na soud.

2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne 15. 11. 2021 uvedl, že nárok uplatněný žalobkyní zcela neuznává. Jako nesporné označil tvrzení žalobkyně, že je vlastníkem a disponentem bankovního účtu č. [bankovní účet], na který mu dne 12. 6. 2018 došla platba z účtu zemřelého manžela žalobkyně ve výši 95 000 EUR. Dále uvedl, že on a zemřelý [jméno], manžel žalobkyně, byli dobří přátelé, kteří se dohodli na spolupráci v investování do nemovitostí. Žalovaný našel pozemky, na kterých by bylo možné postavit rodinné domy, což [jméno] kvitoval a žalovaný se dohodl s vlastníky pozemků na prodeji. V době koupě neměl [jméno] dostatečné množství finančních prostředků, tudíž žalovaný koupil v červenci 2017 sám část dohodnutých pozemků (p. [číslo] [číslo] v k. ú. [obec]). Druhou část pozemků však bylo nutné také promptně odkoupit, proto žalovaný zapůjčil manželovi žalobkyně částku ve výši 47 000 EUR na koupi pozemků a provedl za něj vklad, o čemž byl následně [jméno] vyrozuměn. Manžel žalobkyně disponoval částkou ve výši 320 000 Kč a žalovaný mu v listopadu roku 2017 zapůjčil částku 1 180 000 Kč, aby měl dostatek finančních prostředků ke koupi pozemku [číslo] v k. ú. [obec]. Manžel žalobkyně měl dluh žalovanému uhradit za půl roku, tedy přibližně na přelomu května a června 2018. Současně se žalovaný s manželem žalobkyně dohodli, že žalovaný zahájí práce na pozemcích, pročež mu manžel žalobkyně dal plnou moc. Tyto práce žalovaný vykonával za předem dohodnutou odměnu. Nadto žalovaný opakovaně zapůjčil manželu žalobkyně další finanční částky, které činily v součtu cca 3 000 EUR, nicméně nesepsali o tomto žádné listiny – vše probíhalo na základě ústní dohody. V první polovině roku 2018 žalovaný odvedl přípravné práce na svých pozemcích i pozemcích manžela žalobkyně a najal společnost zaměřenou na projektování. Začátkem června 2018 se manžel žalobkyně se žalovaným dohodli na vrácení dlužné částky, kterou mu žalovaný následující den vyčíslil a manžel žalobkyně ji akceptoval. Dne 12. 6. 2018 manžel žalobkyně oznámil žalovanému, že finanční částku převedl, což žalovaný zkontroloval prostřednictvím mimořádného výpisu z jeho účtu, kde byla připsána předmětná platba s poznámkou„ doplatek na pozemek“. Žalovaný nadále pokračoval s pracemi na pozemcích a po získání územního rozhodnutí ze dne 14. 1. 2019 kontaktoval manžela žalobkyně s tím, že již lze přikročit k získání [anonymizováno] povolení a připravit stavební projekt, nicméně se mu nepodařilo s manželem žalobkyně spojit. V dubnu 2019 se žalovaný dozvěděl o smrti manžela žalobkyně. Žalobkyně žalovaného kontaktovala na podzim roku 2019 a žádala předmětné pozemky ukázat. Žalovaný ji krátce informoval o odvedené práci na pozemcích a o možnosti pokračovat ve stavební fázi. Žalobkyně nabídla žalovanému pozemky k prodeji, což žalovaný odmítl. V březnu 2020 žalobkyně volala žalovanému a zajímala se o převedenou částku 95 000 EUR, kdy žalovaný jí původ peněz objasnil. Žalobkyně opakovaně nabízela žalovanému odprodej pozemků prostřednictvím jejího společníka [jméno] a realitní kanceláře. V říjnu roku 2020 žalobkyně volala žalovanému, že chce zpět 95 000 EUR, které žalovaný obdržel od zemřelého za výstavbu domů, a úroky ve výši 10 000 EUR. Žalobkyně sdělila žalovanému, že vychází ze zpráv na mobilním telefonu mezi jejím manželem a žalovaným. V březnu 2021 informoval žalovaného projektant, že proti stavebnímu povolení podala žalobkyně námitky, dle kterých je proti žalovanému vedeno trestní řízení. Na přelomu dubna a května roku 2021 dostal žalovaný předžalobní výzvu k vrácení částky 95 000 EUR a současně mu žalobkyně oznámila, že proti němu podala trestní oznámení ze spáchání trestného činu podvodu. V červnu roku 2021 volal žalovanému [jméno], společník žalobkyně, který mu sdělil, že k urovnání konfliktu postačí odkup pozemků žalobkyně za částku 140 000 EUR. Během hovoru [jméno] žalovanému uvedl, že kromě právních problémů (trestní oznámení, řízení u soudu, problémy se stavbou) mohou nastat další problémy. [jméno] mluvil o době covidové, nedostatku peněz a krajních řešení, přičemž podotkl, že žalovaný žije v ČR s rodinou v klidu a odkup pozemků by byl pro něj výhodný, následně se zeptal na příbuzné žijící ve [anonymizováno]. Na základě tohoto rozhovoru žalovaný začal jednat o ceně pozemků a souhlasil s koupí, kdy byl schopen zajistit finanční prostředky na odkup pozemků v maximální výši 2 000 000 Kč, což žalobkyně akceptovala a byla připravena u právního zástupce podepsat kupní smlouvu. Mezi dokumenty k podpisu kupní smlouvy byla smlouva o zápůjčce, kterou [jméno] popsal jako záruku ke splnění závazků plynoucí ze smlouvy o smlouvě budoucí a že to advokát při podpisu smlouvy vysvětlí. Dne 22. 6. 2021 proběhla schůzka v právní kanceláři mezi žalovaným, žalobkyní, [jméno] a právní zástupkyní žalobkyně. Před podpisem kupní smlouvy projednali podmínky – žalobkyně odvolá svůj nárok v částce 95 000 EUR, vezme zpět trestní oznámení a žalobu u soudu. Před podpisem kupní smlouvy musel žalovaný podepsat smlouvu o zápůjčce, která mu byla vysvětlena jako záruka, tedy když převede ve smluveném termínu částku z kupní smlouvy do advokátní úschovy právní zástupkyně žalobkyně, tak po zapsání nového vlastníka pozemku do katastru nemovitostí právní zástupkyně, která dokumenty bude mít u sebe, smlouvu o zápůjčce žalovanému vrátí zpět. Druhý den po schůzce odeslal částku 2 000 000 Kč do advokátní úschovy a koncem července 2021 proběhl vklad vlastnického práva v katastru nemovitostí, a advokátka tedy převedla peníze na bankovní účet žalobkyně. V říjnu 2021 obdržel žalovaný soudní písemnosti zdejšího soudu. Neprodleně tedy kontaktoval žalobkyni, [jméno] a právní zástupkyni a dozvěděl se, že se rozhodli pokračovat v řízení proti němu. Smlouva o zápůjčce mu nebyla doposud vrácena.

3. Žalobkyně replikou ze dne 31. 1. 2022 k vyjádření žalovaného uvedla, že popírá, že žalovaný předal částku 1 180 000 Kč jejímu zesnulému manželovi, když o tomto neexistuje žádná listina (kvintace), záznam či SMS zpráva. Žalobkyně uvedla, že její zesnulý manžel disponoval majetkem vysoké hodnoty (majetek na území ČR činil čistou hodnotu pozůstalosti ve výši 5 433 222,23 Kč) a chybí zřejmý důvod k zapůjčení peněz od žalovaného. Žalobkyně disponuje SMS zprávou, že zesnulý manžel kupní cenu pozemků uhradil prostřednictvím převodu z bankovního účtu. Tvrzení žalovaného o smluvené odměně 45 000 EUR za jeho služby je neproporcionální a ničím nepodložené, žalovaný ani nikterak nepodložil další tvrzené půjčky zemřelému ve výši 3 000 EUR. Žalobkyně dále zpochybňuje žalovaného tvrzení, že se o smrti manžela žalobkyně dozvěděl v dubnu 2019, když o tomto se dozvěděl bezprostředně poté, což vyplývá z SMS zpráv, když již dne 15. 11. 2018 napsala žalovanému zprávu, ohledně výročí 40 dnů od smrti manžela. Jakákoliv jednání žalovaného na základě plné moci po smrti manžela žalobkyně nejsou platná. Nadto rozdělení pozemků nebylo v nejlepším zájmu zemřelého, neboť vznikly drobné pozemky [adresa], jejichž vlastníkem se stal žalovaný, přičemž odřízl přístup k vozovce ve zbývající části pozemku. Žalobkyně popřela, že v březnu roku 2020 proběhla komunikace s žalovaným ohledně převedené částky 95 000 EUR a dále popřela výhružky od ní, [jméno] či někoho dalšího vůči žalovanému a jeho rodině. K podpisu smluv žalobkyně uvedla, že se žalovaným řešila otázku nezákonného rozdělení pozemku zemřelého, kdy mimosoudní cestou požadovala převedení vlastnického práva k přivlastněným pozemkům žalovaným. Žalovaný jako alternativu nabídl odkup předmětných pozemků, a to za cenu pozemku celého, což žalobkyně přijala a nechala od právní zástupkyně vypracovat kupní smlouvu a smlouvu o advokátní úschově. S ohledem na nepoctivé jednání žalovaného chtěla mít žalobkyně potvrzení o zápůjčkách, které žalovaný opakovaně v minulosti od žalobkyně získal, a nechala tedy vypracovat i smlouvu o zápůjčce. Před podpisem smluv s nimi žalovaný disponoval a několikrát se obsah upravoval.

4. V duplice ze dne 5. 9. 2022 žalovaný uvedl shodná tvrzení jako v předchozím vyjádření a dále k částce 45 000 EUR uvedl, že tato částka jako odměna žalovanému současně reflektuje i náklady vynaložené na přípravu realitního projektu a je zcela odpovídající. Žalovaný popřel, že by dostal od žalobkyně [příjmení] zprávu dne 15. 11. 2015 ohledně smrti jejího manžela. K dělení pozemku pak žalovaný uvedl, že toto bylo na základě dohody mezi ním a zemřelým manželem žalobkyně, kdy přístup k nově vzniklým pozemkům z veřejné komunikace by byl zajištěn na základě věcného břemene. Žalovaný zemřelému manželovi žalobkyně nezamlčoval žádné informace. Dne 29. 8. 2022 kontaktoval opětovně žalovaného [jméno], který naléhal na vrácení částky 95 000 EUR a zaplacení částky 1 850 000 Kč ze smlouvy o zápůjčce, ke které však fakticky nedošlo. Žalobkyně doposud nedoložila listiny, jimiž, jak sama uvedla, disponuje a mají vyvrátit tvrzení žalovaného.

5. Soud ve věci nařídil jednání na den 13. 9. 2022, které bylo přerušeno a bylo v něm pokračováno dne 1. 11. 2022, a to za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalobkyně a jejího právního zástupce. Z provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Žalovaný ve své účastnické výpovědi uvedl, že není pravdou, co uvádí žalobkyně v žalobě. Zemřelý manžel žalobkyně se na něj obrátil v době, kdy on investoval do pozemků s tím, že by měl zájem investovat do podobného projektu. Našel tedy pozemek sousedící s jeho pozemkem a pan [příjmení] ho koupil. Protože manžel žalobkyně neměl v té době dostatek peněz na koupi, dohodli se, že mu žalovaný částku cca 1 000 000 Kč půjčí a až se pozemky rozdělí, manžel žalobkyně mu peníze vrátí. Již v té době spolu hovořili o tom, že pozemky se rozdělí na menší a manžel žalobkyně s tím souhlasil a souhlasil i s úhradou částky za rozdělení pozemků. Jednání o kupní smlouvě probíhala někdy v listopadu 2017 O rozdělení pozemků manžel žalobkyně věděl již v červnu 2018 a žalovaný a manžel žalobkyně poté vše spočítali, kdy po přepočtu na EUR, neboť zemřelý disponoval pouze jimi, jim vyšla částka 95 000 EUR, kterou zemřelý manžel žalobkyně zaslal žalovanému na účet s poznámkou u platby„ doplatek za pozemek“. Smlouvu o půjčce nesepsali z důvodu, že žalovaný disponoval kupní smlouvou a dále plnou mocí od manžela žalobkyně, riziko žalovaný neviděl. Žalovaný se o smrti manžela žalobkyně dozvěděl až v následujícím roce. Manžel žalobkyně hodně cestoval a v Latinské Americe plánoval stavět hotel. Po smrti manžela žalobkyně žalovaný na základě jejího návrhu koupil od žalobkyně pozemky v [obec], poté obdržel žalobu. Dle oddacího listu uzavřela žalobkyně dne 14. 9. 1996 v Ruské federaci sňatek s [jméno] [příjmení] [jméno]. Z úmrtního listu osoby [jméno] [příjmení] [jméno] vyplývá, že tato osoba zemřela dne 10. 10. 2018 ve městě [anonymizováno] v Rusku. Závětí sepsanou dne 5. 9. 2013 v Ruské federaci v notářské kanceláři učinil [jméno] [příjmení] [jméno] pořízení pro případ smrti, kdy vyjma automobilu Mercedes a budov skladu [číslo] [číslo] ve městě [anonymizována tři slova], 5 km, Ruská federace, odkázal veškerý ostatní majetek, který mu bude ke dni jeho smrti náležet, ať bude zahrnovat cokoliv a bude se nacházet kdekoliv, [jméno] [příjmení] [jméno]. Z usnesení Okresního soudu v Teplicích č. j. [číslo jednací] ze dne 22. 10. 2019, které ve znění opravného usnesení č. j. [číslo jednací] ze dne 17. 12. 2019 nabylo právní moci dne 17. 12. 2019, bylo zjištěno, že žalobkyně, manželka zemřelého, je dědičkou po zemřelém [jméno] [příjmení] a bylo jí potvrzeno dědictví, jehož čistá hodnota byla vyčíslena 5 433 222,23 Kč. Žalobkyně pak z pozůstalosti nabyla kromě jiného nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce], v listu vlastnictví [anonymizováno] obce a k. ú. [obec] – pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] dále práva a povinnosti spojené s účtem č. [bankovní účet] vedeným u [právnická osoba] Ze smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb je zřejmé, že žalovaný je majitelem bankovního účtu č. [bankovní účet] (s disponibilním zůstatkem ke dni 21. 4. 2021 ve výši 2 515,11 Kč, 1 004,12 EUR a 617,13 USD) a spořícího účtu [bankovní účet]. Z vyrozumění o zahájení trestního řízení ze dne 24. 3. 2021 adresovaného tehdejší právní zástupkyni žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně dne 16. 2. 2021 podala trestní oznámení na majitele bankovního účtu č. [bankovní účet] a na žalovaného a byly zahájeny úkony trestního řízení. Dle zprávy o probíhajícím trestním řízení ze dne 27. 4. 2021 adresovaného opět tehdejší právní zástupkyni žalobkyně soud zjistil, že v té době pokračovala trestní řízení ve věci trestního oznámení na majitele bankovního účtu č. [bankovní účet], kdy bylo zjištěno, že majitelem tohoto bankovního účtu je žalovaný. Předžalobní upomínkou ze dne 30. 4. 2021, odeslanou na adresu žalovaného téhož dne, byl žalovaný žalobkyní vyzván k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 95 000 EUR, kdy tento nárok žalobkyně odůvodnila tím, že zemřelý manžel žalobkyně zaslal před smrtí žalovanému uvedenou částku a žalobkyně ani její manžel neobdrželi za tuto částku žádné protiplnění. Dopisem ze dne 14. 5. 2021 sdělil tehdejší právní zástupce žalovaného žalobkyni, že žalovaný uplatňovaný nárok v celém jeho rozsahu neuznává a popírá jej, neboť na jeho straně nikdy k bezdůvodnému obohacení v neprospěch zesnulého [anonymizováno] [celé jméno žalobce] nedošlo. Z mimořádného výpisu z účtu [číslo] vedeného na jméno žalovaného u společnosti [právnická osoba] (v měně EUR) soud zjistil, že na tento účet byla dne 12. 6. 2018 připsána z účtu č. [bankovní účet] platba ve výši 95 000 EUR s poznámkou„ doplatek na pozemek“. Z výpisu z katastru nemovitostí podle stavu ke dni 17. 1. 2018 vyplývá, že žalovaný je vlastníkem nemovitých věcí - pozemků parc. [číslo] v obci a [katastrální uzemí], okres [okres]. Z kupní smlouvy uzavřené dne 29. 11. 2017 soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi manželem žalobkyně jako kupujícím a Mgr. [jméno] [příjmení] jako prodávající a jejím předmětem byl převod práva vlastnického k nemovité věci - pozemku parc. [číslo] v obci a [katastrální uzemí], okres [okres], za částku 1 500 000 Kč manželovi žalobkyně. Manžel žalobkyně [jméno] [příjmení] udělil dne 13. 11. 2017 žalovanému plnou moc k zastupování v plném rozsahu a ve všech věcech a jakýchkoliv omezení a žalovaný ji přijal. Plná moc byla udělena na dobu neurčitou a podpis manžela žalobkyně na této plné moci je úředně ověřen. Manžel žalobkyně [jméno] [příjmení] dále udělil dne 25. 8. 2018 žalovanému na dobu neurčitou plnou moc k zastupování v plném rozsahu ve všech věcech a bez jakýchkoliv omezení, zejména aby jednal za jeho osobu a jeho jménem např. s úřady, orgány státní správy a místní samosprávy, právnickými a fyzickými osobami, nahlížel do archivu stavebního úřadu, projektoval, dále pro územní a stavební řízení potřebného pro povolení stavby rodinného domu, přípojek inženýrských sítí. Součástí plné moci byla i specifikace, že stavba rodinných domů bude probíhat na pozemku [adresa], [obec], okr. [okres], jehož je vlastníkem. Žalovaný tuto plnou moc přijal. Podpis manžela žalobkyně na této plné moci je úředně ověřen. Ze žádosti [právnická osoba] – projekty a systémy s.r.o. ze dne 9. 2. 2018 adresované stavebnímu úřadu v [obec] bylo zjištěno, že tato společnost žádala o územně plánovací informaci ohledně dělení pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] k. ú. [obec], v obci [obec], s tím, že uvedené pozemky by byly rozděleny na čtyři nové pozemky o velikosti cca 1 000 m2. Dle územně plánovací informace ze dne 28. 3. 2018 sdělil Městský úřad Kralupy nad Vltavou, odbor výstavby a územního plánování, [právnická osoba] – [anonymizována čtyři slova], za jakých podmínek je rozdělení pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [obec], možné, a i další informace k možnému zastavění těchto pozemků. Rozhodnutím ze dne 27. 11. 2018 [stát. instituce], odbor výstavby a územního plánování, oznámil zahájení územního řízení o dělení pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] k. ú. [obec], v obci [obec], dle geometrického plánu ze dne 7. 10. 2018, kdy dle tohoto geometrického plánu vzniknou čtyři pozemky pro výstavbu rodinných domů o výměře 1 024 m2 , 1 018 m2 , 1 009 m2 a 1 086 m2. Součástí tohoto rozhodnutí byl i geometrický plán s výkazem dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí, kdy pozemek ve vlastnictví manžela žalobkyně označený parc. [číslo] měl být rozdělen na dva pozemky s označením parc. [číslo] parc. [číslo]. Územním rozhodnutím [číslo jednací] [anonymizováno] ze dne 14. 1. 2019, které nabylo právní moci dne 28. 3. 2019, [stát. instituce], odbor výstavby a územního plánování, rozhodl o dělení pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] k. ú. [obec], v obci [obec], dle geometrického plánu ze dne 7. 10. 2018, na čtyři pozemky pro výstavbu rodinných domů o výměře 1 024 m2 , 1 018 m2 , 1 009 m2 a 1 086 m2. Toto rozhodnutí bylo potvrzeno rozhodnutím Krajský úřad [územní celek], sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [ústavní nález], ze dne 18. 3. 2019. Žalobkyně podala dne 25. 3. 2021 námitky proti řízení [číslo jednací] [anonymizováno] a [číslo jednací] [anonymizováno], z nichž soud zjistil, že mělo být vydáno rozhodnutí o povolení stavby dvou domů, vždy o dvou bytových jednotkách, na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [obec], v obci [obec], a žalobkyně s těmito rozhodnutími nesouhlasila. Z úředního záznamu Policie ČR ze dne 31. 5. 2021 soud zjistil, že žalovaný podal tento den na policii vyjádření k možnému trestnému činu podvodu, kdy jeho výpověď je ve shodě s jeho účastnickou výpovědí před soudem a vyjádřeními k žalobě. Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 22. 6. 2021 mezi žalobkyní a žalovaným vyplývá, že žalobkyně měla zapůjčit žalovanému částku v celkové výši 1 850 000 Kč, kdy tuto částku mu předala postupně v hotovosti v období od listopadu 2020 do června roku 2021, přičemž žalovaný se zavázal tuto zápůjčku vrátit žalobkyni do 28. 2. 2022. Podpisy obou účastníků na smlouvě jsou ověření [anonymizována tři slova] [jméno] [příjmení] [příjmení], předchozí právní zástupkyní žalobkyně. Z kupní smlouvy uzavřené dne 22. 6. 2021 soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi žalobkyní jako prodávající a žalovaným jako kupujícím a jejím předmětem je závazek žalobkyně převést na žalovaného vlastnické právo k nemovitým věcem – pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] vše zapsáno na [list vlastnictví], katastrální území a [územní celek]. Kupní cena byla sjednána částkou 2 000 000 Kč s tím, že žalovaný tuto částku složí do advokátní úschovy na bankovní účet č. [bankovní účet] (dle smlouvy o advokátní úschově ze dne 22. 6. 2021, která byla soudu rovněž předložena). Podpisy obou účastníků na smlouvě jsou ověření [anonymizována tři slova] [jméno] [příjmení] [příjmení], předchozí právní zástupkyní žalobkyně. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného č. [bankovní účet] vyplývá, že žalovaný zaslal na bankovní účet č. [bankovní účet] (tj. do advokátní úschovy) dne 23. 6. 2021 částku 2 000 000 Kč.

6. Ze vyjádření účastníků v jejich písemných podáních vzal soud za nesporné, že manžel žalobkyně zaslal žalovanému dne 12. 6. 2018 na bankovní účet částku 95 000 EUR a žalovaný tuto částku přijal.

7. Z provedeného dokazování, a s přihlédnutím k tomu, co mezi účastníky nebylo sporné, dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaný je vlastníkem nemovitých věcí – pozemků parc. [číslo] [číslo] v obci a [katastrální uzemí], okres [okres]. Manžel žalobkyně [jméno] [příjmení] byl vlastníkem pozemku parc. [číslo] v obci a [katastrální uzemí], okres [okres], a to na základě kupní smlouvy uzavřené dne 24. 11. 2017 s Mgr. [jméno] [příjmení], kdy kupní cena byla sjednána částkou 1 500 000 Kč. Manžel žalobkyně udělil žalovanému písemně dne 13. 11. 2017 a následně 25. 8. 2018 na dobu neurčitou plnou moc k zastupování v plném rozsahu ve všech věcech a bez jakýchkoliv omezení, zejména aby jednal za jeho osobu a jeho jménem např. s úřady, orgány státní správy a místní samosprávy, právnickými a fyzickými osobami, nahlížel do archivu stavebního úřadu, projektoval, dále pro územní a stavební řízení potřebného pro povolení stavby rodinného domu, přípojek inženýrských sítí. Součástí obsahu druhé plné moci byla i specifikace, že stavba rodinných domů bude probíhat na pozemku [adresa], v obci [obec], okr. [okres], jehož je manžel žalobkyně vlastníkem. Podpis manžela žalobkyně na obou plných mocích byl úředně ověřen. Žalovaný plné moci přijal a zcela zřejmě je využíval při kontaktu s [stát. instituce] a společností zaměřenou na projekty a systémy, na základě čehož došlo ke dni 28. 3. 2019 v územním plánu k rozdělení pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] jejichž vlastníky byli žalovaný a manžel žalobkyně, na celkem čtyři nové pozemky pro výstavbu rodinných domů o výměře 1 024 m2 , 1 018 m2 , 1 009 m2 a 1 086 m2. V červnu 2018 poukázal manžel žalobkyně na bankovní účet žalovaného částku 95 000 EUR, a to s poznámkou„ doplatek na pozemek“; na účet žalovaného byla tato částka připsána dne 12. 6. 2018. Manžel žalobkyně [jméno] [příjmení] zemřel dne 10. 10. 2018 a žalobkyni na základě závěti a zejména dle usnesení Okresního soudu v Teplicích č. j. [číslo jednací] ze dne 22. 10. 2019 bylo potvrzeno dědictví po zemřelém manželovi, jehož čistá hodnota byla vyčíslena 5 433 222,23 Kč. Žalobkyně pak z pozůstalosti nabyla kromě jiného nemovité věci zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce], v listu vlastnictví 10, vedeného pro obec a [katastrální uzemí] – pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] dále práva a povinnosti spojené s účtem č. [bankovní účet] vedeným u [právnická osoba] Kupní smlouvou ze dne 22. 6. 2021 prodala žalobkyně nemovité věci, a to pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] v obci a [katastrální uzemí], žalovanému, a to za sjednanou kupní cenu 2 000 000 Kč, kterou žalovaný uhradil.

8. Žalobkyně po celou dobu řízení zpochybňuje právní důvod zaslání částky 95 000 EUR jejím zesnulým manželem, resp. přijetí částky 95 000 EUR žalovaným, a vycházejíc z komunikace mezi ní a manželem je přesvědčená, že částka představuje cenu za provedení díla – zhotovení stavby na pozemku v obci [obec], číslo [list vlastnictví], kdy zhotovitelem měl být žalovaný na základě ústní smlouvy o dílo, přičemž ke zhotovení díla žalovaným nedošlo. Později při jednání dne 13. 9. 2022 pak tuto verzi prostřednictvím svého právního zástupce označila za spekulaci. Žalobkyně dále popírá, že by si její manžel půjčil částku 1 180 000 Kč od žalovaného, když o tomto neexistuje žádná listina či záznam (např. SMS zpráva) a současně manžel disponoval majetkem vysoké hodnoty (viz dědické řízení, kdy hodnota čisté pozůstalosti činila 5 433, 222,23 Kč). Žalobkyně dále zpochybňuje i žalovaným tvrzenou výši smluvené odměny mezi ním a jejím manželem v částce 45 000 EUR za přípravné práce na pozemcích ve vlastnictví jejího manžela, jejíž výše se zdá být neúměrná a neproporcionální, nadto rozporuje i to, že jednání žalovaného a rozdělení pozemků bylo v zájmu jejího manžela. Žalobkyně dále uvádí, že žalovaný věděl o smrti jejího manžela již dne 15. 11. 2018, když mu napsala SMS zprávu, že její manžel bude mít výročí 40 dnů od smrti. Žalobkyně pak uvedla, že s ohledem na osobu žalovaného při podpisu kupní smlouvy na pozemky ze dne 22. 6. 2021 požadovala od žalovaného i podpis smlouvy o zápůjčce, kde podrobně rozepsala finanční částky, které mu zapůjčila v celkové výši 1 850 000 Kč.

9. Žalovaný pak po celou dobu tohoto řízení tvrdí, a to včetně trestního řízení ve věci podezření ze spáchání trestného činu podvodu, kde byla oznamovatelkou žalobkyně, že s manželem žalobkyně uzavřeli ústní dohodu o nákupu pozemků za účelem investice. Manžel žalobkyně v době prodeje pozemků nedisponoval českou měnou, tudíž mu žalovaný na základě ústní dohody poskytl částku původně žalovaným stanovenou ve výši 1 180 000 Kč, nicméně při jednání žalovaný uvedl částku asi 1 000 000 Kč. Manžel žalobkyně často cestoval do ciziny, proto kontakt se žalovaným měl značně omezený, a na přípravu pozemků pro další práce a jejich rozdělení udělil žalovanému plnou moc, jež se primárně vázala ke stavebním/územním pracím na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], kterou žalovaný přijal. Žalovaný se s manželem žalobkyně dále dohodli, že žalovaný za správu a přípravné práce na pozemku [číslo] v k. ú. [obec] dostane odměnu. Žalovaný zajistil rozdělení pozemků a spolupracoval se společností zaměřenou na projektování. Po rozdělení parcel na celkem čtyři pozemky žalovaný s manželem žalobkyně spočítali veškeré výdaje, odměnu za práci včetně zápůjčky na koupi pozemku, kdy dospěli k částce 95 000 EUR, které manžel žalobkyně zaslal na účet žalovanému dne 12. 6. 2018, přičemž tuto platbu označil jako„ doplatek na pozemek“. Žalovaný rozporuje tvrzení žalobkyně, že se o smrti jejího manžela dozvěděl cca 40 dnů po jeho smrti formou SMS zprávy, když takovou nikdy nedisponoval a uvedl, že se o smrti dozvěděl v dubnu roku 2019. Jelikož manžel žalobkyně podnikal v zahraničí a často cestoval, tak bylo standardem, že mezi nimi neprobíhala komunikace i půl roku. Žalobkyně na podzim roku 2019 chtěla ukázat předmětné pozemky, odmítla pokračovat ve stavebních prací a opakovaně je nabídla žalovanému k prodeji, což žalovaný vždy odmítl. Nadto žalobkyně chtěla vysvětlení o důvodu převodu 95 000 EUR, ty následně požadovala vrátit i s úroky ve výši 10 000 EUR. V březnu roku 2021 podala na žalovaného trestní oznámení. Žalovaný dále komunikoval s [jméno], správcem nemovitosti žalobkyně, se kterým se následně domluvil na odkupu pozemků od žalobkyně za částku 2 000 000 Kč. Při podpisu kupní smlouvy na prodej pozemků od žalobkyně dne 22. 6. 2021 žalovaný podepsal mimo jiné smlouvu o advokátní úschově a smlouvu o zápůjčce, ke které fakticky nikdy nedošlo.

10. Shora uvedené skutečnosti, a na jejich podkladě přijatý skutkový závěr popsaný v bodě 7. tohoto rozsudku, soud považuje s přihlédnutím ke skutkovým tvrzením obou účastníků shora shrnutým za plně dostačující pro rozhodnutí ve věci samé, na jehož obsahu by nic nezměnilo ani případné provedení dalších účastníky označených důkazů, proto je soud neprovedl. Nadto soud uvádí, že neprovedl listinné důkazy žalobkyně založené ve spise, které nejsou v českém jazyce, když žalobkyně byla poučena o nutnosti předložit soudu listiny, kterými navrhuje vést důkaz, s úředním překladem do českého jazyka, což neučinila. Dále žalobkyně navrhla důkaz prohlášením správce nemovitostí jejího zemřelého manžela, nicméně tento soudu nepředložila a s ohledem na skutečnost, že tímto důkazem mělo být prokázáno, že zemřelý manžel žalobkyně nebyl nemajetným člověkem, což měl tvrdit žalovaný, konstatuje soud, že pro rozhodnutí soudu by byl takový důkaz nadbytečným.

11. Po právní stránce posuzoval soud věc zejména podle ust. § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Podle ust. § 2991 odst. 1, odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Po provedeném dokazování a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. V řízení bylo nepochybně zjištěno, že zesnulý manžel žalobkyně čtyři měsíce před svojí smrtí poukázal na účet žalovaného částku 95 000 EUR s poznámkou„ doplatek na pozemek“, a žalovaný tuto částku přijal. Žalobkyně tvrdila, že částka 95 000 EUR představuje bezdůvodné obohacení žalovaného, když jí není známo, že by žalovaný jejímu zesnulému manželovi poskytl nějaké protiplnění, a bylo tedy na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokázal, že má právní důvod si peníze ponechat (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 3279/2019 ze dne 17. 12. 2019). Došlo tedy k přenesení břemene tvrzení i břemene důkazního na žalovaného, který, tvrdil-li v rámci obrany proti žalobě, že peníze byly na jeho účet poukázány za účelem vrácení zapůjčených peněz zemřelému manželovi žalobkyně na koupi pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] a zaplacení odměny za správu a přípravné práce na pozemku, měl tato svá tvrzení i prokázat. Dle závěru soudu žalovaný v tomto řízení břemeno důkazní ke svým tvrzením unesl. Bylo prokázáno, že manžel žalobkyně koupil v listopadu roku 2017 pozemek v obci a [katastrální uzemí], přičemž o záměru společné investice, následného rozdělení pozemků a výstavby rodinných domů na těchto pozemcích, jak tvrdil žalovaný, svědčí skutečnost, že již dne 13. 11. 2017 podepsal manžel žalobkyně žalovanému plnou moc k zastupování (s úředně ověřeným podpisem), na základě které žalovaný posléze jednal mimo jiné i se stavebním úřadem v [obec], který rozdělení pozemků žalovaného a zesnulého manžela žalobkyně svým rozhodnutím povolil. V mezidobí pak manžel žalobkyně udělil žalovanému dne 25. 8. 2018 i druhou plnou moc na dobu neurčitou k zastupování v plném rozsahu ve všech věcech a bez jakýchkoliv omezení, zejména aby jednal za jeho osobu a jeho jménem např. s úřady, orgány státní správy a místní samosprávy, právnickými a fyzickými osobami, nahlížel do archivu stavebního úřadu, projektoval, dále pro územní a stavební řízení potřebného pro povolení stavby rodinného domu, přípojek inženýrských sítí, přičemž v plné moci bylo i zcela konkrétně specifikováno, že stavba rodinných domů bude probíhat na pozemku [adresa], [obec], okr. [okres], jehož byl manžel žalobkyně vlastníkem. Rovněž na této plné moci byl podpis manžela žalobkyně úředně ověřen. Nejen z výpovědi žalovaného, ale zejména ze žalovaným předložených listin, ať se jedná o již zmíněné plné moci, dále o žádost [právnická osoba] – projekty a systémy s.r.o. ze dne 9. 2. 2018 o územně plánovací informaci ohledně dělení pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] [stát. instituce], či rozhodnutí správních orgánů o rozdělení pozemků, je dle závěru soudu zřejmé, že žalovaný skutečně jednal a prováděl přípravné práce na pozemcích ve vlastnictví žalovaného i zesnulého manžela žalobkyně. Listinné důkazy zcela jednoznačně potvrzují skutečnosti uváděné žalovaným a soud tak v tomto spatřuje zcela přesvědčivé protiplnění žalovaného (přípravné územní práce a správa nad pozemky manžela žalobkyně) za část zesnulým manželem žalobkyně mu poskytnutých peněžní prostředky. V kontextu těchto tvrzení a jejich prokázání pak soud nemá důvod nevěřit ani tvrzení žalovaného o tom, že zesnulému manželovi žalobkyně poskytl zápůjčku na koupi pozemku v obci [obec], jelikož manžel žalobkyně v době koupě pozemku nedisponoval dostatečným množstvím peněz v české měně. Smlouva o zápůjčce nemusí být uzavřena písemně. Z pohledu soudu je podpůrným důkazem pro tvrzení žalovaného o půjčce poznámka u platby připsané z účtu manžela žalobkyně na bankovní účet žalovaného, kde je jako účel platby uvedeno„ doplatek za pozemek“, kterou zaslal manžel žalobkyně žalovanému téměř čtyři měsíce před svou smrtí.

13. Žalobkyně naopak v řízení neprokázala možnost existence či spojitosti vzniku ústní smlouvy o dílo, dle které měl žalovaný zhotovit stavbu na pozemku s parcelním [číslo] v [katastrální uzemí], za kterou měl získat odměnu ve výši 95 000 EUR, jak tvrdila v žalobě. Soud byl připraven poskytnout žalobkyni při jednání 1. 11. 2022 poučení ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. o povinnosti označit důkazy k prokázání sporných tvrzení, tedy existenci smlouvy o dílo mezi žalovaným a jejím zemřelým manželem na výstavbu rodinného na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], s poučením o následcích nesplnění této výzvy, žalobkyně se však k nařízenému jednání nedostavila a sama se tak o možnost tohoto poučení připravila. Nutno však současně v této souvislosti uvést, že žalobkyně následně při jednání dne 13. 9. 2022 své tvrzení o existenci smlouvy o dílo negovala, když její právní zástupce uvedl, že o uzavření smlouvy o dílo žalovaná nikdy nehovořila a pokud to uváděla v žalobě, byla to čistá spekulace. Žalobkyně byla dále při jednání dne 13. 9. 2022 poučena, že část listin, jež doložila, je v ruském jazyce a aby bylo možno je provést jako důkaz, musí být přeloženy do jazyka českého. Žalobkyně na toto nereagovala, listiny s překladem soudu nedoložila a soud tedy jimi v průběhu řízení nevedl důkaz. Zbývá dodat, že sama žalobkyně pak předložila soudu jako listinný důkaz mimořádný výpis z účtu žalovaného [číslo] vedeného u společnosti [právnická osoba] v eurech, z něhož je zřejmé, že dne 12. 6. 2018 byla na tento účet připsána platba ve výši 95 000 EUR z účtu č. [bankovní účet], tedy z účtu manžela žalobkyně [jméno] [celé jméno žalobce], s poznámkou„ doplatek na pozemek“. Žalobkyně tak soudu doložila listinný důkaz potvrzující právní důvod, na jehož základě manžel žalobkyně uhradil žalovanému předmětnou částku, a sama tak dle závěru soudu vyvrátila možnost aplikace ust. § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, když manžel žalobkyně plnil na základě právního důvodu, účel platby specifikoval a uhradil doplatek za pozemek. Skutečnost, že se jednalo o doplatek, je pak zřejmá i z výpovědi žalovaného, který tvrdil, že manželovi žalobkyně půjčil pouze část peněžních prostředků na úhradu kupní ceny.

14. Žalovaný po celou dobu řízení (a to i v podaném vysvětlení v rámci vedeného trestního řízení dne 31. 5. 2021) konzistentně tvrdil, že se s manželem žalobkyně rozhodl investovat do pozemků a v době prodeje předmětných pozemků zapůjčil na základě ústní dohody manželovi žalobkyně částku převyšující 1 000 000 Kč. Manžel žalobkyně zakoupil pozemek [číslo] v [katastrální uzemí] dne 29. 11. 2017, což je zřejmé i z předložených listin a tvrzení koresponduje i s datem udělení plné moci manželem žalobkyně žalovanému pro další kroky týkající se pozemků. V druhé plné moci z roku 2018 je pak zcela konkrétně specifikován i pozemek, jehož se plní moc týkala. Podpisy manžela žalobkyně na plných mocích jsou úředně ověřeny a datum ověření odpovídá datu podpisu plných mocí. Žalovaný se s manželem žalobkyně dále dohodl, že žalovaný za správu a přípravné práce na pozemku [číslo] v [katastrální uzemí] dostane odměnu, přičemž zcela nepochybně v tom nelze spatřovat nic protiprávního, ani nelogického či odporujícího obchodním zvyklostem, když žalovaný zajišťoval veškerou činnost potřebnou k rozdělení pozemků, včetně obstarání geometrického plánu za pomoci společnosti zaměřené na projektování. Po rozdělení pozemků žalovaný s manželem žalobkyně spočítali veškeré výdaje, odměnu za práci, a po zahrnutí zápůjčky na koupi pozemku, dospěli k částce 95 000 EUR, kterou manžel žalobkyně měl žalovanému uhradit a skutečně ji v červnu 2018 zaslal na účet žalovaného jako„ doplatek na pozemek“. S ohledem na výše uvedené soud spatřuje v tvrzení a jednání žalovaného systematiku, dle které po koupi pozemků skutečně došlo ke změně územního plánu k pozemkům ve vlastnictví žalovaného a manžela žalobkyně, a soud tak jeho tvrzení o právním důvodu přijetí platby ve výši 95 000 EUR od manžela žalobkyně považuje za věrohodná. V kontextu těchto jednání manžel žalobkyně dle závěru soudu projevil svou skutečnou a pravou vůli, když zaslal žalovanému shora uvedenou částku, a to i s ohledem na vyplněnou poznámku k platbě („ doplatek za pozemek“), která už je údajem při převodech peněžních prostředků nepovinným, sloužící pouze k bližší specifikaci účelu platby.

15. Soud z důvodů shora uvedených tedy dospěl k závěru, že žaloba není důvodná a žalobu o vydání bezdůvodného obohacení zcela zamítl s odkazem na dostatečně prokázanou existenci právního důvodu k plnění ze strany zesnulého manžela žalobkyně žalovanému.

16. Soud pak v tomto řízení nezkoumal a nezabýval se platností smlouvy o zápůjčce ze dne 22. 6. 2021 uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným, když tato není předmětem tohoto řízení.

17. O nákladech řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, který byl ve sporu zcela úspěšný, právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 89 600 Kč. Tato částka pak představuje náklady zastoupení žalovaného advokátem, kterému dle ust. § 7 řádek 6, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. d), písm. g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží odměna ve výši 17 620 Kč a dle ust. § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý z pěti úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření ze dne 15. 11. 2021, vyjádření ze dne 5. 9. 2022, účast na jednání dne 13. 9. 2022 a účast na jednání dne 1. 11. 2022). Právní zástupce žalovaného není plátcem DPH. Při stanovení tarifní hodnoty vycházel soud z usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 18 Co 81/2015 ze dne 25. 3. 2015, dle kterého je-li předmětem řízení peněžité plnění a jeho příslušenství v cizí měně, považuje se za tarifní hodnotu ve smyslu ust. § 8 odst. 1 věty první advokátního tarifu výše peněžitého plnění přepočítaná na českou měnu podle kurzu platného pro nákup valut, který je uveden v kurzovním lístku České národní banky vydaném k prvnímu dni měsíce, v němž se rozhoduje o náhradě nákladů řízení. Dle kurzovního lístku [obec] národní banky platného ke dni 1. 11. 2022 se částka 1 EUR rovná 24, 485 Kč, tedy žalovaná částka 95 000 EUR představuje částku 2 326 075 Kč.

18. Žalovaný byl v řízení zastupován advokátem, proto soud uložil žalobkyni povinnost zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalovaného (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

19. Lhůtu k plnění uložené povinnosti pak soud stanovil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když pro stanovení delší lhůty k plnění ve splátkách nebyly splněny podmínky.

Poučení