21 C 162/2019-135

Rubrum

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Houdkovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o 35 000 Kč s příslušenstvím - náhrada škody takto:

Výrok

I. Řízení se částečně zastavuje do částky 4 112 Kč včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení z částky 4 112 Kč od 15. 11. 2016 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 19 888 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 15. 2. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se zamítá v té části, v nichž se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 11 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 15. 2. 2017 do zaplacení, co do požadavku žalobce na úhradu zákonného úroku z prodlení z částky 30 888 Kč za dobu od 15. 11. 2016 do 14. 2. 2017.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 3 698 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

V. Žalobce je povinen zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Liberci náklady řízení v částce 1 736 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Liberci náklady řízení v částce 2 283 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu [obec] dne [datum], doplněnou dne 16. 6. 2019 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo uhradit náhradu škody ve výši 35 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení a náklady řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobci vznikla škoda při dopravní nehodě dne [datum], ke které došlo zaviněním žalovaného, přičemž v důsledku této dopravní nehody a zaviněním žalovaného, vznikla škoda žalobci na jeho vozidle tov. zn. Mercedes Waneo, [registrační značka], bylo totálně poškozeno. Žalobce pořizoval toto vozidlo v roce 2015 za kupní cenu 114 000 Kč, na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. Pojišťovna na pojistném za pojištění vozidla vyplatila žalobci částku 65 000 Kč a to dne 2. 12. 2016. Pojišťovna řešila pojistnou událost jako totální škodu. Vozidlo se stalo předmětem aukce ze strany pojišťovny, která na základě inkasované sumy z aukce 18 888 Kč provedla příslušný odpočet plnění. Do zbytku svého nároku na náhradu škody po vyplacení pojistného plnění žalobce požadoval po žalovaném na náhradě škody zaplatit částku 35 000 Kč. V tomto smyslu vyzval žalobce opakovaně žalovaného k úhradě této částky a to podáním ze dne [anonymizováno] [rok], resp. [datum]. Žalovaný do dnešního dne ničeho neuhradil.

2. V doplnění žaloby ze dne [datum] žalobce uvedl, že stav předmětného vozidla byl před vznikem škody při dopravní nehodě dne [datum] stejný jako v okamžiku, kdy vozidlo žalobce kupoval na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. Na vozidle byla provedena drobná oprava brzd a instalace tažného zařízení v celkové částce 12 000 Kč. Dále doplnil fotodokumentací rozsah škody vzniklé v důsledku dopravní nehody s tím, že v okamžiku dopravní nehody vozidlo stalo nepojízdným. Dále dodal, že žalobce poskytl pojišťovně žalovaného veškerou součinnost a byl seznámen s rozsahem poškození vozidla se závěrem, že při výpočtu nákladů na opravu vozidla by náklady převyšovaly obvyklou cenu vozidla a že došlo k totální škodě s odpočtem využitelných zbytků vozidla 3. Předmětem řízení je nárok na náhradu škody ve výši 35 000 Kč a zákonný úrok od 15. 11. 2016 4. Žalovaný k žalobě uvedl, že není sporné, že dne [datum] došlo k dopravní nehodě na veřejné komunikaci [číslo] [obec], Česká republika. Účastníky této dopravní nehody byl jak žalobce tak i žalovaný. Žalovaný dále uvedl, že splnil zákonnou povinnost u povinného ručení, tj. pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla, za provozované vozidlo a hradit poplatek z uzavřené smlouvy s [anonymizována dvě slova] pojišťovnou (dále jen„ [anonymizováno]“). Následně žalovaný dodal, že po vzniku škodné události tuto neprodleně oznámil [anonymizováno], a to dne [datum], kdy popsal vznik škodné události, tak, že jako řidič pojištěného vozidla odbočoval z hlavní silnice vlevo na soukromý pozemek a za ním jedoucí autobus zastavoval. Vedoucí jedoucí za autobusem (vozidlo žalobce) začalo předjíždět autobus ČSAD a narazilo do odbočujícího vozidla žalovaného. Z oznámení škodné události jest zaznamenáno, že nebyla vidět žádná brzdná dráha předjíždějícího vozidla žalobce a řidič zřejmě jel nepřiměřeně rychle a nezaznamenal odbočující vozidlo žalovaného. Žalovaný má za to, že smyslem povinného ručení je náhrada škody, kterou jako řidič případně způsobí druhým, byť žalovaný má za to, že dopravní nehoda nebyla důkladně zdokumentována ze strany Policie ČR, neboť účastník dopravní nehody, a to autobus ČSAD z místa nehody odjel, aniž by setrval jako svědek na místě nehody. Žalovaný závěrem své repliky poukázal na fakt, že žalobce neprokázal důvěryhodně skutečnou škodu, která mu vznikla při dopravní nehodě a která mu měla být hrazena z pojištění odpovědnosti za provoz motorového vozidla, tj. hodnotu poškození svého vozidla.

5. Soud ve věci, za přítomnosti obou stran (v zastoupení), jednal dne [datum]; dne [datum], dne [datum], dne [datum], a dne [datum], kdy toliko vyhlásil rozsudek.

6. Žalobce při jednání dne [datum] vzal co do částky ve výši 4 112 Kč žalobu zpět spolu se zákonným úrokem ve výši 4 112 Kč od 15. 11. 2016 s odůvodněním, že tak vyplynulo ze znaleckého posudku, když nově požadoval částku 30 888 Kč.

7. Dle ustanovení § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) může žalobce vzít za řízení návrh na jeho zahájení zpět, a to zčásti nebo zcela. Dle odstavce 2 téhož ustanovení, je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí.

8. Dle § 96 odst. 3 o. s. ř., jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.

9. S ohledem na výše uvedený procesní úkon žalobce rozhodl soud dle ustanovení § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. a řízení v této věci částečně zastavil, když v souladu se souhlasem žalovaného se zpětvzetím žaloby nebyl projeven žádný náznak nesouhlasu se zpětvzetím.

10. Mezi účastníky bylo nesporné, že dne [datum] došlo k dopravní nehodě, přičemž účastníky byli žalobce a žalovaný a při této dopravní nehodě došlo k poškození vozidla [registrační značka]. Dále bylo nesporné, že policie dopravní nehodu šetřila a shledala zavinění žalovaného na této dopravní nehodě a uložila žalovanému blokovou pokutu. A konečně bylo nesporné, že žalovanému byla doručena předžalobní výzva k plnění před podáním žaloby.

11. Mezi účastníky bylo sporné, jaký byl stav vozidla žalobce těsně před vznikem škody při dopravní nehodě dne [datum]. Dále bylo sporný rozsah poškození vozidla žalobce při této dopravní nehodě a konečně byla sporná výše škody.

12. Žalobce podáním ze dne [datum], předně sdělil, že mezi účastníky proběhlo jednání o smírném vyřešení sporu, které z jeho pohledu není dokončeným pro absenci finálního stanoviska žalovaného. Žalobce navrhl smír, kterým by se žalovaný zavázal k úhradě částky 30 000 Kč. Na tento návrh reagoval žalovaný telefonicky tím, že je ochoten k úhradě částky 8 000 Kč, když následně žalobce reagoval s tím, že by souhlasil se smírem v úrovni 15 000 Kč, avšak na tento návrh již nebylo ze strany žalovaného reagováno. Současně navrhl provedení důkazu znaleckým posudkem, ve kterém bude znalci uložen úkol zodpovědět všechny sporné skutečnosti. Žalobce navrhl, aby znalec hodnotil stav vozidla před dopravního nehodou, rozsah poškození vozidla při dopravní nehodě a výši škody.

13. Soud má z provedených listinných důkazů za prokázané následující skutečnosti; Z výslechu žalobce soud zjistil, že stav vozidla byl téměř takový, v jakém vozidlo koupil. Žalobce se následně vyjádřil k hodnotě vozidla, kdy bylo uvedeno na trh, když dle jeho názoru se zde předmětné vozidlo prodávalo za 600 000 Kč, přičemž vozidlo žalobce bylo dále zhodnoceno tím, že mělo LPG pohon. Žalobce koupil předmětné vozidlo pro rodinné účely a k běžnému používání. Vozidlo v době nákupu žalovaný mělo najeto 163 837 km, přičemž v době nehody mělo 176 217 km a tento stav byl zjištěn při prodeji nepojízdného vraku. Žalobce se následně vyjádřil k výbavě vozidla, když uvedl, že vozidlo bylo pouze drobně opraveno zadní světlo na levé straně, namontováno tažné zařízení v hodnotě 7 000 Kč a opraveny brzdy v hodnotě 5 000 Kč a o žádných jiných závadách nevěděl. Žalobce poukázal na to, že po dopravní nehodě požádal pojišťovnu o opravu poškozeného vozidla, ale pojišťovna rozhodla o totální škodě. Vrak vozidla byl prodán v aukci a to za částku 18 888 Kč. Z výslechu žalobce dále vyplynulo, že pojišťovna určila obvyklou cenu vozidla na 65 000 Kč a z této částky mu odečetli využitelné zbytky vozidla v hodnotě 18 888 Kč. Žalobce závěrem upravil svá tvrzení uvedená v žalobě tak, že obdržel od pojišťovny žalovaného rozdíl mezi částkou 65 000 Kč a částkou 18 888 Kč, tj. tedy 46 112 Kč. Žalobci byla nalezena pojišťovnou potenciální kupující nepojízdného vraku za 18 888 Kč, což však žalobce odmítl a vrak vozidla prodal sám za částku o 10 000 Kč vyšší. Závěrem dodal, že poškozené vozidlo nebylo po dopravní nehodě opraveno a bylo prodáno. Následně žalobce dodal, že vozidlo pořizoval z autobazaru, když dle protokolu o technické prohlídce nebylo na předmětném vozidle zjištěny žádné závady. Konečně žalobce uvedl, že vrak vozidla prodal dne [datum] panu [jméno] [příjmení] za částku 28 000 Kč na základě kupní smlouvy.

14. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] bylo zjištěno, poté co soud zkoumal všechny náležitosti stanovené pro znalecký posudek a neshledal žádné nedostatky, že byli znalci položeny celkem tři otázky: 1) Stanovit obvyklou cenu osobního vozidla značky Mercedes Vaneo, [registrační značka], ke dni [datum], 2) Stanovit obvyklou cenu osobního vozidla značky Mercedes Vaneo, [registrační značka] po dopravní nehodě ze dne [datum] na veřejné komunikaci [číslo] [obec], které bylo toto vozidlo účastno s ohledem na rozsah poškození vozidla v důsledku této dopravní nehody, 3) Přezkoumat správnost závěrů [právnická osoba] [část názvu právnické osoby], která šetřila pojistnou událost, vzniklou v důsledku uvedené dopravní nehody. K první otázce znalec uvedl, že dosažitelná cena prodejní vozidla je vyjádřena jeho hodnotou tržní, když dle znalce lze tržní hodnotu vozidla [jméno] [příjmení], [registrační značka] ke dni [datum] odhadovat ve výši 94 000 Kč včetně DPH. Ke druhému dotazu znalec uvedl, že z porovnání hodnoty tržní vozidla před poškozením (94 000 Kč) a nákladů na opravu, které činily 98 515,24 Kč, je zřejmé, že náklady na opravu převyšují hodnotu tržní vozidla před poškozením. Dle znalce nelze provedení opravy považovat za ekonomické a jedná se tak o úplné poškození vozidla (o tzv. ekonomickou totální škodu). Tržní hodnota vozidla dle znaleckého posudku po dopravní nehodě ze dne [datum] na veřejné komunikaci [číslo] [obec] je rovná hodnotě zbytku a činí 28 000 Kč. Jedná se o částku za odkoupení havarovaného vozidla panem [jméno] [příjmení], [ulice a číslo], [obec], uvedenou v kupní smlouvě. Dle znaleckého posudku lze výši majetkové újmy vzniklé poškozením vozidla [jméno] [příjmení], [registrační značka], ke kterému došlo dne [datum], dovozovat ve výši 66 000 Kč. K závěrečné otázce (3) soud ze znaleckého posudku zjistil, že závěry [právnická osoba] [část názvu právnické osoby], která vyčíslila obvyklou cenu vozidla před poškozením, jsou nepřezkoumatelné. [příjmení] 65 000 Kč, kterou [právnická osoba] [část názvu právnické osoby] stanovila, není doložena žádným standardizovaným výpočtem, ani žádným výstupem z expertního systému, který je určen pro stanovení tržních cen ojetých motorových vozidel. Vychází pouze ze souhrnu inzertních nabídek, ve kterých jsou uváděna vozidla, ne zcela srovnatelných parametrů s oceňovaným vozidlem. Konečně se u třetí otázky vyjádřil k závěrům [právnická osoba] [část názvu právnické osoby], která vyčíslila výši škody, vzniklou v důsledku uvedené dopravní nehody, když dle znaleckého posudku [právnická osoba] [část názvu právnické osoby] jsou její závěry v souladu s předpoklady, že zjištěná poškození na vozidle budou odstraňována opravou prováděnou technologii, kterou pro provádění takovýchto oprav doporučuje výrobce vozidla tak, aby provedení opravy nemělo negativní vliv na základní vlastnosti vozidla, zejména na jeho bezpečnost. Tato skutečnost odpovídá výpočtu nákladů na opravu vozidla dle systému Audatex ve výši 98 515,24 Kč.

15. Při jednání soud provedl listinné důkazy označené a předložené účastníky, ze kterých zjistil následující skutečnosti: Z Kupní smlouvy ze dne [datum] [číslo] zjistil, že Žalobce koupil předmětné vozidlo tov. zn. Mercedes Vaneo, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu [anonymizováno] v postavení kupujícího od prodávajícího, společnosti [právnická osoba]. Dle kupní smlouvy Žalobce v postavení kupujícího zaplatil za předmětné vozidlo částku 114 000 Kč, když tuto částku uhradil v hotovosti dne [datum].

16. Z listiny označené jako záznam o dopravní nehodě soud zjistil, že vozidlo žalovaného [registrační značka] odbočovalo vlevo, když vozidlo Žalobce [registrační značka] předjížďělo v levém pruhu a mělo narazit do vozidla Žalovaného. Z listiny bylo zjištěno, že při nehodě nebyl nikdo zraněn. Listina byla podepsána Žalobce i Žalovaným.

17. Z listiny označené jako potvrzení PČR soud zjistil, že Policie ČR vydala potvrzení o prošetření přestupku dle ustanovení § 125 c odst. 15 zákona č. 361/2000 Sb., kterého se dopustil Žalovaný, a to dne [datum]. Žalovaný se dopustil přestupku proti plynulosti v silničním provozu porušením ustanovení § 22 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb. tedy porušil ustanovení o plynulosti jízdy křižovatkou.

18. Ze Sdělení výše pojistného plnění – Totální škoda na vozidle od pojišťovny [anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že pojišťovna [právnická osoba] [část názvu právnické osoby] sdělila Žalobci, že po šetření pojistné události na základě zjištěného rozsahu poškození vozidla a výpočtu nákladů na opravu vozidla bylo zjištěno, že tyto náklady převyšují obvyklou cenu vozidla. Z tohoto důvodu je oprava neúčelná, jedná se o úplnou (totální) škodu s odpočtem využitelných zbytků vozidla. Ze sdělení bylo zjištěno, že pojišťovna stanovila pojistné plnění v celkové výši 46 112 Kč s DPH. Toto plnění bylo vyplaceno na bankovní účet. Konečně ze sdělení vyplynul výpočet pro stanovení výše uvedené částky pojistného plnění, když dle sdělení je obvyklá cena vozidla 65 000 Kč a využitelné zbytky vozidla, které se odečtou, ve výši 18 888 Kč.

19. Z listiny označené jako Sdělení k pojistné události ze dne [datum] soud zjistil, že pojišťovna [právnická osoba] [část názvu právnické osoby] sdělila Žalobci, že provedla opětovné posouzení, když výpočet náhrady škody byl proveden na základě zápisu o poškození motorového vozidla a fotodokumentace vozidla po nehodě. Dle sdělení pojišťovny stanovené náklady na opravu přesáhly obvyklou cenu vozidla, byla likvidace provedena formou totální škody, tj. od obvyklé ceny byla odečtena hodnota využitelných zbytků. Při výpočtu obvyklé ceny vozidla pojišťovna vycházela i z inzertních nabídek k prodeji shodného typu vozidla. Závěrem bylo ve Sdělení uvedeno, že vozidlo Žalobce bylo vyrobeno v roce 2002 a nikoliv v roce 2005.

20. Z nabídkového listu soud zjistil, že pojišťovna [právnická osoba] [část názvu právnické osoby], nabídla vozidlo [jméno] [příjmení], rok výroby 2005, [VIN kód] za cenu 18 888 Kč, když platnost nabídky byla do dne [datum].

21. Z výzvy Žalobce [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že Žalobce navrhnul Žalovanému dohodu, s tím, že Žalovaný zaplatí jen částku 30 000 Kč, když byl ochoten tak přijmout i v rámci splátek. Žalobce vyzval Žalovaného, že jestli nebude ze strany Žalovaného nalezena shoda, tak je připraven vymáhat celou škodu tj. 140 000 Kč a další nemateriální škodu soudní cestou a upozornil Žalovaného, že bude tedy vymáhaná částka mnohem vyšší. Žalovanému byla ze strany Žalobce určena lhůta 15 dní k vyjádření. Následně poslal Žalobce dne 18. 11. 2018 předžalobní výzvu prostřednictvím svého právního zástupce, když v této výzvě určil lhůtu k dobrovolnému plnění 10 dnů od doručení předžalobní výzvy.

22. Z oznámení škodné události soud zjistil, že Žalovaný jako pojištěný nahlásil dne [datum] škodnou událost [číslo] jež se stala dne [datum] okolo [údaj o čase] hodin na veřejné komunikaci [číslo] [obec], Česká republika. Výše škody byla Žalovaným odhadnuta na částku 20 000 Kč. Žalovaný popsal pojistnou událost tak, že jako řidič pojištěného vozidla odbočoval z hlavní silnice vlevo na soukromý pozemek, za ním jedoucí autobus zastavoval a vozidlo jedoucí za autobusem začalo předjíždět autobus a narazilo do odbočujícího vozidla. Závěrem k popisu pojistné události dodal, že nebyla vidět žádná brzdná dráha předjíždějícího vozidla, když řidič zřejmě rychlou jízdou nezaznamenal, že vozidlo před ním odbočuje doleva. Řidičem, poškozeným a vlastníkem předjíždějícího vozidla byl Žalobce. Tato událost proběhla bez svědků.

23. Z pojistné smlouvy soud zjistil, že Žalovaný uzavřel dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] na pojistný produkt Autopojištění Combi Plus III. Provozovatelem a držitelem vozidla byl dle smlouvy sám Žalovaný. Předmětem smlouvy bylo vozidlo tovární značky Volkswagen, typ [příjmení] [jméno], rok výroby 1998, [registrační značka], [VIN kód]. Z uvedené smlouvy byl Žalovaný zavázán hradit sjednané pojistné ve výši 1 787 Kč pololetně vždy k 23. dni měsíce června a prosince, když celkové roční pojistné bylo stanoveno ve výši 3 574 Kč.

24. Ze zápisu o poškození motorového vozidla soud zjistil, že [právnická osoba] [část názvu právnické osoby] provedla zápis o poškození motorového vozidla, kde mimo jiné uvedla díly na výměnu u vozidla Žalobce, kdy bylo nutné vyměnit např. Kryt nárazníku, Mřížku nárazníku, Blatník, Vložku podběhu, Držák předního nárazníku, [příjmení] masky, [ulice] zrcátko aj. Dále bylo zjištěno, že k vozidlu byl přidělen stav Totální škoda. Dále bylo zjištěno, že prohlídka proběhla za přítomnosti Žalobce v městě [obec].

25. Z kupní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že Žalobce jako prodávající prodal [jméno] [příjmení], RČ: [číslo], jako kupujícímu vozidlo [jméno] [příjmení] [jméno], rok výroby 2005, [VIN kód], [registrační značka]. Vozidlo mělo v době prodeje dle kupní smlouvy ze dne [datum] najeto 176 217 km. Kupní cena vozidla dle výše uvedené kupní smlouvy byla stanovena ve výši 28 000 Kč. [příjmení] [jméno] [příjmení] souhlasil s aktuálním stavem vozidla, které bylo po havárii nepojízdné na pravé přední straně.

26. Z listiny označené jako protokol č. CZ [číslo] o technické prohlídce ze dne [datum] bylo zjištěno, že vozidlo Žalobce tov. zn. Mercedes Vaneo bylo v době provedení technické prohlídky bez jakýchkoliv závad. Stav tachometru u předmětného vozidla byl zjištěn ve výši 163 837 km.

27. Na základě provedeného dokazování, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, a po přihlédnutí ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci a toho, co učinili nesporným, vycházel soud z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: Je prokázáno, že dne [datum] došlo k dopravní nehodě, při které Žalovaný svým vozidlem poškodil vozidlo Žalobce, přičemž zavinění je na straně Žalovaného. Žalobci vznikla na automobilu v jeho vlastnictví škoda, která byla zjištěna znaleckým posudkem tak, že hodnota vozidla Žalobce před poškozením činila 94 000 Kč, tj. k datu [datum] a po, tj. k datu [datum] poškození byla hodnota vozidla ve výši 28 000 Kč, rozdíl činí 66 000 Kč, která byla určena znaleckým posudkem. [příjmení] ve výši 66 000 Kč byla způsobená škoda, která vznikla Žalobci zaviněním Žalovaného. Pojišťovna Žalovaného z titulu pojištění uhradila na tuto škodu 46 112 Kč. Žalovaný prodal zbytky vozidla za 28 000 Kč, když původně odmítl nabídku pojišťovny prodat vozidlo za 18 888 Kč. Rozdíl mezi částkou 66 000 Kč (škoda na vozidle) a částkou vyplacenou pojišťovnou na pojistném plnění, tj. částkou 46 112 Kč činí tedy 19 888 Kč.

28. Shora popsané skutečnosti a na jejich podkladě přijatý skutkový závěr soud považuje za zcela postačující k rozhodnutí věci samé, na jehož obsahu by nic nezměnilo ani provedení dalších, v řízení označených důkazů; proto je soud - s respektem k zásadě hospodárnosti řízení – neprovedl. V tomto směru soud uvádí, že výše provedené důkazy v podstatných okolnostech vzájemně korespondují, na sebe ve vzájemné souvislosti navazují, rovněž navazují na skutečnosti, které účastníci učinili nesporné a souhrnně vedou k závěru o skutkovém stavu výše uvedenému. Provedené důkazy soud považuje za věrohodné.

29. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ o. z.”), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti a postupoval dle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o. s. ř.).

30. Dle § 492 odst. 1 o. z. hodnota věci, lze-li ji vyjádřit v penězích, je její cena. Cena věci se určí jako cena obvyklá, ledaže je něco jiného ujednáno nebo stanoveno zákonem.

31. Dle § 495 o. z. souhrn všeho, co osobě patří, tvoří její majetek. Jmění osoby tvoří souhrn jejího majetku a jejích dluhů.

32. Dle § 2894 odst. 1 o. z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

33. Dle § 2951 odst. 1 o. z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

34. Dle § 2952 o. z. hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

35. Dle § 2969 odst. 1 o. z. při určení výše škody na věci se vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit.

36. Škodou dle § 2894 o. z. je újma na jmění, tj. na souhrnu majetku a dluhů osoby ve smyslu § 495 o. z. Je-li pojem škody i nadále spjat s materiální sférou, lze využít v podstatné míře dosavadní judikatorní definici, podle níž se za škodu považuje újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného a je objektivně vyjádřitelná všeobecným ekvivalentem, tj. penězi. Skutečnou škodou se ve smyslu § 2952 o. z. rozumí zmenšení existujícího majetku poškozeného (popřípadě zvětšení jeho dluhů) ve srovnání se stavem, jaký zde byl před způsobením škody. Skutečnou škodou na věci je pak újma, která znamená snížení hodnoty věci v důsledku jejího poškození oproti stavu před poškozením, a při určení její výše se zásadně vychází z obvyklé ceny věci v době poškození, přičemž zároveň se přihlíží k tomu, co musí poškozený účelně vynaložit k obnovení nebo nahrazení funkce věci (§ 2969 odst. 1 o. z.). Tím se podtrhuje význam uvedení v předešlý stav (naturální restituce), tedy v případě provedení opravy poškozené věci může poškozený požadovat náhradu škody ve výši ceny opravy. Náhrada škody v penězích (relutární kompenzace) představuje majetkové hodnoty, jež je třeba vynaložit na uvedení věci do původního stavu, avšak výše škody nemusí být určena jen vyúčtováním nákladů na její opravu. Lze vycházet z porovnání hodnoty věci, jakou měla v době poškození, oproti stavu po poškození s přihlédnutím k rozsahu, v jakém byla poškozena zásahem škůdce. Zásadně tedy přicházejí v úvahu dva způsoby určení výše peněžní náhrady za škodu způsobenou na věci, a to porovnání ceny obvyklé, jakou věc měla před poškozením, s obvyklou cenou po poškození, a náhrada nákladů potřebných k tomu, aby si poškozený uvedl věc do stavu před poškozením.

37. Je-li účelem náhrady majetkové újmy a z ní vyplývající povinnosti k náhradě způsobené škody vytvoření stavu, který zde existoval před vznikem škody, přičemž ho má být dosaženo reparací veškeré vzniklé škody, má poškozený zásadně nárok na nahrazení poškozené věci minimálně do výše její původní hodnoty. Výše náhrady škody na věci se proto odvozuje od ceny věci, což je podle § 492 odst. 1 o. z. hodnota věci vyjádřená v penězích; ta se zásadně určuje jako cena obvyklá. Cena obvyklá ve smyslu § 2969 odst. 1 o. z. pak představuje cenu, za kterou lze v daném místě a čase a za obvyklých obchodních podmínek pořídit náhradní věc stejných kvalit, přičemž takto stanovená cena je v prostředí státem neregulovaného hospodářství cenou tržní, ovlivněnou nabídkou a poptávkou na trhu, tedy zahrnuje i hledisko„ prodejnosti“ věci.

38. U zcela zničené věci se při stanovení výše náhrady vychází z obvyklé ceny věci před zničením, od níž se odečítá hodnota použitelných zbytků. Skutečnou škodou v takovém případě není hodnota věci nové, nýbrž hodnota původní věci v době před poškozením. Poškozenému by totiž jinak vznikalo bezdůvodné obohacení.

39. Ustáleným závěrům soudní praxe odpovídá posouzení, dle něhož, pokud je způsobena škoda na vozidle (§ 2951 odst. 1 o.z.), má poškozený má vždy právo na náhradu škody odpovídající rozdílu mezi tržní hodnotou vozidla (obvyklou cenou) před poškozením a totožně stanovenou cenou vozidla ve stavu po poškození (§ 2952 o.z.). Rozhodne-li se poškozený pro provedení opravy a jedná-li se o postup objektivně účelný (§ 2951 o.z.), zakládá mu to právo výběru požadovat škodu vyčíslenou i dalším způsobem, a to ve výši tržní hodnoty opravy, s případným odpočtem zhodnocení, pokud k němu po provedené opravě dojde, nikoli však vyčíslené prostřednictvím různých systémů typu Audatex, [jméno] [příjmení], prostřednictvím tzv. amortizace apod. (ke zde rozváděným závěrům viz [jméno] [příjmení]: K některým otázkám odpovědnosti za škodu v dopravě, v : Soudní rozhledy [číslo], kapitola Náhrada škody na vozidle, ve které je shrnována soudní praxe /zejména Nejvyššího soudu stran posuzování této problematiky nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23.10.2014 sp.zn. 25 Cdo 3118/2012, v : [webová adresa]). Kritérium rozhodne-li se pro provedení opravy však neznamená, že oprava vozidla musí být též skutečně provedena, nýbrž to, že provedení takové opravy musí být postupem účelným a žalobce se domáhá zaplacení částky ceně takové opravě odpovídající. Významné je jedině to, jaká je výše objektivně stanovených nákladů na opravu vzniklého poškození v čase a místě vzniku škody obvyklých, protože při určení výše škody dle ceny opravy, tj. dle ceny uvedení do předešlého stavu, se jedná o jeden ze dvou způsobů vyjádření peněžité náhrady zmenšení majetkového stavu poškozeného, který je ekvivalentem hodnot, které je nutné vynaložit, aby došlo k uvedení věci do předešlého stavu a takto je lze chápat jedině objektivně. Pokud by totiž výše škody byla závislá na tom, zda poškozený věc skutečně opravil či nikoliv, byl by obsah pojmu škoda popírán tím, že by se výše škody stávala závislou na zcela nahodilých okolnostech, které jsou pro ni právně nerozhodné (rozh. sp.zn. 1 Cz 82/88, v : Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek [číslo] či rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 25 Cdo 2575/2000 ze dne 19.9.2002, [webová adresa]). Dále platí, že kritérium nejnižší možné ceny opravy není ustálenou soudní praxí dlouhodobě sdílené (k tomu dále srov. např., mutatis mutandis, usnesení Nejvyššího soudu sp.zn. 28 Cdo 3369/2013 ze dne 11.2.2014, n. sp.zn. 28 Cdo 4137/2011 ze dne 13.6.2012, neboť cenu je namístě určit jako cenu obvyklou /tržní/, protože takto stanovená cena prospívá zachování rovnovážného stavu mezi účastníky, jelikož se neblíží ani jedné z krajních hodnot /nejvyšší či nejnižší/), jež by mohly zvýhodňovat jednoho z účastníků právního vztahu) .

40. Nutnou podmínkou určení ceny vozidla je pak tvrzení a následné prokázání jeho konkrétní specifikace, neboť jinak nelze zjistit cenu srovnatelné věci, jež je určující pro zjištění jeho tržní (obvyklé) ceny a tedy i výše škody (ust. § 2952 o. z.). Tento požadavek vyjadřuje závěry ustálené soudní praxe, dle kterých u škody vzniklé zničením věci použité a částečně opotřebované se musí zásadně vycházet z obvyklé ceny věci, a to v době jejího zničení (tehdy se majetkový stav poškozeného o hodnotu věci snižuje), nikoliv z ceny, za kterou byla předtím pořízena. Cena obvyklá je přitom taková cena, za kterou lze skutečně koupit věc téhož charakteru, kvality a stavu v daném místě a čase, tedy o cenu odvíjející se od běžně fungujících vztahů nabídky a poptávky. Pořizovací cena může být vzata za základ zjištění výše škody jen tehdy, není-li pochyb o tom, že zároveň představuje cenu, za kterou lze obvykle v daném místě a čase pořídit náhradu za zničenou věc (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 601/2007, ze dne 25. 4. 2007, [webová adresa], nebo rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 11. 10. 2017, č. j. 23Co 278/2017-188) .

41. Je procesní notorietou, že posouzení toho, jaká byla obvyklá (tržní) cena předmětného vozidla je otázkou složitou a typicky odbornou (ust. § 127 odst. 1 o. s. ř.) a zásadně jediným důkazem prostředkem způsobilým jí prokázat je znalecký posudek (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 732/2006, ze dne 25. 4. 2007, mutatis mutandis, [webová adresa]). [příjmení] by obsahovat přezkoumatelný popis skutečností a postupů, na základě jejichž zkoumání a hodnocení bylo dospěno k jednotlivým odpovědím, a odpovědi by musely být zdůvodněny přehledným a logickým způsobem na základě podkladů, z nichž bylo vycházeno (např. odborná literatura, poznatky z praxe v daném oboru či jiné podkladové materiály – k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 5359/2007 ze dne 6. 1. 2010, rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 732/2006 ze dne 25. 4. 2007 nebo rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 732/2006 ze dne 25. 4. 2007, v : [webová adresa], dle jehož závěrů pouhý odhad ceny namísto náležitého odborného posouzení všech rozhodných hledisek nevyhovuje požadavku, aby posudek měl v odpovídající kvalitě jak nález, v němž znalec popíše skutečnosti, které posuzoval, ale i závěr, který obsahuje náležité a přezkoumatelné odborné posouzení všech posuzovaných skutečností; jedině takovýto posudek vytváří podmínky k tomu, aby soud mohl postupem dle ust. § 132 o.s.ř. zjistit obvyklou cenu). Pro určení obvyklé ceny věcí je podstatná obvyklá (tržní) cena, nikoli však vyčíslená prostřednictvím různých systémů typu AUDATEX, [jméno] [příjmení], prostřednictvím tzv. amortizace apod. (ke zde rozváděným závěrům viz [jméno] [příjmení]: K některým otázkám odpovědnosti za škodu v dopravě, v : Soudní rozhledy [číslo], kapitola Náhrada škody na vozidle), resp. prostřednictvím blíže nevysvětlených koeficientů K1 – K5, modifikujících nabídkové (inzerované) ceny, u nichž je uváděno, že žádné ze srovnávaných vozidel za ně nebylo prodáno. Podstatné však nejsou ceny nabídkové, nýbrž ceny skutečně realizované, jež jako jediné mají pro určení rozhodné ceny relevanci.

42. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně v části ve výši 19 888 Kč a s tím spojeného zákonného úroku z prodlení. V části týkající se částky ve výši 11 000 Kč soud žalobu z níže uvedených důvodů zamítl. Konečně v části ve výši 4 112 Kč, v níž vzal žalobce svoji žalobu zpět, řízení zastavil.

43. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výrokové části tohoto rozsudku.

44. Po skutkové a právní stránce soud uzavřel, že Žalobci vznikla škoda, když žalovaný při odbočování vlevo naboural do pravé části vozidla Žalobce, čímž mu způsobil škodu ve výši 19 888 Kč. Tato částka představuje rozdíl mezi obvyklou cenou vozidla v době před a po nehodě, ke které došlo dne [datum] na veřejné komunikaci [číslo] [obec]. Na základě znaleckého posudku byla stanovena cena vozidla před dopravního nehodou, a to ve výši 94 000 Kč, a rovněž byla stanovena cena vozidla po dopravní nehodě, a to ve výši 28 000 Kč, když rozdíl dvou výše zmíněných částek tvoří částku ve výši 66 000 Kč, která představuje újmu způsobenou Žalobci. Soud následně posuzoval stav, kdy bylo Žalobci vyplacena částka ve výši 46 112 Kč. Rozdíl mezi újmou způsobenou Žalobci a vyplacenou částkou ze strany pojišťovny Žalovaného tvoří částka ve výši 19 888 Kč. Protože žalobce požadoval úhradu částky 30 888 Kč (po částečném zpětvzetí), soud zamítl žalobu do částky 11 000 Kč jako nedůvodnou. K námitce žalobce, že by soud neměl zohledňovat, že žalobce prodal zbytky vozidla za 28 000 Kč, ale měl by vycházet z toho, že pojišťovna nabídla za využitelné zbytky vozidla jen 18 888 Kč soud uvádí, že ze znaleckého posudku vyplynulo, že pojišťovna stanovila obvyklou cenu vozidla chybně, respektive její výpočet je nepřezkoumatelný a dle názoru soudu tak nelze vycházet ani ze stanovené hodnoty využitelných zbytků vozidla.

45. Z vysvětlených důvodů soud žalobě částečně vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 19 888 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 19 888 Kč od 15. 2. 2017. Dále uložil Žalovanému povinnost zaplatit Okresnímu soudu v Liberci částku 2 283 Kč jako náhradu za účelně vynaložené náklady na vypracování znaleckého posudku. Dále soud uložil Žalobci povinnost zaplatit Okresnímu soudu v Liberci částku 1 736 Kč jako náhradu za účelně vynaložené náklady za vypracování znaleckého posudku. V části ve výši 11 000 Kč spolu se zákonným úrokem žalobu zamítl.

46. Protože žalovaný svoji povinnost k úhradě žalované částky nesplnil řádně a včas, je v prodlení. Žalobci proto vznikl v souladu s § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení. Protože žalobce požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a soud mu přiznal úrok z prodlení za dobu od 15. 2. 2017 do zaplacení. Protože žalovaný se ocitl v prodlení toliko s neuhrazeným částkou až ode dne 15. 2. 2017, zamítl soud žalobu co do úroku z prodlení uplatněným žalobcem z částky ve výši 30 888 Kč od 15. 11. 2016 do 14. 2. 2017, jak je blíže uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku. Soud při úvaze o prodlení žalovaného vycházel z toho, že v případě náhrady škody není splatnost dluhu stanovena, nebyla ani dohodnuta mezi účastníky a žalobce ji proto vyvolal výzvou směrovanou žalovanému dle dopisu z 27. 1. 2017 (podáno na poštu 27. 1. 2017), přičemž vyzval žalovaného k plnění do patnácti dnů s tím, že jinak bude podána žaloba. K doručení této výzvy mohlo dojít do tří dnů, tedy do 30. 1. 2017, následně byla stanovena lhůta k plnění patnáct dní, tedy do 14. 2. 2017 a pokud žalovaný neplnil, je od 15. 2. 2017 v prodlení.

47. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobci, jenž byl v řízení částečně úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 3 698 Kč, přičemž tato částka představuje 13,64 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 56,82 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 43,18 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 750 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 888 Kč sestávající z částky 2 340 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 340 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 2 340 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 2 340 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 28. 5. 2020, z částky 2 340 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 10. 9. 2020, z částky 2 340 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 11. 1. 2021 a z částky 2 340 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 7. 3. 2022 včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 18 480 Kč ve výši 3 880,80 Kč a dále zálohy na náklady spojené se zpracováním znaleckého posudku dle § 141 odst. 1 OSŘ v částce 3 000 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Celkem by měl žalobce právo na náhradu nákladů řízení ve výši 27 110,80 Kč, z toho 13,64 % představuje částku 3 698 Kč.

48. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Pokud šlo o náklady soudního řízení spočívající ve znalečném v rámci probíhajícího řízení, tak soud vyplatil na znalečném [celé jméno znalce] částku 7 019 Kč, přičemž ze zálohy složené Žalobcem ve výši 3 000 Kč a dále z rozpočtových prostředků soudu. Částka 4 019 Kč tedy představuje náklady řízení státu, které soud s přihlédnutím k úspěchu a neúspěchu účastníků (žalobce měl neúspěch v rozsahu 43,18 % a žalovaný v rozsahu 56,82 %) v tomto sporu uložil zaplatit Žalovanému ve výši 2 283 Kč a žalobci dle stejných podmínek ve výši 1 736 Kč.

49. Lhůta k plnění předmětu řízení i povinnosti k náhradě nákladů řízení byla účastníkům stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty první před středníkem o. s. ř., jelikož nešlo o vyklizení bytu, zároveň soud dle části věty za středníkem cit. ustanovení neshledal důvod (účastníci k tomu ostatně ničeho netvrdili) určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách.