21 C 165/2023 - 68

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. et Mgr. Ivety Cvingráfové a přísedících Mgr. Petra Bully a JUDr. Kateřiny Demové, Ph.D. ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] o zaplacení 67 666,49 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 67 666,49 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 67 666,49 Kč od 26. 9. 2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 1 500 Kč a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou ve znění jejích doplnění a po částečném zpětvzetí co do příslušenství domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 67 666,49 Kč s příslušenstvím z titulu neoprávněného krácení na mzdě za období od září 2020 do září 2023. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně pracuje u žalované na základě pracovní smlouvy ze dne 1. 7. 1988 [Anonymizováno] v [adresa], na pracovní pozici [Anonymizováno], typová pozice a tarifní stupeň (číslo za pomlčkou): [Anonymizováno]. Dle mzdového výměru ze dne 18. 3. 2020 byla žalobkyni určena základní tarifní hrubá měsíční mzda ve výši 23 040 Kč, čemuž odpovídá i položka základní mzda ve výplatních páskách za období září 2020 do března 2021. Dále byla žalobkyni dle výplatních pásek v období duben 2021 až březen 2023 určena základní tarifní hrubá měsíční mzda 24 100 Kč a za období duben 2023 až srpen 2023 ve výši 24 950 Kč. Dále uvedla, že srovnatelný zaměstnanec žalované na stejné typové pozici a ve stejném tarifním stupni, avšak s místem výkonu v Praze, [jméno FO] měl dle výplatních pásek za období od října 2020 do března 2021 základní tarifní hrubou měsíční mzdu ve výši 25 770 Kč a od dubna 2021 ve výši 26 790 Kč. Dále dle informací poskytnutých od žalované průměrná základní hrubá měsíční mzda od června 2021 do března 2023 na dané typové pozici činila 27 500 Kč. Tento rozdílný přístup [právnická osoba] k zaměstnancům v rámci odměňování není odůvodněn v souladu se zákoníkem práce, výše měsíční mzdy vychází z místa výkonu práce, resp. sociálněekonomických podmínek v dané lokalitě. Typově jde o shodný případ, jenž řešil Ústavní soud v usnesení sp. zn. I. ÚS 2820/20 ze dne 31. 8. 2021, respektive Nejvyšší soud v rozsudku č.j. 21 Cdo 3955/2018-228 ze dne 20. 7. 2020. Žalobkyně výši náhrady škody vyčíslila jako rozdíl mezi žalobkyní dosaženou základní tarifní hrubou měsíční mzdou a základní tarifní hrubou měsíční mzdou srovnatelného zaměstnance, za každý konkrétní měsíc po zohlednění odpracované doby, kterou následně ponížila o 26 %, což odpovídá dani z příjmů fyzické osoby a odvodům na zdravotní a sociální pojištění a dospěla k dílčím měsíčním nárokům za rozhodné období od září 2020 do září 2023, konkrétně za měsíc září 2020 ve výši 2.020,20 Kč; za měsíc říjen 2020 ve výši 2.681,44 Kč; za měsíc listopad 2020 ve výši 2.135,86 Kč; za měsíc prosinec 2020 ve výši 3.281,32 Kč; za měsíc leden 2021 ve výši 1.759,13 Kč; za měsíc únor 2021 ve výši 1.515,15 Kč; za měsíc březen 2021 ve výši 1.647,10 Kč; za měsíc duben 2021 ve výši 1.656,85 Kč; za měsíc květen 2021 ve výši 1.823,85 Kč; za měsíc červen 2021 ve výši 2.356,06 Kč; za měsíc červenec 2021 ve výši 1.416,63 Kč; za měsíc srpen 2021 ve výši 1.709,00 Kč; za měsíc září 2021 ve výši 2.024,39 Kč; za měsíc říjen 2021 ve výši 1.313,91 Kč; za měsíc listopad 2021 ve výši 1.990,60 Kč; za měsíc prosinec 2021 ve výši 1.990,60 Kč; za měsíc leden 2022 ve výši 1.990,60 Kč; za měsíc únor 2022 ve výši 1.990,60 Kč; za měsíc březen 2022 ve výši 1.990,60 Kč; za měsíc duben 2022 ve výši 1.473,32 Kč; za měsíc květen 2022 ve výši 1.990,60 Kč; za měsíc červen 2022 ve výši 1.574,60 Kč; za měsíc červenec 2022 ve výši 1.067,71 Kč; za měsíc srpen 2022 ve výši 1.990,60 Kč; za měsíc září 2022 ve výši 1.990,60 Kč; za měsíc říjen 2022 ve výši 3.132,29 Kč; za měsíc listopad 2022 ve výši 1.990,60 Kč; za měsíc prosinec 2022 ve výši 1.990,60 Kč; za měsíc leden 2023 ve výši 1.990,60 Kč; za měsíc únor 2023 ve výši 1.901,94 Kč; za měsíc březen 2023 ve výši 1.903,44 Kč; za měsíc duben 2023 ve výši 1.634,46 Kč; za měsíc květen 2023 ve výši 1.005,89 Kč; za měsíc červen 2023 ve výši 1.299,64 Kč; za měsíc červenec 2023 ve výši 712,51 Kč; za měsíc srpen 2023 ve výši 1.361,60 Kč a za měsíc září 2023 ve výši 1.361,60 Kč, což v součtu činí částku 67 666,49 Kč. Náhrada je vypočítána pouze ve vztahu ke skutečně odpracované době, žalobkyně do výpočtu nezapočetla např. náhrady za dovolenou.

2. V replice žalobkyně doplnila, že skutečnost, že je mzda určena v souladu s vnitřními předpisy zaměstnavatele ještě neznamená, že nerovné zacházení nemůže vzniknout samotným mzdovým předpisem. Namítla, že sama žalovaná uvedla, že vedle základní tarifní mzdy je poskytována variabilní mzda vázaná na konkrétní úkoly a další mzdové složky, tedy žalovaná má k dispozici mechanismy, jimiž může být v důsledku existence kritérií předpokládaných v ust. § 110 zákoníku práce některým zaměstnancům poskytnuta další složka mzdy. Dále uvedla, že žalovaná měla již v minulosti problémy s nerovným odměňováním svých zaměstnanců podle medializovaných informací z října listopadu 2021, a to v návaznosti na pravomocná soudní rozhodnutí týkající se mzdové diskriminace u řidičů žalované. Žalovaná navíc v minulosti nezastírala, že při stanovení mzdy svých zaměstnanců zohledňovala „vyšší cenu na trhu práce a vysokou fluktuaci v hlavním městě Praze v porovnání s ostatními regiony“ nebo socioekonomické podmínky jednotlivých regionů. Pokud žalovaná upustila od argumentace socioekonomickými podmínkami jednotlivých regionů, ale svoji mzdovou politiku nerevidovala, pak se oproti výše uvedené kauze ničeho nezměnilo. K argumentaci žalované o větším pracovním zatížení označené zaměstnankyně [jméno FO] oproti žalobkyni uvedla, že žalovaná nezohledňuje, že pracoviště paní [jméno FO] je pracovištěm se specializovanými [Anonymizováno] a zaměstnanec tam vykonává jen tuto specializovanou činnost. Nadto větší provozovny disponují specializovanými pracovníky zajišťujícími výkon vnitřní agendy žalobkyně v rámci zázemí jednotlivých provozoven, obecně se jedná o pracovníky vnitřní služby. Na menších pobočkách žalované je situace odlišná, specializované přepážky i specializované pracovní pozice absentují, pracovník [Anonymizováno] musí vykonávat rozmanitou činnost v rámci agendy, i další činnosti specializovaných pracovníků, jedná se tak o práci rozmanitější a složitější. Uvedla, že pracoviště v [adresa] je provozovnou, na které absentují [Anonymizováno], ke specializaci v rámci jednoho dne nedochází, žalobkyně provádí rozmanitou činnost v rámci agendy a dále provádí i výkon vnitřní služby. Vyšší hodnotu práce tak nelze usuzovat na základě kvantifikačního kritéria. Kromě intenzity a množství práce je třeba sledovat i kvalitu, pracovní schopnosti a pracovní způsobilost, což žalovaná opomíná. Žalobkyně má za to, že jednotlivé prvky náplně práce jednotlivých zaměstnanců nelze hodnotit nikdy zcela objektivně, každý ze zaměstnanců může považovat za složitější, namáhavější nebo odpovědnější jiný prvek, relevantní je proto i subjektivní hledisko, jak dovodil již Městský soud v Praze ve zmíněném rozsudku č. j. [spisová značka].

3. Na jednání konaném dne 21. 1. 2025 žalobkyně doplnila, že činnost pracovníka vnitřní služby neboli práci v zázemí konala z vlastní vůle na žádost žalované, neboť na pracovišti žalobkyně absentovala tato specializovaná pozice. Dále namítla, že činnost pracovníka [Anonymizováno], kterou vykonávala, nezasahovala do její činnosti pracovníka [Anonymizováno] a v řízení není ze strany žalované tvrzen rozsah, v jakém žalobkyně činnost pracovníka [Anonymizováno] vykonávala.

4. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že žaloba je neurčitá a nesrozumitelná, neobsahuje v podstatě žádná tvrzení ke vzniku škody žalobkyně a k její výši. Dále uvedla, že mzda žalobkyně byla a je v souladu s právními předpisy a vnitřními předpisy žalované. Popis pracovní činnosti konkrétní typové pozice je shodný pro všechny zaměstnance, ve výši mzdy je zohledněna náročnost práce, zejména rozdílnost v množství obsloužených klientů – počet transakcí a objem poskytovaných služeb. Nelze tedy bez dalšího porovnávat výši mzdy mezi regiony ani průměry mezd pro pracovní pozici. Dále uvedla, že v rozhodném období platila pro systém odměňování směrnice SM-1/2019, verze 5.0 až 10.0., základní tarifní mzda je stanovena jako mzda minimální, není však vyloučeno přiznání vyšší základní tarifní mzdy. Do výše mzdy se promítají předpoklady a požadavky na výkon práce, podmínky jednotlivých pracovišť, na kterých je práce vykonávána, složitost, odpovědnost a namáhavost práce, a to i když se jedná o zaměstnance na stejných typových pozicích. Žalovaná uvedla, že žalobkyně byla v pracovním poměru u žalované od 7. 12. 1989. V žalovaném období pracovala na pozici pracovník [Anonymizováno], typová pozice [Anonymizováno], tarifní stupeň 7. Žalovaná činí nesporným základní tarifní mzdu vyplývající z uvedených mzdových výměrů a výplatních pásek žalobkyně. K žalobkyní uvedené srovnatelné zaměstnankyni [jméno FO] uvedla, že [jméno FO] pracovala u žalované na pozici pracovník [Anonymizováno] [adresa] v období do 28. 2. 2023, poté pracovala [Anonymizováno] [adresa]. Obě pošty mají delší otevírací dobu než [Anonymizováno], na které pracuje žalobkyně, v žalovaném období měly vyšší zatížení, což klade vyšší nároky na odpovědnost, namáhavost a náročnost práce označené zaměstnankyně, zaměstnanci na [Anonymizováno] v Praze poměrně často využívají cizího jazyka, paní [jméno FO] ovládá angličtinu a ruštinu. Práce paní [jméno FO] je složitější, odpovědnější a namáhavější, a proto není srovnatelnou s prací žalobkyně.

5. Žalovaná v doplnění odkázala na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 11. 4. 2017, č.j. [spisová značka], který rovněž posuzoval problematiku rovného odměňování u žalované, konkrétně rozdíly mezi [adresa] a [adresa] a shledal rozdíly mezi označenými zaměstnanci; závěr Oblastního inspektorátu práce [Anonymizováno] z kontroly, jejímž předmětem bylo dodržování povinností rovného odměňování na pracovišti [jméno FO], se závěrem, že k porušení povinnosti rovného odměňování u žalované nedochází. K pracovišti označené zaměstnankyně [jméno FO] uvedla, že [Anonymizováno] [adresa] má otevírací dobu 55 hod./týden, od pondělí do pátku, vícesměnný provoz s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou. Zaměstnanec je s rozvrhem týdenní pracovní doby seznámen nejpozději 2 týdny před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, tedy musí být flexibilní a přizpůsobit tomu svůj osobní život. [Anonymizováno] [adresa] je otevřena 154 hod./týden, od pondělí do neděle, s vícesměnným provozem a nerovnoměrně rozvrženou dobou. Oproti tomu [Anonymizováno] v [adresa], na které pracuje žalobkyně, má otevřeno 39 hod./týden, pondělí až sobota, jednosměnný provoz s rovnoměrně rozvrženou pracovní dobou, tedy pracovní doba je v jednotlivých týdnech neměnná. Směnný provoz je pro zaměstnance náročnější, práce žalobkyně a označeného zaměstnance není stejná. Dále uvedla, že označený zaměstnanec je více pracovně vytížen co do počtu zpracování [Anonymizováno], a to jak [Anonymizováno]. Naproti tomu základní [Anonymizováno] jsou do počtu transakcí za rozhodné období ve prospěch žalobkyně. Uvedená zaměstnankyně [jméno FO] je s žalobkyní nesrovnatelná, neboť zaměstnankyně [jméno FO] musí individuálně kontrolovat a zpracovávat každou [Anonymizováno], což zvyšuje časovou náročnost její práce a [Anonymizováno] musí často přenášet, což souvisí i s větší fyzickou námahou. Rovněž [Anonymizováno] vyžaduje hlubší znalosti obchodních podmínek a jazykové dovednosti, což přispívá k větší komplexnosti a náročnosti práce, tyto služby paní [jméno FO] i aktivně nabízí. K dalším zaměstnancům, panu [Anonymizováno] a panu [Anonymizováno], uvedla, že ani tito nejsou s žalobkyní srovnatelní, neboť jejich práce je odlišná co do složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce. Označení zaměstnanci pracovali v daném období na [Anonymizováno] s velmi velkým zatížením [adresa], [adresa] a [adresa]), jejich práce byla složitější, odpovědnější a namáhavější, a pracovali ve směnném provozu. Žalovaná má za to, že neporušila zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace, a proto navrhuje žalobu zamítnout.

6. Na jednání konaném dne 21. 1. 2025 žalovaná doplnila, že činí nesporným, že žalobkyně vedle práce pracovníka [Anonymizováno] konala i práci v zázemí, která je na velkých [Anonymizováno] konána specializovanými pracovníky [Anonymizováno], kteří jsou hodnoceni nižší mzdou než zaměstnanci na pozici [Anonymizováno], neboť se jedná o méně kvalifikovanou práci. Žalobkyně činnosti pracovníka [Anonymizováno] konala na pokyn žalované, rozsah konané činnosti není podstatný, podstatné je, že žalobkyně vykonávala jinou práci než označená zaměstnankyně.

7. Na základě nesporných tvrzení a provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

8. Žalobkyně [Jméno žalobkyně] (za svobodna [Anonymizováno]) byla u žalované zaměstnána na základě pracovní smlouvy ze dne 1. 7. 1988 na dobu neurčitou. V rozhodném období pracovala na pozici pracovník [Anonymizováno], typová pozice [Anonymizováno], tarifní stupeň 7, s místem výkonu práce na [Anonymizováno] v [adresa]. Základní tarifní hrubá měsíční mzda žalobkyně v období od září 2020 činila 23 040 Kč, od 1. 4. 2021 činila 24 100 Kč a od 1. 4. 2023 činila 24 950 Kč. Pracovní doba žalobkyně v rozhodném období byla proměnlivá, v pracovní dny pracovala v rozsahu 5,5 až 8,3 hodiny. (nesporná tvrzení, pracovní smlouva žalobkyně ze dne 1. 7. 1988, mzdový výměr žalobkyně ze dne 18. 3. 2020, výplatní pásky žalobkyně za září 2020 až srpen 2023, evidence pracovní doby žalobkyně od ledna 2021 do ledna 2023, pracovní výkaz žalobkyně za únor 2023 až červenec 2023)

9. Označená srovnatelná zaměstnankyně [jméno FO] pracovala u žalované v rozhodném období rovněž na pozici pracovník [Anonymizováno], typová pozice [Anonymizováno], tarifní stupeň 7. Mzda označené srovnatelné zaměstnankyně [jméno FO] v rozhodném období od září 2020 do března 2021 činila 25 910 Kč, od dubna 2021 činila 26 940 Kč. (nesporná tvrzení, výplatní pásky [jméno FO] za období od října 2020 do října 2021, mzdový výměr [jméno FO] ze dne 17. 3. 2021)

10. Směrnice systém odměňování zaměstnanců upravuje v oddíle 3.3.1. základní tarifní mzdu, která nesmí být nižší než minimum a vyšší než maximum vyplývající pro příslušnou typovou pozici z přílohy č. 1 Katalog hlavních pracovních činností TP opatření Systém typových pozic. Pro hodnocení TP využívá zaměstnavatel metodu analytického hodnocení prací ([Anonymizováno]). Podstatou této metody je posouzení složitosti, odpovědnosti, namáhavosti práce, náročnosti na úroveň odborné přípravy a náročnosti na organizaci a řízení. Mezi další posuzovaná kritéria patří fyzická a intelektuální zátěž, odpovědnost a bezpečnost práce a tzv. zvláštní požadavky (např. racionalita myšlení, kombinační schopnosti, flexibilita apod.). Základem pro posouzení kritérií je popis pracovní činnosti pro TP. Popis pracovní činnosti se zpracovává na TP, případně na pracovní místo. Za zpracování popisu pracovní činnosti na pracovní místo odpovídá vedoucí zaměstnanec. Hodnocení TP zajišťuje úsek řízení lidských zdrojů (ULZ) ve spolupráci s tzv. gestorem změny pro TP (vedoucí zaměstnanec na úrovni [právnická osoba], nebo jím pověřený vedoucí zaměstnanec, který metodicky řídí danou oblast), zástupcem útvaru bezpečnost, případně dalšími zaměstnanci dle projednávané odborné problematiky. V případě, že má zaměstnanec sjednanou kratší pracovní dobu, posuzuje se jeho tarifní mzda k minimální a maximální tarifní mzdě alikvotně podle poměru jeho sjednané týdenní pracovní doby vůči kratší týdenní pracovní době. Změny výše tarifních mezd se provádí k 1. 4. příslušného roku (GŘ může stanovit jiný termín) po projednání s odborovými organizacemi ve vazbě na schválený plán mzdových nákladů a ve vazbě na výstupy z ročního hodnocení zaměstnanců. V rámci schváleného plánu bude vedoucímu zaměstnanci přidělen objem na tarifní mzdy pro TP. Vedoucí zaměstnanec provede hodnocení dle směrnice Systém hodnocení zaměstnanců. Výši tarifní mzdy zaměstnanců ve stejné TP stanoví dle výsledků hodnocení v rámci přiděleného objemu mzdových prostředků. Ke snížení tarifní mzdy zaměstnance může dojít pouze v případě, že výsledkem hodnocení je známka C, případně dojde ke snížení ze známky A, nebo A+ na známku B. Vedoucí zaměstnanec nestanoví mzdu ve vazbě na výstupy z ročního hodnocení zaměstnanců, pokud zaměstnavatel projedná s odborovými organizacemi jiný způsob navýšení mzdy. Změnu výše tarifní mzdy lze kromě výše popsaného případu provádět pouze v těchto případech: a) po ukončení zkušební doby s přihlédnutím k vyhodnocení adaptačního procesu (v relaci k ostatním zaměstnancům v rámci plánovaného objemu mzdových nákladů); b) při změně TP nebo přeřazení na jiné pracovní místo; c) v případě výrazného zhoršení nebo zlepšení pracovního výkonu po dobu nejméně tří po sobě jdoucích měsíců. V případech uvedených v odst. a) až c) lze změnu tarifní mzdy provést až po odsouhlasení příslušným zástupcem [Anonymizováno] a v návaznosti na schválený plán mzdových nákladů. (Systém odměňování zaměstnanců [právnická osoba], směrnice [Anonymizováno] – verze 5.0 až 10.0 vč. přílohy č. 1 Minimální mzda pro jednotlivé tarifní stupně)

11. Z listiny Název typové pozice Pracovník [Anonymizováno] z Katalogu prací žalované soud zjistil, že předmětná typová pozice je žalovanou zařazena do tarifního stupně 4, resp. 5 po splnění požadované praxe I 1 rok a praxe II 2 roky, a to při výkonu následujících základních pracovních činností při zařazení do tarifního stupně 4: - poskytování služeb v souladu s poštovními podmínkami a podmínkami obchodních partnerů, dodržování technologií, naplňování parametrů kvality - zajištění práce v zázemí [Anonymizováno] a zpracování podaných a došlých zásilek a jejich příprava - vyúčtování [Anonymizováno] - příprava a vyhotovení provozních dokladů - [Anonymizováno] - [Anonymizováno], - včetně případného použití mechanizace - [Anonymizováno] - vyhotovování zápisů všech nepravidelností [Anonymizováno] – vyhotovování ohlášek [Anonymizováno], projednávání, evidence a kontrola - [Anonymizováno] - [Anonymizováno] - [Anonymizováno] - [Anonymizováno], a při výkonu následujících základních pracovních činností při zařazení do tarifního stupně 5: - poskytování služeb v souladu s [Anonymizováno] podmínkami a podmínkami obchodních partnerů, dodržování technologií, naplňování parametrů kvality - zajištění práce v [Anonymizováno] - zpracování [Anonymizováno] a jejich příprava - [Anonymizováno] - [Anonymizováno] - příprava a vyhotovení provozních dokladů - kontrola provozních dokladů - [Anonymizováno] - [Anonymizováno] - vyřizování reklamací - [Anonymizováno]

12. Z listiny Název typové pozice Pracovník [Anonymizováno] z Katalogu prací žalované vyplývá, že předmětná typová pozice je žalovanou zařazena do tarifního stupně 7, a to při výkonu následujících základních pracovních činností: - příprava a uzavření pracoviště - převzetí, uložení, zabezpečení a odvedení [Anonymizováno] - zajištění poskytování služeb [Anonymizováno] - [Anonymizováno] - obsluha smluvních [Anonymizováno] - [Anonymizováno] - zajištění činnosti [Anonymizováno] - prodej zboží a produktů aliančních partnerů - práce s reklamacemi.

13. Z přehledu jednotlivých transakcí žalobkyně a označené zaměstnankyně [jméno FO] soud zjistil, že žalobkyně v rozhodném období provedla 14 630 transakcí [Anonymizováno], zatímco paní [adresa] 399 transakcí [Anonymizováno]; 8 162 transakcí [Anonymizováno], zatímco paní [adresa] 625 transakcí [Anonymizováno]; 501 transakcí [Anonymizováno], zatímco paní [adresa] 670 transakcí [Anonymizováno]; 1 856 transakcí [Anonymizováno], zatímco paní [adresa] 486 transakcí [Anonymizováno]; 38 transakcí [Anonymizováno], zatímco paní [adresa] transakcí [Anonymizováno]; 2 165 transakcí [Anonymizováno], zatímco paní [adresa] 074 transakcí [Anonymizováno]; 143 transakcí [Anonymizováno], zatímco paní [adresa] transakcí [Anonymizováno]. Listovní zásilky vnitrostátní vč. hromadných podání Období [adresa] [jméno FO] 2020 (9-12) 1 061 6 684 2021 7 368 18 576 2022 8 191 14 307 2023 (1-9) 6 172 6 457 Balíkové zásilky vnitrostátní Období [adresa] [jméno FO] Celkem z toho EMS Celkem z toho EMS 2020 (9-12) 190 7 607 79 2021 672 43 1 885 283 2022 599 71 1 352 228 2023 (1-9) 395 78 642 196 [Anonymizováno] [Anonymizováno] Období [adresa] [jméno FO] [adresa] [jméno FO] 2020 (9-12) 52 695 2 108 2021 174 1 705 21 283 2022 170 1 237 10 221 2023 (1-9) 105 1 033 5 252 Czechpoint Období [adresa] [jméno FO] 2020 (9-12) 85 610 2021 619 3 733 2022 650 3 977 2023 (1-9) 811 2 754 [Anonymizováno] Období [adresa] [jméno FO] 2020 (9-12) 10 7 2021 41 54 2022 55 40 2023 (1-9) 37 38 (denní přehled transakcí žalobkyně a označené zaměstnankyně [jméno FO] za rozhodné období ze systému [Anonymizováno], měsíční přehled transakcí žalobkyně a označené zaměstnankyně [jméno FO] za rozhodné období ze systému [Anonymizováno])

14. Dne 10. 10. 2023 byla u žalované za období 1. 7. 2019 - 30. 9. 2023 zahájena kontrola se zaměřením zejména na povinnosti na úseku odměňování zaměstnanců, povinnosti na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, povinnosti na úseku rovného zacházení. Kontrola byla provedena dne 10. 10. 2023, dne 20. 10. 2023, dne 31. 10. 2023, dne 23. 11. 2023 a 29. 11. 2023, na pracovišti [právnická osoba] (OIP 7), adresa: [adresa], [adresa], a na pracovišti: [právnická osoba], [adresa], na adrese: [adresa]. Kontrolováni byli zaměstnanci [jméno FO], pracovník [Anonymizováno], [jméno FO], pracovník [Anonymizováno], [jméno FO], pracovník [Anonymizováno]. Kontrolou nebyly zjištěny nedostatky. (protokol o kontrole Oblastního inspektorátu práce pro [Anonymizováno] ze dne 1. 12. 2023, č. j. [Anonymizováno]

15. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce uplatnila u žalované dne 18. 9. 2023 nárok, jenž je předmětem tohoto řízení s lhůtou k plnění 7 dnů od doručení výzvy k plnění. (Oznámení o převzetí právního zastoupení a předžalobní výzva ze dne 15. 9.2023, sp. zn. [IBAN], vč. dokladu o doručení)

16. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že tyto plně prokazují níže uvedený zjištěný skutkový stav souzené věci. V souladu s ust. § 120 odst. 3 o. s. ř. vzal soud za svá skutková zjištění nesporná tvrzení účastníků řízení.

17. Svá skutková zjištění soud opřel dále o shora uvedené listinné důkazy, kdy další provedené důkazy nejsou pro posouzení věci podstatné, soud je proto v odůvodnění rozhodnutí neuváděl. Další navrhované důkazy pak soud pro nadbytečnost neprováděl (zejména kolektivní smlouva [právnická osoba]. na léta 2011 – 2013, [Anonymizováno], analytické hodnocení [Anonymizováno], [Anonymizováno], domácí řády pracoviště žalobkyně a označené zaměstnankyně [jméno FO], výslech žalobkyně, označené zaměstnankyně a jejich nadřízených zaměstnanců), a to s ohledem na nesporná tvrzení stran o pracovní činnosti žalobkyně u žalované, kdy výše uvedené důkazy by ničeho nemohly změnit na právním závěru soudu učiněném níže.

18. Na základě výše uvedených skutkových zjištění učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

19. Žalobkyně byla u žalované zaměstnána na základě pracovní smlouvy ze dne 1. 7. 1988, v rozhodném období pracovala na pozici pracovník [Anonymizováno], typová pozice [Anonymizováno], tarifní stupeň 7, s místem výkonu práce [Anonymizováno] v [adresa]. Základní tarifní hrubá měsíční mzda žalobkyně v období od září 2020 činila 23 040 Kč, od 1. 4. 2021 činila 24 100 Kč a od 1. 4. 2023 činila 24 950 Kč. Pracovní doba žalobkyně v rozhodném období byla proměnlivá, v pracovní dny pracovala v rozsahu 5,5 až 8,3 hodiny. Náplň práce žalobkyně spočívala v provádění transakcí pro zákazníky žalované na [Anonymizováno] (transakce [Anonymizováno]) a dále ve výkonu práce v [Anonymizováno], neboť na pracovišti žalobkyně, [Anonymizováno] v [adresa], absentovala pracovní pozice pracovníků [Anonymizováno], kteří by práci v zázemí zajišťovali. Označená srovnatelná zaměstnankyně [jméno FO] pracovala u žalované v rozhodném období rovněž na pozici [Anonymizováno], typová pozice [Anonymizováno], tarifní stupeň 7. Náplň práce [jméno FO] spočívala v provádění transakcí pro zákazníky žalované na [Anonymizováno] (transakce [Anonymizováno]). Mzda označené srovnatelné zaměstnankyně [jméno FO] v rozhodném období od září 2020 do března 2021 činila 25 910 Kč, od dubna 2021 činila 26 940 Kč. Žalobkyně oproti označené srovnatelné zaměstnankyni provedla v rozhodném období méně transakcí, vyjma transakcí [Anonymizováno] (k tomu podrobněji odst. 13 rozsudku). Systém odměňování žalované se opírá o zařazení zaměstnanců do typových pozic, v rámci typové pozice jsou zařazeni do tarifního stupně, pro který je stanoveno rozmezí výše minimální a maximální základní tarifní hrubé měsíční mzdy, která jim může být určena. Systém typových pozic je u žalované určován na základě komplexního analytického hodnocení prací dle metodické příručky [Anonymizováno] s ohledem na složitost, namáhavost a odpovědnost práce.

20. Na základě zjištěného skutkového stavu soud věc právně posoudil následovně:

21. Projednávanou věc soud posoudil (vzhledem k období, za které se žalobkyně doplatku mzdy domáhá) podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění účinném do 31. 12. 2024 (dále jen „zák. práce“).

22. Podle § 16 odst. 1 zák. práce jsou zaměstnavatelé povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a o poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, o odbornou přípravu a o příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání.

23. Podle § 109 odst. 1 zák. práce za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda, plat nebo odměna z dohody za podmínek stanovených tímto zákonem, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak. Podle odst. 2 téhož ust. je mzda peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak. Podle odst. 4 téhož ust. se mzda a plat poskytují podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, podle obtížnosti pracovních podmínek, podle pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků 24. Podle § 110 odst. 1 zák. práce za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejná mzda, plat nebo odměna z dohody. Podle odst. 2 téhož ust. stejnou prací nebo prací stejné hodnoty se rozumí práce stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která se koná ve stejných nebo srovnatelných pracovních podmínkách, při stejné nebo srovnatelné pracovní výkonnosti a výsledcích práce. Podle odst. 3 téhož ust. se složitost, odpovědnost a namáhavost práce posuzuje podle vzdělání a praktických znalostí a dovedností potřebných pro výkon této práce, podle složitosti předmětu práce a pracovní činnosti, podle organizační a řídící náročnosti, podle míry odpovědnosti za škody, zdraví a bezpečnost, podle fyzické, smyslové a duševní zátěže a působení negativních vlivů práce. Podle odst. 4 téhož ust. se pracovní podmínky posuzují podle obtížnosti pracovních režimů vyplývajících z rozvržení pracovní doby, například do směn, dnů pracovního klidu, na práci v noci nebo práci přesčas, podle škodlivosti nebo obtížnosti dané působením jiných negativních vlivů pracovního prostředí a podle rizikovosti pracovního prostředí. Podle odst. 5 téhož ust. se pracovní výkonnost posuzuje podle intenzity a kvality prováděných prací, pracovních schopností a pracovní způsobilosti a výsledky práce se posuzují podle množství a kvality.

25. Pro posouzení základu nároku žalobkyně tak, jak byl dle jejích základních skutkových tvrzení uplatněn v žalobě, se soud zabýval otázkou, zda je práce vykonávaná žalobkyní zařazenou na pozici pracovníka přepážky v tarifním stupni 7 [Anonymizováno] v [adresa] stejnou prací nebo prací stejné hodnoty jako práce vykonávaná označenou zaměstnankyní [jméno FO], rovněž pracující na typové pozici [Anonymizováno] v tarifním stupni 7, avšak v rozhodném období na poštách [adresa]. Ohledně této právní otázky učinil soud po posouzení zjištěného skutkového stavu věci právní závěr, že práce vykonávaná žalobkyní není stejnou prací či prací stejné hodnoty jako práce vykonávaná označenou zaměstnankyní [jméno FO], a to s ohledem na níže uvedené závěry.

26. Soud předně konstatuje, že souzená věc je věcí skutkově obdobnou s věcí již projednávanou v řízení vedeném Obvodním soudem pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] či sp. zn. [spisová značka], přičemž soudu je z úřední činnosti známo, že v daných věcech bylo pravomocně rozhodnuto o základu nároku tak, že základ nároku je dán, a to na podkladě skutkového stavu ohledně odměňování zaměstnanců, že zaměstnanci žalované vykonávající práci na typové pozici [Anonymizováno] Řidič v tarifním stupni 5 s místem výkonu práce [Anonymizováno] [adresa] byli odměňováni nižší mzdou, než titíž zaměstnanci žalované s místem výkonu práce [Anonymizováno] [adresa]. Přestože závěry nelze zcela paušalizovat a každý případ je třeba posuzovat individuálně, nelze ani předmětnou judikaturu vzniklou na základě výše uvedených sporů ignorovat. (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 7. 2020, sp. zn. [spisová značka], a usnesení Ústavního soudu ze dne 31. 8. 2021, sp. zn.

I. ÚS 2820/20)

27. Soud vyšel ze skutečnosti, že žalobkyně stejně jako označená zaměstnankyně [jméno FO] pracovala u žalované na stejné pracovní pozici a ve stejném tarifním stupni, o čemž nebylo mezi účastníky ostatně sporu, tedy lze předpokládat, že jejich práce byla stejná či obdobná, a to s ohledem na vnitřní předpisy žalované, dle kterých jsou zaměstnanci žalované zařazeni do stejné typové pozice a stejného tarifního stupně s ohledem na stejnou či obdobnou složitost, odpovědnost či namáhavost práce. Soud za této situace sdílí závěr Městského soudu v Praze uvedený v rozsudku ze dne 27. 2. 2018, č. j. [spisová značka], týkající se břemene tvrzení a důkazního, že „…za situace, kdy bylo mezi účastníky řízení učiněno nesporným, že zaměstnanci žalované vykonávající práci řidiče v 5. tarifním stupni v atrakčním obvodu [adresa] byli odměňování nižší mzdou, než titíž zaměstnanci žalované vykonávající práci v atrakčním obvodu [adresa], stíhalo břemeno tvrzení a břemeno důkazní k prokázání skutečnosti, že ze strany žalované nedošlo k porušení zásady rovného zacházení ve vztahu k těmto zaměstnancům ve mzdové oblasti, žalovanou (viz obdobně též např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 7. července 2010, sp. zn. 21 Cdo 1743/2009).“ 28. V předmětném řízení vyplynulo, že náplň práce žalobkyně nebyla shodná s náplní práce označené zaměstnankyně [jméno FO]. Žalobkyně sama uvedla, že provedla méně transakcí s ohledem na rozmanitější činnost práce oproti zaměstnankyni [jméno FO]. Žalobkyně uvedla, že nepracovala na specializované přepážce a věnovala se rovněž práci v zázemí, neboť pracovní pozice [Anonymizováno] na pracovišti žalobkyně, [Anonymizováno] v [adresa], absentovala, avšak práce bylo třeba vykonat. Jak soud zjistil v rámci provedeného dokazování práce pracovníka [Anonymizováno] spočívá zejména v zajištění práce v zázemí, přípravě [Anonymizováno]., zatímco náplň práce [Anonymizováno] spočívá zejména v poskytování služeb zákazníkům, smluvním partnerům, které žalovaná nabízí. Z uvedeného je zřejmé, že se jedná o odlišnou práci na jednotlivých typových pozicích, za kterou zaměstnancům náleží rovněž odlišná odměna. Práce [Anonymizováno] je hodnocena méně, neboť se jedná o méně kvalifikovanou práci u žalované oproti práci na pozici [Anonymizováno]. Tyto skutečnosti nelze v řízení opomíjet. Soud v řízení musí zjišťovat, jaká je skutečná náplň práce zaměstnanců, kteří jsou porovnáváni a nestačí toliko vycházet ze skutečnosti, že byli zařazeni do stejné typové pozice a stejného tarifního stupně. Výše uvedené rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 27. 2. 2018, č. j. [spisová značka] toliko upravuje, kdy kterou ze stran tíží břemeno tvrzení a důkazní.

29. Na jednání konaném dne 21. 1. 2025 žalobkyně namítla, že práci v zázemí konala z vlastní vůle na žádost zaměstnavatele, nijak to však nezasahovalo do náplně práce na její typové pozici [Anonymizováno]. Tomuto tvrzení žalobkyně soud nepřisvědčil, mezi stranami nebylo sporu, že žalobkyně vedle práce [Anonymizováno] konala i činnosti v zázemí, které na větších [Anonymizováno] koná specializovaný pracovník [Anonymizováno]. Práci v zázemí žalobkyně činila v rámci pracovní doby, neboť z evidence pracovní doby vyplývá, že žalobkyně pracovala po čas sjednané pracovní doby, nikoli přesčas, a rovněž s ohledem na rozdílné množství provedených transakcí žalobkyně a označené zaměstnankyně [jméno FO] je zřejmé, že k výkonu práce v zázemí měla žalobkyně v rámci pracovní doby časový prostor. Uvedená kritéria odlišné náplně práce a odlišného množství odvedené práce jsou přitom definičními znaky stejné práce nebo práce stejné hodnoty dle § 110 odst. 2 zák. práce. Nenaplnění, byť jen jediného z nich, znamená, že není naplněna ani uvedená definice, resp. hypotéza normy § 110 odst. 1 zák. práce.

30. Na základě uvedeného zjištění, o kterém nebylo mezi stranami sporu, soud proto uzavřel, že práce žalobkyně a označené zaměstnankyně [jméno FO] byla odlišná. Žalobkyně vedle náplně práce [Anonymizováno], konala i náplň práce [Anonymizováno], která je u žalované méně hodnocena, neboť se jedná o méně kvalifikovanou práci v zázemí [Anonymizováno], o zajištění interní agendy. Práce žalobkyně tak měla „kombinovanou povahu“, vykonávala jak práci [Anonymizováno], tak méně kvalifikovanou a hodnocenou práci [Anonymizováno], a proto je legitimní, že měla stanovenou základní tarifní mzdu v jiné, nižší výši než označená zaměstnankyně [jméno FO], která prováděla čistě činnost [Anonymizováno] v Praze, o čemž nebylo mezi účastníky sporu. S ohledem na uvedené proto soud dospěl k závěru, že žalobkyně neoznačila srovnatelného zaměstnance, naopak bylo prokázáno, že se jedná o zaměstnance s žalobkyní nesrovnatelného a nezbylo než žalobu v celém rozsahu zamítnout.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 500 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za každý úkon ve věci, v dané věci za 5 úkonů (vyjádření žalované k návrhu na přerušení řízení ze dne 20. 2. 2024, vyjádření k žalobě ze dne 20. 3. 2024, doplnění vyjádření žalované ze dne 6. 12. 2024, příprava na jednání, účast na jednání dne 21. 1. 2025) dle ust. § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.

32. Třídenní lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř.

Poučení