21 C 170/2023 - 395

Rubrum

Okresní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Martiny Kratochvílové a přísedících Mgr. Jaromíra Vilímovského a Zdeňky Frištenské ve věci žalobkyně: [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno]., IČO [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno]zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o neplatnost výpovědi z pracovního poměru takto:

Výrok

I. Určuje se, že okamžité zrušení pracovního poměru učiněné žalovaným jako zaměstnancem žalobkyně ze dne [datum] je neplatné.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou domáhala určení, že okamžité zrušení pracovního poměru učiněné žalovaným jakožto zaměstnancem žalobkyně dne [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] je neplatné. Žalobu odůvodnila tvrzením, že žalovaný pracuje u žalobkyně na základě pracovní smlouvy ze dne [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] na pozici „řidič [Anonymizováno]“. Žalovaný dne [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] doručil žalobkyni okamžité zrušení pracovního poměru z důvodu neproplacení bezpečnostní přestávky v měsíci [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Žalobkyně má za to, že žalovanému nevznikl v jím uváděných dnech v [Anonymizováno] [Anonymizováno] nárok na bezpečnostní přestávku, která by se započítávala do pracovní doby a za kterou by mu náležel nárok na mzdu. Žalovaný řídil v [Anonymizováno] [Anonymizováno] pro žalovanou pouze vozidla, jejichž hmotnost překračovala 3,5 tuny. Dle článku 7 nařízení Evropského parlamentu a rady č. 561/2006 vzniká zaměstnanci nárok na bezpečnostní přestávku, pokud doba řízení překročila 4,5 hodiny. U žalovaného však v žádném dni v [Anonymizováno] [Anonymizováno], tak jak je uvedl žalovaný, nepřekročila doba řízení 4,5 hodiny. Žalobkyně tak nedluží žalovanému část mzdy spočívající v neproplacených bezpečnostních přestávkách. Žalobkyně není v prodlení s výplatou části mzdy za [Anonymizováno] [Anonymizováno], okamžité zrušení pracovního poměru je tak neplatné. Pokud žalovaný tvrdí dobu řízení, pak jím tvrzený čas v jednotlivých dnech měsíce [Anonymizováno] [Anonymizováno] představuje pouze začátek a konec pracovní doby, aniž by rozlišoval dobu řízení a dobu výkonu jiných činností včetně přestávek na jídlo a oddech. Je však nutno rozlišovat dobu řízení vozidla a výkon jiných činností žalovaným pro žalobkyni. Žalobkyně k jednotlivým předmětným dnům v měsíci [Anonymizováno] [Anonymizováno] uvedla délku doby řízení vozidla žalovaným v konkrétních dnech, kdy tato se pohybuje v rozmezí od 0:56 do 2:50 hodin (viz tabulka na čísle listu [Anonymizováno], [Anonymizováno]). Žalovaný vykonával pro žalobkyni i jiné činnosti, například prováděl soupis zboží, nakládku a vykládku zboží, vyřizování listin se zákazníky. Záznamy z digitální karty řidiče odpovídají skutečnosti, jedná se o výstup z programu tagra, o záznamy z tachografů se opírá celý systém kontrol včetně dopravní policie, inspektorátu práce, jedná se o zcela důvěryhodný systém. Z těchto záznamů vyplývá, že žalovaný v žádném vytčeném dni neřídil vozidlo po dobu delší než 4,5 hodiny.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že s touto nesouhlasí, neboť v uvedených dnech v měsíci [Anonymizováno] [Anonymizováno] překročila doba výkonu práce, tedy řízení vždy 4,5 hodiny. Přestože byly splněny podmínky pro čerpání bezpečnostní přestávky, nebyla mu mzda za tyto přestávky vyplacena. Ve svém vyjádření dále označil začátek a konec výkonu práce a tomu odpovídající počet hodin (viz tabulka na číslo listu [Anonymizováno] verte), kdy počet hodin se pohybuje v rozmezí od 6:10 do 8:19 hodin. Žalovaný nevykonával pouze práci řidiče, namítá však, že v rámci bezpečnostní přestávky nemá vykonávat vůbec žádnou práci. Dále namítá, že pokud řidič s vozidlem zastaví na semaforu, v koloně, přechodu pro chodce, tak záznamové zařízení automaticky změní „jízdu“ v záznamu na „jinou práci“, tedy čekání v koloně, kdy však řidič stále vykonává práci řidiče a sedí tzv. za volantem, vykazuje nesprávně jako „jinou práci“. Tachografy fungují bezchybně na delších trasách, nikoli při popojíždění ve městě, a jelikož žalovaný jezdil trasy v okolí Olomouce, pak systém nemohl jeho aktivitu přesně zachytit. I v itinerářích bylo počítáno s bezpečnostní přestávkou. Žalovaný dále namítal, že práce, kterou pro žalobkyni vykonával, byla prací, která nemůže být přerušena, a z tohoto důvodu nemohl čerpat přestávky na jídlo a oddech. Žalovaný se totiž nemohl vzdálit od vozidla, které muselo být stále nastartováno z důvodu zachování teplotního řetězce, přestávku nemohl čerpat ani v době čekání u zákazníka, neboť zde vykonával i další práce spojené se zavážením zboží jako nakládka, vykládka, přijímání plateb za zboží.

3. Ve věci byla učiněna následující skutková zjištění a závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně jakožto zaměstnavatel a žalovaný jakožto zaměstnanec uzavřeli dne [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] pracovní smlouvu, sjednaný den nástupu do práce [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno], pracovní poměr byl uzavřen na dobu neurčitou, druh práce byl sjednán jako „řidič [Anonymizováno]“. Mzda byla sjednána ve výši [částka] (listina pracovní smlouva ze dne [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]). Účastníci učinili nesporným, že žalovaný u žalobkyně v [Anonymizováno] [Anonymizováno] řídil výlučně vozidla s nejvyšší povolenou hmotností nad 3 a půl tuny. Písemným přípisem ze dne [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] žalovaný sdělil žalobkyni, že okamžitě ruší svůj pracovní poměr z důvodu, že mu nebyla do 15 dnů od uplynutí splatnosti vyplacená část mzdy. Jedná se o neproplacené bezpečnostní přestávky za měsíc [Anonymizováno] [Anonymizováno], které se dle § 89 odstavec 1 zákoníku práce započítávají do pracovní doby; v měsíci [Anonymizováno] [Anonymizováno] mu nebyly proplaceny bezpečnostní přestávky za jízdy ve dnech [Anonymizováno]., [Anonymizováno]., [Anonymizováno]., [Anonymizováno]., [Anonymizováno]., [Anonymizováno]., [Anonymizováno]., [Anonymizováno]., [Anonymizováno]., [Anonymizováno]., [Anonymizováno]., [Anonymizováno]., [Anonymizováno]., [datum] v rozsahu 30 minut a za jízdu dne [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] v rozsahu 45 minut (dále také jen „předmětné dny“). Nevyplacená část mzdy činí [částka] (listina okamžité zrušení pracovního poměru ze dne [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]). Žalobkyně dopisem ze dne [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] sdělila žalovanému, že okamžité zrušení pracovního poměru považuje za neplatné, neboť doba řízení vozidla žalovaným v žádném z uváděných dnů nepřekročila 4 a půl hodiny, tedy mu nevznikl nárok na bezpečnostní přestávku. Přípis byl žalovanému doručen [Anonymizováno] [Anonymizováno]-[Anonymizováno] (listina přípis žalobkyně ze dne [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno], dodejka). Přípisem ze dne [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] sdělil právní zástupce žalobkyně, že pokud nebude věc vyřešená smírně v uvedeném termínu, bude podána žaloba u soudu na určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru (listina přípis ze dne [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]). Přípisem ze dne [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] sdělil právní zástupce žalovaného právnímu zástupci žalobkyně, že trvá na tom, že okamžité zrušení pracovního poměru je platné a vyzývá žalobkyni k úhradě závazku z toho plynoucích (přípis ze dne [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]). Mzda žalovaného za měsíc [Anonymizováno] [Anonymizováno] činila dle žalobkyní vystavené výplatní pásky [částka] (výplatní páska za [Anonymizováno] [Anonymizováno]). Žalobkyně dne [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] zaslala převodem na účet žalovanému mzdu ve výši [částka] (listina potvrzení o provedení transakce). Žalobkyně evidovala pracovní dobu žalovaného za jednotlivé předmětné dny v délce směny od 7:30 do 9:33 hodin (listina označená evidence pracovní doby). Pracovní doba žalovaného činila 38,75 hodin týdně a rozvržení pracovní doby bylo sjednáno nerovnoměrné ve dvousměnném provozu (listina označená jako informace pro zaměstnance). Dluh na mzdě žalovaným nárokovaný činí [částka], kdy oproti výplatní pásce vystavené žalobkyní žalovaný počítá s prací přesčas v délce [Anonymizováno]:[Anonymizováno] hodin, odpracovanou dobou [Anonymizováno],[Anonymizováno] hodin na místo [Anonymizováno],[Anonymizováno] hodin (listina výplatní páska za [Anonymizováno] [Anonymizováno] na částku [částka] vystavena k žádosti žalovaného dle jeho přepočtu). Splatnost mzdy je 15. den následujícího kalendářního měsíce (listina kolektivní smlouva ze dne [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno], článek IV. odstavec 4, dále listina označená informace pro zaměstnance). Výstup ze systému tagra (podrobný rozpis aktivit řidiče) zachycuje aktivity řidiče žalovaného dle tachografu, kdy rozlišuje časové úseky doba týdenního odpočinku, doba řízení, přestávka, jiná práce, dále eviduje registrační značku řízeného vozidla, zachycuje počátek aktivity s přesností na minuty, ukončení aktivity a délku aktivity, a to za jednotlivé předmětné dny měsíce [Anonymizováno] [Anonymizováno] (listina označená jako podrobný rozpis aktivit řidiče). Itinerář pro žalovaného na den [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] plánoval celkem [hodnota] zákazníků, na den [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] celkem [hodnota] zákazníků, na den [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] celkem [hodnota] zákazníků, na den [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] celkem [hodnota] zákazníků, na den [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] celkem [hodnota] zákazníků, na den [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] celkem [hodnota] zákazníků, na den [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] celkem [hodnota] zákazníků, na den [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] celkem [hodnota] zákazníků, na den [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] celkem [hodnota] zákazníků, na den [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] celkem [hodnota] zákazníků, na den [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] celkem [hodnota] zákazníků, na den [Anonymizováno]-[Anonymizováno] celkem [hodnota] zákazníků, na den [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] celkem [hodnota] zákazníků, na den [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] celkem [hodnota] zákazníků (listina itineráře za jednotlivé dny v [Anonymizováno] [Anonymizováno]). Žalobkyně zajišťovala školení svých zaměstnanců na pozici řidič (listina příjmový pokladní doklad vystavený autoškolou [Anonymizováno] dne [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]). V knize jízd je zaznamenáno: registrační značka [SPZ], datum jízdy, jméno řidiče, počátek jízdy konec jízdy, časový úsek jízdy z jednotlivých úseků jízdy, počet ujetých kilometrů, doba jízdy, doba stání, doba stání v průběhu jízdy, čas čisté jízdy (listina kniha jízd za měsíc [Anonymizováno] pro vozidlo registrační značky [SPZ], [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno]). Popis ujeté trasy jednotlivými vozidly za předmětné dny je zachycen ve výstupu z webových stránek webdispečink.cz, kdy zachycuje čas jízdy, obec, ulici a číslo popisné, rychlost jízdy, počet ujetých kilometrů, údaj o zeměpisné šířce a zeměpisné délce (listina popis trasy pro jednotlivá vozidla). V rozboru jízdy předloženém žalobkyní je ke každému jednotlivému předmětnému dni uveden časový úsek, kdy vozidlo stálo na parkovišti žalobkyně, ať již na začátku, v průběhu či před koncem směny, dále rozepsány stání u jednotlivých zákazníků s uvedením času a místa výskytu vozidla s uvedením zeměpisné šířky a délky, obce a ulice, kde se vozidlo v danou chvíli nacházelo, včetně zobrazení trasy vozidla v mapě (listinný důkaz označený jako rozbor jízdy pro jednotlivé předmětné dny vypracovaný žalobkyní). Žalobkyně prováděla zkoušky tachografů umístěných ve svých vozidlech (listina zápis o zkoušce tachografu k vozidlu registrační značky [SPZ], [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] a zápis o zkoušce tachografu číslo [hodnota]). Žalobkyně eviduje dobu řízení žalovaným v jednotlivých dnech v rozmezí od 00:54 do 2:34 hodin (listina výkaz práce řidiče dle směn).

4. Svědek [jméno FO], zaměstnanec žalobkyně na pozici [Anonymizováno] [Anonymizováno], vypověděl že tachografy ve vozidlech žalobkyně prochází pravidelnou kontrolou ve dvouletých intervalech. Tachograf zaznamenává jízdu vozidla na základě čidla na převodovce a pokud vozidlo zastaví, tak je to tachografem stále vyhodnocováno jako „jízda“. Pokud vozidlo stojí na křižovatce, stále to tachograf zaznamenává jako „jízdu“. Jakmile je vozidlo uvedeno do pohybu, tachograf okamžitě a automaticky zaznamenává „jízdu“. Dokud řidič nezmění záznam na „jinou práci“ nebo „čerpání přestávky“, je to stále bráno jako jízda. Pokud řidič stojí v koloně, tachograf stále zaznamenává „jízdu“, a to do doby, dokud řidič manuálně nepřepne po zastavení vozidla do režimu „jiné práce“. Povinností řidiče je zaznamenávat realitu na digitální kartě, a pokud zastaví a provádí vykládku, přepíná do režimu „jiná práce“ a pokud zastavuje a čerpá přestávku, přepíná tachograf manuálně na „přestávku“. Ve chvíli, kdy se vozidlo pohne, tak tachograf automaticky přepíná na „jízdu“. Tak to je to nastaveno na všech vozidlech. Pokud řidič chce v záznamovém zařízení změnit typ činnosti z „jízdy“ na „práci“, musí tak vždy učinit manuálně. Na toto jsou řidiči pravidelně školeni.

5. Svědek [jméno FO], zaměstnanec žalobkyně na pozici [Anonymizováno], vypověděl, že se s kolegy ústně ptali svého nadřízeného, proč jim nejsou propláceny takzvané půlhodiny, toto řešili s nadřízeným panem [Anonymizováno], který je vedoucí distribuce. Pokud řidič zastaví v koloně, tak na záznamovém zařízení skočí „kladívka“ a pokud řidič chce dělat přestávku a ne jinou práci, tak to musí manuálně změnit na „stoličku“. Kladívka znamenají „jinou práci“ a stolička znamená „přestávku“. Pokud vozidlo stojí v koloně, tachograf to automaticky přestane počítat jako „jízdu“ a zastaví se, skočí tam zřejmě „kladívka“, avšak není si úplně jistý. V době, kdy vozidlo stojí v koloně a nepohybuje se, tak je tachograf v módu „jiné práce“. Pokud by řidič vypnul motor, tak skočí „stolička“. Pokud řidič zastaví a provádí vykládku a nakládku zboží, a poté se rozjede, tak tachograf automaticky skočí do módu „jízdy“ a řidič do toho již manuálně nemusí zasahovat. Pokud řidič zastaví v koloně nebo na semaforu, tak automaticky bez zásahu řidiče tachograf mění na „kladívka“. Kdykoli se vozidlo zastaví, tak tam automaticky skočí „kladívka“ a jakmile je vypnut motor, tak tam automaticky skočí „stolička“. Pokud řidič stačí vyložit zboží do 15 minut, například zastaví a vykládá zboží po dobu 14 minut, tak poté, co nastartuje a rozjede se, tak se tachograf vynuluje a přestávku nepočítá. Pokud řidič udělá přestávku nad 15 minut, například 18 minut, tak při rozjezdu se to vrátí na 15 minut a tachograf zaznamená přestávku v délce 15 minut. Při nakládce a vykládce zboží se motor vozidla vypíná, ale ne vždy, a to z důvodu zachování teplotního řetězce, neboť se ve vozidlech převáží potraviny v chladicím zařízení, které závisí na nastartovaném motoru. Přestávka na jídlo a oddech probíhá tak, že svědek někde zastaví, tachograf automaticky skočí na „přestávku“, snaží se mít vozidlo na dohled, přestávku udělat do 20 nebo 30 minut, aby vozidlo nevychladlo, z tohoto důvodu také většinou přestávku dělá, až je auto prázdné, nebo dělá přestávky ve vozidle. Pokud si potřebuje odskočit, tak si na chvíli odběhne, snaží se však mít auto pod dohledem a rychle se vrátit, aby mu vozidlo někdo nevykradl.

6. Svědek [jméno FO], zaměstnanec žalobkyně na pozici [Anonymizováno], vypověděl že chybně vyplácené mzdy se řešili opakovaně od roku [Anonymizováno] ústně s nadřízeným. Jiné věci se řešily písemně, ale neproplacené přestávky se řešily ústně. Pokud řidič s vozidlem zastaví a vypne motor, tak tachograf spadne do „stoličky“ neboli „pauzy“ a pokud stojí na křižovatce, tak zaznamenává „pauzu“ nebo „jinou práci“. Otázka však je, jak dlouho se na křižovatce stojí, pokud tam vozidlo bude stát třeba 2 minuty, tak už tachograf zaznamená „kladívka“, která znamenají jinou práci. Stolička znamená pauzu, kolečko znamená jízdu. Pokud řidič zastaví vozidlo a skládá zboží u zákazníka a vypne motor, tak tachograf skočí do „stoličky“, pokud však skládá a ponechá nastartované auto, tak tachograf spadne do „kladívek“. Pokud se auto poté rozjede, tak se tachograf přepne do režimu „jízdy“. Pokud se v koloně zastaví na delší dobu, tak tachograf přepne do „kladívek“, pokud se však v koloně popojíždí, tak se tachograf nepřepne a zaznamenává nadále „jízdu“. Z „jízdy“ do režimu práce tachograf přepíná přibližně za minutu, dvě minuty od zastavení v koloně. Pokud řidič stojí v koloně například 19 minut a vůbec se nepohne s vozidlem, tak to tachograf vyhodnotí jako „kladívka“. Pokud řidič v koloně popojíždí tak, že střídá popojíždění a stání po 1 minutě, pak záleží, jak je nastavená sekvence přepínání tachografu, tedy buď se přepne do režimu „jiné práce“ nebo nadále zaznamenává „jízdu“. Toto je dáno individuálně konkrétním tachografem. Toto přepínání je automatické, avšak záleží na nastavení každého tachografu, každý se dá nastavit individuálně. Pokud má řidič naloženo chlazené zboží, tak by neměl vypínat motor, protože mražené zboží by nemělo klesnout pod stanovenou teplotu, kterou ve vozidle zaznamenává sonda.

7. Žalovaný v rámci své účastnické výpovědi vypověděl, že směna probíhala tak, že převzal dokumentaci a další věci nutné k výkonu práce, případně musel naložit zboží či naložení zkontrolovat, a vyjížděl na trasu dle itineráře. [adresa] v itineráři často vůbec neodpovídaly realitě, protože na cestách byly kolony. Pokud vozidlo stálo v koloně, tak tachograf automaticky přepínal na „kladívka“ neboli „jiná práce“. Pokud zastavil u zákazníka a vypnul motor, tachograf automaticky přepnul na „stoličku“ neboli „pauzu“, druhá možnost s ohledem na nastavení tachografu byla, že se přepnulo na „kladívka“. U zákazníka složil zboží, naložil zpátky vratné obaly, řešil s nimi papírování, platby, někteří zákazníci si před ním zboží kontrolovali. Pokud stál v koloně 40 minut, systém mu to započítal jako „jinou práci“, neboť automaticky v koloně přepínal na „kladívka“. Pokud v koloně popojede o 3 nebo 5 metrů, tak se stále zaznamenávají „kladívka“, pokud popojede dál třeba minutu, tak to zaznamená opět „jízdu“. Jaké trasy jel v [Anonymizováno] [Anonymizováno] a zda byli v předmětných dnech v [Anonymizováno] [Anonymizováno] kolony si již nevybavuje, je to již dlouhá doba. Počet zákazníků byl stanoven v rozmezí cca od 6 do 18 zákazníků denně. Délka zastávky u zákazníka závisí na typu zboží, může to být půl hodina nebo hodina, ale také 10 minut, záleželo také zda byla volná rampa, zda si zákazník zboží překontroloval. Bezpečnostní přestávka se může dělit a nemusí se vykonávat až po ujetí 4,5 hodin, ale může se dělit na 15 a 30 minut. Pokud sloučí 15 minut s normální přestávkou, aniž by najel 4,5 hodiny, tak takovou pauzu může udělat i po ujetí 2 hodin jízdy, a pokud tyto pauzy sloučí, měl by je mít zaplacené. Přestávky na jídlo a oddech většinou trávil v autě nebo vedle auta, pokud bylo vhodné místo na zaparkování. Pokud by od auta odešel do restaurace a vozidlo by stálo s vypnutým motorem, tak by se mohla zvýšit teplota a znehodnotit zboží. Z toho důvodu přestávky trávil v blízkosti vozidla nebo v autě, aby vozidlo bylo nastartované a chladilo. Pokud se týká dluhu na části mzdy za [Anonymizováno] [Anonymizováno], tak žalovaný doručil žalobkyni okamžité zrušení pracovního poměru z důvodu, že mu nebyla vyplacená část mzdy a potom to již řešil přes svého právního zástupce. To, že mu nejsou proplacené přestávky řešil ústně několikrát u několika manažerů. Dlužnou část mzdy konkrétně za měsíc [Anonymizováno] [Anonymizováno] řešil až přes svého právního zástupce, sám dluh na mzdě za [Anonymizováno] [Anonymizováno] u žalobkyně před okamžitým zrušením pracovního poměru neuplatnil.

8. Z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádná pro věc relevantní skutková zjištění.

9. Další účastníky navržené důkazy byly zamítnuty pro nadbytečnost. Důkaz znaleckým posudkem (za účelem propočtu pracovní doby a dlužné mzdy) a důkazní návrh dotazem na výrobce tachografu (co zaznamenává tachograf při zastavení) byl soudem zamítnut, neboť z listinných důkazů, které byly v řízeni provedeny, bylo zjištěno (k tomu viz níže), že žalovaný vyjma řízení vozidla konal taktéž práci u zákazníků žalobkyně, přičemž z těchto listinných důkazů bylo zjištěno, že vykázané doby přerušení řízení odpovídají plánovaným zastávkám u zákazníků. Soud tedy nepovažoval za nutné provádět další dokazování ve vztahu k otázce, co je tachografem zaznamenáváno v případě zastavení v koloně, na křižovatce, na přechodu pro chodce, neboť i za situace, kdy sečetl veškerou tachografem zaznamenanou „dobu řízení“ a taktéž vykázanou „jinou práci“ do 15 minut, stále takto sečtený čas nepřekračuje 4,5 hodiny jízdy; přerušení delší 15 minut pak dle provedených listinných důkazů odpovídá plánovaným zastávkám u zákazníků, v jejichž průběhu žalovaný vykonával pro žalobkyni jinou práci spočívající nakládce a vykládce zboží u zákazníků, vyplňování dodacích listů, přijímání plateb za zboží. Zamítnut byl také důkazní návrh „rekonstrukce činností žalovaného v jednotlivých dnech“, jak bylo připojeno k závěrečnému návrhu žalobkyně, kdy soud vyhodnotil tento důkaz jako učiněný v rozporu s koncentrací řízení; žalobkyně však následně uvedla, že touto listinou nezamýšlela učinit důkazní návrh, avšak pouze shrnout dosavadní provedené důkazy a z nich vyplývající závěry.

10. Podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „zákoník práce“), zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit jen, jestliže, zaměstnavatel mu nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti (§ 141 odst. 1).

11. Podle § 59 zákoníku práce zaměstnanec může okamžitě zrušit pracovní poměr pouze do 2 měsíců ode dne, kdy se o důvodu k okamžitému zrušení dověděl, nejpozději do 1 roku ode dne, kdy tento důvod vznikl.

12. Podle § 89 odstavec 1, 2 zákoníku práce (1) má-li zaměstnanec při výkonu práce právo na bezpečnostní přestávku podle zvláštních právních předpisů, započítává se tato přestávka do pracovní doby. (2) Připadne-li bezpečnostní přestávka na dobu přestávky v práci na jídlo a oddech, započítává se přestávka v práci na jídlo a oddech do pracovní doby.

13. Podle přílohy 1 odstavec 3 písm. a) nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky, u zaměstnance, který řídí dopravní prostředek a na kterého se nevztahuje zvláštní právní předpis, je zaměstnavatel povinen zajistit, aby nepřekročil maximální dobu řízení, která činí 4 a půl hodiny; za dobu řízení se považuje i přerušení řízení na dobu kratší než 15 minut. Nejpozději po uplynutí maximální doby řízení musí být řízení přerušeno bezpečnostní přestávkou v trvání nejméně 30 minut, nenásleduje-li nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami nebo nepřetržitý odpočinek v týdnu. Bezpečnostní přestávka může být rozdělena do 2 částí v trvání nejméně 15 minut zařazených do doby řízení.

14. Nařízení Evropského parlamentu a Rady číslo 561/2006, o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy, se vztahuje na přepravu zboží vozidly, jejichž maximální přípustná hmotnost včetně návěsu nebo přívěsu překračuje 3 a půl tuny (článek 2, kapitola I.). Podle článku 7 nařízení musí mít řidič po 4 a půl hodinách řízení nepřerušenou přestávku nejméně 45 minut, pokud mu nezačíná doba odpočinku. Tato přestávka může být nahrazena přestávkou v délce nejméně 15 minut, po níž následuje přestávka v délce nejméně 30 minut, které jsou v období rozloženy tak, aby byly v souladu s odstavcem 1.

15. Na základě zjištěného skutkového stavu, kdy soud důkazy hodnotil jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti (§ 132 o.s.ř.), a citovaných zákonných ustanovení dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná.

16. Dle ust. § 56 odst. 1 písm. b), § 59 zákoníku práce může zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní poměr, pokud mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo její část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti (§ 141 odst. 1 zákoníku práce), přičemž tak může učinit pouze do 2 měsíců ode dne, kdy se o důvodu k okamžitému zrušení pracovního poměru dozvěděl, nejpozději do 1 roku ode dne, kdy tento důvod vznikl. Dle § 141 odst. 1 zákoníku práce je mzda splatná po vykonání práce, nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu. Ustanovení § 56 odstavec 1 písmeno b) zákoníku práce váže možnost okamžitého zrušení pracovního poměru výlučně na uplynutí lhůty od splatnosti mzdy ve smyslu ust. § 141 odstavec 1 zákoníku práce, pro uplatnění důvodu k okamžitému zrušení pracovního poměru pro nevyplacení mzdy nebo její části je tak nerozhodné, ke kterému dni byl sjednán či určen pravidelný termín výplaty mzdy, neboť počátek běhu patnáctidenní lhůty se bude vždy odvíjet ode dne následujícího po uplynutí posledního dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém zaměstnanci vzniklo právo na mzdu nebo její část (např. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 21 Cdo 2601 2011). Žalovaný okamžitě zrušil pracovní poměr dne [datum], termín doručení projevu vůle žalobkyni nebyl mezi účastníky sporný, lhůta uvedená v § 59 zákoníku práce byla zachována.

17. Smyslem ustanovení § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce je chránit zaměstnance za situace, že mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí termínu splatnosti proto, že není schopen plnit své závazky a že tedy pro úpadek (i hrozící) není schopen uspokojovat nejen práva svých zaměstnanců, nebo, jestliže zaměstnavatel, který je jinak schopen plnit své závazky, neuspokojí právo zaměstnance na mzdu nebo plat (náhradu mzdy nebo platu) v plné výši, ačkoli právo zaměstnance je nesporné nebo ačkoli zaměstnanci mzda nebo plat (náhrada mzdy nebo platu) zřejmě náleží. Oproti tomu, je-li sporné, zda zaměstnanec má právo na mzdu (plat) nebo jejich části (jednotlivé složky), popřípadě právo na náhradu mzdy (platu), musí být tato otázka řešena k tomu určenými právními prostředky, včetně podání žaloby u soudu o zaplacení mzdy (platu) nebo jejich části anebo náhradu mzdy (platu). Jinak řečeno, postup podle § 56 odst. 1 písm. b) je namístě jen tehdy, není-li tu spor o právo na mzdu nebo jakoukoli část mzdy (platu) a není-li zaměstnavatel schopen nebo ochoten uspokojit právo zaměstnance na mzdu (plat) nebo jakoukoli část mzdy (platu) anebo právo zaměstnance na náhradu mzdy (platu) (BĚLINA, [adresa], DRÁPAL, Ljubomír a kol. Zákoník práce. 4. vydání. [adresa]: [právnická osoba]. Beck, 2023, s. 400, marg. č. [hodnota]). Shodně např. rozhodnutí NS ČR sp. zn. [spisová značka].

18. Žalovaný svůj nárok na dlužnou část mzdy za měsíc [Anonymizováno] [Anonymizováno] poprvé uplatnil (za současného vyčíslení dlužné části mzdy) až v rámci okamžitého zrušení pracovního poměru. Aby mohl zaměstnavatel relevantním způsobem reagovat na požadavek zaměstnance, který tvrdí, že mu nebyla vyplacená mzda ve výši plně odpovídající jím vykonané práci, lze požadovat, aby byl zaměstnancem o této skutečnosti vyrozuměn, tj. aby u něj zaměstnanec své právo v konkrétní požadované výši uplatnil. Pouze tak může zaměstnavatel posoudit, zda dlužná část mzdy je mezi stranami nesporná a sjednat nápravu (např. v situaci, kdy nebyla část mzdy vyplacena zaměstnanci v důsledku administrativního či početního omylu) či zda mezi nimi existuje spor o právo na nevyplacenou část mzdy. Výslechem žalovaného a slyšených svědků [Anonymizováno] a [jméno FO] bylo zjištěno, že žalovaný u svých nadřízených, a to konkrétně pana [Anonymizováno], [Anonymizováno], řešil neproplacené bonusy v písemné podobě, pokud se týká nároku na neproplacené bezpečnostní přestávky, tak na jejich neproplacení (za předchozí kalendářní měsíce) si u svých nadřízených stěžoval ústně. Neproplacení bezpečnostních přestávek konkrétně v měsíci [Anonymizováno] [Anonymizováno] u žalobkyně před doručením okamžitého zrušení pracovního poměru neuplatnil. Dluh na části mzdy za [Anonymizováno] [Anonymizováno] tak se svým zaměstnavatelem řešil až po doručení okamžitého zrušení pracovního poměru, a to prostřednictvím svého právního zástupce. V projednávané věci se nejedná o situaci, kdyby žalobkyně nebyla schopná plnit své závazky. Mezi stranami zůstalo sporné, zda žalovaný má nárok na požadovanou nevyplacenou část mzdy či nikoli.

19. Okamžité zrušení pracovního poměru je institutem výjimečným. Žalovaným nárokovaná dlužná část mzdy za měsíc [Anonymizováno] [Anonymizováno] činí [částka], vyplacená čistá mzda za tento měsíc činila [částka], tvrzený dluh na části mzdy nedosahuje ani 5 % vyplacené čisté mzdy. Žalovaný u žalobkyně coby svého zaměstnavatele právo na dlužnou část mzdy za [Anonymizováno] [Anonymizováno] řádným způsobem, tj. včetně konkrétního vyčíslení dlužné částky ani (před učiněním okamžitým zrušením pracovního poměru) neuplatnil. Soud však i přes výše uvedené pečlivě přihlížel i k dalším okolnostem případu a příčinám, které okamžitému zrušení pracovního poměru předcházely. I když mezi účastníky je spor o právo ohledně části mzdy, zabýval se soud i samotnou podstatou sporu (rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 3399/14). Důvod okamžitého zrušení pracovního poměru byl žalovaným v jeho písemném projevu vůle vymezen tak, že mu nebyly zaměstnavatelem proplaceny bezpečnostní přestávky za měsíc [Anonymizováno] [Anonymizováno] v celkové výši [částka] ve lhůtě 15 dnů od splatnosti mzdy za mě měsíc [Anonymizováno] [Anonymizováno], a to za konkrétně vymezené dny, přestože mu na čerpání bezpečnostních přestávek v uvedené dny vznikl nárok. Soud hodnotil platnost okamžitého zrušení pracovního poměru učiněného dne [datum] žalovaným výlučně s ohledem na jím vymezený důvod okamžitého zrušení pracovního poměru.

20. Žalovaný tvrdil, že žalobkyně mu ze stejného důvodu (neproplacení bezpečnostních přestávek, na jejichž čerpání vznikl žalovanému nárok) dluží část mzdy i za předchozí období, a to [Anonymizováno] až [Anonymizováno] [Anonymizováno], kdy řídil i vozidla, jejichž hmotnost nepřekračovala 3,5 tuny. Žalovaný navrhl, aby k uvedenému dluhu za předcházející období bylo při posouzení platnosti okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] přihlédnuto. Dále namítal, že v odůvodnění okamžitého zrušení pracovního poměru nemusí být uvedeny všechny jednotlivé skutky, pokud je důvod formulován určitě a další skutková tvrzení se k němu vážou (závěrečný návrh žalobce žalovaného). Dle žalovaného není nutné v okamžitém zrušení pracovního poměru provádět právní posouzení, a pokud tedy žalovaný vymezil důvod okamžitého zrušení tak, že mu nebyly proplaceny bezpečnostní přestávky, nebrání to tomu, aby okamžité zrušení pracovního poměru bylo shledáno platným z toho důvodu, že nebylo možné čerpat přestávku na jídlo a oddech pro nepřerušitelnost práce.

21. Soud se při právním hodnocení věci nezabýval tím, zde žalovanému byly či nebyly ze strany žalobkyně proplaceny bezpečnostní přestávky i za jiné měsíce než v [Anonymizováno] [Anonymizováno] (tj. za předchozí kalendářní měsíce), či zda mu nebylo umožněno čerpat přestávku na jídlo a oddech z důvodu nepřerušitelnosti práce, a to z níže uvedených důvodů.

22. Soud hodnotil platnost okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno], které je předmětem řízení, jen ve vztahu k důvodu ukončení pracovního poměru, jak zde byl žalovaným specifikován. Pomocí výkladu projevu vůle zahnutém v okamžitém zrušení pracovního poměru nelze nahrazovat nebo doplňovat vůli toho kdo tento právní úkon činí, kterou v rozhodné době neměl nebo sice měl, ale neprojevili ji. Konkretizace důvodu ukončení pracovního poměru je důležitá právě z toho důvodu, aby byl použitý důvod vymezen po skutkové stránce natolik, aby nevznikly pochybnosti, z jakého konkrétního důvodu byl pracovní poměr rozvázán a aby tento nebyl následně měněn (sp. zn. [spisová značka]). Zákoník práce ve svém § 56 vymezuje skutkové podstaty pro okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem, k tomu, aby bylo možné v konkrétním případě posoudit, zda okamžité zrušení pracovního poměru je platným právním úkonem, je třeba zjistit, zda nastaly takové skutečnosti, které právní norma předpokládá jako důvod k tomuto rozvázání pracovního poměru. Důvod okamžitého zrušení pracovního poměru musí být uveden tak, aby bylo zřejmé, který z důvodů uvedených v ustanovení § 56 odstavec 1 zákoníku práce byl uplatněn (tj. která skutková podstata), ale současně takovým způsobem, aby bylo nepochybné, v čem je spatřován. Z obsahu učiněného okamžitého zrušení pracovního poměru lze v konkrétním případě dovodit, že byl žalovaným učiněn právě z důvodu neproplacených bezpečnostních přestávek za měsíc [Anonymizováno] [Anonymizováno] (nikoliv z důvodu nepřerušitelnosti práce, nemožnosti čerpat přestávku na jídlo a oddech aj.).

23. Neposkytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci plnění po delší dobu, nastává důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru vždy po uplynutí 15 dnů po termínu splatnosti každé jednotlivé platby (BĚLINA, [adresa], DRÁPAL, Ljubomír a kol. Zákoník práce. 4. vydání. [adresa]: [právnická osoba]. Beck, 2023, s. 400, marg. č. [hodnota].). V případě, že by zaměstnavatel dlužil zaměstnanci mzdu nebo její část za více kalendářních měsíců (zde uváděný leden až prosinec 2022), pak ve vztahu ke každé dlužné mzdě za každý jednotlivý kalendářní měsíc začíná běžet její splatnost samostatně, s tím také lhůta ve smyslu § 59 zákoníku práce.

24. Soud vyhodnotil všechny okolnosti případu a shledává okamžité zrušení pracovního poměru, specifikovaného ve výroku tohoto rozsudku, neplatným.

25. Mezi účastníky bylo sporné, zda žalovanému v konkrétních dnech měsíce [Anonymizováno] [Anonymizováno] vznikl nárok na čerpání bezpečnostních přestávek, které mu nebyly proplaceny, tedy zda žalobkyně skutečně dluží žalovanému část mzdy odpovídající neproplaceným bezpečnostním přestávkám, respektive zda v době učinění ukončení pracovního poměru byla s částí mzdy skutečně po dobu delší 15 dnů po splatnosti.

26. Žalovaný byl u žalobce zaměstnán na pozici řidič a řídil pro žalobkyni v měsíci [Anonymizováno] [Anonymizováno] vozidla, jejichž hmotnost překračovala 3,5 tuny (shodné tvrzení účastníků). Dle nařízení Evropského parlamentu a Rady číslo 561/2006 musí mít řidič takového vozidla po 4,5 hodinách řízení nepřerušenou přestávku nejméně 45 minut, pokud mu nezačíná doba odpočinku. Podle přílohy 1 odstavec 3 písm. a) nařízení vlády č. 168/2002 Sb. je zaměstnavatel povinen zajistit, aby nepřekročil maximální dobu řízení, která činí 4,5 hodiny; za dobu řízení se považuje i přerušení řízení na dobu kratší než 15 minut. Nejpozději po uplynutí maximální doby řízení musí být řízení přerušeno bezpečnostní přestávkou v trvání nejméně 30 minut, nenásleduje-li nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami nebo nepřetržitý odpočinek v týdnu. Pracovní činnost žalovaného spočívala v tom, že po příchodu do zaměstnání převzal listiny ke zboží a další věci nutné k výkonu práce, naložil vozidlo zbožím nebo zkontroloval naložení zboží ve vozidle a následně v souladu s itinerářem jezdil k naplánovaným zákazníkům žalobkyně, u kterých prováděl nakládku a vykládku zboží, vyřizoval s nimi listiny, přičemž počet těchto zákazníků byl pohyblivý, a to přibližně od 6 do 18 zákazníků za den (viz výpověď žalovaného, svědků [Anonymizováno] a [jméno FO], itineráře). Žalobkyně v řízení tvrdila, že doba řízení vozidla žalovaným v žádném předmětném dni nepřekročila dobu 4,5 hodiny. Poukázala na výstup ze systému tagra s uvedením rozpisu aktivit řidiče, z něhož se pro každý konkrétní den podává rozpis aktivit žalovaného, konkrétně doba řízení, přestávka, jiná práce, včetně uvedení časového úseku. Žalovaný namítal, že tento výstup nemá vypovídací hodnotu ve vztahu k době řízení vozidla, neboť v situaci, kdy žalovaný s vozidlem stál v koloně nebo na křižovatce, tachograf zaznamenával jinou práci řidiče, přestože fakticky žalovaný stále vykonával řízení vozidla.

27. Soud ve vztahu ke každému předmětnému dni přepočítal časy dle rozpisu aktivit řidiče v systému tagra, a to tak, že sečetl vždy veškeré zde uvedené časy označené jako „doby řízení“, k nimž připočetl „jinou práci“ a „přestávky“ trvající méně než 15 minut (příloha 1 odstavec 3 nařízení vlády číslo 168/2002). Tímto postupem bylo zjištěno, že v žádném předmětném dni nečinil součet doby řízení (spolu s jinou prací a přestávkami do 15 minut) více než 270 minut (4,5 hodiny). Dne [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] se jedná o celkem [hodnota] minut, dne [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] o [Anonymizováno] minut, dne [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] o [Anonymizováno] minut, dne [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] o [Anonymizováno] minut, dne [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] o [Anonymizováno] minut, dne [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] o [Anonymizováno] minut, dne [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] o [Anonymizováno] minut, dne [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] o [Anonymizováno] minut, dne [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] o [Anonymizováno] minut, dne [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] o [Anonymizováno] minut, dne [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] o [Anonymizováno] minut, dne [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] o [Anonymizováno] minut, dne [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] o [Anonymizováno] minut, dne [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] o [Anonymizováno] minut, dne [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] o [Anonymizováno] minut, dne [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] o [Anonymizováno] minut. Současně také sečetl celkový počet evidované „jiné práce“ v rozpisu aktivit řidiče (sytém tagra) v délce delší než 15 minut a zjistil, že jejich počet odpovídá počtu plánovaných zastávek u zákazníků (porovnání listiny podrobný rozpis aktivit řidiče s listinou itinerář). Například dne [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] je zde pětkrát vykázána „jiná práce“ (symbol kladívek) v délce delší než 15 minut („jiné práce“ pod 15 minut byly ve prospěch žalovaného připočteny k „době řízení“), přičemž porovnáním s listinným důkazem itinerář bylo zjištěno, že v tomto dni měl žalovaný naplánovaných celkem [hodnota] zastávek u zákazníků. Možno také odkázat na listinný důkaz doložený žalobkyní a označený jako rozbor jízdy, ve kterém jsou vyhodnocena data taktéž z knihy jízd k jednotlivým vozidlům, gps, trasy žalovaného v jednotlivých předmětných dne v souladu s itinerářem, rozebráno, kde se vozidlo v uvedený okamžik nacházelo. V rozpisu aktivit řidiče vykázaná jiná práce v délce delší než 15 minut, pak odpovídá zastávkám u jednotlivých zákazníků. Závěr, že vykázané „jiné práci“ v systému tagra (rozpisu aktivit řidiče), odpovídá nakládka a vykládka zboží u zákazníků, vyplývá tedy ze souhrnu provedených listinných důkazů, a to konkrétně kniha jízd a popis trasy pro jednotlivé dny, kdy provedeným rozborem jízd je zjištěno, že vykázána jiná práce odpovídá počtu obsloužených zákazníků v konkrétním dni, a tedy že se nejednalo o dobu, kterou by žalovaný strávil řízením vozidla čekáním v koloně nebo na křižovatce.

28. Uvedené časové úseky („jiná práce“ nad 15 minut, které svým časem a místem odpovídají zastávkám u zákazníků) jsou sice dobou, kdy žalovaný konal práci pro zaměstnavatele, avšak tato spočívala v jiné činnosti než v řízení vozidla, tedy v jiní činnosti než, která by se sčítala pro účely čerpání bezpečnostní přestávky. Pokud rozpis aktivit řidiče (tagra) vykazuje v rozmezí od 10 do 20 úseků „jiná práce“ (symbol kladívka), pak pokud by měly všechny tyto úseky představovat čekání s vozidlem v koloně nebo na křižovatce, znamenalo by to, že žalovaný v průběhu dne neobsloužil žádného zákazníka. „Jiná práce“ vykázána v rozpise aktivit řidiče v délce pod 15 minut byla soudem započítána do doby řízení ve prospěch žalovaného a pokud tato „jiná práce“ překračuje délkou 15 minut, pak odpovídá plánovaným zastávkám u zákazníků (rozpis aktivit řidiče, itinerář, kniha jízd, popis trasy).

29. Účelem přerušení výkonu práce bezpečnostními přestávkami a jejich započtením do pracovní doby je zajištění odpočinku zaměstnanci, který vykonává činnosti jednotvárné a jednostranně zatěžující organismus (rozhodnutí NS ČR spisová značka [spisová značka]). Žalovaný namítal, že i v okamžiku, kdy bylo přerušeno řízení (kdy vozidlo zastavil za účelem nakládky a vykládky zboží), konal práci pro zaměstnavatele a tato doba měla být započítána pro účely bezpečnostní přestávky. Soud odkazuje na shora cit. rozhodnutí NS ČR, jednalo se sice o výkon práce v pracovní době, nejednalo se však o dobu řízení, kdy zaměstnanec má být bezpečnostní přestávkou v dopravě chráněn právě před výkonem jednotvárné a jednostranně zatěžující činnosti (řízení vozidla), po delší dobu, kdy dochází k poklesu koncentrace a nárůstu únavy. Pokud tedy žalovaný přerušil jednotvárnou činnost (spočívající v řízení vozidla) a vykonával po dobu delší 15 minut práci odlišnou (představující nakládku a vykládku zboží, přijímání tržeb, papírování se zákazníky), jedná se stále o výkon práce pro zaměstnavatele, avšak nikoli o dobu řízení vozidla.

30. Pokud žalovaný argumentoval tím, že jeho práce byla nepřerušitelná, a z tohoto důvodu nemohl vykonat přestávku v práci, což zdůvodňoval nutností zachování tzv. teplotního řetězce ve vozidle, kdy na místo přestávky mohl čerpat pouze přiměřenou dobu na jídlo a oddech, pak nemožnost čerpání přestávky na jídlo a oddech nebylo důvodem vymezeným v okamžitém zrušení pracovního poměru, z tohoto důvodu se soud nepřerušitelností práce a čerpáním přestávek v práci na jídlo a oddech nezabýval.

31. Břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu k naplnění důvodů pro okamžité skončení pracovního poměru bylo na žalovaném, neboť důkazní břemeno k prokázání skutečností, jež odůvodňují rozvázání pracovního poměru, tíží toho, kdo rozvazovací úkon učinil (žalovaného), nikoli toho, kdo se takové neplatnosti domáhá (žalobce). Žalovaný tvrdil že mu vznikl nárok na část dlužné mzdy, tedy že mu za uvedené dny vznikl nárok na čerpání bezpečnostní přestávky. Bylo na žalovaném, aby tvrdil (v prvé řadě) a (následně také) prokázal, kolik činila doba nepřerušeného řízení v jednotlivých vymezených dnech, kdy v uvedeném smyslu byla na žalovaného u jednání učiněna výzva § 118a občanského soudního řádu ohledně délky doby řízení v jednotlivých dnech. Na tuto žalovaný reagoval tak, že doplnil svá skutková tvrzení (vyjádření ze dne [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]) tak, že dotvrdil nepřetržitou dobu řízení v předmětných dnech kalendářního měsíce [Anonymizováno] [Anonymizováno], včetně všech přerušení doby řízení kratších 15 minut, kdy tyto se pohybují od 1,44 hodiny ([Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]) po 4,14 hodiny ([Anonymizováno]-[Anonymizováno]), v žádném z uvedených dnů však žalovaným tvrzená nepřetržitá doba řízení nepřesahovala 4,5 hodiny (viz tvrzení žalovaného ve vztahu nepřetržité doby řízení v jednotlivých pracovních dnech se započítáním jakéhokoliv přerušení řízení v délce kratší 15 minut - na čísle listu [Anonymizováno] spisu).

32. Svědek [jméno FO] vypověděl, že tachograf zaznamenává jízdu pomocí čidla na převodovce a pokud vozidlo stojí na křižovatce či popojíždí, zaznamenává tachograf stále „jízdu“ do doby, než řidič manuálně nepřepne na jinou práci. Naproti tomu svědek [jméno FO] vypověděl, že pokud řidič zastaví s vozidlem na křižovatce nebo v koloně, tak tachograf automaticky zaznamená jako „jiná práce“ a pokud řidič vypne motor, potom skočí „přestávka“, když se rozjede tak opět automaticky skočí „jízda“. Svědek [jméno FO] vypověděl, že pokud vozidlo zastaví v koloně, tak může skočit „jiná práce“, otázka však je, jak dlouho vozidlo v koloně stojí, protože pokud tam bude řidič stát třeba 2 minuty, tak už tam „jiná práce“ skočí. Pokud se zastaví v koloně jenom tak, že se popojíždí, tak se to do „jiné práce“ nepřepne a jede to v režimu „jízdy“ dál. Přepínat do režimu „jiná práce“ se to dle svědka může tak po minutách. Pokud řidič v koloně popojíždí, tak to systému může vyhodnotit dvěma způsoby buď se to přepne anebo ne, záleží, jaká je na tachografu sekvence přepínání, je to individuální u každého tachografu. Přestože svědkové vypovídali rozdílně ve vztahu k otázce, co se stane, pokud vozidlo zastaví na křižovatce, tedy zda tachograf nadále zaznamenává „jízdu“, či zda změní záznam na „jinou práci“ (a ve vztahu k této otázce bylo navrženo i učinit dotaz na výrobce tachografu), soud ve prospěch žalovaného započetl do doby řízení taktéž veškerou vykázanou jinou práci kratší než 15 minut. Ostatní přerušení řízení (nad 15 minut) pak odpovídají plánovaným zastávkám u zákazníků, trasám dle knihy jízd, počet těchto zákazníků (přerušení řízení) odpovídá itineráři pro jednotlivé dny.

33. Soud tedy uzavírá, že pro posouzení platnosti okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] byly podstatné okolnosti vymezené jako důvod okamžitého zrušení pracovního poměru, tedy nevyplacení části dlužné mzdy ve výši [částka] za měsíc [Anonymizováno] [Anonymizováno] z důvodu neproplacení bezpečnostních přestávek za zde vymezené dny, na jejichž čerpání vznikl žalovanému nárok. V řízení nebylo zjištěno, že by žalovanému vznikl v uvedených dnech nárok na čerpání bezpečnostní přestávky po 4,5 hodinách řízení. Žalovaný vykonával v uvedených dnech i jiné činnosti než výlučně řízení vozidla, bylo zjištěno, že přerušení řízení vozidla (v rozpisu aktivit řidiče tzv. „jiná práce“ v délce nad 15 minut) spočívalo v zastavení u zákazníků za účelem nakládky a vykládky zboží. Byť činnosti jako vykládka a nakládka zboží, předání zboží zákazníkovi, vyřizování listinných dokladů se zákazníky, představovaly taktéž výkon práce pro zaměstnavatele, nejednalo se o nepřetržitou dobu řízení nad 4,5 hodiny, tedy jednostrannou a jednostranně zatěžující práci, kdy smyslem úpravy čerpání bezpečnostní přestávky pro pracovníky v dopravě je chránit je právě před důsledky jednostranné a jednostranně zatěžující práce (řízení vozidla).

34. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení. Náklady řízení sestávají to ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], odměny advokáta za 7 úkonů právní služby po [částka] (úkony učiněné do konce kal. roku 2024, a to převzetí a příprava věci, podání žaloby, vyjádření ze dne [datum], účast na soudním jednání dne [datum] v délce na 2 hodiny, vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum]) a za 7 úkonů právní služby po [částka] (úkony učiněné v kal. roce 2025, a to účast na jednání soudu dne [datum] v délce nad 2 hodiny, na jednání soudu dne [datum] v délce nad 2 hodiny, vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum]), za 1 půlúkon po [částka] (sdělení o [Anonymizováno] ze dne [datum], učiněno v kal. roce 2024, tj. polovina z částky [částka]) dle § 9 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb.; dále náhrada osmi paušálních náhrad po [částka] (úkony učiněné do [datum], tj. 8 x [částka]) a sedmi paušálních náhrad po [částka] (úkony od [datum]) dle ust. § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb; dále cestovné za cestu k jednání soudu na trase [adresa] a zpět, a to ve dnech [datum] (celkem cestovné [částka], při vyhláškové ceně [částka]/litr, amortizaci [částka]/1km), [datum] (celkem cestovné [částka], při vyhláškové ceně [částka]/litr, amortizaci [částka]/1km), [datum] (celkem cestovné [částka], při vyhláškové ceně [částka]/litr, amortizaci [částka]/1km), [datum] (celkem cestovné [částka], při vyhláškové ceně [částka]/litr, amortizaci [částka]/1km) vozidlem [Anonymizováno] [Anonymizováno], při průměrné spotřebě 5,8 litr/100 km, délce trasy tam a zpět [Anonymizováno] km na cestě [adresa], užité pohonné hmoty benzín 95, tedy cestovné celkem [částka]; dále náhrada za promeškaný čas ve výši [částka] spočívající v cestě na 4 jednání soudu dle § 14 odst. 1 vyhl., a to 12 půlhodin za cestu k jednání dne [datum] (12 x [částka]), 12 půlhodin za cestu k jednání dne [datum] (12 x [částka]), 12 půlhodin za cestu k jednání dne [datum] (12 x [částka]), 12 půlhodin za cestu k jednání dne [datum] (12 x [částka]). Tedy: soudní poplatek [částka], odměna advokáta celkem [částka], náhrada hotových výdajů celkem [částka], cestovní náhrady [částka], náhrada za promeškaný čas [částka], dále DPH ve výši 21 % z odměn a náhrad (tj. z částky [částka] = [částka]), neboť právní zástupce žalované je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení: [částka].

35. Lhůtu k plnění soud určil jako třídenní dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení