21 C 203/2020-113

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Mgr. Andrey Grycové a přísedících Evy Adamové a Mgr. Marka Kubíka ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. sídlem [adresa] o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí a náhradu platu takto:

Výrok

I. Určuje se, že rozvázání pracovního poměru výpovědí učiněné žalovanou vůči žalobci dne [datum], je neplatné.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 141 668,24 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 33 917 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 33 027,12 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 33 917 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 33 027,12 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 1 779,24 Kč s požadovaným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně, se zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 84 750,18 Kč k rukám advokáta žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou ve spojení s doplněním žaloby domáhal určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru ze dne [datum] doručené žalobci žalovanou dne [datum] s následujícím odůvodněním. Žalobce u žalované pracuje na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] se stanoveným nástupem do práce od [datum], a to na pozici/funkci zpracovatel přestupků. Pracovní smlouva byla sjednána na dobu neurčitou. Změnou platového zařazení k [datum] byl navýšen platový tarif žalobce na částku 31 240 Kč. Výpověď nesplňuje zákonné důvody a náležitosti předepsané ust. § 50 odst. 2 a § 52 písm. f) zákoníku práce. Ve výzvě předpokládané zákonem pro platnost výpovědi jsou uváděny nepravdivé skutečnosti, výzva je tedy nicotná. Ve výzvě k odstranění neuspokojivých pracovních výsledků ze dne [datum] jsou explicitně uvedeny 3 skutečnosti týkající se žádostí o postoupení spisového materiálu [stát. instituce] [anonymizováno 7 slov], které měly být odstraněny nejpozději do [datum], a to pod upozorněním na možné ukončení pracovního poměru dle § 52 písm. f) zákoníku práce. V informaci o vykonané práci ze dne [datum] žalobce uvádí a dokládá, že tři předání spisového materiálu [stát. instituce] [anonymizováno 7 slov] uváděné ve Výzvě k odstranění neuspokojivých pracovních výsledků, byly vyřízeny již [datum], tedy několik dní před tím, než Výzva vůbec vznikla a zároveň tedy i před termínem do kterého měly být„ nedostatky“ odstraněny. Žalobcem uváděné skutečnosti potvrzují a dokládají výpisy z elektronického systému užívaného žalovanou. Výpověď z důvodu neuspokojivých pracovních výsledků musí být odůvodněna neodstraněním těch nedostatků v práci – neuspokojivých pracovních výsledků, které zaměstnavatel vytkl zaměstnanci právě ve výzvě k jejich odstranění. Žalobce neměl však co odstraňovat, když ve výzvě byly prokazatelně uvedeny neexistující nedostatky. Žalobce dále požaduje náhradu platu za dobu od října 2020 do ledna 2021, přičemž průměrný měsíční výdělek za rozhodné období činí částku 33 917 Kč, tj. žalobce požaduje náhradu platu v celkové výši 135 668 Kč se zákonným úrokem z prodlení a dále úhradu příspěvku na stravování za výše uvedenou dobu (od října 2020 do ledna 2021 včetně) v celkové výši 7 780 Kč, když příspěvek žalované na stravenku činil v roce 2020 částku 90 Kč a v roce 2021 částku 110 Kč.

2. Žalovaná žalobní nároky neuznává a navrhla zamítnutí žaloby s následujícím odůvodněním. Žalobce na základě pracovní smlouvy vykonával funkci zpracovatele přestupků, kdy bližší náplň pracovní funkce spočívala zejména v projednávání přestupků spáchaným porušením dopravní značky č. IP 12 a IP 13c výhradně v souvislosti s narušením režimu parkování v zónách placeného stání zřízených na území příslušné městské části, vyjma přestupků spáchaných vozidly, u nichž nebyl zjištěn provozovatel vozidla na základě ust. § 125e odst. 4 zákona o silničním provozu. V rámci svých pracovních povinností byl tedy žalobce, mimo jiné povinen evidovat do tzv. e-spisu datum a doručení vypravených písemností, resp. výzev zaslaných provozovatelům vozidla, kteří se dopustili porušení zákona o provozu na pozemních komunikacích. Na základě evidence zaslaných výzev a přijatých potvrzeních o jejich doručeních, mělo být vyhodnoceno, zda provozovatel vozidla: (i) uhradil určenou částku ve stanovené 15 denní lhůtě od doručení výzvy; (ii) určenou částku uhradil po dni splatnosti a dle § 125h odst. 7 zákona o provozu na pozemních komunikacích bylo nezbytné danou částku bezodkladně vrátit; nebo (iii) má být v konkrétním případě zahájeno přestupkové řízení s provozovatelem vozidla. Při výkonu svých pracovních povinností však žalobce uvedené výzvy či potvrzení o jejich doručení v e-spisu žalované neevidoval. Z toho důvodu nebylo možné určit, kdy byla provozovateli vozidla doručena výzva k uhrazení určené částky, zda provozovatel zaplatil, příp. zda zaplatil v 15 denní lhůtě ode dne doručení zaslané výzvy. Takové jednání mělo přímý dopad do majetkové sféry žalované, neboť žalovaná nemohla přistoupit k zahájení správního řízení s provozovateli vozidla v situaci, kdy nebylo řádně prokázáno doručení výzvy k uhrazení určené částky. V důsledku toho žalovaná následně vydávala žalobci potvrzení o doručení, tzv. doručenky pouze proti podpisu žalobce. Žalobce byl svým podpisem následně povinen potvrdit jejich převzetí a provedení jejich evidence v e-spisu žalované. Kromě výše uvedeného žalobce neposkytoval informace k výzvě příslušného orgánu a nepředával spisovou dokumentaci orgánu příslušnému k projednání přestupku dle § 64 odst. 1 písm. b) Přestupkového zákona. Tím docházelo nejen k průtahům v rozhodování o těchto přestupcích, ale rovněž mohlo dojít ke ztrátě vymahatelnosti nároku, a tedy zásadním finančním ztrátám na straně příslušného správního orgánu. Lze tedy shrnout, že žalobce dlouhodobě nesplňoval požadavky pro řádný výkon práce, když jeho pracovní výsledky neodpovídaly ustanovení zákona ani pokynům ze strany žalované. Žalobce byl žalovanou opakovaně vyzýván k odstranění neuspokojivých výsledků a k řádnému plnění svých pracovních povinností. Jelikož žalobce na tyto výzvy nereagoval a žalovaná byla v důsledku nečinnosti žalobce již opakovaně upozorněna ze strany [stát. instituce] na nečinnost při zpracování žádostí a předání spisové dokumentace, byl vedoucími pracovníky dne [datum] ústně vyzván ke splnění svých pracovních povinností s tím, že opakovaná nečinnost bude řešena písemnou výzvou k odstranění nedostatků. V důsledku opakovaných neuspokojivých pracovních výsledků byl žalobce následně dne [datum] písemně vyzván tajemníkem úřadu žalované k odstranění neuspokojivých pracovních výsledků, které spočívaly v nepředávání věcí podle § 64 odst. 1 písm. b) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Žalovaná příkladem uvedla tři případy, které byly žalované v té době známy a měly sloužit jako určité„ vodítko“ pro žalobce, v jaké oblasti má neuspokojivé pracovní výsledky odstranit. Bez ohledu na údajné napravení všech neuspokojivých pracovních výsledků, evidovala žalovaná vůči žalobci i nadále neuspokojivé pracovní výsledky spočívající zejména v nepředávání spisové dokumentace podle § 64 odst. 1 písm. b) Přestupkového zákona, a to po lhůtě stanovené ve Výzvě k jejich odstranění a v neevidování potvrzení o doručení výzev provozovatelům vozidla do e-spisu, což mělo přímý dopad na fungování příslušného odboru žalované. Z tohoto důvodu tak byla žalovaná oprávněna dát žalobci výpověď a nebyla povinna zasílat žalobci další výzvu k odstranění opakujících se neuspokojivých pracovních výsledků.

3. Provedeným dokazováním má soud za prokázaný následující skutkový stav. Pracovní smlouvou ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce jakožto zaměstnanec a žalovaná jakožto zaměstnavatel podepsali pracovní smlouvu, se dnem nástupu žalobce do práce dne [datum], sjednaným druhem práce zpracovatel přestupků, přičemž pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou. [příjmení] zařazení je stanoveno platovým výměrem. Změnou platového zařazení ze dne [datum] má soud za prokázané, že s účinností od [datum] byl žalobce zařazen do [anonymizováno] platové třídy a [anonymizováno] platového stupně s tím, že žalobci náleží platový tarif ve výši 31 240 Kč. Potvrzením zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti má soud za prokázané, že žalovaná v tomto potvrzení uvedla, že zaměstnání žalobce trvalo od [datum] do [datum].

4. Popisem pracovní funkce ze dne [datum] má soud za prokázané, že do náplně práce žalobce patřilo projednávání přestupků spáchané porušením dopravní značky č. IP 12 a IP 13c (vyhláška č. 294/2015 Sb.) výhradně v souvislosti s narušením režimu parkování v zónách placeného stání zřízených na území příslušné městské části, vyjma přestupků spáchaných s vozidly, u nichž nebyl zjištěn z informačního systému vedeného podle zvláštního předpisu (§ 4 zák. č. 56/2001 Sb.) provozovatel vozidla na základě § 125e odst. 4 zák. č. 361/2000 Sb. Žalobce tuto náplň práce podepsal.

5. Listinou označenou„ Doručenky ke zpracování“ má soud za prokázané, že v lednu 2020 žalobce zapisoval, kolik doručenek k zapsání převzal, a kolik zapsal, případně vrátil. Emailem ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce oznámil vedoucímu [anonymizováno] [celé jméno svědka], že k pátku [datum] byly zapsány všechny předané doručenky a vrácené dopisy. Sjetinou z vnitřního systému žalované – Přidělení přestupků má soud za prokázané, že žalobce vytvořil z celkového počtu 11 773 výzev celkem 1 437, ostatní kolegové vytvořili: [příjmení] 2 083 výzev, [příjmení] [číslo] výzev, [příjmení] 3 075 výzev, [příjmení] [číslo] výzev; z celkového počtu 4 624 nedoručených výzev, je jich u žalobce evidováno 2 263, ostatní kolegové: [příjmení] 630, [příjmení] 338, [příjmení] 705, [příjmení] 487.

6. Informací k výzvě a žádostí o postoupení spisového materiálu ze dne [datum], [datum] a [datum] má soud za prokázané, že [stát. instituce] [anonymizováno] žalované ([anonymizována čtyři slova]) sdělila, že této byly postoupeny výzvy provozovateli motorového vozidla [registrační značka], [anonymizována dvě slova] [číslo] a [anonymizována dvě slova] [číslo], ve kterých odbor dopravně správních agend žalované dle 125h odst. 1 zák. č. 361/2000 Sb., vyzývá provozovatele těchto vozidel k uhrazení částky 500 Kč z důvodů spáchání přestupku, avšak při ztotožňování řidiče bylo zjištěno, že se jedná o příslušníky Policie ČR podléhající kázeňské pravomoci, a proto žádají o zaslání spisového materiálu.

7. Výzvou k odstranění neuspokojivých pracovních výsledků ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce byl žalovanou upozorněn na možnost ukončení pracovního poměru ve smyslu § 52 písm. f) zák. práce s ohledem na níže uvedené neuspokojivé pracovní výsledky žalobce s tím, že žalovaná žádala jejich odstranění nejpozději do [datum]. Žalovaná konkretizovala neuspokojivé pracovní výsledky tak, že bylo zjištěno, že žalobce nepředával věci dle § 64 odst. 1 písm. b) zákona č. 250/2016 Sb., a to (i) dne [datum] byla žalobci předána písemnost [anonymizováno] [číslo] Informace k výzvě a žádost o postoupení spisového materiálu. Písemnost žalobce založil dne [datum] v e-spisu pod spisovou značkou [anonymizována dvě slova] [číslo] a dále ve věci nekonal po dobu tří měsíců žádný úkon. Dne [datum] byla doručena urgence pod číslem [anonymizováno] [číslo] [rok] od [stát. instituce], informace k výzvě a žádost o zaslání spisu; (ii) dne [datum] byla žalobci předána písemnost [anonymizováno] [číslo] Informace k výzvě a žádost o postoupení spisového materiálu. Písemnost žalobce založil dne [datum] v e-spisu pod spisovou značkou [anonymizována dvě slova] [číslo] a dále ve věci nekonal po dobu tří měsíců žádný úkon. Dne [datum] byla doručena urgence pod číslem [anonymizováno] [číslo] [rok] od Policie ČR, informace k výzvě a žádost o zaslání spisu; (iii) dne [datum] byla žalobci předána písemnost [anonymizováno] [číslo] - Informace k výzvě a žádost o postoupení spisového materiálu. Písemnost žalobce založil dne [datum] v e-spisu pod spisovou značkou [anonymizována dvě slova] [číslo] a dále ve věci nekonal po dobu tří měsíců žádný úkon. Dne [datum] byla doručena urgence pod číslem [anonymizováno] [číslo] [rok] od [stát. instituce], informace k výzvě a žádost o zaslání spisu. Výše uvedená výzva byla žalobci doručena dne [datum].

8. Informací o vykonané práci ze dne [datum] a sjetinami ze systému žalované (Výsledky hledání – Spis – vlastní dokumenty) předloženými žalobcem má soud za prokázané, že žalobce spisy vedené pod sp. zn. [anonymizována dvě slova] [číslo], [anonymizována dvě slova] [číslo] a [anonymizována dvě slova] [číslo] odeslal [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] dne [datum], tento den bylo i doručeno, přičemž do systému toto žalobce zadal až dne [datum]. Sjetinou ze systému žalované předložené žalovanou má soud za prokázané, že v případě spisu pod sp. zn. [anonymizována dvě slova] [číslo] byla prvotní písemnost převzata dne [datum], dne [datum] byl [celé jméno svědkyně] spis přidělen žalobci a evidován jako vyřízen dne [datum], v případě spisu pod sp. zn. [anonymizována dvě slova] [číslo] byla prvotní písemnost převzata dne [datum], dne [datum] byl [celé jméno svědkyně] spis přidělen žalobci a evidován jako vyřízen dne [datum], v případě spisu vedeného pod sp. zn. [anonymizována dvě slova] [číslo] byla prvotní písemnost převzata dne [datum], dne [datum] byl [celé jméno svědkyně] spis přidělen žalobci a evidován jako vyřízen dne [datum].

9. Výpovědí z pracovního poměru ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná dala žalobci výpověď z pracovního poměru dle § 52 písm. f) zák. práce. Tuto výpověď žalovaná odůvodnila následovně:„ Dne [datum] jste byl zaměstnavatelem upozorněn na neuspokojivé pracovní výsledky a na možnost výpovědi podle ustanovení § 52 písm. f) zákoníku práce, pokud neuspokojivé pracovní výsledky ve stanovené lhůtě neodstraníte. Lhůta byla stanovena do [datum]. Provedením následné kontroly vedoucím odboru bylo ale zjištěno, že přes opakované ústní upozornění opět dlouhodobě nezapisujete do e-spis datum doručení od vámi vypravených písemností – [anonymizována čtyři slova]). Tato vaše nečinnost způsobuje, že v [anonymizována tři slova] nejsou párovány platby za [anonymizováno], neboť tyto platby musí být připsány na účet správního orgánu do 15 dnů ode dne doručení, avšak toto datum vámi není zapsáno. [příjmení] nečinnost způsobuje, že nelze vypočítat lhůtu u pozdních úhrad za [anonymizováno], proto ani nelze vracet pozdní úhrady, což správnímu orgánu ukládá zákon č. 361/2000 Sb. [příjmení] nečinnost značným způsobem komplikuje vedení správního řízení o přestupku, zejména ve společném řízení (§ 88 z. č. 250/2016 Sb.), neboť není zřejmé, u kterých přestupků byla uhrazena [anonymizováno] ve lhůtě a mají být odloženy (§ 125h odst. 5 z. č. 361/2000 Sb.), nebo které mají být projednány ve společném řízení.“ Žalobci byla výpověď doručena dne [datum] s tím, že tento s odůvodněním výpovědi nesouhlasil.

10. Oznámením zaměstnance ze dne [datum], Oznámením – předžalobní výzvou ze dne [datum] včetně doručenky a plné moci má soud za prokázané, že žalobce, resp. právní zástupce žalobce oznámil žalované, že výpověď považuje za neplatnou a v souladu s § 69 zák. práce trvá na dalším zaměstnávání. Oznámení zaměstnance ze dne [datum] bylo žalované doručeno dne [datum], oznámení – předžalobní výzva dne [datum].

11. Výplatnicí žalobce za měsíc duben 2020 má soud za prokázané, že žalobce v tomto měsíci odpracoval 176 hodin a byl mu přiznán plat ve výši 31 240 Kč. Výplatnicí žalobce za měsíc květen 2020 má soud za prokázané, že žalobce v tomto měsíci odpracoval 163 hodin a byl mu přiznán plat ve výši 30 311 Kč a odměna ve výši 8 000 Kč. Výplatnicí žalobce za měsíc červen 2020 má soud za prokázané, že žalobce v tomto měsíci odpracoval 152,25 hodin a byl mu přiznán plat ve výši 27 025 Kč.

12. Kolektivní smlouvou uzavřenou dne [datum] mezi žalovanou a základní organizací [anonymizováno 10 slov] [obec a číslo] má soud za prokázané, že tato kolektivní smlouva nabývá platnosti a účinnosti podpisem zástupců obou smluvních stran (čl. VI. odst. 6). Dle čl. IV. odst. 3 zaměstnavatel zabezpečí stravování zaměstnanců formou nákupu stravenek veřejného stravování v hodnotě á 110 Kč/ks, přičemž zaměstnavatel hradí v plné výši hodnotu stravenky. Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci stravenku za výkon práce na pracovišti zaměstnavatele v rozsahu alespoň 4 hodiny v daném dni, za den pracovního volna, které si zaměstnanec napracuje, a za den, kdy zaměstnanec čerpá náhradní volno za práci přesčas. Stravenky budou poskytovány zaměstnanci ode dne nástupu do pracovního poměru.

13. Výslechem svědkyně [celé jméno svědkyně], přímé nadřízené žalobce, má soud za prokázané následující. S žalobcem byly určité problémy již od začátku, měl slabší pracovní nasazení, což si vysvětlovali vyšším věkem žalobce, a snažili se brát ohledy. Žalobce měl dále problém i s ostatními spolupracovníky, nepodařilo se mu zapadnout do kolektivu, tudíž ochota nápomoci od ostatních kolegů klesala. Žalobce měl nižší výkonnost, nedařilo se mu odbavit tolik lidí jako u ostatních kolegů, tudíž v době, kdy nebyl vyvolávací systém, ostatní museli pracovat více, rovněž tak v případech, kdy přestupce telefonoval, neboť žalobci bylo těžké se dovolat, tudíž ostatní kolegové museli vyřizovat za něj. Práci žalobce svědkyně kontrolovala průběžně, opakovaně mu dávala ústní výtku, písemnou výtku mu nedala. Žalobci byla dána písemná výtka na návrh [anonymizováno] [celé jméno svědka] a vydal ji státní tajemník. Předmětem písemné výtky byly urgence spisů ze strany [stát. instituce], kdy žalobce měl předávat spis bezodkladně, ostatní předávali v řádech dnů, kdežto žalobce ve výrazně delší době a i poté, co spis postoupil, toto nevyznačil do informačního programu, tj. neprovedl kompletní administrativu. Pokud nebyl spis včas předán, mohla hrozit prekluze nároku na pokutu. Pro svědkyni byl ale především problém s nezapsáním doručenek, v důsledku nichž byl problém s párováním plateb a se začátkem správního řízení, toto bylo žalobci ze strany svědkyně vytknuto pouze ústně, návrh na písemnou výtku v tomto směru nepodávala. Po ústních výtkách žalobce všechny doručenky do systému zaevidoval, ale v důsledku toho, že takto nečinil dlouhodobě, mu pak stála další práce. Proto mu pak doručenky dávali postupně a oproti podpisu. Co bylo žalobci vytýkáno ve výpovědi z pracovního poměru, svědkyně přesně nevím. Problémy s výkonností žalobce svědkyně řešila s vedoucím [celé jméno svědka] a dále s vedoucím přestupkářů [anonymizováno] [příjmení], který se žalobci nadprůměrně věnoval a snažil se mu pomoci.

14. Výslechem svědka [celé jméno svědka], vedoucího [anonymizována čtyři slova] žalované, má soud za prokázané následující. Žalobce byl podřízeným svědka, ale přímým nadřízeným žalobce byla svědkyně [celé jméno svědkyně]. Pracovní výsledky žalobce byly ve všech ohledech nedostačující k jeho pracovní pozici, neodpovídaly požadavkům žalované při přijímajícím řízení. Žalobce měl nedostačující výsledky ať už při zpracování přestupků, tak při komunikaci s lidmi - veřejností či přestupci, a to jak v osobní či telefonické komunikaci. Telefonickou komunikaci ignoroval. Žalobce se snažil budit zdání, že je pracovně vytížený, aby mohl případné přestupce či veřejnost odeslat ke kolegům, což nedělalo dobře v kolektivu, neboť si toho kolegové samozřejmě všimli. Žalobci byla dána jedna písemná výtka asi v lednu 2020. V této výtce bylo žalobci vytýkáno, že nepředával přestupky policii dle § 64 zák. [číslo]. Žalobce ve vytýkaných případech tyto prodlevy odstranil, avšak následně bylo zjištěno, že v dalších případech nebyly přestupky předány dle § 64 zák. [číslo] tyto nebyly odstraněny ve lhůtě uvedené ve výtce. I poté, co uplynula lhůta k odstranění vad, se žalobce dopustil stejného pochybení, tj. opět včas nepředal případy dle § 64 zák. [číslo]. Svědek žalobci nejprve ústně sdělil, že mu bude dána písemná výtka, v té době ještě vytýkané případy uzavřeny nebyly. Následně dal svědek pokyn tajemníkovi k vypracování výtky. Je možné, že v mezidobí do vyhotovení písemné výtky, žalobce vytýkané případy uzavřel. Svědek žalobci sám výtku nepředával, pravděpodobně byla předána na personálním oddělení. Svědek neví, zda ve výpovědi byla žalobci vytýkána pochybení stejného druhu jako ve výtce. V roce 2020 svědek dostával stravenky, příspěvek od zaměstnavatele byl nejprve 90 Kč na stravenku a posléze 110 Kč na stravenku, přesně neví, kdy došlo ke změně. Odměny pro zaměstnance na pozici žalobce jsou nenárokové, vyplácejí se na základě pracovních výsledků, není přesně určeno, zda se jedná o roční, půlroční, či měsíční odměnu. Nelze říct, že by se u žalované vyplácely běžně odměny, letos ještě neměli žádné. Ve výplatnici je uvedena pouze výše odměny, svědek si neříká, zda to je odměna měsíční či roční. Žalobce dostal odměnu v roce 2020 pouze jednou, neboť se dvakrát podílel na obsluze termokamery, která byla nainstalována v době covidu, a bylo rozhodnuto, že každý kdo se podílel na obsluze, má nárok na odměnu za proticovidová opatření, je i možné, že žalobce se podílel dvakrát na obsluze v jednom dni. Nečinnost žalobce při předávání dle § 64 zák. č. 250/2016 Sb., měla zásadní vliv, dle zákona má být spis předán bezodkladně, přičemž přestupek se v určité době prekluduje, tudíž při nečinnosti může být zmařen účel přestupkového řízení.

15. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že tyto plně prokazují shora zjištěný skutkový stav. Výslechy svědků soud považuje za autentické a věrohodné, kdy tyto byly i ve shodě s listinnými důkazy. Z ostatních v řízení provedených důkazů soud s ohledem na níže uvedený právní názor nečinil žádná skutková zjištění.

16. Na základě zjištěného skutkového stavu soud věc právně posoudil následovně: Žalobci vznikl na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] dle § 33 odst. 1 a § 36 zák. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „zák. práce“) dnem [datum] pracovní poměr. Podle § 48 odst. 1 zák. práce pracovní poměr může být rozvázán jen: a) dohodou, b) výpovědí, c) okamžitým zrušením, d) zrušením ve zkušební době. Podle § 50 odst. 1 zák. práce výpověď z pracovního poměru musí být písemná, jinak se k ní nepřihlíží. Podle § 50 odst. 2 zák. práce zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodu výslovně stanoveného v § 52. Dle § 50 odst. 4 zák. práce dá-li zaměstnavatel zaměstnanci výpověď (§ 52), musí důvod ve výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. Důvod výpovědi nesmí být dodatečně měněn. Podle § 52 písm. f) zák. práce může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď, nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce nebo nesplňuje-li bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon této práce; spočívá-li nesplňování těchto požadavků v neuspokojivých pracovních výsledcích, je možné zaměstnanci z tohoto důvodu dát výpověď, jen jestliže byl zaměstnavatelem v době posledních 12 měsíců vyzván k jejich odstranění a zaměstnanec je v přiměřené době neodstranil.

17. Dle § 64 odst. 1 písm. b) zák. č. 250/2016 Sb., správní orgán věc bezodkladně i v průběhu řízení předá orgánu příslušnému podle jiného zákona k projednání skutku, který má znaky přestupku osoby uvedené v § 4 odst. 4 nebo § 4 odst. 5 písm. c), anebo osoby uvedené v § 4 odst. 5 písm. a) a b), pokud o skutku nebylo rozhodnuto v prvním stupni.

18. V daném případě se soud nejprve zabýval otázkou, zda výpověď z pracovního poměru po formální stránce splňuje zákonné náležitosti tohoto jednostranného právního jednání. Výpověď z pracovního poměru byla v souladu s ust. § 48 odst. 1 zák. práce učiněna v písemné formě a zaměstnavatel dostatečně určitě vymezil, že v daném případě se jedná o výpovědní důvod dle § 52 písm. f) zák. práce z důvodu neuspokojivých pracovních výsledků žalobce a zároveň tento důvod dostatečně vymezil i po skutkové stránce, když ve výpovědi specifikoval, v čem spočívají neuspokojivé pracovní výsledky žalobce, pro něž mu dal výpověď, včetně uvedení, že žalobci byla před výpovědí zaslána písemná výtka.

19. V případě výpovědi zaměstnavatele dle § 52 písm. f) zákoníku práce z důvodu nesplňování požadavků zaměstnavatele spočívajících v neuspokojivých pracovních výsledcích se k platnosti výpovědi vyžaduje, aby zaměstnavatel dal zaměstnanci výpověď nejpozději do 12 měsíců ode dne, kdy zaměstnance písemně vyzval k odstranění neuspokojivých pracovních výsledků, jestliže zaměstnanec neuspokojivé pracovní výsledky neodstranil, ačkoli mu k tomu byla poskytnuta přiměřená lhůta. Písemná výzva k odstranění neuspokojivých pracovních výsledků je hmotněprávním předpokladem platnosti výpovědi. Dle právního názoru Nejvyššího soudu vyjádřeného v rozhodnutí ze dne 7. 9. 2010, sp. zn. 21 Cdo 2894/2009 platí:„ Podání výpovědi podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. e) věty za středníkem zák. práce musí předcházet písemná výzva zaměstnavatele k odstranění neuspokojivých pracovních výsledků, v níž jsou dostatečně konkrétně vymezeny nedostatky v práci, které má zaměstnanec v přesně stanovené lhůtě odstranit; jen tak lze následně určit, zda zaměstnanec výzvě vyhověl či nikoliv. Platným právním úkonem následně může být pouze takový projev vůle zaměstnavatele směřující k rozvázání pracovního poměru výpovědí, v němž je zaměstnanci vytýkáno, že ve stanovené (přiměřené) lhůtě neodstranil právě ty nedostatky v práci, o nichž se zmiňuje předchozí písemná výzva.“ Na výše uvedený právní závěr Nejvyšší soud opětovně odkázal i v rozhodnutí ze dne 16. 6. 2017, sp. zn. 21 Cdo 1753/2017. V daném případě byla žalobci dne [datum] předána písemná výtka, jíž byl žalobce vyzván k odstranění neuspokojivých pracovních výsledků, které spočívaly ve včasném nepředávání věcí (spisů) dle § 64 odst. 1 písm. b) zák. č. 250/2016 Sb., kdy žalovaná ve výtce specifikovala 3 spisy, jichž se toto týkalo. Výpověď z pracovního poměru dle § 52 písm. f) zák. práce však žalovaná odůvodnila odlišnými neuspokojivými pracovními výsledky spočívajícími v dlouhodobém nezapisování dat doručení žalobcem vypravených písemností ([anonymizována tři slova]) do e-spisu. Pro tyto neuspokojivé výsledky však žalobci písemná výtka nebyla dána, což potvrdila svědkyně [celé jméno svědkyně]. Z výše uvedeného je s ohledem na shora citovaný právní závěr Nejvyššího soudu zřejmé, že výpověď z pracovního poměru ze dne [datum] je neplatným právním jednáním, neboť žalovaná odůvodnila výpověď z pracovního poměru neuspokojivými pracovními výsledky žalobce, pro které žalobci nebyla dána písemná výtka v předchozích 12 měsících. Soud nesouhlasí s názorem žalované, že zaměstnanci je možné dát výpověď pro stejně závažné neuspokojivé výsledky, než ty, které byly uvedeny v písemné výtce, neboť tento názor je v rozporu se shora citovanou judikaturou Nejvyššího soudu. Platným právním jednáním je pouze taková výpověď, v níž je zaměstnanci vytýkáno, že v přiměřené lhůtě neodstranil právě ty nedostatky, které jsou uvedeny v písemné výzvě. [ulice] výzva k odstranění neuspokojivých výsledků není potřeba pouze v případě, že zaměstnanec na základě výzvy dočasně odstraní neuspokojivé pracovní výsledky, ale v době posledních 12 měsíců od této písemné výzvy se stejné neuspokojivé pracovní výsledky projeví opětovně (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2009, sp. zn. 21 Cdo 4066/2008). Pokud tedy žalovaná chtěla dát žalobci výpověď z důvodů neuspokojivých pracovních výsledků spočívajících v dlouhodobém nezapisování dat doručení žalobcem vystavených písemností do e-spisu, což jsou odlišné neuspokojivé pracovní výsledky, pak měla žalobce řádně na tento druh neuspokojivých pracovních výsledků písemně upozornit a vyzvat jej k odstranění v přiměřené lhůtě. Za situace, kdy žalovaná z tohoto důvodu dala žalobci pouze ústní výtku, jak potvrdila svědkyně [celé jméno svědkyně], je předmětná výpověď neplatná, neboť nebyl naplněn předpoklad předchozí písemné výzvy. Pokud žalovaná tvrdila a prokazovala, že žalobce se i po uplynutí přiměřené lhůty dopouštěl neuspokojivých pracovních výsledků spočívajících ve včasném nepředávání spisů příslušnému [anonymizováno] [anonymizováno] ([anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova]), pak toto tvrzení je s ohledem na § 50 odst. 4 zák. práce irelevantní, protože žalovaná tento důvod ve výpovědi skutkově nevymezila a důvod výpovědi nesmí být dodatečně měněn. S ohledem na výše uvedené tak soud výrokem I určil neplatnost výpovědi z pracovního poměru ze dne [datum].

20. Podle § 69 odst. 1 zák. práce dal-li zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď nebo zrušil-li s ním zaměstnavatel neplatně pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době, a oznámil-li zaměstnanec zaměstnavateli bez zbytečného odkladu písemně, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout mu náhradu mzdy nebo platu. Náhrady přísluší zaměstnanci ve výši průměrného výdělku ode dne, kdy oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání, až do doby, kdy mu umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru. Dle § 352 zák. práce se průměrným výdělkem zaměstnance rozumí průměrný hrubý výdělek, nestanoví-li pracovněprávní předpisy jinak. Dle § 353 odst. 1 zák. práce průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období. Dle odst. 2 se za odpracovanou dobu považuje doba, za kterou zaměstnanci přísluší mzda nebo plat. Dle § 354 odst. 1 zák. práce není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí. Dle § 356 odst. 1 zákoníku práce se průměrný výdělek zjistí jako průměrný hodinový výdělek.

21. S ohledem na skutečnost, že soud určil výpověď danou žalobci žalovanou za neplatnou, vznikl žalobci nárok na náhradu platu dle § 69 odst. 1 zák. práce. Žalobce v řízení požadoval náhradu platu za měsíce říjen až prosinec 2020 a za leden 2021 a to částkou 33 917 Kč měsíčně. Dle § 354 odst. 1 zák. práce je rozhodným kalendářním čtvrtletím v daném případě II. čtvrtletí 2020. Soud v souladu s ust. § 353 zák. práce zjistil průměrný hodinový výdělek žalobce v rozhodném období částkou 196,59 Kč (96 576: 491,25), neboť žalobce v rozhodném období odpracoval celkem 491,25 hodin (duben 176 hod., květen 163 hod., červen 152,25 hod.) a byl mu celkem přiznán plat celkem 96 576 Kč (duben 31 240 Kč, květen 30 311 Kč 8 000 Kč, červen 27 025 Kč). Soud pouze dodává, že pokud žalovaná v řízení tvrdila, že odměna za měsíc květen ve výši 8 000 Kč je odměnou půlroční, pak toto tvrzení žalované má soud za vyvrácené výslechem svědka [příjmení] [celé jméno svědka], který uvedl, že částka 8 000 Kč je odměnou za obsluhu termokamery, na níž se žalobce dvakrát podílel. Z tohoto důvodu je tak třeba celou výši odměny započítat do platu, jenž byl žalobci v rozhodném období přiznán. Požadovaná náhrada platu za každý kalendářní měsíc pak odpovídá násobku počtu pracovních hodin připadajících na daný kalendářní měsíc a částky 196,59 Kč, tj. žalobci vznikl nárok na náhradu platu v měsíci říjnu 2020 ve výši 34 599,84 Kč (196,59 x 176 hodin), v měsíci listopadu 2020 ve výši 33 027,12 Kč (196,59 x 168 hodin), v měsíci prosinci 2020 ve výši 36 172,56 Kč (196,59 x 184 hodin) a v měsíci lednu 2021 ve výši 33 027,12 Kč (196,59 x 168 hodin). S ohledem na skutečnost, že náhrady platu za jednotlivé měsíce jsou samostatné dílčí nároky, soud nemůže překročit žalobní návrh, tudíž s ohledem na skutečnost, že žalobce požadoval na náhradě platu částku 33 917 Kč měsíčně, soud za měsíc říjen 2020 a prosinec 2020 nemohl žalobci přiznat více než 33 917 Kč měsíčně. Soud tedy shledal žalobní nárok na náhradu platu za oprávněný a přiznal žalobci za měsíc říjen 2020 částku 33 917 Kč, za měsíc listopad 2020 částku 33 027,12 Kč, za měsíc prosinec 2020 částku 33 917 Kč a za měsíc leden 2021 částku 33 027,12 Kč.

22. Dle § 265 odst. 1 zák. práce je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním porušením právních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům.

23. Pokud jde o žalobní požadavek na zaplacení částky 7 780 Kč, který žalobce požadoval z titulu doplatku příspěvku na stravování za období od října 2020 do ledna 2021, pak po právní stránce se jedná o nárok z titulu náhrady škody dle § 265 odst. 1 zák. práce. Tento žalobní nárok shledal soud důvodným, neboť žalovaná žalobci v příčinné souvislosti s neplatným rozvázáním pracovního poměru způsobila škodu ve výši 7 780 Kč, neboť nebýt neplatného rozvázání pracovního poměru, popř. pokud by žalovaná po oznámení žalobce, že trvá na dalším zaměstnávání, žalobci přidělovala práci dle pracovní smlouvy, žalobci by nárok na příspěvek na stravování po dobu, po níž by pro žalovanou konal práci, náležel. V tomto směru soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2343/2003, v němž Nejvyšší soud dospěl k závěru, že škoda v souvislosti s neplatným rozvázáním pracovního poměru vznikla zaměstnanci i tím, že se mu nedostalo těch plnění, jež byla poskytnuta ostatním zaměstnancům, kteří vykonávali práci podle pracovní smlouvy a poškozenému zaměstnanci musí být nahrazeno vše, co mu v důsledku porušení povinností zaměstnavatelem ušlo proto, že nemohl vykonávat práce v souladu s pracovní smlouvou. S ohledem na skutečnost, že v měsíci říjnu 2020 bylo 21 pracovních dnů, v listopadu 2020 bylo 20 pracovních dnů, v prosinci 2020 bylo 21 pracovních dnů a v lednu 2021 bylo 21 pracovních dnů, vznikl žalobci nárok na 63 ks stravenek. Vzhledem k tomu, že žalobce požadoval příspěvek na stravování za rok 2020 částkou 90 Kč, když soud nemůže žalobní nárok překročit, přiznal soud žalobci náhradu škody v celkové výši 7 780 Kč ( (62 x 90 Kč) + (20 x 110 Kč)).

24. Výrokem II tak soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 141 668,24 Kč (z titulu náhrady platu celkem částku 133 888,24 + z titulu náhrady škody částku 7 780). Dále soud žalobci v souladu s § 1970 občanského zákoníku přiznal žalobcem požadovaný úrok z prodlení z jednotlivých náhrad platu ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Splatnost dílčích nároků na náhradu platu vyplývá z ust. § 141 odst. 1 zák. práce.

25. Výrokem III soud pro nedůvodnost zamítl žalobní požadavek na zaplacení částky 1 779,24 Kč s požadovaným úrokem z prodlení, neboť za měsíce listopad 2020 a leden 2020 činila náhrada platu pouze částku 33 027 Kč, nikoli žalobcem požadovanou částku 33 917 Kč.

26. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobce byl úspěšný v rozsahu 98,7%, tudíž má právo na náhradu nákladů v rozsahu 97,4 % Náklady žalobce tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 9 173 Kč, dále odměna advokáta dle § 7 bod 5 a 9 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen „a. t.“) z tarifní hodnoty 178 448 (143 448 + 35 000) za 7 úkonů právní služby (příprava a převzetí, žaloba, písemné vyjádření ve věci samé ze dne [datum], účast u ústního jednání dne [datum] v trvání přesahujícím 2 hodiny (od 9. 10 hod. do 11.25 hod.), účast u ústního jednání dne [datum] a účast u ústního jednání dne [datum]) ve výši 8 260 Kč/úkon, z odměny za 1 úkon právní služby dle § 11 odst. 2 a. t. (prostá výzva k plnění) ve výši 4 130 Kč, z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za 8 úkonů právní služby po 300 Kč (§ 13 odst. 4 a. t.), 21% DPH ve výši 13 489,50 Kč, tj. náklady řízení celkem 87 012,50 Kč. Žalobce tak má právo na náhradu nákladů ve výši 84 750,18 Kč. Náhradu nákladů je pak žalovaná povinna žalobci zaplatit do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám advokáta žalobce.

Poučení