21 C 228/2016-313

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní PaedDr. Mgr. Ivanou Jarešovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] pro zaplacení 21 346 345 Kč s přísl. takto:

Výrok

I. Žaloba s tím, aby bylo žalovanému zaplatit žalobkyni částku 21 346 345 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% p.a. od 20. 8. 2016 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku, 1 303 484 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou 19. 8. 2016 se žalobkyně domáhala zaplacení uvedené částky z titulu ručení žalovaného, jako jednatele společnosti [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. za škodu podle ust. § 194 odst. 6 obchodního zákoníku, když žalovaný byl od 24. 4. 2006 do 16. 4. 2015 jediným jednatelem této společnosti, která poskytovala služby realitní kanceláře pod obchodní značkou [obchodní značka] [anonymizováno]. V průběhu roku 2012 došlo při poskytování služeb realitní kanceláře [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] k rozsáhlé ztrátě prostředků klientů, kteří neobdrželi platby za své nemovitosti, které prodávali prostřednictvím realitní kanceláře. Část poškozených klientů postoupila své nároky na náhradu škody žalobkyni a rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 10. 3. 2016 č. j. [spisová značka] bylo [právnická osoba] [anonymizováno] na základě žaloby podané žalobkyní uloženo zaplatit 21 346 345 Kč s úrokem z prodlení a rozsudek nabyl právní moci 30. 3. 2016. [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. však nemá v současné době žádný postižitelný majetek, prostředky a nevykonává žádnou činnost a byl to žalovaný jako její jednatel, který přinejmenším od počátku roku 2012 do září 2012 porušoval svoji povinnost vykonávat svoji působnost s péčí řádného hospodáře stanovenou ust. § 194 odst. 5 obchodního zákoníku, neboť přinejmenším od počátku srpna 2012 věděl o problémech s úschovami u [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a neučinil žádná opatření, aby úschovu u něj klienti [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] nevyužívali a aby neuzavírali další smlouvy, které by obnášely úschovu u [anonymizováno] [příjmení] a neinformoval o tom ani vlastní makléře, natož klienty a neučinil žádná opatření, aby klienti [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] prostředky na účty [anonymizováno] [ulice] s [anonymizováno] [příjmení] byla za [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. ukončena 22. 8. 2012, avšak makléře informoval o problému s úschovami až 10. 9. 2012 a ti teprve poté informovali klienty, ale to už došlo k odčerpání peněz z účtu [anonymizováno] [příjmení]. Přestože [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. měla uzavřeno pojištění odpovědnosti, žalovaný neuplatňoval řádně nároky [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. z tohoto pojištění, když po prvním obecném odmítnutí plnění ze strany pojišťovny nenahlásil každou jednotlivou škodu a neuplatnil nároky z pojištění u soudu. Žalobkyně tvrdila, že nárok nemůže být promlčen, neboť podle § 112 občanského zákoníku promlčecí doba neběží, pokud věřitel uplatnil pohledávky u soudu. Pokud poškození uplatnili svoje pohledávky v insolvenčním řízení vedeném na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]., když první přihláška pohledávky byla podána 27. 5. 2014 a poslední 12. 9. 2014, čímž došlo v souladu s ust. § 109 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona ke stavění promlčecí lhůty. Pokud bylo insolvenční řízení skončeno v březnu 2015 a pokud byla žaloba proti [anonymizována dvě slova] k Obvodnímu soudu pro Prahu 1 podána 24. 4. 2015, nemůže být nárok promlčen. Žalobkyně tvrdila, že vzhledem k tomu, že byly poškozeny fyzické osoby, bylo třeba volit levný způsob řešení pro poškozené a to návrh na insolvenční řízení, neboť ne všichni byli schopni zaplatit soudní poplatek v normálním civilním řízení, a proto přihlásili svoje pohledávky do insolvenčního řízení, které však skončilo zamítnutím z důvodu, že tak rozsáhlé dokazování insolvenční soud nemůže provádět a byli odkázáni na civilní soud. Žalobkyně dále tvrdila, že nemohlo dojít ani k promlčení nároku na náhradu škody podle § 194 odst. 6 obchodního zákoníku, neboť dlužník [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. neuhradil na základě pravomocného rozsudku svůj dluh a věřitelé se nemohli domoci úhrady dluhu ani v exekuci, a teprve poté, co bylo postaveno najisto, že se ničeho po [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. nedomohou, se mohli začít domáhat plnění proti žalovanému jako jednateli společnosti [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Společnost [anonymizována dvě slova] byla vyzývána k plnění již v roce 2012 poškozenými, ale reakce byla taková, že odmítala svoji odpovědnost s tím, že škodu způsobil advokát. V průběhu roku 2013 pak došlo k vyvedení aktiv [právnická osoba] [anonymizováno] do [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] (dále jen RSPP), kam byla převedena i významná část podniku a následně byly veškeré aktivity [anonymizována dvě slova] ukončeny a nebyl nalezen žádný majetek této společnosti, byť s ním v minulosti společnost disponovala. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný právě tím způsobil [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. ještě další škodu, když došlo k porušení zásady loajality jednatele, neboť ještě za rok 2011 společnost vykázala výkony ve výši 39 354 000 Kč a provozní výsledek hospodaření 4 006 000 Kč.

2. Žalovaný namítal, že nebyl účastníkem v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 27 C 100/2015 a namítal promlčení ve vztahu k nároku na náhradu škody, který žalobkyně uplatnila v tomto řízení proti [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a to s odkazem na ust. § 548 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, když žalovaný jakožto ručitel [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] může uplatnit proti žalobkyni jakožto věřiteli všechny námitky, které by proti ní měla společnost jako dlužník a to bez ohledu na to, zda danou námitku uplatnila sama společnost či nikoli. Současně žalovaný namítal promlčení v tomto řízení uplatňovaného nároku z titulu ručení člena statutárního orgánu společnosti, neboť ručitelský závazek má ve vztahu k závazku hlavnímu akcesorickou a subsidiární povahu, z čehož vyplývá, že práva a povinnosti z ručitelského závazku jsou podřízeny režimu téhož zákoníku, kterým se řídí hlavní závazkový vztah. Řídí-li se právo žalobkyně na náhradu škody občanským zákoníkem, pak je třeba v otázce běhu a délky promlčecích lhůt u ručitelského závazku aplikovat příslušná ustanovení občanského zákoníku. Žalovaný dále popřel, že by on sám odpovídal za to, že [anonymizováno] [příjmení] zpronevěřil finanční prostředky z úschov klientů, neboť advokátní úschova nebyla službou, která byla součástí služeb poskytovaných [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] na základě zprostředkovatelské smlouvy. Využití této možnosti bylo zcela závislé na volbě klienta, někteří klienti služby úschovy u [anonymizováno] [příjmení] využili, někteří nikoli. [ulice] s [anonymizováno] [příjmení] byla až do srpna 2012 bezproblémová a teprve v polovině srpna 2012 oznámili dva realitní makléři paní [jméno] [jméno] (tehdejší obchodní ředitelce), že advokát nevyplatil peníze z účtu advokátní úschovy ve stanovené lhůtě. Advokát [anonymizováno] [příjmení] nebyl zaměstnancem [právnická osoba] [anonymizováno], měl pouze pronajaté kancelářské prostory ve stejné budově, ve které sídlila společnost a realitní makléři společnosti nabízeli zajištění kontaktu s advokátem klientům. Žalovaný namítal, že pokud bylo insolvenční řízení skončeno tak, že návrh byl zamítnut, hledí se na to, jako by návrh nebyl podán, a nedošlo tedy ke stavění promlčecích lhůt. Rovněž žalovaný nesouhlasil s tím, že žalobkyně musela čekat až na skončení exekučního řízení, aby mohla být podána žaloba proti jednateli společnosti [příjmení] [anonymizována dvě slova], neboť podle žalovaného tak mohla žalobkyně učinit ihned. Žalovaný dále tvrdil, že údaje žalobkyně o zisku [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] se nezakládají na pravdě, když z účetních závěrek společnosti plyne, že za rok 2009 vykázala společnost ztrátu, za rok 2010 rovněž ztrátu, za rok 2011 pak zisk, za rok 2012 zisk a k polovině roku 2013 dle závěrky ztrátu ve výši 1 597 000 Kč a tento propad zisku kopíruje události z roku 2012, když i zisky v minulém období byly řádově pouze jednotky milionů. Žalovaný popřel, že by měl jakoukoliv účast ve [právnická osoba] a rovněž poopřel, že by utlumení aktivity [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] v roce 2013 zapříčinil svým aktivním jednáním právě žalovaný, neboť hodnota realitní společnosti je závislá na množství klientů využívajících její služby a pokud nemá realitní společnost dobré jméno, pak nemá ani klienty a nemá ani hodnotu. Společnost [anonymizována dvě slova] byla poškozena nespravedlivou masivní mediální kampaní, kdy zásadně utrpěl její mediální obraz i dobré jméno značky, v důsledku čehož došlo ke snížení hodnoty samotné společnosti. Žalovaný nevyvedl ani neumožnil vyvést majetek [právnická osoba] 21, když příčinou stále více omezené aktivity společnosti byl mediální tlak a to, že polovina makléřů ukončila spolupráci s [anonymizována dvě slova], přičemž část jich vstoupila do RSPP, ale část nikoli. Sám žalovaný v RSPP nemá jakoukoliv majetkovou účast, ani ji neřídí. Navíc v březnu 2013 skončila pětiletá franchisingová smlouva, na základě čehož [právnická osoba] [anonymizováno] zaniklo právo užívat značku [anonymizována dvě slova] a nejpozději k tomuto datu musela [právnická osoba] [anonymizováno] ukončit veškeré smlouvy uzavřené se spolupracujícími makléři. Žalovaný rovněž namítal promlčení ručitelského závazku podle § 194 odst. 6 obchodního zákoníku, podle něhož podmínkou pro uplatnění ručení statutárního orgánu věřitelům v důsledku porušení zákonné povinnosti péče řádného hospodáře je ta skutečnost, že věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti pro její platební neschopnost nebo z důvodu, že společnost zastavila platby. Tento předpoklad však v žádném případě nestanoví splatnost ručitelského závazku, respektive počátek běhu promlčecí lhůty tohoto závazku, stanoví pouze předpoklad jeho uplatnění. Tvrzení žalobkyně, že [anonymizováno] [příjmení] sdílel prostory s [anonymizována dvě slova] a že odměna za úschovu byla součástí úplaty za realitní služby, jsou nepravdivá, když [anonymizováno] [příjmení] pouze sídlil ve stejné administrativní budově, avšak žádné prostory z [anonymizována dvě slova] nikdy nesdílel. Žalovanému nenáleželo vymáhat pojistné plnění na pojišťovně, neboť škodu on ani [anonymizována dvě slova] nezpůsobili, a pojišťovnou nebyla shledána spoluzodpovědnost [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], a tedy ani žalovaného, za škodu vzniklou poškozeným klientům.

3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti:

4. Žalobkyně je obchodní společností založenou 15. 4. 2015 s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 a 3 živnostenského zákona, jednatelem je [jméno] [příjmení] a společníky [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], kdy každý z nich vložil 30 Kč. Na žalobkyni byly postoupeny pohledávky za [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] poškozenými ([jméno] a [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]). (zjištěno z úplného výpisu obchodního rejstříku na žalobkyni a tvrzení žalobkyně).

5. Dne 28. 5. 2014 byl na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] insolvenční návrh, řízení bylo vedeno pod sp.zn. MSPH 93 INS 14656/2014. Dne 28. 5. 2014 pak začaly chodit přihlášky pohledávek a to až do 22. 1. 2015, když pohledávky přihlásili [anonymizováno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [příjmení] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a paní [příjmení] (zjištěno z detailu insolvenčního řízení [anonymizována dvě slova] a seznamu přihlášek pohledávek).

6. Městský soud v Praze rozhodl usnesením MSPH 93 INS 14656/2014-A-25 ze dne 21. 10. 2014 tak, že insolvenční návrh se zamítá a toto usnesení bylo potvrzeno Vrchním soudem v Praze usnesením č. j. 1 VSPH 2372/2014-A-38 ze dne 5. 3. 2015. Usnesením Nejvyššího soudu ČR č.j. 29 NSČR 67/2015-A-48 ze dne 4. 1. 2016 bylo odvolání navrhovatelů proti rozhodnutí Vrchního soudu v Praze odmítnuto. Insolvenční návrh byl zamítnut proto, že se nepodařilo protiprávní jednání dlužníka spočívající v porušení zákonné či smluvní povinnosti a vzniklou škodu prokázat, když soud nevzal za neprokázané, že by advokát [anonymizováno] [jméno] [příjmení] byl v souvislosti se sjednanými úschovami osobou použitou dlužníkem ([anonymizována tři slova]) k plnění dlužníkova závazku vůči jeho klientům, neboť navrhovatelé insolvenčního řízení uzavřeli tuto smlouvu o úschově s [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako samostatným advokátem, čímž tedy vznikl přímý vztah mezi navrhovateli, jako klienty a advokátem ve smyslu zákona č. 85/1996 Sb. o advokacii, když dlužník není ani ve smyslu tohoto zákona o advokacii oprávněn právní služby poskytovat a z tohoto důvodu není rovněž možné [anonymizováno] [příjmení] považovat za tzv. osobu použitou při plnění závazků dlužníka vůči navrhovatelům. Soud rovněž nevzal za prokázané, že by dlužník porušil tzv. prevenční povinnost ve smyslu ust. § 415 občanského zákoníku, když nebylo prokázáno, že by dlužníkovi bylo známo, že [anonymizováno] [příjmení] nevyplácí řádně úschovy a že neplní své závazky z dohod o úschově finančních prostředků vůči klientům dlužníka a nebylo tedy prokázáno, že by byl dlužník povinen na tuto skutečnost upozornit navrhovatele a nedoporučovat sjednání úschov u tohoto advokáta. Navrhovatelé tedy neprokázali, že by jim v souvislosti s porušením povinnosti dlužníka vznikla škoda a neprokázali existenci svých pohledávek vůči dlužníkovi (zjištěno z uvedených usnesení).

7. Jednatel [společnosti] [anonymizována dvě slova] byl od dubna 2006 do 28. 2. 2015 žalovaný. (zjištěno z výpisu OR na společnost)

8. Dne 24. 4. 2015 podala žalobkyně žalobu u Obvodního soudu pro Prahu 1 proti [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]., v níž tvrdila, že se domáhá zaplacení částky 21 346 345 Kč z titulu náhrady škody způsobené [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. porušením jejích smluvních povinností s tím, že právní předchůdci žalobkyně uzavřeli s [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. zprostředkovatelské smlouvy, v nichž se společnost zavázala obstarat právním předchůdcům žalobkyně uzavření kupních smluv na prodej jejich nemovitostí a poskytnout právní služby spojené s prodejem nemovitostí a v rámci těchto služeb připravila návrhy kupních smluv a návrhy smluv o úschově, když úschova měla být realizována za podmínek sjednaných [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno] [jméno] [příjmení], kterého k úschovám doporučila. [anonymizováno] [jméno] [příjmení] však finanční prostředky uložené do jeho úschovy zpronevěřil. Odpovědnost společnosti spatřovala v tom, že porušila povinnosti vyplývající ze smluv o zprostředkování, když neoznámila právním předchůdcům žalobkyně okolnosti mající podstatný vliv na uzavření kupních smluv, jejich součástí byla úschova prostředků na účtu [anonymizováno] [příjmení] tím, že zatajila závažné problémy s úschovami, ačkoliv musela přinejmenším od počátku srpna vědět, že úschovy u [anonymizováno] [příjmení] jsou ohroženy a ani po ukončení spolupráce s [anonymizováno] [příjmení] dne 22. 8. 2012 neinformovala právní předchůdce žalované o tom, že výplata prostředků v úschově je ohrožena. Právní předchůdci žalobkyně vyzvali [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. k úhradě vzniklé škody, ta však škodu uhradit odmítla. Následně smlouvami o postoupení pohledávek právní předchůdci žalobkyně postoupili své pohledávky za společností na žalobkyni. Soud rozhodl rozsudkem pro zmeškání, aniž bylo prováděno dokazování, dne 10. 3. 2016, a rozsudek nabyl právní moci 30. 3. 2016 (zjištěno z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 č. j. 27 C 100/2015-103).

9. Dne 1. 1. 2011 uzavřeli [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] zastoupena [celé jméno žalovaného], jako jednatelem s [anonymizováno] [jméno] [příjmení] advokátem smlouvu o poskytování právních služeb, jímž předmětem bylo zastupování před soudy, příprava, vedení smluvní agendy, vyhotovování písemností právního charakteru, poskytování konzultací a právního poradenství a dalších právních služeb dle požadavku a potřeb mandanta. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou (zjištěno ze smlouvy).

10. Dne 22. 8. 2012 došlo dohodou k ukončení smlouvy o poskytování právních služeb mezi [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (zjištěno z dohody).

11. Z výpovědi svědkyni [jméno] [jméno] vyplynulo, že [anonymizováno] [příjmení] byl spolupracujícím advokátem [anonymizována dvě slova] v době, kdy působila jako ředitelka realitní kanceláře a řešila spolu s žalovaným ukončení spolupráce s [anonymizováno] [příjmení] a to z důvodu, že vyplácí úschovy až poslední den lhůty. O ukončení spolupráce s [anonymizováno] [příjmení] byli informováni všichni makléři na pravidelné pondělní poradě a bylo jim sděleno, že spolupracovat se bude pouze s [anonymizováno] [příjmení]. Po ukončení spolupráce s [anonymizováno] [příjmení] se začaly objevovat urgence výplat od klientů, a proto byl učiněn dotaz na [anonymizováno] [příjmení] a následně bylo v září 2012 na [anonymizováno] [příjmení] podáno trestní oznámení a byly organizovány schůzky klientů ze seznamu nevyplacených záloh, jak telefonicky tak písemně. Později sama založila vlastní realitní kancelář [anonymizováno]. Část makléřů spolupráce s [anonymizována dvě slova] ukončila již v roce 2012, další následující rok, když si založili vlastní franšízy nebo odešli jinam, a do realitní kanceláře, kterou si založila svědkyně, odešlo přibližně 14 makléřů. Žalovaný působil v [anonymizováno] jako školitel.

12. Z výslechu [jméno] [příjmení], který působil ve [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] jako makléř, vyplynulo, že si mu nikdo z klientů nestěžoval na pozdní výplaty úschov. O ukončení spolupráce s [anonymizováno] [příjmení] se dozvěděl na společné schůzce a bylo to sděleno buď panem [celé jméno žalovaného] nebo paní [jméno], přičemž šlo o mimořádnou schůzi, na které bylo rovněž sděleno, že bude podáno trestní oznámení a bylo to někdy na přelomu srpna a září 2012. Sám měl několik postižených klientů, kterým nebyly vyplaceny úschovy, a o těchto problémech se dozvěděl na přelomu srpna a září a rovnou kontaktoval [anonymizováno] [příjmení] a dotazoval se na zpoždění výplaty a [anonymizováno] [příjmení] přislíbil, že výplaty provede (klienti [jméno], [anonymizováno], [fyzická osoba]). [anonymizováno] [příjmení] pak některé výplaty skutečně provedl ([fyzická osoba]). Makléři neměli žádnou povinnost spolupracovat pouze s [anonymizováno] [příjmení], pouze dávali na něj doporučení, neboť sídlil ve stejné budově. V současné době pracuje v [anonymizováno], kam odešel s paní [jméno], když mu sdělila, že bude zakládat novou franšízovou realitní kancelář. (zjištěno z výpovědi [jméno] [příjmení] učiněné v řízení 21 C a v trestním řízení dne 25. 6. 2013).

13. Každý ze zaměstnanců [anonymizována dvě slova] měl svojí e-mailovou adresu a pak ještě byly jedna nebo dvě centrální adresy a adresa [email], pokud existovala, tak ji zakládal pan [příjmení]. Společnost [anonymizována dvě slova] vlastnila movitý majetek, vozidla, počítače a jeho [právnická osoba] poskytovala [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] kompletní služby outsourcingu, IT, vývoj systému a když se dostala [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] asi půl roku po kauze [příjmení] do problémů a nemohla platit, došlo k uzavření smlouvy o vyrovnání, převzetí úvěru na auto, odkupu výpočetní techniky, která však neměla velkou cenu a vyrovnání závazků. (zjištěno z výpovědi [anonymizováno] [jméno] [příjmení], vlastníkem IT firmy, která vyvíjela informační systém pro [anonymizována dvě slova]).

14. V realitní kanceláři [anonymizována dvě slova] existovaly e-mailové adresy pro každého zaměstnance, další adresa byla interní společná pro všechny zaměstnance, možná [email] nebo [email], kam se přidávaly postupně všichni zaměstnanci tak jak přicházeli (zjištěno z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], poskytovatele služby v oblasti informačních technologií [právnická osoba] [anonymizováno]).

15. Dne 4. 9. 2012 se konala společná schůzka [celé jméno žalovaného] a manželů [příjmení], kteří se rovněž sešli s [anonymizováno] [příjmení] 5. 9. 2012, kde byla projednávána záležitost nevyplacených úschov, a manželům [příjmení] bylo sděleno, že jsou připravovány podklady pro podání trestního oznámení a podklady pro další postup s tím, že mají kontaktovat [celé jméno žalovaného] nebo [anonymizováno] [příjmení] (zjištěno z e-mailu ze dne 7. 9. 2012 mezi [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení]).

16. Dne 6. 9. 2012 podal žalovaný, jako jednatel společnosti [příjmení] 21 s.r.o. trestní oznámení ohledně zpronevěry finančních prostředků na Krajské ředitelství policie hl. m. Prahy na advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který pro [anonymizována dvě slova] připravoval zejména smluvní dokumentaci a současně zajišťoval službu advokátní úschovy, finanční prostředky z úschovy zpronevěřil. Dne 26. 3. 2015 byla podána obžaloba na [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (zjištěno z obžaloby a z trestního oznámení).

17. Dne 6. 9. 2012 podal žalovaný, jako jednatel [příjmení] [anonymizována dvě slova] stížnost na [anonymizováno] [jméno] [příjmení] k [obec] advokátní komoře z důvodu, že jmenovaný zpronevěřil finanční prostředky z advokátní úschovy (zjištěno ze stížnosti ze dne 6. 9. 2012).

18. E-mailem ze dne 7. 9. 2012 adresovanému [email] od [celé jméno žalovaného] bylo sděleno zaměstnancům a makléřům ukončení spolupráce s [anonymizováno] [příjmení] a podáním trestního oznámení a to, že 22. 8. 2012 byla ukončena spolupráce s [anonymizováno] [příjmení] z důvodu nesrovnalostí v případě výplaty finančních prostředků z advokátní úschovy (zjištěno z e-mailu).

19. Žalovaný zaslal dne 9. 9. 2012 poškozeným klientům, jimž nebyla vyplacena úschova [anonymizováno] [příjmení], dopis, v němž je informoval o postupu, který [právnická osoba] [anonymizováno] zatím podnikla a současně o tom, jak budou postupovat společně v otázce vymožení zpronevěřených peněz (zjištěno z poštovního podacího archu ze dne 9. 9. 2012 a dopisu).

20. Dopisy ze dne 10. 9. 2012 a 9. 9. 2012 informoval [celé jméno žalovaného] paní [příjmení] a manžele [příjmení], že došlo k tomu, že [anonymizováno] [příjmení] přestal, plnil své závazky z dohod o úschově a že realitní kancelář začala věc intenzivně řešit a vyvíjet maximální úsilí k tomu, aby [anonymizováno] [příjmení] přiměla k řádnému a včasnému splnění všech závazků (zjištěno z dopisů a poštovního podacího archu ze dne 11. 9. 2012 a obálky s podacím razítkem 9. 9. 2012).

21. Právní zástupce [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] byl osobou, na kterou se měli obracet poškození klienti a ve spolupráci s nimi [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] uplatnila nárok na pojistné plnění ze škodní události u [právnická osoba] ([anonymizováno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], manželé [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a další) a tato pojistná událost byla šetřena pojišťovnou a ze sdělení pojišťovny vyplývá, že porušení právní povinnosti [anonymizováno] [jméno] [příjmení] nebylo možné nikterak předvídat, neboť ten plnil dlouhodobě své povinnosti na základě uzavřené smlouvy řádným způsobem a vzájemná spolupráce vzbuzovala u pojištěného dostatečnou důvěru. Takové okolnosti vylučují z nich odpovědnosti za škodu (viz usnesení Nejvyššího soudu 23 Cdo 3066/2010) (zjištěno z dopisu [právnická osoba] ze dne 13. 12. 2012, 12. 12. 2012 týkající se této pojistné události).

22. Sdělením ze dne 26. 6. 2013 oznámila [ulice] obchodní inspekce ukončení kontroly [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], která byla zahájena 30. 5. 2013 na základě spotřebitelského podnětu s tím, že žádná opatření ukládána nebudou a kontrola je ukončena (zjištění ze sdělení ze dne 26. 6. 2013).

23. Společnost [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] uzavírala zprostředkovatelské smlouvy se zájemci o prodeji nemovitostí a takto uzavřela smlouvy s [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne 21. 6. 2012, s [jméno] [příjmení] dne 15. 5. 2012, s [jméno] [příjmení] dne 7. 10. 2011, s manžely [příjmení] dne 11. 4. 2012, [jméno] [příjmení] dne 20. 3. 2012, s [jméno] [příjmení] dne 23. 2. 2012, s [jméno] [příjmení] dne 3. 2. 2012 (zjištěno ze zprostředkovatelských smluv).

24. Následně byly uzavírány kupní smlouvy o převodu nemovitostí, v nichž byl vždy uveden způsob zaplacení kupní ceny a to tak, že první část kupní ceny hradila strana kupující před uzavřením kupní smlouvy na základě smlouvy o rezervaci zprostředkující realitní kanceláři [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a druhou část kupní ceny uhradila strana kupující před uzavřením kupní smlouvy ve prospěch účtu úschov advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení], případně bylo v kupních smlouvách ujednáno, že bude celá kupní cena složena do úschovy [jméno] [příjmení] (zjištěno z kupních smluv mezi [jméno] [příjmení] a manžely [příjmení] ze dne 15. 8. 2012, mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ze dne 18. 6. 2012, mezi manžely [příjmení] a [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ze dne 8. 6. 2012, mezi [jméno] [příjmení] a manžely [příjmení] ze dne 11. 7. 2012, mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ze dne 19. 7. 2012, mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ze dne 3. 7. 2012, mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ze dne 15. 8. 2012, mezi [jméno] [příjmení] a paní [příjmení] ze dne 23. 7. 2012, mezi manžely [příjmení] a [jméno] [příjmení] ze dne 13. 8. 2012, mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ze dne 13. 6. 2012) ..

25. Klienti – prodávající a kupující uzavírali s [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátem, dohodu o úschově finančních prostředků, představujících část kupní ceny nebo celou kupní cenu za nemovitosti, když v dohodě byly ujednány podmínky uvolnění a výplaty deponované částky z úschovy, když lhůta byla 10 pracovních dnů po předložení požadovaných dokumentů. Takto byly uzavřeny dohody o úschově finančních prostředků mezi [jméno] [příjmení] a manžely [příjmení] a Mgr. [jméno] [příjmení] dne 15. 8. 2012, mezi manžely [příjmení] a [jméno] [příjmení] a Mgr. [příjmení] dne 13. 8. 2012, mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení] dne 15. 8. 2012, mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] dne 13. 6. 2012, mezi manžely [příjmení] a [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne 8. 6. 2012, mezi [jméno] [příjmení] a manžely [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne 11. 7. 2012, mezi [jméno] [příjmení] a paní [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne 23. 7. 2012, mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne 19. 7. 2012, mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne 3. 7. 2012 (zjištěno ze smluv)

26. Výzvou ze dne 19. 9. 2012 vyzvala [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] žalovanou k plnění povinností podle franšízingové smlouvy a upozornila ji rovněž na možnost ukončení franšízingové smlouvy z důvodu neuhrazení závazků po splatnosti podle smlouvy v celku ve výši 1 454 141 Kč s příslušenstvím (zjištěno z dopisu).

27. Dohodou o ukončení mandátní smlouvy ze dne 31. 12. 2013 uzavřenou mezi [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] zastoupenou [celé jméno žalovaného] jako mandantem a [jméno] [příjmení] jako mandatářem byla ukončena mandátní smlouva uzavřená dne 1. 1. 2013, na jejím základě měl [jméno] [příjmení] zprostředkovávat uzavření smluv o poskytování realitních služeb mezi mandantem a třetími osobami (zjištěno z dohody o ukončení mandátní smlouvy).

28. Z výpovědi [jméno] [příjmení] učiněné v trestním řízení dne 27. 3. 2013 vyplynulo, že jmenovaný pracoval v realitní kanceláři od roku 2006 a fungoval tam systém právní podpory tak, že [anonymizováno] [příjmení] měl na starosti návrhy smluv a byly od něj objednávané právní služby a klienti realitní kanceláře si mohli vybrat, zda využijí i možnost úschovy finančních prostředků u [anonymizováno] [příjmení], případně měli možnost zvolit si úschovu jinak a jinde. Službu úschovy finančních prostředků u [anonymizováno] [příjmení] realitní kancelář nabízela, neboť advokát sídlil v jedné budově (zjištěno z výpovědi [jméno] [příjmení]).

29. Z výpovědi [jméno] [příjmení] učiněné v trestním řízení 7. 5. 2013 vyplývá, že tento nastoupil jako realitní makléř do [právnická osoba] v roce 2011 a spolupracující advokátní kancelář [anonymizováno] [příjmení] řešila úschovy některých případů, když klientům byla nabízena možnost úschovy peněz v bance, u notáře, u [anonymizováno] [příjmení] nebo u jiného advokáta a klienti si podle toho mohli vybrat. 6. 9. 2012 obdrželi makléři informaci od jednatele [příjmení] [anonymizována dvě slova], že došlo k problému s výplatami peněz z úschovného účtu a že [anonymizována dvě slova] ukončila spolupráci s [anonymizováno] [příjmení]. Do té doby svědek o těchto problémech nic nevěděl, jen se doslechl, že došlo např. ke zpoždění výplaty o 2 dny, což přikládal velké vytíženosti pana [příjmení]. Sám však problémy s pozdní výplatou neměl (zjištěno z výpovědi [jméno] [příjmení]).

30. Z výpovědí koncipientů a zaměstnanců pracujících a advokátní kanceláři [anonymizováno] [příjmení] učiněných v trestním řízení - [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], vyplynulo, že [anonymizováno] [příjmení] sám vedl dva úschovní účty, na něž se vkládaly finanční prostředků od klientů, s nimiž byly sepsány smlouvy o úschově a k těmto účtům neměl nikdo kromě [anonymizováno] [příjmení] přístup. Výplata z účtů probíhala pro splnění podmínek podle smlouvy, když makléři přinesli podklady ke smlouvě a následně byla celá složka s dohodou o úschově a související listiny předána [anonymizováno] [příjmení] k výplatě. Jak následně [anonymizováno] [příjmení] vyplácel jednotlivé úschovy, svědci nevěděli, neboť to bylo čistě v jeho kompetenci a o tom, že jsou peníze vyplaceny, sděloval informaci koncipientům přes e-mail. O vzniklém problému se dozvěděli až když byla ukončena spolupráce realitní kanceláře s [anonymizováno] [příjmení] a do té doby jim nebylo nic podezřelé. Když pak začátkem září 2012 oznámil koncipientům [anonymizováno] [příjmení] osobně, že na jeho úschovném účtu chybí cca 50 000 000 Kč, nemohli tomu věřit, neboť dosud vše fungovalo řádně a nic nenasvědčovalo tomu, že by vznikl nějaký problém. Po 21. 8. 2012 část koncipientů přešla k [anonymizováno] [příjmení], která převzala agendu úschov. (zjištěno z výpovědí [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 4. 4. 2013, [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 8. 4. 2013, [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 10. 4. 2013, [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 4. 4. 2013).

31. Z výpovědi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vyplynulo, že začala s [anonymizováno] [příjmení] spolupracovat na jaře 2011, zpracovávala právní objednávky [anonymizována dvě slova] a částečně spravovala nějaké realitní úschovy pro realitní kancelář, když z větší části tyto úschovy zpracovával [anonymizováno] [příjmení]. Po podepsání dohody o úschově finančních prostředků, toto bylo evidováno, šanony byly uschovány v sídle kanceláře a po splnění podmínek pro výplatu některé části úschovy, byly předávány dokumenty spolu s dohodou [anonymizováno] [příjmení], který je následně vyplácel. Koncipienti vedli tabulku úschov. Do srpna 2012 nebyl žádný problém s vyplácením úschov, vše bylo vypláceno řádně v termínech, ale koncem srpna 2012 se začínali ozývat klienti, že se nemohou dovolat panu [příjmení] a stěžovali si a dožadovali se často i druhý den po termínu, kdy nastala splatnost úschovy výplaty a bylo velmi těžké rozlišit, zda jsou jejich stížnosti oprávněné či nikoli. [anonymizováno] [příjmení] nebyl k dispozici tak často, jak by bylo třeba a byla s ním těžká komunikace z důvodu jeho přílišného vytížení. Protože se stížnosti od klientů ohledně výplat množily, tak s panem [příjmení] [jméno] [anonymizováno] ukončila spolupráci a bylo dohodnuto, že právní služby pro [anonymizována dvě slova] bude poskytovat nadále svědkyně sama. [anonymizováno] [příjmení] používal pro potřeby realitní kanceláře pro úschovy jeden účet, k němuž měl přístup pouze on. Sama tabulku nekontrolovala, ale bylo vypláceno průběžně a vše fungovalo a problém vznikl až tehdy, když si začali klienti stěžovat, že nedostávají výplaty nebo že dochází ke zpoždění výplat, avšak [anonymizováno] [příjmení] měl na výplatu úschov 10 dnů a všichni domnívali, že vše bude vyplaceno řádně v termínu. Teprve poté, když s [anonymizováno] [příjmení] byla ukončena spolupráce, bylo zjištěno několik případů nevyplacených úschov, a z trestního oznámení se pak dozvěděla, že se může jednat o částku v řádech desítek milionů Kč (zjištěno z výpovědi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] učiněné v řízení 21 C a v trestním řízení dne 10. 4. 2013).

32. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] vyplynulo, že zpracovával účetní závěrky [právnická osoba] [anonymizováno] od roku 2014 a u uzávěrky z roku 2013 byl přítomen jako konzultant a lze vysledovat, že docházelo k úbytku peněz ve společnosti a k růstu závazku společnosti. V časové souslednosti s kauzou [anonymizováno] [příjmení] a medializací této věci je patrný útlum v činnosti [anonymizována dvě slova]. V majetku společnosti bylo několik automobilů, počítačové vybavení a software, články a reportáže rozhlasu na internetu v televizi narušily jméno realitní kanceláře [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a tento mediální tlak způsobil, že [anonymizována dvě slova] na trhu, byla jako značka silně znevýhodněna, což vedlo k útlumu zakázek, úbytku klientů, obchodu makléřů a fakticky k absolutnímu utlumení chodu společnosti (zjištěno zjištěno z výpovědi svědka a účetních závěrek [anonymizována dvě slova] za rok 2010, 2011, 2012, 2013, 2014 a mezitímní účetní závěrky k 5. 3. 2015, z článků na webu – [webová adresa] ze dne 21. 9. 2012, [webová adresa] ze dne 21. 9. 2012 – televizní noviny, [webová adresa] ze dne 21. 9. 2012, [webová adresa] ze dne 3. 10. 2012, [webová adresa] ze dne 16. 7. 2013, [webová adresa] ze dne 28. 7. 2015).

33. Provedené důkazy soud hodnotil ve smyslu ust. 132 o.s.ř. a po právní stránce věc posoudil následovně.

34. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl jednatel společnosti [příjmení] [anonymizována dvě slova] od dubna 2006 do 25. 2.2015. Dále bylo prokázáno, že předchůdci žalobkyně byli klienty Reality [anonymizována dvě slova] v roce 2012, kteří složili finanční prostředky do úschovy [anonymizováno] [příjmení], který s realitní kanceláři spolupracoval a který tyto prostředky následně zpronevěřil. Bylo rovněž prokázáno, že dne 28. 5. 2014 byl na [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] podán insolvenční návrh, který skončil zamítnutím dne 21. 10. 2014, když v rámci insolvenčního řízení přihlašovali klienti realitní kanceláře poškození [příjmení] [příjmení] svoje pohledávky. Poté žalobkyni založila část poškozených klientů dne 15. 4. 2015 a a poté dne 24. 4. 2015 byla podána žalobkyní žaloba proti [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] na zaplacení 21 346 345 Kč k Obvodnímu soudu pro Prahu 4 a to z titulu náhrady škody a v tomto řízení bylo žalobě vyhověno, když bylo rozhodnuto rozsudkem pro zmeškání. Protože se žalobkyně nedomohla úhrady ničeho, podala žalobu proti žalovanému jako jednateli [příjmení] 21 s.r.o., který ručí za její závazky.

35. Soud se primárně zabýval námitkami promlčení, které uplatnil žalovaný.

36. K možnosti žalovaného uplatnit námitku promlčení z titulu ručení ve vztahu k primárnímu závazku 37. Ručitelský závazek člena statutárního orgánu se řídí tím zákoníkem, kterým se řídí primární závazek (dluh), za který má člen statutárního orgánu ručit, jak vyplývá např. z rozsudku Nejvyššího soudu (dále jen NS) ze dne 15.11.2011, sp. zn. 20 Cdo 2973/2011:„ řídí-li se závazek veřejné obchodní společnosti občanským zákoníkem, řídí se tímto zákoníkem též zákonné ručení společníků za takový závazek, přičemž skutečnost, že vznik zákonného ručení společníků veřejné obchodní společnosti za závazky společnosti upravuje obchodní zákoník, je zde bez významu.“ 38. Primární závazek (dluh), za který má žalovaný ručit, je závazek [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] na náhradu škody vůči právním předchůdcům žalobkyně, přičemž se jedná o závazek řídící se režimem občanského zákoníku, tj. zákona č. 40/1964 Sb.; tímto zákonem se bude tedy řídit i ručení žalovaného dle § 194 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Ručitelský závazek má totiž ve vztahu k závazku hlavnímu akcesorickou a subsidiární povahu, z čehož vyplývá, že práva a povinnosti z ručitelského závazku jsou podřízeny režimu téhož zákoníku, kterým se řídí hlavní závazkový vztah. Řídí-li se právo žalobkyně na náhradu škody občanským zákoníkem, pak je třeba v otázce běhu a délky promlčecích lhůt u ručitelského závazku aplikovat příslušná ustanovení občanského zákoníku.

39. Dle § 548 odst. 2 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen SOZ) ručitel může proti věřiteli uplatnit všechny námitky, které může uplatnit dlužník. Ručitel tedy může vůči věřiteli vznést jak námitky ze svého (ručitelského) závazku, tak i námitky vyplývající ze vztahu dlužníka k věřiteli (včetně námitky promlčení práva věřitele), i když je dlužník neuplatnil (§ 548 odst. 2 obč. zák.). To konstatuje rozsudek NS ze dne 27.10.2015, sp.zn. 33 Cdo 2537/2014 vyslovil tento právní závěr ve skutkově i právně totožné věci, tj. v případu ručení člena statutárního orgánu za dluhy společnosti při porušení péče řádného hospodáře.

40. Ručitel je oprávněn vznést námitku promlčení i za situace, kdy byl primární nárok, za který ručí, již pravomocně přiznán rozhodnutím soudu (viz rozsudek NS ze dne 20.6.2007, sp.zn. 32 Cdo 2024/2007, z něhož plyne:„ To znamená, že ručitel tak může vůči věřiteli namítat, že právo věřitele proti dlužníku je promlčeno, a to bez ohledu na to, zda-li dlužník má či nemá možnost takovou námitku vůči věřiteli uplatnit, nebo zda-li již bylo či nebylo právo věřitele proti dlužníku přiznáno rozhodnutím soudu. Jiný závěr učinit nelze, neboť žádné takové omezení zákon ručiteli nestanoví a nelze jej ani dovodit z akcesorické povahy ručitelského závazku, jak nesprávně činí dovolatelka, mylně se domnívajíc, že svou povahou deklaratorní rozhodnutí soudu ukládající povinnost dlužníku či ručiteli může cokoli měnit na hmotněprávním charakteru těchto vztahů. Z uvedeného plyne, že ručitel může vůči věřiteli vznést námitku promlčení nezávisle na tom, zda-li tak může či nemůže učinit dlužník.“ Ke stejnému závěru dospěl NS i v rozsudku ze dne 25.4.2012, sp.zn. 29 Cdo 884/2011.

41. Vzhledem k tomu, že dlužník a ručitel mají v řízení postavení samostatných společníků, úkony každého z nich mají právní účinky jen ve vztahu k tomu, který je učinil (srov. opět usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 9. 2010, sp. zn. 33 Cdo 4262/2008).

42. Z uvedeného vyplývá, že žalovaný namítl promlčení primárního nároku v souladu se zákonem a mohl to učinit bez ohledu na to, že takovou námitku promlčení neučinila v řízení před Obvodním soudem pro Prahu 1 sama žalovaná jako dlužník, když bylo rozhodnuto rozsudkem pro zmeškání.

43. K promlčení nároku na náhradu škody proti [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] (primárního nároku uplatněného v řízení před Obvodním soudem pro Prahu 1:

44. Z rozsudku NS ze dne 8. 4. 2008, sp. zn. 32 Cdo 2631/2007 vyplývá, že je-li dluh veřejné obchodní společnosti dluhem z občanskoprávního závazkového vztahu, řídí se promlčení nároku ze zákonného ručení společníků veřejné obchodní společnosti občanským zákoníkem.

45. Podle ust. § 106 odst. 1 SOZ právo na náhradu škody se promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá.

46. Pokud se žalobkyně v žalobě podané k Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne 28. 4. 2015 domáhala zaplacení částky 21 346 345 Kč z titulu náhrady škody, která údajně vznikla při zprostředkování realitních obchodů ze strany společnosti jejím poškozeným klientům v průběhu roku 2012, pak v žalobě samotné popisuje případy jednotlivých klientů a také to, kdy se k nim informace o osobě škůdce ([anonymizováno] [příjmení], který zpronevěřil peníze z úschovy), dostala. Z žaloby samotné plyne, že jako první se o tomto dozvěděla paní [příjmení] dne 10. 9. 2012 a jako poslední paní [příjmení], paní [příjmení] a manželé [příjmení] – všichni 14. 9. 2012. Poté bylo zahájeno trestní řízení právě pro podezření z rozsáhlé zpronevěry a to na základě trestního oznámení, které proti němu podala [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] dne 6. 9. 2012. Z toho vyplývá, že veškeré informace o vzniklé škodě se klientům společnosti dostaly právě v první polovině září 2012 a jednotliví klienti právě od měsíce září 2012 začali [právnická osoba] [anonymizováno] k úhradě této škody vyzývat. Promlčecí lhůta ve vztahu k právu na náhradu škody tak počala běžet právě v září 2012, nejpozději 15. 9. 2012. [příjmení] subjektivní lhůta podle § 106 občanského zákoníku by pak marně uplynula, pokud by nedošlo ke stavění lhůt z důvodu zahájeného insolvenčního řízení, nejpozději 15. 9. 2014.

47. Podle ust. § 173 odst. 4 zák. č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona (dále jen InsZ) přihláška pohledávky má pro běh lhůty k promlčení nebo pro zánik práva stejné účinky jako žaloba nebo jiné uplatnění práva u soudu, a to ode dne, kdy došla insolvenčnímu soudu, účinky spojené s podáním takové přihlášky nastávají dnem, kdy přihláška dojde insolvenčnímu soudu.

48. Podle ust. § 146 odst. 1 InsZ účinností rozhodnutí podle § 142 zanikají účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení a dosud vydaná předběžná opatření. Odůvodňují-li to okolnosti případu, může insolvenční soud určit, že účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení a dosud vydaná předběžná opatření zaniknou až právní mocí rozhodnutí.

49. Zahájení insolvenčního řízení mělo za důsledek stavení lhůt, když délka stavění promlčecí lhůty se počítá od podání přihlášky do insolvenčního řízení u každého z poškozených až do zveřejnění rozhodnutí Městského soudu v Praze, kterým byl insolvenční návrh zamítnut – tedy nejdříve od 28. 5. 2014 (kdy došla první přihláška) nejpozději do 21. 10. 2014 (kdy byl insolvenční návrh zamítnut). Usnesení o zamítnutí insolvenčního návrhu bylo zveřejněno 21. 10. 2014, a jestliže insolvenční soud neurčil, že účinky zahájení spojené se zahájením insolvenčního řízení zanikají až s právní mocí, tak promlčecí doba re znovu rozběhla dnem zveřejnění. Délka stavění promlčecí lhůty tak může maximálním v možném rozsahu činit 146 dnů a to od zveřejnění vyhlášky o zahájení insolvenčního řízení 28. 5. 2014 do 21. 10. 2014.

50. Pokud počátek běhu promlčecí lhůty nastal 15. 9. 2012, při normálním běhu by promlčecí lhůta uplynula nejpozději 15. 9. 2014, v důsledku stavění v délce maximálně 146 dnů uplynula nejpozději 7. 2. 2015, avšak žaloba byla podána až 28. 4. 2015, když v tu dobu již byl uplatňovaný nárok v celé výši promlčen.

51. Soud znovu opakuje, že subjektivní promlčecí lhůta počala běžet pro všechny poškozené nejpozději 15. 9. 2012, kdy měli předchůdci žalobkyně veškeré podstatné informace o výši škody a i o tom, kdo za ni odpovídá, přičemž i po započtení maximální délky stavění promlčecí lhůty 146 dnů byl nárok žalobkyně v celém rozsahu promlčen ke dni podání žaloby. Jak vyplývá z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu k otázce počátku subjektivní promlčecí lhůty na náhradu škody, je požadována taková vědomost o rozhodných skutečnostech pro její běh, které postačí k důvodnému podání žaloby (viz NS sp. zn. 33 Odo 477/2001) s tím, že rozsah škody je nutné znát alespoň orientačně, tj. není nutná její podrobná znalost (viz NS sp. zn. 23 Cdo 2535/2017), přičemž i znalost o osobě odpovědné za škodu postačuje v pravděpodobnostním měřítku, tedy nejde o nezpochybnitelnou jistotu v určení osobě odpovědné za vznik škody (viz např. NS sp. zn. 25 Cdo 359/2005). Všechno tyto informace měli právní předchůdci žalobkyně k dispozici nejpozději 14. 9. 2012, když znali skutečnost vzniku škody, její pravděpodobnou výši a osobu odpovědnou za tuto škodu, kterou podle tvrzení žalobkyně měla být [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Tento závěr je podporován také tím, že většina z právních předchůdců žalobkyně vyzvala již v průběhu roku 2012 [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. k náhradě škody. Jak vyplývá z rozsudku NS sp.zn. 29 Cdo 3212/2013, 26. 5. 2015:„ Znalost poškozeného o osobě škůdce se váže zásadně k okamžiku, kdy obdržel informaci, na jejímž základě si mohl učinit závěr o tom, která konkrétní osoba je za škodu odpovědná, nikoli k právní moci rozhodnutí vydanému v trestním řízení“.

52. Společnost [právnická osoba] [anonymizováno] byla vyzývána k plnění již v roce 2012 poškozenými, ale reakce byla taková, že odmítala svoji odpovědnost s tím, že škodu způsobil advokát, který byl pouze externím dodavatelem právních služeb, se kterým [anonymizována dvě slova] spolupracovala, a právní předchůdci žalobkyně museli při uzavírání smlouvy vědět, že smlouvu uzavírají s [anonymizováno] [příjmení] jako samostatným advokátem a peněžní prostředky jsou složeny do jeho advokátní úschovy nikoli do úschovy spravované [právnická osoba] [anonymizováno], která nikdy nebyla stranou advokátních úschov.

53. K promlčení nároku žalobkyně z titulu ručení jednatele jako člena statutárního orgánu 54. Podle ust. § 194 odst. 6 zák. č 513/1991 Sb. obchodní zákoník, členové představenstva, kteří odpovídají společnosti za škodu, ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti pro její platební neschopnost nebo z důvodu, že společnost zastavila platby. Rozsah ručení je omezen rozsahem povinnosti členů představenstva k náhradě škody. Ručení člena představenstva zaniká, jakmile způsobenou škodu uhradí.

55. Jak vyplývá z rozhodnutí NS sp. zn. 32 Cdo 3911/2010, závazek ručitele, byť k jeho splnění dochází cestou uspokojení ručením zajištěné pohledávky, tedy splněním dlužníkova závazku, je závazkem odlišným od závazku dlužníka (srov. zcela zřejmou reflexi této skutečnosti v § 310 a též v § 311 obch. zák.). Závazkový vztah mezi ručitelem a věřitelem se od závazkového vztahu mezi dlužníkem a věřitelem liší nejen osobou nositele závazku (neboť ručitelem musí být z povahy věci osoba odlišná od dlužníka), nýbrž též obsahem; zatímco dlužník je povinen splnit věřiteli svůj závazek, ručitel je povinen splnit dlužníkův závazek, jestliže jej nesplní dlužník. Právní vztah z ručení je jako zajišťovací právní vztah svou povahou vztahem akcesorickým, zásadně spjatým svou existencí s hlavním (obligačním) závazkem (srov. výjimku stanovenou v § 311 odst. 2 obch. zák.), a zároveň je vztahem subsidiárním, neboť ručitel není zavázán plnit věřiteli vedle dlužníka, ale až tehdy, nesplnil-li dlužník.

56. Obchodní zákoník stanoví za podmínek uvedených v § 194 odst. 6 pro členy představenstva zákonné ručení vůči třetím osobám, kterým z porušení jejich povinností vznikla škoda. Rozsah ručení členů představenstva za závazky společnosti ve vztahu k třetím osobám je však omezen rozsahem jejich odpovědnosti za škodu vzniklou z porušení povinností při výkonu funkce. Nad rozsah této odpovědnosti se tedy nemohou oprávněné osoby plnění na členech představenstva domáhat. Plnění z titulu ručení členů představenstva mohou věřitelé společnosti vymáhat za podmínek stanovených v odstavci 6 až poté, co marně uplatnili svůj nárok u společnosti. V tomto ustanovení se uplatňuje zásada ochrany třetích osob, která je jednou ze zásad, na kterých spočívá obchodní zákoník (§ 1 odst. 2).

57. Ručení člena statutárního orgánu společnosti za její závazky vůči třetím osobám je upraveno § 194 zák. č. 513/1991 Sb., obchodníku zákoníku, avšak to neznamená, že by se měl obchodním zákoníkem řídit i ručitelský závazek, který se naopak podle závěru Nejvyššího soudu řídí tím zákoníkem, kterým se řídí primární závazek dluh, za který má člen statuárního orgánu ručit (viz NS sp. zn. 20 Cdo 2973/2011).

58. Zákonné ručení jednatele za dluhy společnosti včetně úpravy promlčení se tedy i v tomto případě řídí občanským zákoníkem. Běh promlčecí lhůty u ručitelského závazku řídícího se občanským zákoníkem je nezávislý na běhu promlčecí lhůty u hlavního závazku, jak vyplývá z rozsudku NS 32 Cdo 1024/2013.

59. Užije se tedy ust. § 101 SOZ, tedy promlčecí lhůta byla 3 roky. Dle § 548 odst. 1 SOZ platí, že ručitel je povinen dluh splnit, nesplnil-li jej dlužník, ačkoli byl k tomu věřitelem písemně vyzván. Promlčecí lhůta tak běžela ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. V případě ručitelského závazku se tento stává v souladu s ust. § 548 odst. 1 občanského zákoníku splatným poté, co dluh nesplní dlužník z hlavního závazkového vztahu ani tehdy, co je k jeho splnění věřitelem písemně vyzván.

60. Jak vyplývá z judikatury Nejvyššího soudu, vyčkávání věřitelů s uplatněním nároku vůči statutárním orgánům společnosti do doby, než je platební neschopnost společnosti deklarována např. insolvenčním či exekučním řízení není v žádném případě nutné ani žádoucí. Podle Nejvyššího soudu postačuje pouze výzva k úhradě dluhu adresovaná společnosti, na kterou není nějak reagováno (viz rozsudek 29 Odo 583/2004, 26 Odo 786/2006). Takovou výzvu učinili poškození již v průběhu září 2012, přičemž na tuto výzvu nebylo ze strany společnosti plněno ničeho – tedy již v té době mohli uplatnit nárok vůči žalovanému z titulu ručení.

61. Vzhledem k tomu, že sama žalobkyně požadovala v žalobě na náhradu škody u Obvodního soudu pro Prahu 1 úroky z prodlení z celé zažalované částky od 1. 1. 2013, je zřejmé, jako nejzazší termín pro počátek běhu promlčecí 3 leté lhůty je třeba považovat 31. 12. 2012, k němuž se musela stát pohledávka žalobkyně v celém rozsahu splatnou. Pokud neuhradila společnost k 31. 12. 2012 svůj dluh, mohla se žalobkyně od 1. 1. 2013 domáhat splnění případného ručitelského závazku po žalovaném. Tímto dnem se také stal ručitelský závazek žalovaného v celém rozsahu splatný a promlčecí lhůta tak počala běžet dnem 1. 1. 2013 a marně uplynula nejpozději 1. 1. 2016. Pokud byla podána žaloba 19. 8. 2016, pak nárok žalobkyně je v celém rozsahu promlčen.

62. Podmínkou pro uplatnění ručení statutárního orgánu věřitelům v důsledku porušení zákonné povinnosti péče řádného hospodáře je ta skutečnost, že věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti pro její platební neschopnost nebo z důvodu, že společnost zastavila platby. Tento předpoklad však v žádném případě nestanoví splatnost ručitelského závazku, respektive počátek běhu promlčecí lhůty tohoto závazku, stanoví pouze předpoklad jeho uplatnění.

63. Žalovaný ručitelský závazek žalovaného se váže výhradně k závazku (dluhu) na náhradu škody [právnická osoba] [anonymizováno] vůči žalobci (resp. právním předchůdcům žalobce) jako primárnímu (hlavnímu) závazku. Ručení člena statutárního orgánu se totiž vztahuje k závazkům (dluhům) společnosti vůči věřitelům; naopak se nemůže nikdy vztahovat k závazku (dluhu) člena statutárního orgánu vůči společnosti.

64. Jak je zřejmé z výše uvedených ustanovení, jakož i z ustálené judikatury Nejvyššího soudu, zákonné ručení jednatele společnosti s ručením omezeným za závazky společnosti na základě § 194 odst. 6 obch. zák. nemůže vzniknout, jestliže nebyly prokázány předpoklady jeho odpovědnosti za škodu způsobenou společnosti (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 19. 6. 2012 sp. zn. 29 Cdo 3542/2011, 30. července 2008, sp. zn. 32 Cdo 683/2008, ze dne 22. ledna 2009, sp. zn. 23 Cdo 4194/2008, ze dne 27. března 2008, sp. zn. 4 Tz 72/2007, ze dne 20. října 2009, sp. zn. 29 Cdo 4824/2007 či ze dne 15. září 2010, sp. zn. 29 Cdo 1657/2009). Výše ručení je omezena výší škody, za níž dotčený jednatel odpovídá, a zaniká, jakmile škodu společnosti uhradí. Je-li odpovědných jednatelů více, ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně.

65. Realitní kancelář byla vyzvána k náhradě škody předžalobní výzvou, kdy žalobkyně požadovala žalobou úrok z prodlení od 1. 1. 2013. Tedy nejpozději v tento moment se mohla žalobkyně obrátit na žalovaného a uplatnit vůči němu svou pohledávku. Žalobkyně tedy mohla svou pohledávku uplatnit vůči žalovanému v okamžiku, kdy realitní kancelář sama na vyzvání neplnila. Nebylo nutné čekat na výsledek insolvenčního či exekučního řízení. (Viz rozsudek NS sp. zn. 27 Cdo 829/2017: je třeba odmítnout výhradu dovolatelů, podle níž by skutečnost, že žalobce před uplatněním svého práva vůči dovolatelům (ručitelům) společnost„ pouze vyzval“ ke splnění dluhu, byla nedostatečným uplatněním práva a žalobce se tak dle odvolatelů nepokusil„ škodu reálně po společnosti uplatnit“ (k tomu viz § 306 odst. 1 obch. zák. a contrario; dále rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. ledna 2005, sp. zn. 29 Odo 583/2004, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. prosince 2007, sp. zn. 26 Odo 786/2006).

66. Tříletá promlčecí lhůta tak uplynula nejpozději 1. 1. 2016. Žalobkyně však podala žalobu proti žalovanému až 19. 8. 2016, tedy více než 8 měsíců po promlčení.

67. Nad rámec shora uvedeného (když bylo prokázáno, že nárok žalobkyně je promlčen), soud ještě dodává následující: Nebylo prokázáno, že žalovaný porušil povinnost jednat s péčí řádného hospodáře, nepodařilo se prokázat vznik škody či příčinnou souvislost mezi vznikem škody a protiprávním jednáním. Bylo naopak prokázáno, že žalovaný po sdělení této informace od [jméno] [jméno] začal situaci řešit s [anonymizováno] [příjmení], který výplatu provedl, avšak z důvodu prodlení s výplatou dalších úschov se žalovaný rozhodl ukončit s advokátem [anonymizováno] [příjmení] spolupráci dne 22. 8. 2012, což bylo sděleno všem makléřům. Na začátku září 2012 se ukázala obava žalovaného, že [anonymizováno] [příjmení] finanční prostředky zpronevěřil, jako opodstatněná. Začal kompletovat seznam poškozených klientů, následně je kontaktoval a scházel se s nimi, dne 5. 9. 2012 došlo ke zpracování trestního oznámení a stížnosti na advokáta k [obec] advokátní komoře a dne 6. 9. 2012 podal žalovaný a advokát trestní oznámení a dne 7. 9. 2012 oznámil makléřům, že toto trestní oznámení bylo podáno a bližší informace byly makléřům podány ještě 10. 9. 2012 na schůzce. Žalovaný si až do období přelom srpen/září 2012 nebyl vědom skutečnosti, že se advokát v rámci advokátní úschovy dopouští nekalé činnosti, a jakmile se to dozvěděl, hned to řešil. Obrátil se i na pojišťovnu [právnická osoba], se kterou měla společnost uzavřenou pojistnou smlouvu, jímž předmětem bylo pojištění profesní odpovědnosti za škodu na částku ve výši 50 000 000 Kč, pojišťovně byly ze strany žalovaného jednotlivě nahlášeny případy poškozených klientů, avšak pojišťovnou nebyla shledána spoluzodpovědnost společnosti, tedy ani žalovaného, za škodu vzniklou poškozeným klientům, když pojišťovna dospěla k závěru, že„ porušení právní povinnosti [anonymizováno] [jméno] [příjmení] nebylo možné nikterak předvídat, neboť [anonymizováno] [příjmení] plnil dlouhodobě své povinnosti na základě uzavřené smlouvy řádným způsobem a vzájemná spolupráce vzbuzovala u pojištěného dostatečnou důvěru. Takové okolnosti vylučují vznik odpovědnosti za škodu“. Ke stejnému závěru došla i Česká obchodní inspekce, která provedla 30. 5. 2013 v sídle společnosti kontrolu. [anonymizováno] [příjmení] nebyl zaměstnanec realitní kanceláře, pouze s ní spolupracoval, když spolupráce trvala od 1. 1. 2011 a jak vyplynulo z výpovědi svědků (makléři, [anonymizována dvě slova]), klienti realitní kanceláře si mohli zvolit jiný způsob úschovy, např. u jiného advokáta či u notáře/banky. [ulice] s [anonymizováno] [příjmení] byla ukončena ke dni 22. 8. 2012 a poté již nebyla s advokátem podepsána žádná smlouva o advokátní úschově. Pokud žalobkyně namítala, že žalovaný informoval klienty o problémech s výplatami úschov teprve začátkem září 2012, byť o nich věděl od 20. 8. 2012, pak ani tato informace by neměla žádný vliv na možnost poškozených finanční prostředky z úschovy získat zpět, neboť jak vyplynulo z výpovědi svědků (koncipientů [anonymizováno] [příjmení] a [jméno] [jméno]), o tom, že nejsou výplaty [anonymizováno] [příjmení] prováděny řádně, nikdo z nich nevěděl a ani to netušil, když k úschovnímu účtu měl přístup pouze [anonymizováno] [příjmení], tedy nikoli žalovaný nebo kdokoli jiný. Žalovaný dne 6. 9. 2012 podal na [anonymizováno] [příjmení] trestní oznámení a podnět k ČAK. Poté byli klienti realitní kanceláři o celé situaci vyrozuměni. Pojišťovna realitní kanceláře odmítla plnit poškozeným klientům s tím, že právní vztah byl uzavřen mezi klienty a [anonymizováno] [příjmení] a žalovaný nemohl předvídat, že se [anonymizováno] [příjmení] dopustí trestného činu. Pochybení na straně realitní kanceláře nekonstatovala ani ČOI. V tomto směru tedy žalovaný jednal s péčí řádného hospodáře. Na popud žalovaného byla s [anonymizováno] [příjmení] ukončena spolupráce, když důvodem k ukončení spolupráce s [anonymizováno] [příjmení] byla jeho nespolehlivost, nikoli vědomost o zpronevěře úschov, neboť v době ukončení smlouvy nikdo neměl tušení, že na účtu advokátní úschovy chybí prostředky. Nebylo prokázáno ani to, že způsobil, že [právnická osoba] 21 s.r.o. neměla dostatek finančních prostředků na úhradu dluhu podle rozsudku [příjmení] [obec a číslo]. Realitní kancelář měla za rok 2009 ztrátu 4 607 00 Kč, za rok 2010 ztrátu 1 981 000 Kč, za rok 2011 zisk 3 780 000 Kč a za rok 2012 zisk 3 659 000 Kč, v polovině roku 2013 však [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] vykázala ztrátu 1 597 000 Kč, což prokazuje, jaký vliv měla celá aféra na činnost RK. Došlo k odlivu klientů, odchodů realitních makléřů a ztrátě hodnoty celé společnosti. Bylo prokázáno, že žalovaný nevyváděl majetek ze společnosti, automobily byly odkoupeny za běžnou kupní cenu a zbytek movitého majetku měl minimální zůstatkovou hodnotu, což vyplynulo i z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], který se vyjadřoval k výpočetní technice a odkupu jednoho vozidla v rámci vzájemného vyrovnání. Bylo prokázáno, že movitého majetku se RK zbavovala vždy za úplatu, což bylo vzhledem k situaci, kdy RK čelila odlivu klientů, jediné možné řešení jejích závazků. Celá situace byla častým tématem médií, což mělo za následek zničení dobrého jména RK, která nakonec byla nucena k ukončení své činnosti. Nebylo prokázáno, že by byla jakákoliv hodnota převedena do nově vzniklé [právnická osoba] [jméno] [jméno]. Pouze bylo zjištěno, že k ní přešla značná část realitních makléřů, což není nic zvláštního vzhledem k vzájemným vztahům a skutečnosti, že původní RK již nevykazovala žádnou činnost. S RSPP byl žalovaný ve vztahu pouze jako školitel, nebylo prokázáno, že by byl s touto společností více propojen, nevykonává v ní žádnou řídící funkci, ani do ní nevložil kapitál. Žalovaný tedy prokázal, že jednal s péčí řádného hospodáře, když neprodleně řešil situaci s Mgr. [příjmení], a to ještě před tím, než mu byl znám rozsah zpronevěřených prostředků, sám podal na [anonymizováno] [příjmení] trestní oznámení a spolupracoval s postiženými.

68. Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že všechny námitky promlčení uplatněné žalovaným jsou důvodné, soud žalobu zamítl, když současně ani nebylo prokázáno, že by žalovaný porušil svoji povinnosti spravovat společnost s péčí řádného hospodáře. Další provedené důkazy nehodnotil, neboť neměly pro rozhodnutí věci význam.

69. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy plně úspěšnému žalovanému přiznal na náhradě nákladů řízení částku 1 303 484 Kč představující náklady zastoupení advokátem, kterému náleží - odměna ve výši 1 162 920 Kč stanovená dle § 7 a.t. z tarifní hodnoty ve výši 21 346 345 Kč, když odměna za 1 úkon činí podle ust. § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, (dále jen a.t.) 52 860 Kč a takto bylo učiněno celkem 22 úkonů právní služby podle ust. § 11 odst. 1 a.t. - převzetí zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., odpor a vyjádření k žalobě a vyjádření a doplnění § 11 odst. 1 písm. d) a. t.) ze dne 12.1.2018, 9.4.2018, 23.5.2018, 1.4.2019, 10.1.2021 dle, účast u jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t.), z nichž některá trvala déle než 2 hodiny a to dne: 25.10.2017, 14.2.2018, 2x [číslo], 2x 27.6.2048, 17.10.2018, 2x 23.1.2019, 2x 15.5.2019, 2x 21.8.2019, 14.12.2020, 18.1.2021 - náhrada paušálních výdajů ve výši 6 600 Kč (22 x 300 Kč) dle § 13 odst. 4 a. t. - daň z přidané hodnoty ve výši 133 964 Kč představující DPH 21 % ze základu 637 920 Kč, tj. za období do 22. 1. 2019, kdy žalovaného zastupoval [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který byl plátcem DPH 69. O povinnosti žalobkyně k úhradě nákladů řízení k rukám advokáta žalovaného soud v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. Lhůtu k plnění soud určil dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení