21 C 25/2019

Rubrum

Okresní soud v Kladně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Martiny Burešové a přísedících [přísedící] ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátkou JUDr. Ing. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení částky 1 476 000 Kč takto:

Výrok

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku ve výši 1 476 000 Kč z majetkové podstaty vzniklé v rámci insolvenčního řízení vedeného ohledně dlužníka Městským soudem v Praze pod sp. zn. [spisová značka], se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované na náhradě nákladů řízení částku 236 399,60 Kč.

III. České republice – Okresnímu soudu v Kladně se náhrada nákladů řízení státu nepřiznává.

Odůvodnění

1. Žalobce se svou žalobou domáhá stanovení povinnosti žalované zaplatit mu částku 1 476 000 Kč sestávající z částky 1 368 000 Kč z titulu náhrady mzdy za období od března 2016 do dubna 2019 a částky 108 000 Kč z titulu odstupného ve výši trojnásobku průměrného výdělku žalobce. Žalobu žalobce odůvodnil tvrzením, že byl na základě pracovní smlouvy uzavřené dne [datum] zaměstnancem společnosti [právnická osoba], [IČO] se sídlem [adresa], [obec a číslo] – [část obce] (dále jen„ [anonymizováno]“,„ dlužník“, příp.„ zaměstnavatel“). V pracovní smlouvě byla sjednána měsíční mzda žalobce ve výši 36 000 Kč. V důsledku překážek v práci na straně zaměstnavatele nebyl žalobci počínaje měsícem lednem roku 2016 umožněn řádný výkon práce. Překážka výkonu práce na straně dlužníka vznikla v důsledku uzavření místa pracoviště [právnická osoba] s. r.o., jejíž prostory měl dlužník pronajaty jako nájemce a měl zde umístěny kanceláře a sklad. Ani na základě opakovaných žádostí ze strany dlužníka a jeho pracovníků nebyl již do uvedených prostor nikdy umožněn přístup, a to ani za účelem odnesení osobních věcí včetně osobních dokumentů. Dne [datum] došlo u zaměstnavatele k prohlášení konkurzu, insolvenční správkyní byla ustanovena žalovaná. Uzavření kanceláří bylo žalované známo, neboť na něj byla opakovaně a trvale upozorňována spolu s žádostmi o umožnění vstupu s tím, aby si zaměstnanci mohli odnést osobní věci, poprvé se tak stalo na schůzce konané krátce po prohlášení konkurzu. Před uzavřením kanceláří žalobce řádně plnil své povinnosti vůči svému zaměstnavateli dle pracovní smlouvy, dodržoval pracovní dobu stejně jako ostatní zaměstnanci, po dobu zhruba 24 měsíců před prohlášením konkurzu mu však byla vyplácena mzda nepravidelně (často zálohově v hotovosti), resp. v podání ze dne [datum] žalobce uvedl, že mu mzda nebyla vůbec vyplácena více jak dva roky před prohlášením konkurzu, a to z důvodu upřednostnění vyplácení mezd řadovým zaměstnancům za účelem udržení provozuschopnosti dlužníka. Žalobce byl v březnu 2016 a následně od dubna 2016 připraven, ochoten a schopen vykonávat sjednaný druh práce, druh invalidity žalobce (invalidita mu byla přiznána v roce 2007) ho při výkonu dané práce nijak nediskvalifikoval, charakter jeho nemoci neovlivňoval výkon práce. V uvedeném období od března 2016 do dubna 2019 nebyl žalobce zaměstnán u jiného zaměstnavatele. Podáním s datem [datum] žalobce uplatnil u žalované nároky, které jsou předmětem tohoto řízení, a to pro naprostý nezájem žalované odpovědět na jeho dotazy o pokračování a postupu ve věci insolvence. Na schůzce konané žalovanou se zaměstnanci dlužníka krátce po prohlášení konkurzu byl přítomen i žalobce, přičemž žalovaná mu tehdy sdělila, že bude k součinnosti a plnění povinností vyzývat, k čemuž však nedošlo. Se zaměstnanci řešila pouze ukončení pracovního poměru dohodou iniciovanou ze strany dotčených zaměstnanců. Po celou dobu probíhajícího insolvenčního řízení žalovaná nereagovala na žádné výzvy žalobce, žalobce dosud nemá ani zápočtový list, pročež mu není vyplácen důchod v plné zákonné výši. V únoru 2019 byla žalovanou žalobci zaslána výpověď s datem [datum] pracovní smlouvy uzavřené dne [datum], k ukončení pracovního poměru žalobce vůči dlužníkovi tak došlo v souladu s ustanovením § 51 a násl. zákoníku práce ke dni [datum]. Mzdové nároky není možné v rámci insolvenčního řízení uplatňovat pomocí přihlášek, nýbrž vyrozuměním o uplatnění pohledávky za majetkovou podstatou nebo pohledávky jí postavené naroveň. Žalobce tedy takovým vyrozuměním ze dne [datum] spolu s předchozími i následnými výzvami k úhradě mzdových nároků zaslanými žalované učinil, přičemž uplatňoval mzdové nároky počínaje měsícem březen 2016. Ke dni podání žaloby nebylo uspokojeno z uplatněných mzdových nároků ničeho, ani nedošlo k jakémukoli uznání uplatněných mzdových nároků ze strany žalované. S ohledem na to, že výše uvedeným uplatněním mzdových nároků nedochází ke stavění či přerušení běhu promlčecí doby, žalobci nezbylo než podat žalobu, v níž uplatňuje náhradu mzdy a odstupné. Žalobce podal žalobu na určení pořadí uplatněné pohledávky u Městského soudu v Praze z opatrnosti, neboť k takovému úkonu byl vyzván na popud žalované Městským soudem v Praze, ačkoli je přesvědčen o její nadbytečnosti, když v inkriminovaném případě k popření uplatněné pohledávky ze strany žalované jako celku je nutné podání žaloby na plnění u obecného soudu žalované, jak žalobce učinil. Po vyjádření žalované žalobce doplnil svá tvrzení, když popřel, že by vytvořil a podepsal pracovní smlouvu se svým bratrem [jméno] [celé jméno žalobce], který byl jednatelem zaměstnavatele, dodatečně, vyloučil rozpor svého nároku uplatněného žalobou v daném řízení s dobrými mravy a otázku promlčení uplatněného nároku k námitce vznesené žalovanou ponechal na posouzení soudu.

2. Po provedeném dokazování znaleckými posudky v návaznosti na poučení soudu dle § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) stran vzniku a trvání pracovního poměru žalobce u zaměstnavatele a následně u žalované, tj. na základě jakého titulu vznikl tento pracovní poměr žalobce, kdy, na jaký druh práce vč. obsahu druhu práce, s jakým místem výkonu práce a s jakými mzdovými podmínkami, a že žalobce sjednaný druh práce fakticky vykonával až do konce roku 2015, žalobce doplnil svá tvrzení o uvedení těchto skutečností. Na pozici výrobního ředitele působil žalobce téměř od samého založení společnosti [právnická osoba], tj. od [datum]. Náplní jeho práce byla příprava výroby tj. vytváření nabídek, plány výroby vč. normování prací na různé technologické stroje, plánování nákupu potřebného materiálu, sledování trhu s cenou materiálu, výběr a začlenění nových technologií do výroby, např. nákup kombinovaného stroje CNC TUMATIC [číslo] s pokročilou laserovou technologií doplněný technologií současného vysekávání plechu, dále nákup stroje v roce 2009 či 2010, cena popsaného stroje vč. programu a nářadí na dělení materiálu činila přibližně 18 milionů Kč. Žalobce pořizoval ještě pilu [příjmení] [jméno] [příjmení] [číslo] s dopravníky a nářadím, svařovací agregáty, sestavovací stůl Demeller s prvky na upevňování svařenců. Tyto technologie začleňoval do výroby [anonymizováno] a vytvářel plány umístění. Náplní práce žalobce bylo rovněž sledování nákladů výroby a nespočet dalších operativních činností.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby pro neoprávněnost žalobních nároků z níže uvedených důvodů. Žalovaná předně namítla neplatnost pracovní smlouvy s datem [datum] předložené žalobcem z důvodu, že tato byla vytvořena podle žalované žalobcem dodatečně a účelově pro tento spor, když žalovaná uvedené vyhodnotila na základě toho, že jí žalobce pracovní smlouvu předložil až v roce 2019, přestože konkurz na majetek zaměstnavatele žalobce byl prohlášen již v roce 2016. Dalším důvodem obrany žalované je tvrzení, že žalovaná výkon práva žalobce na zaplacení žalované částky považuje za rozporný s dobrými mravy, neboť žalovaná žalobci práci nepřidělovala dle pracovní smlouvy nikdy, tedy ani v období od března 2016 až do dubna 2019, nikdy nevyzvala žalobce k výkonu sjednaného druhu práce, když důvodem byla skutečnost, že o existenci pracovní smlouvy nevěděla, obsah pracovní smlouvy neznala. Dlužník v pozici zaměstnavatele resp. jeho jednatel a bratr žalobce [jméno] [celé jméno žalobce] tyto skutečnosti k výzvě žalované nesdělil, příslušné dokumenty související s tímto pracovně právním vztahem žalobce žalované nepředal. Také žalobce sám neposkytl žalované žádnou součinnost na rozdíl od ostatních zaměstnanců, kteří si splnili své povinnosti podle insolvenčního zákona, a jako třetí osoby poskytly žalované součinnost tím, že dodaly pracovní smlouvy, výplatnice apod., žalovaná pracovní poměry s nimi ukončila a splnila svou povinnost dlužníka jako zaměstnavatele. Pohledávky zaměstnanců dlužníka a státu – Úřadu práce České republiky za náhradu mzdy vyplacené zaměstnancům, a za prostředky odvedené podle zvláštních právních předpisů, eviduje insolvenční správce jako pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou ve smyslu ustanovení § 169 insolvenčního zákona. Insolvenční zákon v ustanovení § 279 ukládá dlužníku, osobám jednajícím za dlužníka a dalším osobám v souvislosti s prohlášením konkurzu povinnosti, které musí být splněny do 15 dnů od prohlášení konkurzu. V případech dlužících právnických osob mají tuto povinnost statutární orgány a jejich členové (jediným jednatelem dlužníka byl v době prohlášení konkurzu [jméno] [celé jméno žalobce]), zaměstnanci jako třetí osoby mají informační povinnost ve vztahu k insolvenčnímu správci také. Pro náležitý výkon činnosti insolvenčního správce je klíčové především splnění povinnosti dlužníka pořídit seznam svého majetku a závazků, a seznam svých zaměstnanců (§ 104 odst. 1 a § 211 odst. 1 insolvenčního zákona). Seznam majetku je východiskem zjišťování majetkové podstaty dlužníka, seznam zaměstnanců je pak východiskem pro splnění povinnosti žalované ve funkci insolvenčního správce po prohlášení konkurzu jako zaměstnavatele. Uvedené povinnosti jednatel dlužníka (bratr žalobce) ani žalobce nesplnili. Na splnění povinností uvedenými osobami se váže navazující plnění povinností ze strany insolvenčního správce, a to mj. i ukončení pracovních poměrů zaměstnanců. S ohledem na podanou žalobu je zjevné, že jednání (nečinnost) jednatele dlužníka a žalobce bylo úmyslné, tato nečinnost nejen hrubě ztěžuje výkon insolvenčního správce, ale i ohrožuje právo insolvenčních věřitelů na uspokojení jejich zajištěných pohledávek se zpeněžením majetku dlužníka. Pro popsané skutkové okolnosti považuje žalovaná výkon práva žalobce na zaplacení náhrady mzdy rozporný s dobrými mravy. Žalovaná dále z procesní opatrnosti namítla částečné promlčení žalovaného nároku, když žalobce požaduje náhradu mzdy od března 2016, přičemž žaloba byla podána až dne [datum].

4. Po provedeném dokazování zejména znaleckým posudky žalovaná v návaznosti na poučení soudem dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. doplnila svá tvrzení o uvedení, že v projednávané věci se nejedná o klasický pracovně právní spor, neboť je velmi úzce propojena s právem insolvenčním. Žalovaná sice vystupuje v daném sporu v postavení zaměstnavatele, avšak výhradně z titulu insolvenčního správce úpadce, tedy nikoli jako„ klasický“ zaměstnavatel (§ 246 odst. 1 insolvenčního zákona). Žalovaná coby zaměstnavatel žalobce mohla v dané věci vycházet pouze z informací a podkladů, které v rámci své činnosti insolvenčního správce získala a které jí byly poskytnuty. Jednatel dlužníka [jméno] [celé jméno žalobce], který je bratrem žalobce, od data [datum], kdy žalované vznikla práva a povinnosti v souvislosti s jejím ustanovením do funkce insolvenční správkyně, jí součinnost neposkytoval, porušování jeho povinností bylo takového rozsahu, že bylo důvodem pro podání podnětu k Obvodnímu státnímu zastupitelství pro [část Prahy], když insolvenční soud nemá takové donucovací prostředky jako Policie ČR a postup dle § 210 odst. 3 insolvenčního zákona nebývá v obdobných případech efektivní. Insolvenční soud byl o uvedeném postupu žalované informován žalovanou v jejích zprávách. Žalovaná je přesvědčena, že žalobce minimálně nebyl ochoten a připraven práci pro svého zaměstnavatele vykonávat, když se až do začátku roku 2019 neozval a žalovanou jako svého zaměstnavatele nijak nekontaktoval, byť z jím tvrzené pozice výrobního ředitele dlužníka, společníka dlužníka a bratra jednatele dlužníka mu musela být situace dlužníka známa, a musely mu být též známy i jeho povinnosti, které mu jsou insolvenčním zákonem stanoveny. Žalovaná [příjmení] insolvenčního správce k součinnosti ze dne [datum], která ve vztahu k třetím osobám, a tedy i k žalobci, byla doručena prostřednictvím insolvenčního rejstříku dne [datum], provedla jednak místní šetření v sídle dlužníka na adrese [adresa], [obec a číslo] – [část obce] (tato adresa je současně místem výkonu práce žalobce dle jím předložené pracovní smlouvy s datem [datum]), v sídle dlužníka se nikdo nenacházel, nebyla zde zjištěna žádná provozovna či majetek dlužníka, ani žádný zaměstnanec. Téhož dne bylo dále provedeno šetření v hotelu ve vlastnictví dlužníka na adrese [adresa] za účasti části zaměstnanců dlužníka, kteří poskytovali součinnost, zejména předali žalované své pracovní smlouvy a informace k jejich pracovním poměrům a se žalovanou následně komunikovali. Žalovaná se až zpětně dozvěděla, že muž, se kterým komunikovala, který se nepředstavil a pouze se rozčiloval a vyhrožoval žalované, že nemá v hotelu co dělat, byl žalobce, jiný osobní kontakt žalovaná se žalobcem neměla. Žalobce znal minimálně z insolvenčního rejstříku kontaktní údaje žalované a bylo jeho povinností po prohlášení konkurzu zejména předat žalované pracovní smlouvu a mzdový výměr tak, jako to učinili ostatní zaměstnanci dlužníka, žalobce se však nikdy do sídla žalované nedostavil a své povinnosti zaměstnance po prohlášení konkurzu tak nesplnil. Žalobce měl uplatnit své případné mzdové nároky vůči dlužníku/žalované u příslušného úřadu práce tak, jak to učinili ostatní zaměstnanci dlužníka, kdy dle § 169 insolvenčního zákona jsou pohledávkami postavenými na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou mj. i pracovně právní pohledávky dlužníkových zaměstnanců, pokud zákon ohledně některých z nich nestanoví jinak (tedy i ty, které vznikly ještě před zahájením insolvenčního řízení a neuspokojil je příslušný úřad práce, pohledávky státu – Úřadu České republiky za náhradu mzdy vyplacené zaměstnancům, za náhradní výživné podle jiného zákona a za prostředky odvedené podle zvláštních právních předpisů). Žalobce svou situaci z titulu své údajné pracovní pozice nijak neřešil, čímž došlo k tomu, že v tomto sporu nyní uplatňuje své nijak nepodložené pracovně právní nároky vůči dlužníkovi v částce cca 1,5 milionu korun, čímž by došlo k dalšímu zkrácení možného uspokojení věřitelů. Nutno zdůraznit, že na tuto žalobou požadovanou částku„ narostly“ údajné nároky žalobce pouze z důvodu, že včas a řádně neposkytl žalované součinnost a nesplnil svoji oznamovací povinnost dle insolvenčního zákona, a ani nepřihlásil své pracovně právní nároky u úřadu práce jako ostatní zaměstnanci. Pokud by žalobce stejně jako ostatní zaměstnanci dlužníka kontaktoval žalovanou hned po prohlášení konkurzu, částka odpovídající náhradě mzdy, pokud by žalobce prokázal, že na ni má nárok, byla mnohem nižší. V tomto směru v jednání žalobce lze spatřovat účelové jednání vedené úmyslem poškodit věřitele a získat tak neoprávněný značný finanční prospěch, a takové jednání nepožívá právní ochrany. V době prohlášení konkurzu úpadce dne [datum] žalovaná nevěděla o pracovní pozici výrobní ředitel, ani o tom, která osoba tuto pozici zastává. Žalovaná se o uvedené pracovní pozici a o tom, kdo ji zastává, dozvěděla až z doručeného uplatnění pohledávky s datem [datum] doručené žalované dne [datum], kdy jí bylo doručeno Vyrozumění o uplatnění pohledávky za majetkovou podstatou, nebo pohledávky postavené jí na roveň s přílohou – kopií pracovní smlouvy datované dnem [datum] uzavřené mezi žalobcem a úpadcem. Součástí písemnosti – nároku žalobce na vyplacení mzdy – podání s datem [datum] nebyla uvedená pracovní smlouva. V době prohlášení konkurzu nebyl žalované předán seznam zaměstnanců, žalovaná ví o 7 zaměstnancích, kteří jí poskytli součinnost, tyto eviduje vč. jejich nároků, u uvedených zaměstnanců splnila žalovaná povinnosti zaměstnavatele.

5. Mezi účastníky jsou shodná tato právně významná skutková tvrzení. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] čj. [spisová značka] byl zjištěn úpadek dlužníka [právnická osoba], [IČO], na majetek dlužníka byl prohlášen konkurz a insolvenčním správcem byla ustanovena žalovaná. Žalobce poprvé doručil kopii pracovní smlouvy ze dne [datum] žalované až s vyrozuměním žalobce o uplatnění pohledávky za majetkovou podstatou nebo pohledávky jí postavené na roveň s datem [datum].

6. Sporná zůstala tato právně významná tvrzení účastníků. Zda žalobce má nárok na zaplacení náhrady mzdy za období březen 2016 až duben 2019 ve výši 1 368 000 Kč v důsledku překážek v práci na straně zaměstnavatele dle § 208 zákoníku práce v podobě znemožnění přístupu žalobci do místa výkonu práce od ledna 2016 a na zaplacení odstupného ve výši 108 000 Kč v důsledku rozvázání pracovního poměru výpovědí danou žalobci žalovanou dle § 52 odst. 1 písm. a) zákoníku práce, a to vzhledem k důvodům uvedeným žalovanou pro zamítnutí žaloby, konkrétně a) žalovanou namítané neplatnosti pracovní smlouvy žalobce s datem [datum] a vzniku a existenci pracovního poměru žalobce v době zahájení insolvenčního řízení a prohlášení konkurzu, b) žalovanou namítaný výkon práva žalobce – podání žaloby v této věci v rozporu s dobrými mravy, c) nesplnění podmínek insolvenčního zákona pro uplatnění nároku žalobce, které požaduje v tomto řízení, d) žalovanou namítané promlčení nároku žalobce na náhradu mzdy za měsíc březen 2016.

7. K prokázání těchto sporných skutkových tvrzení účastníků soud provedl níže uvedené důkazy, z nichž zjistil tyto skutečnosti.

8. Pracovní smlouva s datem [datum] byla uzavřena mezi dlužníkem jako zaměstnavatelem a žalobcem jako zaměstnancem se sjednáním druhu práce – výrobní ředitel, místem výkonu práce - [adresa], [obec a číslo] - [část obce], dnem nástupu do práce dne [datum], pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou a byl sjednán způsob odměňování s tím, že zaměstnanci za vykonanou práci přísluší měsíční mzda, která činí 36 000 Kč a je splatná v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém na ni zaměstnanci vznikl nárok s pravidelným termínem výplaty 12. dne v kalendářním měsíci, v němž je mzda splatná, která bude zaměstnanci vyplacena převodem na účet zaměstnance a v mimořádných případech lze mzdu vyplatit hotovostně (důkaz: pracovní smlouva s datem [datum]).

9. Znalkyně [celé jméno znalkyně], z oboru písmoznalectví na soudem stanovené úkoly jednak ohledně stáří dokumentu-pracovní smlouvy s datem [datum], dále zda podpisy stran a paraf na jednotlivých listech na této pracovní smlouvě byly učiněny v době zde uvedené, tj. [datum] nebo v době pozdější, tj. od března 2016 do dubna 2019, odpověděla, že tyto zadané úkoly může řešit znalec z oboru technického zkoumání listin a dokumentů. Pokud jde o řešení z pohledu písmoznaleckého, pak v obou případech, tedy jak u podpisu [jméno] [celé jméno žalobce], tak u podpisu [celé jméno žalobce] nedošlo v průběhu let 2007 – 2019 k žádnému zjevnému vývoji podpisu, který by umožňoval určit období vzniku podpisu. Dále znalkyně uvedla, že [jméno] [celé jméno žalobce], jednatel [právnická osoba], tj. zaměstnavatele, je autorem podpisu zaměstnavatele a jedná se o jeho pravý podpis, že pisatelem údaje o datu [datum] u tohoto podpisu na pracovní smlouvě byl rovněž [jméno] [celé jméno žalobce] [celé jméno žalobce] je autorem podpisu zaměstnance a jedná se o jeho pravý podpis, je i pisatelem údaje o datu [datum] u tohoto podpisu na pracovní smlouvě datované [datum]. Žalobce [celé jméno žalobce] je autorem i podpisu na jednotlivých listech pracovní smlouvy datované [datum] a jedná se o jeho pravé podpisy (důkaz: znalecký posudek [číslo] vyhotovený dne [datum] znalkyní [celé jméno znalkyně]).

10. Znalec [celé jméno znalce], z oboru kriminalistika – odvětví technické zkoumání písemností na soudem zadaný znalecký úkol, jaké je stáří dokumentu - pracovní smlouvy s datem [datum], odpověděl, že datum vyhotovení předložené pracovní smlouvy [datum] neodpovídá způsobu vyhotovení. První tři listy předložené sporné pracovní smlouvy nemohly být vytištěny k datu [datum], neboť použitá laserová tiskárna KONICA MINOLTA nebyla ještě v této době k dispozici. Strana 4 je vyhotovena a vytištěna odlišně od strany 1 – 3 pracovní smlouvy. Na sporné pracovní smlouvě s datem [datum] není použito razítko, jaké je otištěno na srovnávacích písemnostech z let 2007 – 2011, ale je použito razítko, které se vyskytuje na písemnostech až po roce 2013. Vývoj individuálních znaků nasvědčuje jeho použití až po roce 2014. Na další znalecký úkol, zda podpisy stran na 4. listu smlouvy byly učiněny k datu [datum] nebo později, znalec uvedl, že určení doby nánosu psací pasty na povrch papíru není možné určit, neboť celosvětově nejsou vypracovány adekvátní analytické metody, kterými by bylo možné toto stanovit (důkaz: znalecký posudek [číslo] vyhotovený dnem [datum] znalcem z oboru kriminalistiky a písmoznalectví [celé jméno znalce]).

11. Společníky dlužníka jsou žalobce, [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalobce], který je jednatelem dlužníka jednající jménem společnosti navenek (důkaz: výpis z obchodního rejstříku dlužníka).

12. Vyhláškou Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] čj. [spisová značka] bylo oznámeno zahájení insolvenční řízení dlužníka [právnická osoba], [IČO] ke dni [datum] k návrhu insolvenčního věřitele [právnická osoba], [IČO]. Tato vyhláška byla zveřejněna v insolvenčním rejstříku dne [datum] v [číslo] hod, soud současně vyzval věřitele dlužníka, kteří chtějí uplatnit své pohledávky v insolvenčním řízení, aby podali u podepsaného soudu přihlášku své pohledávky ve lhůtě do rozhodnutí soudu o úpadku (důkaz: vyhláška Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] čj. [spisová značka]). Usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] čj. [spisová značka] ve věci dlužníka [právnická osoba] soud rozhodl o zastavení insolvenčního řízení podle § 129 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona (dále jen„ insolvenční zákon“) z důvodu zpětvzetí insolvenčního návrhu navrhovatelem před vydáním rozhodnutí o úpadku. Současně stanovil povinnost dlužníkovi zaplatit náhradu nákladů řízení navrhovateli a České republice soudní poplatek (důkaz: usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] čj. [spisová značka]).

13. Insolvenční navrhovatel [právnická osoba], [IČO] se svým návrhem ze dne [datum] domáhal rozhodnutí insolvenčního soudu o úpadku dlužníka [anonymizováno] s odůvodněním, že má vůči dlužníku vykonatelné pohledávky ve výši 1 220 557 Kč s příslušenstvím ze smlouvy o zápůjčce uzavřené s dlužníkem dne [datum] a ve výši 1 111 937 Kč s příslušenstvím ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] a dále pohledávky ze smluvních pokut u obou uzavřených smluv (důkaz: usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [spisová značka]).

14. Dne [datum] učinila insolvenční správkyně – žalovaná ve věci dlužníka [právnická osoba] v rámci insolvenčního řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod čj. [spisová značka] výzvu insolvenčního správce k součinnosti insolvenčního zákona, v níž vyzvala jednatele dlužníka [jméno] [celé jméno žalobce], narozeného [datum], bytem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], k poskytnutí součinnosti při zjišťování majetkové podstaty s tím, že je-li dlužníkem právnická osoba, mají tuto povinnost její statutární orgány a jejich členové. Konkrétně vyzvala jednatele dlužníka ke sdělení informací a odevzdání listin, mj. vč. aktuálního seznamu zaměstnanců dlužníka k datu prohlášení konkurzu a výše závazků k zaměstnancům k tomuto datu vč. podkladů pro příslušný úřad práce, který bude nároky zaměstnanců posuzovat. Tato výzva byla insolvenční správkyní odeslána na adresu sídla dlužníka, tj. [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] – [část obce], dne [datum], tato byla uložena na poště dne [datum] (důkaz: výzva insolvenčního správce k součinnosti podle insolvenčního zákona ze dne [datum], dodejka ze dne [datum]).

15. Podle přehledu pohledávek zaměstnanců dlužníka vyhotoveného ke dni [datum] žalovanou se svými mzdovými nároky přihlásilo celkem 6 zaměstnanců s celkovým objemem výše nároků 208 302 Kč, kdy nároky 4 z nich byly uspokojeny prostřednictvím Úřadu práce [obec], a nároky 2 zaměstnanců, a to [jméno] [příjmení] z titulu mzdy, oblečení a pracovních pomůcek v celkové výši 36 303 Kč nebyly vyplaceny úřadem práce, stejně jako [jméno] [příjmení], jejíž celkový nárok na mzdu, proplacení dovolené, odstupné byl ve výši 91 210 Kč s uplatněním jednotlivých nároků pod čísly 4 až 11 (důkaz: přehled pohledávek § 169 – Úřad práce ČR zaměstnanců dlužníka k datu [datum]).

16. Dne [datum] se v rámci insolvenčního řízení dlužníka konalo přezkumné jednání a první schůze věřitelů po přezkumném jednání, insolvenční správkyně se k jednání dostavila, dlužník nikoli, konstatováno bylo, že do insolvenčního řízení se přihlásilo celkem 49 věřitelů s 58 přihláškami pohledávek v celkové výši 20 382 637,07 Kč, pohledávky dle § 169 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona, uplatnila [jméno] [příjmení], její pohledávky nebyly popřeny insolvenční správkyní ani dlužníkem, jehož stanovisko bylo uvedeno na listech seznamů. Soud usnesením potvrdil volbu zástupce věřitelů, kterým byl schůzí zvolen věřitel [číslo] [příjmení] [jméno] [příjmení] 001, s. r. o., a jako náhradník věřitel [číslo] [právnická osoba] (důkaz: protokol o přezkumném jednání a zápis z první schůze věřitelů konané po přezkumném jednání ze dne [datum] v insolvenční věci úpadce).

17. Žalobce dne [datum] písemně ve vztahu k žalované uplatnil nárok na vyplacení mzdy s odůvodněním, že u dlužníka je od [datum] zaměstnán na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] na pozici výrobního ředitele, kterému dle pracovní smlouvy přísluší mzda ve výši 36 000 Kč měsíčně, a pracovní smlouva mu nebyla dosud zrušena žádným ze způsobů uvedených v zákoníku práce. Žalovanou vyzval k vyplacení náhrady mzdy za období od března 2016 do současné doby, příp. ke sdělení, kdy a jakým způsobem pracovně právní vztah mezi ním a dlužníkem zanikl, a jaké závazky byly a jsou v účetnictví dlužníka vůči jeho osobě evidovány (důkaz: uplatnění nároku na vyplacení mzdy žalobcem s datem [datum]). Dne [datum] žalobce urgoval uplatnění nároku na vyplacení mzdy u žalované s uvedením, že dosud nebylo ze strany žalované žalobci doručeno oznámení o ukončení pracovního poměru, proto mu nadále vzniká nárok na vyplacení náhrady mzdy po celou dobu trvání pracovního poměru a opakovaně vyzval žalovanou k vyplacení náhrady mzdy za období od března 2016 do současné doby, případně o vyčíslení výše nároku mzdy a sdělení způsobu, jak tento nárok bude ze strany žalované vypořádán. Současně upozornil žalovanou, že pokud od ní nedostane žádnou odpověď (jak tomu bylo v případě jeho dopisu ze dne [datum]), bude s ohledem na skutečnost, že se jedná o opakované porušení povinnosti insolvenční správkyně nucen v souladu se svými právy informovat o této skutečnosti insolvenční soud a též Ministerstvo spravedlnosti v rámci jeho dohledových pravomocí (důkaz: urgence uplatnění nároku na vyplacení mzdy žalobcem ze dne [datum]). Žalovaná na uvedené výzvy reagovala sdělením s datem [datum] adresovaným žalobci s uvedením, že dlužník a jednatel dlužníka [jméno] [celé jméno žalobce] na výzvy žalované k předání účetních výkazů k podkladům zaměstnanců a k poskytnutí další součinnosti dle insolvenčního zákona nereaguje, dosud žalované nepředal seznam zaměstnanců k okamžiku prohlášení konkurzu, nepředal pracovní smlouvy ani požadované doklady o plnění povinnosti v nemocenském pojištění, v důchodovém pojištění a při odvodu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Insolvenční správce se po prohlášení konkurzu sešel opakovaně se zaměstnanci dlužníka a na základě podkladů od zaměstnanců částečně splnil povinnosti zaměstnavatele za dobu i po prohlášení konkurzu u zaměstnanců, kteří se žalovanou komunikovali, a ukončil s nimi pracovní poměr dohodou. Žalobce se však žádného jednání s insolvenčním správcem nezúčastnil, se správcem dosud nekomunikoval, žádnou práci po prohlášení konkurzu pro dlužníka ani správce nevykonával. Žalovaná současně požádala žalobce o zaslání jeho pracovní smlouvy včetně dodatků, výplatních lístků, příp. dalších dokumentů, které s danou věcí souvisí, tak, aby bylo možné nároky posoudit. Současně žalovaná vypověděla v souladu s ustanovením § 52 písm. a) zákoníku práce pracovní poměr žalobce z důvodu rušení zaměstnavatele založený pracovní smlouvou ze dne [datum], to vše za předpokladu, že pracovní poměr žalobce v době prohlášení konkurzu trval a tvrzení žalobce o existenci pracovní smlouvy a pracovního poměru jsou pravdivá (důkaz: vyjádření insolvenčního správce k uplatnění nároku na vyplacení mzdy a výpověď pracovní smlouvy ze dne [datum]).

18. Žalobce prostřednictvím svého zástupce JUDr. [jméno] [příjmení], kterému udělil plnou moc dne [datum] k zastupování v insolvenčním řízení vedeném Městským soudem v Praze pod sp. zn. [spisová značka], podal v uvedeném řízení dne [datum] Vyrozumění o uplatnění pohledávky za majetkovou podstatou nebo pohledávky jí postavené na roveň, a to pracovně právní pohledávky ve výši 1 332 000 Kč s odůvodněním, že věřitel je na základě pracovní smlouvy uzavřené dne [datum] zaměstnancem dlužníka a v důsledku překážek v práci na straně zaměstnavatele dle § 208 zákoníku práce v podobě znemožnění přístupu do místa výkonu práce nebyl věřiteli počínaje měsícem lednem roku 2016 umožněn řádný výkon práce. Věřitel proto požaduje dosud splatnou náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za období od března 2016 do března 2019. K ukončení pracovního poměru věřitele vůči dlužníkovi dojde k [datum] na základě výpovědi ze dne [datum] zaslané insolvenčním správcem věřiteli (důkaz: plná moc udělená žalobcem [příjmení] [jméno] [příjmení] s datem [datum], Vyrozumění o uplatnění pohledávky za majetkovou podstatou nebo pohledávky jí postavené na roveň s datem [datum]). Účastníci učinili nesporným, že žalobce s uvedeným vyrozuměním ze dne [datum] doručil poprvé žalované kopii své pracovní smlouvy ze dne [datum].

19. Žalovaná dne [datum] v rámci insolvenčního řízení dlužníka adresovala k rukám zaměstnanců dlužníka poučení o tom, že dle § 169 insolvenčního zákona jsou pohledávkami postavenými na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou pracovně právní pohledávky dlužníkových zaměstnanců, které se uplatňují písemně vůči osobě s dispozičními oprávněními – insolvenčnímu správci, náležitosti tohoto vyrozumění stanoví vyhláška č. 311/2007 Sb. o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádí některá ustanovení insolvenčního zákona, s konkrétní citací ustanovení § 21a, § 21 odst. 2 a 3 a § 22 této vyhlášky. Dle formuláře tzv. Vyrozumění o uplatnění pohledávky za majetkovou podstatou nebo pohledávky jí postavené na roveň (dále i jen„ Vyrozumění“) jsou povinnými přílohami listiny, které dokládají existenci věřitele a existenci údajů uvedených ve Vyrozumění (důkaz: poučení žalované k rukám zaměstnanců dlužníka s datem [datum], formulář Vyrozumění o uplatnění pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jí postavené na roveň).

20. Dne [datum] se e-mailem obrátil tehdejší zaměstnanec úpadce Ing. [jméno] [příjmení] na žalovanou se žádostí o potvrzení příjmů na kopii Vyrozumění o uplatnění pohledávky za majetkovou podstatou nebo pohledávky jí postavené na roveň a o zaslání zpět, žalovaná na tento e-mail odpověděla jmenovanému též e-mailem dne [datum] s tím, že potvrzuje přijetí a pohledávku eviduje (důkaz: e-mailová komunikace mezi Ing. [jméno] [příjmení] a žalovanou ze dne [datum] a [datum]).

21. Dne [datum] žalovaná učinila hromadné oznámení zaměstnavatele za březen 2016 ve vztahu k Všeobecné zdravotní pojišťovně (dále jen„ VZP“) stran zaměstnanců – žalobce a [jméno] [příjmení], narozené [datum], s datem změny k [datum]. Shodné hromadné oznámení zaměstnavatele za březen 2016 žalovaná učinila dne [datum] ve vztahu k Oborové zdravotní pojišťovně zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví (dále jen„ OZP“), a to ve vztahu k žalobci s datem změny k [datum] (důkaz: hromadné oznámení zaměstnavatelem ze dne [datum], ze dne [datum]).

22. Žalovaná dne [datum] podala Obvodnímu státnímu zastupitelství pro [část Prahy] k prošetření jednání jednatele dlužníka [jméno] [celé jméno žalobce], narozeného [datum], v insolvenčním řízení s tím, že jednání jmenovaného hrubě ztěžuje výkon funkce insolvenčního správce, ohrožuje právo insolvenčních věřitelů na uspokojení jejich zjištěných pohledávek ze zpeněžení majetku dlužníka a brání náležitému řešení úpadkového stavu dlužníka v insolvenčním řízení, a zajištění náležitého uspořádání majetkových vztahů dlužníka v konkurzu k subjektům dotčeným jeho úpadkem – insolvenčním věřitelům. Z uvedených důvodů požádala žalovaná o prošetření jednání jednatele dlužníka v insolvenčním řízení a o zajištění nepředaného majetku dlužníka, konkrétně položky [číslo] v soupisu majetkové podstaty dlužníka, a to osobního vozu Nissan [anonymizováno] F15 [registrační značka] s tím, že insolvenční správce si toto vozidlo následně převezme od Policie ČR a bude plnit své povinnosti v insolvenčním řízení (důkaz: podnět k prošetření jednání jednatele dlužníka v insolvenčním řízení učiněný žalovanou dne [datum] Obvodnímu státnímu zastupitelství pro [část Prahy]). Dne [datum] požádala žalovaná Policii ČR, Obvodní ředitelství policie [obec] III, služba kriminální policie vyšetřování, odbor hospodářské kriminality 3. oddělení o součinnost při neplnění povinností jednatele dlužníka [jméno] [celé jméno žalobce] v rámci insolvenčního řízení, kdy dlužník žádný majetek ani účetnictví insolvenčnímu správci nepředal a odmítá předat doklady a klíče od čtyř vozidel, která dle aktuálního výpisu z registru silničních vozidel jsou ve vlastnictví dlužníka a o poskytnutí součinnosti při zajištění majetku dlužníka a dokladů dlužníka k tomuto majetku (důkaz: žádost žalované ze dne [datum] adresované Policii ČR – neplnění povinnosti jednatele dlužníka [jméno] [celé jméno žalobce]). O opakované poskytnutí součinnosti při zajištění majetku dlužníka, konkrétně 4 motorových vozidel, jejichž vlastníkem je dlužník, požádala žalovaná policii ČR dne [datum], a to pro neplnění povinností jednatele dlužníka [jméno] [celé jméno žalobce], který dosud uvedený majetek insolvenčnímu správci nepředal, stejně jako ani doklady a klíče od vozidel (žádost o součinnost II. žalované ze dne 29. 1. [číslo] adresovaná Policii ČR).

23. Žalovaná se svými přípisy s datem [datum] obrátila na VZP se žádostí o zaslání přehledu plateb zdravotního pojištění za období od [datum] do září 2020 za žalobce a [jméno] [příjmení], narozenou [datum], na Pražskou správu sociálního zabezpečení o zaslání přehledu plateb sociálního pojištění za uvedené období za oba jmenované a na Finanční úřad pro hl.m. Prahu o zaslání přehledu plateb daně ze mzdy za shodné období za žalobce a opět i za [jméno] [příjmení] [jméno] sdělila dne [datum] žalované, že [celé jméno žalobce] ukončil pracovní poměr ve [právnická osoba] ke dni [datum] s tím, že následující poměr byl až od [datum], [jméno] [příjmení] ukončila pracovní poměr v téže společnosti ke dni [datum] a od [datum] je hrazeno zdravotní pojištění (důkaz: žádosti žalované ze dne [datum] adresované VZP, PSSZ, Finančnímu úřadu pro hl. m. [část Prahy] VZP s datem [datum]).

24. OZP dne [datum] sdělila k žádosti žalované týkající se informace o odvodu pojistného na veřejné zdravotní pojištění plátce [anonymizováno], že pojištěnec [celé jméno žalobce], [datum narození], je u uvedeného plátce dle registru zaměstnán od [datum] dosud, od 4/ 2016 je jediným pojištěncem u uvedené společnosti (důkaz: sdělení OZP ze dne [datum] vč. seznamu pojištěnců, přehledu předpisů a plateb pojistného za období 4/ 2016 – 9/ 2020 a 1/ 2018 dosud). Dle přehledu dob pojištění zpracovaného ke dni [datum] stran žalobce [příjmení] uvedla, že v období od [datum] do [datum] byl od [datum] plátcem zaměstnavatel [anonymizováno], od [datum] stát – 1C2 (důkaz: přehled dob pojištění OZP zpracovaný ke dni [datum]). Žalobci byl od [datum] přiznán plný invalidní důchod, jehož výše od ledna 2007 činila 11 707 Kč měsíčně (důkaz: rozhodnutí [obec] správy sociálního zabezpečení ze dne [datum]). Dle informativního osobního listu důchodového pojištění vyhotoveného ohledně žalobce [příjmení] správou sociálního zabezpečení dne [datum] je žalobce pojištěn od [datum] do [datum] s uvedením druhu doby – zaměstnání, od [datum] do [datum] s uvedením druhu doby – pojištění, od [datum] do [datum] s uvedením druhu doby – náhradní doba – pobírání důchodu, od [datum] do [datum] s uvedením druhu doby – pojištění, od [datum] do [datum] s uvedením druhu doby – náhradní doba – pobírání důchodu shodně tak i v období od [datum] do [datum] (důkaz: informativní osobní list důchodového pojištění žalobce vyhotovený ČSSZ dne [datum]).

25. Ve výplatní pásce žalobce za červen 2015 je uvedeno osobní [číslo] typ PP, [právnická osoba], zdravotní pojišťovna – OZP, úvazek 100 %, základní mzda 36 000 Kč, odpracované dny 14 a odpracované hodiny 112, průměr na dovolenou 71,48 Kč, zůstatek dovolené 21, základní plat 22 909 Kč, dovolená 4 575 Kč, superhrubá mzda 36 829 Kč, spoření 22 560 Kč, přeplatek 0, doplatek 0 (důkaz: výplatní páska na jméno žalobce za červen 2015). Dle hromadného příkazu k úhradě adresovaného [právnická osoba] dne [datum] bez uvedení razítka a podpisu příkazce je uvedeno číslo účtu plátce [číslo], číslo účtu příjemce [bankovní účet] a částka 22 560 Kč (důkaz: hromadný příkaz k úhradě). Dle výpisu ze sporožirového účtu žalobce č. [bankovní účet] byla žalobci poukázána dne [datum] částka 19 746 Kč označena jako spoření/mzda z protiúčtu [bankovní účet] [ulice] – [ulice], následně se shodnými údaji dne [datum] částka 26 049 Kč, dne [datum] částka 26 364 Kč, dne [datum] částka 27 933 Kč, dne [datum] částka 27 750 Kč a dne [datum] částka 27 780 Kč (důkaz: výpis z účtu č. [bankovní účet] majitele – žalobce za období od [datum] do [datum], od [datum] do [datum], od [datum] do [datum], od [datum] do [datum], od [datum] do [datum]). Dne [datum] [právnická osoba] konkrétně p. [příjmení] vyhotovil prohlášení zaměstnavatele, v němž je uvedeno, že žalobce je u LVOS zaměstnán jako výrobní ředitel od roku 1998 na dobu neurčitou s průměrným čistým měsíčním příjmem za poslední 3 měsíce 71 155 Kč, průměrným čistým měsíčním příjmem za poslední zdaňovací období 25 494 Kč, hrubým ročním příjmem bez pojistného za poslední zdaňovací období 387 900 Kč (důkaz: prohlášení zaměstnavatele ze dne [datum] pro [právnická osoba]). 26. [jméno] [celé jméno žalobce] v rámci svého prohlášení s úředně ověřeným podpisem dne [datum] ke kontaktům s insolvenční správkyní, uvedl, že první kontakt se správkyní byl společně s ostatními zaměstnanci v hotelu [příjmení] – [anonymizováno] v [obec] [anonymizováno], kde tato informovala zaměstnance o vyhlášení insolvence. Druhý kontakt byl cca týden od prvního setkání v ulici [ulice] v [obec a číslo], kam nebyla možnost vstoupit z důvodu dluhu na nájemném, v objektu byly veškeré účetní doklady, materiál, strojní vybavení, skladové zásoby, ostatní majetek zaměstnanců. Správkyně nezdokumentovala majetek, nepořídila ani fotografie strojního vybavení ani zásob. Další kontakt [jméno] [celé jméno žalobce] se správkyní byl cca 3 týdny po předchozím kontaktu v její kanceláři na [anonymizováno] z její iniciativy, po příjezdu [jméno] [celé jméno žalobce] na něho insolvenční správkyně neměla čas, dala mu ke kontrole dlužné faktury, které měl rozdělit na ty, které uznává a na ty, ke kterým má výhrady. Rovnou si domluvil s insolvenční správkyní další schůzku, v dohodnutém termínu správkyně v sídle nebyla, jednání se neuskutečnilo, další setkání nebylo, [jméno] [celé jméno žalobce] očekával, že se správkyně ozve a domluví si další termín jednání, což se nestalo a [jméno] [celé jméno žalobce] správkyni dále nekontaktoval (důkaz: prohlášení [jméno] [celé jméno žalobce] s úředně ověřeným podpisem jmenovaného dne [datum]).

27. Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví dne [datum] doručila insolvenčnímu soudu úpadce přihlášku nezajištěné pohledávky ve výši 116 100 Kč z důvodu nehrazení pojistného na veřejném zdravotním pojištění za pojištěnce OZP ve správné výši a včas a dále penále ve výši 22 134 Kč, celkovou výši pohledávky ve výši 138 234 Kč splatnou od [datum], dále nezajištěnou pohledávku ve výši 89 784 Kč ze stejného titulu a penále ve výši 42 153 Kč, celkem ve výši 131 937 Kč, splatnou od [datum] a třetí nezajištěnou pohledávku ve výši 95 626 Kč ze stejného titulu s penálem ve výši 23 746 Kč, s celkovou výší pohledávky 119 372 Kč splatnou od [datum], s celkovou výší všech přihlášených pohledávek v částce 389 543 Kč (důkaz: přihláška pohledávky OZP, záznam o ověření elektronického podání doručeného na elektronickou podatelnu Městského soudu v Praze).

28. Úřad práce ČR – Krajská pobočka pro hlavní město Prahu oznámil dne [datum] Městskému soudu v Praze v rámci insolvenčního řízení dlužníka uspokojení splatných mzdových nároků zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele [anonymizováno] s tím, že v příloze je uveden seznam zaměstnanců a výše mzdových nároků, které byly zaměstnancům vyplaceny; dle tohoto seznamu byly mzdové nároky vyplaceny zaměstnanci [jméno] [příjmení] (důkaz: oznámení ÚP ČR ze dne [datum] adresované insolvenčnímu soudu úpadce, příloha k oznámení – seznam zaměstnanců).

29. Žalovaná dne [datum] navrhla insolvenčnímu soudu, aby uložil věřiteli [celé jméno žalobce], který uplatnil Vyrozumění o uplatnění pohledávky za majetkovou podstatou nebo pohledávky postavené jí naroveň částku ve výši 1 332 000 Kč jako pracovně právní pohledávku dlužníkova zaměstnance z titulu splatné náhrady mzdy ve výši průměrného výdělku za období od měsíce března 2016 do měsíce března 2019 podat žalobu na určení (důkaz: návrh na podání určovací žaloby ze dne [datum]). Shodný návrh byl žalovanou podán téhož dne i stran věřitele [jméno] [příjmení], narozené [datum], která uplatnila shodnou částku jako žalobce ze stejného titulu (důkaz: návrh na podání určovací žaloby ze dne [datum]). Insolvenční soud svým usnesením ze dne [datum] v insolvenční věci dlužníka při výkonu dohledací činnosti vyzval věřitele [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalobce], aby do 30 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí podali u insolvenčního soudu žalobu na určení pořadí jimi uplatněné pohledávky (důkaz: usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [spisová značka]). Žalobce podal dne [datum] k insolvenčnímu soudu v [obec] žalobu na určení pořadí uplatněné pohledávky ve výši 1 332 000 Kč s datem [datum], Vrchní soud v Praze usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], [číslo jednací] rozhodl, že k projednání a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka], tj. o žalobě na určení pořadí pohledávky jsou v I. stupni věcně příslušné okresní soudy a po právní moci tohoto usnesení bude věci postoupena Okresnímu soudu v Kladně, usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Usnesením Okresního soudu v Kladně ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], soud rozhodl, že řízení se přerušuje do pravomocného skončení řízení o zaplacení částky 1 476 000 Kč vedeného u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. [spisová značka] (důkaz: návrh na podání určovací žaloby ze dne [datum] ve vztahu k žalobci, návrh na podání určovací žaloby ze dne [datum] ve vztahu k [jméno] [příjmení], žaloba s datem [datum] ve věci vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. [spisová značka], usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], [číslo jednací] a usnesení Okresního soudu v Kladně č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]). 30. [jméno] [příjmení] podala k Okresnímu soudu v Kladně dne [datum] žalobu na zaplacení částky 1 476 000 Kč sestávající z částky 1 368 000 Kč z titulu náhrady mzdy za období od března 2016 do dubna 2016 a z částky 108 000 Kč z titulu odstupného ve výši trojnásobku průměrného výdělku jmenované proti insolvenční správkyni úpadce tj. [právnická osoba] Mgr. Et Mgr. [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] žalobu odůvodnila tvrzením, že byla na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] zaměstnankyní [právnická osoba]. V pracovní smlouvě byla sjednána měsíční mzda L. [příjmení] ve výši 36 000 Kč. V důsledku překážek v práci na straně zaměstnavatele tj. dlužníka nebyl L. [příjmení] počínaje měsícem lednem roku 2016 umožněn řádný výkon práce. Dne [datum] došlo u dlužníka k prohlášení konkurzu, insolvenční správkyní je žalovaná. V únoru 2019 byla žalovanou [příjmení]. [příjmení] zaslána výpověď pracovní smlouvy, k ukončení pracovního poměru L. [příjmení] tak došlo ke dni [datum] (důkaz: žaloba ze dne [datum] podaná u OS v Kladně dne [datum], řízení je vedeno pod sp. zn. [spisová značka]). Pracovní smlouva s datem [datum] byla uzavřena mezi dlužníkem jako zaměstnavatelem a L. [příjmení] jako zaměstnancem se sjednáním druhu práce – obchodní ředitelka, místem výkonu práce - [adresa], [obec a číslo] - [část obce], dnem nástupu do práce dne [datum], pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou a byl sjednán způsob odměňování s tím, že zaměstnanci za vykonanou práci přísluší měsíční mzda, která činí 36 000 Kč a je splatná v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém na ni zaměstnanci vznikl nárok s pravidelným termínem výplaty 12. dne v kalendářním měsíci, v němž je mzda splatná, která bude zaměstnanci vyplacena převodem na účet zaměstnance a v mimořádných případech lze mzdu vyplatit hotovostně (důkaz: pracovní smlouva L. [příjmení] s datem [datum]). Znalec [celé jméno znalce], z oboru kriminalistika – odvětví technické zkoumání písemností na soudem zadaný znalecký úkol, jaké je stáří dokumentu - pracovní smlouvy L. [příjmení] s datem [datum], odpověděl, že datum vyhotovení předložené pracovní smlouvy [datum] neodpovídá způsobu vyhotovení. První tři listy předložené sporné pracovní smlouvy nemohly být vytištěny k datu [datum], neboť použitá laserová tiskárna KONICA MINOLTA nebyla ještě v této době k dispozici. [příjmení] 4 je vyhotovena a vytištěna odlišně od strany 1 – 3 pracovní smlouvy. Na sporné pracovní smlouvě s datem [datum] není použito razítko, jaké je otištěno na srovnávacích písemnostech z let 2007 – 2011, ale je použito razítko, které se vyskytuje na písemnostech až po roce 2013. Vývoj individuálních znaků nasvědčuje jeho použití až po roce 2014. Na další znalecký úkol, zda podpisy stran na 4. listu smlouvy byly učiněny k datu [datum] nebo později, znalec uvedl, že určení doby nánosu psací pasty na povrch papíru není možné určit, neboť celosvětově nejsou vypracovány adekvátní analytické metody, kterými by bylo možné toto stanovit (důkaz: znalecký posudek [číslo] vyhotovený dnem [datum] znalcem z oboru kriminalistiky a písmoznalectví [celé jméno znalce]).

31. Soud na základě provedeného dokazování shora uvedenými důkazy dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci:

32. Žalobce uzavřel s dlužníkem pracovní smlouvu na druh práce – výrobní ředitel, místo výkonu práce [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo], den nástupu do práce [datum], dobu trvání pracovního poměru neurčitou a měsíční mzdu ve výši 36 000 Kč se splatností v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém na ni vznikl žalobci nárok s pravidelným termínem výplaty 12. dne v kalendářním měsíci, v němž je mzda splatná převodem na účet žalobce, v mimořádných případech s možností výplaty hotovostně. [jméno] [celé jméno žalobce], jednatel [příjmení] je autorem podpisu zaměstnavatele, jedná se o jeho pravý podpis a je i pisatelem údaje o datu [datum] u tohoto podpisu na pracovní smlouvě žalobce s datem 21. 12 2007 [celé jméno žalobce] je autorem podpisu zaměstnance, jedná se o jeho pravý podpis, je i pisatelem údaje o datu [datum] u tohoto podpisu na pracovní smlouvě s datem [datum] a autorem i podpisu na jednotlivých listech této pracovní smlouvy, jedná se o jeho pravé podpisy. Datum vyhotovení pracovní smlouvy [datum] neodpovídá způsobu vyhotovení, první 3 listy pracovní smlouvy nemohly být vytištěny k uvedenému datu [datum] z důvodu, že použitá laserová tiskárna KONICA MINOLTA nebyla ještě v této době k dispozici, strana 4 je vyhotovena a vytištěna odlišně od stran 1 až 3 pracovní smlouvy. Na pracovní smlouvě s datem [datum] je použito razítko, které se vyskytuje na písemnostech až po roce 2013 a vývoj individuálních znaků nasvědčuje jeho použití až po roce 2014. Učinění doby nánosu psací pasty na povrch papíru není možné určit. Společníky [anonymizováno] jsou žalobce, [jméno] [příjmení], partnerka žalobce a dále bratr žalobce [jméno] [celé jméno žalobce], který je jednatelem [právnická osoba] jednající jejím jménem navenek. Vyhláškou Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] čj. [spisová značka] bylo oznámeno zahájení insolvenční řízení dlužníka [anonymizováno] ke dni [datum] k návrhu insolvenčního věřitele [právnická osoba] Usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] čj. [spisová značka] ve věci dlužníka [anonymizováno] soud rozhodl o zastavení insolvenčního řízení z důvodu zpětvzetí insolvenčního návrhu navrhovatelem před vydáním rozhodnutí o úpadku. Následně se insolvenční navrhovatel [právnická osoba], se svým návrhem ze dne [datum] domáhal rozhodnutí insolvenčního soudu o úpadku téhož dlužníka tj. [právnická osoba] s odůvodněním, že má vůči dlužníku vykonatelné pohledávky ve výši 1 220 557 Kč s příslušenstvím ze smluv o zápůjčce uzavřených s dlužníkem dne [datum] a dne [datum]. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum] v insolvenčním řízení sp. zn. [spisová značka] byl zjištěn úpadek dlužníka [anonymizováno], na jeho majetek byl prohlášen konkurs a insolvenčním správcem byla ustanovena žalovaná. Dne [datum] odeslala žalovaná do sídla dlužníka písemnou výzvu s datem [datum], kterou vyzvala statutární orgán dlužníka, tj. jednatele [jméno] [celé jméno žalobce] k poskytnutí součinnosti insolvenční správkyni, konkrétně o sdělení informací a odevzdání listin včetně aktuálního seznamu zaměstnanců dlužníka k datu prohlášení konkursu a výše závazků k zaměstnancům k tomuto datu s podklady pro příslušný úřad práce, který bude nároky zaměstnanců posuzovat, zásilka byla uložena na poště dne [datum]. Žalovaná v dubnu 2016 v rámci insolvenčního řízení dlužníka adresovala k rukám zaměstnanců dlužníka poučení ve vztahu k pohledávkám za majetkovou podstatou a pohledávkám postaveným jim na roveň, jejich uplatněním v insolvenčním řízení podáním tzv. Vyrozumění o uplatnění pohledávky za majetkovou podstatou nebo pohledávky jí postavené na roveň, jehož přílohami jsou listiny dokládající existenci věřitele a údaje uvedené ve Vyrozumění. V březnu 2016 Úřad práce – Krajská pobočka pro hlavní město Prahu oznámil insolvenčnímu soudu dlužníka, že uspokojil splatné mzdové nároky zaměstnance dlužníka [jméno] [příjmení]. V dubnu 2016 OZP jako věřitel přihlásila v insolvenčním řízení dlužníka svou pohledávku v celkové výši 389 543 Kč sestávající z neuhrazeného pojistného na veřejném zdravotním pojištění za pojištěnce OZP, kteří jsou zaměstnanci úpadce a z penále za období od [datum] do [datum]. V květnu 2016 žalovaná potvrdila přijetí Vyrozumění o uplatnění pohledávky za majetkovou podstatou nebo pohledávky jí postavené na roveň od zaměstnance úpadce Ing. [jméno] [příjmení], který současně žádal o potvrzení příjmů na kopii a zaslání zpět. Dle žalovanou vyhotoveného přehledu pohledávek dle § 169 insolvenčního zákona zaměstnanců dlužníka k datu [datum] se přihlásilo celkem 6 zaměstnanců s celkovým objemem svých pohledávek ve výši 208 302 Kč (z titulu mzdy, odstupného, proplacení dovolené), u 4 z nich byly návrhy uspokojeny Úřadem práce – Krajská pobočka pro hlavní město Prahu, u 2 z nich nikoliv, jedním z nich byla [jméno] [příjmení]. Dne [datum] se konalo v insolvenční věci dlužníka u insolvenčního soudu přezkumné jednání a první schůze věřitelů. Insolvenční správkyně byla osobně přítomna, dlužník byl předvolán, přítomen nebyl. Do insolvenčního řízení se přihlásilo 49 věřitelů s 58 přihláškami pohledávek v celkové výši přes 20 000 000 Kč, pohledávky zaměstnankyně úpadce [jméno] [příjmení] dle § 169 insolvenčního zákona nebyly insolvenční správkyní ani dlužníkem popřeny.

33. Žalovaná v dubnu 2017 podala k Obvodnímu státnímu zastupitelství pro [část Prahy] k prošetření jednání jednatele dlužníka [jméno] [celé jméno žalobce] v insolvenčním řízení dlužníka z důvodu, že jednání jmenovaného hrubě ztěžuje výkon její funkce insolvenčního správce, brání náležitému řešení úpadkového stavu dlužníka a požádala proto o prošetření jednání jednatele dlužníka v insolvenčním řízení a o zajištění nepředaného majetku, konkrétně osobního vozidla v užívání jednatele dlužníka. Ze stejného důvodu požádala žalovaná v září 2018 o součinnost při zajištění majetku dlužníka, konkrétně 4 motorových vozidel a dokladů k tomuto majetku policii, kterou opakovaně požádala o shodné v lednu 2019, neboť jednatel dlužníka dosud majetek dlužníka insolvenční správkyni nepředal. Jednatel dlužníka [jméno] [celé jméno žalobce] se v rámci svého prohlášení s úředně ověřeným podpisem dne [datum] vyjádřil ze svého pohledu ke spolupráci – součinnosti s insolvenční správkyní, kdy podle něho tato součinnost z jeho strany byla poskytována.

34. Žalobce výzvou ze dne [datum] sdělil žalované, že je u dlužníka od [datum] na základě pracovní smlouvy zaměstnán na pozici výrobního ředitele za mzdu 36 000 Kč měsíčně, že dosud nebyl ukončen jeho pracovní poměr a žalovanou vyzval k zaplacení náhrady mzdy za období od března 2016 do současné doby. Výzvou ze dne [datum] urgoval uplatnění nároku na vyplacení mzdy. Žalovaná na uvedené výzvy žalobce reagovala vyjádřením ze dne [datum] sdělením, že dlužník a jednatel dlužníka neposkytuje žalované součinnost, dosud jí nepředal seznam zaměstnanců k okamžiku prohlášení konkursu, ani dokumenty s pracovními poměry souvisejícími, že se žalobce nezúčastnil žádného jednání žalované se zaměstnanci (kteří s žalovanou komunikovali a žalovaná s nimi ukončila pracovní poměr), se žalovanou nekomunikoval. Současně požádala žalobce o zaslání pracovní smlouvy k posouzení nároku žalobce a dala žalobci výpověď z pracovního poměru dle § 52 písm. a) zákoníku práce z důvodu zrušení zaměstnavatele. Advokát JUDr. [jméno] [příjmení], kterému žalobce udělil plnou moc k zastupování žalobce v insolvenčním řízení dlužníka, podal k insolvenčnímu soudu Vyrozumění o uplatnění pohledávky za majetkovou podstatou nebo pohledávky jí postavené na roveň s datem [datum], kterým žalobce uplatnil pracovněprávní pohledávku ve výši 1 332 000 Kč z titulu náhrady mzdy se shodným skutkovým zdůvodněním uvedeným v žalobě v tomto řízení. Spolu s „ Vyrozuměním“ ze dne [datum] byla žalované dne [datum] poprvé žalobcem doručena i kopie pracovní smlouvy s datem [datum]. V červnu 2019 žalovaná navrhla insolvenčnímu soudu, aby uložil věřitelům [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení], kteří uplatnili své pohledávky za majetkovou podstatou nebo pohledávky jí na roveň postavené doručené žalované dne [datum] pro každého ze jmenovaných ve výši 1 332 000 Kč z titulu splatné náhrady mzdy ve výši průměrného výdělku za období od března 2016 do března 2019, podat do 30 dnů u insolvenčního soudu žalobu na určení pořadí uplatněné pohledávky. Insolvenční soud uvedeným návrhům insolvenční správkyně vyhověl a vyzval oba věřitele k podání těchto žalob, což věřitelé splnili, žalobce konkrétně dne [datum]. Následně Vrchní soud v Praze rozhodl, že k projednání a rozhodnutí věci, tj. žaloby na určení pohledávky, jsou věcně příslušné okresní soudy a že po právní moci rozhodnutí bude věc postoupena Okresnímu soudu v Kladně, který řízení vedené pod sp. zn. [spisová značka] přerušil do doby pravomocného skončení tohoto řízení, tj. řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka].

35. Žalobce je pojištěncem OZP, dle registru je zaměstnán od [datum] dosud (od dubna 2016 jako jediný zaměstnanec) u plátce odvodů pojistného na veřejné zdravotní pojištění, a to [anonymizováno]. Dle přehledu dob pojištění byl od [datum] plátcem pojištění žalobce dlužník, tj. [právnická osoba], od [datum] stát. Žalobci byl přiznán plný invalidní důchod od [datum] s měsíční výší od [datum] v částce 11 707 Kč. Dle informativního osobního listu důchodového pojištění žalobce má žalobce uveden v přehledu dob pojištění druh doby zaměstnání od [datum] do [datum], od [datum] do [datum] má uveden druh doby – pojištění s tím, že od [datum] do [datum] má uvedenu náhradní dobu pojištění – pobírání důchodu. Žalobci za červen 2015 [právnická osoba] vypočetla superhrubou mzdu za 112 odpracovaných hodin při základní mzdě 36 000 Kč na částku 36 829 Kč, spoření na částku 22 560 Kč, přeplatek a doplatek na nulovou částku. Žalobce je majitelem účtu u [právnická osoba], na tento účet žalobce byly z účtu LVOS poukázány částky s popisem spoření/mzda dne [datum] ve výši 19 746 Kč, dne [datum] ve výši 26 049 Kč, dne [datum] ve výši 26 364 Kč, dne [datum] ve výši 27 933 Kč, dne [datum] ve výši 27 750 Kč a dne [datum] ve výši 27 780 Kč.

36. V říjnu 2020 se žalovaná obrátila se žádostí o poskytnutí součinnosti stran žalobce a [jméno] [příjmení], konkrétně o zaslání za období od [datum] do září 2020 přehledu plateb zdravotního pojištění, sociálního pojištění, daně ze mzdy, odpověď obdržela od VZP, kdy stran [jméno] [příjmení] bylo uvedeno, že ta ukončila pracovní poměr ke dni [datum] a od [datum] je hrazeno zdravotní pojištění. [jméno] [příjmení] podala k Okresnímu soudu v Kladně v květnu 2019 žalobu na zaplacení částky 1 476 000 Kč sestávající z částky 1 368 000 Kč z titulu náhrady mzdy za období od března 2016 do dubna 2016 a z částky 108 000 Kč z titulu odstupného ve výši trojnásobku průměrného výdělku jmenované proti insolvenční správkyni úpadce tj. Mgr. et Mgr. [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] žalobu odůvodnila shodným tvrzením jako žalobce, tj. že byla na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] zaměstnankyní [právnická osoba]. V důsledku překážek v práci na straně zaměstnavatele tj. dlužníka nebyl L. [příjmení] počínaje měsícem lednem roku 2016 umožněn řádný výkon práce. Dne [datum] došlo u dlužníka k prohlášení konkurzu, insolvenční správkyní je žalovaná, která L. [příjmení] v únoru 2019 zaslala výpověď pracovní smlouvy. Pracovní smlouva L. [příjmení] s datem [datum] byla uzavřena mezi dlužníkem jako zaměstnavatelem a L. [příjmení] jako zaměstnancem se sjednáním druhu práce – obchodní ředitelka, místem výkonu práce - [adresa], [obec a číslo] - [část obce], dnem nástupu do práce dne [datum], pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou s tím, že zaměstnanci za vykonanou práci přísluší měsíční mzda, která činí 36 000 Kč a byla sjednána její splatnost. Datum vyhotovení této pracovní smlouvy [datum] neodpovídá dle znalce způsobu vyhotovení, první tři listy pracovní smlouvy nemohly být vytištěny k datu [datum], neboť použitá laserová tiskárna KONICA MINOLTA nebyla ještě v této době k dispozici, strana 4 je vyhotovena a vytištěna odlišně od strany 1 – 3 pracovní smlouvy. Na pracovní smlouvě s datem [datum] není použito razítko, jaké je otištěno na srovnávacích písemnostech z let 2007 – 2011, ale je použito razítko, které se vyskytuje na písemnostech až po roce 2013. Vývoj individuálních znaků nasvědčuje jeho použití až po roce 2014. Určení doby nánosu psací pasty na povrch papíru není možné určit, neboť celosvětově nejsou vypracovány adekvátní analytické metody, kterými by bylo možné toto stanovit.

37. Vzhledem k době, kdy došlo k právnímu jednání žalobce v souvislosti s pracovní smlouvou ze dne [datum], které je relevantní pro posouzení nároků žalobce, jež jsou předmětem tohoto řízení, je třeba projednávanou věc i v současnosti posuzovat podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění účinném do 30. 9. 2015 a v souladu s ustanovením § 4 zák. práce subsidiárně též podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o.z.“) ve znění účinném ke shodnému období právního jednání žalobce stran pracovní smlouvy ze dne [datum] tj. od [datum].

38. Podle § 33 odst. 1 zák. práce, pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak.

39. Podle § 34 odst. 1 zák. práce, pracovní smlouva musí obsahovat a) druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat, b) místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce podle písm. a) vykonávána, c) den nástupu do práce. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, pracovní smlouva musí být uzavřena písemně.

40. Podle ustanovení § 208 zák. práce, nemohl-li zaměstnanec konat práci pro jiné překážky na straně zaměstnavatele, než jsou uvedeny v § 207, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku; to neplatí, bylo-li uplatněno konto pracovní doby (§ 86 a 87).

41. Jinými překážkami v práci na straně zaměstnavatele se v širším smyslu rozumí veškeré překážky v práci vymezené v § 208, 209 a 210. V užším smyslu se pak jedná o určitou zbytkovou kategorii blíže nespecifikovaných případů upravenou v § 208, kdy zaměstnavatel neplní nebo nemůže plnit svoji povinnost přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy z důvodů na své straně a současně se nejedná o překážku v práci podle § 207 (prostoj, živelní událost, nepříznivé povětrnostní vlivy), § 209 (částečná nezaměstnanost) nebo § 210 (doba strávená na pracovní cestě jinak než plněním pracovních úkolů). Není přitom rozhodné, zdali nemožnost přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy byla zapříčiněna objektivní skutečností nebo ji zaměstnavatel způsobil sám. Zaměstnanci za dobu trvání jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele, pro kterou nepracuje, přísluší na základě § 208 náhrada mzdy ve výši jeho průměrného výdělku. Touto konstrukcí se sleduje, aby zaměstnanci byla nahrazena ztráta na výdělku vzniklá z důvodu na straně zaměstnavatele. Nejvyšší soud opakovaně upozornil na to, že zaměstnanec má právo na náhradu mzdy z titulu jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele pouze tehdy, je-li sám připraven, schopen a ochoten konat práci podle pracovní smlouvy, tj. nemohl-li konat práci jen v důsledku postupu zaměstnavatele (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 4690/2009, komentář [příjmení] - online k § 208, zák. práce, 3. vydání, 2019).

42. Podle § 67 odst. 1 písm. a), b) a c) zák. práce, zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně a) jednonásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než jeden rok, b) dvojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň jeden rok a méně než dva roky, c) trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň dva roky. Podle odst. 3 a 4 citovaného ustanovení, pro účely odstupného se průměrným výdělkem rozumí průměrný měsíční výdělek. Odstupné je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplatit po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se písemně nedohodne se zaměstnancem na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty.

43. Podle ustanovení § 352 zák. práce, průměrným výdělkem zaměstnance se rozumí průměrný hrubý výdělek, nestanoví-li pracovněprávní předpisy jinak. Podle ustanovení § 353 odst. 1 a 2 zák. práce, průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období. Za odpracovanou dobu se považuje doba, za kterou zaměstnanci přísluší mzda nebo plat. Podle ustanovení § 354 odst. 1 a 2 zák. práce, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí. Průměrný výdělek se zjistí k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období. Podle ustanovení § 355 odst. 1 zák. práce, jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, použije se pravděpodobný výdělek. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy nebo platu, které by zřejmě dosáhl; při tom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.

44. Podle § 552 o.z. o právní jednání nejde, nebyla-li zjevně projevena vážná vůle.

45. Takovéto jednání se považuje za jednání zdánlivé, tj. za jednání, na které se hledí, jako kdyby k němu nikdy nedošlo. Zdánlivým právním jednáním je též simulované právní jednání, při němž strany pouze předstírají vůli učinit právní jednání, aniž by takovou vůli ve skutečnosti měli.

46. Podle § 554 o.z. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.

47. Podle § 555 odst. 1 a 2 o. z. právní jednání se posuzuje podle svého obsahu. Má-li být určitým právním jednáním zastřeno jiné právní jednání, posoudí se podle jeho pravé povahy.

48. Podle § 609 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

49. Dle § 629 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

50. Z hlediska právního hodnocení věci dle shora citovaných ustanovení zákoníku práce a občanského zákoníku dospěl soud z níže uvedených důvodů k závěru o nedůvodnosti obou nároků uplatňovaných žalobcem v žalobě, kterou v plném rozsahu zamítl.

51. Pro rozhodnutí o nárocích žalobce je stěžejní posouzení, zda žalobci vznikl jím tvrzený pracovní poměr u [právnická osoba] a zda tento pracovní poměr trval včetně žalovaného období, za které žalobce požaduje náhradu mzdy tj. od března 2016 do dubna 2019. Žalobce tvrdí, že jeho pracovní poměr u [anonymizováno] vznikl na základě pracovní smlouvy s datem [datum] uzavřené mezi ním jako zaměstnancem a [právnická osoba] jako zaměstnavatelem.

52. Podle § 132 o. s. ř. důkazy hodnotí soud podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci.

53. Při uvedeném způsobu hodnocení v řízení provedených důkazů a přihlédnutí ke všemu, co v řízení vyšlo najevo včetně tvrzení účastníků soud dospěl stran posouzení právního jednání spočívajícího v uzavření pracovní smlouvy s datem [datum] k závěru, že touto smlouvou pracovní poměr žalobce založen nebyl, neboť šlo o právní jednání simulované, při kterém ani jedna ze stran smlouvy zjevně neprojevila vážnou vůli, když ve skutečnosti nechtěly vyvolat všechny právní následky, které byly obsahem jinak formálně projevené vůle, ale zastíraly„ dohodu o poskytnutí podpory žalobci při zajištění podmínek pro získání náhrady mzdy pro překážky na straně zaměstnavatele dle § 208 zák. práce“. K tomuto závěru soud vedlo několik níže uvedených a v řízení prokázaných důležitých skutečností.

54. Za prvé ohledně pracovní smlouvy žalobce ze dne [datum] bylo v řízení znaleckými posudky prokázáno jednak to, že tuto smlouvu podepsal žalobce a za [právnická osoba] její jednatel [jméno] [celé jméno žalobce], a dále především to, že nebyla vyhotovena k datu [datum], ale až o několik let později, konkrétně po roce 2014. Skutečnosti stran pracovní smlouvy žalobce byly znaleckými posudky prokázány i ohledně pracovní smlouvy partnerky žalobce [jméno] [příjmení], která dle své pracovní smlouvy též ze dne [datum] měla zastávat u [právnická osoba] od [datum] pracovní pozici obchodní ředitelky a stejně jako žalobce se u podepsaného soudu domáhá naprosto shodných nároků co do základu, tak i výše a se shodným skutkovým odůvodněním.

55. Za další, společníky [anonymizováno] jsou od jejího vzniku žalobce, partnerka žalobce [jméno] [příjmení] a bratr žalobce [jméno] [celé jméno žalobce], který je i jednatelem [anonymizováno] jednající jménem společnosti. Společnost [anonymizováno] měla prokazatelně v roce 2015 finanční problémy v podobě neuhrazených závazků, o čemž svědčí v řízení prokázaná historie insolvenčních řízení dlužníka. První insolvenční řízení bylo zahájeno již dne [datum], druhé bezprostředně po zastavení prvého pro zpětvzetí návrhu insolvenčním navrhovatelem dne [datum] k návrhu insolvenčního navrhovatele, jež evidoval za dlužníkem neuhrazené pohledávky ze smluv o zápůjčkách z prosince 2014 a února 2015, tedy z doby, kdy [anonymizováno] měla neuhrazené závazky již i vůči jiným subjektům. V březnu 2016 byl v rámci druhého insolvenčního řízení zjištěn úpadek dlužníka, na jeho majetek byl prohlášen konkurs a insolvenční správkyní byla ustanovena žalovaná. Vzhledem k závěru znalce o datu vyhotovení pracovní smlouvy žalobce po roce 2014 byla tato smlouva nepochybně uzavřena už v období ekonomických problémů [právnická osoba], jež ovlivňovaly i realizaci předmětu činnosti této společnosti včetně výroby a pro které byla zahájena insolvenční řízení a stranám smlouvy vzhledem k faktu, že obě jsou společníky dlužníka a jedna ze stran i jednatelem, musely být v době uzavření smlouvy všechny tyto skutečnosti známy.

56. Žalobce, přestože ve svém podání ze dne [datum] uvedl, že mu mzda nebyla vyplácena více než dva roky před prohlášením konkursu a v podání ze dne [datum] tvrdil, že po dobu 24 měsíců před prohlášením konkursu mu mzda byla vyplácena nepravidelně, se neobrátil na příslušný úřad práce stran uspokojení svých splatných mzdových nároků zaměstnance při platební neschopnosti zaměstnavatele, a ani nárok na úhradu dlužné mzdy neuplatnil v insolvenčním řízení dlužníka, když postup uplatnění mu znám byl, neboť jím následně o několik let později uplatnil nárok na náhradu mzdy pro překážky v práci na straně zaměstnavatele. Navíc i žalovaná bezprostředně poté, kdy byla ustanovena insolvenční správkyní, v březnu 2016 k rukám zaměstnanců dlužníka adresovala poučení stran uplatnění jejich mzdových nároků podáním v insolvenčním řízení vyplněného formuláře Vyrozumění o uplatnění pohledávky za majetkovou podstatou nebo pohledávky jí postavené na roveň s doložením skutečností zde uvedených připojením příloh, které dokládají existenci věřitele a existenci údajů zde uvedených. Na toto poučení reagovali ostatní zaměstnanci dlužníka, v řízení byla prokázána jejich aktivita ve vztahu k uspokojení pracovněprávních nároků, kdy se svými nároky (nároky na úhradu dlužné mzdy, na proplacení dovolené) se přihlásilo 6 zaměstnanců, nároky 4 z nich byly uspokojeny prostřednictvím úřadu práce, dvou z nich pak v insolvenčním řízení dlužníka stejně jako dalšího zaměstnance Ing. [jméno] [příjmení], který s žalovanou o uvedeném komunikoval e-mailem. Žalobce však žalovanou poprvé od prohlášení konkursu na majetek dlužníka a ustanovení žalované do funkce insolvenční správkyně v březnu 2016 kontaktoval až více jak dva roky poté v červenci 2018, kdy po žalované požadoval úhradu mzdových nároků, a to písemnou výzvou ze dne [datum], v níž žalované sdělil svou pracovní pozici výrobního ředitele, kterou zastává u dlužníka od [datum], výši sjednané mzdy a žádal náhradu mzdy od března 2016 do současné doby, pracovní smlouvu nedoložil, splnění výzvy pak urgoval písemně výzvou ze dne [datum]. Žalobce sice v řízení tvrdil, že žalovaná po celou dobu probíhajícího insolvenčního řízení nereagovala na žádné výzvy žalobce, toto své tvrzení však neprokázal, neboť k důkazu označil jen shora uvedené dvě výzvy, které prokazují aktivitu žalobce v souvislosti s jeho mzdovými nároky v rámci insolvenčního řízení dlužníka až z období roků 2018 – 2019, přestože žalovaná insolvenční správkyní byla ustanovena již v březnu 2016. Žalovaná na uvedené výzvy reagovala písemným sdělením ze dne [datum], v němž žalobce současně požádala o zaslání jeho pracovní smlouvy. Žalobce uvedenému vyhověl, když dne [datum] podal v insolvenčním řízení dlužníka Vyrozumění o uplatnění pohledávky za majetkovou podstatou nebo pohledávky jí postavené na roveň ve výši 1 332 000 Kč a připojil kopii pracovní smlouvy ze dne [datum].

57. Za další důležitou skutečnost při hodnocení právního jednání - uzavření pracovní smlouvy žalobce považuje soud i chování jednatele dlužníka [jméno] [celé jméno žalobce], jednoho ze tří společníků a bratra žalobce, v rámci insolvenčního řízení, neboť toto chování žalované ztížilo výkon její funkce a stran zaměstnanecké agendy úpadce žalovaná získala informace jen díky spolupráci samotných zaměstnanců (mezi nimiž žalobce nebyl) při uplatnění jejich mzdových nároků krátce po prohlášení konkursu na majetek dlužníka. Žalovaná bezprostředně poté, kdy byla v březnu 2016 ustanovena insolvenční správkyní, vyzvala jednatele dlužníka [jméno] [celé jméno žalobce] k poskytnutí součinnosti mj. i ke sdělení informací a odevzdání listin včetně aktuálního seznamu zaměstnanců dlužníka ke dni prohlášení konkursu. Jednatel žalované však potřebnou součinnost při výkonu její funkce neposkytl, a to ani ve vztahu k zaměstnancům dlužníka, minimálně alespoň sdělením potřebných informací ohledně těchto zaměstnanců, když výzvu insolvenční správkyně si na poště vůbec nevyzvedl. Následně dokonce komplikoval i předání majetku úpadce, což insolvenční správkyni vedlo jednak k podání podnětu na prošetření jednání jednatele dlužníka v insolvenčním řízení na státní zastupitelství a dále k opakované žádosti o součinnost při předání majetku dlužníkem na policii. Důkaz předložený žalobcem k prokázání poskytované součinnosti jednatele dlužníka, a to prohlášení jednatele [jméno] [celé jméno žalobce] ze dne [datum] s úředně ověřeným podpisem jmenovaného, není dle názoru soudu způsobilý prokázat opak, a to vzhledem ke snížené hodnověrnosti tohoto důkazu v důsledku v řízení prokázané spoluúčasti jednatele dlužníka na vyhotovení antidatované pracovní smlouvy nejen žalobce, ale i [jméno] [příjmení].

58. Podle shora citovaného ustanovení § 33 odst. 1 zák. práce se pracovní poměr zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Po prokázání skutečnosti stran data vyhotovení pracovní smlouvy žalobce a následném poučení žalobce soudem dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k doplnění tvrzení a označení důkazů stran vzniku a trvání pracovního poměru žalobce a faktického výkonu sjednaného druhu práce u [právnická osoba] žalobce setrval na tvrzení, že u uvedené společnosti zastával pracovní pozici výrobního ředitele, doplnil tvrzení o uvedení, jaké konkrétní činnosti vykonával v rámci tohoto druhu práce a změnil datum výkonu práce z [datum] (uvedeno v žalobě) na [datum], kdy byla [právnická osoba] založena. K prokázání těchto doplněných tvrzení žalobce označil důkaz (potvrzení o výši mzdy žalobce pro KB z [datum] - viz bod 25 odůvodnění) a současně odkázal na důkazy, které již označil v podáních před poučením soudem (výpisy z účtu žalobce z let 2007 2014, výplatní páska žalobce z června 2015, hromadný příkaz k úhradě z [datum], informativní osobní list důchodového pojištění, přehled dob pojištění z [datum] - viz bod 24 odůvodnění), všechny byly provedeny k důkazu. Soud po provedeném dokazování, kdy jednotlivé důkazy hodnotil v souladu se shora citovaným ustanovením § 132 o. s. ř. každý jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že žalobce těmito důkazy neprokázal vznik a trvání svého pracovního poměru u dlužníka, a ani faktický výkon žalobcem tvrzené práce výrobního ředitele pro zaměstnavatele, neboť ani jeden z důkazů označených žalobcem neprokazuje jakou konkrétní práci včetně obsahu pracovní náplně této práce, odkdy a kde žalobce pro [právnická osoba] fakticky vykonával.

59. Při hodnocení všech shora uvedených v řízení prokázaných skutečností soud uzavírá, že právní jednání žalobce spočívající v uzavření pracovní smlouvy s datem [datum] posuzuje dle shora citovaného ustanovení § 552 o. z. jako zdánlivé právní jednání, kdy ke zdánlivosti právního jednání soud přihlíží z úřední povinnosti vždy, jakmile vyjde najevo, a to i bez návrhu účastníků. Tento závěr soud učinil na základě skutečnosti, že žalobce v řízení neprokázal vznik, trvání pracovního poměru ani faktický výkon práce pro dlužníka, a že na základě v řízení prokázaného skutkového stavu skutečným účelem pracovní smlouvy s datem [datum] bylo zajistit žalobci podmínky pro uplatnění a následné získání náhrady mzdy pro překážky na straně zaměstnavatele dle § 208 zák. práce a nikoliv směřování vůle stran k vyvolání právních následků, které jsou s uzavřením pracovní smlouvy spojeny. Pracovní smlouvou s datem [datum] tak nemohl být platně založen pracovní poměr, a žalobce v řízení jinými jím označenými důkazy neprokázal vznik, trvání pracovního poměru u dlužníka a také ani faktický výkon jím tvrzené práce včetně obsahu pracovní náplně. K podání žaloby stran uplatnění nároků na náhradu mzdy pro překážky na straně zaměstnavatele a na odstupné v důsledku ukončení pracovního poměru v žalobě specifikovaným způsobem je aktivně legitimován zaměstnanec, kterým však žalobce při neexistenci pracovního poměru není (srov. rozsudek NS ČR ze dne 31. 3. 2020 sp. zn. 21 Cdo 2862/2019).

60. Pokud jde o námitku promlčení stran nároku žalobce na náhradu mzdy za březen 2016, soud ji shledal důvodnou, neboť žaloba byla podána dne [datum], tedy po uplynutí tříleté promlčecí lhůty (viz. shora citované ustanovení § 609 o. z.).

61. Žaloba žalobce vzhledem ke shora uvedenému právnímu posouzení nároků žalobce byla soudem v plném rozsahu zamítnuta.

62. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaná měla ve věci plný úspěch, soud jí proto přiznal plnou náhradu nákladů řízení spočívající jednak v nákladech zastoupení advokátem žalované ve výši 236 399,60 Kč Náklady zastoupení advokátem se sestávají z odměny stanovené dle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“) z tarifní hodnoty dle § 7 bod 6 ve výši 1 476 000 Kč, tj. v částce 14 220 Kč za každý ze 13 úkonů právní služby uvedených v § 11 písm. a), d), g) a. t. (příprava a převzetí zastoupení, doplnění vyjádření žalované k žalobě z [datum], doplnění vyjádření žalované k žalobě k výzvě soudu z [datum], vyjádření žalované k tvrzením žalobce z [datum], účast na jednání u Okresního soudu v Kladně dne [datum], doplnění tvrzení žalované k výzvě soudu z [datum], účast na jednání u Okresního soudu v Kladně dne [datum], doplnění tvrzení žalované a označení důkazů k výzvě soudu z [datum], doplnění tvrzení žalované a označení důkazů k výzvě soudu z [datum], účast na jednání u Okresního soudu v Kladně dne [datum], závěrečný návrh z [datum], účast na jednání u Okresního soudu v Kladně dne [datum], 2x nahlížení do soudního spisu a jeho prostudování), tj. v celkové výši 184 860 Kč Náklady zastoupení advokátem se dále sestávají dle § 13 odst. 1, 3 a 4 a. t. z náhrady hotových výdajů advokáta v paušální výši 300 Kč za jeden úkon, tj. za 13 úkonů právní služby v celkové výši 3 900 Kč. Náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z celkové částky 188 760 Kč (184 860 Kč + 3 900 Kč) v celkové částce 39 639,60 Kč náleží advokátovi žalované dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náhrada nákladů řízení žalované spočívá dále v nákladech žalované vynaložených na zálohy na znalecké posudky vyhotovené v daném řízení, a to v částkách 3 000 Kč a 5 000 Kč, celkem 8 000 Kč. V souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. rozhodl soud o povinnosti žalobce zaplatit náklady řízení v celkové výši 236 399,60 Kč k rukám zástupce žalované.

63. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř., stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Podle výsledku řízení by stát měl nárok na náhradu nákladů řízení proti žalobci, ale vzhledem k osvobození žalobce v daném řízení od soudního poplatku usnesením podepsaného soudu ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], soud výrokem III. rozhodl o tom, že České republice – Okresnímu soudu v Kladně se náhrada nákladů řízení státu, která v daném případně spočívá v úhradě znalečného u dvou vyhotovených znaleckých posudků, nepřiznává.

Poučení