21 C 262/2024 - 83

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Fiedlerovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], IČO: [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky A] [hodnota] [Jméno advokátky A] sídlem [Adresa advokátky A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený dne [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky B] sídlem [Adresa advokátky B] o zaplacení 11.660 Kč, takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 1.868,76 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 9.791,24 Kč, zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 5.109,10 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalovaného.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 26. 7. 2024 domáhala zaplacení částky 11.660 Kč. Tvrdila, že od 11. do 26. 9. 2023 poskytovala v jezdeckém areálu [adresa] veterinární péči zraněné klisně [hodnota], narozené [datum], která byla majetkem žalovaného. K úhradě výše uvedených ošetření vystavila žalobkyně dne 26. 9. 2023 fakturu č. [hodnota] na částku 24.109 Kč splatnou dne 3. 10. 2023. Žalovaný fakturu neuhradil a 11. 1. 2024 podal Komoře veterinárních lékařů ČR stížnost na veterinární péči poskytovanou žalobkyní klisně. Žalobkyně tak byla nucena nejprve zpracovat písemné vyjádření a poté ještě dne 15. 2. 2024 osobně cestovat do sídla Komory veterinárních lékařů ČR v Brně k podání ústního vysvětlení. Předseda disciplinární komise Komory veterinárních lékařů ČR usnesením ze dne 16. 5. 2024 stížnost žalovaného odložil, neboť žádné skutečnosti, které by nasvědčovaly jakémukoli závažnému nebo opakovanému porušení kterékoli povinnosti při výkonu odborné veterinární činnosti ze strany žalobkyně. Naopak bylo konstatováno, že k fatálním následkům zranění klisny, kterou nakonec dne 8. 11. 2023 nezbylo než uspat, zásadní měrou přispěl svým jednáním sám žalovaný. Dne 6. 5. 2024 odeslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu, jíž jej žádala o úhradu výše uvedené částky za veterinární ošetření klisny do 5 kalendářních dní od obdržení výzvy. Na tuto výzvu reagovala 13. 5. 2024 právní zástupkyně žalovaného, která přislíbila projednat věc během týdne se žalovaným a obratem podat zprávu. Teprve po urgenci právní zástupkyně žalobkyně, nicméně až 20. 5. 2024 došlo k úhradě jistiny. Žalobkyně proto žádala zákonný úrok z prodlení s úhradou částky 24.109 Kč za dobu od 4. 10. 2023 do 20. 5. 2024, tj. 2.262 Kč s tím, že dojde-li k jeho zaplacení, nebude žádat náhradu cestovních nákladů a ušlého zisku v souvislosti s podáním ústního vysvětlení Komoře veterinárních lékařů ČR v Brně. Žalovaný úrok z prodlení neuhradil. Žalobkyně proto vyčíslila vedle úroku z prodlení také náhradu za použití motorového vozidla Škoda Roomster ve výši 3.515 Kč dle vyhlášky 398/2023 Sb. v souvislosti s její celodenní cestou vozem se spotřebou 5,7 l benzínu Natural 95 na 100 km dne 15. 2. 2024 z [adresa] do sídla Komory veterinárních lékařů v Brně (452 km), kde byla v důsledku smyšlené stížnosti žalovaného nucena obhajovat svou činnost, a ušlý zisk za tento den na základě přehledu příjmů a výdajů za první čtvrtletí 2024, kdy zisk žalobkyně dosáhl částky 370.655,31 Kč, což při 63 pracovních dnech v tomto čtvrtletí činí v průměru 5.883 Kč denně. Žalovaný přes výzvu ze dne 18. 7. 2024 nic z toho neuhradil.

2. Žalovaný s žalobou ve vyjádření z 2. 10. 2024 nesouhlasil a navrhoval, aby byla v celém rozsahu zamítnuta. Uvedl, že žalovaný byl vlastníkem klisny [hodnota]. Klisna byla ustájena v prostorách jezdeckého střediska provozovaného obchodní společností [právnická osoba]., IČO: [IČO], sídlem [adresa]. Dne 10. 9. 2023 došlo k poranění nohy klisny zapříčiněnému vniknutím hřebíku do nohy klisny, který byl zjevně přimísen do nevhodně zvoleného steliva. Přítomnost hřebíku v noze klisny žalovaný zjistil dne 10. 9. 2023 při čištění kopyt klisny. Z nohy klisny hřebík vytáhl stájník, kterého žalovaný nezná. Následně partnerka žalovaného paní [jméno FO] informovala o incidentu dozorčí stáje v nepřítomnosti majitelů stájí, paní [jméno FO] a ta následně kontaktovala jednatelku majitele stájí, paní [jméno FO], bylo doporučeno vyčištění rány Betadynou. Žalovaný je v oblasti chovu laikem, byl odkázán na hodnocení a doporučení osob působících ve stáji. Následující den paní [jméno FO] přivolala veterinární lékařku, žalobkyni, neboť klisna na nohu kulhá a noha jí otéká. Žalovaný proti tomu nic nenamítal, bral to tak, že paní [jméno FO] řeší jí zapříčiněný problém. Žalobkyně k léčbě klisny přistupovala neprofesionálně, žalovaného neinformovala o závažnosti poranění a že základem následné léčby je bezodkladné očištění rány, přestože nyní tvrdí, že žalovaného o zdravotním stavu klisny informovala. Informace byly dle žalovaného úmyslně zatajovány, žalobkyně byla vedena nepoctivým úmyslem zamlčet odpovědnost stáje a poškodit renomé majitelky stájí vlastněné dlouholetou známou žalobkyně, paní [jméno FO]. Jednání žalobkyně vedlo k provedení eutanázie u klisny. Žalovaný proto podal na žalobkyni stížnost ke Komoře veterinárních lékařů ČR, v níž podrobně popsal sled událostí a průběh léčení. Věc byla odložena usnesením předsedy disciplinární komise Komory veterinárních lékařů ČR ze dne 16. 5. 2024. Komora k ústnímu jednání žalovaného nepřizvala, nemohl se vyjádřit k nepravdivým tvrzením žalobkyně potvrzeným označeními svědky. Žalovaný přesto namítá nesprávný postup žalobkyně při veterinárním ošetření klisny. Žalovaný si služby žalobkyně neobjednal, tyto objednala paní [jméno FO]. K veterinárnímu ošetření klisny bylo přistupováno nezodpovědně a neprofesionálně, péče nebyla poskytnuta řádně a v zájmu zvířete, žalobkyně pochybila při léčbě a jednala s nepoctivým záměrem zamlčet odpovědnost paní [jméno FO]. Postup žalobkyně byl v rozporu s profesním řádem Komory a rovněž v rozporu s dobrými mravy. Veterinární ošetření probíhalo pouze za přítomnosti žalobkyně a paní [jméno FO], žalovanému nebyly sdíleny informace o zdravotním stavu klisny, pouze povšechně paní [jméno FO] ex post. Žalovaný byl přítomen pouze jednomu ošetření. V průběhu let ustájení klisny se žalovaný opakovaně obracel na žalobkyni s žádostí o poskytnutí veterinárních služeb, komunikovali spolu telefonicky i přes SMS. Žalovaný vystupoval v daném vztahu jako spotřebitel, nebyl informován o doporučených zákrocích, předpokládaných nákladech ani prognóze poranění. Žalobkyně vystavila žalovanému nedatovanou lékařskou zprávu, kterou mu zaslala s fakturou ze dne 26. 3. 2023 téhož dne emailem. Emailem ze dne 27. 9. 2023 žalovaný požádal o opravu, následně žalobkyně zaslala opravenou fakturu a veterinární zprávu. Opravená veterinární zpráva trpěla hrubými nedostatky, obsahovala lživá tvrzení, namísto exaktních údajů obsahovala líčení okolností z pohledu žalobkyně s pokusem vyvinit se z následků zanedbané léčby. Žalovaný se zprávou nesouhlasil, fakturu neuhradil, požadoval opravu zprávy. Žalobkyně ničeho neučinila. Dne 10. 5. 2024 byla žalovanému doručena předžalobní výzva k úhradě částky 24.109 Kč. Žalovaný navzdory neoprávněnosti nároku částku uhradil a emailem ze dne 19. 5. 2024 uvedl, že žalobkyně určitou péči, ačkoliv dle žalovaného nedostatečnou, poskytla. Žalobkyně žádala úhradu jistiny bez příslušenství, až následně vyčíslila úrok z prodlení. Jednání žalobkyně je troufalé, pokud ona sama je v prodlení s vystavením řádné veterinární zprávy. Nárok žalobkyně na ušlý zisk a náklady za použití motorového vozidla z důvodu účasti na disciplinárním řízení před Komorou žalovaný rovněž neuznává. Účast na disciplinárním řízení před Komorou je stavovskou povinností žalobkyně v případě podání stížnosti při nespokojenosti s veterinárním ošetřením bez ohledu na legitimnost stížnosti. Žalobkyně účastí na disciplinárním jednání pouze plnila svou povinnost, nárok na náhradu škody vůči žalovanému je neoprávněný.

3. Žalobkyně v replice z 21. 10. 2024 namítala, že žalovaný zcela nepravdivě líčí události týkající se „základu nároku“ a jeho důvodnosti, tedy okolnosti týkající se zranění jeho klisny [hodnota] a jejího veterinárního ošetření žalobkyní. Tvrzení ve stížnosti žalovaného jsou značně zkreslená, z velké části zcela nepravdivá a byla vyvrácena. Žalovaný o tom, že žalobkyně klisnu ošetřuje věděl, neboť se tak dělo na jeho žádost. Tvrdí, že mu nebyly poskytovány informace (což není pravda), avšak nikdy žalobkyni nekontaktoval, ačkoli její telefonní číslo znal a v minulosti jí při zdravotních potížích své klisny opakovaně telefonoval. Žalobkyně veterinární péči koni opakovaně poskytla. Její odborná činnost byla shledána lege artis a ani v komunikaci se žalovaným nebylo shledáno žádné její pochybení. Fakturovaná částka odpovídala provedeným výkonům, spotřebovanému materiálu a faktu, že pacientku pravidelně navštěvovala v místě jejího ustájení. Namítá-li žalovaný, že je žalobkyně v prodlení s vystavením řádné veterinární zprávy, je třeba říci, že veterinární lékař je dle čl. 15 Profesního řádu KVL ČR povinen vydat chovateli na jeho žádost pouze výpis ze zdravotní dokumentace jeho zvířete, přičemž takový výpis obsahuje shrnutí obsahu zdravotní dokumentace zvířete, zejména provedených veterinárních zákroků a jejich výsledků. Přesto byl žalovanému na jeho žádost žalobkyní zdarma poskytnut nikoli výpis ale podrobná zpráva, která byla dokonce dle jeho požadavků upravena. Žalovaný však stále namítal nedostatečnost této v dobré víře a nad rámec povinností žalobkyně vyhotovené zprávy, aniž by však jasně uvedl, v čem tuto nedostatečnost spatřuje. Je pravda, že byla-li podána stížnost, je žalobkyně povinna postupovat v souladu s profesními pravidly a poskytnout komoře plnou součinnost k objasnění všech okolností, přičemž disciplinární řád komory uvádí, že náklady s tím spojené si nese účastník sám. To však platí ve vztahu ke komoře a nevylučuje to nárok na náhradu těchto nákladů vůči tomu, kdo podal neopodstatněnou až šikanózní stížnost plnou nepravd a invektiv, a tím vznik těchto nákladů způsobil.

4. Při jednání konaném dne 12. 11. 2024 učinili účastníci nesporným, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému veterinární služby poskytované v období od 11. 9. 2023 do 26. 9. 2023 fakturou č. [hodnota] vystavenou dne 26. 9. 2023 na částku 24.109 Kč splatnou 3. 10. 2023. Žalovaný podal dne 11. 1. 2024 proti žalobkyni stížnost ke Komoře veterinárních lékařů ČR. Usnesením ze dne 16. 5. 2024 bylo rozhodnuto o odložení disciplinární věci. Žalovaný dne 20. 5. 2024 uhradil žalobkyni částku ve výši 24.109 Kč.

5. Mezi účastníky zůstalo sporným, zda žalobkyni vznikl nárok na zákonný úrok z prodlení z fakturované částky za období od 4. 10. 2023 do 20. 5. 2024 a zda žalobkyni vznikl nárok na náhradu za použití motorového vozidla a ušlý zisk za cestu ke Komoře veterinárních lékařů, k podání ústního vysvětlení dne 15. 2. 2024.

6. Z provedených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav.

7. Z faktury č. [hodnota] bylo zjištěno, že byla vystavena žalobkyní dne 26. 9. 2023 na částku 24.109 Kč se splatností 3. 10. 2023. Žalovanému byla vyúčtována veterinární péče o koně [hodnota] ve dnech 13. 9. 2023, 21. 9. 2023 a 26. 9. 2023.

8. Z nedatovaných lékařských zpráv bylo zjištěno, že žalobkyně ve zprávě uvedla, že dne 11. 9. 2023 byla žalobkyně přivolána k ošetření klisny [hodnota]. Klisna si předchozího dne zapíchla do nohy hřebík, který žalovaný téhož dne vytáhl a ošetřil nohu Betadine roztokem. Noha natekla, majitelka stáje paní [jméno FO] přivolala žalobkyni. Žalovaný se ošetření dne 11. 9. 2023 neúčastnil. Dne 13. a 15. 9. 2023 bylo provedeno ošetření opět bez přítomnosti žalovaného. Dne 21. 9. 2023 se žalovaný ošetření zúčastnil, byl opět upozorněn na vážnost stavu klisny. Dne 25. 9. 2023 bylo provedeno další ošetření spolu s [tituly před jménem] [jméno FO].

9. Z emailu žalobkyně z 26. 9. 2023, 18:27 hodin, bylo zjištěno, že žalovanému zaslala dva dokumenty, jeden s označením „[Anonymizováno]-[jméno FO].pdf“ a druhý s označením „[jméno FO]-zpráva.pdf“. Požádala jej o podpis a zaslání zpět pro založení.

10. Z emailu žalovaného z 27. 9. 2023, 14:20 hodin, bylo zjištěno, že sdělil žalobkyni, že jí vrací fakturu a prosí o opravu data prvního ošetření, které proběhlo bez jeho účasti dne 11. 9. 2023. Dále uvedl, že s fakturovanou částkou souhlasí. Současně uvedl, že nemůže potvrdit veterinární zprávu, neboť k ní má v emailu uvedené připomínky.

11. Z emailu žalobkyně z 13. 11. 2023, 17:42 hodin, bylo zjištěno, že žalovanému zaslala dokument označený „[Anonymizováno]-[jméno FO].pdf“.

12. Z „upravené“ faktury č. [hodnota] bylo zjištěno, že byla vystavena žalobkyní dne 26. 9. 2023 na částku 24.109 Kč se splatností 3. 10. 2023. Žalovanému byla vyúčtována veterinární péče o koně [hodnota] ve dnech 11. 9. 2023, 15. 9. 2023, 21. 9. 2023 a 26. 9. 2023.

13. Ze stížnosti ze dne 11. 1. 2024 bylo zjištěno, že žalovaný podal dne 11. 1. 2024 stížnost na žalobkyni pro zanedbání povinnosti a postupu v rozporu lege artis při poskytování veterinární péče o klisnu [hodnota]. Stížnost žalovaný odůvodnil tak, že klisna [hodnota] byla ustájena od 5. 2. 2020 v prostorách jezdeckého střediska provozovaného obchodní společností [právnická osoba]., IČO: [IČO], sídlem [adresa], kde si žalovaný pronajímal box pro ustálení a dále měla stáj zajišťovat vodu a krmení koně. Dne 10. 9. 2023 si žalovaný při čištění kopyt klisny všiml, že má v levé zadní noze zaklíněný kovový hřebík. Hřebík z nohy klisny vytáhl stájník. Následně byla žalovaným přes paní [jméno FO] působící v roli dozoru ve stájích informována majitelka stájí paní [jméno FO], nar. [datum], bytem [adresa]. Dne 11. 9. 2023 paní [jméno FO] informovala žalovaného, o přivolání veterinární lékařky, žalobkyně. Ošetření žalovaný nebyl přítomen, následně byl paní [jméno FO] informován o provedení ošetření, aniž by byl jakkoliv vyrozuměn o závažnosti zdravotního stavu klisny. Dne 13. 9. 2023 proběhlo k žádosti paní [jméno FO] další ošetření klisny, kterému žalovaný nebyl přítomen. Žalovaný byl zpraven o jeho průběhu ex post paní [jméno FO]. Lékařka žalovaného nekontaktovala, neseznámila ho s riziky a zdravotním stavem klisny. To samé se konalo dne 15. 9. 2023, přičemž žalovaný se tou dobou v jezdeckém středisku pohyboval někdy i více než jednou denně. Toto setkání žalovaný zpětně považuje za účelové se snahou zatajit škodu způsobenou nedbalostním jednáním jezdeckého střediska a zprostit se odpovědnosti za ni. Dne 21. 9. 2023 proběhlo další ošetření klisny, žalovaný se ho zúčastnil. Žalovaný neobdržel žádné informace o diagnóze a zdravotním stavu klisny. Žalobkyně se k situaci nestavila zodpovědně a zřejmě i nadále zamlčovala podstatné informace o rizicích. Dne 26. 9. 2023 v návaznosti na zhoršení stavu klisny proběhlo další ošetření za účasti druhé veterinářky [tituly před jménem] [jméno FO]. Ta upozornila žalobkyni, že takové ošetřující zákroky mají být prováděny na klinice. Žalobkyně nesouhlasila a posunula přesun na kliniku na den převazu dne 29. 9. 2023, nicméně večer žalobkyně volala a další den klisnu referovala na kliniku. Téhož dne žalovanému byla doručena emailem faktura za ošetření, kde byly uvedeny lživé informace o tom, že žalovaný se vědomě neúčastnil ošetření klisny, byl informován žalobkyní o vážném zdravotním stavu a byla mu problematika vysvětlena. Přitom žalovaný s veterinářkou komunikoval až 21. 9. 2023, kdy do té doby nebyl kontaktován ani informován lékařkou o zdravotním stavu. Žalovaný v návaznosti na to odmítl lékařskou zprávu podepsat. Klisna byla 27. 9. 2023 převezena na veterinární kliniku [adresa]. Tam byl žalovaný upozorněn [tituly před jménem] [jméno FO], že zdravotní stav klisny je vážný, měla být na kliniku převezena ihned po poranění nohy. S ohledem na zhoršující se zdravotní stav byla dne 8. 11. 2023 provedena eutanázie klisny. Za veterinární léčbu uhradil žalovaný více než 222.000 Kč. Opravenou fakturu a lékařskou zprávu zaslala žalobkyně žalovanému až 13. 11. 2023, údaje v ní uvedené neodpovídají skutečnosti a lékařská zpráva je lživá. Žalovaný nedostal od žalobkyně či prostřednictvím paní [jméno FO] upozornění na závažnost stavu klisny. Od poranění navštěvoval žalovaný klisnu až dvakrát denně, žalobkyně prováděla ošetření v době jeho nepřítomnosti a bez předchozího zpravení. Žalovaný odmítá pochybení na své straně, toto je zcela vykonstruované a informace o skutečném průběhu ošetřování jsou účelově zatajované. Po dobu veterinární péče nedostal žalovaný fakturu či lékařskou zprávu, ačkoliv běžně se hradí ihned po zákroku. Žalobkyně a paní [jméno FO] prováděly jako dlouhodobé spolupracovnice ošetření za zády žalovaného a jejich jednání nasvědčuje úmyslnému zatajování a snaze o zahlazení odpovědnosti stáje mající původ v nevhodné volbě steliva boxů a nedostatečné obezřetnosti zaměstnanců jezdeckého střediska při jejich čištění. Žalobkyně nepostupovala při léčbě řádně, nedostála svým povinnostem dle profesního řádu, neposkytovala pravdivé, přiměřené a nestranné informace ohledně zdravotního stavu zvířete ani informace o možnostech veterinární péče žalovanému.

14. Z vyjádření ke stížnosti ze dne 2. 2. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně ke stížnosti žalovaného ze dne 11. 1. 2024 ke Komoře veterinárních lékařů ČR uvedla, že žalobkyni přivolala majitelka stájí paní [jméno FO] ke klisně [hodnota], která měla oteklou nohu. Ta měla v noze předešlého dne zapíchnutý hřebík, který žalovaný svépomocí vytáhl a ošetřil nohu Betadine roztokem, následně vzal klisnu na procházku na ruku do polí mimo jezdecký areál. Žalobkyně paní [jméno FO] do telefonu sdělila, že vyndat hřebík svépomocí byla zásadní chyba a taková zranění mohou mít fatální komplikace. Žalobkyně mimo jiné hovořila s klinikou v [jméno FO]. Žalovaný se ošetření dne 11. a 13. 9. 2023 nezúčastnil, žalobkyně ho nemohla přímo informovat o zdravotním stavu klisny. Dne 21. 9. 2023 byl žalovaný ošetření přítomen, žalobkyně ho upozornila, že by ji měl co nejdříve převézt na kliniku. Dne 25. 9. 2023 došlo ke zhoršení stavu klisny, k ošetření dne 26. 9. 2023 žalobkyně přizvala [tituly před jménem] [jméno FO]. Ta upozornila žalovaného, že klisna měla být převezena na kliniku. Poté žalobkyně vystavila žalovanému fakturu a s lékařskou zprávou mu ji poslala. Žalobkyně žalovaného přímo nekontaktovala, protože neměla jeho telefonní číslo [tel. číslo] a měla informace, že je o všem zpraven. Žalovaný žalobkyni sám nekontaktoval. Za nepřijatelné a záměrně difamující považuje žalobkyně tvrzení žalovaného o upřednostnění zájmů jiných osob před zájmem pacienta. S paní [jméno FO] žalobkyně nemá žádné bližší vztahy, patří k občasným klientům.

15. Z dopisu ze dne 6. 5. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 24.109 Kč dle neuhrazené faktury č. [hodnota] splatné dne 3. 10. 2023 za ošetření koně [hodnota] v průběhu září 2023 a současně ho upozornila, že pakliže nedojde k úhradě částky v dodatečně stanoveném termínu, bude žalobkyně požadovat úhradu částky spolu s příslušenstvím soudní cestou.

16. Z usnesení o odložení disciplinární věci ze dne 16. 5. 2024 bylo zjištěno, že disciplinární věc, a to stížnost žalovaného na postup žalobkyně jako veterinářky při veterinární péči poskytnuté klisně jménem [hodnota], nar. 30. 5. 2005, identifikační číslo [hodnota], čip. č. [hodnota] byla usnesením ze dne 16. 5. 2024 odložena, neboť dle předsedy revizní komise Komory nejsou důvody k podání návrhu na zahájení disciplinárního řízení. Komise při rozhodování vycházela mimo jiné z odborného posudku k posouzení, zda byl postup žalobkyně lege artis, kdy z posudku vyplývá, že žalobkyni nelze klást k tíži zdravotní stav klisny, vzhledem k pozdnímu zahájení léčby.

17. Z emailové komunikace bylo zjištěno, že právní zástupkyně účastníků v květnu 2024 komunikovaly ohledně úhrady částky 24.109 Kč dle předžalobní výzvy ze dne 6. 5. 2024. Právní zástupkyně žalovaného potvrdila úhradu této částky žalobkyni emailem ze dne 19. 5. 2024. Emailem ze dne 20. 5. 2024 vyčíslila právní zástupkyně žalobkyně úrok z prodlení ve výši 15 % ročně ode dne splatnosti do zaplacení ve výši 2.262 Kč a v emailu ze dne 26. 5. 2024 odkazovala na nárok žalobkyně na náhradu cestovních nákladů a ztráty na výdělku souvisejících s disciplinárním řízením. Emailem ze dne 30. 5. 2024 žalovaná upozornila, že předžalobní výzva směřovala k úhradě pouze jistiny, kterou žalovaný uhradil.

18. Z dopisu ze dne 18. 7. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě žalobou uplatněné částky zahrnující úrok z prodlení ve výši 2.262 Kč, náhrady ušlého zisku ve výši 5.883 Kč a za použití motorového vozidla Škoda Roomster ve výši 3.515 Kč v souvislosti s celodenní cestou dne 16. 5. 2024 z [adresa] do sídla Komory veterinárních lékařů v Brně.

19. Z kopie technického průkazu bylo zjištěno, že žalobkyně je vlastníkem osobního automobilu tovární značky Škoda Roomster, registrační značky [SPZ] se spotřebou paliva dle metodiky 195/2013J ve výši 5,7 l/100 km.

20. Z příjmů a výdajů podle typu předkontace bylo zjištěno, že celkové příjmy žalobkyně zahrnované do základu daně činí včetně DPH částku 1.245.756,96 Kč, celkové výdaje žalobkyně zahrnované do základu daně činí včetně DPH částku 727.559,22 Kč, rozdíl mezi příjmy a výdaji činí 518.197,74 Kč.

21. Z profesního řádu Komory veterinárních lékařů ČR bylo zjištěno, že dle článku 15 odst. 1 je veterinární lékař povinen vést přehledné, přesné a podrobné záznamy o výkonu své veterinární činnosti, preskripci a výdeji léčiv, a to v rozsahu stanoveném v tomto řádu a dalších právních předpisech. Dle článku 15 odst. 5 je veterinární lékař povinen vést zdravotní dokumentaci u zvířat v zájmových chovech včetně koní minimálně v tomto rozsahu (postup dle zásad klinické propedeutiky): a) identifikace klienta, kterou se rozumí uvedení jména a příjmení či názvu klienta, jeho identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a adresa jeho bydliště nebo sídla, b) jednoznačná identifikace zvířete nebo skupiny, kterých se záznam týká, c) status praesens a anamnestické údaje, d) výsledky klinického vyšetření, e) výsledky diagnostických vyšetření, jako též postmortálních, laboratorních a dalších, v případě, že byla provedena, f)stanovená diagnóza, g) léčebný postup a provedené veterinární zákroky, h) u chirurgických výkonů typ anestezie s anesteziologickým protokolem obsahujícím alespoň hmotnost zvířete, dávky použitých léčiv na jednotku hmotnosti, absolutní množství použitých léčiv a záznam o tom, kdy zvíře usnulo a kdy se probudilo, i) u hospitalizovaných zvířat hospitalizační protokol podrobně popisující průběh hospitalizace, j) použitá, předepsaná a vydaná léčiva s uvedením dávek, k) způsob seznámení klienta se zdravotním stavem zvířete, jeho prognózou a s uvedením rad a doporučení v následné péči, l) údaje vztahující se k úhynu pacienta. Dle článku 15 odst. 7 je veterinární lékař povinen vydat chovateli na jeho žádost výpis ze zdravotní dokumentace jeho zvířete. Za vypracování a výdej toho výpisu může veterinární lékař požadovat náhradu administrativních nákladů. Výpis obsahuje shrnutí obsahu zdravotní dokumentace zvířete, zejména provedených veterinárních zákroků a jejich výsledků. Na vydání konkrétních dokumentů a listin ze zdravotní dokumentace, jako ani jejich kopií, však chovatel nárok nemá.

22. Z písemných prohlášení bylo zjištěno, že paní [jméno FO] se vyjádřila k události dne 10. 9. 2023 tak, že žalovaný jí sdělil, že klisna [hodnota] měla v noze zapíchnutý hřebík, žalovaný jej svépomocí vytáhl, následně jel s klisnou na projížďku. O zranění žalovaný nikoho neinformoval, nepřivolal veterináře, pouze ošetřil nohu Betadine roztokem zapůjčeným od paní [jméno FO]. [jméno FO] uvedla, že klisna byla ošetřena dne 11. 9. 2023 žalobkyní bez přítomnosti žalovaného. [jméno FO] poté žalovaného informovala o provedení ošetření a upozornila ho na závažnost stavu klisny. Žalovaný se účastnil až ošetření dne 21. 9. 2023, byl paní [jméno FO] informován o vývoji stavu klisny. Zákroku dne 26. 9. 2024 paní [jméno FO] nebyla přítomna.

23. Na základě shora provedených důkazů a skutečností, které účastníci učinili mezi sebou nespornými, a které nijak neodporují provedeným důkazům, dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, a to že žalobkyně vystavila dne 26. 9. 2023 fakturu na částku 24.109 Kč se splatností 3. 10. 2023 za poskytnutí veterinární péče o koně [hodnota] ve dnech 13. 9. 2023, 21. 9. 2023 a 26. 9. 2023. V emailu z 27. 9. 2023 žalovaný sdělil, že s fakturovanou částkou souhlasí. K námitkám žalovaného k obsahu faktury a lékařské zprávy ohledně termínů a průběhu ošetření klisny byla vystavena žalobkyní upravená faktura na částku 24.109 Kč se splatností 3. 10. 2023 za poskytnutí veterinární péče o koně [hodnota] ve dnech 11. 9. 2023, 15. 9. 2023, 21. 9. 2023 a 26. 9. 2023. Opravou fakturu zaslala žalobkyně žalovanému emailem z 13. 11. 2023, 17:42 hodin. Žalovaný podal dne 11. 1. 2024 stížnost na postup žalobkyně při poskytování veterinární péče klisně [hodnota], kde popsal ze svého pohledu vývoj událostí stran realizace ošetření jeho klisny žalobkyní. Ve stížnosti dále uvedl, že žalobkyně nepostupovala při léčbě řádně, nedostála svým povinnostem dle profesního řádu, neposkytovala pravdivé, přiměřené a nestranné informace ohledně zdravotního stavu zvířete ani informace o možnostech veterinární péče žalovanému. Stížnost žalovaného byla usnesením předsedy revizní komise Komory veterinárních lékařů ČR ze dne 16. 5. 2024 odložena, neboť dle předsedy revizní komise Komory nejsou splněny důvody k podání návrhu na zahájení disciplinárního řízení. Žalovaný dne 20. 5. 2024 uhradil žalobkyni částku ve výši 24.109 Kč.

24. S ohledem na shora uvedené měl soud skutkový stav za dostatečně prokázaný, a proto další návrhy na doplnění dokazování pro nadbytečnost zamítl. Soudem tak nebyl proveden žalobkyní navržený výslech svědkyně [jméno FO], která měla potvrdit, že paní [jméno FO] byla informována o úrazu klisny a vyjádřit se k celému průběhu dané věci, dále výslech [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO], jimiž měla být prokázána tvrzení z jejich písemných prohlášení provedených k důkazu, dále výslech paní [jméno FO], veterinární sestry, přítomné při ošetření klisny a výslech [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], pracovníka kliniky, oba k prokázání komunikace v průběhu jednotlivých ošetření, dále rovněž výpisy operátora mobilních služeb vztahující se k tomu, kde se žalovaný s klisnou nacházel a že vždy odešel bezprostředně před poskytnutím ošetření. Soudem dále nebyl proveden žalovaným navržený výslech žalovaného, který žalovaný navrhl k prokázání tvrzení o obsahu ústní komunikace žalovaného s majiteli stájí a prokázání tvrzení, že žalovaný nebyl informován o závažnosti situace a nutnosti převozu klisny na kliniku, a dále reakce na výzvu datovanou 2. 10. 2024, kterou má být prokázána specifikace nedostatků v poskytnuté veterinární zprávě.

25. Podle ustanovení § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

26. Podle ustanovení § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

27. Podle ustanovení § 513 o. z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.

28. Podle ustanovení § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

29. Podle ustanovení § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

30. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

31. Podle ustanovení § 2909 o. z. škůdce, který poškozenému způsobí škodu úmyslným porušením dobrých mravů, je povinen ji nahradit; vykonával-li však své právo, je škůdce povinen škodu nahradit, jen sledoval-li jako hlavní účel poškození jiného.

32. Ustanovení § 1958 se týká splatnosti dluhu, tedy dne, kdy nejpozději dlužník musí plnit; jde tedy o časově nejvzdálenější dobu plnění po právu; pokud dlužník plní byť jediný den po splatnosti dluhu, je v prodlení. Nedohodnou-li si strany čas plnění, § 1958 odst. 2 řeší podmínky, za nichž má věřitel právo plnění požadovat (vyzvat k plnění). § 1958 odst. 2 se uplatní i v situacích, kdy čas plnění není stanoven nejen dohodou stran, ale ani jinak, např. ani zákonem. V takových situacích je vyžadována výzva věřitele, dlužník pak musí plnit ve lhůtě bez zbytečného odkladu. Jde o jednostranné právní jednání věřitele, který požaduje po dlužníkovi, aby splnil svou povinnost plnit. Zákon nestanoví zvláštní požadavky na formu ani obsah takové výzvy. Musí jít samozřejmě o určité a srozumitelné právní jednání. V praxi jde typicky o vystavení faktury nebo vyúčtování. Písemnou formu zákon nestanoví. Nedohodnou-li si proto strany pro takovou výzvu kvalifikovanou formu, je dostatečná výzva např. elektronická (nesplňující požadavky písemného právního jednání), telefonicky, ústně apod. Věřitel svou výzvou činí dluh splatným a jeho nesplněním bez zbytečného odkladu se dlužník dostává do prodlení s jeho splněním (viz Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, k § 1958).

33. Žalobkyně se mimo jiné domáhala zákonného úroku z prodlení s úhradou částky 24.109 Kč za dobu od 4. 10. 2023 do 20. 5. 2024, tj. 2.262 Kč. Byť žalovaný namítal, že si žádné služby žalobkyně neobjednal, nelze přehlédnout, že žalobkyni v emailu z 27. 9. 2023, sdělil, že s fakturovanou částkou souhlasí. Fakturovanou částku dne 20. 5. 2024 žalobkyni uhradil. Okolnost poskytnutí odborné veterinární péče žalobkyní koni vlastněnému žalovaným byla předmětem šetření revizní komise Komory veterinárních lékařů České republiky, přičemž předmětná revizní komise dospěla k závěru (i s ohledem na závěry vypracovaného odborného posudku), že postup žalobkyně byl v terénních podmínkách lege artis. Dle soudu je tak na místě uzavřít, že žalobkyni vznikl nárok na úhradu nákladů za poskytnutí veterinární péče. Žalobkyně nejprve vydala fakturu, v níž bylo jako první datum poskytnutí veterinární péče uvedeno 13. 9. 2023, až k výzvě žalovaného fakturu následně opravila, tak že jako první datum uvedla 11. 9. 2023. S ohledem na shora citované závěry odborné literatury se mohl nárok na úhradu veterinární péče stát splatným až v okamžiku doručení řádné faktury, tj. „opravené“ faktury, k čemuž došlo dne 13. 11. 2023. Dle soudu se tak žalovaný dostal do prodlení až dne 14. 11. 2023. V souladu s ustanovením 1970 o. z. pak žalobkyni vznikl nárok na úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (15 % ročně) za období od 14. 11. 2023 do 20. 5. 2024. Celková výše úroků z prodlení za toto období z částky 24.109 Kč pak činí 1.868,76 Kč. Soud proto žalobě, co do tohoto nároku vyhověl (výrok I.).

34. Ustanovení § 2909 upravuje obecnou odpovědnost za újmu. Platí zásada lex specialis derogat legi generali, použije se proto, jen nelze-li povinnost nahradit újmu dovodit podle zvláštních ustanovení (§ 2920 an.) ani podle § 2910 (za současného porušení dobrých mravů i zákona) nebo podle § 2913 (za současného porušení dobrých mravů i smluvní povinnosti). Zahrnuje dvě relativně samostatné skutkové podstaty – škodu způsobenou úmyslným porušením dobrých mravů a škodu způsobenou zneužitím práva (šikanózním výkonem práva). Předpokladem vzniku povinnosti nahradit újmu je v prvním případě: (i) jednání škůdce porušující dobré mravy, (ii) vznik újmy, (iii) příčinná souvislost mezi nimi a (iv) zavinění ve formě úmyslu. Ve druhém případě: (i) výkon práva mravně závadným způsobem, (ii) vznik újmy, (iii) příčinná souvislost mezi jednáním škůdce a vznikem újmy a (iv) zavinění ve formě kvalifikovaného úmyslu, který zahrnuje poškození jiného jako hlavní účel jednání škůdce. Důkazní břemeno ve vztahu k naplnění všech těchto předpokladů včetně úmyslu škůdce nese poškozený (viz Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, k § 2909). 35. „Právem“ může být jak subjektivní, tak objektivní právo. Zneužito tak může být subjektivní právo, jiné právní postavení, právem chráněný zájem, svoboda hospodářského a profesního jednání, právní institut nebo právní norma, v zásadě jakákoliv norma objektivního práva. Právem mohou být i procesní práva, včetně práv v rámci insolvenčního řízení. Nemusí se jednat pouze o samotný výkon práva, nýbrž postačí i jednání směřující k výkonu (např. žádost o odstranění překážek výkonu nebo dovolávání se práva). Neexistuje obecná definice zneužití práva. Záleží vždy na konkrétních individuálních okolnostech případu. Zneužití lze chápat jako neschválené/odsouzeníhodné uplatnění práva, nedovolený výkon práva; nebo jako závadný výkon práva, i když jej norma dle své formulace umožňuje; či jako situaci, kdy nekalý motiv výkonu práva jednoznačně převáží nad poctivými motivy. Zneužitím však není chování směřující k zákonem předpokládanému výsledku, kdy způsobení újmy jinému je pouze vedlejším následkem. Šikana je podkategorií výkonu práva v rozporu s jeho účelem. Spočívá ve výlučném úmyslu někomu škodit (např. používání hlasitého přístroje bez tlumiče a v rozporu s jeho určením tak, aby rušil souseda, prkenná hradba bez jiného účelu než bránění výhledu ze sousedova okna, podání žaloby nikoliv za účelem dosažení výsledku, k jehož docílení slouží soudní ochrana, nýbrž aby poškodil či znevýhodnil žalovaného). Dosažení vlastního smyslu a účelu sledovaného právní normou zůstává pro oprávněného vedlejší, resp. je z jeho hlediska bez významu. Následkem již dokonané šikany je § 2909. Specifický případ šikany ze strany vlastníka upravuje § 1012. Šikanou však není výkon práva, který oprávněnému nemůže přinést žádný užitek (nebo jen nepatrný), který je však reakcí na porušení práva druhou stranou. Pro jednajícího má užitek ve formě satisfakce, pro společnost ve formě prevence (viz Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, k § 8).

36. Dovolací soud ve svých rozhodnutích vychází důsledně z názoru, že šikanou je takový výkon práva, jehož jediným cílem je poškodit či znevýhodnit jiného (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2377/2018, a v něm citovanou judikaturu).

37. Odpovědnost podle § 424 obč. zák. může nastoupit v případě cíleného odrazování zájemců o koupi sousední nemovitosti ve snaze poškodit prodávajícího, sebe obohatit či dosáhnout jiného výsledku, který by byl v rozporu s dobrými mravy. Tyto okolnosti je ve sporu povinen tvrdit a prokázat poškozený (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 12. 2016, sp. zn. 25 Cdo 2829/2016).

38. Šikanózní výkon práva lze dovodit v případě, kdy byla podána zcela bezúspěšná žaloba, založená na očividně nepravdivých tvrzeních, čehož si byl žalobce vzhledem k okolnostem vědom, a je zřejmé, že tím sledoval jiný cíl, než hájení svých práv (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 7. 2016, sp. zn. 25 Cdo 306/2016).

39. Podání trestního oznámení může znamenat porušení právní povinnosti, a vést tak k občanskoprávní odpovědnosti oznamovatele. I subjektivní právo, či dokonce zákonem uložená oznamovací povinnost může totiž být zneužita k nelegitimnímu účelu a vykonána v občanskoprávních vztazích v rozporu s dobrými mravy nebo šikanózním způsobem, tedy porušením uložené právní povinnosti. Byl by přitom nepřípustný stav, v němž je jednotlivec za takové situace nucen strpět újmu na svých právech v důsledku protiprávního jednání soukromé osoby, popř. orgánu veřejné moci, aniž by neměl zároveň právo na náhradu takovéto újmy podle míry podílu na jejím vzniku. Názor o nemožnosti porušení právní povinnosti podáním trestního oznámení opomíjí ochranu obecných zásad občanského práva (zákaz jednání v rozporu s dobrými mravy, zákaz zneužití práva apod.) a nenaplňuje požadavky ochrany základních práv a svobod. Proto je třeba při rozhodování o odpovědnosti oznamovatele postupovat na základě skutkových zjištění, z nichž je třeba dojít zejména k závěru o způsobení újmy, jejíž vznik tvrdí ten, komu údajně byla způsobena podáním trestního oznámení (což zpravidla nebude dostačovat) a bezdůvodným trváním na jeho dalším a opakovaném prošetřování. Je vždy třeba hodnotit konkrétní okolnosti případu a také to, zda vylučují odpovědnost oznamovatele (srovnej nález Ústavního soudu ze dne 5. 9. 2017, sp. zn. III. ÚS 1017/15).

40. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení částky 9.398 Kč (3.515 Kč + 5.883 Kč) z titulu náhrady újmy (cestovní náhrada a ušlý zisk v souvislosti s cestou do sídla Komory veterinárních lékařů v Brně dne 15. 2. 2024). Tvrdila, že škoda jí vznikla v důsledku šikanózního jednání žalovaného, který na ní podal dne 11. 1. 2024 stížnost plnou nepravd a invektiv. Soud se proto zabýval otázkou, zda byly naplněny veškeré předpoklady vzniku povinnosti nahradit újmu, tj. (i) výkon práva mravně závadným způsobem, (ii) vznik újmy, (iii) příčinná souvislost mezi jednáním škůdce a vznikem újmy a (iv) zavinění ve formě kvalifikovaného úmyslu, který zahrnuje.

41. V daném případě bylo nesporné, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému veterinární služby poskytované jeho klisně [hodnota] v období od 11. 9. 2023 do 26. 9. 2023. Z provedených důkazů bylo zjištěno, že klisna byla dne 27. 9. 2023 převezena na veterinární kliniku, kde byla dne 8. 11. 2023 z důvodu špatného zdravotního stavu provedena eutanázie. Žalovaný pak s žalobkyní prostřednictvím emailové komunikace řešil opravu původně vystavené faktury a vystavení veterinární zprávy. Žalovaný podal v lednu 2024 na žalobkyni stížnost ke Komoře veterinárních lékařů ČR. Ve stížnosti popsal okolnosti předcházející zranění klisny. Uvedl, že dne 11. 9. 2023 byl informován o přivolání žalobkyně zástupkyní jezdeckého střediska, ve kterém byla klisna ustájena. Uvedl, že o prvním ošetření ho informovala pouze tato zástupkyně. Nebylo mu sděleno nic, co by nasvědčovalo o závažnosti poranění. Dne 13. 9. 2023 byl zástupkyní jezdeckého střediska telefonicky informován o další návštěvě žalobkyně. Přesto, že má žalobkyně jeho kontaktní údaje, sama jej nekontaktovala. Stále nebyl vyrozuměn o hrozbě zhoršení zdravotního stavu klisny. Žalovaný nebyl předem informován ani o ošetření, které proběhlo dne 15. 9. 2023. Zpětně toto jednání považuje za účelové se snahou utajit škodu způsobenou jednáním jezdeckého střediska a zprostit se odpovědnosti za ni. Návštěva dne 21. 9. 2023 mu byla ohlášena předem, a proto se jí mohl účastnit. Upozornění na závažnost situace a indikaci převozu na kliniku neobdržel. Žalobkyně se k situaci nestavila zodpovědně a zřejmě i nadále zamlčovala podstatné informace o diagnóze a hrozícím riziku. Dne 26. 9. 2023 bylo přistoupeno k dalšímu zákroku, při kterém druhá lékařka upozorňovala žalobkyni, že takový zákrok by měl být proveden na klinice, nikoli ve stáji. Žalobkyně posunula termín rozhodnutí o převozu na kliniku na den převazu, který se měl uskutečnit 29. 9. 2023. Navečer mu žalobkyně telefonovala, že klisnu referovala na kliniku. Za veterinární léčbu uhradil více než 222.000 Kč. Tvrzení žalobkyně o pochybení na straně žalovaného považuje za zcela vykonstruované a informace o skutečném průběhu ošetřování za účelově zatajené. Jednání žalobkyně a zástupkyně jezdeckého střediska nasvědčuje úmyslnému zatajování a snaze o zahlazení odpovědnosti jezdeckého střediska mající původ v nevhodné volbě steliva boxů a nedostatečné obezřetnosti zaměstnanců jezdeckého střediska při jejich čištění. Žalobkyně za účelem pomoci své známé nepostupovala v souladu s veterinárními předpisy. Neposkytovala pravdivé, přiměřené a nestranné informace ohledně zdravotního stavu klisny.

42. Nejběžnější způsob vyjádření nespokojenosti s poskytovanou službou je podání stížnosti. Komora veterinárních lékařů ČR dohlíží na dodržování právních předpisů svými členy při výkonu veterinární činnosti. V této souvislosti pak komora posuzuje stížnosti veřejnosti při podezření, že veterinární lékař při své činnosti nepostupoval v souladu s právními předpisy. V daném případě došlo bohužel v důsledku pozdního zahájení léčby, potažmo i kvůli tomu, že léčba probíhala dlouhou dobu pouze v terénních podmínkách a nikoli na veterinární klinice k fatálnímu následku (léčené zvíře muselo být utraceno). Žalovaný ze zranění zvířete, resp. jeho následného utracení vinil jezdecké středisko, potažmo žalobkyni. Žalobkyně tvrzení žalovaného vnímala a vnímá jako nepravdivá až šikanózní, a to i s přihlédnutím k závěrům revizní komise, která jako rozhodující pro vývoj zdravotního stavu zvířete shledala liknavý přístup žalovaného ke zranění klisny.

43. Úmysl se na rozdíl od prosté nedbalosti (§ 2911) nepresumuje, musí jej vždy tedy prokázat poškozený. O této skutečnosti byla žalobkyně při jednání dne 12. 11. 2024 poučena v souladu s ustanovením § 118a o. s. ř.

44. Zneužitím není chování směřující k zákonem předpokládanému výsledku, kdy způsobení újmy jinému je pouze vedlejším následkem, a nikoliv primárním záměrem. Šikanou je takový výkon práva, jehož jediným cílem je poškodit či znevýhodnit jiného. Z provedené dokazování vyplynulo, že žalovaný nesouhlasil s postupem žalobkyně jako veterinářky při ošetření klisny [hodnota], neboť měl za to, že veterinární péče nebyla poskytnuta řádně a že žalovaný nebyl žalobkyní dostatečně informován o závažnosti zdravotního stavu klisny, možnostech léčby a souvisejících rizicích. Žalovaný subjektivně vnímal, že postup žalobkyně mohl vést k nucenému usmrcení koně, zavinění na své straně si z postavení laika nepřipouštěl. Žalovaný proto namítal porušení interních předpisů Komory veterinárních lékařů ČR. Žalovaný ve stížnosti mimo jiné uvádí, že považuje jednání žalobkyně za neprofesionální, pokud se ve snaze pomoci třetí osobě nepostupovala v souladu s předpisy. Pakliže je stížnost nejběžnějším způsobem vyjádření nespokojenosti s poskytovanou službou, nelze klást žalovanému k tíži, že veden touhou zjistit, zda žalobkyně nezanedbala své povinnosti, jejichž porušení mohlo vést k nucenému usmrcení klisny žalovaného, svého práva využil. Komora, přestože věc odložila se stížností žalovaného zabývala, zadala vypracování znaleckého posudku, vedla ústní jednání za účasti žalobkyně. Z provedeného dokazování nebylo zjištěno, že by cílem žalovaného bylo poškodit žalobkyni, resp. žalobkyni svým postupem šikanovat. Výkon jeho práva podat stížnost ke Komoře tak nelze kvalifikovat jako nemravný výkon práva.

45. Vzhledem ke skutečnosti, že první předpoklad vzniku povinnosti nahradit újmu spočívající v nemravném výkonu práva nebyl naplněn, soud se naplněním dalších předpokladů již nezabýval.

46. S ohledem na vše shora uvedené soud žalobu co do nároku na náhradu cestovních nákladů žalobkyně spojených s účastí na jednání revizní komise ve výši 3.515 Kč a ušlého zisku ve výši 5.883 Kč zamítl (výrok II.).

47. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož má-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně měla ve věci úspěch z 16,03 % (1.868,76 Kč) proti 83,97 % (9.791,24 Kč) žalovaného, a proto rozhodl soud o tom, že má žalovaný nárok na náhradu 67,94 % (83,97 % minus 16,03 %) svých účelně vynaložených nákladů, které se sestávají z nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11.660 Kč sestávající z částky 1.580 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (za převzetí a přípravu zastoupení, písemné podání nebo návrh ve věci samé - odpor proti platebnímu rozkazu a vyjádření - a účast na jednání dne 12 11. 2024 dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč. Jelikož měl žalovaný úspěch ve věci z 83,97 % oproti 16,03 % žalobkyně, náleží mu částka na náhradu nákladů ve výši 5.109,10 Kč (67,94 % z 7.520 Kč). O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupkyně žalovaného soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok III.).

48. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody.