21 C 284/2021-131

Rubrum

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Břízovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] se sídlem [adresa] o 333 244,73 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 333 244,73 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 282 369 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 82 369 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 250 875,73 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci k rukám zástupce žalobce na náhradě nákladů řízení částku ve výši 166 596,27 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Podanou žalobou se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 333 244,73 Kč spolu s příslušenstvím a částkou 1 200 Kč coby nákladů spojených s uplatněním pohledávky. V odůvodnění uvedl, že na základě objednávky provedl pro žalovanou objednané dílo, které řádně vyfakturoval fakturami č. [spisová značka] ze dne 15. 7. 2020 na částku 282 369 Kč a č. [spisová značka] ze dne 24. 7. 2020 na částku 350 875,73 Kč. Opravným dokladem č. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] pak žalobce žalované poskytl slevu z ceny díla z titulu reklamace díla ve vztahu k faktuře č. [spisová značka], a to ve výši 100 000 Kč. Žalovaná však uhradila pouze část ceny dle první faktury, a to částku 200 000 Kč dne [datum], na druhou fakturu neuhradila ničeho. Žalobce žalovanou o úhradu dlužné částky opakovaně upomínal, dne [datum] jí byla zaslána předžalobní upomínka. Na výzvu soudu pak žalobce doplnil, že jednatel žalované jej oslovil za účelem postavení opěrné zdi, na místě již byly vybetonovány základy. Rozpočet byl zpracován písemně, jednatel žalované jej odsouhlasil. Mezi stranami proběhla dohoda ohledně materiálu (ztracené bednění, výztuže a betonová směs), přičemž ztracené bednění a výztuže zajistila žalovaná, betonovou směs žalobce. Technologie byla zvolena dle zadání jednatele žalované, byl vyrovnán základ a následně zděno ztracené bednění vložením výztuže a zalita betonová směs. V průběhu provádění stavby opěrné zdi došlo mezi stranami k dohodě o dalším předmětu díla, a to položení drenáže, pásoviny, přišroubování kulatiny a její natažení nad terén, zasypání opěrné zdi štěrkem a zalití betonem, založení základové desky a přesun hmot; rozpočet byl vypracován na každou část díla. K pracím byly vypracovány celkem čtyři krycí listy rozpočtu, na jejichž základě poté proběhla fakturace ze strany žalobce. Termín zhotovení díla nebyl stanoven, začátek stavby byl [datum] a realizace byla ukončena [datum]. Stavbu převzal sám jednatel žalované, a to bez námitek. Žalobce dále uvedl, že obdržel dne [datum] od žalované jednostranný zápočet pohledávek. Touto listinou žalovaná měla započíst vůči žalobci svou pohledávku ve výši 420 000 Kč z titulu faktury č. 2021, a to na pohledávku žalobce z faktur č. [anonymizováno] [číslo] a [anonymizováno] [číslo]. Žalobce namítl neplatnost zápočtu z důvodu neexistence a neurčitosti započítávané pohledávky. Současně uvedl, že žalovaná tímto krokem potvrdila existenci a oprávněnost nároku žalobce, tedy pohledávek uplatněných v tomto řízení, existenci pohledávky tak uznal. Současně částečnou úhradou došlo k uznání zbývající části pohledávky. Dále namítl, že žalovaná neprokazuje vznik škody v důsledku díla provedeného žalobcem ani příčinnou souvislost s reklamovanými vadami díla, na které již žalobce poskytl slevu ve výši 100 000 Kč. Žalobce ke stavbě oslovil jednatel žalované, který zpracoval náčrtek stavby opěrné zdi, dle nějž měl žalobce pracovat. V průběhu stavby v zásadě denně na stavbu sám dohlížel, žádné vady nevznášel. Poté, kdy bylo sjednané dílo dokončeno, byl na stavbě, dílo viděl, převzal faktury a přislíbil jejich úhradu. S jinou osobou než s jednatelem žalované žalobce nejednal, žádný stavební dozor na stavbu nechodil. Až později začal jednatel žalované sporovat kvalitu provedeného díla, resp. jeho vady. Žalobce dne [datum] namítl neplatnost a neurčitost zápočtu učiněného žalovanou 2. Ve věci byl dne [datum] vydán elektronický platební rozkaz, proti němuž podala žalovaná odpor a uvedla, že nárok žalobce neuznává, a to nejen co do důvodu, ale i co do výše. Dílo dle žalované sice bylo ze strany žalobce realizováno, nikoli však v souladu s požadavky žalované a stavební dozor odmítl dílo převzít a doporučil jeho zbourání. Nedošlo tak k předání dokončeného díla. Žalobce vady díla nezhojil, náprava jiným zhotovitelem byla vyčíslena částkou 420 000 Kč bez DPH. Žalovaná tuto částku žalobci vyfakturovala a jednostranně započetla s tím, že další vyčíslení škod bude následovat (např. škoda způsobená zmenšením plochy nemovitosti, cestovné investora, zvýšená sazba hypotéky apod.). Na výzvu soudu žalovaná podáním ze dne [datum] doplnila, že pokyny k provádění díla udílel jednatel žalované, namátkovou kontrolu pak prováděl stavební dozor – [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Dílo neodpovídalo zadání, bylo zhotoveno v rozporu s normami ČSN a smluvním ujednáním. Opěrné zdi byly vychýlené a vyduté směrem dovnitř stavby, nebylo možné pokračovat v realizaci stavby suterénu domu. Dle žalované nedošlo k převzetí díla, vady díla žalovaná vytkla žalobci opakovaně, poprvé v září 2020 a následně na jaře 2021 Tyto vady díla byly následně odstraněny novou stavební firmou, neboť žalobce byl nečinný. V důsledku vad díla došlo ke znehodnocení pořízených stavebních materiálů, do nových materiálů se již promítl růst cen a zpoždění termínů vedlo k posunutí termínů na celé stavbě. Dále žalovaná doplnila, že na stavbu zdi žalobcem dodala materiál v ceně 44 050 Kč, s výstavbou nové zdi jí pak vznikly na materiálu a pracích náklady ve výši 375 950 Kč, dále vynaložila částku 39 200 Kč na likvidaci materiálu z předchozí zdi, 24 600 Kč na nápravu zdi, je povinna hradit smluvní pokutu 500 Kč denně na základě smlouvy o dílo uzavřené s p. [příjmení], náklady soudních jednání, v nichž je žalována subdodavateli atd. Celkem žalovaná vyčíslila předběžnou výši škody na částku 966 108 Kč.

3. Právní osobnost žalované byla prokázána výpisem z obchodního rejstříku, přičemž jednatelem žalované je pan [jméno] [příjmení]. Předmětem podnikání žalované je broušení a leptání skla, výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor.

4. Z krycího listu rozpočtu ze dne [datum], v němž je uveden název stavby„ [anonymizována dvě slova] – p. [příjmení] [jméno]“, byly zjištěny celkové náklady ve výši 235 491,66 Kč bez DPH (270 815,46 Kč s DPH). Naceněny byly práce týkající se vyrovnání základové klenby z betonu, zřízení bednění stěn základových kleneb, jeho odstranění, stavba nosné zdi z hladkých tvárnic ztraceného bednění včetně výplně z betonu, výztuž nosných zdí, kotvení nosných zdí, přesun hmot a stavba lešení. Z krycího listu rozpočtu ze dne [datum], v němž je uveden název stavby„ [anonymizována dvě slova] – p. [příjmení] [jméno]“, byly zjištěny celkové náklady ve výši 322 305,49 Kč bez DPH (370 651,39 Kč s DPH); tento krycí list je opatřen razítkem žalované. Krycí rozpočet se týká zásypu jam se zhutněním, násyp pod základovou konstrukci se zhutněním z hrubého kameniva, vyrovnání základové klenby z betonu, základová klenba z betonu, výztuž svařovanými sítěmi kari, základová zeď do 300 mm z tvárnic ztraceného bednění včetně výplně z betonu a přesun hmot. Z krycího listu rozpočtu ze dne [datum], v němž je uveden název stavby„ [anonymizována dvě slova] – dodatek [číslo] [příjmení]“, byly zjištěny celkové náklady ve výši 46 877,34 Kč bez DPH (53 909,04 Kč s DPH), v části tohoto krycího rozpočtu označené„ práce a dodávky HSV je uvedena cena ve vztahu k jednotlivým pracím, přičemž rozsah prací odpovídá tvrzením žalobce, tj. šlo o navýšení nosné zdi do 300 mm z hladkých tvárnice ztraceného bednění včetně výplně z betonu, zřízení oboustranného bednění zdí nosných, odstranění oboustranného bednění zdí nosných, výztuž nosných zdí – montáž, přesun hmot do 6 m. Konečně pak z krycího listu rozpočtu ze dne [datum], v němž je uveden název stavby„ [anonymizováno] – dodatek [číslo] p. [příjmení]“, byly zjištěny celkové náklady ve výši 28 570,24 Kč bez DPH (32 855,84 Kč s DPH). Rozpočet obsahuje opět rozpis jednotlivých prací a jejich cen, přičemž z tohoto rozpisu vyplývá, že se práce týkaly hloubení rýh, podkopání základu, zásyp jam, šachet rýh nebo kolem objektů kamenivem se zhutněním, obsyp potrubí bez prohození sypaniny, rozšíření základu, montáž potrubí z kanalizačních trub z PVC, chráničky, přesun hmot pro trubní vedení z trub z plastických hmot, otevřený výkop.

5. Fakturou č. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], splatnou dne 25. 7. 2020, vyúčtoval žalobce žalované provedené zednické práce částkou 282 369 Kč. Fakturou č. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], splatnou dne 4. 8. 2020, pak dále žalobce žalované vyúčtoval další provedené zednické práce, a to částkou 350 875,73 Kč. Z opravného daňového dokladu č. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] se podává, že žalobce poskytl žalované slevu z ceny díla ve výši 100 000 Kč dle reklamace [anonymizováno] [číslo]. Daňová povinnost byla přenesena na žalovanou.

6. Z příjmového pokladního dokladu č. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná uhradila žalobci částku 200 000 Kč coby částečnou úhradu faktury [anonymizováno] [číslo].

7. E-mailem ze dne 5. 1. 2021 odeslaným z adresy [email]“ na [email]“ sdělil [jméno] [jméno], hypoteční expert, jednateli žalované, že žádná banka není ochotna vzít rozestavěnou stavbu do zástavy, přičemž jednoznačným důvodem je špatně provedená opěrná zeď a s tím související nevyřešený spor o nápravě.

8. E-mailem ze dne [datum] odeslaným z [email]“ na [email]“ sdělil jednatel žalované zástupci žalobce, že dílo od žalobce objednal, shledává však vady díla v části opěrné zdi. V důsledku těchto vad odmítl dílo převzít stavební dozor i investor stavby, řešením vad je dle expertů zbourání zdi a postavení nové. Současně kvůli pozastavení prací došlo ke zkomplikování celé stavby. Jednatel žalované na závěr zástupci žalobce sdělil, že k úhradě požadovaných částek nedojde dříve, než bude sjednána náprava díla, ke které bude žalobce vyzván.

9. Z listiny označené jako„ jednostranný zápočet pohledávek“ bylo zjištěno, že tato je datována ke dni [datum] a určena žalobci ze strany žalované. Touto listinou žalovaná sdělila žalobci, že dle § 1982 a násl. občanského zákoníku provádí jednostranný zápočet částky 420 000 Kč z titulu faktury [variabilní symbol] ze dne [datum] na faktury vystavené žalobcem, a to č. [anonymizováno] [číslo] splatnou dne [datum], a [anonymizováno] [číslo] splatnou dne [datum], v celkové částce 433 244,73 Kč.

10. Z faktury č. [rok] ze dne [datum] soud zjistil, že touto žalovaná vyfakturovala žalobci částku 420 000 Kč coby náhradu škody za stavbu v [obec] – [anonymizováno]. Splatnost faktury byla stanovena na [datum]. Částka není ve faktuře blíže specifikována.

11. Předžalobní výzvou ze dne 19. 5. 2021 vyzval právní zástupce žalobce žalovanou k úhradě částky 333 244,73 Kč, a to do 30. 5. 2021. Dále bylo žalované ve výzvě sděleno, že žalobce nárok na zaplacení tvrzené škody za stavbu neuznává co do důvodu ani výše, žalované již k její reklamaci poskytl slevu z ceny díla ve výši 100 000 Kč, a to zejména aby předešel případným sporům. Výzva byla dle poštovního podacího archu podána k přepravě dne 20. 5. 2021.

12. Z předložených fotografií je zřejmé způsob provedení stavby zdi žalobcem oproti zdi, která byla následně dostavena.

13. Jednatel žalované při výslechu uvedl, že žalobce mu byl doporučen poté, co původní zhotovitel nebyl schopen dílo provést. Potvrdil uzavření ústní smlouvy o provedení díla dle schváleného rozpočtu s tím, že v létě 2020 bylo započato dílo. Strany se dohodly zároveň na zadání dalších prací na základové desce, nejednalo se o rozšiřování zadání. Žalobce měl původně pracovat i na suterénním bytu, po negativní zkušenosti již nedošlo k další spolupráci. Ke stavbě opěrné zdi nebyla projektová dokumentace jako taková zhotovena, jednalo se pouze o skicu. Žalobce průběžně vystavoval zálohové faktury ještě před dokončením díla. Průběžně se na stavbě pohyboval jednatel žalované, investor stavby, nárazově stavební dozor a zaměstnanci žalobce. Když byl k prohlídce díla přizván stavební dozor, [anonymizována dvě slova], sdělil, že dílo nepřevezme. První reklamace tak byla vznesena ústně v září 2020, tedy několik týdnů po ukončení prací ze strany žalobce v srpnu 2020, kdy již jednatel žalované považoval dílo za dokončené. Žalobce vady díla nenapravil, žalované byla v roce 2021 ze strany odborníků ([anonymizována dvě slova], [anonymizováno] [příjmení], [anonymizována dvě slova], [jméno] [příjmení]) doporučena jako nejméně zatěžující varianta nápravy postavení nové opěrné zdi; s tímto požadavkem se žalovaná obrátila na novou stavební firmu. Materiál na výstavbu nové zdi, stejně jako materiál na výstavbu zdi zhotovené žalobcem, vyjma betonu a zásypu, financovala žalovaná. Likvidace zdi postavené žalobcem byla [právnická osoba] vyčíslena na statisíce. Při snaze o opravu byla původní zeď obnažena a učiněn pokus o její narovnání, zeď však následně praskla, čímž bylo definitivně opodstatněno postavení nové zdi. V důsledku vadně postavené opěrné zdi nebylo dle sdělení [anonymizováno] [příjmení] (znalec [anonymizována dvě slova]) možné zapsat rozestavěnou nemovitost do katastru nemovitostí pro účely zástavy a banka by žalované neuvolnila k čerpání příslušnou část hypotečního úvěru, proto musela být zeď opravena. Čerpání hypotéky bylo podmíněno rozestavěným procentem stavby, situaci tak nebylo možné řešit pouhou zástavou pozemku. Informace o úvěru měl jednatel žalované od zprostředkovatele [jméno], sám vyjádření banky neviděl. Úvěrový vztah vznikl mezi manželkou jednatele žalované a [anonymizována dvě slova], žalovaná v něm nefigurovala.

14. Žalobce při výslechu uvedl, že jej kontaktoval jednatel žalované s žádostí o postavení opěrné zdi. Žalobce nato vyhotovil rozpočet a jednatel žalované jej odsouhlasil, po 14 dnech byly zahájeny práce. Na místě již byly hotové základy, které musel žalobce vyrovnat, a následně začali stavět opěrnou zeď. Odborně připravená projektová dokumentace nebyla žalobci předložena. V průběhu prací jednatel žalované požadoval rozšíření prací na zhotovení základové desky, rozvodů, kanalizace a zaházení zdí štěrkem atd., na čemž se strany dohodly. Dále požadoval zvýšení opěrné zdi, což bylo naceněno dodatkem krycího listu rozpočtu a jednatel žalované to odsouhlasil. Jednatel žalované byl na stavbě přítomen téměř každý den po celou dobu prací, zapojoval se (např. zahazoval zdi štěrkem), stavba probíhala pod jeho dozorem a dle jeho pokynů. Jiná osoba se na stavbě nevyskytovala, jednou stavbu navštívila manželka jednatele žalované, [anonymizována dvě slova] nikdy na stavbě neviděl. Stavební deník žalobce neviděl, pouze si sám vedl evidenci přítomnosti na stavbě. Žalobce měl pro jednatele žalované vyhotovit také podklady pro zdění vnitřní části domu, to se však nepostavilo, neboť nebyly dostupné cihly. Faktura za první část prací, tedy za opěrnou zeď a dodatek, byla jednateli žalované dle žalobce předána po dokončení věcí dle krycích listů rozpočtu – tedy po dokončení opěrné zdi. Na tuto fakturu jednatel žalované uhradil 200 000 Kč. Druhá faktura byla žalobcem osobně předána jednateli žalované dne 24. 7. 2020, kdy žalobce se zaměstnanci dokončil betonování desky. Jednatel žalované si dokončenou práci prohlédl, byl na stavbě přítomen, po předání faktury žalobce na stavbě uklidil a se zaměstnanci odjel. Další práce na stavbě nedělali. Dále žalobce uvedl, že mu jednatel žalované v září 2020 sdělil, že nedostali hypotéku, nesdělil mu však, že by to mělo být kvůli vadnému dílu žalobce; naopak jej ujistil, že mu faktury uhradí. To se však nestalo, žalovaná faktury neuhradila, přestože si dle zjištění žalobce její jednatel zakoupil hodnotné věci. Na pokusy o kontakt ze strany žalobce jednatel žalované nereagoval, žalobce proto přistoupil k využití vymáhací firmy, která zjistila, že jednatel žalované je zadlužen. Žalobce uvedl, že poskytl žalované slevu z díla ve výši 100 000 Kč na radu svého zástupce ještě předtím, než jej jednatel žalované vyzval ohledně vad, kvůli křivosti zdi. Poprvé bylo žalobci sděleno, že dílo má vady v únoru 2021 při náhodném setkání v [obec].

15. Ve věci slyšení svědci [jméno] [celé jméno žalobce], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] popsali průběh prací, přičemž shodně s výpovědí žalobce vypověděli, že jednatel žalované byl na stavbě každý den přítomný, byl přítomen rovněž při ukončení prací. Svědek [příjmení] pak vypověděl, že jednatel žalované byl na stavbě přítomen každý den, trávil tam většinu času, byl v podstatě stavební dozor a podílel se na pracích. Svědci rovněž potvrdili, že na stavbě nebyl přítomen žádný stavební dozor, pouze jednou zde byla manželka jednatele paní [příjmení]. Dále potvrdili, že jednatel žalované neměl žádné výhrady k provedené stavbě, byl spokojený. Z jejich výpovědí dále vyplývá, že o tom, že by byl veden stavební deník, neví. Pouze svědek [jméno] [celé jméno žalobce] uvedl, že sice do něj nic nezapisoval, ale myslí, že veden byl. V souladu s těmito výpověďmi je pak výpověď žalobce, který uvedl, že zapisoval přítomnost jednotlivých zaměstnanců na stavbě v konkrétní dny, stavební deník však podle něj veden nebyl.

16. Z e-mailu ze dne 24. 1. 2023 [anonymizováno] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že nikdy nepůsobil pro žalovanou jako stavební, technický či autorský dozor na stavbě rodinného domku v [obec] – [anonymizováno], stavbu opěrné zdi nepřebíral. V období od června 2020 do září 2020 na této stavbě nebyl přítomen, stavbu viděl pouze a jen na fotkách v mobilu, přinesených panem [příjmení] do jeho kanceláře.

17. Důkazní návrh výpovědí svědka [jméno] [příjmení] vzal žalobce v průběhu řízení zpět, tento tedy nebyl prováděn. Dále soud neprovedl žalovanou navržené důkazy provedením místního šetření, dotazy na [anonymizována dvě slova] ohledně stavebního dozoru nikoli pro žalovanou, ale pro manžele [příjmení], výslechem svědka [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], ani zpracováním znaleckého posudku ke kvalitě provedené opěrné zdi. Stejně tak soud neprovedl důkaz znaleckým posudkem ohledně ceny díla, který navrhl žalobce. Ke všem těmto navrženým důkazům soud uvádí, že k jejich provedení nepřistoupil zejména z důvodu jejich nadbytečnosti, když provedeným dokazováním byl skutkový stav věci prokázán dostatečně tak, aby soud mohl ve věci rozhodnout. Dále soud neprovedl důkaz listinami předloženými žalovanou, a to smlouvou o dílo uzavřenou mezi [jméno] [příjmení], narozenou [datum] (manželkou jednatele žalované) a žalovanou, a nabídkou hypotečního úvěru a smlouvou o hypotečním úvěru pro [jméno] [příjmení], narozenou [datum], neboť tyto listiny jsou pro danou věc nerelevantní, jedná se o smluvní vztahy, které se žalovanou věcí nesouvisí (hypoteční úvěr se pak netýká ani jedné ze stran sporu). Pokud jde o navrženou svědeckou výpověď [anonymizována dvě slova], soud jej k jednání předvolal, následně však s ohledem na sdělení žalované, písemné sdělení [anonymizována dvě slova], jehož soud kontaktoval rovněž telefonicky, namísto výslechu svědka provedl důkaz e-mailovou zprávou od [anonymizována dvě slova], v níž se vyjádřil k otázce provádění stavebního dozoru pro žalovanou. Navržený svědek se totiž není dlouhodobě schopen jednání u soudu zúčastnit z důvodu závažného onemocnění [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. S ohledem na jeho sdělení v e-mailové zprávě, jež bylo ve shodě s výpověďmi žalobce i všech slyšených svědků, soud již nepovažoval za potřebné dále protahovat řízení a svědeckou výpověď [anonymizována dvě slova] nepovažoval za nezbytnou. Namítala-li žalovaná, že [anonymizována dvě slova] nepracoval pro žalovanou, ale pro fyzické osoby [jméno] [příjmení] a paní [příjmení], pak soud konstatuje, že se jedná o vztah s osobami, jež na řízení nejsou účastny. Současně pak [anonymizována dvě slova] ve svém vyjádření ve shodě se slyšenými svědky potvrdil, že v období od června do září 2020 na stavbě nebyl. Rovněž potvrdil, že nepřebíral žádné dílo – opěrnou zeď.

18. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalobce s jednatelem žalované uzavřeli ústní smlouvu, jíž se žalobce zavázal pro žalovanou zhotovit stavbu opěrné zdi v rámci stavby rodinného domu v [obec] – [anonymizováno], a žalovaná se zavázala žalobci zaplatit cenu díla dle krycího listu rozpočtu ze dne [datum]. Investorem stavby je paní [příjmení], manželka jednatele žalovaného. Stavebně technická dokumentace nebyla žalobci předložena, jednatel žalované předložil pouze náčrt požadované zdi a po celou dobu stavby dával žalobci pokyny. V průběhu stavby byl rozšířen rozsah prací dle cenového rozpočtu ze dne [datum]. Dále bylo dohodnuto vybudování základové desky s přípravou na kanalizaci dle cenové nabídky ze dne [datum] a [datum] Cena všech prací byla určena na základě žalobkyní předložených krycích listů rozpočtu, které žalovaná akceptovala. Žalobce se svými zaměstnanci opěrnou zeď i základovou desku včetně souvisejících prací zhotovil, průběh stavby byl dozorován a koordinován jednatelem žalované osobně. [anonymizována dvě slova] nebyl na stavbě přítomen, nebyl žalobci představen jako stavební dozor, ani pro žalovanou tuto činnost nevykonával. Po dokončení stavby žalovaná dílo prostřednictvím svého jednatele převzala. Žalobce žalované (resp. jejímu jednateli) cenu díla řádně vyfakturoval dvěma fakturami, a to fakturou [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] splatnou dne [datum] na částku 282 369 Kč a fakturou č. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] splatnou dne [datum] na částku 350 875,73 Kč. Na fakturu č. [anonymizováno] [číslo] žalovaná uhradila dne [datum] částku 200 000 Kč, na druhou fakturu neuhradila ničeho. Pan [příjmení] [příjmení] obdržel v měsíci lednu 2021 zprávu od hypotečního experta, že žádná banka nechce akceptovat rozestavěnou stavbu do zástavy, kdy dle hypotečního experta jednoznačným důvodem je špatně provedená opěrná zeď a s tím související nevyřešený spor o nápravě. V průběhu měsíce února se žalobce náhodně setkal s jednatelem žalované v [obec], kde mu bylo sděleno, že dílo má vady a proto se nepodařilo zajistit hypotéku. Dne [datum] reagoval jednatel žalované e-mailem na výzvu zástupce žalobce k zaplacení dlužné částky z výše uvedených faktur, ve které namítl, že k fakturaci došlo před dokončením, a tedy i před převzetím díla. Dílo nebylo převzato stavebním dozorem pro vady díla. Dále uvedl, že bude žalobce vyzván právním zástupcem žalované k odstranění vad. Dne [datum] žalobce opravným dokladem [anonymizováno] [číslo] poskytl žalované slevu ve výši 100 000 Kč z ceny díla dle reklamace. Celková dlužná částka tak činí 333 244,73 Kč. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila ani přes zaslání předžalobní upomínky.

19. Podle § 2586 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“), smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Dle § 2604 o. z. dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno. Podle § 2610 odst. 1 o. z. vzniká právo na zaplacení ceny díla provedením díla. Podle § 2615 odst. 1 o. z. má dílo vadu, neodpovídá-li smlouvě. Podle odst. 2 téhož ustanovení o právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Podle § 2103 věty první o. z. kupující nemá práva z vadného plnění, jedná-li se o vadu, kterou musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy.

20. Podle § 1982 odst. 1 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Podle § 1987 odst. 2 o. z. není k započtení způsobilá pohledávka nejistá nebo neurčitá.

21. Dle § 2054 odst. 2 o. z. plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.

22. Dle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o. z. dále po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

23. Na základě shora uvedených skutečností s přihlédnutím k citovaným zákonným ustanovením dospěl soud k závěru, že nárok žalobce je důvodný. Žalobce v souladu se smlouvou o dílo zhotovil opěrnou zeď a základovou desku, jejichž stavbu jednatel žalobce osobně dozoroval. V průběhu prací byly jednateli žalované předkládány krycí listy rozpočtu, na jejichž základě byla poté provedena řádná fakturace ceny díla. Žalovaná však na faktury v celkové výši 633 244,73 Kč (resp. 533 244,73 Kč po odečtení slevy ve výši 100 000 Kč) uhradila pouze částku 200 000 Kč Uzavření smlouvy či řádnost fakturace přitom žalovaná nijak nesporovala, namítala však, že dílo nebylo předáno, popř. i že nebylo dokončeno, a že mělo takové vady, pro které převzato být nemohlo. Z provedeného dokazování vyplynulo, že v průběhu stavby byl na místě stavby přítomen jednatel žalované. Po dokončení opěrné zdi dle krycího rozpočtu ze dne [datum] a jeho doplnění ze dne [datum] byla jednateli žalované předána faktura [anonymizováno] [číslo]. Stejně tak byl jednatel žalované přítomen při dokončení prací a jejich ukončení dle krycích rozpočtů z [datum] a [datum], kdy převzal od žalobce druhou fakturu ze dne [datum]. Další práce s ohledem na chybějící materiál nebyly plánovány, žalobce opustil se svými zaměstnanci staveniště. Z provedeného dokazování dále vyplývá, že mezi účastníky byly vztahy vedeny na neformální bázi, stavební deník nebyl veden, nebyla k dispozici projektová dokumentace, ani jedna strana netvrdila, že by byl sjednán určitý způsob předání stavby. Jednatel žalované pak dle shodných výpovědí svědků i žalobce byl při dokončení stavby (vylitím základové desky) přítomen, stavbu si prohlédl, byl spokojený a převzal od žalobce toho dne vystavenou fakturu. Soud tak dospěl k závěru, že dne [datum] došlo k převzetí díla jednatelem žalované. Zákon totiž stranám povinnost protokolárního převzetí stavby neukládá. Jeho neexistence tak neznamená, že k převzetí dokončeného díla nedošlo. Pokud jednatel žalované namítal, že sjednaný stavební dozor ([anonymizováno] [příjmení]) dílo nepřevzal, pak v řízení bylo prokázáno, že po celou dobu provádění díla žalobcem a jeho zaměstnanci nebyl žádný stavební dozor na stavbě přítomen, žalobci nebyl žádný stavební dozor představen, sám [anonymizována dvě slova] odmítl, že by na stavbě dozor pro žalovanou prováděl, či že by v uvedeném období byl na stavbě přítomen, postavenou opěrnou zeď viděl pouze na fotografiích v mobilu jednatele žalované. Ani tvrzení žalované, že [anonymizována dvě slova] vykonával činnost pro pana [příjmení] a paní [příjmení] jako fyzické osoby, na věci nemůže nic změnit, neboť závazkový vztah vznikl mezi žalovanou a žalobcem, nikoli mezi paní [příjmení], panem [příjmení] a žalobcem. Byla to žalovaná, kdo měl dílo převzít, nikoli pan a paní [příjmení] (přesněji paní [příjmení] jako investor stavby).

24. O tom, že k převzetí díla došlo, svědčí i skutečnost, že žalovaná provedla dne [datum] částečnou úhradu faktury [anonymizováno] [číslo], jež byla splatná dne [datum]. V této době byla již splatná rovněž faktura [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] (splatnost [datum]). Byly tedy vyúčtovány veškeré provedené práce dle krycích rozpočtů. Lze si tedy jen stěží představit, že pokud by považovala žalovaná dílo za nedokončené z důvodu jeho vadnosti, hradila by tuto částku. Tvrzení žalované o tom, že se jednalo o zálohu není pak uvěřitelné, neboť žalovaná obě faktury převzala, nesporovala je, nesporovala ani splatnost, žádné další práce nebyly v té době již prováděny a žalovaná je ani pro zjevný nedostatek prostředků provádět nemohla (jak vyplynulo z výpovědi žalobce i ze samotných tvrzení žalované, žalovaná neměla prostředky, čekala na prostředky z hypotéky paní [příjmení], proto také neuhradila další závazky u subdodavatelů).

25. Tvrzení o tom, že dílo nebylo dokončeno, neboť mělo zásadní vady, a proto nebylo převzato, se jeví jako účelové rovněž z důvodu, že z tvrzení žalované vyplynulo, že tvrzené vady díla zjistila až v souvislosti s neposkytnutím hypotečního úvěru investorce stavby, tedy několik měsíců po dokončení stavby. Byť jednatel žalované tvrdil a vypovídal, že tyto vady vytkl žalobci v září 2020 a navrhoval k tomuto výpověď svědka, jenž byl rozhovoru mezi ním a žalobcem přítomen, následně tento důkazní návrh vzal zpět s tím, že v této době věděl jen, že hypotéka nebude poskytnuta, neznal však důvod. Tedy zjevně v rámci své výpovědi vypovídal nepravdu. Z e-mailu hypotečního poradce ze dne [datum] bylo prokázáno, že jednateli žalované bylo sděleno, že žádná z certifikovaných bank není ochotná vzít takto rozestavěnou stavbu do zástavy a že jednoznačným důvodem je špatně provedená opěrná zeď a s tím související nevyřešený spor o nápravě. Tomu pak koresponduje výpověď žalobce, který uvedl, že potkal jednatele žalované v [obec], a zde mu bylo sděleno koncem ledna, začátkem února 2021, že zeď je křivá, a proto nebyla poskytnuta hypotéka. Sám jednatel žalované vypověděl, že k další reklamaci vad (kromě září 2020) došlo na jaře 2021. Z výše uvedeného je tak zřejmé, že žalovaná do doby problému s poskytnutím hypotečního úvěru investorce, nepochybovala o bezvadnosti provedeného díla. Neměla tedy ani důvod stavbu nepřevzít.

26. Soud tedy uzavírá, že vzhledem k tomu, že bylo v řízení prokázáno, že [anonymizována dvě slova] nebyl stavebním dozorem žalované, jenž by měl převzít žalobkyní dokončené dílo, žalovaná si prostřednictvím svého jednatele dílo prohlédla, převzala faktury, nevznesla vůči provedenému dílu žádné námitky, toto dílo převzala. Žalobci tak v souladu s ustanovením § 2610 odst. 1 o. z. ve spojení s § 2604 o. z. vzniklo právo na zaplacení díla.

27. Jde-li o žalobcem tvrzené uznání pohledávky žalobce žalovanou jednak v souvislosti s jednostranným zápočtem, jednak částečnou úhradou faktury [anonymizováno] [číslo], pak soud dospěl k závěru, že samotné provedení jednostranného zápočtu žalovanou vůči pohledávkám žalobce z faktur [anonymizováno] [číslo] a [číslo] nepředstavuje uznání těchto závazků. K této problematice se již vyjádřil Nejvyšší soud, jenž v rozsudku ze dne 22. 7. 2021, sp. zn. 23 Cdo 3752/2019 dospěl k závěru, že„ v písemném jednostranném kompenzačním projevu bez výhrad není bez dalšího zahrnuto uznání hlavní pohledávky ve smyslu § 2053 o. z. Jednostranné kompenzační prohlášení bez výhrad, kterým má nastat zánik celé věřitelovy hlavní pohledávky, nemůže být bez existence dalších okolností konkludentním uznáním pohledávky ve smyslu § 2054 o. z.“ Žalovaná jednostranně započetla svoji pohledávku z titulu náhrady škody vůči pohledávkám žalobce z titulu smlouvy o dílo, současně však před provedením tohoto zápočtu i po něm nárok žalobce na zaplacení žalobou uplatněných částek odmítala z důvodů uvedených výše. Ani přes její stanovisko, že nemá vůči vyfakturovaným částkám žádné námitky, ale že právo na jejich zaplacení zaniklo kompenzací vzájemných nároků, tak nelze dospět k závěru, že tímto úkonem měla současně v úmyslu uznat dluh vůči žalobci dle § 2053 o. z.

28. K jinému závěru však soud dospěl ohledně částečné úhrady faktury [anonymizováno] [číslo] dne [datum]. Soud má za to, že s ohledem na skutečnost, že v té době již bylo dílo dokončené (a jak odůvodnil výše) i předané, částečným plněním dluhu ze smlouvy o dílo došlo v souladu s ustanovením § 2054 odst. 2 o. z. k uznání zbývající části dluhu, tedy vyúčtovaných cen díla. Nejednalo se o zaplacení zálohy, jak tvrdila žalovaná, neboť částka 200 000 Kč byla zaplacena právě až po dokončení celého sjednaného díla.

29. Soud se také zabýval žalovanou tvrzeným zánikem pohledávky započtením. K započtení nejsou dle § 1987 odst. 2 o. z. způsobilé pohledávky nejisté či neurčité. Započtení takové pohledávky je relativně neplatné. Pokud se věřitel pasivní pohledávky (tedy pohledávky vůči níž je jednostranným úkonem započítávána pohledávka aktivní) dovolá vůči dlužníkovi relativní neplatnosti tohoto započtení, jeho účinky nenastanou a pasivní pohledávka započtením nezanikne. Vzhledem k tomu, že žalobce vznesl námitku neplatnosti jednostranného započtení, soud posuzoval, zda pohledávka žalované, jež byla vůči pohledávce žalobce jednostranně započtena, je k započtení způsobilá.

30. Výklad pojmů„ nejistá a neurčitá pohledávka“ provedl Nejvyšší soudu v rozsudku ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 31 Cdo 684/2020, v němž uvedl, že“ nejistou nebo neurčitou ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z. je zpravidla pohledávka, která je co do základu a (nebo) výše sporná (nejistá), a jejíž uplatnění vůči dlužníku formou námitky započtení vyvolá (namísto jednoznačného, tj. oběma dotčenými stranami akceptovaného zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí) spory o existenci či výši pohledávky užité k započtení.“ Nejvyšší soud dále v odůvodnění uvedl, že„ za nejistou či neurčitou nelze pohledávku považovat pouze proto, že ji dlužník neuznává (odmítá uhradit) nebo že je sporná (nejednoznačná) její právní kvalifikace; musí zde být objektivní nejistota, zda pohledávka vznikla a z jakého důvodu, popř. zda je splatná, kdo je jejím věřitelem či dlužníkem, jaká je její výše apod. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 5711/2017, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 2. 2019, sp. zn. 26 Cdo 4795/2017, uveřejněný pod číslem 23/ 2020 Sb. rozh. obč.). S ohledem na smysl a účel § 1987 odst. 2 o. z. je pak zásadně nutné míru nejistoty ohledně aktivní pohledávky posuzovat relativně, ve vztahu k pohledávce pasivní; za nejistou či neurčitou lze aktivní pohledávku považovat zpravidla toliko tehdy, je-li míra nejistoty ohledně ní vyšší, než je tomu v případě pasivní pohledávky.“ Dále k otázce posouzení způsobilosti pasivní pohledávky k započtení uvedl, že„ tak tomu zpravidla nebude tehdy, jeví-li se aktivní pohledávka jako objektivně sporná, tj. má-li žalobce proti této pohledávce relevantní věcné argumenty a vyžaduje-li zjištění (prokázání) této pohledávky co do důvodu nebo výše rozsáhlejší či složitější dokazování, jež by vedlo k neúměrnému prodloužení řízení o žalobou uplatněné (pasivní) pohledávce. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí dále vyplývá, že pro posouzení, zda jednostranné započtení odporuje § 1987 odst. 2 o. z., jsou rozhodné toliko okolnosti, které tu byly v okamžiku, kdy je započtení (projev vůle dlužníka pasivní pohledávky) účinné, tedy v okamžiku, kdy projev vůle dlužníka pasivní pohledávky dojde věřiteli (srov. § 570 a násl. o. z.).

31. Soud posoudil žalovanou předloženou fakturu č. [rok] ze dne [datum] a žalovanou uvedená skutková tvrzení ve vztahu k pohledávce, jíž započetla proti pohledávce žalobce, a dospěl k závěru, že pohledávka žalované vůči žalobci je nejistá a neurčitá, neboť je sporný nejen důvod jejího vzniku (a tedy její existence jako taková – otázka zda je dílo vadné, zda se jedná o vadu zjevnou či skrytou, zda byla vada díla včas uplatněna atd.), ale také její výše, neboť ze samotné faktury předložené žalobci nebylo možno zjistit, co je či není žalobci účtováno a zda je nárok oprávněný. Samotná existence pohledávky a její výše by pak musela být předmětem rozsáhlého dokazování, přesahujícího výrazně rámec dokazování nutného pro posouzení důvodnosti aktivní pohledávky. Soud proto dospěl k závěru, že pohledávka žalobce nezanikla jednostranným započtením žalovanou předložené faktury č. [rok], neboť toto právní jednání žalované bylo neplatné.

32. S ohledem na výše uvedené skutečnosti tak soud shledal nárok žalobce na zaplacení ceny díla za důvodný a podané žalobě v celém rozsahu vyhověl. Žalované uložil uhradit dlužnou částku spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně (dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích) vždy ode dne následujícího po dni splatnosti každé z faktur, resp. ode dne následujícího po částečné úhradě v případě faktury č. [spisová značka]. Podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna uhradit dlužnou částku ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod. Pokud žalobce požadoval zaplacení rovněž částky 1 200 Kč jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky, soud o této částce ve výroku opomněl rozhodnout. Proto o ní bude rozhodnuto doplňujícím rozsudkem.

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 166 596,27 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 13 330 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 333 244,73 Kč sestávající z částky 9 660 Kč za každý ze 12 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, písemný návrh ve věci samé, písemná vyjádření ze dnů [datum], [datum] a [datum], písemné podání ze dne [datum], účast na mediaci dne [datum], účast při jednání dne [datum] – toto jednání přesáhlo 2 hodiny, [datum] a [datum]) včetně 12 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Dále náklady sestávají z náhrady cestovného podle § 13 odst. 1 a. t. ve spojení s vyhláškou č. 511/2021 Sb. ve znění [účinnost] za jízdu [značka automobilu], [registrační značka], k mediaci dne [datum] v trase [obec] – [obec] ve výši 1 273,55 Kč (základní náhrada 2 × 89 km po 4,70 Kč za km ve výši 836,60 Kč a za spotřebované pohonné hmoty 2 × 89 km při průměrné spotřebě 6,8 litru motorové nafty na sto kilometrů a ceně dle vyhlášky ve výši 36,10 Kč za jeden litr motorové nafty ve výši 436,95 Kč), k jednání soudu ve dnech [datum] a [datum] (při aplikaci vyhlášky č. 511/2021 Sb. ve znění účinném od 20. 8. 2022) v celkové výši 2 813,40 Kč (za každou z jízd základní náhrada 2 × 89 km po 4,70 Kč za km ve výši 836,60 Kč a za spotřebované pohonné hmoty 2 × 89 km při průměrné spotřebě 6,8 litru motorové nafty na sto kilometrů a ceně dle vyhlášky ve výši 47,10 Kč za jeden litr motorové nafty ve výši 570,10 Kč), a konečně pak k jednání soudu dne [datum] (při aplikaci vyhlášky č. 467/2022 Sb. v účinném znění) ve výši 1 459,39 Kč (základní náhrada 2 × 89 km po 5,20 Kč za km ve výši 925,60 Kč a za spotřebované pohonné hmoty 2 × 89 km při průměrné spotřebě 6,8 litru motorové nafty na sto kilometrů a ceně dle vyhlášky ve výši 44,10 Kč za jeden litr motorové nafty ve výši 533,79 Kč). Součástí nákladů je také náhrada za promeškaný čas v důsledku cest zástupce žalobce k jednání soudu (mediaci) a zpět podle § 14 odst. 3 a. t. v rozsahu 16 započatých půlhodin po 100 Kč. Protože je zástupce žalobce plátcem DPH patří k nákladům řízení také náhrada této daně, a to ve výši 26 599,93 Kč (21 % ze součtu odměny a náhrad). Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce, a to ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod.

Poučení