21 C 30/2021-161

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Fiedlerovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa žalobce] zastoupený obecným zmocněncem [příjmení] [jméno] [příjmení], [datum narození] bytem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] bytem [adresa] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o [částka], takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka], a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky [částka], zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částku [částka], a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou dne [datum] domáhal po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce. Tvrdil, že účastníci jsou osoby vzájemně blízké. Žalobce uzavřel s žalovanou v roce [rok] ústní dohodu – smlouvu o bezúročné peněžní zápůjčce, jejímž předmětem byl závazek žalobce poskytnout převodem na bankovní účet žalované peněžní prostředky v různých částkách dle požadavku a potřeby žalované a závazek žalované tuto částku v řádných splátkách vrátit. Na základě této vzájemné dohody poskytl žalobce žalované v letech [rok] až [rok] peněžní prostředky v celkové výši [částka] převodem na běžné účty žalované. [příjmení] zápůjčku na běžné výdaje žalované, pak žalobce poskytl i zápůjčku ve výši [částka] na platbu pohledávky správního orgánu z titulu daňových nedoplatků, v jejichž důsledku bylo zapsáno zástavní právo na nemovité věci žalované. Skutečnosti, že žalovaná souhlasila s uzavřením smlouvy o zápůjčce a zejména se závazkem vrátit zápůjčku zpět, pak nasvědčuje snaha žalované uhradit žalobci alespoň část svého závazku, když žalovaná v období září [rok] až červen [rok], uhradila na účet žalobce formou splátek (ve výši [částka]) částku v celkové výši [částka]. Žalobce pak poukazoval rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]. Jelikož žalovaná i přes učiněný příslib, že vrátí zápůjčku v plné výši žalobci zpět, s žalobcem žádným věcným způsobem nekomunikovala, obrátil se žalobce na svého právního zástupce. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes předžalobní výzvu ze dne [datum].

2. Žalovaná s žalobou ve vyjádření z [datum] nesouhlasila a navrhovala, aby byla v celém rozsahu zamítnuta. Namítala, že účastníci aktuálně nejsou osobami blízkými. Žalobce měl se žalovanou od roku [rok] do července [rok] nemanželský poměr, přičemž účastníci se v červenci [rok] rozešli. Aktuálně nemají žádný vztah. Poté, co se účastníci rozešli, začal žalobce žalované škodit a snažil se jí vícekrát osobně i finančně poškodit. O tom svědčí také opakované účelové návrhy na vydání předběžného opatření, které žalobce podal v tomto řízení, které obsahují řadu nepravdivých informací a kterými se snažil blokovat majetek žalované. Po jistou dobu měl žalobce od žalované generální plnou moc, pomocí níž po rozchodu uskutečnil jednání poškozující žalovanou. Žalobu považuje žalovaná za další mstu ze strany žalobce. Tvrzení žalobce, že s žalovanou uzavřel ústní dohodu o bezúročné peněžní zápůjčce, jsou nekonkrétní a zavádějící. Žalobce neprokazuje, že došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce, že úmyslem stran ve vztahu k platbám, které mezi nimi probíhaly, bylo poskytnutí zápůjčky, ani že žalovaná učinila slib, že vrátí peníze v plné výši žalobci zpět. Ani v popisu plateb v žalobcem předložených elektronických výpisech z bankovních účtů není nikde uvedeno, že by se jednalo o zápůjčku. Podstatnou náležitostí smlouvy o zápůjčce je sjednání předmětu zápůjčky. Předmět zápůjčky musí být sjednán konkrétně, což v případě peněžních prostředků znamená, že musí být sjednána konkrétní částka, která je předmětem zápůjčky. Žalobce netvrdí, ani ničím neprokazuje, že by se s žalovanou v roce [rok] dohodl na poskytnutí peněžité zápůjčky ve výši [částka]. Dle tvrzení žalobce se mělo jednat o peněžní prostředky v různých částkách dle požadavku a potřeby žalované. Takto nekonkrétně nelze zápůjčku sjednat a tvrzení žalobce nemůže obstát. Mezi účastníky evidentně nedošlo k uzavření platné smlouvy o peněžní zápůjčce. Navíc, sám žalobce svá tvrzení podkopává výpisy z účtů připojenými k žalobě, z nichž plyne, že ze svých účtů uhradil v předmětném období částku převyšující [částka]. Z tvrzení žalobce není zřejmé, proč má část plateb představovat zápůjčku a část nikoli. Ve vztahu k jednotlivým platbám žalobce netvrdí ani neprokazuje, co bylo titulem jejich provedení. Tvrzení, že měla žalovaná tuto částku v řádných splátkách vrátit, jsou mlhavá a ničím neprokazovaná. Žalobce má o výše uvedených skutečnostech břemeno tvrzení a břemeno důkazní. V této souvislosti žalovaná poukazovala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná odmítá, že by mezi ní a žalobcem byla uzavřena smlouva o zápůjčce a že by žalobcem bezhotovostně převáděné peněžní prostředky představovaly zápůjčku. Žalobce se s žalovanou pravidelně stýkal (každý druhý den, v některých obdobích dokonce denně) a trávil s ní volný čas, jezdil na dovolené, kupoval jí dárky, realizoval s ní podnikatelský projekt (provoz restaurace v [obec]), tedy fakticky s ní žil, ačkoli měl paralelně ještě jiný vztah. Pokud prováděl žalobce na účet žalované či jiné účty platby, jednalo se o prostředky na úhradu společných výdajů, nákupů, volnočasových aktivit, dovolených, dárků a realizaci společného podnikatelského projektu (provoz restaurace v [obec]). Jednalo se o řadu nižších a pravidelně hrazených částek, které představovaly úhradu pravidelných i mimořádných nákladů společného soužití a trávení volného času. Například platby [příjmení] [příjmení] se týkaly společných pobytů účastníků. I žalovaná prováděla na účet žalobce platby za účelem úhrady společných výdajů, nákladů a podnikání. Část těchto plateb byla určená na splátky osobního úvěru, který si vzal žalobce a s jehož úhradou takto žalovaná žalobci pomáhala. V rámci společného soužití poskytla žalovaná peněžní prostředky na úhradu části tohoto dluhu žalobce vůči bance. Žalobce vybíral v hotovosti z pokladny restaurace v [obec] průběžně peníze, ze kterých hradil společné výdaje účastníků, nakupoval zboží pro restauraci v [obec] a hradil jiné náklady tohoto podnikání. Restaurace na adrese [obec a číslo] byla provozována účastníky pod hlavičkou [právnická osoba] s.r.o., která měla v předmětné restauraci nahlášenou i provozovnu. Jelikož se jednalo o nově otevřenou restauraci, jejíž provoz byl do značné míry závislý na letní turistické sezóně (mimo sezónu byla návštěvnost nízká), příjmy z jejího provozu zdaleka nepokrývaly výdaje. Účastníci proto provoz této restaurace, která byla jejich společným projektem, dotovali a financovali tak, že nakupovali ze svých prostředků vybavení restaurace a poté hradili ze svých prostředků její náklady. V březnu 2020 vypukla epidemie COVID-19, která způsobila uzavření restaurací, a účastníci museli provoz této restaurace ukončit. [příjmení] částek, které žalobce označuje v žalobě, představovala podíl žalobce na tomto projektu a jeho ztrátu z něj. Také žalovaná poskytovala své vlastní prostředky na tento podnikatelský projekt, o které rovněž přišla. Mezi účastníky neexistuje žádná dohoda o tom, že by žalovaná měla žalobci poskytnuté peníze vrátit, stejně jako nemá ani žalobce povinnost vracet jakékoli peníze žalované. Peněžní prostředky, které převáděl žalobce na účty žalované, představovaly podíl žalobce na výdajích společné domácnosti a společného soužití, trávení volného času, dovolených, dary a investice do společného podnikání. Dle převažující judikatury Nejvyššího soudu je nepřípustné, aby zapůjčitel poskytl předmět zápůjčky třetí osobě (např. rozhodnutí sp. zn. [spisová značka]). Pokud by byla uzavřena smlouva o zápůjčce za podmínek, které uvádí žalobce, pak by nepřipouštěla převod peněz na účet třetích osob. Taková smlouva by ani nemohla být platná. Některé platby na účty třetích osoby byly za dárky, které žalobce žalované dal (např. jí koupil myčku, mobilní telefon, pračku, nové dveře). Žalovaná z opatrnosti vznesla i námitku promlčení žalobou uplatněných pohledávek z období před [datum]. Jelikož nedošlo k platnému uzavření smlouvy o zápůjčce, pokud by žalobce měl nárok na vrácení peněz (což žalovaná popírá) mohlo by se jednat nanejvýše o bezdůvodné obohacení. Promlčecí doba bezdůvodného obohacení je tříletá. Případné nároky z období před [datum] jsou tak promlčené. Závěrem odmítla tvrzení žalobce, že úhradou částky [částka] žalobci uznala zbytek dluhu. Z tvrzení žalobce není zřejmé, o jaký dluh (či jeho část) se mělo jednat a v jaké výši. Není tedy zřejmé, zda a co žalovaná platbami měla údajně uznat. Z tvrzení žalobce a jím nabízených důkazů není zřejmé, že by těmito dílčími platbami žalovaná uznala zbytek dluhu. Na 11 plateb provedených žalovanou na účet žalobce lze nahlížet přinejlepším (pokud by dluh žalované skutečně existoval, což odmítá) jako na dílčí plnění, s nímž ovšem nemůže být spojeno uznání dluhu (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 1008/2009). Některé z plateb představovaly částky, které žalovaná poskytla žalobci na úhradu jeho osobního úvěru.

3. V replice ze [datum] žalobce uvedl, že sice měl plnou moc od žalované, ale s nesprávně uvedeným datem jeho narození, a tedy nepoužitelnou. O této skutečnosti žalovaná věděla. Žalobce soudu doložil, že peněžní prostředky byly poukázány na běžný účet žalované, tj. došlo k přenechání předmětu zápůjčky. Namítal, že podstatnou náležitostí smlouvy o zápůjčce není sjednání konkrétní částky. Žalobce požaduje pouze vrácení zapůjčených peněžních prostředků na základě vzájemného ujednání mezi účastníky a nikoliv vrácení těch peněžních prostředků, které žalované poskytl jako prostředky na úhradu společných výdajů (nad rámec sjednané zápůjčky). Zrovna tak nepožaduje vrácení těch peněžních prostředků, které hradil napřímo během jejich poměru (útratu za společné výdaje). [příjmení] splátek nebyla pevně stanovena. Jednalo se o ústní dohodu v obecné rovině ve smyslu„ až bude z čeho, tak mi vše vrátíš“. Jedná se o dohodu, jakou lze důvodně očekávat mezi osobami blízkými, a s přihlédnutí k povaze vztahu mezi účastníky. Žalobce zcela důvodně očekával, že žalovaná bude mít v dohledné době finanční prostředky, jenž bude moci použít k úhradě závazku, neboť dne [datum] byly podepsány smlouva o smlouvě budoucí o prodeji nemovitosti a smlouva o úschově, jejímž předmětem byla úschova částky představující kupní cenu za nemovitost ve výši [částka]. Je pravdou, že žalovaná měla provozovat restauraci v [obec] pod hlavičkou [právnická osoba] [anonymizováno], tuto však provozovala sama, o čemž svědčí skutečnost, že žalovaná je 100% vlastníkem a jediným jednatelem této společnosti. Nelze hovořit o realizaci společného podnikatelského projektu. Provoz restaurace byl ukončen po dohodě mezi žalovanou a majitelem zámku [obec], kde se předmětná restaurace nacházela. Zmíněné dohodě předcházela výpověď pronajímatele a vzájemný spor mezi ním a žalovanou o existenci ústní dohody o pronájmu restaurace, podmínkách takové dohody, a o tom s kým je tato dohoda skutečně uzavřena. K faktickému ukončení provozu došlo před příchodem pandemie Covid 19. Účastníci neměli společnou domácnost. Společné dovolené představovaly víkendové pobyty v [anonymizováno] a v [anonymizováno] a společné výlety na hory, přičemž ve všech případech si každá ze stran hradila část nákladů. Žalobce žalované daroval zálohu za vnitřní pokojové dveře (cca [částka]), mobilní telefon v hodnotě cca [částka] a tablet a klávesnici v hodnotě [částka]. Dále žalobce obstaral žalované myčku a pračku v hodnotě cca [částka] a šperky a hodinky v hodnotě cca [částka] (hodinky a náhrdelník). Platby žalované ve výši [částka] představují úhradu závazku žalované. Výpadky těchto pravidelných úhrad jsou způsobeny nesolventností žalované. Žalobce některé přijaté platby poskytl žalované zpět, a to vzhledem k jejím tehdejším majetkovým poměrům, kdy neměla finanční prostředky na běžné výdaje. Žalobce není jediným věřitelem žalované, neboť je v současné době s žalovanou vedeno exekuční řízení na majetek plynoucí z neuhrazených závazků. Žalovaná se obecně brání dostát svým závazkům a má tendence vyhýbat se ujednaným splátkám. Je otázkou, zda prozrazení milostného vztahu mezi účastníky partnerce žalobce nebylo provázenou snahou vyhnout se následnému splacení zápůjčky.

4. V doplňujícím vyjádření z [datum] žalovaná uvedla, že žalobce se žalovanou v předmětném období žil a v rámci jejich vztahu, trávení volného času a společných aktivit vynakládaly obě strany prostředky na společné výdaje (bydlení v domě vybudovaném žalovanou, případně v hotelu), nákupy, volnočasové aktivity, dovolené, žalobce poskytoval žalované dárky a strany realizovaly společný podnikatelský projekt (provoz restaurace v [obec]). Žalobce dle svého rozhodnutí nebo dle dohody se žalovanou poskytoval žalované prostředky na úhradu společných výdajů, domácnost, nákupy, volnočasové aktivity, dovolené, dárky a realizaci společného podnikatelského projektu (provoz restaurace v [obec]), přičemž se nejednalo o zápůjčku či jinou formu závazku, dle kterého by žalovaná musela prostředky žalobci vracet. Žalobce poskytoval žalované prostředky dle svého uvážení a svobodného rozhodnutí bez nároku na jejich vrácení a nemůže se tedy jednat o bezdůvodné obohacení. O tom, že platby provedené žalobcem představovaly příspěvky žalobce na společné výdaje, svědčí i to, že žalobce vesměs prováděl řadu nižších plateb a pravidelně. Důvod jednotlivých plateb provedených žalobcem byly z převážné části příspěvky na domácnost, dále příspěvek na zařízení a provozní náklady restaurace v [obec] ([částka]), úhrada základové desky domu žalované ([částka]), společné ubytování v hotelu [příjmení], dovolená, nákupy a restaurace ([částka]), platba daně z nemovitosti ([částka]) či koupě dveří ([částka]). Jelikož byli žalobce a žalovaná v době, kdy žalobce prováděl platby na účty žalované a účty třetích osob, osobami blízkými, neměli všechny vzájemně provedené převody a platby podložené písemnými dokumenty. Je zcela běžné, že spolu žijící osoby průběžně přispívají na společné výdaje, aniž by si o tom uzavíraly smlouvy, podepisovaly stvrzenky či jiné dokumenty a tyto archivovaly. Žalobce reagoval na rozchod se žalovanou tím, že vzal výpisy ze svých účtů za celou dobu vzájemného soužití se žalovanou a předložil je soudu s legendou, že se jednalo o„ zápůjčku“. Tato legenda je nepravdivá. Bylo by zcela v rozporu s obvyklým chodem věcí, kdyby dva lidé, kteří spolu mají vztah, si vedli zdokladované„ účetnictví“, o tom, že spolu byli na večeři, jeli na výlet, nakoupili, dali si dárek apod. Co se týče provozu restaurace pak to, že společníkem a jednatelem [právnická osoba] [anonymizováno], která provozovala tuto restauraci, byla pouze žalovaná, nevylučuje, že se jednalo o společný podnikatelský projekt a nevylučuje ani to, že se na něm žalobce mohl finančně podílet. I provozování restaurace a podílení se na jejím chodu bylo založeno neformálně, bez písemných dokumentů.

5. Ve vyjádření z [datum] žalobce uvedl, že není pravdou, že by s žalovanou žil. Žalovaná není schopna doložit, že předmětnou částku nemusí žalobci vracet. Nemůže obstát tvrzení, že se jednalo o částky na úhradu společných výdajů, domácnosti, nákupy, volnočasové aktivity, dovolené atp., když z logiky věci by žalobce tyto výdaje hradil napřímo, a ne na účet žalované. Částky, jež byly vynaloženy na společnou útratu, žalobce po žalované nepožaduje. Žalovaná nepředložila jakýkoliv důkaz o tom, že by plnění bylo plněním na společnou domácnost, když o společné domácnosti nelze v daném případě vůbec uvažovat. S navrženou svědkyní [jméno] [příjmení] se žalobce setkal pouze jedenkrát osobně a třikrát s ní telefonoval - dvakrát, když byla žalovaná nezvěstná. Obsahem obou hovorů byly úvahy, kde by se žalovaná mohla nacházet, a jedenkrát bylo obsahem hovoru upozornění žalobce, že mu žalovaná dluží poměrně značnou sumu peněz. Žalobce měl s žalovanou„ pouze“ milostný poměr a nikoliv společnou domácnost. Vznik rodinné (společné) domácnosti je vyloučen v případě občasného přespávání či návštěv, stejně tak i v případě výpomoci v domácnosti. Nikdo nemůže být současně členem dvou či více společných domácností.

6. Při soudním jednání dne [datum] učinili účastníci nesporným, že měli v období od roku [rok] do července [rok] milostný vztah a žalobce převáděl v období od roku [rok] do roku [rok] na účet žalované peněžní prostředky, tak jak jsou specifikovány v přehledu předloženém žalobcem. [příjmení] mezi účastníky zůstalo, zda se dohodli na uzavření smlouvy o zápůjčce, zda má žalovaná právní důvod pro obdržení plnění, tj. zda se jednalo o prostředky na úhradu společných výdajů, nákupů, volnočasových aktivit, dovolených, dárků, realizaci společného podnikatelského projektu a zda je nárok žalobce promlčen.

7. Z provedených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav.

8. Z potvrzení ev. [číslo] bylo zjištěno, že žalobce převedl ze svého účtu č. [bankovní účet] v období od [datum] do [datum] mimo jiné následující úhrady. ; datum; číslo účtu; částka 1; [datum]; [bankovní účet]; [částka] 2; [datum]; [bankovní účet]; [částka] 3; [datum]; [bankovní účet]; [částka] 4; [datum]; [bankovní účet]; [částka] 5; [datum]; [bankovní účet]; [částka] 6; [datum]; [bankovní účet]; [částka] 7; [datum]; [bankovní účet]; [částka] 8; [datum]; [bankovní účet]; [částka] 9; [datum]; [bankovní účet]; [částka] 10; [datum]; [bankovní účet]; [částka] 11; [datum]; [bankovní účet]; [částka] 12; [datum]; [bankovní účet]; [částka] 13; [datum]; [bankovní účet]; [částka] 14; [datum]; [bankovní účet]; [částka] 15; [datum]; [bankovní účet]; [částka] 16; [datum]; [bankovní účet]; [částka] 17; [datum]; [bankovní účet]; [částka] 18; [datum]; [bankovní účet]; [částka] 19; [datum]; [bankovní účet]; [částka] 20; [datum]; [bankovní účet]; [částka] 21; [datum]; [bankovní účet]; [částka] 22; [datum]; [bankovní účet]; [částka] 23; [datum]; [bankovní účet]; [částka] ; celkem;; [částka] Současně bylo z tohoto potvrzení zjištěno, že na tento účet žalobce byly v období od [datum] do [datum] připsány z účtu žalované č. [bankovní účet] dvě platby, a to dne [datum] částka [částka] a dne [datum] částka [částka] s poznámkou„ Dekuji“.

9. Z potvrzení ev. [číslo] bylo zjištěno, že žalobce převedl ze svého účtu č. [bankovní účet] v období od [datum] do [datum] na účet č. [bankovní účet] dne [datum] částku [částka].

10. Z historie pohybů na účtu č. [bankovní účet] bylo zjištěno, že žalobce převedl ze svého účtu č. [bankovní účet] v období od [datum] do [datum] na účet č. [bankovní účet] dvě platby pod VS odpovídajícímu rodnému číslu žalované, a to dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka], tj. celkem [částka].

11. Z výpisu transakcí z běžného účtu č. [bankovní účet] bylo zjištěno, že žalobce převedl ze svého účtu č. [bankovní účet] mimo jiné následující úhrady. ; datum; číslo účtu; částka 1; [datum]; [bankovní účet]; [částka] 2; [datum]; [bankovní účet]; [částka] 3; [datum]; [bankovní účet]; [částka] 4; [datum]; [bankovní účet]; [částka] 5; [datum]; [bankovní účet]; [částka] 6; [datum]; [bankovní účet]; [částka] 7; [datum]; [bankovní účet]; [částka] 8; [datum]; [bankovní účet]; [částka] 9; [datum]; [bankovní účet]; [částka] 10; [datum]; [bankovní účet]; [částka] 11; [datum]; [bankovní účet]; [částka] 12; [datum]; [bankovní účet]; [částka] 13; [datum]; [bankovní účet]; [částka] 14; [datum]; [bankovní účet]; [částka] 15; [datum]; [bankovní účet]; [částka] 16; [datum]; [bankovní účet]; [částka] 17; [datum]; [bankovní účet]; [částka] 18; [datum]; [bankovní účet]; [částka] 19; [datum]; [bankovní účet]; [částka] 20; [datum]; [bankovní účet]; [částka] 21; [datum]; [bankovní účet]; [částka] 22; [datum]; [bankovní účet]; [částka] 23; [datum]; [bankovní účet]; [částka] 24; [datum]; [bankovní účet]; [částka] 25; [datum]; [bankovní účet]; [částka] 26; [datum]; [bankovní účet]; [částka] 27; [datum]; [bankovní účet]; [částka] 28; [datum]; [bankovní účet]; [částka] 29; [datum]; [bankovní účet]; [částka] 30; [datum]; [bankovní účet]; [částka] 31; [datum]; [bankovní účet]; [částka] 32; [datum]; [bankovní účet]; [částka] 33; [datum]; [bankovní účet]; [částka] 34; [datum]; [bankovní účet]; [částka] 35; [datum]; [bankovní účet]; [částka] 36; [datum]; [bankovní účet]; [částka] 37; [datum]; [bankovní účet]; [částka] ; celkem;; [částka] ; datum; příjemce; částka 1; [datum]; [příjmení] [příjmení]; [částka] 2; [datum]; [příjmení] [příjmení]; [částka] 3; [datum]; [příjmení] [příjmení]; [částka] 4; [datum]; [příjmení] [příjmení]; [částka] 5; [datum]; [příjmení] [příjmení]; [částka] 6; [datum]; [příjmení] [příjmení]; [částka] 7; [datum]; [příjmení] [příjmení]; [částka] 8; [datum]; [příjmení] [příjmení]; [částka] 9; [datum]; [příjmení] [příjmení]; [částka] ; celkem;; [částka] Žalovaná poukázala na předmětný účet žalobce z účtu č. [bankovní účet] celkem 9 plateb po [částka], a to ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. Dne [datum] poukázala na účet žalobce částku [částka] a dne [datum] částku [částka] Celkem se tak jednalo o částku [částka].

12. Z potvrzení o provedené úhradě ze dne [datum] a [datum] bylo zjištěno, že z účtu žalobce č. [bankovní účet] byly provedeny následující úhrady. ; datum; číslo účtu; částka 1; [datum]; [bankovní účet]; [částka] 2; [datum]; [bankovní účet]; [částka] 3; [datum]; [číslo]; [částka] 4; [datum]; [číslo]; [částka] 5; [datum]; [bankovní účet]; [částka] ; celkem;; [částka]

13. Z výzvy ze dne [datum], vč. dokladu o odeslání a doručenky bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky [částka] nejpozději do [datum].

14. Z přehledu transakcí bylo zjištěno, že žalobce vyčíslil svou pohledávku za žalovanou částku ve výši celkem [částka], přičemž tato částka představuje rozdíl v úhradách v celkové výši [částka] a platbách od žalované v celkové výši [částka].

15. Z výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], sídlem [adresa], bylo zjištěno, že předmětem jejího podnikání jsou [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] neuvedené v přílohách [anonymizováno] až [anonymizováno] živnostenského zákona, a [anonymizována dvě slova]. Společnost vznikla dne [datum] a její jedinou jednatelkou a společnicí je žalovaná.

16. Z výpisu z živnostenského rejstříku [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], sídlem [adresa], bylo zjištěno, že žalovaná je jednatelkou této společnosti od [datum]. Ke vzniku oprávnění k hostinské činnosti došlo dne [datum]. Od [datum] do [datum] je oznámeno přerušení provozování této živnosti. Hostinská činnost měla být provozována na adrese [adresa], a to od [datum] do [datum].

17. Ze soupisu darů bylo zjištěno, že žalovaná v tomto soupisu uvedla, že jí žalobce poskytl následující dary, případně jí poskytl prostředky na jejich zakoupení: vybavení domu (např. pokojové dveře), část vybavení sociálního zázemí domu, mobilní telefon, notebook, některé dovolené, myčka, pračka, dárky dětem, šperky a hodinky.

18. Z účastnického výslechu žalované bylo zjištěno, že vypověděla, že s žalobcem udržovali asi 6 let vztah. Žalobce pracoval pro [anonymizováno] – [anonymizována tři slova] na [obec a číslo]. Pracoval v [anonymizováno] na [anonymizována dvě slova]. Žalovaná podnikala a její průměrný příjem byl asi [částka] měsíčně. Sdíleli domácnost, a to nejprve v rodinném domě v [část obce]. Žalobce u ní„ přebýval“, tj. byl u ní někdy 4 dny v týdnu a přespával u ní. Na všem se podíleli společně. Něco platila žalobkyně, například elektřinu či splátky hypotečního úvěru. Vařila a nakupovala potraviny. [ulice] výdaje činily [částka] až [částka]. Jezdili na společné dovolené a na výlety. Byli v [země], v [obec] či v [země]. Jezdili každý rok vždy tak na [anonymizováno] dní. Bylo období, kdy se viděli téměř každý den. Žalobce jí dával dárky na Vánoce, na narozeniny, nebo třeba jen tak. Nikdy to nebyly peníze. Byly to například hodinky, nebo myčka a podobně. Většinou jí dary dal fyzicky, někdy jí na ně dal peníze. Dohodli se, že když bude potřeba něco hradit, žalobce jí to dá. Z plateb, které označuje jako„ příspěvek na domácnost“ se platilo, co bylo potřeba, tj. běžné výdaje, například nákup či elektřina. Později rodinný dům prodala. Sháněli pozemek a začala stavět v [obec]. Výstavba rodinného domu byla zahájena někdy v prosinci [rok]. Když stavěla, nechtěla si půjčovat, protože už měla úvěr od [anonymizováno], resp. hypoteční úvěr u [jméno] [příjmení] [příjmení]. Výše hypoteční splátky činila nejprve [částka], po úhradě mimořádné splátky činila [částka]. Při stavbě v [obec] vznikl problém s dodavatelem. Dodavatel pořád posunoval termín dokončení díla a tak se rozhodli ubytovat v [příjmení] [příjmení]. Vše platil převážně žalobce, který občas v hotelu také přespával. Ke kolaudaci rodinného domu došlo v prosinci [rok]. V prosinci [rok] řešili, zda se pustit do restaurace v [obec]. Na základě společného rozhodnutí si jí pronajala. Bylo to na její jméno. [ulice] náklady restaurace činily cca [částka] bez zásobování. Tržby restaurace byly sezónní – v zimě to bylo třeba jenom [částka] měsíčně, v létě třeba [částka]. Žalobce se v provozu restaurace angažoval stejně jako ona -jezdil nakupovat, uklízel, pekl pizzu, čepoval pivo a podobně. Žádnou mzdu nedostával. Provoz restaurace se musel dotovat. Platba ze dne [datum] ve výši [částka] byla v souvislosti se startem restaurace, neboť bylo potřeba kompletně nové vybavení kuchyně. Platba z [datum] ve výši [částka] byla za základovou desku v [obec]. Platba z [datum] ve výši [částka] byla na různé věci, žalovaná má v té době narozeniny a svátek, dovybavení restaurace v [obec] a dovolenou. Platba ze dne [datum] ve výši [částka] představovala úhradu daně z nemovitosti za pozemek. Platba z [datum] ve výši [částka] byla v souvislosti s náklady vynaloženými před kolaudací. Pořizovaly se z toho čisticí prostředky a nějaké vybavení. Platba z [datum] ve výši [částka] byla v souvislosti s problémy v restauraci - musely se doplácet mzdy a podobně. Účastníci se rozešli v červenci [rok]. Žalovaná se v té době zhroutila.

19. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že uvedla, že s žalovanou jsou přítelkyně. Znají se asi 3 nebo 4 roky (od roku [rok] či [rok]) z [příjmení] [příjmení]. Žalobce asi 2x, nebo 3x viděla v rámci nějaké společenské události v hotelu [příjmení] a na oslavě narozenin jejího partnera, která proběhla v červenci [rok] u nich na chatě. Účastníci měli partnerský vztah. Brala to tak, že spolu žijí. Žalovaná prodala nemovitost na [část obce] a potom začali budovat novou. Oba se tvářili, že to staví pro sebe, že tam budou žít. Plánovali rodinu, resp. šli i na umělé oplodnění. Dle jejího názoru se jednalo o normální soužití dvou lidí. Žalovaná nějakou dobu bydlela v hotelu a i tam byli spolu. Má za to, že se na financování nákladů se podíleli společnou měrou. Nebyla u toho, když něco platili, ale má za to, že to fungovalo tak, že něco platil jeden a něco platil druhý. Účastníci jezdili na společné dovolené. Žalovaná dostávala od žalobce dary, například i pračku a jiné zařízení domu. Žalovaná vedla restauraci a žalobce jako partner jí v tom podporoval. Když se rozhodovala, jestli do toho jít, tak jí podpořil. Byla to osobní partnerská spolupráce. Z toho, co vyrozuměla, nevyplynulo, že by v tom byl žalobce nějak„ byznysově“ angažován. V roce [rok] došlo k rozluce, což jí překvapilo. Ukázalo se, že žalobce měl mít paralelní vztah s jinou partnerkou, což pro ni byl šok. Žalovaná pak měla psychické problémy. S žalobcem měla svědkyně asi 2 nebo 3 telefonáty. Volala žalované, ale telefon byl přesměrován na žalobce. Žalobce jí sdělil, že neví, kde žalovaná je. Nabádal jí, ať jde na policii. Nechápala, proč tam jako nejbližší osoba nejde on. Později už byla s žalovanou v kontaktu. Žalobce jí volal a říkal, že nemůže žalovanou sehnat, ale žalovaná jí sdělovala, že s ním v kontaktu je. To jí překvapilo.

20. Na základě provedeného dokazování a skutečností, které účastníci učinili mezi sebou nespornými, a které nijak neodporují provedeným důkazům, dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům. Účastníci měli v období od roku [rok] do července [rok] milostný vztah. Žalovaná vlastnila rodinný dům v [část obce], kde žalovaný občas přespával. Účastníci jezdili na společné dovolené. Po prodeji rodinného domu a v průběhu výstavby nového domu v [obec] přebývala žalovaná nějakou dobu v hotelu [příjmení], kde žalovaný občas přespával. Ke kolaudaci rodinného domu došlo v prosinci [rok]. Žalovaná se v lednu [rok] stala jednatelkou a společnicí [právnická osoba] [anonymizováno], která provozovala hostinskou činnost na adrese [adresa], a to v období od [datum] do [datum]. Toto podnikání bylo ztrátové. Žalobce převáděl v období od roku [rok] do roku [rok] na účty žalované a účty věřitelů žalované peněžní prostředky tak, jak jsou specifikovány v přehledu předloženém žalobcem, přičemž celkem se jednalo o částku přinejmenším ve výši [částka] (dle předložených listin se jednalo o částku ve výši [částka]). Žalovaná na účet žalobce poukázala platby v celkové výši [částka].

21. S ohledem na shora uvedené měl soud skutkový stav za dostatečně prokázaný, a proto další návrhy na doplnění dokazování zamítl. Soudem tak nebyl proveden žalobcem navržený důkaz smlouvou o úschově z [datum], kterou mělo být prokázáno tvrzení, že žalovaná měla obdržet z titulu kupní ceny za prodej nemovitých věcí v k.ú. [obec] (část [územní celek]) kupní cenu ve výši [částka]. Dále nebyl prováděn žalobcem navržený důkaz plnou mocí ze dne [datum], kterou mělo být prokázáno tvrzení, že v plné moci, kterou mu žalovaná udělila, bylo nesprávné datum jeho narození. Soud neprováděl ani žalobcem navržený důkaz e-mailovou komunikací účastníků z [datum] a [datum], kterou mělo být prokázáno tvrzení, že informoval žalovanou o neplatnosti udělené plné moci. Soud konečně neprováděl ani žalovanou navržené důkazy fotodokumentací, smlouvami se zaměstnanci, účetními doklady a výpisy z účtu žalované, když žalovaná tyto důkazy nepředložila ani přes výzvy soudu učiněné při jednáních dne [datum] a [datum].

22. Podle ustanovení § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o. z.“), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

23. Podle ustanovení § 609 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

24. Podle ustanovení § 619 odst. 1 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

25. Podle ustanovení § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

26. Podle ustanovení § 646 o. z. mezi manžely nepočne promlčecí lhůta běžet ani neběží, dokud manželství trvá. To platí obdobně i pro práva mezi osobami žijícími ve společné domácnosti, mezi zastoupeným a zákonným zástupcem, opatrovancem a opatrovníkem nebo mezi poručencem a poručníkem.

27. Podle ustanovení § 690 o. z. každý z manželů přispívá na potřeby života rodiny a potřeby rodinné domácnosti podle svých osobních a majetkových poměrů, schopností a možností tak, aby životní úroveň všech členů rodiny byla zásadně srovnatelná. Poskytování majetkových plnění má stejný význam jako osobní péče o rodinu a její členy.

28. Podle ustanovení § 1746 odst. 1 o. z. zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

29. Podle ustanovení § 2055 odst. 1 o. z. darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení plnění z pouhé společenské úsluhy není darováním, je-li z chování stran zřejmé, že se nechtějí smluvně vázat.

30. Podle ustanovení § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

31. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

32. Podle ustanovení § 2997 odst. 1 o. z. dlužník, který plnil dluh nežalovatelný nebo promlčený nebo takový, který je neplatný pro nedostatek formy, nemá právo na vrácení toho, co plnil. Právo na vrácení nemá ani ten, kdo jiného obohatil s vědomím, že k tomu není povinen, ledaže plnil z právního důvodu, který později nenastal nebo odpadl. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení plnila-li osoba proto, že k tomu byla přivedena lstí, donucena hrozbou nebo zneužitím závislosti, ustanovení odstavce 1 se nepoužije. To platí i v případě, že plnila osoba nesvéprávná.

33. Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu platí, že žalobce, jenž uplatňuje nárok na vrácení určité částky, uváděje, že ji žalovanému předal, tíží důkazní břemeno o uskutečnění předání, na žalovaném naopak je, aby tvrdil a prokazoval existenci právního důvodu, na základě něhož si smí převzaté prostředky ponechat. Nepříznivé procesní následky stavu nejistoty ohledně důvodnosti prokázaného pohybu aktiv jsou proto v obdobných situacích vyvozovány vůči příjemci plnění (srovnej kupř. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 12. 2002, sp. zn. 25 Cdo 246/2001, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 10. 2012, sp. zn. 28 Cdo 248/2012, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 2013, sp. zn. 26 Cdo 1494/2013, potažmo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 5. 2014, sp. zn. 32 Cdo 1730/2013). Bylo-li s praktickou jistotou doloženo provedení platby z účtu žalobce na účet žalované, aniž byl zjištěn právní důvod, o nějž by se tato platba mohla opírat, byl tím zjednán adekvátní podklad pro naplnění pojmových znaků skutkové podstaty bezdůvodného obohacení plněním bez právního důvodu (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 2. 2017, sp. zn. 28 Cdo 5299/2015).

34. Nejistota ohledně existence titulu pro prokazatelně realizovaný přesun majetkových hodnot musí jít k tíži příjemce. Na uvedeném závěru ničeho nemění ani skutečnost, že nejen žalovaná, ale i sám žalobce tvrdí existenci právního důvodu pro poskytnutí předmětného obnosu žalované, neboť vzhledem ke zcela odlišnému náhledu obou účastníků na obsah právního úkonu, který měl tvořit podklad pro uskutečněné plnění, zde nebylo shodného skutkového tvrzení ve smyslu § 120 odst. 4 o. s. ř. (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 4. 2018, sp. zn. 28 Cdo 6020/2017).

35. Darovací smlouva je dvoustranným právním jednáním, jímž dárce bezplatně přenechává nebo se zavazuje přenechat obdarovanému určitý majetkový prospěch, aniž by k tomu měl právní povinnost, a obdarovaný tento dar, případně slib přijímá (viz § 628 obč. zák. z judikatury pak například rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2016, sp. zn. 33 Cdo 645/2016, a ze dne 28. 2. 2017, sp. zn. 22 Cdo 5236/2016). Byť je jednou z podstatných náležitostí takové smlouvy její bezúplatnost, neznamená to, že je tím vyloučena povinnost dárce splnit závazek, jejž smlouva zakládá, a kvalifikovat tak plnění podle ní jako plnění nedluhu ve smyslu § 2997 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Bezdůvodné obohacení je naproti tomu objektivně nastalý stav, při němž dochází bez právem uznaného důvodu k přesunu majetkových hodnot od jednoho subjektu k druhému (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 11. 2009, sp. zn. 28 Cdo 1876/2009, či na něj odkazující usnesení téhož soudu ze dne 22. 1. 2020, sp. zn. 28 Cdo 3729/2019, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 8. 2020, sp. zn. 28 Cdo 354/2020).

36. Jednou ze skutkových podstat bezdůvodného obohacení je plnění z právního důvodu, který následně odpadl, jenž může být naplněna mimo jiné v případech, investuje-li jeden z nesezdaného páru do (byť výlučného) majetku druhého (například bytu), jejž oba užívají, avšak důvod takového plnění – dohoda o společném bydlení a užívání zhodnocovaného/pořizovaného obydlí k tomuto účelu, jež může být i neformální vyplývající z jejich soužití v nesezdaném poměru, blízkého vztahu a podobně – například v důsledku rozchodu partnerů odpadl. Případný nárok na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého plněním z právního důvodu, jenž odpadl, se ve smyslu § 3028 odst. 3 o. z. řídí právní úpravou účinnou v době založení příslušného právního důvodu (např. uzavření dohody mezi účastníky), přičemž není rozhodné, kdy (za účinnosti které právní úpravy) tento odpadl (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 8. 2020, sp. zn. 28 Cdo 354/2020, a v něm citovaná judikatura).

37. V případě společenské úsluhy je třeba vycházet z toho, že se strany nechtějí nijak smluvně vázat a jejich jednání vychází jen z běžného života. Příkladem takové společenské úsluhy může být pozvání na oběd či večeři. Za liberalitu je také nepochybně možné za určitých podmínek považovat plnění cizího dluhu, které je činěno bez smlouvy s dlužníkem a bez toho, aby měl ten, kdo za dlužníka plní, povinnost plnit z jiného právního důvodu (viz Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 –3014). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, k § 2055).

38. Vzhledem k tomu, že žalobce tvrdil, že mezi účastníky byla uzavřena ústní smlouva o zápůjčce, což žalovaná rozporovala, resp. tvrdila, že se jednalo o prostředky na úhradu společných výdajů, nákupů, volnočasových aktivit, dovolených, dárků a realizaci společného podnikatelského projektu, přičemž samotný přesun peněžních prostředků byl mezi účastníky nesporný, tížilo žalovanou v souladu s výše citovanými judikaturními závěry jako příjemkyni plnění důkazní břemeno ohledně právního důvodu, na jehož základě si směla převzaté prostředky ponechat.

39. Dle soudu unesla žalovaná důkazní břemeno ve vztahu k tvrzení, že jí žalobce přispíval„ na domácnost“, resp. na nákupy, energie a další výdaje v souvislosti s bydlením. Z provedených důkazů bylo zjištěno, že žalobce žalované víceméně pravidelně zasílal každý měsíc částky v řádech tisíců až desetitisíců korun. Tyto částky svou výší odpovídaly žalovanou tvrzeným měsíčním výdajům. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], kterou má soud za velice věrohodnou (svědkyně je sice přítelkyní žalované, ale nemá přímý zájem na výsledku řízení; věrohodným byl i způsob, jakým svědkyně soudu sdělovala zjišťované skutečnosti a její chování při výpovědi, její výpověď pak nebyla v rozporu ani s dalšími provedenými důkazy) bylo zjištěno, že účastníci měli partnerský vztah, trávili spolu několik dní v týdnu, plánovali založení rodiny a na financování nákladů se podíleli společnou měrou. Na tomto závěru nemůže nic změnit žalobcem namítaná skutečnost, že účastníci nežili ve společné domácnosti, ale měli spolu poměr (žalobce měl ještě jiný vztah). Vztah účastníků trval [anonymizováno] let. V dlouhodobých vztazích není nijak výjimečné, že jeden z partnerů předává druhému peněžní prostředky za účelem pravidelně hrazených výdajů, popř. že mají společný bankovní účet. V případě manželů je pak povinnost přispívat na potřeby života rodiny a potřeby rodinné domácnosti výslovně upravena v ustanovení § 690 o. z. (přičemž odborná literatura připouští možnost analogické aplikace příspěvkové povinnosti podle tohoto ustanovení rovněž na páry, které formálně nevstoupily do právního pouta v podobě manželství, ve skutečnosti však rodinnou domácnost vytváří – srovnej MELZER, Filip. Občanský zákoník: velký komentář. Praha: Leges, 2018. Komentátor. ISBN 978-80-7502 -004-8, k § 690). Naopak se s ohledem na výše popsané skutkové okolnosti případu jeví velice nepravděpodobným, že by předmětné platby poukazované prakticky každý měsíc po dobu několika let, představovaly zápůjčku, jak tvrdil žalobce. Právně je tak dle soudu předmětné jednání třeba posoudit jako nepojmenovanou smlouvu ve smyslu ustanovení § 1746 odst. 2 o. z. Ve vztahu k nároku na zaplacení částky [částka], která odpovídá součtu výše popsaných plateb, proto byla žaloba zamítnuta, když dle soudu nedošlo k naplnění pojmových znaků skutkové podstaty bezdůvodného obohacení plněním bez právního důvodu (viz výrok II.).

40. Pokud jde o zbývající platby, tj. konkrétně úhradu částky [částka] dne [datum], částky [částka] dne [datum], částky [částka] dne [datum], částky [částka] dne [datum], částky [částka] dne [datum] a částky [částka] dne [datum], které ve svém součtu činí [částka], má soud za to, že žalovaná přes poučení dle § 118a o. s. ř., které jí bylo poskytnuto při jednání dne [datum], neunesla důkazní břemeno ve vztahu k existenci právního důvodu, na jehož základě by si směla převzaté prostředky ponechat. Pokud jde o tvrzení žalované, že se jednalo o příspěvky na náklady restaurace v [obec], která měla být„ společným projektem“ účastníků, z výpisů z obchodního a živnostenského rejstříku [právnická osoba] [anonymizováno], která měla předmětnou restauraci provozovat, bylo zjištěno, že jednatelkou a společnicí této společnosti byla a je pouze žalovaná, nikoli žalobce. I svědkyně [příjmení] vypověděla, že restauraci vedla žalovaná, a že když se žalovaná rozhodovala, zda do provozování restaurace jít, žalobce jí podpořil, ale z toho, co vyrozuměla, nevyplynulo, že by byl žalobce v provozu restaurace nějak„ byznysově“ angažován. [jméno] žalovaná vypověděla, že žalobce v průběhu jejich vztahu pracoval pro [anonymizována tři slova], zatímco ona podnikala. Nic nenasvědčuje tvrzení žalované, že měl žalobce podíl na předmětném projektu a měl by nést ztrátu, resp. podnikatelské riziko. Pokud mělo dojít k úhradě základové desky domu žalované (v částce [částka]), dveří v domě žalované ([částka]) a daně z nemovitosti ([částka]), má soud za to, že důvod pro investici do majetku žalované v důsledku rozchodu účastníků odpadl (viz výše citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 8. 2020, sp. zn. 28 Cdo 354/2020). Pokud jde o platbu ve výši [částka], má soud za to, že žalovaná neunesla důkazní břemeno ve vztahu k tvrzení, že tato částka měla sloužit k úhradě nákladů na dovolenou, nákupy a restaurace, když sama vypověděla, že dovolené pořizovali přes portál Slevomat a náklady činily cca [částka] pro oba. Pro úplnost je pak třeba uvést, že z hlediska vzniku bezdůvodného obohacení na straně žalované je nerozhodné, že platby ve výši [částka] a [částka] nebyly hrazeny přímo na účet žalované, ale na účet třetích osob, neboť se jednalo o věřitele žalované a žalobce tak plnil za žalovanou, co měla po právu plnit sama (§ 2991 o. z.).

41. Ve vztahu k žalovanou uplatněné námitce promlčení soud pro úplnost uvádí, že tato se vztahovala k pohledávkám z období před [datum], přičemž výše uvedené platby byly hrazeny v období od [datum] do [datum]. Žaloba tak byla podána před uplynutím tříleté promlčecí lhůty. I pokud by se jednalo o pohledávky staršího data, bylo by třeba zohlednit, že pro počátek subjektivní promlčecí doby k uplatnění práva na vydání plnění z bezdůvodného obohacení je rozhodující subjektivní moment, v němž oprávněný získá vědomost o takových okolnostech, jež jsou relevantní pro uplatnění jeho práva u soudu. Tímto povědomím míní se znalost skutečností, z nichž lze odpovědnost za bezdůvodné obohacení dovodit. Je tedy zjevné, že úvaha soudu o vědomosti dotčeného subjektu o nastíněných okolnostech bude vždy determinována konkrétními specifiky dané kauzy. Okolností rozhodnou pro povědomí o vzniku bezdůvodného obohacení na úkor ochuzeného je rovněž existence konsenzu ohledně důvodů účastníky činěných úkonů. Zjistil-li žalobce až po zahájení řízení, že mezi ním a žalovaným nedošlo ke shodě o důvodu pro poskytnutí peněžních prostředků, a naopak v této otázce zjevně vyvstalo jisté nedorozumění, pročež se za dané situace nemůže domáhat jejich vrácení na základě řádného smluvního ujednání, počala běžet dvouletá subjektivní promlčecí doba až od okamžiku, v němž byl žalobce obeznámen s tím, jak záležitost pojímal žalovaný, neboť až tehdy získal vědomost o skutečnostech, z nichž lze na vztah z bezdůvodného obohacení usuzovat (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 11. 2018, sp. zn. 28 Cdo 1445/2018).

42. S ohledem na shora uvedené soud proto žalobě co do nároku na zaplacení [částka] vyhověl (viz výrok I.).

43. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož má-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobce měl ve věci úspěch ze 74,12 % ([částka]) proti 25,88 % ([částka]) žalované, a proto rozhodl soud o tom, že má žalobce nárok na náhradu 48,24 % (74,12 % minus 25,88 %) svých účelně vynaložených nákladů, které se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši [částka], zaplacených soudních poplatků za návrhy na nařízení předběžného opatření ve výši [částka], a z částky [částka] představující paušální náhradu hotových výdajů za devět úkonů (výzva k plnění, žaloba z [datum], návrh na vydání předběžného opatření z [datum], návrh na vydání předběžného opatření z [datum], repliku z [datum], účast u jednání dne [datum], účast u jednání dne [datum], účast u jednání dne [datum] a účast u jednání dne [datum]) v souladu s ustanovením § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Celkem má tak žalobce nárok na úhradu 48,24 % z částky [částka], tj. [částka].

44. Žalobci nebyla přiznání náhrada za odvolání proti usnesení Okresního soudu Praha-východ ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], neboť náklady na úkony spojené s neúspěšně podaným opravným prostředkem proti procesnímu rozhodnutí soudu zásadně nejsou účelně vynaloženými náklady řízení (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 12. 2016, sp. zn. 30 Cdo 628/2015).

45. Vzhledem k tomu, že byl žalobce v řízení zastoupen obecným zmocněncem, je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení přímo žalobci (viz § 149 odst. 3 o. s. ř.).

46. Lhůta ke splnění povinnosti vymezené ve výrocích I. a III. byla soudem prodloužena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty za středníkem o. s. ř. na jeden měsíc od právní moci rozsudku. Při určení lhůty k plnění soud přihlédl k délce prodlení žalované, mimosoudnímu jednání účastníků (strany se rámcově dohodly na částečné úhradě ve výši [částka], nicméně nedošlo k dohodě o lhůtě k plnění), skutečnosti, že se žalovaná nepokoušela v průběhu sporu svůj dluh alespoň po částech uhrazovat a zejména k celkové výši dluhu ([částka] + [částka]).

Poučení