21 C 328/2023 - 172

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní PaedDr. Mgr. Ivanou Jarešovou ve věci žalobce: [Anonymizováno], narozený [Anonymizováno] bytem [Anonymizováno] zastoupený advokátem [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] proti žalované: [Anonymizováno], IČO [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] o určení vlastnictví takto:

Výrok

I. Určuje se, že paní [jméno FO], narozená [datum], zemřelá [datum], posledně bytem [adresa], byla ke dni své smrti vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ideální 1/2 na pozemku parc.č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], obec [adresa], dosud nezapsaného v katastru nemovitostí, vniklého rozdělením pozemku parc.č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], obec [adresa] na základě Geometrického plánu pro rozdělení pozemku, číslo plánu [Anonymizováno], obec [adresa], k.ú. [adresa], který je nedílnou součástí rozsudku.

II. Určuje se, že paní [jméno FO], narozená [datum], zemřelá [datum], posledně bytem [adresa], byla ke dni své smrti vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ideální 1/2 na pozemku parc.č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], obec [adresa], dosud nezapsaného v katastru nemovitostí, vniklého rozdělením pozemku parc.č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], obec [adresa] na základě Geometrického plánu pro rozdělení pozemku, číslo plánu [Anonymizováno], obec [adresa], k.ú. [adresa], který je nedílnou součástí rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 68 242,39 Kč a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal určení vlastnictví ke shora označenému pozemku a tvrdil, že je vlastníkem nemovitých věcí, a to pozemků parc. č. [Anonymizováno], na níž stojí dům č.p. [Anonymizováno], parc. č. [hodnota], a parc. č [Anonymizováno], vše v k. ú. [adresa], obec [adresa], přičemž vlastnictví nabyl děděním po paní [jméno FO] a po paní [jméno FO] a současně odkázal na usnesení [Anonymizováno] soudu [adresa] ze dne [datum] a [datum]. Při nabytí vlastnického práva žalobcem k těmto pozemkům, a to jak v roce [Anonymizováno], tak v roce [Anonymizováno], byly pozemky parc. č. [Anonymizováno] a parc.č. [hodnota] oploceny, zahrada tvořila kompaktní celek a nic nenasvědčovalo tomu, že by se uvnitř oplocení měla nacházet část pozemku ve vlastnictví žalované. Žalobce užívá pozemek parc. č. [Anonymizováno] oddělený geometrickým plánem v dobré víře a stejně tak jej v dobré víře užívaly i jeho právní předchůdkyně, od nichž nabyl vlastnictví děděním. Žalobce tvrdil, že má naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť existuje rozpor ve vlastnických vztazích a je ohroženo právo žalobce nebo právní vztah, na němž je zúčastněn a bez takovéhoto určení by se jeho postavení stalo nejistým. Tvrdil, že v [Anonymizováno] 20. století byla v blízkosti uvedených pozemků budována automatická telefonní ústředna (dále jen ATÚ), a za účelem ulehčení výstavby a vybudování kompletní potřebné infrastruktury bylo kompletně zdemolováno původní oplocení bezprostředně přiléhajících domů, včetně oplocení domu č. p. [Anonymizováno] (dnes v [adresa]). Poté v rámci budování ATÚ bylo ze strany hlavního města Prahy vybudováno oplocení nové, namísto zbořeného, a na výstavbu nového oplocení existoval projekt, který byl součástí projektu na výstavbu ATÚ. Obě právní předchůdkyně žalobce byly v dobré víře, že celý oplocený pozemek, který přiléhá k domu č. p. [Anonymizováno], je pozemkem v jejich spoluvlastnictví po celou dobu jejich držby a jednaly tedy poctivě, když takto oplocený areál jako svůj užívaly. Mezi budovatelem předmětného oplocení (současně s komunikací v daném místě) a právními předchůdci žalobce došlo k dohodě o „narovnání“ původně zakřivené vlastnické hranice podle nově vybudované komunikace právě prostřednictvím oplocení a výměnou za zabrání části pozemků parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] ve vlastnictví právních předchůdců žalobce, přičemž v podstatě rozměrově stejná část pozemků ve vlastnictví města byla “připlocena“ k pozemkům ve vlastnictví právních předchůdců žalobce, a část jejich pozemků v obdobné výměře jim byla odňata. Nové oplocení určitě existovalo v letech [Anonymizováno] a bylo ve stejné podobě, jako stojí dodnes, žádný z předchozích vlastníků a ani žalobce, nečinil jakékoli změny půdorysu oplocení, nedošlo k žádnému dodatečnému zabrání části pozemku parc. č. [Anonymizováno] a po celou dobu od vybudování nového oplocení hlavním městem Prahou tak zůstalo jak oplocení, tak povaha jeho užívání právními předchůdkyněmi žalobce, nezměněno. Žalobce nechal za účelem oddělení pozemku, který se nachází za oplocením a je užívaný žalobcem, vyhotovit geometrický plán pro rozdělení pozemku, který učinil nedílnou součástí žaloby. Tvrdil, že k vydržení vlastnického práva k pozemku parc. č. [Anonymizováno] došlo již ze strany obou právních předchůdkyň žalobce nejpozději v roce [Anonymizováno], avšak tento pozemek nebyl projednán v dědických řízeních.

2. Žalovaná tvrdila, že nedošlo k vydržení vlastnického práva k uvedené části pozemku s odkazem na zásadu materiální publicity katastru nemovitostí upravené občanským zákoníkem s tím, že nebyla splněna potřebná nepřerušená držba trvající 10 let. V roce [Anonymizováno] totiž byl dokončen převod katastrálních map do digitální podoby a nejpozději v tomto roce tak žalobce s jistotou mohl z náhledu do map katastru nemovitostí zjistit, že užívá část pozemku ve vlastnictví žalované a dopouští se tak neoprávněného užívání cizí věci. Stejně tak nemohlo dojít k naplnění řádnosti a poctivosti držby ze strany právních předchůdkyň žalobce, neboť jejich držba se nezakládala na platném právním důvodu, ale pouze na základě špatně umístěného oplocení, a proto právní předchůdkyně žalobce nemohly být ani poctivými držitelkami, neboť si při demolici a následné výstavbě plotu ze strany hlavního města Prahy musely všimnout, že oplocení bylo vystaveno na jiném místě a tuto situaci neřešily. Nemohlo dojít ani k mimořádnému vydržení vlastnického práva žalobce (a to ani se započtením vydržecí doby právních předchůdkyní žalobce), neboť se nejednalo o poctivé držitele, neboť jednání žalobce a jeho právních předchůdkyň při výkonu držby bylo s nepoctivým úmyslem. Ani v jednom usnesení soudu o potvrzení nabytí dědictví (jak v roce [Anonymizováno], tak v roce [Anonymizováno]), není pozemek [Anonymizováno] uveden. Žalovaná tvrdila, že předmětný pozemek se oddělil z pozemku parc. č. [Anonymizováno] na základě geometrického plánu č. [hodnota], přičemž dříve podle geometrického plánu č. [hodnota] bylo původní parc. č. [hodnota] podlomeno právě na uvedený pozemek parc. č. [Anonymizováno] ze kterého se následně vydělil pozemek parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno]. Druhý geometrický plán nechal pravděpodobně vyhotovit nabyvatel nově vydělených pozemků, přičemž pozemky na základě tohoto geometrického plánu byly zaměřeny ve dnech [datum] a plán byl vyhotoven pro ATÚ. V tomto geometrickém plánu sice ještě není oddělen pozemek parc. č. [Anonymizováno], ale je zde zřetelně viditelný začátek západní hranice pozemku parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] a tato hranice tvoří katastrální hranici předmětného pozemku – tehdy pozemku parc. č. [Anonymizováno]. Z tohoto plánu je zjevné, že hranice zůstala dle starého stavu a pokud k povolení užívání celé stavby automatické telefonní ústředny došlo na základě kolaudačního rozhodnutí ze dne [datum] (právní moc [datum]), měl by geometrický plán, který byl zaměřen ve dnech [datum] reflektovat již nové hranice pozemku, tím spíše, že byl vydán výstavbou hlavní města Praha, která výstavbu ATÚ realizovala. Pokud jde o žalobcem tvrzenou možnost náhrady za části pozemku parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno], pak ve spisech stavebního odboru [adresa] se nenachází žádný zákres, který by znázornil, v jakém rozsahu mělo k výkupu pozemků dojít a zda došlo k přesunu severní hranice oplocení. Žalovaná nesouhlasila s tvrzením žalobce, že „Situace“ ze září [Anonymizováno] dokládá, že na konci výstavby byla plánovaná podoba oplocení kolem pozemku žalobce v té podobě, jak přetrvala dodnes a že k přesunu oplocení podle situace 1:200 došlo, neboť ze stavebního odboru [adresa] nebyla dohledána žádná situace, která by znázorňovala skutečný stav po realizaci ATÚ. Naopak podle žalované k přesunu oplocení nedošlo, a to vzhledem ke geometrickému plánu č. [hodnota], v němž jsou západní hranice pozemků vedeny stále v původní trase. Navrhovala, aby žaloba byla zamítnuta.

3. Žaloba na určení vlastnictví byla podána v souvislosti s řízením sp. zn. [spisová značka], v němž se společnost [právnická osoba] domáhala vydání bezdůvodného obohacení za 3 roky zpětně od [datum] do [datum] s tím, že [žalobce] užíval část pozemku parc. č. [Anonymizováno], jehož je společnost vlastníkem, přičemž jde o část pozemku za oplocením o výměře [Anonymizováno] m a požadovala částku 67 190 Kč. [žalobce] tvrdil, že došlo k vydržení vlastnického práva a jeho návrh na určení vlastnictví byl proto vyloučen k samostatnému projednání a je předmětem tohoto řízení sp. zn. [spisová značka], zatímco řízení sp. zn. [spisová značka] bylo přerušeno do skončení tohoto řízení.

4. Po provedeném dokazování soud zjistil následující:

5. Žalobce je zapsán jako vlastník nemovitých věcí, a to konkrétně pozemků parc.č.st. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] parc.č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno], parc.č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno], a domu č.p. [Anonymizováno] na pozemku parc. č. [hodnota] vše v k.ú. [adresa], obec [adresa]. Celková výměra pozemků ve vlastnictví žalobce zapsaných je tedy: [Anonymizováno] m2(zjištěno z výpisu z KN LV [Anonymizováno] pro k. ú. [adresa] ke dni [datum]).

6. Vlastníkem těchto nemovitostí se stal tak, že: a) Usnesením Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno] (právní moc [datum]), získal veškeré dědictví po své babičce paní [jméno FO], zemřelé [datum], a to poté, co jeho matka [jméno FO], dcera zemřelé, dědictví odmítla. Takto nabyl „zejména 1/2 nemovitých věcí zapsaných u Katastrálního úřadu [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota] pro obec [adresa] a k. ú. [adresa] jako budova č.p. [Anonymizováno] – [adresa], postavená na pozemku parc. č. [hodnota], a pozemky parc. č. [hodnota] – zastavěná plocha a nádvoří, parc. č. [hodnota] – zahrada a parc. č. [hodnota] – pozemek ve zjednodušené evidenci – parcela původ Evidence nemovitostí“. Podrobněji nebyly nemovitosti, které byly předmětem dědictví, popsány (zjištěno ze spisu sp. zn. [spisová značka] a usnesení [Anonymizováno] soudu [adresa] ze dne [datum] č.j. [spisová značka]). b) Usnesením [Anonymizováno] soudu [adresa] ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno] (právní moc [datum]), získal veškeré dědictví po paní [jméno FO], zemřelé [datum] – zejména „1/2 nemovitostí zapsaných u [právnická osoba] pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště [adresa], pro k. ú. [adresa] na LV-[Anonymizováno], a to: pozemku parc. č. [hodnota], stavby č.p. [Anonymizováno] [adresa], stojící na pozemku parc. č. [hodnota] jehož je i součástí, dále pozemků parc. č. [hodnota], [Anonymizováno], to vše s všech součástí, příslušenství a venk. úprav (zjištěno ze spisu [spisová značka], z usnesení [Anonymizováno] soudu [adresa] ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno]). 7. [jméno FO] nabyla vlastnictví k uvedeným nemovitým věcem (tehdy pouze parc. č. st. [Anonymizováno], parc. č. [hodnota]) na základě Usnesení soudu ve věci projednání dědictví [Anonymizováno], zapsáno v roce [Anonymizováno]. [jméno FO] nabyla vlastnictví k uvedeným nemovitým věcem (tehdy pouze parc.č.st. [Anonymizováno], parc. č. [hodnota]) na základě Smlouvy o převodu nemovitosti [Anonymizováno] kupní, zapsáno v roce [Anonymizováno]. [jméno FO] nabyla vlastnictví ke spoluvlastnickému podílu o velikosti ideální 1/2 na uvedených nemovitých věcech (tehdy pouze parc.č.[Anonymizováno], parc. č. [hodnota]) na základě Smlouvy o převodu nemovitosti [Anonymizováno]. Obě nabyly vlastnictví k pozemku parc. č. [Anonymizováno] na základě „Jiné listiny č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 dle geom. pl. [Anonymizováno]. (zjištěno ze spisu (zjištěno ze spisu [spisová značka], [spisová značka] a listin v nich obsažených, z výpisu z KN ke dni [datum]). 8. [jméno FO] a [jméno FO] byly ke dni [datum] evidovány jako spoluvlastnice parc. č. [hodnota] (zastavěná plocha nádvoří) o výměře [Anonymizováno] m2, parc. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2, a domu č. p. [Anonymizováno] na parc. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2 a par.č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 (zjištěno z výpisu z KN LV [Anonymizováno] pro k. ú. [adresa] ve stavu k [datum] a ke dni [datum]).

9. Podle geometrického plánu číslo zakázky [Anonymizováno] bylo původní parc. č. [hodnota] podlomeno na pozemek parc. č. [Anonymizováno], ze kterého se následně vydělil pozemek parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] a to na základě geometrického plánu č. [hodnota]. Druhý geometrický plán byl vyhotoven pro ATÚ a nechal jej vyhotovit nabyvatel nově vydělených pozemků, přičemž pozemky na základě tohoto geometrického plánu byly zaměřeny ve dnech [datum]. V tomto geometrickém plánu sice ještě není oddělen pozemek parc. č. [Anonymizováno], ale je zde zřetelně viditelný začátek západní hranice pozemku parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] a tato hranice tvoří katastrální hranici předmětného pozemku – tehdy pozemku parc. č. [Anonymizováno] (zjištěno z ze zápisů vlastnictví v pozemkových knihách, geometrického plánu pro rozdělení pozemku č. [hodnota], geometrického plánu zamřeného [datum]).

10. Žalovaná je v současné době evidována jako vlastník pozemku parc. č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 v k.ú. [adresa], obec [adresa] (zjištěno z informace o pozemku výpisu z katastru nemovitostí LV [Anonymizováno] ze dne [datum]).

11. Geometrickým plánem pro rozdělení pozemku č. [hodnota], který je nedílnou součástí rozsudku, se mimo jiné rozděluje pozemek zapsaný nyní ve vlastnictví žalované parc. č. [Anonymizováno] o zapsané výměře [Anonymizováno] m2 na pozemek vně předmětného oplocení pod parc. č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 a pozemek uvnitř oplocení, tedy užívaný žalobcem pod parc. č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 (zjištěno z geometrického plánu číslo plánu [Anonymizováno]).

12. Při nabytí vlastnického práva žalobcem k pozemkům parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [hodnota] a parc. č. [Anonymizováno], vše v k.ú. [adresa], obec [adresa], a to jak v roce [Anonymizováno], tak v roce [Anonymizováno], byly pozemky parc. č. st. [Anonymizováno], parc. č. [hodnota] oploceny, tvořily kompaktní celek a nic nenasvědčovalo tomu, že by se uvnitř oplocení měla nacházet část pozemku ve vlastnictví žalované. Budova č. p [Anonymizováno] byla postavena v roce [Anonymizováno] (zjištěno z tvrzení žalobce, výpisů z KN, fotodokumentace, dědických spisů).

13. Dne [datum] bylo vydáno rozhodnutí „[adresa] – rozhodnutí o přípustnosti stavby na [Anonymizováno]. stavbu [Anonymizováno]. souboru – ATÚ“, vydané Odborem výstavby ONV v [adresa], č.j. [Anonymizováno]. V něm, kromě hlavní budovy, trafostanice a infrastruktury je obsaženo pod bodem [Anonymizováno]) i posouzení a schválení „Oplocení pozemků stávající zástavby – demolice“, přičemž potvrzení o demolici oplocení domu čp. [Anonymizováno] je obsaženo v odůvodnění tohoto rozhodnutí v bodu 16) na straně 3, kde se uvádí: „U sousedních pozemků čp. [Anonymizováno] – [adresa], kde dochází v důsledku skrývky ornice k demolici stávajícího oplocení proveďte provisorní oplocení do doby než bude vybudováno definitivní.“ V rozdělovníku tohoto rozhodnutí jsou pak na straně 5 uvedeni pod body 31) a 32) paní [jméno FO], [adresa] (tedy bezprostřední právní předchůdce žalovaného) a pan [jméno FO], [adresa], jako tehdejší spoluvlastníci předmětných nemovitostí (zjištěno z rozhodnutí z [datum] a rozdělovníku).

14. Z dobových leteckých snímků ze serveru www.dveprahy.cz, které nabízejí pohled na předmětný dům čp. [Anonymizováno] v letech [Anonymizováno] je patrno, že v roce [Anonymizováno] byla na sousedním pozemku budována ATÚ. V letech [Anonymizováno] je již ústředna vybudována a oplocení je hotovo ve stejné podobě a půdorysu jako stojí dodnes. Budova č. p. [Anonymizováno] je rovněž umístěna na stejném místě. (viz snímky z let [Anonymizováno] a [Anonymizováno]) (zjištěno z leteckých snímků a ortofoto map).

15. V technické zprávě, která je vtělena přímo do spisu, týkajícího se výstavby oplocení stávající zástavby, se uvádí, že: „Vzhledem k tomu, že rekonstrukce [adresa] vyžádalo si částečný zábor pozemků, u domů čp. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] je nutno přeložiti i oplocení stávajících parcel. Oplocení na nové majetkové hranici bude provedeno ze žebírkového pletiva v rámech na betonové podezdívce. Umístění vrat a vrátek bude řešeno v KPŘ po dohodě s majiteli domů. Délka nové hranice, která bude oplocena, jest [Anonymizováno] m.“ (zde soud poznamenává, že se jedná se o nemovitost dům čp. [Anonymizováno], ale došlo k záměně č.p. a parc. č., když [Anonymizováno] je parcelní číslo pozemku žalobce, na kterém stojí stavba s č.p. [Anonymizováno]). Na straně 2 této technické zprávy je uveden rozpočet pro vybudování nového oplocení stávající zástavby (včetně demolice starého plotu) 21 137 Kčs. Výstavba oplocení kolem předmětných domů, a tedy i domu žalobce, probíhala v souladu s plánem. Orientačním měřením oplocovaných hranic těchto domů na stránce „naklizenidokn.cuzk.cz“ byla zjištěna vzdálenost [Anonymizováno] (zjištěno ze spisu s označením „[adresa].[Anonymizováno])“ vypracovaného [právnická osoba] a schválen investorem stavby-Výstavba [Anonymizováno] – výstavba sídlišť, z července [Anonymizováno], technické zprávy včetně výkresu, která je součástí spisu, a nahlížení do KN).

16. Součástí spisu na výstavbu ATÚ je i plán: Situace [Anonymizováno] Ze (ve formátu 24 A4) (dále také jen „Situace“), a jednotlivých výřezů z ní, uvedených níže, pak vyplývá jasný nákres stávajícího (starého) stavu šedými linkami, nákres budoucího (nového) stavu po dokončení výstavby - černými linkami a další změny, včetně nově budovaného oplocení, dle legendy situace. Na výřezu z této situace lze vidět, jak severozápadní roh budovy ATÚ (objekt 1), stejně jako severozápadní roh nově navrženého oplocení pozemku žalobce, zasahuje do původní [Anonymizováno]. Oba tyto přesahy jsou bezpochyby „novým stavem“ zobrazeným v legendě uvedeného plánu, jelikož zcela jasně překrývají šedé linie „starého stavu“, právě v minulosti vedené [Anonymizováno]. Právě tato [Anonymizováno] musela výstavbě ATÚ ustoupit, resp. byla přetvořena do dnešní podoby, kdy mezi ATÚ a pozemkem žalobce má od výstavby ATÚ tvar téměř 90 zatáčky, jak vyplývá z výřezu oblasti ze serveru www.mapy.cz. Současně byly v rámci výstavby celého areálu pod vozovkou nově vytvarované [adresa] vybudovány inženýrské sítě vodovodu, kanalizací, plynovodu, přívodu elektřiny a současně s tím byla oplocena stávající výstavba tak, aby byla v přímé návaznosti na tuto nově vytvarovanou ulici a nově vybudované chodníky (zjištěno ze spisu „[adresa], výřezu mapy.cz).

17. Na vytvoření „nové majetkové hranice“ nynějších oplocených pozemků odkazují četné přípisy jak právních předchůdců žalobce, tak i ostatních sousedů a správních úřadů, obsažených ve spise Výstavba ATÚ. Je např. o vyjádření o umístění stavby ATÚ – [adresa] město [adresa]“ ze dne [datum], adresované Odboru územního plánování a architektury [adresa], kde se výslovně uvádí nemovitost žalobce, když je zde uvedeno: „Pro umístění této stavby na citovaných pozemcích… a čk. [Anonymizováno] je dvorkem domu čp. [Anonymizováno], které patří soukromým majitelům, komise nemá námitek, pokud bude kladné vyjádření těchto majitelů a požaduje, aby v územním plánu byla těmto majitelům dána náhrada trasově přizpůsobena k obvodové hranici stavebního pozemku pro ATÚ dle předmětného projektového úkolu z [datum], dále o přípis v rámci organizace Výstavby hlavního města [adresa] ze dne [datum], kterým dává na vědomí, že [Anonymizováno] pokračuje ve výkupech pozemků pro výstavbu ATÚ, které mají být dokončeny do konce dubna [Anonymizováno], dále je ve spise obsažen výpis pozemků, jejichž části bylo zapotřebí získat pro úspěšné získání Rozhodnutí o povolení stavby – stát potřeboval vyvlastnit a získat do vlastnictví části pozemků parc.č. [hodnota] (o výměře [Anonymizováno] m2) a parc.č. [hodnota] (o výměře [Anonymizováno] m2) toho času ve vlastnictví [jméno FO] a [jméno FO], právních předchůdců žalobce, kteří jako prodávající následně dne [datum] uzavřeli s Československým socialistickým státem – Investorem pozemních staveb hlavního města Prahy jako kupujícím kupní smlouvu, na základě které došlo k převodu shora uvedených částí pozemků přičemž za tyto pozemky a za plot, za venkovní úpravy, za trvalé porosty a jiné porosty, získali kupní cenu celkem ve výši 5 872,75 Kčs. V odvolání proti rozhodnutí o podmínkách stavebního úřadu na 9.stavbu 5 souboru ATÚ, a vyjádření manželů [jméno FO] a [jméno FO] ze dne [datum], adresovaného Odboru výstavby obvodního národního výboru v [adresa] je uvedeno: „Dále upozorňujeme, že podle dohody s hl. investorem vyslovili jsme souhlas s tím, aby hl. investor pro prováděné komunikaci přeložil plot u naší zahrádky podle potřeby budoucí komunikace. Souhlasíme s přeložením tohoto plotu na dohodnuté hranice…… Současně dále žádáme, aby po odstranění stávajícího oplocení byl zároveň vybudován nový plot na nově dohodnuté hranici, neboť není žádoucí stav, aby kdokoliv měl přístup do celého prostoru rodinného domku.“ (zjištěno ze spisu, z vyjádření z [datum], přípisu z [datum], odvolání z [datum], smlouvy ze dne [datum]).

18. Oplocení, které je dnes okolo domů a pozemků v ulicích [Anonymizováno] se částečně zachovalo v tom stavu, v jakém bylo v roce [Anonymizováno] a v jakém je stále oplocení žalobce, některé ploty jsou postaveny nové, přičemž je jasně seznatelné, že původně tam bylo okolo všech domů jednotné oplocení (zjištěno ze streetview.google.maps).

19. Soud musí zmínit i řízení sp. zn. [spisová značka] vedené u zdejšího soudu, v němž se paní [jméno FO] domáhala proti [Anonymizováno] určení, že je vlastnicí pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], tedy ulice, v níž probíhala výstavba oplocení podle plánu v souvislosti s výstavbu ATÚ). Důvody, které v žalobě uváděla, jsou totožné jako žalobce uvádí v tomto řízení v tomto řízení (připlocený pozemek výstavbou plotu nikoli z její strany). Toto řízení skončilo zpětvzetím žaloby a zastavením řízení, neboť žalovaný nárok žalobkyně uznal. Z fotodokumentace je zřejmé, že oplocení bylo tehdy (v letech [Anonymizováno]) budováno stejné v celé oblasti v ulicích [Anonymizováno] že v roce [Anonymizováno] již stálo, přičemž toto oplocení nezbudovali právní předchůdci paní [jméno FO].

20. Další provedené důkazy soud nehodnotil, neboť jich nebylo pro rozhodnutí věci potřeba. Provedené důkazy soud hodnotil v souladu § 132 o.s.ř. a po právní stránce věc posoudil následovně:

21. K naléhavému právnímu zájmu žalobce na takovém určení: Podle § 80 zák. č. 99/1963, občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

22. Požadavek na projednání každé věci patřící do pozůstalosti v dědickém řízení je požadavkem vyplývajícím z kogentních norem a vypořádání dědictví nelze řešit v rámci posuzování předběžných otázek v řízení sporném. Je zřejmé, že předmětný pozemek nebyl předmětem ani jednoho dědického řízení proto, že právní předchůdkyně žalobce nebyly zapsány jako jeho vlastníci v katastru nemovitostí, přičemž ani jedna z nich se již určení toho, že byla vlastníkem těchto nemovitostí, domáhat nemůže. Za situace, kdy v katastru nemovitostí je jako vlastník sporných nemovitostí zapsána jiná osoba než zůstavitel, však mohou žalobu na určení vlastnického práva zůstavitele ke dni jeho úmrtí podat jeho dědicové (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1857/2001, sp. zn. 22 Cdo 739/2003, sp. zn. 22 Cdo 1977/2001, sp. zn. 22 Cdo 1445/2004, sp. zn. 21 Cdo 3326/2013, sp. zn. 21 Cdo 2920/99 či rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 37/2000, sp. zn. 22 Cdo 1826/2004) a následně na základě takového určení žádat o dodatečné projednání věci v dědickém řízení. (viz rozsudek Městského soudu v Praze č.j. 58 Co 350/2020-340) Určení pak může vytvořit pevný základ pro právní vztahy účastníků sporu a svými důsledky předejít k případným dalším žalobám na plnění. Žalobce je jediným dědicem zůstavitelek a je tedy aktivně legitimován k podání takové žaloby.

23. Žalobce má naléhavý právní zájem na shora uvedeném určení jak ve vztahu k paní [jméno FO] (zemřelé v roce [Anonymizováno]), tak ve vztahu k paní [jméno FO] (zemřelé v roce [Anonymizováno]), když tento vyplývá i ze závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 5. 2. 2025, č.j. 24 Cdo 1891/2024-454, tedy že nejprve je třeba ve sporném řízení určit, že předmětný sporný majetek byl ke dni smrti zůstavitele jeho vlastnictvím, aby následně mohlo dojít k dodatečnému projednání dědictví.

24. Soud rozhodoval daný spor podle zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (dále jako „obč. zák.“), a to ve vztahu k určení vlastnictví paní [jméno FO], zemřelé v r. [Anonymizováno], a to v souladu s § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od [datum] (dále jako „o. z.“), podle kterého není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy, a ve vztahu k určení vlastnictví paní [jméno FO], zemřelé v roce [Anonymizováno] pak podle o. z.

25. K vydržení vlastnictví paní [jméno FO]:

26. Podle § 134 odst. 1 obč. zák. držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu 10 let, jde-li o nemovitost. Podle odst. 3 se do doby podle odst. 1 započte i doba, po kterou měl věc oprávněné držbě právní předchůdce.

27. K vydržení vlastnictví paní [jméno FO]:

28. Podle § 1089 o. z. (1) drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví. (2) Nepoctivost předchůdce nebrání poctivému nástupci, aby počal vydržení dnem, kdy nabyl držby. Podle § 1090 o. z. (1) k vydržení se vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou. (2) Nabyl-li zůstavitel nepravou držbu, nemůže vlastnické právo vydržet ani jeho dědic, i kdyby držel poctivě. To platí obdobně i pro všeobecného právního nástupce právnické osoby. Podle § 1091 o. z. (2) k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let. Podle § 1092 o. z. do vydržecí doby se ve prospěch vydržitele započte i doba řádné a poctivé držby jeho předchůdce.

29. Jak vyplývá z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 837/98 způsobilým předmětem vydržení vlastnického práva je i pozemek, který je součástí parcely (viz R 40/2000).

30. Nové vybudování oplocení dvou sousedních domů parc. č. [hodnota] (dům žalobce čp. [Anonymizováno]) a parc. č. [hodnota] v ulici [Anonymizováno] (dnes [Anonymizováno]) a všech dalších domů v ulicích [Anonymizováno] a [Anonymizováno], bylo naprojektováno [právnická osoba] a následně schváleno a provedeno stavitelem ATÚ. Z plánu „Situace“ jednoznačně plyne, kde (v jakých hranicích) se tak mělo stát a z Technické zprávy a rozpočtu, také jakým způsobem a v jakém nákladu. Nejednalo se o svévolný akt právních předchůdců žalobce.

31. Z aktuálního výřezu katastrální mapy znázorňující umístění budovy čp. [Anonymizováno], z historických fotografií z let [Anonymizováno] a [Anonymizováno] a [Anonymizováno] vyplývá, že žádný z předchozích vlastníků, a ani žalobce, nečinil jakékoli změny co se týká půdorysu oplocení, nedošlo k žádnému dodatečnému zabrání části pozemku parc.č. [Anonymizováno], který je dnes zapsán ve vlastnictví žalované, a po celou dobu od vybudování nového oplocení vybudovaného [adresa] tak zůstalo jak oplocení, tak povaha jeho užívání právními předchůdci žalobce a žalobcem samotným nezměněno. Bylo prokázáno, že v rámci budování ATÚ bylo zdemolováno oplocení domu č.p. [Anonymizováno] a následně ze strany [Anonymizováno] vybudováno oplocení nové, které prokazatelně existuje nejméně od r. [Anonymizováno] (viz letecký snímek z roku [Anonymizováno]), a podle soudu došlo k vydržení pozemku parc. č. [Anonymizováno] ze strany obou právních předchůdkyň žalobce nejpozději v roce [Anonymizováno].

32. Význam při posouzení dobré víry právních předchůdkyň žalobce má zejména ta skutečnost, že původní hranice oplocení pozemků právních předchůdkyň žalobce zřejmě kopírovala vlastnické hranice pozemků, tj. užívaná plocha měla mít rozlohu pozemků (při dnešním značení) p.č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2, p.č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2 a p.č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, tedy jednalo se o plochu o celkové výměře [Anonymizováno] m2. Po vybudování oplocení a komunikací v dané lokalitě na základě rozhodnutí budovatele ATÚ byly vlastníkům uvedených pozemků sice připloceny části pozemků (při dnešním značení) p.č. [Anonymizováno] a p.č. [Anonymizováno] a p.č. [Anonymizováno] o celkových rozlohách [Anonymizováno] m2, ale zároveň bylo oplocením odňato užívání části pozemků p.č. [hodnota] a p.č. [Anonymizováno] ve vlastnictví předchůdkyň žalobce o celkové rozloze [Anonymizováno] m2. To, že část pozemků byla právním předchůdkyním žalobce vyvlastněna, bylo prokázáno. Bylo prokázáno, že došlo k „narovnání“ původně zakřivené vlastnické hranice podle nově vybudované komunikace právě prostřednictvím oplocení a výměnou za zabrání části pozemků právních předchůdkyň žalobce, přičemž v podstatě rozměrově stejná část pozemků ve vlastnictví města byla “připlocena“ k pozemkům ve vlastnictví právních předchůdkyň žalobce, a část jejich pozemků v obdobné výměře jim byla odňata.

33. Jak vyplývá z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 3. 2000, sp. zn. 22 Cdo 1848/98 „Pokud se nabyvatel nemovitosti chopí držby části parcely, kterou nekoupil, může být se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že je vlastníkem i této části. Jedním z hledisek pro posouzení omluvitelnosti omylu držitele je v takovém případě i poměr plochy koupeného a skutečně drženého pozemku.“ 34. Z jiného rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 3. 2005, sp. zn. 22 Cdo 1594/2004 vyplývá: „Nabyvatel nemovitosti, který se chopí držby části parcely, kterou nekoupil, může být se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že je vlastníkem i této části. Nelze stanovit jednoznačné hledisko pro posouzení, jaký poměr ploch koupeného a skutečně drženého pozemku vylučuje dobrou víru nabyvatele o tom, že drží jen koupený pozemek; každý případ je třeba posoudit individuálně. Oprávněnou držbu nelze vyloučit ani v případě, že výměra drženého pozemku dosahuje až 50 % výměry pozemku koupeného, výjimečně i více (například půjde-li o pozemek nepravidelného tvaru v nepřehledném terénu, nebo držitel byl do omylu uveden znalcem).

35. Plocha oplocených pozemků, které právní předchůdkyně žalobce jako vlastní užívaly, je [Anonymizováno] m2 a plocha všech pozemků zapsaná do jejich vlastnictví byla [Anonymizováno] m2. Je zde zcela zřejmý omluvitelný omyl v držbě pozemků o [Anonymizováno] m2 větších než jim dle údajů v katastru nemovitosti náleželo. Rozdíl 1% v plochách pozemků mohl být způsoben bezpochyby i nesprávným zaměřením v době budování oplocení.

36. Podle konstantní judikatury dovolacího soudu je právní omyl omluvitelný, byl-li vyvolán státním orgánem. Bylo prokázáno, že oplocení, které ohraničuje prostor užívaný právními předchůdkyněmi žalobce, a nyní žalobcem, bylo postaveno státním orgánem na základě jeho rozhodnutí. Proto lze konstatovat, že právní předchůdkyně žalobce byly v omluvitelném právním omylu držby pozemků uvnitř tohoto oplocení.

37. Jak vyplývá z usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 10. 2020, sp. zn. 22 Cdo 2087/2020, „Nabyvatel nemovitosti evidované v katastru nemovitostí jako vlastnictví převodce není v zásadě povinen činit aktivní kroky (šetření) směřující k tomu, aby se ujistil, že stav zápisů ve veřejném seznamu je v souladu se skutečným právním stavem. Jsou-li mu ovšem známy skutečnosti, které knihovní stav objektivně znejišťují, pak lze po něm přiměřenou „investigativní“ aktivitu požadovat. Posouzení, zda o takové skutečnosti šlo a zda investigativní aktivita vyvinutá nabyvatelem byla dostatečná, je na úvaze soudu, kterou by mohl dovolací soud zpochybnit, jen pokud by byla zjevně nepřiměřená.“ 38. Podle soudu rozhodně dobrou víru ohledně užívání předmětné části pozemku v důsledku toho, že se nezajímaly o stav zápisu ve veřejném seznamu, nemohly ztratit právní předchůdkyně žalobce, když tento požadavek nevyplývá ani ze zákona.

39. Soud neměl důvod odklonit se od uvedené judikatury, týkající se poměru výměry pozemku převedeného a pozemku (jeho části), ke kterému mělo být vlastnické právo vydrženo. Sporný pozemek byl připlocen k pozemku právních předchůdkyň žalobce a byl jimi užíván jako součást jejich pozemku, přiléhajícího k jejich domu. Tento pozemek nemá samostatný přístup a přístup na něj je a po vydržecí dobu byl pouze z usedlosti právních předchůdkyň (babičky a matky) žalobce, šlo o pozemek bezprostředně rodinou užívaný.

40. Soud dospěl k závěru, že paní [jméno FO] a paní [jméno FO] byly každá ke dni své smrti vlastníkem id. připloceného pozemku, nyní označeného na základě geometrického oddělovacího plánu jako parc. č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 v k. ú. [adresa]. Bylo prokázáno, že k připlocení výše uvedené části pozemku došlo nejpozději v roce [Anonymizováno], kdy byl plot prokazatelně zbudován. Provedeným dokazováním nebylo zjištěno nic, co by zpochybňovalo existenci předpokladu jejich dobré víry, bylo tedy prokázáno, že byly se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že připlocené části pozemků drží oprávněně. 41. [jméno FO] nabyla vlastnictví ke spoluvlastnickému podílu o velikosti ideální 1/2 na uvedených nemovitých věcech (tehdy pouze parc.č.st. [Anonymizováno], parc.č. [hodnota]) v roce [Anonymizováno], tedy ještě před započetím stavby předmětné ATÚ. K připlocení pozemku došlo stavitelem ATÚ mezi lety [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v souvislosti se stavbou ATÚ při budování nového oplocení namísto jím předtím zbořeného, a to podle schválené projektové dokumentace a soulad s dokumentací byl následně potvrzen v kolaudačním rozhodnutí ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum]. Bylo prokázáno, že paní [jméno FO] byla v dobré víře ohledně skutečnosti, že je nově vybudované oplocení kolem jejího domu postaveno řádně a po právu a ohraničuje takové pozemky, které jí po právu náležejí, tedy vydržela vlastnické právo ke spoluvlastnickému podílu o velikosti ideální 1/2 na pozemku nejpozději ke dni [datum] (pokud právní moc kolaudačního rozhodnutí nastala [datum]). Nejpozději vlastnické právo vydržela v roce [Anonymizováno], neboť prokazatelně bylo oplocení zbudováno v roce [Anonymizováno] (dle leteckého snímku z roku [Anonymizováno]) a stala se tak vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ideální 1/2 k takové části pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], obec [adresa], která odpovídá spoluvlastnickému podílu o velikosti ideální 1/2 na pozemku parc.č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], obec [adresa], vniklého rozdělením pozemku parc.č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], obec [adresa] na základě Geometrického plánu. 42. [jméno FO] nabyla vlastnictví ke spoluvlastnickému podílu o velikosti ideální 1/2 na uvedených nemovitých věcech (tehdy pouze parc.č.st. [Anonymizováno], parc. č. [hodnota]) vna základě Smlouvy kupní o převodu nemovitosti [Anonymizováno], vlastnictví bylo zapsáno do evidence v roce [Anonymizováno], tedy 3 roky po dokončení, resp. kolaudaci stavby ATÚ. Stavba předmětného oplocení, kterým byl k tehdejšímu domu čp. [Anonymizováno] připlocen sporný pozemek, byla prováděna nikoli z její strany a nebyla prováděna ani ze strany jejího právního předchůdce (prodávajícího) svévolně či jakkoli jinak, ale jenom a pouze stavitelem ATÚ mezi lety [Anonymizováno] a [Anonymizováno], a to na základě již předloženého rozhodnutí o přípustnosti stavby ve znění jeho Dodatku, podle kterých byly následně schvalovány jednotlivé plány výstavby – například stěžejní Situace 1:200, ze které jednoznačně vyplývá stavba oplocení kolem pozemků ve vlastnictví žalobce jako „nový stav“ a soulad s nimi byl následně potvrzen v kolaudačním rozhodnutí, které nabylo právní moci dne [datum].

43. Právní předchůdce [jméno FO], který jí spoluvlastnický podíl o velikosti ideální na předmětných nemovitostech v roce [Anonymizováno] prodal, byl rovněž v dobré víře ohledně užívání připloceného pozemku (resp. spoluvlastnickému podílu o velikosti ideální na něm) jako vlastního, proto se o dobu 3 let (od právní moci kolaudačního rozhodnutí do převodu vlastnického práva ve prospěch [jméno FO]) zkrátila vydržecí doba, po kterou musela být oprávněným držitelem v dobré víře [jméno FO], neboť dobu, po kterou držel pozemek v dobé víře pan [jméno FO], lze započítat do vydržení doby.

44. Bylo prokázáno, že paní [jméno FO] byla v době nabytí předmětných nemovitostí v roce [Anonymizováno] (tedy již po výstavbě oplocení) a po celou dobu jejich užívání v dobré víře ohledně skutečnosti, že oplocení kolem jejího domu bylo postaveno řádně a po právu a ohraničuje takové pozemky, které jí po právu náleží a které vlastní (resp. má k nim spoluvlastnický podíl) – byla tedy oprávněným držitelem pozemku, resp. spoluvlastnického podílu o velikosti ideální 1/2 na něm. [jméno FO] vydržela vlastnické právo ke spoluvlastnickému podílu o velikosti ideální 1/2 k dni [datum], nejpozději pak v roce [Anonymizováno], pokud by se 10 letá lhůta od r. [Anonymizováno], kdy oplocení bylo prokazatelně zbudováno.

45. Geometrický plán z roku [Anonymizováno] předložený žalovanou neprokazuje, kudy a na čím pozemku byl vybudován plot, neboť jsou na něm zakresleny pouze hranice pozemků, nikoli plot samotný. To, kudy plot vede, je právě příčinou vzniku tohoto sporného řízení.

46. Závěr: Jelikož tento majetek (spoluvlastnický podíl o velikosti ideální na pozemku parc. č. [Anonymizováno]) nebyl ke dni smrti [jméno FO] a rovněž [jméno FO] znám a sporným se stal až po uplatnění nároku žalované vůči žalobci, tedy po jejich smrti, nebyl tento majetek vůbec jako aktivum projednán v rámci řízení o jejich pozůstalosti, ačkoli do aktiv pozůstalosti spadal. Sporný pozemek tedy nebyl ani v jednom dědickém řízení označen jako předmět dědictví a podle soudu takto ani označen být v roce [Anonymizováno] a [Anonymizováno] být nemohl, neboť to, že oplocení nemovitostí (pozemků, které byly předmětem dědictví) se nachází na pozemku zapsaném do vlastnictví žalované, nebylo nikomu známo až do roku [Anonymizováno], kdy byl dokončen digitální převod map (přičemž tento rok zmiňuje sama žalovaná). Do té doby totiž ani sama žalovaná nevěděla, že je vlastnictví pozemku zapsáno pro ni. Logicky toto nevěděly ani paní [jméno FO] a ani [jméno FO] za svého života. Právní předchůdkyně žalobce byly tedy podle soudu v dobré víře, že jim sporný pozemek patří. V době, kdy bylo rozhodováno v dědickém řízení, žalobce neměl důvod se zajímat o parametry pozemků, a to i s ohledem na skutečnost, že nejsou v nabývacích titulech obsaženy výměry nabývaných pozemků.

47. To, zda došlo k mimořádnému vydržení žalobcem (s odkazem na § 1095 občanského zákoníku a započtením vydržecí doby právních předchůdkyň dle § 1096 odst. 2 o. z.), soud již nezkoumal vzhledem závěru, že vlastnictví k pozemku vydržely matka a babička žalobce, které byly prokazatelně v dobré víře, že v jejich vlastnictví je celý pozemek nacházející se za oplocením. Plocha oplocených pozemků, které právní předchůdkyně žalobce užívaly jako vlastní je [Anonymizováno] m, a plocha všech pozemků ve vlastnictví žalobce zapsaných je [Anonymizováno] m, což je zcela omluvitelný omyl v držbě pozemku, jak již soud uvedl shora.

48. Soud proto žalobě vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. A II.

49. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 o.s.ř. a ve sporu úspěšnému žalobci přiznal na náhradě nákladů řízení částku [částka] sestávající se - z částky 27 900 Kč jako odměny advokáta za zastupování podle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen a.t. ve znění účinném do 31. 12. 2024, za 9 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, sepis a podání protinávrhu, vyjádření z [datum], z [datum], z [datum] a z [datum], účast na jednání dne [datum] a [datum], nahlížení do spisu [datum]) po 3 100 Kč podle § 9 odst. 4 písm. b) a § 11 a.t., - z částky 2 700 Kč za 9 režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024 - z částky 1 200 Kč za promeškaný čas celkem 12 půlhodin po 100 Kč dle § 14 odst. 3 a.t. ve znění účinném do 31. 12. 2024 - z částky 702,13 Kč jako náhrady za 3 cesty z [adresa] k soudu a zpět (jednání [datum] a [datum] a nahlížení do spisu [datum]) při použití osobního motorového vozidla tovární značky [Anonymizováno], reg. zn. [SPZ] při průměrné spotřebě 6,1 l mot. nafty na 100 km za 29,4 km tam a zpět jedna cesta, za 3 cesty 88,2 km, při ceně 38,70 Kč za litr a základní sazbě 5,60 Kč za 1 km, a to dle vyhl. č. 398/2023 Sb. a zák. č. 262/2006 Sb. - z částky 16 860 Kč jako odměny advokáta za zastupování advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025, za 3 úkony právní služby (účast na jednání dne [datum], vyjádření ze dne [datum]) po 5 620 Kč podle § 9 odst. 3 písm. a) a § 11 a.t. - z částky 1 350 Kč za 3 režijní paušály po 450 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném od 1. 1. 2025 - z částky 1 200 Kč za promeškaný čas celkem 8 půlhodin po 150 Kč dle § 14 odst. 3 a.t. ve znění účinném od 1. 1. 2025 - z částky 354,31 Kč jako náhrady za 2 cesty z [adresa] k soudu a zpět (jednání [datum] a [datum]) při použití osobního motorového vozidla tovární značky [Anonymizováno] reg. zn. [SPZ] při průměrné spotřebě 6,1 l mot. nafty na 100 km za 29,4 km tam a zpět jedna cesta, za 2 cesty 58,8 km, při ceně 34,70 Kč za litr a základní sazbě 5,80 Kč za 1 km, a to dle vyhl. č. 475/2024 Sb. a zák. č. 262/2006 Sb. - z částky 10 975,95 Kč představující 21 % DPH z částky 52 266,43 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř. a § 47 zák. č. 235/2004 Sb., o DPH, v platném znění, - z částky 5 000 Kč za zaplacený soudní poplatek 50. O povinnosti žalované zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o.s.ř. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o.s.ř.