21 C 33/2018-237

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Petry Říhové a přísedících Evy Adamové a Věry Ševčíkové ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] pro zaplacení 132 230 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 18 700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 18 700 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba žalobkyně na zaplacení částky 26 450 Kč se zákonným ročním úrokem z prodlení z částky 26 450 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žaloba žalobkyně na zaplacení částky 87 080 Kč se zákonným ročním úrokem z prodlení z částky 2 788 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 3 790 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 2 788 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 3 790 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 3 790 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 2 788 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 3 790 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 2 788 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 3 772 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 4 503 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 2 456 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 4 503 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 3 477 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 4 503 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 3 477 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 4 503 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 4 503 od [datum] do zaplacení, z částky 3 477 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 4 503 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 3 477 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 4 486 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 5 647 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 3 481 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 32 612,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Žalobkyně domáhá se po rozšířeních žaloby (podáními ze dne [datum], [datum] a [datum]) a částečných zpětvzetích žaloby (podáními ze dne [datum], [datum] a při jednání dne [datum]) uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši celkem 132 230 Kč s příslušenstvím, představující doplatek na náhradě mzdy za období od dubna 2015 do února 2017 ve výši 87 080 Kč s příslušenstvím; náhradu za příspěvky na životní pojištění celkem 18 750 Kč s příslušenstvím za období od února 2015 do února 2017 ve výši 750 Kč měsíčně; náhradu za příspěvky na penzijní spoření celkem 26 400 Kč s příslušenstvím za období od února 2015 do ledna 2017 ve výši 1 100 Kč měsíčně.

2. Žalobkyně tvrdí, že na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] a jejích dodatků ze dne [datum] a ze dne [datum] existuje pracovní poměr, kdy je zaměstnána u žalované na pozici výpravčí. Dne [datum] převzala žalobkyně osobně výpověď z pracovního poměru dle § 52 písm. f) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „zákoník práce“), kdy důvodem byla dle žalované skutečnost, že žalobkyně neměla splňovat požadavky pro řádný výkon pracovní smlouvou sjednaného druhu práce, neboť dle odborného psychologického vyšetření neměla být způsobilá vykonávat zaměstnání výpravčí. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] [rok] [číslo], soud rozhodl, že podaná výpověď z pracovního poměru je neplatná. Pracovní poměr žalobkyně založený pracovní smlouvou ze dne [datum] neskončil a nadále trvá a žalovaná měla povinnost přidělovat žalobkyni práci dle její pracovní smlouvy. Ve výpovědní době, tj. od [datum] do [datum] byla žalobkyně žalovanou neoprávněně převedena na jinou, hůře mzdově ohodnocenou pracovní pozici závorářky a nebyly jí vyplaceny veškeré složky mzdy. Dle znaleckého posudku [číslo] [rok] vypracovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], soudní znalkyní z oboru ekonomika, odvětví mzdy, účetní evidence, vznikl žalobkyni nárok na doplatek mzdy za měsíce duben 2015 ve výši 2 788 Kč, květen 2015 ve výši 3 790 Kč, červen 2015 ve výši 2 788 Kč, červenec 2015 ve výši 3 790 Kč, srpen 2015 ve výši 3 790 Kč, září 2015 ve výši 2 788 Kč, říjen 2015 ve výši 3 790 Kč, listopad 2015 ve výši 2 788 Kč, prosinec 2015 ve výši 3 772 Kč, leden 2016 ve výši 4 503 Kč, za měsíc únor 2016 ve výši 2 456 Kč, za měsíc březen 2016 ve výši 4 503 Kč, za měsíc duben 2016 ve výši 3 477 Kč, za měsíc květen 2016 ve výši 4 503 Kč, za měsíc červen 2016 ve výši 3 477 Kč, za měsíc červenec 2016 ve výši 4 503 Kč, za měsíc srpen 2016 ve výši 4 503 Kč, za měsíc září 2016 ve výši 3 477 Kč, za měsíc říjen 2016 ve výši 4 503 Kč, za měsíc listopad 2016 ve výši 3 477 Kč, za měsíc prosinec 2016 ve výši 4 486 Kč, za měsíc leden 2017 ve výši 5 647 Kč a za měsíc úrok 2017 ve výši 3 481 Kč vše spolu s příslušenstvím.

3. Žalovaná se po částečném plnění žalobkyni, kdy na základě pravomocného rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] [rok] [číslo], byla žalobkyni vyplacena se mzdou za měsíc únor 2017 náhrada mzdy za období duben 2015 až září 2015 v celkové výši 163 542 Kč a se mzdou za měsíc říjen 2017 náhrada mzdy za období říjen 2015 až únor 2017 v celkové výši 454 919 Kč a úrok z prodlení z náhrady mzdy za období od dubna 2015 do února 2017 ve výši 68 464 Kč, proti nárokům, jež zůstaly předmětem řízení, bránila tím, že pro výpočet náhrady mzdy z důvodu neplatného rozvázání pracovního poměru nejsou relevantní závěry znaleckého posudku vypracovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], nýbrž, podle ustanovení § 69 odst. 1 zákoníku práce, je v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu rozhodný průměrný výdělek zjištěný za kalendářní čtvrtletí předcházející vzniku nároku zaměstnance na náhradu mzdy bez ohledu na to, za které konkrétní (pozdější) období zaměstnanec nárok, případně část nároku, na náhradu mzdy uplatnil. Vznikl-li tedy žalobkyni nárok na náhradu mzdy podle § 69 odst. 1 zákoníku práce ode dne [datum], pak je pro jeho výši rozhodný průměrný výdělek v I. kalendářním čtvrtletí roku 2015, a to pro celé období, za nějž má žalobkyně nárok na náhradu mzdy v souvislosti s neplatným rozvázáním pracovního poměru. Dle žalované byla doplaceny žalobkyni mzdové nároky zcela, když žalovaná vyšla z pravděpodobného průměrného hodinového výdělku ve výši 174,13 Kč, ze kterého byla stanovena měsíční náhrada mzdy ve výši 27 257 Kč, pokud byl pravděpodobný průměrný hodinový výdělek vynásoben průměrným měsíčním fondem pracovní doby (tj. 36 x koeficient stanovený v § 356 odst. 2 zákoníku práce ve výši 4,348), přičemž žalovaná jakožto zaměstnavatel vyšla z hodinové tarifní mzdy dle podnikové kolektivní smlouvy ve výši 148,20 Kč na hodinu, dále z výkonové odměny dle podnikové kolektivní smlouvy ve výši 4 % z tarifní mzdy čítající 5,93 Kč/hodina, dále z profesní odměny ve výši 3,19 Kč na hodinu, z příplatku za režim práce ve výši 10 Kč na hodinu a z ostatní pravděpodobné složky mzdy vyplývající z rozvrhu směn výpravčích v prvním čtvrtletí roku 2015 v železniční stanici [obec] za práci v sobotu, v neděli, v noci a přesčas ve výši 6,81 Kč za hodinu. Se mzdou za měsíc květen byla žalobkyni ze strany žalované navíc vstřícně vyplacena nenároková jednorázová mimořádná odměna generálního ředitele v celkové výši 4 000 Kč. Dále byla v červnu 2018 poukázána z provozního účtu žalované na účet žalobkyně částka ve výši 24 516 Kč jako náhrada škody vzniklá nevyplacením příspěvku zaměstnavatele na stravování za období od [datum] do [datum]. Se mzdou za červen 2018 byla dále žalobkyni ze stran žalované navíc vstřícně vyplacena ještě náhrada škody ve výši 4 000 Kč za nenárokovou odměnu z [anonymizováno] za pracovní výročí žalované, kterého by dosáhla v roce 2016. Dále uvedla, že neobdržela od žalobkyně 7 dní před podáním žaloby předžalobní upomínku, kdy ta jí byla doručena až [datum].

4. Nárok žalobkyně na příspěvek na životní pojištění žalovaná odmítla s tím, že dle [anonymizována dvě slova] [číslo] Pro poskytování příspěvku zaměstnavatele na životní pojištění zaměstnanců [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] (dále jen„ Směrnice [číslo]“) žalobkyně nesplnila podmínky pro jeho výplatu, když žalobkyně smlouvu o životním pojištění [číslo] k datu [datum] vypověděla a nechala si vyplatit odbytné; současně žalobkyně ani v souvislosti s ukončením smlouvy na životní pojištění ani po svém nástupu do zaměstnání v únoru 2017 nepožádala v souladu se Směrnicí [číslo] Pro poskytování příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištěná a doplňkové penzijní spoření zaměstnanců státní organizace [anonymizováno] (dále jen„ Směrnice [číslo]“) o převod příspěvku ze životního pojištění na penzijní spoření a tím ztratila v souladu s odst. 4.5 Směrnice [číslo] nárok na příspěvek na životní pojištění po dobu 5 let, tj. až do roku 2020. Nadto namítla, že nárok na příspěvek na životní pojištění za 1. pololetí kalendářního roku 2015 by ani žalobkyni nevznikl z důvodu neomluvené absence v prosinci 2014 v délce 7,03 hodin dle odst. 3.4 Směrnice [číslo]. Žalovaná vznesla též námitku promlčení nároku žalobkyně na příspěvek na životní pojištění za měsíce únor 2015 – srpen 2015, pokud byl u soudu uplatněn až dne [datum].

5. K příspěvku na penzijní spoření žalovaná uvedla, že nárok na příspěvek na penzijní spoření za 1. pololetí kalendářního roku 2015 v souladu s odst. [číslo] Směrnice [číslo] žalobkyni nevznikl, a to z důvodu výše uvedené neomluvené absence dle uvedeného ustanovení Směrnice [číslo]. Současně žalovaná rovněž vznesla námitku promlčení nároku žalobkyně na příspěvek na penzijní spoření za měsíce únor 2015 – srpen 2015, a to ze stejného důvodu jako u příspěvku na životní pojištění. Dále žalovaná uvedla, že žalobkyně ani nesplňuje podmínky stanovené Směrnicí [číslo] pro zpětnou výplatu příspěvku, neboť v daném případě žalobkyni nebyl příspěvek vyplácen nikoliv na základě chyby, kterou žalobkyně nezavinila. Současně není splněno ani časové hledisko, neboť v souladu s citovaným ustanovením Směrnice [číslo] mohla žalobkyně uplatnit zpětný nárok na výplatu příspěvku do konce roku následujícího po roce, ve kterém jí na příspěvek vznikl nárok, tj. v případě příspěvků za rok 2017 musel být nárok na výplatu příspěvku uplatněn do [datum]. Žalobkyni ani nevznikl nárok na příspěvek na životní pojištění dle odst. 2.3 písm. d) Směrnice [číslo] který předvídá případy, kdy si zaměstnanec hradí účastnický příspěvek sám.

6. K námitce promlčení žalobkyně uvedla, že tím, že žalovaná částečně plnila vzniklý mzdový dluh, jehož součástí je též příspěvek zaměstnavatele na životní pojištění a na penzijní spoření, konkludentně uznala dluh žalované vůči žalobkyni.

7. Mezi účastníky řízení bylo nesporné následující. Žalobkyně byla na základě pracovní smlouvy z [datum] zaměstnankyní právního předchůdce žalované a následně se stala zaměstnankyní žalované, pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou, druh práce byl posledními změnami sjednán jako výpravčí v [anonymizováno] [obec]. Žalovaná dne [datum] žalobkyni doručila výpověď dle § 52 písm. f) ZP, přičemž rozsudkem OS v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla výpověď určena neplatnou, tento rozsudek nabyl právní moci.

8. Směrnicí [číslo] účinné od 1. 1. 2016 má soud za prokázané, že dle čl. 3 bude příspěvek na ŽP poskytnut zaměstnanci žalované, který má uzavřenou písemnou smlouvu o životním pojištění na produkty [anonymizována čtyři slova], pobočka pro Českou republiku, které jsou uvedeny ve článku 2 při splnění podmínek: a) pracovní poměr zaměstnance trvá nepřetržitě nejméně 1 rok, b) do určené délky pracovního poměru je započtena doba pracovního poměru u [právnická osoba] dceřiných společností (dále i [anonymizováno]) za předpokladu, že pracovní poměr u žalované následuje bezprostředně, tj. následující den po ukončení pracovního poměru u [anonymizováno], c) zaměstnanec uzavřel smlouvu o životním pojištění u [anonymizováno], vč. dceřiných společností a po ukončení pracovního poměru bezprostředně uzavřel pracovní poměr s žalovanou, d) zaměstnanec uzavřel smlouvu o životním pojištění u [anonymizováno], podle Zásad pro poskytování příspěvku zaměstnavatele na životní pojištění zaměstnancům [právnická osoba] (s. o.) a byl převeden k žalované dle § 338 ZP, e) zaměstnanec má uzavřenou smlouvu o životním pojištění na základní produkt životního pojištění v souladu s touto Směrnicí, f) veškeré platby pojistného na životní pojištění s příspěvkem zaměstnavatele musí být prováděny formou měsíční srážky ze mzdy prostřednictvím příslušné mzdové účtárny. Dle čl. 3 při splnění podmínek uvedených v bodě 3.1 uzavře zaměstnavatel se zaměstnancem Dohodu o poskytování příspěvku zaměstnavatele na životní pojištění (dále i Dohoda). Dle čl. 3 příspěvek zaměstnavatele je poskytován pouze na konkrétní daňově uznatelné druhy životního pojištění, a to jenom na jeden produkt. Příspěvek bude poskytován od měsíce v příslušném kalendářním roce uvedeného v Dohodě. Příspěvek nelze poskytovat zpětně. Výjimečně lze příspěvek zaměstnavatele poskytnout zpětně pouze v případě, že dojde k chybě, kterou zaměstnanec prokazatelně nezavinil. Dle čl. 3 písm. c) se příspěvek neposkytuje zaměstnancům, kteří jsou ve výpovědní době z pracovního poměru (mimo § 52, písmena a) až e) ZP, pokud si zdravotní nezpůsobilost nezapříčinil sám). Příspěvek se rovněž dle čl. 3 třetí alinea neposkytne v případě neomluveného zameškání směny: a) kratší než 3 dny, a to po dobu šesti měsíců, b) delší než 3 dny (včetně), a to po dobu dvanácti měsíců. Dle čl. 3 (v textu chybně označen jako 4.5) v případě, že zaměstnanec obdržel příspěvek od zaměstnavatele a předčasně ukončil životní pojištění formou odbytného nebo jiným obdobným způsobem, ztrácí ode dne ukončení životního pojištění nárok na další poskytnutí příspěvku od zaměstnavatele, a to po dobu 5 let (ztráta nároku se netýká zaměstnanců, kteří požádali souběžně s ukončením smlouvy o převedení příspěvku na PS). Dle čl. 8 příspěvek zaměstnavatele na životní pojištění je zaměstnanci poskytován s výplatou mzdy za měsíc, ve kterém zaměstnanec uzavřel pojistnou smlouvu s pojišťovnou a Dohodu se zaměstnavatelem, a to do 20. dne kalendářního měsíce včetně. V případě uzavření smlouvy s pojišťovnou a Dohody se zaměstnavatelem po 20. dni kalendářního měsíce bude příspěvek poskytnut až v měsíci následujícím s přihlédnutím ke skutečnostem, které pojišťovna vyznačí v Dohodě. Příspěvky zaměstnavatele i vlastní pojistné placené zaměstnanci bude příslušné pracoviště [anonymizováno] (u [anonymizována dvě slova] odboru personálního) odesílat hromadnou platbou spolu s rozpisem plateb. Náklady vzniklé tímto převodem nese zaměstnavatel.

9. Směrnicí [číslo] platnou od [datum] včetně příloh má soud za prokázané, že dle čl. 2 je příspěvek na penzijní spoření určen pro zaměstnance starší 18 let s trvalým pobytem na území České republiky, kteří mají do [datum] uzavřenu písemnou smlouvu o penzijním připojištění se státním příspěvkem nebo mají uzavřenu po [datum] s penzijní společností smlouvu o doplňkovém penzijním spoření se státním příspěvkem (dále smlouva). Dle čl. 2 bude příspěvek na penzijní spoření poskytnut zaměstnanci při splnění těchto podmínek: a) pracovní poměr zaměstnance trvá nepřetržitě nejméně 1 rok, b) do určené délky pracovního poměru je započtena doba pracovního poměru u [právnická osoba] dceřiných společností (dále i [anonymizováno]) za předpokladu, že pracovní poměr u žalované následuje bezprostředně, tj. následující den po ukončení pracovního poměru u [anonymizováno], c) zaměstnanec má v uzavřené smlouvě na penzijní spoření sjednaný účastnický příspěvek ve výši nejméně 300 Kč měsíčně, který bude zaměstnanci srážen měsíčně ze mzdy prostřednictvím příslušné mzdové účtárny, d) v případě dočasné dlouhodobé pracovní neschopnosti zaměstnance, při které budou nemocenské dávky vypláceny přímo ČSSZ a zaměstnanci v důsledku toho nebude moci být provedena srážka účastnického příspěvku dle předchozího bodu, je zaměstnanec povinen si účastnický příspěvek uhradit sám. Příspěvek zaměstnavatele bude poskytnut po doložení platby účastnického příspěvku na příslušné pracoviště nejpozději do 10 dnů od ukončení pracovní neschopnosti. Státní příspěvek náleží pouze k pravidelným měsíčním platbám. K jednorázovému doplatku, po ukončení pracovní neschopnosti, státní příspěvek nenáleží. Státní příspěvek je přiznán k platbám, které jsou na účtu penzijní společnosti nejpozději do konce kalendářního měsíce, ve kterém je příspěvek poskytován. Pokud zaměstnanec neuhradí účastnický příspěvek a zároveň nedoloží zaměstnavateli potvrzení o úhradě, ztrácí nárok na příspěvek zaměstnavatele. Zaměstnanec je povinen zaměstnavateli neoprávněně vyplacený příspěvek vrátit. Dle čl. 2 bude příspěvek od nejbližší výplaty po datu rozhodnutí zaměstnavatele v Dohodě o poskytování příspěvku zaměstnavatele na doplňkové penzijní spoření (příloha [číslo] dále i Dohoda) při respektování všech výše uvedených podmínek uvedených v čl. 2, bod 2.3 Směrnice a zpravidla se neposkytuje zpětně. Příspěvek zaměstnavatele lze poskytnout zpětně pouze v případě, že dojde k chybě, kterou zaměstnanec prokazatelně nezavinil. Zpětný nárok na výplatu příspěvku v tomto případě může zaměstnanec uplatnit do konce následujícího roku po roce, ve kterém nárok vznikl. Dle čl. 2 pokud zaměstnanec splní podmínky pro poskytnutí příspěvku stanovené touto směrnicí a má uzavřenu smlouvu o penzijním spoření a současně splňuje podmínky pro poskytování příspěvku na životní pojištění (dle platné směrnice žalované) a má uzavřenu smlouvu na životní pojištění s ING, může si na příslušném pracovišti požádat o převedení (sloučení) příspěvku zaměstnavatele z životního pojištění na penzijní spoření. Dle čl. 2 pokud má zaměstnanec uzavřenu smlouvu o penzijním spoření a dle platné směrnice žalované splňuje podmínky nároku na příspěvek na životní pojištění, ale nemá uzavřenu smlouvu na životní pojištění (není mu vyplácen příspěvek životní pojištění), může požádat příslušné personální pracoviště o poskytnutí příspěvku na životní pojištění a jeho poskytování na penzijní spoření ve výši odpovídající příspěvku životní pojištění. Dle čl. 2 pro převod příspěvku zaměstnavatele ze životního pojištění na penzijní spoření zaměstnanec vyplní žádost - příloha [číslo] kterou doručí příslušnému personálnímu pracovišti. Převod příspěvku ze životního pojištění na penzijní spoření lze zrušit a opětovně si nechat přispívat zaměstnavatelem na životní pojištění - příloha [číslo]). Dle čl. 6 Příspěvek zaměstnavatele na penzijní spoření je zaměstnanci poskytován na základě Dohody (příloha [číslo]), a to s nejbližší výplatou mzdy po datu kladného rozhodnutí zaměstnavatele.

10. Zásadami pro poskytování příspěvku zaměstnavatele na penzijním připojištění [číslo jednací] má soud za prokázané, že příspěvek je určen pro zaměstnance s trvalým pobytem na území České republiky, kteří uzavřeli s penzijním fondem [anonymizováno] a [obec], [anonymizována čtyři slova], písemnou smlouvu o penzijním připojištění se státním příspěvkem. Dle čl. 1 se příspěvek poskytne zaměstnanci, který splňuje následující podmínky: a) má uzavřen s [anonymizováno] hlavní pracovní poměr, v délce trvání nejméně 5 let nepřetržitě, b) je zařazen do některé z vyjmenovaných věkových kategorií, které na sebe navazují (do 35 let, [číslo] let, [číslo] let, [číslo] let, 56 let a více), c) má v uzavřené smlouvě o penzijním připojištění sjednaný účastnický příspěvek ve výši nejméně 300 Kč měsíčně, který bude zaměstnanci srážen měsíčně ze mzdy prostřednictvím příslušné mzdové účtárny, d) v měsíci, za který se příspěvek zaměstnavatele zaměstnanci poskytuje a zároveň v následujícím měsíci ke dni, kdy je příspěvek zaměstnavatele zaměstnanci poukázán na účet penzijního fondu nemá zaměstnanec ukončenou platnou smlouvu o penzijním připojištění s penzijním fondem a ani nedošlo k přerušení dle § 19 odst. 2 zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, e) při splnění všech výše uvedených podmínek uzavře se zaměstnavatelem dohodu o poskytování příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění dle přílohy [číslo] těchto zásad. Článek 3 stanoví výši příspěvku zaměstnavatele dle věkové kategorie. Přílohou [číslo] k [anonymizováno] [číslo jednací] jsou stanovena pravidla podání žádosti, hlášení o změnách, přeložení zaměstnance k jiné organizační složce [anonymizováno] a způsob vyplácení příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění. Přílohou [číslo] k [anonymizováno] [číslo jednací] – vzor dohody o poskytování příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem se má soud za prokázané, že vzor dohody obsažený v příloze [číslo] odpovídá Dohodě o poskytování příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění státním příspěvkem ze dne [datum]. Přílohou [číslo] k [anonymizováno] [číslo jednací] – hlášení o změnách je stanoven vzor hlášení o změnách pro účely poskytnutí příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění.

11. Zásadami pro poskytování příspěvku zaměstnavatele na životní pojištění zaměstnanců [anonymizována čtyři slova] ze dne [datum] má soud za prokázané, že dle čl. 3 odst. 1 je příspěvek určen a) pro zaměstnance [anonymizováno], kteří po dni účinnosti těchto zásad uzavřou písemnou smlouvu o životním pojištění na produkty [anonymizováno], které jsou uvedeny v článku 2 těchto zásad. Dle čl. 3 odst. 2 bude příspěvek poskytnut zaměstnanci při splnění vyjmenovaných podmínek, přičemž jednou z těchto podmínek je, že zaměstnanec má uzavřenou smlouvu o životním pojištění s vlastní měsíční platbou (v minimální výši 100 Kč) na základní produkt životního pojištění v souladu s těmito Zásadami (písm. b). Dále dle čl. 3 odst. 3 při splnění všech podmínek uvedených v bodě 2 uzavře zaměstnavatel se zaměstnancem Dohodu o poskytování příspěvku zaměstnavatele na poskytování pojištění (dále jen Dohoda) dle Pokynů.

12. Podnikovou kolektivní smlouvou na období od 2016 2017, [číslo jednací] včetně příloh má soud za prokázané, že dle čl. 42 odst. 2 zaměstnavatel na základě dohody o srážkách ze mzdy zabezpečí provádění srážek ze mzdy a) na penzijní spoření zaměstnance s příspěvkem zaměstnavatele, a to na základě žádosti zaměstnance, b) na vybrané produkty životního pojištění zaměstnance s příspěvkem zaměstnavatele, a to na základě žádosti zaměstnance.

13. Podnikovou kolektivní smlouvou na období 2015, [číslo jednací] včetně příloh má soud za prokázané, že dle čl. 2 odst. [číslo] zaměstnavatel bude po dobu účinnosti této podnikové kolektivní smlouvy nadále přispívat na penzijní spoření svých zaměstnanců v rámci platné právní úpravy podle samostatné [anonymizována dvě slova] pro poskytování příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění a doplňkové spoření zaměstnanců státní organizace [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] v souladu s Koncepcí částečného řešení problematiky zákona o důchodovém pojištění ze dne [datum]. Dle čl. 2 odst. [číslo] zaměstnavatel bude po dobu účinnosti této podnikové kolektivní smlouvy nadále přispívat na životní pojištění zaměstnanců [anonymizováno] v rámci platné právní úpravy podle samostatné [anonymizována dvě slova] pro poskytování příspěvku zaměstnavatele na životní pojištění zaměstnanců státní organizace [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] v souladu s Koncepcí částečného řešení problematiky zákona o důchodovém pojištění ze dne [datum]. Dle čl. 38 odst. 1. je profesní odměna určena pro dohodnutý okruh zaměstnanců, vydefinovaný ve vztahu k náročnosti jejich pracovní činnosti. Dle odst. 2. je profesní odměna pro Výpravčí stanovena měsíční sazbou odměny ve výši 500 Kč. Dle odst. 4. profesní odměna náleží zaměstnancům, kteří odpracovali v zúčtovacím měsíci v některé z výše uvedených zaměstnání počet hodin, který odpovídá obvyklé délce směny na příslušné pracovišti. Dle odst. 5 se odměna poskytuje v měsíčním částkách spolu s výplatou mzdy za příslušný kalendářní měsíc podle pracovního zařazení k 1. dni tohoto měsíce. Čl. 41 odst 1. se mzda vyplácí zaměstnanci celá, jedenkrát měsíčně, a to do 15. dne následujícího kalendářního měsíce. Jestliže výše uvedený den připadne na dny pracovního klidu, bude výplata provedena poslední pracovní den před těmito dny. Dle odst. 2. je mzda vyplácena bezhotovostním převodem. Zaměstnanec se může se zaměstnavatelem písemně dohodnout i na zasílání mzdy poštovní poukázkou. V tomto případě se zaměstnanci vyplácí mzda dle bodu 1. tohoto článku, a to do 25. dne následujícího kalendářního měsíce. Dle odst. 3. se mzda vyplácí zaměstnanci v zákonných penězích (§ 16 odst. 1 zákona č. 6/1993 Sb., o [obec] národní bance, v platném znění). Přílohou [číslo] Podnikové kolektivní smlouvy na období 2015 má soud za prokázané, že dle bodu 7 je příplatek za režim práce sazba A ve výši 12 Kč/hod, sazba B 10 Kč/hod a sazba C 7 Kč/hod.

14. Smlouvou o penzijním připojištění se státním příspěvkem [číslo] včetně dokladu o registraci smlouvy má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela smlouvu o penzijním připojištění se společností [právnická osoba], se sjednanou výší měsíčního příspěvku účastníka ve výši 300 Kč a s účinností smlouvy od [datum]. Hlášením o změnách (formou Přílohy [číslo] k [číslo jednací]) má soud za prokázané, že žalobkyně oznámila zvýšení příspěvku na penzijní spoření na částku 500 Kč od [datum]. Přehledem údajů na smlouvě penzijní [právnická osoba] pojišťovny (ke dni [datum]) má soud za prokázané, že sjednaný příspěvek žalobkyně byl od [datum] placen měsíčně prostřednictvím SIPO s tím, že tento od [datum] činí částku 500 Kč měsíčně.

15. Dohodou o poskytování příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění státním příspěvkem ze dne [datum] má soud za prokázané, že se jedná formulář odpovídající příloze [číslo] Zásad pro poskytování příspěvku zaměstnavatele na penzijním připojištění [číslo jednací], jímž žalobkyně žádá o poskytování příspěvku na penzijní připojištění v souladu se Zásadami pro poskytování příspěvku zaměstnavatele na penzijním připojištění [číslo jednací] s tím, že žalobkyně žádá o pravidelné měsíční srážení jejího účastnického příspěvku na penzijní připojištění od 12. měsíce 2002 ve výši 300 Kč a jeho zaslání společně s příspěvkem zaměstnavatele na účet uvedeného penzijního fondu. Rovněž žalobkyně souhlasí s úhradou nákladů spojených se zasíláním příspěvků zaměstnavatele. Žalobkyně čestně prohlásila, že veškeré údaje, které uvedla, jsou pravdivé, a je její povinností neprodleně nahlásit zaměstnavateli veškeré změny týkající se údajů v ní uvedených podle Zásad pro poskytování příspěvku zaměstnavatele na penzijním připojištění [číslo jednací], se kterými byla seznámena. Dohoda byla uzavřena na dobu určitou ode dne kladného rozhodnutí zaměstnavatele o poskytování příspěvku do [anonymizováno] [číslo], pokud ji některá ze stran nevypoví dříve. V případě platnosti Zásad pro poskytování příspěvku zaměstnavatele na penzijním připojištění [číslo jednací] po datu xanon [číslo] se tato dohoda automaticky prodlužuje na období následujícího kalendářního roku. Žalovaná jako zaměstnavatel s návrhem souhlasila a v dohodě je uvedeno, že žalobkyni příspěvek zaměstnavatele náleží od prosince 2002.

16. Žádostí o změnu pojistné smlouvy ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně zaslala [anonymizována tři slova] žádost o vyřazení k [datum] smlouvu [číslo] ze skupiny [číslo], [anonymizováno] [obec] (sleva 8%) a nově zařadit do skupiny [anonymizována tři slova] – bývalí zaměstnanci. K [datum] přebírá placení celého pojistného 1 150 Kč (po slevě) pojistník. Žádostí o ukončení pojistné smlouvy s [anonymizována tři slova] [anonymizováno], má soud za prokázané, že dne [datum] žalobkyně zaslala výše uvedené pojišťovně žádost o ukončení pojistné smlouvy [číslo] ke dni [datum] z důvodu ukončení pracovního poměru u žalované. Zrušením pojistné smlouvy s výplatou odbytného/odkupného má soud za prokázané, že [anonymizována tři slova] [anonymizováno] potvrdila žalobkyni, že na základě její žádsoti byla pojistná smlouva [číslo] k datu [datum] ukončena. Celkem žalobkyni vznikl nárok na výplatu odkupného ve výši 82 616 Kč.

17. Znaleckým posudkem [anonymizováno] [obec] [číslo] 2018 včetně příloh má soud za prokázané, že znalkyně stanovila výši čisté mzdy žalobkyně za období [datum] – [datum] spolu s pojištěním, na které má dle znalkyně žalobkyně rovněž nárok částkou 593 703 Kč s výkony částkou 621 029 Kč.

18. Výplatnicí kmenového zaměstnance za leden, únor a březen 2015 má soud za prokázané, že průměrný výdělek kmenového zaměstnance v pracovním poměru v železniční stanici [obec] za první kvartál roku 2015 byl ve výši 170,18 Kč/hod. Dvěma výplatnicemi zaměstnance z pracovního poměru založeného dohodou za období leden, únor a březen 2015 má soud za prokázané, že odměna za práci byla ve výši 168 Kč/hod.

19. Mzdovým výměrem žalobkyně ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně byla zařazena na pozici Výpravčí s tarifním [anonymizována dvě slova], tarifní mzdou ve výši 23 210 Kč měsíčně a výkonovou odměnou podle písmene a), bodu 3, článku 33, Přílohy [číslo] [anonymizována dvě slova] pro rok 2015, v platném znění. K dotazu soudu žalovaná uvedla, že výkonová odměna se stanoví ve výši 4 % hodnoty z tarifní mzdy, pokud zaměstnanec odpracuje plnou pracovní dobu.

20. Projednáním převedení na jinou práci má soud za prokázané, z důvodu výpovědi z pracovního poměru ze dne [datum] ze strany zaměstnavatele převádí žalovaná zaměstnankyni po dobu výpovědní doby, tedy počínaje dne [datum] a konče dnem [datum] na jiný druh práce: Závorář [obec], [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno].

21. Výzvou k plnění závazků z pracovního poměru ze dne [datum] a ze dne [datum] má soud za prokázané, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě částky ve výši 227 969,60 Kč, která představuje dlužný doplatek mzdy za období měsíce duben 2015 až únor 2017 a ve výši 62 900 Kč s příslušenstvím, která představuje dlužnou mzdu za březen 2017 až prosinec 2019.

22. Žádostí o vyplacení náhrady mzdy ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně žádala žalovanou o přidělení práce sjednané v pracovní smlouvě na pracovní pozici výpravčí a současně žádala o vyplacení náhrady mzdy, na kterou vznikl zákonný nárok na základě pravomocného rozhodnutí soudu o určení neplatnosti výpovědi za období od [datum] do [datum].

23. Výpočtem náhrady mzdy dle § 69 odst. 1 zákoníku práce za období [datum] do [datum] má soud za prokázané, jakým způsob žalovaná dospěla k pravděpodobnému průměrnému výdělku žalobkyně ve výši 174,13 Kč/hod, kdy při takovém výdělku činí měsíční náhrada mzdy 27 257 Kč, pokud byl pravděpodobný průměrný hodinový výdělek vynásoben průměrným měsíčním fondem pracovní doby (tj. 36 x koeficient stanovený v § 356 odst. 2 zákoníku práce ve výši 4,348), přičemž žalovaná jakožto zaměstnavatel vyšla z hodinové tarifní mzdy dle podnikové kolektivní smlouvy ve výši 148,20 Kč na hodinu, dále z výkonové odměny dle podnikové kolektivní smlouvy ve výši 4 % z tarifní mzdy čítající 5,93 Kč/hodina, dále z profesní odměny ve výši 3,19 Kč na hodinu, z příplatku za režim práce ve výši 10 Kč na hodinu a z ostatní pravděpodobné složky mzdy vyplývající z rozvrhu směn výpravčích v prvním čtvrtletí roku 2015 v železniční stanici [obec] za práci v sobotu, v neděli, v noci a přesčas ve výši 6,81 Kč za hodinu.

24. Rozvrhem směn výpravčích v prvním pololetí 2015 má soud za prokázané, jaké bylo rozvržení směn žalobkyně, kdy celkem bylo kalkulováno 21 hodin práce v noci, 126,75 hodin práce v sobotu a neděli a 8,017 hodin případný příplatek za přesčas.

25. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že tyto plně prokazují zjištěný skutkový stav. V souladu s ust. § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vzal soud za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků řízení. Pokud byl zamítnut důkazní návrh žalobkyně na výslech znalkyně [příjmení] [jméno], zpracovatelky znaleckého posudku ohledně stanovení průměrného či pravděpodobného výdělku, soud vyšel z judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. sp. zn. 21 Cdo 3445/2013), dle které je průměrný výdělek a jeho zjišťování právní kategorií, jejíž obsah je určován právním předpisem, tudíž ze znaleckého posudku předloženého žalovanou nevycházel, slyšení znalkyně proto považoval pro věc za nadbytečné. Z ostatních v řízení provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti pro souzenou věc.

26. Na základě hodnocení důkazů dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Žalobkyně byla na základě pracovní smlouvy z [datum] zaměstnankyní právního předchůdce žalované a následně se stala zaměstnankyní žalované, pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou, druh práce byl posledními změnami sjednán jako výpravčí v [anonymizováno] [obec]. Žalovaná dne [datum] žalobkyni doručila výpověď dle § 52 písm. f) ZP, přičemž rozsudkem OS v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla výpověď určena neplatnou, tento rozsudek nabyl právní moci. Vztah žalobkyně a žalované vyplývající z pracovně právního poměru se řídil mj. Směrnicí [číslo] účinné od 1. 1. 2016, Směrnicí [číslo] platnou od [datum], Zásadami pro poskytování příspěvku zaměstnavatele na penzijním připojištění [číslo jednací], Zásadami pro poskytování příspěvku zaměstnavatele na životní pojištění zaměstnanců [anonymizována čtyři slova] ze dne [datum], Podnikovou kolektivní smlouvou na období od 2016 2017, [číslo jednací], Podnikovou kolektivní smlouvou na období 2015, [číslo jednací], 1. Změnou a 2. Změnou podnikové kolektivní smlouvy na rok 2016 2017. Žalobkyně uzavřela smlouvu [číslo] o penzijním připojištění se státním příspěvkem se společností [právnická osoba], se sjednanou výší měsíčního příspěvku účastníka ve výši 300 Kč a s účinností smlouvy od [datum], žalobkyně oznámila zvýšení příspěvku na penzijní spoření na částku 500 Kč od [datum], placený od [datum] měsíčně prostřednictvím SIPO. Žalobkyně a žalovaný se dohodli na poskytování příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem pravidelnými měsíčními srážkami jejího účastnického příspěvku od 12. měsíce roku 2002 do xanon [číslo] ve výši 300 Kč a jeho zaslání společně s příspěvkem zaměstnavatele na účet uvedeného penzijního fondu. Žalobkyně čestně prohlásila, že veškeré údaje, které uvedla, jsou pravdivé, a je její povinností neprodleně nahlásit zaměstnavateli veškeré změny týkající se údajů v ní uvedených, v případě platnosti Zásad pro poskytování příspěvku zaměstnavatele na penzijním připojištění [číslo jednací] po datu [anonymizováno] [číslo] se tato dohoda automaticky prodlužuje na období následujícího kalendářního roku. Žalobkyně žádala dne [datum] [anonymizována tři slova] o vyřazení k [datum] smlouvy [číslo] ze skupiny [číslo], [anonymizováno] [obec] (sleva 8%) a o nové zařazení do skupiny [anonymizována tři slova] – bývalí zaměstnanci s tím, že k [datum] přebírá placení celého pojistného 1 150 Kč (po slevě) pojistník. Dne [datum] žalobkyně zaslala výše uvedené pojišťovně žádost o ukončení pojistné smlouvy [číslo] ke dni [datum] z důvodu ukončení pracovního poměru u žalované. [anonymizována tři slova] [anonymizováno] potvrdila žalobkyni, že na základě její žádosti byla pojistná smlouva [číslo] k datu [datum] ukončena. Celkem žalobkyni vznikl nárok na výplatu odkupného ve výši 82 616 Kč. Žalobkyně byla zařazena na pozici Výpravčí s tarifním [anonymizována dvě slova], tarifní mzdou ve výši 23 210 Kč měsíčně a výkonovou odměnou podle písmene a), bodu 3, článku 33, Přílohy [číslo] [anonymizována dvě slova] pro rok 2015, v platném znění, výkonová odměna se stanoví ve výši 4 % hodnoty z tarifní mzdy, pokud zaměstnanec odpracuje plnou pracovní dobu. Z důvodu výpovědi z pracovního poměru ze dne [datum] ze strany zaměstnavatele byla žalovaná po dobu výpovědní doby, tedy počínaje dne [datum] a konče dnem [datum], převedena na jiný druh práce: Závorář [obec], [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno]. Žalovaná výpočtem náhrady mzdy dle § 69 odst. 1 zákoníku práce za období [datum] do [datum] dospěla k pravděpodobnému průměrnému výdělku žalobkyně ve výši 174,13 Kč/hod, kdy při takovém výdělku činí měsíční náhrada mzdy 27 257 Kč přičemž pravděpodobný průměrný hodinový výdělek byl vynásoben průměrným měsíčním fondem pracovní doby (tj. 36 x koeficient stanovený v § 356 odst. 2 zákoníku práce ve výši 4,348), přičemž žalovaná jakožto zaměstnavatel vyšla z hodinové tarifní mzdy dle podnikové kolektivní smlouvy ve výši 148,20 Kč na hodinu, dále z výkonové odměny dle podnikové kolektivní smlouvy ve výši 4 % z tarifní mzdy čítající 5,93 Kč/hodina, dále z profesní odměny ve výši 3,19 Kč na hodinu, z příplatku za režim práce ve výši 10 Kč na hodinu a z ostatní pravděpodobné složky mzdy vyplývající z rozvrhu směn výpravčích v prvním čtvrtletí roku 2015 v železniční stanici [obec] za práci v sobotu, v neděli, v noci a přesčas ve výši 6,81 Kč za hodinu. Kmenový zaměstnanec v pracovním poměru v železniční stanici [obec] má průměrný výdělek za první kvartál roku 2015 ve výši 170,18 Kč/hod, zaměstnance z pracovního poměru založeného dohodou za období leden, únor a březen 2015 má odměnu za práci ve výši 168 Kč/hod. Žalobkyně přípisem ze dne [datum] žádala žalovanou o přidělení práce sjednané v pracovní smlouvě na pracovní pozici výpravčí a současně žádala o vyplacení náhrady mzdy, na kterou vznikl zákonný nárok na základě pravomocného rozhodnutí soudu o určení neplatnosti výpovědi, a to za období od [datum] do [datum]. Zástupce žalobkyně výzvou ze dne [datum] vyzval žalovanou k úhradě částky ve výši 227 969,60 Kč, která představuje dlužný doplatek mzdy za období měsíce duben 2015 až únor 2017, výzvou ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné mzdy ve výši 62 900 Kč s příslušenstvím, která představuje dlužnou mzdu za měsíc březen 2017 až do mzdy za měsíc prosinec 2019.

27. Na základě zjištěného skutkového stavu soud věc právně posoudil následovně:

28. Předmětem řízení po částečných zpětvzetích žaloby a rozšířeních žaloby je částka 132 230 Kč s příslušenstvím představující doplatek na náhradě mzdy za období od dubna 2015 do února 2017 ve výši 87 080 Kč s příslušenstvím; náhradu za příspěvky na životní pojištění celkem 18 750 Kč s příslušenstvím za období od února 2015 do února 2017; náhradu za příspěvky na penzijní spoření celkem 26 400 Kč s příslušenstvím za období od února 2015 do ledna 2017. Soud postupně nároky žalobkyně s ohledem na výše zjištěný skutkový stav věci právně posoudil následovně.

29. Pokud jde o náhradu mzdy, soud postupoval podle ust. § 355 odst. 1, 2 zákoníku práce, kdy jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, použije se pravděpodobný výdělek, pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy nebo platu, které by zřejmě dosáhl; přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Nejprve je třeba zdůraznit, že soud nepřisvědčil žalobkyni, že na pozici Výpravčí odpracovala v rozhodném období alespoň 21 dní, neboť v řízení vyplynul opak (viz. i podání žalobkyně na čl. 174pv). Proto soud zkoumal pravděpodobnost výdělku, a to v intencích výše citovaného § 355 odst. 2 zákoníku práce, a uzavřel, že nárok žalobkyně na doplatek náhrady mzdy, jenž tvoří předmět řízení, není dán. Z podkladů, které měl soud po poučení se smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. od strany žalované dostatečně shromážděny, zjistil dostatek skutkových okolností významných pro konkrétní projednávanou věc, tj. zjistil hodinovou tarifní mzdu dle podnikové kolektivní smlouvy ve výši 148,20 Kč na hodinu, dále výkonovou odměnu dle podnikové kolektivní smlouvy ve výši 4 % z tarifní mzdy čítající 5,93 Kč/hodina, dále profesní odměnu ve výši 3,19 Kč na hodinu, příplatek za režim práce ve výši 10 Kč na hodinu a ostatní pravděpodobné složky mzdy vyplývající z rozvrhu směn výpravčích v prvním čtvrtletí roku 2015 v železniční stanici [obec] za práci v sobotu, v neděli, v noci a přesčas ve výši 6,81 Kč za hodinu. Tak pravděpodobný průměrný výdělek žalobkyně činí 174,13 Kč/hod, kdy při takovém výdělku činí měsíční náhrada mzdy 27 257 Kč, přičemž pravděpodobný průměrný hodinový výdělek byl vynásoben průměrným měsíčním fondem pracovní doby (tj. 36 x koeficient stanovený v § 356 odst. 2 zákoníku práce ve výši 4,348). Tím soud dostál požadavkům zakotveným v ust. § 355 odst. 2 zákoníku práce, a též judikatuře vyšších soudů ČR (např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 5. 2015, sp. zn. 21 Cdo 3445/2013, a ze dne 9. 3. 2016, sp. zn. 21 Cdo 4325/2014), když se zabýval obvyklou výší jednotlivých složek platu zaměstnance, ale také tím, jakým způsobem byla v rozhodném období odměňována práce, kterou měl zaměstnanec konat, jaké měl podle platných předpisů pobírat "pohyblivé" složky platu (odměny) apod.. Soud současně přihlédl rovněž ke mzdě zaměstnancům vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty, když průměrná mzda jediného kmenového zaměstnance za rozhodné období byla navíc nižší než, jak byla stanovena žalobkyni. Soud má ze všech právě uvedených důvodů za to, že zjištěná pravděpodobná mzda tak, jak byla též žalovanou na mzdové nároky žalobkyně vyplývající jí z neplatně rozvázaného pracovního poměru uhrazena, je taková, jakou by žalobkyně zřejmě dosáhla, kdyby jí žalovaná jakožto zaměstnavatelka umožnila řádný výkon práce. Proto byla žaloba v této části ve výroku III. tohoto rozsudku zamítnuta. Zbývá dodat, že ani sama žalobkyně soudu netvrdila, natož neprokázala, jaké další skutečnosti, či složky mzdy, měly být zohledněny, když (toliko) odkazovala na předložený znalecký posudek, který však pro soud v souzené věci právně významný nebyl, když se jedná o posouzení právní, které znalci nepřísluší, nikoli otázku skutkovou (viz též rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 4. 10. 2011, sp. zn. 21 Cdo 1293/2010).

30. Pokud jde o nárok žalobkyně na příspěvek na životní pojištění za období od února 2015 do února 2017, vyšel soud při posouzení tohoto nároku ze stěžejního skutkového zjištění, že žalobkyně uzavřenou pojistnou smlouvu [číslo] se [právnická osoba] [anonymizována tři slova] ve smyslu § 3 odst. 2 písm. a) zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, sama ukončila na vlastní žádost k datu [datum]. Po posouzení právním opírajícím se o obsah Dohody o poskytování příspěvku zaměstnavatele na životní pojištění ze dne [datum], Zásad pro poskytování příspěvku zaměstnavatele na životní pojištění zaměstnancům [anonymizována dvě slova], akciové společnosti, [číslo jednací] a Směrnice [anonymizováno] [číslo] nelze než jednoznačně uzavřít, že jedna z podmínek pro poskytnutí příspěvku žalobkyni jakožto zaměstnankyni, tj. že zaměstnanec má uzavřenou písemnou smlouvu o životním pojištění, není (až na měsíce únor 2015 a březen 2015) splněna. Pokud jde o měsíce únor 2015 a březen 2015, kdy sice byla splněna podmínka existence smlouvy o životním pojištění, soud se k námitce promlčení nároku na příspěvek na životní pojištění vznesené stranou žalovanou zabýval její důvodností. Postupoval přitom podle ustanovení § 3028 odst. 1, 2, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), a dle ust. § 3036 občanského zákoníku a vzhledem k tomu, že právní vztah mezi účastníky vychází z Dohody o poskytování příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění státním příspěvkem ze dne [datum], posoudil tento právní vztah zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a dospěl k závěru, že námitka žalované je důvodná. Nárok na zaplacení příspěvku na životní pojištění žalobkyně uplatnila u soudu podáním dne [datum], přičemž příspěvek žalované na životní pojištění zaměstnanců je ve smyslu Čl. 8.

1. Směrnice [číslo] splatný spolu s výplatou mzdy za příslušný kalendářní měsíc, tj. příspěvek na životní pojištění za měsíc únor 2015 byl splatný dne [datum] a za měsíc březen dne [datum]. S ohledem na obecnou tříletou promlčecí lhůtu podle ust. § 101 o. z., jsou nároky za měsíc únor 2015 a březen 2015 promlčeny. Proto byla žaloba i v této části ve výroku II. tohoto rozsudku zamítnuta.

31. Naopak soud výrokem I. vyhověl žalobkyni, co se týká nároku na příspěvek na penzijní spoření, a to celkem za 17 měsíců (tj. za září 2015 až prosinec roku 2015, celý rok 2016 a jeden měsíc 2017). Soud má za to, že tento nárok žalobkyni skutečně vznikl. Při posouzení nároku žalobkyně na příspěvek na penzijní spoření je třeba vycházet ze smlouvy mezi účastníky řízení a vnitřních předpisů žalované, které stanovují podmínky pro vznik nároku na penzijní spoření, které žalobkyně rozhodném období splňovala. Soud nepřisvědčil námitce žalované v tom smyslu, že by vnitřní předpis zaměstnavatele resp. kolektivní smlouva mohl mít za následek zánik takového nároku jako celku (prekluzi); nepřisvědčil žalované ani v tom, že nárok žalobkyni neměl vůbec vzniknout s ohledem na její absenci v práci, neboť bylo zjištěno, že i přes absenci žalobkyně tento příspěvek za počátek roku 2015 žalobkyni vyplacen byl, tudíž není možné, aby žalovaná k následkům této absence přistupovala takto nekonzistentně, nadto v neprospěch zaměstnankyně, která tak mohla legitimně očekávat výplatu příspěvku i za následující období. Pokud jde o příspěvek za měsíce únor 2015 až srpen 2015, soud na tomto místě opakuje právní argumentaci výše uvedenou, přitom odkazuje na ust. § [číslo] odst. 1 a § 3036 občanského zákoníku, vzhledem k tomu, že právní vztah mezi účastníky vychází z Dohody o poskytování příspěvku zaměstnavatele na životní pojištění ze dne [datum], aplikoval na tento právní vztah o. z., a námitku promlčení, týkající se nároku na příspěvek na penzijní spoření, soud shledal pro toto období důvodnou. Pokud byl předmětný nárok uplatněn žalobkyní u soudu podáním dne [datum] a příspěvek na penzijní spoření je v souladu s Čl. 6.1 Směrnice [číslo] splatný spolu s výplatnou mzdy za příslušný kalendářní měsíc, tj. příspěvek na penzijní spoření za měsíc únor 2015 byl splatný dne [datum] atd., dospěl soud k závěru, že nárok na výplatu penzijního spoření za měsíce únor až srpen 2015 s ohledem na obecnou tříletou promlčecí lhůtu podle ust. § 101 o. z., je promlčen.

32. Pro úplnost odůvodnění zbývá dodat, že soud nemohl přisvědčit žalobkyni ohledně argumentace spočívající v konkludentním uznání dluhu s ohledem na plnění žalované žalobkyni z titulu mzdových nároků, když ve vztahu k ostatním složkám (příspěvkům) se nejedná o plnění částečné, nýbrž o plnění dílčí, které žalobkyní předvídaný následek nepůsobí; nadto by nepřipadala argumentace žalobkyně do úvahy ani s ohledem na to, že z okolností souzené věci nelze v žádném případě usoudit, že tímto plněním žalovaná ostatní nároky žalobkyně uznala.

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 32 612,60 Kč, přičemž tato částka představuje 44 % z jejich celkové výše 74 119,60 Kč (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 72 % a úspěchu žalobkyně v rozsahu 28 %). Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (vyjádření k žalobě ze dne [datum] a [datum]) a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 133 330 Kč sestávající z částky 6 460 Kč za každý z sedmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na jednání dne [datum] přesahující 2 hodiny, vyjádření ze dne [datum], účast na jednání dne [datum]) včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 132 230 Kč sestávající z částky 6 420 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (vyjádření ze dne [datum], účast na jednání dne [datum]) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 60 760 Kč ve výši 12 759,60 Kč.