21 C 347/2006-414

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Karolínou Šorbanovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o 21 684,90 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Řízení se zastavuje co do zákonného úroku z prodlení z částky 117 543 Kč a dále co do zákonného úroku z prodlení z částky 21 684,90 Kč do [datum].

II. Žaloba na zaplacení částky ve výši 21 684,90 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 16 552,80 Kč k rukám zástupce žalované do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně domáhala úhrady nákladů spojení s užíváním jednotky [číslo] („ předmětná bytová jednotka“) a jednotky [číslo] za rok 2005 a za první dvě čtvrtletí roku 2006. Obě jednotky se nachází v bytovém domě [adresa] na adrese [adresa žalované] 428, v [katastrální uzemí], obec Praha, zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Praha, Katastrální pracoviště Praha, na [list vlastnictví] (dále jen„ předmětný dům“). Žaloba byla podána původně proti třem žalovaným a to 1. [anonymizována tři slova], 2. [jméno] [příjmení], 3. [celé jméno žalované], následně dne [datum] byl podán návrh na rozšíření žaloby o úhradu nákladů za zbývající část roku 2006, později [datum] byl podán návrh na rozšíření žaloby o úhradu nákladů za celý rok 2007. Dne [datum] uzavřela žalobkyně s [jméno] [příjmení], jako nástupcem po 2. [jméno] [příjmení], a třetí žalovanou [celé jméno žalované] dohodu o dodávce služeb a užívání společných částí domu. Obsahem této dohody bylo mimo jiné i dohoda o částečné úhradě dlužných částek, kterých se žalobkyně po žalovaných domáhala, kdy vzala žalobu žalobkyně částečně zpět, co do částky 50 303,08 Kč, kdy na základě dohody pak část těchto nákladů byla uhrazena, kdy zároveň se účastníci dohodli, že žádný z účastníků nebude mít právo na náhradu nákladů ve vztahu k této částce. Zároveň dne [datum] vzala žalobkyně žalobu částečně zpět ohledně částky 66 257,71 Kč, kdy došlo k mimosoudnímu vyrovnání mezi žalobkyní a právními nástupci po 2. žalované, tím byl spor vztahující se k jednotce [číslo] vypořádán. Řízení ve vztahu k právním nástupcům žalované [číslo] bylo pravomocně zastaveno. Později bylo pravomocně zastaveno i ve vztahu k žalované [číslo]. V rámci částečných rozšíření a zpětvzetí žaloby bylo soudem rozhodováno s tím, že předmětem řízení pak zůstala nyní žalovaná částka a zároveň úrok z prodlení z částky 117 543 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 21 684,90 Kč do [datum], přičemž žalobkyně uvedla, že pokud brala žalobu částečně zpět, brala ji zpět i do příslušenství. Předmětem řízení zůstala částka ve výši 21 684,90 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení s tím, že se jedná o náklady vztahující se k předmětné bytové jednotce za období od [datum] do [datum]. [příjmení] odpovídá podílu, kterým by se žalovaná měla podílet na celkových nákladech za rozhodné období od [datum] do [datum]. Žalovaná je od [datum] oprávněnou z věcného břemene, jehož obsahem je užívání předmětného bytu a práva užívání společných prostor, v žalovaném období žalovaná předmětný byt užívala. Žalovaná je tak povinna uhradit náklady spojené s užíváním předmětného bytu. O části nákladů za celý dům mezi účastníky za rozhodné období nebylo sporu. Jednalo se o náklady za odvoz odpadu, za úklid společných prostor, za spotřebu elektrické energie ve společných prostorech, náklady za vodné a stočné, náklady za údržbu společných částí domu v celkové výši 986 334,99 Kč. Žalovaná na základě dohody mezi účastníky zaplatila 1,3 % těchto nákladů, tedy částku 12 822,35 Kč s tím, že podíl předmětného bytu na společných částech domu v rozhodném období činil 1,3 %, avšak dle žalobkyně by se měla žalovaná podílet v rozsahu 1,6 % na celkových nákladech, tudíž požaduje nezaplacený rozdíl v rozsahu 0. 3 % odpovídající částce 2 959 Kč. Mezi účastníky bylo sporu, zda by se žalovaná měla podílet na nákladech za pojištění předmětného domu, za daň z nemovitosti k předmětnému domu, za správu domu, za provoz a údržbu výtahu. Náklady za pojištění předmětného domu byly v celkové výši 186 300 Kč v rozhodném období, při podílu žalované v rozsahu 1,6 % na celkových nákladech žalovaná má povinnost zaplatit částku 2 980,80 Kč. Při celkových nákladech na daň z nemovitosti ve výši 34 950 Kč za rozhodné období při podílu žalované v rozsahu 1,6 % na celkových nákladech žalovaná má povinnost zaplatit částku 559,20 Kč Náklady za správy předmětného domu za rozhodné období byly v celkové výši 874 928,46 Kč, při podílu žalované v rozsahu 1,6 % na celkových nákladech žalovaná má povinnost zaplatit částku 13 998,85 Kč. Ve vztahu k nákladům za provoz a údržbu výtahu ve výši 148 381,59 Kč by se měla podílet žalovaná pouze v rozsahu 0,8 % těchto nákladů, tedy částkou 1 187,05 Kč. Ač žalovaná vyzývána, dlužnou částku nezaplatila.

2. Žalovaná ve svém vyjádření ve vztahu k výši podílu na tzv. nesporných nákladech uvedla, že její podíl by měl činit nejvýše 1,3%. Žalovaná se na nákladech na opravy a zachování společných částí domu musí podílet nikoli v poměru shodném s podílem na společných částech domu, který náleží vlastníku jednotek, které užívá, ale v poměru ploch užívaných výlučně jednotlivými uživateli. K podlahovým plochám jednotek je tedy nutno pro účely výpočtu podílu žalované na nákladech přičíst také plochu těch společných částí domu a pozemku, které užívají výlučně jen vlastníci některých jednotek a žalované nejsou přístupné. Podíl žalované vypočtený dle výše uvedeného principu nečiní 1,6% (jak uvádí žalobce), ale jen 1,3%. Žalovaná si je vědoma povinnosti vyplývající z ustanovení § 151n odst. 3 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve spojení s ustanovením § 28d zákona č. 42/1992 Sb., kdy platí, že nedohodnou-li se oprávněný a povinný z věcného břemene jinak, je ten, kdo je na základě práva odpovídajícího věcnému břemeni oprávněn užívat cizí věc, povinen nést přiměřeně náklady na její zachování a opravy; užívá-li však věc i její vlastník, je povinen tyto náklady nést podle míry spoluužívání. Ve vztahu ke sporným nákladům, žalobkyně po žalované požaduje např. náhradu nákladů vynaložených na daň z nemovitosti, pojištění domu, projekt a architektonický dohled při osázení rostlin ve společném domě. Ze znění příslušného ustanovení zákona je zcela nepochybné, že žalovaná není povinna se na těchto nákladech podílet, neboť nejde o náklady na zachování věci a její opravy. Pokud jde o náklady na výtah, na těch se žalovaná odmítá podílet s odůvodněním, že v části domu, ve které je předmětný byt, se výtah nenachází. Mezi stranami již proběhl soudní spor, který se týkal zcela shodných skutkových i právních otázek, pouze však ve vztahu k období kalendářních roků 2008 až 2011 před Obvodním soudem pro Prahu 1 pod sp. zn. 24 C 18/2011. Žalobce byl v uvedeném řízení úspěšný pouze co do tzv. nesporných nákladů a co do podílu 1,3%. Obvodní soud pro Prahu 1 dal za pravdu žalované v tom, že není povinna podílet se na nákladech za výtah a recepci. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby.

3. Soud ve výroku I. rozhodl v souladu s § 96 odst. 2 o. s. ř. o zastavení řízení co do zákonného úroku z prodlení z částek, které v průběhu řízení byly brány zpět, kdy ze strany soudu nebylo o těchto zpětvzetí ve vztahu k příslušenství učiněných v rámci dřívějších podání dosud rozhodnuto.

4. Na základě nesporných tvrzení mezi účastníky nebylo sporu, že žalovaná je od [datum] oprávněna z věcného břemene, jehož obsahem je právo užívání bytové jednotky [číslo] včetně práva užívání společných prostor. Žalovaná předmětnou jednotku užívala mimo jiné i v období od [datum] do [datum]. Mezi účastníky nebylo sporu, že v části domu, kde je předmětná bytová jednotka, k níž má právo užívání žalovaná, se nenachází výtah. Náklady na pojištění předmětného domu za období od [datum] do [datum] byly ve výši 186 300 Kč, náklady za daň z nemovitosti byly ve výši 34 950 Kč a náklady za provoz a údržbu výtahu byly ve výši 148 381,59 Kč Náklady za rozhodné období od [datum] do [datum] za odvoz odpadu, náklady za úklid společných prostor, náklady za spotřebu elektrické energie ve společných prostorech, náklady za vodné a stočné, náklady za údržbu společných částí domu byly ve výši 986 334,99 Kč s tím, že na základě dohody mezi účastníky žalovaná zaplatila 1,3% uvedených nákladů tj. částku 12 822,35 Kč.

5. Mezi účastníky zůstala sporná otázka, zda by žalovaná za předmětné období na celkových nákladech za odvoz odpadu, náklady za úklid společných prostor, náklady za spotřebu elektrické energie ve společných prostorech, náklady za vodné a stočné, náklady za údržbu společných částí domu ve výši 986 334,99 Kč měla za rozhodné období platit podíl ve výši 1,6%, nikoliv v rozsahu 1,3%. Rovněž bylo sporu, zda vůbec a případně v jaké výši by se měla žalovaná podílet na nákladech na pojištění a daň z nemovitosti ve vztahu předmětnému domu, nákladech na výtah.

6. Mezi účastníky bylo sporu, jaká částka na nákladech odpovídala za správu domu, a co tyto náklady za správu domu v sobě zahrnovaly, když žalobkyně tvrdila, že tato částka byla ve výši 874 928,46 Kč. [příjmení] bylo, zda žalobkyně má právo na podíl žalované na nákladech za správu domu.

7. Na základě provedených důkazů má soud za prokázány následující skutečnosti: Žalobkyně je nyní vlastník předmětné bytové jednotky [číslo] v domě [adresa] v obci [obec], v ulici [ulice], [obec a číslo] (prokázáno výpisem z Katastru nemovitostí [list vlastnictví] ze dne [datum], informací o budově ze dne [datum] na čl. 113 a 115). Žalovaná od [datum] je oprávněnou z věcného břemene, jehož obsahem je právo užívání předmětné bytové jednotky včetně práva užívání společných prostor. Žalovaná tuto jednotku užívala mimo jiné v období od [datum] do [datum] (nesporná tvrzení mezi účastníky). Dne [datum] žalobkyně uzavřela se žalovanou ve vztahu k předmětné bytové jednotce Dohodu o dodávce služeb a užívání společných částí domu, když ve vztahu k nyní žalovanému období nebylo sporu ohledně celkových výší nákladů za celý dům za odvoz odpadu, za úklid společných prostor, za spotřebu elektrické energie společných prostor, za vodné a stočné, za údržbu společných částí domu, tedy celkových nákladů, kdy mezi účastníky bylo učiněno nesporné, že žalovaná se zavázala zaplatit 1,3% uvedených nesporných nákladů s tím, že mají snahu řešit spor smírnou cestou, kdy zůstalo spornou částka odpovídají 0,3% těchto nákladů a náklady, které nebyly v rámci této dohody řešeny týkající se pojištění domu, úhrady daně z nemovitostí, zahradnické služby, správy domu a nákladů na výtah (prokázáno Dohodou o dodávce služeb a užívání společných částí domu ze dne [datum]).

8. Žalobkyně se po žalované v řízení u Obvodního soudu pro Prahu 1 vedeném pod sp. zn. 24 C 18/2011 domáhala zaplacení částky 19 334,73 Kč, která odpovídala podílu žalované za rok 2009 až 2011 na úhradě nákladů za pojištění domu, odvoz odpadu, vedení účetnictví, hotové výlohy, bankovní poplatky, správu a údržbu domu, úklid společných částí domu, náklady na údržbu domu, vodné, stočné, spotřebu elektřiny ve společných částech domu, kdy zde rovněž byl požadován podíl navýšený o 0,3 % z nesporných nákladů obdobně, jako v nyní projednávané věci, a dále ve vztahu k jiným nákladům za revizi komínů, nákladům na výtah, pojištění domu, daně z nemovitosti v rozsahu 1,6 % Obvodní soud pro Prahu 1 žalobě částečně vyhověl. Ve svých závěrech uvedl, že ve vztahu k procentuálnímu podílu na celkové podlahové ploše včetně výlučně užívaných částí domu, pak je podíl žalované v rozsahu 1,3%. V případě věcného břemene se mírou spoluužívání rozumí podlahová plocha bytu s příslušenstvím v užívání oprávněného v poměru k ostatním plochám v domě, jež oprávněný z věcného břemene není oprávněn užívat, tedy při stanovení poměru se nepřihlíží k prostorám sloužící všem účastníkům. K podlahovým plochám jednotek v rozsahu 1 815,73 m je nutno pro účely výpočtu podílu žalované na nákladech přičíst podlahu těch společných částí domu a pozemku, které užívají výlučně jen vlastníci některých jednotek, tj. v rozsahu 344,64 m. Z informace o dodatku [číslo] prohlášení vlastníka plyne, že celková plocha vydělená výměrou jednotky užívané žalované v rozsahu 28,84 m se rovná procentuálnímu podílu 1,3%, nikoliv 1,6 % Obvodní soud pro Prahu 1 nevyhověl požadavku za náklady na výtah, když v části domu, ve kterém je předmětná bytová jednotka, se nenachází výtah. Ve vztahu k nákladům na pojištění domu, správu domu soud částku považoval za přiměřenou. K odvolání žalobkyně odvolací soud svým rozsudkem ze dne 25. března 2019 vydaném pod č.j. 68 Co 306/2018 – 126 potvrdil zamítavý výrok rozsudku soudu prvého stupně, kdy rovněž dospěl k závěru, že celková plocha jednotek 1 815,73 m a plocha společných částí domu a pozemku užívaných výlučně vlastníky jen některých jednotek v rozsahu 344,64 m činí dohromady 2 160 m a je poměřena plochou jednotky užívané a vyjadřuje tak podíl 1,33496551%, tedy po zaokrouhlení 1,3% (prokázáno podstatným obsahem spisu Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. 24 C 18/2011).

9. Soud v souladu s ustanovením § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., vyzval žalobkyni k doplnění tvrzení a návrhu důkazů ve vztahu ke správě domu a celkových nákladů za správu domu ve výši 874 928,46 Kč, jaké konkrétní položky byly ze strany žalobkyně hrazeny na správu domu, čeho se tato správa konkrétně týkala se specifikací konkrétních nákladů za správu domu. Na tuto výzvu žalobkyně doplnila, že [datum] žalobkyně uzavřela se společností [právnická osoba] Smlouvu o správě nemovitosti, na základě které se zavázala za správu a údržbu domu hradit odměnu ve výši 10 000 Kč měsíčně a za správu žalobkyně, jakožto vykonavatele funkce společenství vlastníků a správy vůči třetím osobám hradit odměnu ve výši 10 000 Kč měsíčně, celkem tak bylo měsíčně hrazeno 20 000 Kč respektive 60 000 Kč čtvrtletně spolu s DPH. Zároveň bylo ujednáno, že uvedená odměna bude každoročně zvyšována o míru inflace. Odměna za rok 2005 pak byla uhrazena na základě faktur v celkové výši 285 600 Kč, částka za každé čtvrtletí se skládala ve výši 30 000 Kč a za správu a údržbu domu ve výši 30 000 Kč zvýšené o 19% DPH. Za rok 2006 tak byla celkem zaplacena částka 291 026,40 Kč, za rok 2007 to pak byla částka ve výši 298 302 Kč. Žalobkyně nedoplnila, jaké konkrétní náklady byly spojeny se správou domu a co jednotlivé náklady v sobě zahrnovaly s tím, že byla placena paušální částka.

10. Ve vztahu k takto doplněným tvrzením má soud za prokázané, že Smlouva o správě nemovitosti byla uzavřena dne [datum] mezi žalobkyní a správcem [právnická osoba], s tím, že správce byl pověřen, aby prováděl správu výslovně neoznačené nemovitosti na [obec a číslo], správu vztahů s vlastníky a nájemníky, správu volných bytů a vztahů se třetími osobami, jak je blíže upřesněno v dalších ustanovení (čl.1) s tím, že má udržovat nemovitost v dobrém stavu a zavazuje se provádět pravidelné kontroly opotřebovanosti, zařizovat drobné údržbářské práce, oznamovat nutnost všech eventuálních prací mimořádné údržby, uzavírat smlouvy o úklidu, ostraze, pravidelné údržby, kontrolovat a hradit náklady za služby a poplatky obecně, uzavírat, spravovat a obnovovat pojistné smlouvy (čl.3), dále bude vykonávat správu pasportů, vybírání nájemného, rozúčtování a vyúčtování nákladů jednotlivým nájemníkům a vlastníkům, správu a úpravu nájemného v prostorách, jak bytových tak nebytových, upomínky a nezbytné kroky v případě nezaplacených nákladů, ověřování stavu bytů a vybavení a vyúčtování případných náhrad za způsobené škody, zároveň má vykonávat úkoly vyhledávat výměnné byty za cílem uvolnění bytů obsazenými nájemníky, udržovat vztahy s nájemníky za cílem uvolnění obsazených bytů, pokračovat v jednání se souhlasem objednavatele a upřesňovat podmínky pro uvolnění jednotek, sepisovat dohody a smlouvy o uvolnění bytu a kontrolovat tyto etapy (čl.4). Zároveň má povinnost vykonávat správu, údržby volných bytů, pronajímat uvolněné byty (čl. 5). Správce má řešit vztahy se třetími osobami, ať už s dodavateli, zákazníky, bankami, veřejnými institucemi, správními a kontrolními orgány, jakož i vyřizování formalit týkající se správy majetku společnosti (čl. 6). Ve vztahu ke správě nemovitosti a správě uvolněných bytů byla dohodnuta odměna ve výši 10 000 Kč měsíčně a ve vztahu se třetími osobami částka 10 000 Kč měsíčně, hrazené čtvrtletně. Dále byly dohodnuty další odměny (čl.7). Náklady na běžnou správu budou hrazeny ve čtyřech čtvrtletních splátkách předem podle zhodnocení jejich hodnoty správcem a schválené objednatelem (čl.8). Správce má nárok na každoroční aktualizaci odměny dle čl. 7 a to na základě míry inflace vyjádřené přírůstkem průměrného ročního indexu stanovené příslušnými institucemi (čl. 10) (prokázáno Smlouvou o správě nemovitosti ze dne [datum]). [právnická osoba] žalobkyni čtvrtletně vyúčtovávala a fakturovala za správu a údržbu domu a za správu společnosti za předmětné období od [datum] do [datum] na základě faktur s tím, že tyto částky byly ze strany žalobkyně zaplaceny, celkem tak za rozhodné období byla za správu domu a správu údržby společnosti zaplacena částka 874 928,40 Kč (prokázáno fakturou [číslo] 2005 na částku 71 400 Kč ve vztahu k prvnímu čtvrtletí 2005 spolu s dokladem o odeslání této částky na účet společnosti [právnická osoba], fakturou [číslo] 2005 na částku 71 400 Kč za druhé čtvrtletí 2005 spolu s dokladem o zaplacení této částky správci, fakturou [číslo] 2005 na částku 71 400 Kč za třetí čtvrtletí 2005 spolu s dokladem o zaslání této částky správci, fakturou [číslo] 2005 na částku 71 400 Kč za čtvrté čtvrtletí 2005 spolu s dokladem o zaslání této částky správci, za první čtvrtletí roku 2006 fakturou [číslo] 2006 na částku 72 756,60 Kč spolu s dokladem o zaslání této částky správci, fakturou [číslo] 2006 na částku 72 756,60 Kč za druhé čtvrtletí 2006 spolu s dokladem o zaslání této částky, fakturou [číslo] 2006 na částku 72 756,60 Kč za třetí čtvrtletí 2006 spolu s dokladem o zaslání této částky správci, fakturou [číslo] 2006 na částku 72 756,60 Kč za čtvrté čtvrtletí 2006 spolu s dokladem o zaslání této částky správci, fakturou [číslo] 2007 na částku 74 575,50 Kč za první čtvrtletí 2007 spolu s dokladem o zaslání této částky správci z účtu žalobkyně, fakturou [číslo] 2007 na částku 74 575,50 Kč za druhé čtvrtletí 2007 spolu s dokladem o zaslání této částky správci, fakturou [číslo] 2007 na částku 74 575,50 Kč ve vztahu k třetímu čtvrtletí 2007 spolu s dokladem o zaslání této částky správci, fakturou [číslo] 2007 na částku 74 575,50 Kč za čtvrté čtvrtletí 2007 spolu s dokladem o zaslání této částky správci).

11. Ve vztahu k velikosti předmětné bytové jednotky její velikost je v rozsahu 28,84 m. Celková plocha jednotek je v rozsahu 1 815,73 m, dále je zde plocha společných částí domu a pozemku užívaných výlučně jen vlastníky některých jednotek v rozsahu 344,64 m, celkem tak rozsah plochy jednotek užívaných vlastníky jen některých jednotek, byť je část z nich je vymezena jako společné části domu, je ve výši 2 160,37 m (prokázáno Dodatkem [číslo] k prohlášení vlastníka ze dne [datum]). Z ostatních listinných důkazů soud již nezjistil dalších rozhodných skutečností pro rozhodnutí ve věci samé.

12. Byť soud rozhodoval za účinnosti zák. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ NOZ“, soud v souladu s ust. § 3028 odst.1 NOZ a contrario rozhodoval dle zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013, (dále jen občan. zák.).

13. Dle § 151n odst.1 občan. zák. věcná břemena omezují vlastníka nemovité věci ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet, nebo něco konat. Práva odpovídající věcným břemenům jsou spojena buď s vlastnictvím určité nemovitosti, nebo patří určité osobě. Dle odst. 3 pokud se účastníci nedohodli jinak, je ten, kdo je na základě práva odpovídajícího věcnému břemeni oprávněn užívat cizí věc, povinen nést přiměřeně náklady na její zachování a opravy; užívá-li však věc i její vlastník, je povinen tyto náklady nést podle míry spoluužívání.

14. V řízení nebylo mezi účastníky sporu a rovněž bylo již v minulosti pravomocně rozhodnuto (věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 21 C 129/2015), že žalovaná je od [datum] oprávněna z věcného břemene, jehož obsahem je právo užívání bytové jednotky [číslo] ve vlastnictví žalobkyně, včetně práva užívání společných prostor.

15. Soud se zabýval otázkou, v jakém rozsahu je žalovaná povinna nést přiměřené náklady na zachování a opravu cizí věci, předmětné bytové jednotky ve vlastnictví žalobkyně, v období od [datum] do [datum]. Mezi účastníky neexistovala žádná dohoda o nákladech na zachování a úpravu věci, jak předpokládalo ust. § 151n odst. občan. zák. Ve vztahu k předmětné věci nelze opominout rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 6. 2005 sp. zn. 22 Cdo 1577/2004, dle něhož pojmu„ přiměřeně“ dle ustanovení § 151n odst. 3 občanského zákoníku, nelze přiřadit jiný význam než ten, že náklady, které je osoba z věcného břemene oprávněna povinná vynaložit na zachování věci či její opravy, nemají být neúměrné či neúčelné…., právo odpovídající věcnému břemeni má jiný (užší) obsah než právo vlastnické respektive spoluvlastnické. Tuto skutečnost zákon zohledňuje nejen v tom, že oprávněný je povinen nést jen přiměřené náklady, ale i v tom, že nese tyto náklady jen na zachování věci a její opravy, nikoliv tedy náklady jiné sledující například vyšší kvalitu věci, než byla dosavadní.

16. Soud se následně zabýval povahou jednotlivých nároků uplatněných žalobkyní ve vztahu k nákladům na zachování a opravy věci ve smyslu § 151n odst. 3 občanského zákoníku. Pojištění nemovitosti (v požadované částce 2980,80 Kč odpovídající podílu žalované) soud nepovažuje za náklad na zachování věci a její opravu. Dle soudu jde o náklad na straně vlastníka věci, ochranu vlastnictví žalobkyně před nahodilou událostí, kterou však nelze přenášet na oprávněného z věcného břemene. Stejně tak je tomu u daně z nemovitosti (v požadovaném podílu ve výši 559,20 Kč), kdy daň z nemovitosti je povinností vlastníka nemovitosti stanovená zákonem č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti. Nelze ho považovat za náklad na zachování věci a její opravu, tudíž nelze požadovat po žalované, aby se na něm podílela. Při svém závěru soud rovněž vycházel z obdobných závěrů v rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 14. 11. 2011, č.j. 8 C 3/2009-238 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 6.6.2012, č.j. 28 Co 142/2012-277.

17. Ve vztahu k doplatku k nesporným nákladům za odvoz odpadu, nákladům za úklid společných prostor, nákladům za spotřebu elektrické energie ve společných prostorech, nákladům za vodné a stočné, nákladům za údržbu společných částí domu (v celkové výši 986 334,99 Kč) v částce 2 959 Kč odpovídající rozdílu mezi tvrzeným podílem ze strany žalobkyně v rozsahu 1,6% a zaplaceným podílem žalovanou v rozsahu 1,3% soud dospěl k závěru (stejně jako Obvodní soud pro Prahu 1 v řízení vedeném pod sp. zn. 24 C 18/2011 ve spojení s Městským soudem v Praze ve věci sp. zn. 68 Co 306/2018), že tento nárok žalobkyni nepřísluší. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 4. 1. 2007, sp. zn. 22 Cdo 2734/2005 uvedl, že mírou spoluužívání ve smyslu § 151n odst. 3 OZ se rozumí poměr, v jakém strany právního vztahu užívají věc sloužící výkonu práva odpovídajícího věcnému břemeni. V případě věcného břemene vzniklého podle § 28d zákona č. 42/1992 Sb., kdy věcí, jež slouží výkonu práva z věcného břemene, je bytový dům, nemůže jít o jiný poměr, než poměr velikosti podlahové plochy bytů s příslušenstvím v užívání oprávněného z věcného břemene a velikosti ostatních ploch v domě (při stanovení poměru se nepřihlíží k prostorám sloužícím všem účastníkům, např. ke společným chodbám, společné sušárně apod.). Nejvyšší soud obdobně v rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 1577/2004 rozhodl, že osoba oprávněná užívat část bytového domu na základě práva odpovídajícímu věcnému břemenu se podílí na nákladech na opravu pláště domu (střechy a fasády) v poměru velikosti podlahové plochy bytu s příslušenstvím, kterou disponuje, a velikosti ostatních ploch v domě, nepočítaje v to prostory, které slouží všem uživatelům. V řízení bylo prokázáno, a ani nebylo tvrzeno ničeho jiného, že velikost bytové jednotky je v rozsahu 28,84 m. Celková plocha jednotek je sice vymezena v rozsahu 1 815,73 m, avšak dále je zde plocha, byť označená jako společné části domu a pozemku, avšak výhradně užívaná výlučně jen vlastníky některých jednotek s tím, že ani technicky není možné, aby ji ostatní vlastníci bytových jednotek užívali, a to v rozsahu 344,64 m. Celkem tak rozsah plochy jednotek užívaných vlastníky jen některých jednotek je ve výši 2 160,37 m. Z těchto důvodů má soud zato, že podíl žalované, jakým by se měla podílet na těchto nákladech odpovídá poměru velikosti jednotky v rozsahu 28,84 m na plochu [číslo] m, tedy v rozsahu 1, [číslo], po zaokrouhlení 1,3%, nikoliv v rozsahu 1,6%. Pokud již byly žalovanou náklady v tomto rozsahu zaplaceny, další částka žalobkyni ve vztahu k tomuto nároku nepřísluší.

18. Ve vztahu k nákladům na výtah v požadované částce 1 187,05 Kč, má soud za to, že ani tento nárok není po právu, když výtah, což mezi účastníky nebylo sporné, není v části, kde se nachází předmětná bytová jednotka, tudíž ho fakticky žalovaná nemůže využívat ve vztahu k užívání věcného břemene a není vůbec spjato s předmětnou bytovou jednotkou. I zde nelze opominout obdobné rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1 v řízení vedeném pod sp. zn. 24 C 18/2011 ve spojení s Městským soudem v Praze ve věci sp. zn. 68 Co 306/2018.

19. V případě odměny správcovské společnosti jde o náklady spadající pod plnění poskytovaná s užíváním bytu, k nimž je povinován nájemce a uživatel bytové jednotky, které koresponduje s ustanovením § 28d odst. 1 písmeno d zákona č. 42/1992 Sb. ve znění platném do [datum]. V tomto směru byla i žalobkyně vyzvána ve vztahu k správě nemovitosti, nechť přesně rozvede, čeho se správa předmětné nemovitosti týkala, jaké položky v sobě správa nemovitosti zahrnovala a měla souvislost právě s předmětným věcným břemenem, kdy ze strany žalobkyně bylo odkázáno na obecnou Smlouvu o správě nemovitosti a paušální částku, která byla v předmětném období žalobkyní hrazena. Nelze pominout, jak již bylo shora uvedeno, že právo odpovídající věcnému břemeni má užší obsah než právo vlastnické respektive spoluvlastnické. Tuto skutečnost zákon zohledňuje nejen v tom, že oprávněný je povinen nést jen přiměřené náklady, ale i v tom, že nese tyto náklady jen na zachování věci a její opravy, nikoliv tedy náklady jiné sledující například vyšší kvalitu věci, než byla dosavadní. Z obsahu Smlouvy o správě nemovitosti vyplynulo, že tato byla koncipována velmi široce, smlouva se týkala nejen správy nemovitosti přesně neoznačené, ale i ve vztahu se třetími osobami se týkala správy majetku společnosti. Z obsahu faktur vyplynulo, že částka, která byla požadována správkyní po žalobkyni je nejenom za správu domu přesně neuvedeného, ale i rovněž za správu firmy. Ani po výzvě dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. nebyly dotvrzeny konkrétní náklady (co do svého obsahu) vztahující se ke správě předmětné nemovitosti a předmětné bytové jednotky. Tato neurčitost, která nebyla doplněna, soudu znemožnila, aby se soud vůbec mohl zabývat povahou těchto nároků ve smyslu § 151n občanského zákoníku a jejich oprávněností ve vztahu k žalované. Proto soudu nezbylo, i co do této částky (13 998,85 Kč) žalobu zamítnout.

20. Z těchto důvodů soud dospěl k závěru, že žalobu je nutné zamítnout v celém rozsahu (výrok II).

21. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. s ohledem na plný úspěch žalované ve sporu při její obraně ve vztahu k nynějšímu požadavku v částce 21 684,90 Kč, když z dohody mezi účastníky ze dne [datum] vyplynulo ve vztahu k části nároku, který byl zaplacen ze strany žalované v průběhu řízení, že náhrada nákladů řízení mezi účastníky byla ve vztahu k této částce dohodnuta a vyřešena. Žalovaná má pak právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalované se skládají z nákladů za právní zastoupení dle § 7 Vyhl.č.177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále jen„ AT“) za 6 úkonů po 1 980 Kč á úkon, kdy soud vycházel z tarifní částky 21 684,90 Kč, za převzetí věci, vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum] k výzvě soudu, účast na jednání dne [datum], dne [datum]. K tomu soud připočetl 6 paušálních náhrad po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT a 21% DPH, když právní zástupce žalované je jejím plátcem, celkem se jedná o částku 16 552,80 Kč. Soud nepřiznal náklady za úkon- převzetí věci současným právním zástupcem, když lze považovat za účelné náklady spočívající pouze v jednom převzetí zastoupení ve smyslu judikatury vyšších soudů (srovnej rozhodnutí sp.zn. 29 Odo 909/2004).

22. Lhůta k plnění ve ve výroku nákladech řízení byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst.1 část věty za středníkem o. s. ř..

Poučení