21 C 375/2019 - 431

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Fiedlerovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená opatrovníkem [příjmení] [jméno] sídlem [stát. instituce], [ulice a číslo], [PSČ] [obec] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovaným: 1) [celé jméno žalované], narozená dne [datum] bytem [adresa žalované] 2) [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum] bytem [adresa žalované a žalovaného] oba zastoupeni advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o určení vlastnického práva, takto:

Výrok

I. Určuje se, že žalobkyně je výlučnou vlastnicí pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba, budova [adresa] (rodinný dům), a pozemku parc. [číslo] vše v [katastrální uzemí].

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

III. Žalovaní jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně České republice - Okresnímu soudu Praha-východ soudní poplatek za žalobu ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] u zdejšího soudu domáhala, aby byla žalovaným uložena povinnost vydat jí pozemek parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba, budova [adresa], a pozemek parc. [číslo] vše v [katastrální uzemí]. Tvrdila, že s žalovanými uzavřela dne [datum] smlouvu o smlouvě budoucí kupní a následně, dne [datum] smlouvu kupní, na jejímž základě převedla vlastnické právo k předmětným nemovitým věcem. Smlouvy uzavřela ve stavu duševní poruchy, která jí činí neschopnou právně jednat. Má proto za to, že výše uvedené smlouvy jsou od počátku neplatné.

2. Žalovaní s žalobou ve vyjádření z [datum] nesouhlasili a navrhovali, aby byla v celém rozsahu zamítnuta. Namítali, že jim není a nikdy nebyla známa žádná duševní porucha žalobkyně. Žalobkyně jednala vždy sama bez jakýchkoliv náznaků skutečností, které by měly omezovat její schopnost právně jednat. Nikdy jako duševně nemocná nevystupovala. Toto tvrzení žalobkyně je naprosto nedůvěryhodné. Chování žalobkyně působí dojmem, že si po téměř třech letech prodej domu rozmyslela a hledá způsoby, jak se žalovaných zbavit. Žalobkyně do dnešního dne bydlí v jednom z bytů v domě a po celou dobu platí žalovaným nájemné. V poslední době dělá v domě potíže, pokouší se např. části domu neoprávněně pronajímat. V loňském roce podala na žalované trestní oznámení.

3. V podání z [datum] provedla žalobkyně změnu žaloby v tom směru, že se domáhá určení, že je vlastníkem předmětných nemovitých věcí. Dále uvedla, že se na základě usnesení Okresního soudu Praha-východ ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s usnesením Okresního soudu Praha-východ ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], stala výlučným vlastníkem předmětných nemovitých věcí, kde bydlí po celý svůj život. S dcerou [jméno] [příjmení], [datum narození], obývá byt 4 + 1 v přízemí. V podkroví domu je situován byt 2 + 1. V roce [rok] si„ vzala na byt“ [jméno] [příjmení], matku žalované 1). Matka žalované 1) zde bydlela do roku [rok]. Během této doby jí navštěvovaly její děti, a to žalovaná 1) a [jméno] [příjmení] ml., [datum narození] – bratr žalované 1). [jméno] [příjmení] ml. se žalobkyně jednou v létě [rok] zeptal, zda by nemohla půjčit svůj dům jeho kamarádovi, aby dostal půjčku v bance, resp. že by dům užil jako zástavu. [jméno] [příjmení] ml. jí pak průběžně přesvědčoval, resp. na ní naléhal při každé příležitosti, kdy se potkali. Cítila se pod velkým tlakem. [jméno] [příjmení] ml. pak do domu pustil odhadce. Následně jí [jméno] [příjmení] ml. požádal, aby se dostavila k podpisu smlouvy do restaurace [příjmení] [příjmení] na [část obce]. Do restaurace se dostavila. Na místě byli [jméno] [příjmení] ml. a pan [jméno] [příjmení]. Předložili jí kupní smlouvu o prodeji předmětných nemovitých věcí. Když řekla, že by si to vzala domů, aby si to přečetla, řekli jí, že to nejde. Byla vystresovaná a měla strach. Pak jí řekli, že s nimi musí jít na poštu k ověření podpisu. Protože se jich bála, šla jsem s nimi a tam smlouvu podepsala. Kupní cena byla ve smlouvě stanovena ve výši [částka], přičemž první část kupní ceny ve výši [částka] jí měl [jméno] [příjmení] zaplatit v hotovosti dne [datum], druhou část kupní ceny ve výši [částka] v hotovosti dne [datum], třetí část kupní ceny ve výši [částka] v hotovosti dne [datum], což se nestalo, a zbylou část kupní ceny ve výši [částka] z hypotečního úvěru poskytnutého mu [právnická osoba] na její účet č. [bankovní účet]. Tuto částku skutečně obdržela. [jméno] [příjmení] ml. jí řekl, že tyto peníze vyzvedne z jejího účtu. Žalobkyně mu dala kartu a on postupně vybral celou částku [částka]. Žalovaná 1) jí po nějaké době řekla, že [jméno] [příjmení] ml. odjel za svým biologickým otcem na [příjmení]. V roce [rok] za ní přišel domů [jméno] [příjmení] s tím, že by jí rád nemovité věci vrátil, protože nemá na splácení hypotéky a že musí prodat zahradu. Postěžovala si před žalovanou 1) na záležitost s [jméno] [příjmení] a ta jí nabídla služby svého známého - advokáta. K advokátovi jí odvezla na dvě schůzky, kterých se účastnil i [jméno] [příjmení]. Na druhé schůzce jí byla předložena kupní smlouva, kterou měla nemovité věci koupit zpět od [jméno] [příjmení]. Cítila se bezradná a měla strach, proto smlouvu, která zůstala u advokáta Mgr. [jméno] [příjmení], podepsala. Kupní cena byla v kupní smlouvě stanovena ve výši [částka]. Znovu nabyté nemovitosti však byly i nadále zatíženy zástavním právem ve prospěch [právnická osoba] k zajištění hypotečního úvěru [jméno] [příjmení]. Někdy v roce [rok] za ní přišla žalovaná 1) s tím, že„ bude exekuce“ a přijde o dům, protože [jméno] [příjmení] nesplácí hypotéku. Vyděsila se k smrti, že přijde o střechu nad hlavou. Žalovaná 1) jí navrhla, že od ní nemovité věci s manželem koupí. Souhlasila a za nějakou dobu jí volala žalovaná 1), že má smlouvu připravenou. Sešly se v restauraci. Žalobkyně smlouvu podepsala, aniž by měla možnost si jí přečíst. Asi za tři týdny jí volala žalovaná 1) s tím, že potřebuje její ověřený podpis a že se má odpoledne dostavit na ověření podpisu na poštu. S žalovanými uzavřela kupní smlouvu, kterou se zavázala převést vlastnické právo k předmětným nemovitým věcem za kupní cenu ve výši [částka]. První část kupní ceny ve výši [částka] jí měla být uhrazena ke dni podpisu kupní smlouvy v hotovosti, což se nestalo, druhá část kupní ceny ve výši [částka] byla žalovanými poukázána [právnická osoba] na umoření hypotečního úvěru [jméno] [příjmení]. Nájemní smlouvu do dnešního dne nedostala. Dne [datum] jí byla doručena výpověď z nájmu, kterou napadla žalobou. Řízení je vedeno zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka]. Po uzavření kupní smlouvy za ní přišla žalovaná 1) s tím, že by spolu mohli podnikat a že na to použijí [částka], které jí měli zaplatit dle kupní smlouvy. Žalovaná 1) jí nabídla, že na ní převede svůj obchodní podíl ve své společnosti [právnická osoba], [IČO]. Naléhala na ni, aby podepsala smlouvu o převodu obchodního podílu. Nakonec podepsala, protože uvěřila jejímu vyprávění o tom, že koupí stánek s rychlým občerstvením, který budou společně provozovat. Po určité po době byla kontaktována rejstříkovým soudem s tím, že společnost [právnická osoba] byla zrušena pro rozpor s donucujícími ustanoveními zákona a vstupuje do likvidace. Následně jí přišlo vyúčtování za soudní poplatky za likvidátora ve výši [částka]. Má naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva, protože musí platit nájem za užívání bytu v domě, o kterém tvrdí, že je její. Část domu je pronajata třetím osobám a žalovaní se tak na její úkor obohacují z plateb nájemného. Z žalovaných má strach. Fyzicky jí napadli. Po útocích se její zdravotní stav rapidně zhoršil. Má silné deprese, bolesti hlavy a migrény. Trpím vrozenou [anonymizováno]. Není často schopna mentálně zpracovat více myšlenek najednou, vyhodnotit více možných řešení, tím spíše cítí-li se pod tlakem.

4. Žalovaní ve vyjádření z [datum] namítali, že z celkového jednání žalobkyně vyplývá, že se nejedná o fyzickou osobu, která není schopna samostatně jednat. Žalobkyně po převodu vlastnického práva při jednáních s dalšími nájemci vystupovala neoprávněně jakožto vlastník domu a dávala do pronájmu části nemovitých věcí novým nájemcům, kteří jí platili nájemné, které si zpočátku nechávala. Nájemci se pak až následně dozvěděli, že nemovité věci nevlastní žalobkyně, ale žalovaní. Žalobkyně přes výzvy soudu dosud nepředložila znalecký posudek, který by měl prokazovat, že měla v roce [rok] trpět duševní poruchou, jak se snaží účelově tvrdit, přičemž od podání samotné žaloby uplynul již více než [anonymizováno] rok. Žalobkyně podala na žalované trestní oznámení. Trestní řízení bylo pravomocně odloženo, neboť žádný trestný čin se nestal a nebylo prokázáno, že by se skutek vůbec stal. Žalovaní se nijak nepodíleli na prvním převodu nemovitých věcí z vlastnictví žalobkyně do vlastnictví [jméno] [příjmení]. Pokud žalobkyni [jméno] [příjmení] podvedl, měla uplatňovat své právní nároky vůči němu, a nikoliv vůči žalovaným. Žalovaná 1) se poprvé v dané věci částečně angažovala v době, kdy měl [jméno] [příjmení] vrátit nemovité věci žalobkyni. Žalovaná 1) nabídla žalobkyni řešení prostřednictvím advokáta. Žalovaná 1) se primárně snažila, aby byly nemovité věci vráceny bez váznoucího zástavního práva. Vzhledem k tomu, že [jméno] [příjmení] přestal splácet hypoteční úvěr, obrátila se žalobkyně na žalované (a nikoliv opačně, jak nepravdivě tvrdí žalobkyně), zda by od ní nechtěli nemovité věci koupit. Žalobkyně se totiž dozvěděla od matky žalované 1), že žalovaní uvažují o koupi nějaké nemovité věci. Žalovaní nemovité věci koupit nechtěli, neboť původní dluh vůči [právnická osoba] zajištěný zástavním právem činil cca. [anonymizována dvě slova] Kč, což překračovalo částku, kterou byli ochotni uhradit prostřednictvím hypotéky. Na základě společné domluvy mezi panem [příjmení] a žalobkyní, kterou zprostředkovali žalovaní, uhradil [jméno] [příjmení] část dluhu ve výši [částka], aby došlo k snížení zbývajícího dluhu, na který měla být použita část kupní ceny. Není pravdivé tvrzení žalobkyně, že částka [částka] jí nikdy nebyla zaplacena. Vzhledem k tomu, že část kupní ceny ve výši [částka] byla použita ze strany žalobkyně na úhradu dluhu místo [jméno] [příjmení], byla mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení] uzavřena smlouva, na základě které měli [příjmení] postupně vrátit žalobkyni částku, která byla místo nich uhrazena bance. Nejednalo se tak o poukazování částky z jí neznámého důvodu, jak nepravdivě uvádí. Rovněž i tvrzení, že žalobkyně přeposílala peníze žalovaným je pouhou fabulací, neboť žalobkyně zasílala peníze žalovaným z důvodu placení nájemného za užívání části domu. Výše nájemného byla navíc navržena samotnou žalobkyní. Žalovaná 1) byla skutečně jediným společníkem ve společnosti [právnická osoba] a měla v úmyslu danou společnost zlikvidovat a vymazat, neboť ji k ničemu nepoužívala. O dané skutečnosti se dozvěděla žalobkyně, a přesvědčila ji, aby jí převedla svůj podíl, protože chtěla podnikat společně s bratrem žalované 1). Žalovaní razantně odmítají tvrzení o tom, že se měli dopustit jakýchkoliv fyzických útoků nebo jiných napadení v roce [rok] vůči žalobkyni.

5. Ve vyjádření z [datum] žalovaní nesouhlasili se závěry znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení]. Namítali, že znalec vycházel z nesprávných vstupních informací, které navíc nejsou vzájemně konzistentní. [ulice] informace představují zejména rozhovory, případně Rorschachův a kognitivní test. Žalovaní jsou přesvědčeni o tom, že žalobkyně účelově poskytla informace, které jsou nepravdivé. Vzhledem k tomu, že vychovává lehce retardovanou dceru, věděla, jaké jsou projevy tohoto postižení a jak je napodobit. Veškeré rozhovory byly provedeny až v průběhu soudního řízení, a jejich účel byl zřejmý. Žalobkyně dosud nebyla nijak psychiatricky léčena. Znalec tak neměl k dispozici žádné zprávy o psychickém stavu žalobkyně z minulosti. Žalobkyně absolvovala standardní střední učiliště. Po ukončení učiliště pracovala jako [anonymizováno] v [anonymizováno]. Žalobkyně pracovala v tiskárnách, konkrétně ve [právnická osoba] s.r.o. V rámci dané pracovní pozice pracovala i s počítačem. Žalobkyně pracovala ve zdravotnické společnosti, kde v rámci své pracovní pozice měla [anonymizována tři slova], pracovat s přístroji a dalším zdravotnickým materiálem, což muselo vyžadovat jemnou motoriku a soustředěnost. Žalobkyně v minulosti pronajímala místnosti v předmětném domě třetím osobám. Žalobkyně v případě havárie nebo potřeby opravy v domě sama zajistila opravu. Žalobkyně po [jméno] [příjmení], která užívá část domu, požadovala, aby v její prospěch křivě svědčila. Žalobkyně v rámci vyšetření úmyslně uměle zhoršovala svojí životní situaci, podmínky a svůj psychický stav, aby dosáhla požadovaných závěrů. V rámci řízení o neoprávněnost výpovědi vedeném u pod sp. zn. [spisová značka], se žalobkyně aktivním způsobem účastnila obou soudních jednání, která trvala několik hodin. [jméno] doplňovala skutečnosti, přičemž je líčila do konkrétních detailů. V rámci řízení vedeného pod sp. zn. [anonymizováno] - [číslo] - [rok] – [číslo] podala žalobkyně samostatně vysvětlení, trvalo několik hodin. Výslech probíhal v [anonymizováno] nad [příjmení] mimo centrum města poblíž průmyslového areálu, kam se žalobkyně měla dopravit samostatně prostřednictvím MHD bez přímého spojení. V rámci vysvětlení žalobkyně detailně líčila skutečnosti z minulosti. Žalobkyně společně s bratrem žalované 1) podnikli v roce [rok] společnou cestu na [příjmení]. Žalobkyně zpátky cestovala letecky sama, kdy musela přestupovat na mezinárodním letišti v zahraničí. Podle žalovaných je vysoce pravděpodobné, že žalobkyně samostatně využívá veřejnou dopravu pro přepravu do zaměstnání, které je v [obec]. Rodiče žalobkyně zemřeli ještě v době, kdy její dcera nebyla zletilou. Závěrem žalovaní odkázali na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 5226/2009.

6. V doplnění žaloby z [datum] žalobkyně odkázala na závěry znaleckého posudku [číslo] [rok] MUDr. [jméno] [příjmení]. Dále uvedla, že neumí ovládat počítač ani e-mail. Když zazvoní telefon, dostane strach a bojí se ho zvednout. Když jede do [obec], ztrácí orientaci. [příjmení] zapomene, kde je. Musí se posadit a přemýšlí, kam vlastně šla či jak se dostane domů. Ptá se kolemjdoucích, kde je metro. Lidé ji mají za žebráka nebo bezdomovce a nechtějí jí nic říci. Tyto stavy se u ní začaly prohlubovat po [anonymizováno] roku věku. Stává se jí, že se v noci probudí a chodí v noční košili po ulicích. Je nesamostatná. [jméno] není schopna se obléknout a obout ani provádět základní hygienu. Neodnese si jídlo ze sporáku na stůl. Nedokáže si sama otevřít účet v bance ani jej obsluhovat. Musí vyhledat asistenci pracovníka banky. Z důvodu ztráty orientace jí musí její dcera doprovázet např. na polikliniku v [anonymizováno] ulici. V minulosti se stalo, že si popletla autobusy a nebyla schopna si najít spojení do místa bydliště. Dcera jí musí doprovázet i na poštu nebo do spořitelny: Pokud dojde žalobkyně sama do spořitelny, není schopna si vybrat peníze z bankomatu a musí požádat pracovníka spořitelny, aby jí peníze z bankomatu vybral. Žalobkyně je doprovázena dcerou i na nákupy, protože i když dostane na cestu lísteček, co má nakoupit, nepřinese vše. Žalobkyně je vyučená mechanička elektrotechnické výroby, nicméně se svými zdravotními obtížemi by dnes nemohla tuto pozici zastávat. Pracuje jako [anonymizováno] na [anonymizováno], předtím pracovala v chráněné dílně na [část obce], kde vkládala sluchátka do sáčků. Žalobkyně se ve dnech [datum] a [datum] podrobila psychologickému vyšetření u Mgr. [příjmení] a ve dnech [datum] a [datum] u MUDr. [jméno] [příjmení] v [anonymizována tři slova].

7. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jež nabylo právní moci dne [datum], soud připustil změnu žaloby navrženou žalobkyní v podání ze dne [datum].

8. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jež nabylo právní moci dne [datum], bylo řízení přerušeno do pravomocného skončení věci vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. [spisová značka]. A to s ohledem na okolnost, že dokazováním bylo zjištěno, že žaloba byla v dané věci podána advokátem na základě plné moci udělené mu žalobkyní v době, kdy již tato v důsledku postupující duševní poruchy neměla k takovému právnímu jednání dostatečné ovládací a rozpoznávací schopnosti, resp. že žaloba nebyla podána oprávněnou osobou a jí vyvolané řízení je postiženo odstranitelným nedostatkem podmínek řízení, který je nutné odstranit (dle § 104 odst. 1 o. s. ř.) dodatečným schválením (novým udělením) plné moci advokátovi opatrovníkem, který bude žalobkyni mezi tím ustanoven jako osobě pravomocně omezené ve svéprávnosti dle § 62 o. z. Takový úkon opatrovníka není běžnou záležitostí při správě majetku omezeného ve svéprávnosti a vyžaduje v režimu § 461 odst. 1 o. z. schválení soudu (viz rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 7. 1. 2015, sp. zn. 8 Co 2033/2015, publikované v systému ASPI, na nějž je dále odkazováno např. v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2018, sp. zn. 30 Cdo 1679/2018, či rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 12. 6. 2019, sp. zn. 24 Cdo 531/2019).

9. Rozsudkem Okresního soudu Praha-východ ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jež nabyl právní moci dne [datum], ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jež nabylo právní moci dne [datum], byla žalobkyně omezena ve svéprávnosti tak, že není způsobilá a) k právním jednáním, jimiž dochází k nakládání s částkou nad [částka], b) k právním jednáním, jimiž dochází k uzavírání a jiné dispozici se smlouvami o finančních službách a produktech (tj. zejména smlouvy o vedení účtu, o stavebním spoření, pojistné smlouvy, smlouvy úvěrové a o kontokorentu), dále smluv darovacích, kupních a smluv o sociálních službách, c) k právním jednáním, jimiž dochází k realizaci práv vyplývajících ze zákona o důchodovém pojištění, ze zákona o nemocenském pojištění, ze zákona o státní sociální podpoře, ze zákona o pomoci v hmotné nouzi, ze zákona o sociálních službách, ze zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením (tj. zejména jednání s příslušnými úřady ve věcech přiznání dávek příp. sociálních služeb poskytovaných na základě uvedených zákonů), d) k právním jednáním, jimiž dochází k udělení plné moci k zastupování své osoby, e) k právním jednáním, jimiž týkajícím se rozhodování o vlastní léčbě a o zásahu do své duševní a tělesné integrity, f) k právním jednáním týkajícím se pořízení pro případ smrti (závěti, dědické smlouvy, dovětku, prohlášení o vydědění) a jejich odvolání, a to na dobu pěti let od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.), opatrovníkem žalobkyně byla jmenována [územní celek], sídlem [stát. instituce], [ulice a číslo], [PSČ] [obec], který je oprávněna a povinna zastupovat žalobkyni v záležitostech uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku, pokud to není zákonem vyloučeno (výrok II.) a žádném z účastníků ani České republice nebyla přiznána náhrada nákladů řízení (výroky III. a IV.). Soud vyšel ze zjištění, že žalobkyně trpí [anonymizováno] vadou a [anonymizována tři slova], a to [anonymizována tři slova], dále [anonymizována tři slova]. Soud přistoupil k omezení svéprávnosti žalobkyně, neboť s ohledem na zjištěný stav žalobkyně nelze očekávat jeho zlepšení. Žalobkyně nedělí, nesčítá, nepřečte text a není schopná vysvětlit úplně základní pojmy. Jedná se o trvalou poruchu medicínsky neovlivnitelnou. Uvedená porucha ovlivňuje závažným a negativním způsobem její schopnost právního jednání. Nedostatečné pochopení právních okolností jí může přinést závažnou újmu chybným rozhodnutím. Její schopnosti rozpoznávací i ovládací jsou trvale minimálně podstatně snížené. To, že se žalobkyně v současné chvíli v rámci možností orientuje v běžných záležitostech, je mimo jiné dáno také tím, že měla od útlého věku podporu rodiny a v současné době částečně dcery. Mnoho věcí zařizují spolu. Přesto je však žalobkyně ovlivnitelná a může tak dojít ke zneužití jejích práv, kterému jde dopředu jen těžko předcházet. Pokud jde o uzavírání smluv, omezení v této oblasti bylo vymezeno široce, neboť posuzovaná není schopna pochopit žádný psaný text.

10. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jež nabylo právní moci dne [datum], bylo řízení přerušeno do pravomocného rozhodnutí o dodatečném schválení, resp. novém udělení plné moci opatrovníkem žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].

11. Rozsudkem Okresního soudu Praha-východ ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jež nabyl právní moci dne [datum], soud udělil souhlas s právním jednáním žalobkyně spočívajícím v udělení plné moci Mgr. [jméno] [příjmení], advokátovi, k zastupování v řízení o určení vlastnického práva k pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba rodinný dům [adresa], a pozemku parc. [číslo] vše v k.ú. [anonymizováno], vedeném u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. [spisová značka] (výrok I.), soud dále udělil souhlas s právním jednáním žalobkyně spočívajícím v podání žaloby ze dne [datum] ve znění změny žaloby ze dne [datum] o určení vlastnického práva, vedeném u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. [spisová značka] (výrok II.) a žádném z účastníků ani České republice nebyla přiznána náhrada nákladů řízení (výroky III. a IV.).

12. Při jednání soudu konaném dne [datum] učinili účastníci nespornými tyto skutečnosti. Žalobkyně jako budoucí prodávající a žalovaní jako budoucí kupující uzavřeli dne [datum] smlouvu o smlouvě budoucí kupní, jejímž předmětem byl závazek uzavřít do [anonymizováno] dní od doručení výzvy kterékoli ze stran kupní smlouvu ze znění uvedeném v příloze této smlouvy. Žalobkyně jako prodávající a žalovaní jako kupující uzavřeli dne [datum] kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba, budova [adresa] a pozemku parc. [číslo] vše v [katastrální uzemí], a to za kupní cenu ve výši [částka].

13. Sporným tak mezi účastníky zůstalo, zda je předmětná kupní smlouva platná, resp. zda žalobkyně učinila toto právní jednání v duševní poruše.

14. Z provedených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav.

15. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že pozemek parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba, budova [adresa], a pozemek parc. [číslo] vše v [katastrální uzemí], je evidován ve vlastnictví (SJM) žalovaných, kteří měli nabýt vlastnické právo na základě kupní smlouvy ze dne [datum].

16. Z výučního listu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně, která uzavřela [anonymizována dvě slova] s [anonymizováno] [obec], [anonymizována dvě slova], vykonala závěrečnou učňovskou zkoušku z učebního oboru mechanička elektrotechnické výroby (s celkovým prospěchem – prospěla).

17. Z lékařské zprávy ze dne [datum] bylo zjištěno, že dcera žalobkyně byla psychologicky vyšetřena.

18. Z výpisu z technologického centra MV ČR bylo zjištěno, že matka žalobkyně, [jméno] [příjmení], [datum narození], [ulice a číslo], [obec], dne [datum] zemřela.

19. Ze zprávy MUDr. [jméno] [příjmení], Neurologická ambulance FN [ulice], ze dne [datum] bylo zjištěno, že zde bylo uvedeno, že žalobkyně přišla na žádanku. Trpí degenerativním onemocněním páteře a silnými bolestmi hlavy. Poslední roky má narušenou jemnou koordinaci pohybu. Není schopna rozlišit reakci a činů v kontextu společenských pravidel. Neumí rozlišovat správnost věci. Má menší rozumové schopnosti v důsledku těžkého onemocnění. Nedokáže se samostatně rozhodovat.

20. Z kupní smlouvy, ohledně níž vznikly právní účinky vkladu ke dni [datum], bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobkyní, jako prodávající, a Ing. [jméno] [příjmení], [rodné číslo], bytem [adresa], jako kupujícím. Žalobkyně prohlásila, že je na základě usnesení Okresního soudu Praha-východ ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a usnesení Okresního soudu Praha-východ ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], vlastnicí rodinného domu na adrese [ulice a číslo], stojícího na pozemku parc. č. st. [anonymizováno], pozemku parc. č. st. [anonymizováno], pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] vše v k.ú. [část obce] (viz čl. I.). Žalobkyně předmětné nemovité věci prodala za kupní cenu ve výši [částka] (viz čl. II.). První část kupní ceny ve výši [částka] měla žalobkyně obdržet v hotovosti dne [datum], druhou část kupní ceny ve výši [částka] měla žalobkyně obdržet v hotovosti dne [datum], třetí část kupní ceny ve výši [částka] měla žalobkyně obdržet v hotovosti dne [datum] a zbylá část kupní ceny ve výši [částka] měla být kupujícím uhrazena z hypotečního úvěru poskytnutého [právnická osoba] na účet č. [bankovní účet] dne [datum]. K předmětným nemovitým věcem pak mělo být zřízeno zástavní právo ve prospěch [právnická osoba] k zajištění úvěru čerpaného kupujícím k úhradě kupní ceny (viz čl. III.).

21. Z posudku o invaliditě vypracovaného dne [datum] MUDr. [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pracovní schopnost žalobkyně o 70 %. Jedná se o souběh dvou závažných postižení nosného a pohybového aparátu.

22. Z emailu žalované 1) ze dne [datum], [údaj o čase] hodin, bylo zjištěno, že se [jméno] [příjmení] dotazovala, kolik zbývá doplatit na hypotéce, jaká je měsíční splátka, kolik zbývá na účtu pro krytí hypotéky a na jakou dobu je hypotéka sjednána. Z emailu [jméno] [příjmení] ze dne [datum], [údaj o čase] hodin, bylo zjištěno, že žalované 1) sdělil, že hypotéka je ve výši [částka], splátka činí [částka], hypotéka byla na [anonymizováno] let a [anonymizováno] let zbývá. Na účtu je [částka]. Z emailu [jméno] [příjmení] ze dne [datum], [údaj o čase] hodin, bylo zjištěno, že žalované 1) zaslal smlouvy„ které by měly celou situaci pomoci navrátit do přijatelného stavu“. Dále jí sdělil, že„ [jméno]“ vrátí dům a hotovost [částka]. Velký pozemek prodá. Tím se s ní vyrovná, protože poměrná část dluhu zůstane na něj v úvěru. [role v řízení] jí bude dlužit [anonymizováno] tisíc, z toho jí obratem [anonymizováno] tisíc pošle na účet, aby měla dohromady [anonymizováno] tisíc na rekonstrukci. [jméno] jí bude dlužit [číslo] tisíc. Je třeba co nejdříve zaplatit původní daň, kde naskakuje penále a„ [jméno]“ má kvůli tomu exekuci na účtu. To zaplatí neprodleně, až tuto smlouvu podepíší. Z emailu žalované 1) ze dne [datum], [údaj o čase] hodin, bylo zjištěno, že se [jméno] [příjmení] dotazovala, jak si představuje placení zbytku hypotéky. Z emailu [jméno] [příjmení] z [datum], [údaj o čase] hodin, bylo zjištěno, že žalované 1) sdělil, že„ dozastaví“ svoji stavební parcelu v [obec]. Výše zůstatku hypotéky bude [částka] a zástava bude dům„ [jméno]“ v hodnotě dle banky cca [anonymizováno] milionu a jeho pozemek v hodnotě [anonymizováno] milionu. Z emailu žalované 1) ze dne [datum], [údaj o čase] hodin, bylo zjištěno, že panu [příjmení] sdělila, že jí není jasné, o jakou částku bude snížena hypotéka a nevidí důvod pro to, aby byl„ [jméno] dům“ zastaven ve prospěch banky. Z emailu [jméno] [příjmení] z [datum], [údaj o čase] hodin, bylo zjištěno, že žalované 1) sdělil, že si vzali hypotéku [anonymizováno] miliony, z čehož [anonymizována dvě slova] má on a [anonymizována dvě slova] měl mít [anonymizováno] s [jméno] na podnikání. Vize [anonymizováno] a [jméno] byla rozjet podnikání, peníze vydělat, do tří let to celé splatit a dům„ [jméno]“ vrátit a jako bonus ho opravit. [příjmení] [jméno] vzal ty peníze, tak se celý scénář zbortil a řeší krizovou situaci. Bylo několik scénářů jak z toho ven: a) nedělat nic - [anonymizováno] milionu by splácel jen on [anonymizováno] let a zaplatil dluhy za [jméno] a za [anonymizováno] – není blázen, b) využít toho, že je majitel celé nemovitosti (což byla pro něj jediná pojistka), vše prodat, zaplatit celou hypotéku a vrátit„ [jméno]“ svých [anonymizována dvě slova] a ještě by na tom vydělal - na to ale nemá žaludek a c) prodat pozemek a tím de facto převést pohledávku přímo na [jméno], který ty peníze bude dál„ [jméno]“ dlužit a„ [jméno]“ vrátit dům, aby měla alespoň nějakou jistotu. Dům musí být dále zastavený, protože kdyby splatil celé [anonymizována dvě slova], tak se zaplatí obrovská sankce bance za předčasné splacení - řádově [anonymizována dvě slova] korun. Proto zařídil, že se zruší zástava na pozemek v [obec] a zastaví se jeho pozemek. Doplatil hypotéku o [anonymizováno] tisíc, což bylo maximum možné bez sankcí.„ Co je lepší pro [anonymizováno] Nemít nic? Anebo mít dům se zástavou, zaplacené všechny daně a poplatky a ještě mít [anonymizována dvě slova] v ruce na opravu?“. Ve fixaci, což je za [anonymizována dvě slova], doplatí hypotéku tak, aby se vyvázala zástava z domu„ [jméno]“ a je to vyřízené. Považuje to za velmi velkorysé řešení a nechce o něm složitě licitovat a diskutovat. V dalších emailech z [datum] pan [příjmení] a žalovaná 1) diskutovali o termínu podpisu dohody o narovnání a kupní smlouvy.

23. Z kupní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobkyní jako kupující a Ing. [jméno] [příjmení], [rodné číslo], bytem [adresa], jako prodávajícím. Prodávající prohlásil, že je vlastníkem pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba rodinný dům [adresa], a pozemku parc. [číslo] vše v k.ú. [část obce] (viz čl. 1). Prodávající dále prohlásil, že je jeho vlastnické právo omezeno zástavním právem ve prospěch [právnická osoba] zajišťující pohledávku ze smlouvy o úvěru ve výši [částka] (viz čl. 1). Předmětem smlouvy byl převod vlastnického práva k předmětným nemovitým věcem za kupní cenu ve výši [částka] (viz čl. 3). Smluvní strany se dohodly, že kupní cena bude uhrazena do [anonymizováno] dnů ode dne podpisu této smlouvy s tím, že strany předpokládaly, že na povinnost kupujícího uhradit kupní cenu bude započtena povinnost žalobkyně vůči kupujícímu (viz čl. 3).

24. Z kupní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi Ing. [jméno] [příjmení], [rodné číslo], bytem [adresa], jako prodávajícím, a JUDr. [jméno] [příjmení], [rodné číslo], a Mgr. [jméno] [příjmení], [rodné číslo], oba bytem [adresa], jako kupujícími. Prodávající prohlásil, že je na základě kupní smlouvy ze dne [datum] výlučným vlastníkem mimo jiné pozemku parc. [číslo] zahrada o výměře [výměra] v k.ú. [část obce]. Prodávající převedl vlastnické právo na kupující za kupní cenu ve výši [částka]. Kupní cena měla být uhrazena do [anonymizováno] pracovních dní od podpisu kupní smlouvy na účet advokátní úschovy advokátky JUDr. [jméno] [příjmení].

25. Ze smlouvy o smlouvě budoucí kupní ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobkyní, jako budoucí prodávající, a žalovanými, jako budoucími kupujícími. Žalobkyně prohlásila, že je fyzickou osobou, jejíž svéprávnost není nijak omezena, a splňuje veškeré podmínky a požadavky v této smlouvě stanovené a je oprávněna tuto smlouvu uzavřít a řádně plnit závazky v ní obsažené (viz čl. 1). Žalobkyně dále prohlásila, že je výlučnou vlastnicí pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba rodinný dům [adresa], a pozemku parc. [číslo] vše v k.ú. [část obce] (viz čl. 1). Žalovaní vzali na vědomí, že na nemovitých věcech vázne smluvní zástavní právo [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], zajišťující dle smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum rozhodnutí], [číslo jednací], pohledávku banky za [jméno] [příjmení], [rodné číslo], bytem [adresa], ze smlouvy o úvěru v částce, která dle banky dlužníka činí dle vyčíslení ze dne [datum] ke dni [datum] celkem [částka], a to včetně vyčísleného příslušenství a poplatků spojených s výmazem zástavního práva (viz čl. 1). Žalobkyně se zavázala podniknout veškeré kroky a poskytnout veškerou součinnost nezbytnou k tomu, aby zástavní právo bylo vymazáno z katastru nemovitostí. Žalobkyně se v tomto smyslu zejména s dlužníkem písemně dohodla na tom, že dlužník zajistí, aby celková nedoplacená část úvěru zajištěného zástavním právem nepřevyšovala částku ve výši [částka] a banka se po uhrazení (způsobem dle této smlouvy) této nedoplacené části úvěru vzdala zástavního práva a zajistila jeho výmaz. Žalobkyně se dále s dlužníkem písemně dohodla na tom, že dlužník poskytne veškerou součinnost k výmazu zástavního práva, jakož i veškerou nutnou součinnost při sjednávání této smlouvy a navazující kupní smlouvy a při doplacení úvěru zajištěného zástavním právem z prostředků, které žalobkyně získá z kupní ceny zaplacené žalovanými (viz čl. 1). Žalobkyně souhlasila s tím, aby část kupní ceny byla použita k uhrazení úvěru zajištěného zástavním právem, přičemž použití ujednané části kupní ceny k doplacení úvěru zajištěného zástavním právem v souladu s touto smlouvou (a v souladu s kupní smlouvou uzavřenou na jejím základě) bude ze strany žalovaných představovat řádné splnění povinnosti zaplatit ujednanou část kupní ceny žalobkyni (viz čl. 1). Žalobkyně vzala na vědomí a souhlasila s tím, že žalovaní uhradí část kupní ceny prostřednictvím úvěru poskytnutého mu [anonymizováno] bankou, a s., [IČO], sídlem [adresa], a poskytne pro jeho získání žalovaným veškerou nutnou součinnost, kterou po ní lze spravedlivě požadovat. Žalobkyně se za tímto účelem zejména zavázala, bude-li o to žalovanými požádána, před podpisem kupní smlouvy zřídit zástavní právo jako první v pořadí, nejhůře však jako druhé v pořadí za zástavním právem k nemovitým věcem (viz čl. 1). Smluvní strany se zavázaly uzavřít za podmínek v této smlouvě stanovených kupní smlouvu ve znění uvedeném v části B této smlouvy, jejímž předmětem bude úplatný převod nemovitých věcí specifikovaných v ujednání čl. 1 této smlouvy a v kupní smlouvě obsažené v části B této smlouvy (viz čl. 2). Smluvní strany předpokládaly, že ke dni podpisu kupní smlouvy bude dluh dlužníka ze smlouvy o úvěru ve smyslu ujednání čl. 2 [číslo] této smlouvy činit přesně [částka] a že se tedy banka vzdá svého zástavního práva při uhrazení částky ve výši přesně [částka]. Bude-li ke dni podpisu kupní smlouvy dluh dlužníka ze smlouvy o úvěru ve smyslu ujednání čl. 2 [číslo] této smlouvy činit méně než [částka] a vzdá-li se tak banka svého zástavního práva při uhrazení částky nižší než [částka], zavázaly se smluvní strany před uzavřením kupní smlouvy upravit její znění tak, aby část kupní ceny odpovídající rozdílu mezi částkou [částka] a částkou, po jejímž uhrazení se banka vzdá zástavního práva, náležela žalobkyni. Žalobkyně smlouvu podepsala dne [datum], kdy byl její podpis ověřen podle ověřovací knihy pošty [obec a číslo] (pořadové [číslo]). Žalovaná 1) smlouvu podepsala dne [datum] a ´žalovaný 2) smlouvu podepsal dne [datum], kdy byly jejich podpisy i ověřeny.

26. Ze smlouvy kupní ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobkyní, jako prodávající, a žalovanými, jako kupujícími. Žalobkyně prohlásila, že je výlučnou vlastnicí pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba rodinný dům [adresa], a pozemku parc. [číslo] vše v k.ú. [část obce], a že tyto nemovité věci nabyla kupní smlouvou uzavřenou dne [datum] mezi ní a Ing. [jméno] [příjmení], [rodné číslo], bytem [adresa] (viz čl. 1). Kupní cena za převod vlastnického práva k předmětným nemovitým věcem byla sjednána ve výši [částka]. Žalovaní se kupní cenu zavázali co do výše [částka] uhradit ze svých prostředků a zároveň prostřednictvím úvěru poskytnutého [právnická osoba] (viz čl. 2). První část kupní ceny ve výši [částka] byla uhrazena k okamžiku kupní smlouvy k rukám žalobkyně a druhá část kupní ceny ve výši [částka] měla být uhrazena ve prospěch účtu banky dlužníka č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol] do 10 pracovních dnů od podpisu této smlouvy (viz čl. 2). Žalobkyně prohlásila a zaručila, že neprobíhá žádné jednání, řízení před soudem či jiným státním orgánem nebo úřadem, ani šetření týkající se záležitostí žalobkyně, jejího majetku nebo jejích práv, které by při nepříznivém rozhodnutí mohly bránit žalobkyni v plnění jejich povinností podle této smlouvy nebo které by mohly znemožnit či ztížit převod vlastnického práva k převáděným nemovitostem dle této smlouvy, to vše s výjimkou řízení, která zahájili žalovaní, a/nebo řízení, která souvisejí se zápisem nebo výmazem zástavního práva nebo zástavního práva banky žalovaných (viz čl. 3). Žalobkyně dále prohlásila, že na její majetek není vedeno insolvenční řízení, exekuční řízení ani jiná obdobná řízení a současně jí není známo, že by byly dány podmínky pro zahájení uvedených řízení (viz čl. 3). Smluvní strany se dohodly, že poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí je žalobkyně (viz čl. 5). Žalobkyně smlouvu podepsala dne [datum], kdy byl její podpis ověřen podle ověřovací knihy pošty [obec a číslo] (pořadové [číslo]). Žalovaní smlouvu podepsali dne [datum], kdy byly jejich podpisy i ověřeny.

27. Z lékařského nálezu pro posouzení zdravotního stavu vypracovaného dne [datum] MUDr. [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že tato zpráva byla vypracovaná za účelem stanovení invalidity žalobkyně. Žalobkyně pracovala v chráněné dílně na [část obce], kde dával sluchátka do pytlíčků. Chování – přiměřené. Komunikace – přiměřená. Orientace – místem – časem – osobou. Paměť – přiměřená věku. Intelekt – normální – snížené IQ. Řeč – kultivovaná. Čtení – ano. Psaní – ano.

28. Ze zprávy MUDr. [jméno] [příjmení], [nemocnice], ze dne [datum] bylo zjištěno, že zde bylo uvedeno, že žalobkyně trpí těžkou poruchou statiky páteře a poslední roky trpí též výraznou bolestí hlavy a třesem rukou. Má narušenou jemnou koordinaci pohybu. Není schopna rozlišovat vhodnost vlastních reakcí a činů v kontextu společenských pravidel. Neumí rozlišovat správnost věci. Má menší rozumové schopnosti.

29. Z pracovní smlouvy ze dne [datum], vč. mzdového tarifu, bylo zjištěno, že žalobkyně pracovala od [datum] jako [anonymizováno 5 slov] při pracovním úvazku 40 hodin týdně za [částka] měsíčně.

30. Z oznámení ze dne [datum] bylo zjištěno, že zde žalobkyně na cca 7 stranách textu popsala, jakým způsobem bylo nakládáno s nemovitými věcmi tak, jak učinila v doplnění a změně žaloby z [datum].

31. Z oznámení ČSSZ ze dne [datum] bylo zjištěno, že došlo ke zvýšení vypláceného důchodu (invalidní třetího stupně) žalobkyně na celkem [částka] měsíčně.

32. Ze zprávy o ambulantním vyšetření MUDr. [jméno] [příjmení], [anonymizováno] nemocnice [anonymizováno] [část obce], ze dne [datum] bylo zjištěno, že zde bylo uvedeno, že žalobkyně trpí poslední roky bolestí hlavy, má narušenou koordinaci pohybu a neumí se orientovat ve společenských pravidlech. Má silné bolesti.

33. Z pracovní smlouvy ze dne [datum], vč. mzdového tarifu, bylo zjištěno, že žalobkyně pracovala od [datum] jako šatnářka [anonymizována čtyři slova] při pracovním úvazku 40 hodin týdně za [částka] měsíčně.

34. Z usnesení police ČR ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], bylo zjištěno, že jím byla odložena trestní věc podezření ze spáchání zločinu podvodu podle § 209 odst. 1 a 4 písm. d) trestního zákoníku, kterého se měli dopustit [příjmení] [příjmení], [datum narození], a žalovaná 1) tím, že v přesně nezjištěné době společným jednání v úmyslu získat neoprávněny finanční prospěch uvedli žalobkyni v omyl tím, že ji [jméno] [příjmení] požádal jako majitelku domu [adresa], umístěném na pozemku parc. č. st. [anonymizováno], a pozemku parc. [číslo] vše v k.ú. [část obce], o prodej uvedeného domu svému kamarádovi [jméno] [příjmení], [datum narození], jako zástavu pro poskytnutí hypotečního úvěru od [právnická osoba] s tím, že po splacení tohoto úvěru jí bude dům vrácen, čemuž vyhověla a dům [jméno] [příjmení] na základě kupní smlouvy sepsané v roce [rok] prodala za částku [částka], ačkoli obdržela pouze větší část finančních prostředků na svůj bankovní účet č. [bankovní účet], které z jejího účtu částečně vybral [jméno] [příjmení]. Následně v roce [rok] jí byl předmětný dům [adresa] v té době již bez zahrady na základě kupní smlouvy ze dne [datum] prodán [jméno] [příjmení] zpět za částku [částka]. Posléze někdy v roce [rok] byla na předmětný dům [adresa] uvalena exekuce, jelikož nebyl splácen výše uvedený hypoteční úvěr, za který bylo domem ručeno, přičemž dům nakonec odkoupili žalovaní za [částka], přičemž tyto finanční prostředky odeslali na doplacení dluhu na původním hypotečním úvěru, neboť ve věci nejde o podezření z trestného činu a není na místě věc vyřídit jinak.

35. Z lékařské zprávy MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] bylo zjištěno, že zde bylo uvedeno, že žalobkyně je v její péči od roku [rok]. Stav se zhoršuje s přibývajícím věkem. V období, kdy byla v její péči, nebyla žalobkyně psychiatricky ani psychologicky vyšetřována, protože vždy pracovala buďto v chráněné dílně nebo jako brigádnice v [anonymizována dvě slova], kde z podstaty pracoviště nebyly žádné nároky na intelektuální výkon. Jedná se o pacientku pečlivou, ale velmi jednoduchou se spíše nižším intelektem a omezenými schopnostmi plánování. Není schopna využít žádné elektronické cesty v ordinaci. Nemá email – využívá email dcery. Není schopna elektronického objednání přes webové rozhraní. Návštěvy ordinace si poznamenává do notýsku. V základních ohledech je samostatná – nákup základního zboží. Žije s dcerou, se kterou si pomáhají v základní péči o domácnost.

36. Z lékařské zprávy MUDr. [jméno] [příjmení], [právnická osoba], ze dne [datum] bylo zjištěno, že zde bylo uvedeno, že žalobkyně byla vyšetřena na doporučení od praktického lékaře. Klinický neurologický nález byl přiměřený.

37. Z protokolu o jednání ve věci sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] bylo zjištěno, že se žalobkyně při tomto jednání sama vyjadřovala, kdy uváděla:„ …místnost v minulosti obývala, měla tam ložnici, topení tam je, funguje, poté tam žalovaní navezli starou kuchyňskou linku a starou myčku.“,„ …úraz, o kterém je zmínka, si paní [příjmení] způsobila, když byla silně„ ožralá“ a nadávala jí, žalobkyně a) jí dávala první pomoc.“ a„ …pan [příjmení] se jí ptal na tu čtvrtou místnost, tu opravoval, uklidil, věděl, že majiteli jsou [celé jméno žalovaného], jak si to mezi sebou pak vyřídili, nevím.“.

38. Z psychologické zprávy Mgr. [jméno] [příjmení], [právnická osoba], ze dne [datum] bylo zjištěno, že zde bylo uvedeno, že žalobkyně byla ve dnech [anonymizováno] až [datum] vyšetřena. Byly použity metody: pozorování, rozhovor, kognitivní baterie a ROR. O zprávu požádala ošetřující lékařka MUDr. [jméno] [příjmení] ke zmapování kognitivních schopností, paměti a soběstačnosti. Žalobkyni bylo [anonymizováno] let. Je dlouhodobě v invalidním důchodu. Dříve byla zaměstnána na chráněných pracovních místech. Trpí vrozenou dysplazii kyčlí, v důsledku které má celoživotně zhoršenou hybnost a bolesti. Klinicky i testově je intelektově těžce subnormní. Vyšetření kognitivních funkcí svědčí o těžkém intelektovém deficitu, pravděpodobně na bázi mentální retardace vzhledem k celoživotním kognitivním potížím (obtíže již na ZŠ) a celoživotní nesoběstačnosti. Úroveň kognitivního fungování žalobkyně je v pásmu extrémního podprůměru. Obtíže má ve všech kognitivních doménách. Žalobkyně je nesoběstačná a schopna pouze základní sebeobsluhy. Selhává v běžných úkolech. Přítomna je též mírná až středně těžká úzkostně depresivní symptomatika, osobnost simplexní s emoční labilitou.

39. Z lékařské zprávy MUDr. [jméno] [příjmení], [právnická osoba], ze dne [datum] bylo zjištěno, že zde bylo uvedeno, že žalobkyně byla dvakrát psychiatricky vyšetřena v [právnická osoba] a to ve dnech [datum] a [datum]. U žalobkyně byla při těchto vyšetřeních diagnostikována lehká mentální retardace.

40. Z protokolu o jednání ve věci sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] bylo zjištěno, že se žalobkyně při tomto jednání sama vyjadřovala, kdy uváděla:„ …o nájmu a tedy částce [částka] bylo hovořeno jenom s ní, s žalobkyní b) nikoliv.“,„ …peníze jí nejprve chodily od pana [příjmení], bylo to [částka] Pan [celé jméno žalovaného] se jí ptal, jestli peníze chodí, ona říkala, že ano. Řekl jí, ať mu [částka] přeposílá.“,„ …nevěděla proč, nebyla schopna se s ním nijak domluvit, pak peníze od pana [příjmení] skončily. [jméno] řekl, ať to posílám dál, nikdy neřekl, co to je, jestli je to nájem.“,„ …nebyla schopna se s nimi domluvit, dělali hluché, dělali, že neslyší.“,„ …její dcera chodí i nyní do lékařské ordinace [anonymizováno] v [část obce], tam je psychologie, psychiatrie, chodí tam, neboť se potřebuje zklidnit, byla léčena [příjmení] metodou, aby se obnovily mozkové buňky.“,„ …momentálně jí chodí částka okolo [částka]“,„ …tyto částky jsou obdobné i v současné době, více nedostává“,„ …potvrzení, která jsou označena jako vklady nájmu, tak tyto mají prokazovat tvrzení, že za ostatní nájemníky někdy přeposílala jejich nájem a to v situaci, kdy tito nájemníci neměli účet, tak jí peníze dávali, ona je předávala žalovaným.“,„ …nájemci, tedy pan [jméno] a paní [jméno], vždy věděli, že nemovitost není moje, peníze jsem přeposílala.“,„ …potvrzení o vkladu na účet [obec] spořitelny svědčí o tom, že peníze ostatních nájemců, jakož i částku [částka], které posílala za sebe a svou dceru, tak vkládala na svůj účet do [obec] spořitelny, tyto peníze pak přeposílala dál.“,„ …pokud zakládali potvrzení o vkladu v hotovosti na účet v [anonymizováno] bance, tak toto na začátku dělala tak, že nájem od [anonymizováno] vložila na [anonymizováno] účet žalovaného, za to však musela platit poplatek, neboť v [anonymizováno] bance účet neměla, poté zjistila, že to jde udělat tak, že peníze vloží na svůj účet v [obec] spořitelně a peníze poté přepošle.“,„ …naposledy řešili problém s vodou, situace byla taková, že přijel žalovaný i s policisty, prý že se bojí, že ho napadnu, poté policisté odjeli, během půl hodiny pak žalovaný přivezl vodu.“ a„ jedná o telefon její, její dcery i společný internet.“ 41. Z lékařské zprávy MUDr. [jméno] [příjmení], [právnická osoba], ze dne [datum] bylo zjištěno, že zde bylo uvedeno, že žalobkyně trpí mentální retardací, má simplexní osobnost, je emočně nevyvážená s nízkou frustrační tolerancí.

42. Ze zprávy ČSSZ ze dne [datum] bylo zjištěno, že jsou evidování následující zaměstnavatelé žalobkyně: [anonymizována tři slova] s.r.o. ([datum] – [datum]), [právnická osoba] ([datum] – [datum]), [anonymizována dvě slova] ([datum] – [datum]), [právnická osoba] ([datum] – [datum]), [anonymizována dvě slova] s.r.o. ([datum] – [datum]), [anonymizována dvě slova] ([datum] – [datum]), [právnická osoba] ([datum] – [datum]), [právnická osoba] ([datum] – [datum]) a [obec] [anonymizována dvě slova] v [obec] ([datum] – [datum], [datum] - [datum] a od [datum]).

43. Svědkyně [jméno] [příjmení] dne [datum] vypověděla, že je sousedkou žalobkyně, o které si původně myslela, že je vlastnicí domu. Žalovaní jsou majitelé domu, kteří jí pronajímají pokoj. V domě žije tři roky. [jméno] [příjmení] jí nabídl, že může bydlet ve volném pokoji u žalobkyně. Žalobkyně jí říkala, že je majitelkou domu. Když měl jeden ze žalovaných přijít do domu, žalobkyně jí řekla, ať se zamkne ve svém pokoji, a kdyby je potkala, ať jim řekne, že je její kamarádka, která jí pomáhá s nákupy. Přišlo jí to celé divné a začala to řešit s [jméno], který zjistil, že žalobkyně není majitelkou domu. Potom měla schůzku s žalovanou a dohodly se. Nyní platí nájemné žalovaným. Žalobkyně je plně způsobilá, několikrát to spolu řešily, naposledy asi před půl rokem. Žalobkyně se zamilovala do bratra žalované a půjčila si kvůli němu peníze. Ví to od žalobkyně a od matky žalované. Ví, že byli spolu na dovolené na [anonymizováno]. Brali si nějaké peníze. Svědkyně každý den kouří marihuanu. Žalobkyně po ní a její kamarádce, [jméno] [příjmení], chtěla, aby jí„ zhulily“, aby mohla říct, že tu smlouvu podepsala„ sjetá“. Žalobkyně to chce svést na to, že je nesvéprávná, že brala léky a že byla pod tlakem. Žalobkyně pravidelně vaří. Minulý týden jí dávala bábovku. Žalobkyně aktivně používá internet a internetové bankovnictví. Netuší, jestli používá internetové bankovnictví. Internet používá s ní. Má její Wi-Fi. Ví, že má žalobkyně například Facebook. Není si úplně jistá, že má žalobkyně [příjmení], ale ví, že počítač používat umí. Na mobilu má Wi-Fi. Svědkyně má základní vzdělání. Říká to, co si myslí. Žalobkyně se k ní chová, jako kdyby způsobilá byla. Myslí si, že žalobkyně musí být způsobilá, když si vezme někoho do baráku, koho ani pořádně nezná. Svědkyně byla dvakrát asi před 20 lety hospitalizovaná v psychiatrické léčebně. Má za sebou úspěšnou komunitní léčbu, protože brala pervitin. Svědkyně požívá alkohol, pracuje v restauračním zařízení. Alkohol užívá tak jednou týdně. Může to být pět nebo deset panáků. Svědkyně má v domě svůj pokoj. Toaleta je jedna v patře, tak chodí na toaletu k žalobkyni a také si od ní půjčuje troubu, aby nemusela až do patra. K dotazu zástupce žalobkyně, zda může svědkyně blíže rozvést okolnosti toho, kdy po ní žalobkyně chtěla, aby se zamkla v pokoji, svědkyně uvádí: Už nevím, co k tomu více říci. Byla jsem doma, ona čekala návštěvu, řekla mi, abych se zamkla, a abych kdybych potkala žalované, řekla, že jsem její kamarádka, která jí chodí na nákupy. Vím, že [jméno] [příjmení] žalobkyně řekla, že žalovaná je její sestra. Svědkyně v domě bydlela nejdříve na dluh, který žalobkyni postupně splácela. Bydleli tam ještě další nájemníci a ti také věřili tomu, že je žalobkyně vlastnicí domu. Žalobkyně ráno vstane a jde na procházku s pejskem. Před covidem chodila pravidelně do práce. Dělá na [obec] [anonymizována tři slova]. Měla ranní i odpolední směny. Když přijde z práce, jde se projít se psem, vaří, čeká na dceru, která dělá v [jméno], někdy se vrací později, a proto jí někdy šla naproti na zastávku. Hlavním zájmem žalobkyně je pes. Dělá na zahrádce. Jinak je žalobkyně spíše tišší a je spíše doma. Žalobkyni neviděla luštit křížovku, nebo sudoku. Vím, že čte časopisy, občas jí nějaké nosí. Ví, že zvládne vyprat prádlo. Vytírá každý týden barák, zametá, zvládne umýt nádobí, Když svědkyně zapomene prádlo v pračce, tak jí ho vyndá. V některých činnostech je limitovaná tím, že to fyzicky nezvládne. Umí zapnout sporák a televizi.

44. Svědek [jméno] [příjmení] dne [datum] vypověděl, že bydlí v domě, kde bydlí žalobkyně, a to asi od [anonymizováno] [rok]. Žalobkyni platil nájem a o víc se nestaral. Jednoho dne tam přišla žalovaná a něco tam plánovala. Šel se žalobkyně zeptat, co se děje. Žalobkyně mu řekla, že je to její sestra. Žalovaná mu poslala SMS. Vysvětlili si to a pak začal nájem platit jí. Žalobkyně je doma, chodí do práce - dělá na [anonymizováno] v [anonymizováno]. Občas jí vidí vytírat chodbu, nějak se teď neprojevuje. Žalobkyně velice dobře vaří. Žalobkyně si nedávno pořídila tiskárnu. Instaloval ji. Není si jistý, zda je žalobkyně schopna používat internetové bankovnictví. Chodí jí složenky a myslí si, že vše řádně platí. Žalobkyně mu nepřipadá mentálně zaostalá. Docela dobře si s ní popovídá. Žalobkyni neviděl luštit sudoku či křížovku. V bytě s ní nikdy nebydlel. Ráno občas přijde na kafe. Žalobkyni viděl na počítači s dcerou. Žalobkyni neviděl sedět za počítačem.

45. Svědek [jméno] [příjmení] dne [datum] vypověděl, že žalobkyni zná hodně let. Pro její rodiče opravoval dům. Žalované nezná. Většinou ho kontaktovala dcera žalobkyně. S žalobkyní se bavili, co je za problém.

46. Svědkyně [jméno] [příjmení] dne [datum] vypověděla, že je dcerou žalobkyně. Jejich běžný den vypadá tak, že poté, co vstanou, udělají snídani a kafe. Pomůže žalobkyni s oblékáním. Žalobkyně nepracuje na počítači. Žalobkyně neluští křížovky, nebo něco podobného. Žalobkyně chodí ven s pejskem a polehává doma. Spotřebiče většinou ovládá svědkyně, když je doma. Žalobkyně nemá Facebook, ovládá to svědkyně. Internetové bankovnictví ovládá přes telefon svědkyně. Kartu ovládá svědkyně. Svědkyně má doma počítač. Stav žalobkyně se zhoršuje. Svědkyně s ní chodí k doktorovi. Žalobkyně není schopna sama používat MHD, svědkyně musí jít s ní.

47. Svědkyně [jméno] [příjmení] dne [datum] vypověděla, že je matkou žalované 1). S žalobkyní se seznámila v roce [rok] přes kamarádku, která jí řekla, že žalobkyně shání podnájemníka. S žalobkyní se sešly a domluvily se, že jí bude platit [částka] měsíčně. Dá se říci, že měly přátelský vztah. Pak si našla přítele a začaly problémy. Byl tmavé pleti, pocházel z [příjmení] a žalobkyně k němu měla averzi, i když on se k ní choval slušně. Vyvrcholilo to tím, že byli nuceni se odstěhovat. Podle ní žalobkyně velice dobře věděla, co dělá. Ví, že žalobkyně pracovala ve firmě, kde prováděla [anonymizována dvě slova] do zdravotnictví. Potom, co se firma přestěhovala do [země], musela skončit. Žalobkyně byla na internetu a na mobilu. Svědkyně měla nový mobil s dotykovým displejem a žalobkyně jí několikrát pomohla. Žalobkyně vařila oběd i pro dceru. Potom šla na procházku se psem. Žalobkyně uklízela, prala a starala se o dům. Když byla žalobkyně měsíc na [anonymizováno], starala se o její dceru. Žalobkyně jí vyprávěla, že to bylo super a jak zvládla přestup v [anonymizováno]. Žalobkyně velice dobře ovládala MHD. Jeden čas s žalobkyní pracovala na [část obce]. Jezdily ráno i odpoledne spolu. Žalobkyně někdy jezdila i sama. Žalobkyně určitě není lehce mentálně retardovaná. Má to velice dobře rozmyšlené. Ví velice dobře, co dělá. [příjmení] si povídaly a nepřipadalo jí, že by nevěděla, co dělá. Odborné vzdělání nemá, ale myslí si, že z lidského hlediska je schopna toto posoudit. Svědkyně teď bydlí u žalovaných.

48. Svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] dne [datum] vypověděla, že je žalobkyně její pacientkou od roku [rok], kdy její doktorka odešla do důchodu. Žalobkyně má změněnou pracovní schopnost. [příjmení] se změněnou pracovní schopností jsou přidělováni zkušenějším lékařům. Svědkyně pracovala i v oblasti pracovního lékařství. Ve věci žalobkyně si nechala zpracovat psychologický posudek z [datum] a vztahuje se k míře práceschopnosti žalobkyně. Žalobkyně vždy vykonávala pomocná zaměstnání, a to z důvodu kombinovaného omezení. Má vrozenou vadu kyčlí, dále smyslový deficit, špatně vidí a špatně se orientuje v prostoru a také má mentální deficit. Je na hranici zaměstnatelnosti. Vždy vykonávala velmi pomocné činnosti. Naposledy pracovala jako [anonymizováno], a to pouze brigádně. Soustavné pracovní činnosti není schopna. [příjmení] mít při práci vždy dohled, nebo dozor. Nemohla by to vykonávat sama. Ten stav trvá od dětství. Už na základní škole byla žalobkyně na hranici přesunu do zvláštní školy. V dětství byla operována pro vrozenou vadu. Deficit se postupem času zhoršuje. Žalobkyně není schopna se objednat přes jejich systém. Funguje se školním notýskem, kam jí sestřička zapisuje zprávy. Žalobkyně si dojde nakoupit, ale nepoužívá mobil, internet ani platební karty. Nevyplní složenku. Žalobkyně nerozumí obsahu posudku, a i když jí ho vysvětlují, rozumí mu velmi omezeně. V socialistických dobách se vytvářely tzv. chráněná pracoviště. Žalobkyně pracovala v chráněném pracovišti [anonymizováno]. Žalobkyně s počítačem na [anonymizováno] určitě nepracovala. Svědkyně dále zpracovávala posudek pro firmu, kde žalobkyně prováděla montáž pytlíčků. V ordinaci májí tablet pro pacienty, kde vyplňují dotazník. Žalobkyně tento tablet není schopna použít. V ordinaci mají terminál a žalobkyně ho nepoužívá. Musí řešit platbu přes pokladnu. Svědkyně žalobkyni vyšetřuji somaticky, tj. kontroluje, zda má nějaká omezení v hybnosti a podobně. Neopírají se o to, co jim žalobkyně (jako pacient) řekne, mají určitý postup („ guideline“). Vychází z měření, vážení, rentgenologických vyšetření a podobně, a ze zpráv odborníků. Žalobkyně musela být vyšetřována již nějak po škole, když poté nastoupila na chráněné pracoviště. Když žalobkyni poslali SMS, že má přijít na očkování, tak nepřišla. Pro žalobkyni je problém cestovat hromadnou dopravou. Vždy cestuje s dcerou. Zařadila je do systému návštěvní služby.

49. Svědkyně [příjmení] vypovídala, že po ní žalobkyně chtěla, aby jí s kamarádkou„ zhulily“ a že to chce„ svést na to, že je nesvéprávná, že brala léky a že byla pod tlakem“. Svědek [příjmení] vypověděl, že mu žalobkyně nepřipadá mentálně zaostalá a že si s ní docela dobře popovídá. Svědkyně [příjmení] vypověděla, že žalobkyně„ byla na internetu a na mobilu“, několikrát jí pomohla, když měla problémy s novým mobilním telefonem, že žalobkyně zvládla leteckou cestu z [příjmení] s přestupem v [anonymizováno], že velice dobře ovládala MHD a že žalobkyně určitě není lehce mentálně retardovaná, ale„ má to velice dobře rozmyšlené“ a ví velice dobře, co dělá. Soud vyhodnocuje věrohodnost výpovědi svědka nejen z toho hlediska, jaký má svědek vztah k účastníkům řízení a k projednávané věci, ale též s přihlédnutím k tomu, jaká je jeho rozumová a duševní úroveň, ke způsobu reprodukce skutečností, o nichž vypovídá, a k chování při výslechu, tj. zda je svědek přesvědčivý, zda vypovídá s jistotou, plynule a zda je ochoten odpovídat na otázky. Závěr o věrohodnosti svědka tak soud může učinit jen poté, kdy tohoto svědka sám vyslechne a posoudí, jaký má vztah k účastníkům, k věci, zda vypovídá přesvědčivě, s jistotou, nebo naopak zmateně, váhavě apod. (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2011, sp. zn. 32 Cdo 2795/2009). Všichni výše uvedení svědci vypovídali, že jim žalobkyně nepřipadala mentálně retardovaná. Svědkyně [příjmení] a svědkyně [příjmení] pak vyjadřovaly přesvědčení, že žalobkyně duševní poruchu jen předstírá, aby získala zpět do svého vlastnictví předmětné nemovité věci. Soud jejich výpovědi neshledal věrohodnými. Zohlednil, že svědkyně [příjmení] má příbuzenský vztah k žalovaným - je matkou žalované 1) a tchyní žalovaného 2) a u žalovaných v době podání výpovědi bydlela. Svědci [příjmení] a [anonymizováno] byli v době výpovědi nájemci žalovaných. Věrohodnost výpovědi těchto svědků je tak výrazně oslabena již jen z důvodu existence příbuzenského vztahu, resp. smluvního vztahu o pronájmu. Výpovědi těchto svědků jsou pak v rozporu též se znaleckými posudky, lékařskými zprávami i výpovědí MUDr. [příjmení]. Nelze též přehlédnout, že svědkyně [příjmení] vypovídala poměrně zmateně, když např. uváděla, že má žalobkyně [příjmení] a používá internetové bankovnictví a následně uváděla, že si není úplně jistá, zda ho má, resp. zda ho používá. Naopak svědkyně [příjmení] [příjmení] nemá k účastníkům žádný vztah. Vypovídala přesvědčivě, plynule a s jistotou, a to i na doplňující otázky. Svědkyně [příjmení] (dcera žalobkyně) spíše jen popsala denní režim žalobkyně a svědek [příjmení] neuvedl žádné pro věc důležité skutečnosti.

50. Ze znaleckého posudku vypracovaného dne [datum] MUDr. [jméno] [příjmení], soudním znalcem v oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, specializace psychiatrie, bylo zjištěno, že byl vypracován na základě žádosti právního zástupce žalobkyně k posouzení duševního stavu žalobkyně při uzavření kupní smlouvy ze dne [datum]. Znalec vyšel z výpisu ze zdravotnické dokumentace žalobkyně, psychologické zprávy Mgr. [jméno] [příjmení], [právnická osoba], ze dne [datum] a z lékařské zprávy MUDr. [jméno] [příjmení], [právnická osoba], ze dne [datum]. Znalec uvedl, že žalobkyni vyšetřil a z vyšetření vyplývá, že žalobkyně trpí duševní poruchou„ [anonymizováno] [příjmení] [anonymizována dvě slova]“. Lze i předpokládat, že se u žalobkyně rozvíjí deteriorace kognitivních funkcí ve smyslu incipientní demence. [příjmení] mentální retardace je vrozená či raně do dvou let věku dítěte získaná porucha intelektu. Označuje se jí závažné postižení rozumových schopností, které vede k významnému omezení adaptivního fungování dítěte či dospělého v jeho sociálním prostředí. Základním diagnostickým kritériem je nízké skóre v komplexním testu inteligence (tedy výkon nižší než 2 standardní odchylky od průměru). Žalobkyně dosáhla částečné nezávislosti v osobní péči (jídlo, mytí, oblékání, hygienické návyky) i vlivem těžké vrozené somatické poruchy, praktické domácí dovednosti zvládá jen s dopomocí dcery. Hlavní potíže se u žalobkyně projevují při teoretické práci. Žalobkyně není schopna dlouhodobého soustředění. Není schopna chápat základní přísloví jinak než mechanicky. Není schopna porozumění delších, odbornějších textů a chápání jejich důsledků. Většinu jedinců na horní hranici lehké mentální retardace lze zaměstnat prací, která vyžaduje spíše praktické než teoretické schopnosti, včetně nekvalifikované nebo málo kvalifikované manuální práce. Žalobkyně byla schopna uzavření dvou manželských vztahů, které oba zkrachovaly. Za dopomoci rodičů vychovala dceru, u které dle žalobkyně a dostupné dokumentace byla dříve diagnostikována lehká mentální retardace. Žalobkyně nedokáže samostatně řešit problémy plynoucí z nezávislého současného života, například operace s financemi a finanční zabezpečení nebo právní úkony. Žalobkyně neguje usus návykových látek včetně alkoholu. Lze vyloučit přechodnou poruchu typu delirium. Dle dostupného psychiatrického a psychologického vyšetření je patrné, že celkový kognitivní výkon žalobkyně je těžce subnormní. Ve většině kognitivních domén se pohybuje v pásmu extrémního podprůměru. Pozornost neudrží, pracovní paměť výrazně narušená, v průběhu úkolů zapomíná instrukci. Paměť - verbální i neverbální materiál ve všech aspektech extrémní podprůměr. Exekutivní funkce narušené - obtížná iniciace činnosti, schopnost udržet průběh činnosti, plánování i změna nastaveni. Soběstačnost: žalobkyně není schopna samostatně fungovat, samostatně zvládne pouze základní sebeobsluhu - místy s obtížemi z důvodu zhoršené hybnosti. Nedokáže si nakoupit, uvařit, vyprat prádlo. Samostatně neumí používat mobilní telefon. Neumí ovládat počítač. Nezná internet. Bankovní kartu má, ale samostatně nezvládne použít. Písemný projev s obtížemi. Obtíže samostatně cestovat veřejnou dopravou. Horší orientace v prostoru. Žalobkyně splňuje diagnostická kritéria pro lehkou až středně těžkou mentální retardaci. Je ke zvážení indikace ke změněně svéprávnosti minimálně v nakládání s financemi a uzavírání právních úkonů. Duševní porucha, kterou žalobkyně trpí, jí neumožňuje chápat a rozumět smyslu uzavření právních smluv. Jsou u ní vymizelé rozpoznávací funkce. Tato porucha činí žalobkyni neschopnou uzavření kupní smlouvy ze dne [datum]. Žalobkyně nedokázala rozpoznat smysl a důsledky takového právního jednání a nedokázala své jednání ovládnout. Znalec vylučuje lucidní okamžiky při uzavření kupní smlouvy ze dne [datum] a možnost vhledu žalobkyně do konkrétní situace uzavření této smlouvy.

51. Znalec, MUDr. [jméno] [příjmení], při výslechu dne [datum] uvedl, že posudek vypracoval na základě vlastního vyšetření a dále vyšetření, která měla žalobkyně k dispozici, a to psychologického vyšetření v institutu [anonymizováno] a navazujícího psychiatrického vyšetření. Psychologické vyšetření určilo těžkou poruchu kognitivních funkcí, resp. že se jedná o mentální retardaci. Znalec dospěl k závěru, že se jedná o lehkou mentální retardaci. Nepřiklání se k závěru, že by se jednalo o středně těžkou mentální retardaci. Je třeba brát v potaz vývoj člověka a jeho fungování. Bylo zjištěno, že žalobkyně je sociálně schopnější, než ukazují testy. Lehká mentální retardace je vrozená vývojová porucha kognitivních funkcí, která ovlivňuje život člověka. Je to forma demence. Lidé přestávají chápat sociální vztahy, zapomínají a nesoustředí se. To, že se jedná o vrozenou poruchu, znamená, že se vyvíjí do dvou let věku. Lidé pak mají celý život na to, aby se něco naučili. Obraz pak může vypadat lépe, než je ta realita. Používá se pojem„ sociální fasáda“. Diagnostika se provádí za pomoci testovacích metod, a dále celkového fungování ve společnosti. S předmětnou diagnózou není nic neobvyklého, že taková osoba vystuduje základní i střední školu. Většinou se jedná o praktické obory, kde se nemusí příliš používat kognitivní funkce. Čím lepší je podpora z jejich rodiny, tím lepší mají výsledky. Ti lidé jsou schopni se naučit mechanické činnosti. Ti lidé asi chápou, že kupní smlouva znamená, že„ já někomu něco dám a on mi za to něco dá“, ale to ovšem neznamená, že rozumí takové smlouvě ve všech důsledcích. Lidé s touto diagnózou jsou manipulovatelní a lehce ovlivnitelní. Celkové pochopení předmětné kupní smlouvy, tak jak jí viděl, je dle jeho názoru spíše nepravděpodobné. To, že si žalobkyně pamatuje události a doplní určitá fakta, nepovažuje za kontroverzní k předmětné diagnóze. Cestu letadlem nepovažuje za komplikovanou. Testy, které mohou odhalit, zda vyšetřovaná osoba předstírá některé okolnosti, které by mohly vést k chybné diagnóze, se označují jako tzv.„ lži skóre“. Žalobkyně všude vychází konzistentně špatně. Na spoustu otázek se nedokáže připravit. Myslí si, že pokud by diagnózu předstírala, byly by ty testy nevyrovnanější. Žalobkyně skóruje v pásmu těžké demence. Obraz těžké demenci neodpovídá. To může být ovlivněno nervozitou, sníženým výkonem. Pokud potíže agravovala, je to nevýznamné k celkovému obrazu. Žalobkyně je sociálně schopna v tom, že si dokáže říci o pomoc. Žalobkyně je schopna něco prodat, je schopna něco koupit, ale jestli je tam nějaký háček, nebo záludnost, tak toto žalobkyně neprohlédne. Myslí si, že nemá smysl dodatečně provést s žalobkyní tzv.„ lži test“. Má obavy, že to nevydrží. Je to asi 600 otázek. Zdravý člověk to vyplňuje dvě až tři hodiny. Nejpřesnější vyšetření by bylo v rámci hospitalizace. Z toho, co viděl a slyšel, se jednání pohybuje na úrovni 12 až 13 let (to, co slyšeli od svědkyně - popis denního režimu žalobkyně). Stále je přesvědčen, že se jedná o lehkou mentální retardaci. Mohla tam být nějaká simulace, nebo agravace těch projevů, kdy to pak směřovalo ke středně těžké retardaci, ale celkově je podle něj třeba učinit závěr o lehké mentální retardaci. Rozpoznávací funkce byly v důsledku toho snížené. Je třeba přihlédnout i ke kognitivním funkcím. U žalobkyně je přesvědčen, že se jedná o lehkou mentální retardaci. Může se jednat například o IQ 70. Takový člověk dokáže vystudovat základní školu, střední školu, chodit do práce, rozumí nějakým základním sociálním vazbám a interakcím, ale složitá smlouva už je problém. Je typické jednoduché impulzivní chování. Má za to, že pokud by se vypracovával revizní posudek, nenajde nic jiného v základní diagnóze. Mohou se rozcházet v závěru o rozpoznávacích a ovládacích funkcích a míry jejich snížení v danou dobu.

52. Ze znaleckého posudku [číslo] vypracovaného dne [datum] MUDr. [jméno] [příjmení], soudní znalkyní v oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, bylo zjištěno, že u žalobkyně je přítomna vrozená a stálá porucha intelektu - lehká mentální retardace, dále komplikovaná s akcentovanou osobnostní. Jedná se o trvalou poruchu medicínsky neovlivnitelnou. Medikamentózně lze do jisté míry ovlivnit pouze druhotné projevy (afektivní symptomatika). Její schopnosti rozpoznávací i ovládací jsou trvale minimálně podstatně snížené. Uvedená porucha ovlivňuje závažným a negativním způsobem její schopnost právního jednání. Nedostatečné pochopení právních okolností jí může přinést závažnou újmu chybným rozhodnutím. Žalobkyně není schopna racionálního adekvátního samostatného nakládání s finančními prostředky - není schopna matematických operací, představy velkých čísel, má omezený časový horizont a mizivou schopnost anticipace dosahu svého jednání. Je schopna nakládat s nízkými částkami charakteru kapesného. Uvedená porucha vede k chybovému rozhodování. Schopnost projevit přání je zachována, ale bez validní rozvahy o možných následcích a reálnosti. Je schopna samostatného právního jednání v běžných záležitostech každodenního života, nikoliv však ve složitějších záležitostech a je schopna pečovat o svou osobu s podporou okolí. Žalobkyně není schopna dostatečného porozumění právním textům, jako jsou například kupní či darovací smlouvy, a jiné obdobné texty. Žalobkyně není schopna systematické, samostatné, pracovní činnosti, v žádném rozsahu a není schopna v této souvislosti právně jednat. Žalobkyně není schopna rozpoznat potřebu uzavírat smlouvy o poskytování sociálních služeb. Není schopna dostatečně hodnotně analyzovat a reflektovat obsah této smlouvy. Žalobkyně není schopna adekvátně rozhodovat o vlastní léčbě a o zásahu do své duševní a tělesné integrity. Žalobkyně není schopna si obstarávat své záležitosti, pokud se týká jednání na úřadech v souvislosti s podáváním žádosti o přiznání dávek státní sociální podpory, vyřizování dokladů, apod. Žalobkyně není schopna plně pochopit účel a důsledky uzavření manželství (založeni rodiny, řádná výchova dětí, vzájemná podpora a pomoc, společné jmění manželů, zastupování manžela, dědění po manželovi apod.). Žalobkyně není schopna pochopit význam a důsledky institutu otcovství, jeho popření a určení. Uvedená porucha zásadně narušuje její schopnost rodičovské odpovědnosti, pokud se týká péče o dítě, ochrany dítěte, udržování osobního styku s dítětem, zajišťování jeho výchovy a vzdělání, určení místa jeho bydliště, jeho zastupování a spravování jeho jmění. Žalobkyně není schopna pořizovat pořízení pro případ smrti (závět). V žádném majetkovém rozsahu. Žalobkyně není schopna porozumět smyslu, účelu a důsledkům voleb včetně možnosti volit a být zvolen. Žalobkyně je schopna výslechu, není schopna se sama hájit. Žalobkyně je schopna pochopit význam rozhodnutí ve věci samé pouze ve formální rovině. Rozhodnutí ve věci samé by bylo vhodné posuzované sdělit ustanoveným opatrovníkem. Žalobkyně má v kontextu kombinace vzájemně se akcentujících poruch labilní emotivitu, která ji závažným způsobem ovlivňuje více, nežli je obvyklé v daných sociokulturních mantinelech. Nedostatečně zpracovává informace vědomým způsobem, preferuje mimovědomé emočně podmíněné rozhodování zatížené vysokou chybovostí z hlediska obrany svých zájmů. Její řídící procesy jsou povrchní a nevýhodné pro ni samotnou. Je nedostatečná orientace v sociálních vztazích, vázne úsudek v praktických situacích a míra učení je malá. Základní vztah k realitě je zachován, ale okolí chápe zjednodušujícím způsobem a má výrazně omezený časový horizont, nedostatečně anticipuje dosah svého jednání. Výrazná je její sugestibilita, je masivně ovlivnitelná druhými, naivně důvěřivá. Špatně odhaduje determinanty vzniku sociálních situací, není schopna dostatečně podchytit význam situace v sociálním kontextu. V rámci uvedeného nedostatečně domýšlí následky svého jednání, její jednání je nepromyšlené, naivní, jednoduché. Myšlení je chudé, nevýpravné, nerozvinuté, konkrétní, se sníženou schopností abstrakce a analýzy, neproduktivní, neplnohodnotné, simplexní, rigidní. Převládá u ní naivita, nedostatek vhledu do vlastního chování a motivace. Žalobkyně má nízkou toleranci k frustraci. Základní porucha intelektu a osobnosti medicínsky ovlivnitelná není a má trvalý ráz. Znalkyně zohlednila znalecký posudek vypracovaný dne [datum] MUDr. [jméno] [příjmení] a lékařskou zprávu [anonymizována čtyři slova]), resp. MUDr. [jméno] [příjmení] z [datum]. Znalkyně žalobkyni sama vyšetřila dne [datum]. Při tomto vyšetření žalobkyně spolupracovala dle svých možností.

53. Při výslechu provedeném dne [datum] v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] znalkyně, MUDr. [příjmení], uvedla, že u žalobkyně je přítomen celoživotní deficit rozumových schopností, mentální retardace lehkého stupně, která forenzně z psychiatrického hlediska pro ochranu člověka zakládá nutnost úpravy svéprávnosti, tak jak popsala. Měla k dispozici dva další lékařské zdroje - posudek MUDr. [příjmení] a dokumentaci z [anonymizována čtyři slova]). Všude je uvedena mentální retardace. Z provedeného vyšetření vyšlo najevo, že žalobkyně nedělí, nesčítá, nepřečte text a není schopná vysvětlit úplně základní pojmy. Neorientuje se ve svých finančních záležitostech. Pokud lidem s lehkou mentální retardací někdo pomáhá, pak prospívají. Shoduje se závěry MUDr. [příjmení]. [příjmení] dokonce v závěrech zvažuje, že by se mohlo jednat až o mentální retardaci středně těžkého stupně. Žalobkyně má významný deficit v představách i o všeobecných věcech jako je prezident, EU. Nepřečetla u ní předložený text, což jsou jednoduché věty. Není to složitý text. Nebyla schopná počítat. V podstatě je na hranici negramotnosti. Dokáže si představit, že se to odehrávalo tak jak ona sama říkala, že měla vedle sebe někoho a ten to prostě vysvětlil. Šel s ní na úřady, dovysvětlil jí to. Takhle žila s rodiči, s partnerem, s manželem. U žalobkyně byla shledána jednoduchá emočně nevyvážená osobnost, která ještě snižuje schopnost využití již tak primárně deficitních rozumových schopností. Žalobkyně měla na škole velké problémy se vzděláním, ale dodělala ji, což opravdu takto může být a zná to z praxe. Žalobkyně neví základní věci. Když s ní budete vést delší hovor, musí evidentně vyjít najevo, že její schopnost analýzy a syntézy a predikce je významně narušená, což bylo i patrné ze znaleckého vyšetření. Není schopna se vracet zpátky do hovoru, aniž by vyvozovala validní výsledky z toho, co bylo řečeno. Celý život je psychiatr a mockrát se setkala s tím, že to, co vidí na první pohled, druzí nevidí. Lidé s lehkou mentální retardací se dokážou nějakou dobu chovat konformně, a proto jsou speciálně tito lidé zneužitelní. Když někdo odhalí, že jim to tak nemyslí, vezme je do banky a pak tam s nimi něco realizují. U žalobkyně vůbec neměla pocit, že by agravovala, že by nadnášela. Lidé, kteří agravují, dokážou zcela konzistentně o řadě věcí komunikovat, a když pak přijde otázka, kterou oni pochopí, že to je otázka na tohle to, záměrně řeknou úplný nesmysl nebo že nevědí. U žalobkyně bylo v celém projevu konzistentně selhávání rozumových funkcí. Je to kompletní projev někoho, kdo je mentálně insuficientní na bázi deficitu rozumových osobností. Lidé, kteří simulují, mluví úplně konzistentně a všechno vědí, a pak najednou řeknou, že nevědí kolik je 4 + 4. Žalobkyně byla při znaleckém vyšetření velmi klidná. Nabyla dojmu, že spolupracovala dle možností a že se schválně nesnažila prezentovat v horším světle, aby z toho něco získala. Žalobkyně by nebyla schopna sama vychovávat dceru, ale pomáhali jí rodiče. Na celou věc vlastně dozírali rodiče, bydleli s ní a celou věc pravděpodobně řídili.

54. Na základě shora provedených důkazů a skutečností, které účastníci učinili mezi sebou nespornými, a které nijak neodporují provedeným důkazům, dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, a to že u žalobkyně je přítomna porucha intelektu - lehká mentální retardace (vrozená či raně do dvou let věku dítěte získaná porucha intelektu). Od smrti rodičů, kteří zemřeli před více než [anonymizováno] lety (v letech [rok] a [rok]), žije dvakrát rozvedená žalobkyně sama s dcerou [jméno] [příjmení], [datum narození]. Dceři žalobkyně byla již dříve diagnostikována lehká mentální retardace. Žalobkyně s dcerou žijí v rodinném domě [adresa], který spolu s pozemky žalobkyně zdědila po smrti rodičů. Žalobkyně se cca před [anonymizováno] lety seznámila s [jméno] [příjmení], [datum narození], která je matkou žalované 1), a [jméno] [příjmení], [datum narození]. [příjmení] [jméno] [příjmení] se žalobkyně dále seznámila s [jméno] [příjmení], [datum narození], a [jméno] [příjmení], [datum narození]. Dne [datum] uzavřela žalobkyně s [jméno] [příjmení] kupní smlouvu, jejímž předmětem byl prodej pozemku parc. č. st. [anonymizováno], budova [adresa] stojící na tomto pozemku, pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] vše v k.ú. [část obce], za kupní cenu ve výši [částka]. Dne [datum] uzavřela žalobkyně s [jméno] [příjmení] další kupní smlouvu, jejímž předmětem byl prodej pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], a pozemku parc. [číslo] vše v k.ú. [část obce], zpět žalobkyni, a to za kupní cenu ve výši [částka]. Na převáděných nemovitých věcech nadále vázlo zástavní právo [právnická osoba] zajišťující pohledávku za [jméno] [příjmení] z titulu smlouvy o úvěru ve výši [částka]. Dne [datum] pak [jméno] [příjmení] uzavřel s manžely [příjmení] kupní smlouvu, jejímž předmětem byl prodej pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] za kupní cenu ve výši [částka]. Dne [datum] uzavřeli účastníci smlouvu o smlouvě budoucí kupní a dne [datum] kupní smlouvu. Žalobkyně obě smlouvy podepsala ve stejný den - [datum]. Předmětem kupní smlouvy byl prodej pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], a pozemku parc. [číslo] vše v k.ú. [část obce], za kupní cenu ve výši [částka]. Část kupní ceny ve výši [částka] měla být uhrazena na účet banky [jméno] [příjmení] za účelem úhrady dluhu [jméno] [příjmení] zajištěného zástavním právem na převáděných nemovitých věcech. Žalobkyně podala dne [datum] na žalovanou 1) a [jméno] [příjmení] trestní oznámení. U zdejšího soudu pak žalobkyně podala dne [datum] žalobu, jíž se domáhala určení vlastnického práva k předmětným nemovitým věcem a dne [datum] podala spolu s dcerou žalobu, jíž se domáhaly přezkumu oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu, která byla žalobkyni žalovanými doručena dne [datum] (řízení o této žalobě je vedeno pod sp. zn. [spisová značka] a dosud není pravomocně ukončeno). Rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla žalobkyně omezena ve svéprávnosti tak, jak je popsáno výše.

55. S ohledem na shora uvedené měl soud skutkový stav za dostatečně prokázaný, a proto další návrhy na doplnění dokazování zamítl. Soudem tak nebyly provedeny žalobkyní navržené důkazy výpovědí z nájmu ze dne [datum], žalobou na přezkum oprávněnosti výpovědi, přípisem likvidátora společnosti [právnická osoba] ze [datum], usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], o zrušení [právnická osoba] [anonymizováno] s.r.o. s likvidací a jmenování likvidátora, žádostmi žalobkyně o poskytnutí zdravotní dokumentace z [datum], sděleními zdravotnických zařízení, že zdravotnickou dokumentací žalobkyně nedisponují, poukazem na vyšetření, výslechem lékařů, kteří vypracovali zprávy, jež byly provedeny k důkazu (výslech MUDr. [jméno] [příjmení], Mgr. [jméno] [příjmení], MUDr. [jméno] [příjmení], MUDr. [jméno] [příjmení] a MUDr. [jméno] [příjmení]), výplatními lístky žalobkyně a pracovní smlouvou žalobkyně s chráněnou dílnou, a to s ohledem na skutečnost, že provádění těchto důkazů by již bylo nadbytečné. Soud dále neprováděl žalobkyní navržený výslech svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], a to i s přihlédnutím ke skutečnosti, že žalobkyně přes výzvu soudu učiněnou při jednání dne [datum] nedoplnila, jaké skutečnosti mají být výslechem těchto svědků prokázány. Soud neprováděl ani účastnické výslechy, a to s ohledem na okolnost, že důkaz výslechem účastníka může podle § 131 o. s. ř. soud nařídit tehdy, nelze-li prokazovanou skutečnost dokázat jinak (důkaz má subsidiární charakter). V daném případě nebylo uvedeno, proč nemohou být tvrzené skutečnosti prokázány jinak (o čemž byli účastníci poučeni při jednání dne [datum]). Soud neprováděl žalovanými navržený důkaz čestným prohlášením [jméno] [příjmení] a čestnými prohlášeními [jméno] [příjmení] ze dne [datum], a to s ohledem na okolnost, že výslech svědka nemůže být nahrazen jeho písemným vyjádřením (srovnej např. nález Ústavního soudu ze dne 28. 6. 2000, sp. zn. I. ÚS 641/99). Soud pro nadbytečnost neprováděl žalovanými navržený výslech svědků [jméno] [příjmení] (které se měla žalobkyně svěřit ohledně celkové situace a snahou získat nemovitosti zpátky do svého vlastnictví),„ kamarádky [jméno] [příjmení]“,„ přítele [jméno] [příjmení]“ [jméno] [jméno] (které měla žalobkyně žádat, aby jí sehnali lékaře, který jí předepíše léky nebo vytvoří vhodnou zprávu) a [příjmení] [příjmení] (jehož služby jako řemeslníka měla žalobkyně v jednom případě využít), u nichž žalovaní ani nesdělili kontaktní údaje. Soud pro nadbytečnost neprováděl ani žalovanými navržený výslech nprap. [jméno] [příjmení], vrchní inspektorky, která prováděla úkony trestního řízení, resp. prověřovala trestní oznámení žalobkyně, a která měla být vyslechnuta k tomu, jak probíhalo několikahodinové podání vysvětlení žalobkyní. Soud neprováděl ani žalovanými navržený důkaz fotografiemi a výslechem [jméno] [příjmení], kterými mělo být prokazováno tvrzení, že žalobkyně cestovala na [příjmení], odkud se sama letecky vrátila s přestupem v [anonymizováno] (žalobkyně toto tvrzení ani nezpochybňovala a pouze doplňovala, že se na zpáteční cestě seznámila s bývalým moderátorem [příjmení] [příjmení], [jméno] [příjmení], a když si ověřila, že cestuje do [obec], při přestupu v [anonymizováno] jej následovala). Při jednání konaném dne [datum] byli účastníci řízení poučeni o koncentraci řízení. Oběma stranám byla soudem k doplnění tvrzení a označení důkazů poskytnuta lhůta 30 dní od doručení protokolu o jednání. Protokol o jednání byl zástupcům účastníků doručen dne [datum] a stanovená třicetidenní lhůta tak uplynula dne [datum]. Žalovaní při jednání soudu dne [datum] předložili výsledek ocenění pro potřeby zajištění úvěru v [anonymizováno] ze dne [datum] vztahující se k ocenění předmětných nemovitých věcí k datu [datum] (cena obvyklá: [částka]). Soud tento důkaz neprováděl, neboť žalovaným nic nebránilo předložit jej soudu v zákonem stanovené lhůtě (byl vyhotoven téměř 9 měsíců před tím, než nastaly účinky koncentrace řízení). Při jednání konaném dne [datum] pak žalovaní navrhovali, aby soud vyslechl jako svědky advokáty, kteří se účastnili kontraktačního procesu mezi účastníky, JUDr. [jméno] [příjmení] (kterého v doplnění žaloby z [datum] zmiňovala i žalobkyně) a Mgr. [jméno] [příjmení] (která žalované zastupovala na základě plných mocí ze [datum] i v tomto řízení). Ani k těmto důkazům soud nepřihlížel, neboť se nejedná o důkazy, jimiž měla být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, které nastaly po prvním jednání nebo které žalovaní nemohli bez své viny včas uvést (§ 118b odst. 1 o. s. ř. a contrario); žalovaným nic nebránilo navrhnout tyto důkazy v zákonné lhůtě. Pokud žalovaní navrhovali vypracování revizního posudku, má soud za to, že znalec [příjmení] [příjmení] svůj posudek obhájil. Vysvětlil, proč mohl obraz žalobkyně („ sociální fasáda“) vypadat lépe než realita. Zdůvodnil, proč bylo možné, aby žalobkyně s předmětnou diagnózou vystudovala střední školu. Vypořádal se i s dotazy, zda není pravděpodobné, že by žalobkyně diagnózu předstírala. Z předmětného posudku je tak zřejmé, ze kterých zjištění znalec vychází, jakou cestou k těmto zjištěním dospěl a na základě jakých úvah došel ke svému závěru. Závěry posudku byly náležitě odůvodněny a toto odůvodnění odpovídá pravidlům logického myšlení. Je třeba zohlednit, že soud není oprávněn přezkoumávat odborné závěry znalce, ty nepodléhají přezkumu. Soud je oprávněn přezkoumat způsob, jakým znalec ke svým závěrům dospěl, přesvědčivost a také úplnost znaleckého posudku ve vazbě na zadání soudu. Neexistuje právní nárok na vypracování revizního znaleckého posudku. Prostý nesouhlas se závěry znaleckého posudku není bez dalšího důvodem pro vypracování posudku revizního. Vypracování revizního posudku přichází do úvahy pouze tam, kde má soud pochybnosti o správnosti již vypracovaného znaleckého posudku (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2008, sp. zn. 22 Cdo 1290/2007, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2012, sp. zn. 22 Cdo 4452/2010). Znalecký posudek soud sice hodnotí jako každý jiný důkaz podle § 132 o. s. ř., odborné závěry v něm obsažené však hodnocení soudem podle § 132 o. s. ř. nepodléhají. Hodnocení důkazu znaleckým posudkem tedy spočívá v posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 3. 2016, sp. zn. 29 Cdo 4153/2015). Žalovaným se v daném případě dle soudu nepodařilo zpochybnit správnost vypracovaného posudku. Stanovenou diagnózu pak potvrdil i znalecký posudek MUDr. [příjmení] vypracovaný pro účely řízení o omezení svéprávnosti žalobkyně. I MUDr. [příjmení] uvedla, že neměla vůbec pocit, že by žalobkyně agravovala, resp. že by nadnášela.

56. Podle ustanovení § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o. z.“), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

57. Projednávanou věc je třeba posuzovat – s ohledem na dobu, kdy došlo k uzavření kupní smlouvy ([datum]) podle níže citovaných ustanovení o. z.

58. Podle ustanovení § 581 o. z. není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

59. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

60. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda je v daném případě dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení ve smyslu ustanovení § 80 o. s. ř. Z ustálených judikaturních závěrů vyplývá, že naléhavý právní zájem na určení vlastnictví k nemovité věci je dán, není-li žalobce, který o sobě tvrdí, že je vlastníkem nemovité věci evidované v katastru nemovitostí, v katastru zapsán jako její vlastník (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 5. 2011, sp. zn. 30 Cdo 4593/2010). Vzhledem k tomu, že jako vlastníci předmětných nemovitých věcí jsou v katastru nemovitostí zapsáni žalovaní, má žalobkyně naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Ve věci je rovněž dán dostatek věcné legitimace účastníků (tvrzených skutečných a zapsaných vlastníků nemovitých věcí).

61. Soud se pak dále zabýval otázkou platnosti kupní smlouvy, na jejímž základě měli žalovaní nabýt vlastnické právo k nemovitým věcem, resp. otázkou, zda žalobkyně toto právní jednání učinila v duševní poruše, která jí činila k tomuto právnímu jednání neschopnou. Při posuzování této otázky soud zohlednil níže citované závěry odborné literatury a judikatury.

62. Druhá věta ustanovení § 581 o. z. se vztahuje na plně svéprávné osoby, které se však momentálně (i přechodně) nacházejí ve stavu duševní poruchy. Právní jednání osob stižených duševní poruchou tedy mohou být neplatná, aniž by bylo třeba, aby tato osoba byla omezena ve způsobilosti k právním jednáním. Jde přitom rovněž o neplatnost absolutní. Duševní poruchou, která činí osobu neschopnou právně jednat, je takový duševní stav, ve kterém nemůže jednající rozeznat obsah a podstatu svého jednání. Duševní poruchou tak může být jednorázový stav těžké opilosti, delirium vzniklé vysokou tělní teplotou, silná toxikace drogami, epileptický záchvat apod. Vždy se musí jednat o stav mysli, který vylučuje svobodnou tvorbu vůle, resp. vylučuje nebo značně omezuje schopnost intelektuální (schopnost posoudit následky svého jednání) a schopnost určovací (své jednání ovládnout). Mezi poruchou a právním jednáním v ní učiněným musí být příčinná souvislost. Judikatura týkající se neplatnosti závěti pak vychází z toho, že postačuje, aby ovládací a rozpoznávací schopnosti zůstavitele byly podstatně sníženy; nemusejí být zcela vymizelé. Skutečnost, že plně svéprávná osoba jednala v duševní poruše, která ji v daný moment činila neschopnou právně jednat, musí být v řízení prokázána s vysokou pravděpodobností; pro dosažení této vysoké míry pravděpodobnosti musejí být pečlivě posouzeny všechny v tomto ohledu relevantní okolnosti a důkazy (viz nález Ústavního soudu ze dne 20. 8. 2014, sp. zn. I. ÚS 173/13). Nadále nepoužitelná je proto judikatura Nejvyššího soudu, která vyžadovala míru důkazu ještě vyšší, například rozhodnutí sp. zn. 30 Cdo 971/2012, sp. zn. 30 Cdo 3614/2009 či sp. zn. 30 Cdo 1560/2011. Kdo se odvolává na právní následek obsažený v § 581, toho tíží důkazní břemeno ohledně skutkových znaků právní normy, včetně toho, že jednající nebyl schopen pro duševní poruchu právně jednat. Ochrana osoby, která není plně svéprávná (odstavec 1), resp. osoby jednající v duševní poruše (odstavec 2), spočívající v (absolutní) neplatnosti jejích právních jednání, ke kterým není způsobilá, je namístě tehdy, pokud je takové právní jednání této osobě v neprospěch; jde-li o právní jednání, která jsou ve prospěch těchto osob, je třeba je považovat za platná (srov. Honsell, Vogt, Geiser 2010 s. 156, názor akceptuje i OS ve Zlíně 38 C 40/2017). To, zda je právní jednání takové osobě na prospěch, či nikoliv, je však třeba posuzovat vzhledem k okolnostem jednotlivého případu, neboť s právy jsou zpravidla nerozlučně spojeny i určité povinnosti (srovnej Lavický, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1–654). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, k § 581).

63. Jednání osoby, ke kterému není způsobilá, i jednání osoby v duševní poruše, která ji činí neschopnou jednat, je absolutně neplatné (§ 588) pro rozpor s veřejným pořádkem. Není rozhodné, zda osoba, vůči níž bylo právně jednáno, nezpůsobilost či neschopnost právně jednat u jednající osoby rozeznala nebo nikoliv (srovnej PETROV, Jan. Občanský zákoník: komentář. 2. vydání. V Praze: C.H. Beck, 2019. Beckova edice komentované zákony. ISBN 978-80-7400 -747-7, k § 581).

64. Je vyloučeno učinit závěr o neplatnosti právního úkonu z důvodu, že ho jednající osoba učinila v duševní poruše, která ji činila k tomuto právnímu úkonu neschopnou, jen na základě pravděpodobnosti (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 12. 2010, sp. zn. 30 Cdo 3614/2009).

65. Nikoliv každá duševní porucha fyzické osoby, která činí právní úkon, vede k jeho absolutní neplatnosti, nýbrž pouze ta duševní porucha, která jednající osobu činí k tomuto právnímu úkonu neschopnou z důvodu, že nemůže posoudit následky svého úkonu nebo své jednání ovládnout. Pokud výčet okolností tvořících skutkový nález (z nějž znalec vycházel při zpracování posudku stran zjištění duševní poruchy jednající osoby) pro plytkost popisu informací nevytváří skutkovou oporu v konkrétně přijatém posudku (odborných odpovědí na soudem zformulované otázky), neboť přijatý posudek duševní poruchu jednající osoby (z důvodu, že není in concreto a logicky spjat se skutkovým nálezem) spíše předpokládá, než zjišťuje, nelze na podkladě takového znaleckého posouzení přistoupit k aplikaci § 38 odst. 2 obč. zák. (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2012, sp. zn. 30 Cdo 1560/2011).

66. Duševní poruchou je nejenom duševní porucha, ale i krátkodobá porucha psychických funkcí, hluboká porucha vědomí, slabomyslnost a jakákoli jiná těžká duševní odchylka, jestliže měla za následek ztrátu nebo zmenšení rozpoznávacích či ovládacích schopností (např. jednorázový stav opilosti, drogové opojení, hypnóza atd.). Má-li být učiněn právní závěr, že právní úkon je podle § 38 odst. 2 obč. zák. neplatný, musí být bez pochybností prokázáno (učiněno jistým v procesním smyslu), že předmětná osoba jednala v duševní poruše alespoň přechodné povahy, která by ji činila k tomuto předmětnému právnímu úkonu neschopnou. Nikoliv tedy každá duševní porucha fyzické osoby, která činí právní úkon, vede k jeho absolutní neplatnosti, nýbrž pouze ta duševní porucha, která jednající osobu činí k tomuto právnímu úkonu neschopnou z důvodu, že nemůže posoudit následky svého úkonu nebo své jednání ovládnout. Neplatnost právního úkonu podle § 38 odst. 2 obč. zák. vyžaduje bezpečné zjištění, že účastník právního úkonu v době, kdy učinil právní úkon, nedokázal posoudit následky svého jednání nebo své jednání ovládnout. V řízení je tedy zapotřebí zjistit existenci duševní poruchy, a zda tato duševní porucha měla vliv na schopnost jednající osoby posoudit následky svého jednání a ovládnout svou vůli. Zjišťování těchto právně významných skutečností si (z povahy věci) vyžaduje znalecké posouzení. Znalecký posudek by tedy měl být (z hlediska odborného posouzení zdravotního stavu osoby, jež v předmětném období měla učinit právní úkon v duševní poruše) odborným podkladem ve formě důkazu, který ve spojitosti s dalšími důkazy by měl soud vést k tvorbě jeho závěru o tom, zda posuzovaná osoba v inkriminovaný okamžik při uzavírání předmětného právního úkonu jednala v duševní poruše či nikoli (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2013, sp. zn. 30 Cdo 850/2013).

67. Spravedlivá rovnováha mezi soupeřícími oprávněnými zájmy bude nejlépe dosažena stanovením vysoké míry pravděpodobnosti prokázání, že plně svéprávná osoba jednala v duševní poruše, která ji v daný moment činila neschopnou právně jednat. Pro učinění závěru o dosažení této vysoké míry pravděpodobnosti soudy, rozhodující o aplikaci § 581 věty druhé o. z. (§ 38 odst. 2 obč. zák.), musí pečlivě posoudit všechny v tomto ohledu relevantní okolnosti a důkazy (srovnej nález Ústavního soudu ze dne 20. 8. 2014, sp. zn. I. ÚS 173/13).

68. Jednoznačný skutkový závěr o existenci duševní poruchy je namístě nejen tehdy, pokud je prokázána s naprostou jistotou, ale i tehdy, pokud je dána vysoká míra pravděpodobnosti o její existenci (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2015, sp. zn. 30 Cdo 821/2015).

69. Nejvyšší soud v později vydaných rozhodnutích (např. rozsudek ze dne 25. 5. 2015, sp. zn. 30 Cdo 5750/2015, rozsudek ze dne 27. 5. 2015, sp. zn. 30 Cdo 844/2015, na které odkazuje i usnesení ze dne 15. 12. 2021, sp. zn. 24 Cdo 2280/2021) vyložil, že judikatura Nejvyššího soudu nikdy nebyla postavena na závěru, že k aplikaci § 38 odst. 2 obč. zák. (obdoba nynějšího ustanovení § 581 věta druhá o. z.), lze přistoupit pouze na základě stoprocentně zjištěného skutku, a že soud vždy, podle konkrétních okolností jednotlivých případů, připomínal, že nelze mechanicky přejímat odborné závěry znalců obsažené v jimi zpracovaných posudcích, ale je potřeba se zabývat také tím, jaké informace posudek obsahuje, zda u osob již nežijících neabsentuje zdravotní dokumentace a relevantní informace o zdravotním stavu k období, ve kterém učinily sporný právní úkon, a že je vyloučeno učinit závěr o jednání osoby v duševní poruše na základě předpokladu takové situace, resp. za skutkových okolností, které i přes důkazní verifikaci ve smyslu § 132 o. s. ř. (hodnocení důkazů) neumožňují v uvedeném směru učinit jednoznačný skutkový závěr, na nějž by bylo možno aplikovat § 38 odst. 2 občanského zákoníku (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 7. 2022, sp. zn. 24 Cdo 966/2022).

70. Soud má za to, že v daném případě bylo s vysokou mírou pravděpodobnosti prokázáno, že žalobkyně uzavřela kupní smlouvu ze dne [datum] v duševní poruše, která jí v daný moment činila neschopnou právně jednat. Ze znaleckého posudku MUDr. [příjmení] bylo zjištěno, že vrozená duševní porucha, kterou žalobkyně trpí (lehká mentální retardace), jí neumožňuje chápat a rozumět smyslu uzavření smluv. Tato porucha jí činí neschopnou uzavření kupní smlouvy dne [datum]. Žalobkyně nedokázala rozpoznat smysl a důsledky takového právního jednání a nedokázala své jednání ovládnout. Znalec vyloučil lucidní okamžik při uzavření předmětné smlouvy. Znalec byl slyšen i při jednání před soudem dne [datum] a byl přítomen výslechu svědkyně [příjmení], jíž kladl doplňující otázky, a na svých závěrech setrval a přesvědčivě se vypořádal s doplňujícími dotazy stran. Závěry jeho posudku potvrzuje i znalecký posudek MUDr. [příjmení] vypracovaný v řízení o omezení svéprávnosti žalobkyně (žalobkyně je od tohoto roku omezena ve svéprávnosti tak, že mimo jiné není způsobilá k právním jednáním, jimiž dochází k nakládání s částkou nad [částka] a k právním jednáním, jimiž dochází k uzavírání kupních smluv). Pokud jde o námitky žalovaných o simulaci duševní poruchy, oba znalci se s těmito námitkami vypořádali. Současně nelze přehlédnout, že svědkyně [příjmení] [příjmení] má žalobkyni v péči již od roku [rok] a také ona vypovídala, že má žalobkyně mentální deficit, není schopna používat tablet či terminál pro platby, nerozumí obsahu posudku apod. Dle soudu si lze jen stěží představit, že by žalobkyně tyto skutečnosti simulovala čtyři roky před uzavřením předmětných smluv. První zmínka o menších rozumových schopnostech žalobkyně je již ve zprávě MUDr. [příjmení] z roku [rok]. V souladu s výše citovanou judikaturou Ústavního soudu je pak dostačujícím důkazním standardem dosažení vysoké míry pravděpodobnosti prokázání, že osoba jednala v duševní poruše, která ji v daný moment činila neschopnou právně jednat.

71. Pokud žalovaní namítali, že nepoznali, že žalobkyně trpí duševní poruchou, bylo zohledněno, že tato okolnost nemá na závěr o absolutní neplatnosti právního jednání žádný vliv (viz citace výše).

72. Žalovaní při jednání dne [datum] namítali, že za nemovité věci zaplatili tržní hodnotu. Nemovité věci byly těsně před exekucí (toto tvrzení nijak neprokazovali; v kupní smlouvě z [datum] bylo naopak prohlášení, že na majetek žalobkyně není vedeno insolvenční, exekuční ani jiné obdobné řízení) a žalovaní tak žalobkyni zachránili, protože„ jinak by byla někde v sociálním bydlení na podpoře“. V této souvislosti odkazovali na výše citovanou literaturu, dle níž je třeba zabývat se otázkou, zda je zkoumané právní jednání osobě jednající v duševní poruše v neprospěch. Soud má za to, že uzavření předmětné kupní smlouvy nebylo ve prospěch žalobkyně, a to zejména s přihlédnutím k mechanismu úhrady kupní ceny ve výši [částka] (kupní cena nemovitých věcí – celkem [výměra], vč. pozemku parc. [číslo] – [výměra], činila ve smlouvě ze dne [datum] celkem [částka]; [jméno] [příjmení] pak [datum] pozemek parc. [číslo] prodal za [částka]). Kupní cena ve výši [částka] měla být v částce [částka] uhrazena v hotovosti žalobkyni (což žalobkyně rozporovala) a v částce [částka] použita k úhradě dluhu [jméno] [příjmení] (v původní výši [částka]), který byl zajištěn zástavním právem na předmětných nemovitých věcech. [jméno] [příjmení] obdržel v říjnu [rok] z prodeje pozemku parc. [číslo] částku [částka] a musel tak mít dostatek peněžních prostředků ke splácení svého dluhu. Navíc žalované 1) v emailové komunikaci z října [rok] nabízel, že„ dozastaví“ i svůj pozemek v [obec], resp. v k.ú. [anonymizováno], kterým úvěrující banka podmiňovala změnu předmětu zajištění hypotečního úvěru, resp. vyvázání pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce]. V rozhodnutí Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], na které žalovaní odkazovali, se soud zabýval posouzením platnosti právního jednání učiněného osobou stiženou demencí spočívající v odvolání daru pro nevděk, tj. jednáním, které bylo takové osobě zjevně na prospěch, neboť jím dojde k obnovení vlastnického práva k darované věci a zvětšení jmění. V případě, který soud posuzoval v dané věci, se jmění žalobkyně v důsledku předmětného právního jednání naopak snížilo – žalobkyně pozbyla vlastnické právo k nemovitým věcem a kupní cena byla v částce [částka] použita k úhradě dluhu třetí osoby. Od roku [rok] se pak žalobkyně domáhá přezkumu oprávněnosti výpovědi z nájmu, která jí byla žalovanými doručena. S ohledem na tyto zjištěné okolnosti tak nelze uvedené právní jednání hodnotit jako jednání, které by bylo ve prospěch žalobkyně.

73. Pokud žalovaní namítali, že žalobkyně byla spíše schopna pochopení kupní smlouvy a že byla sociálně schopna říci si o pomoc a v mezidobí mezi dvěma podpisy tak mohla věc s někým konzultovat, bylo zohledněno, že žalobkyně obě smlouvy podepsala ve stejný den – [datum], což potvrzují i připojené ověřovací doložky. Žalovaní konečně namítali, že dle odborné literatury odpovídá lehká mentální retardace věkovému rozmezí [anonymizováno] až [anonymizováno] let a žalovaní tak nevidí důvod, proč by takováto osoba nebyla způsobilá uzavřít smlouvu. Znalec při výslechu dne [datum] uvedl, že jednání žalobkyně se pohybuje na úrovni [anonymizováno] až [anonymizováno] let. Podle § 31 o. z.„ Má se za to, že každý nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, je způsobilý k právním jednáním co do povahy přiměřeným rozumové a volní vyspělosti nezletilých jeho věku.“ Dle soudu není ani nezletilé dítě ve věku dvanácti až třinácti let způsobilé k tomu, aby mohlo uzavřít platnou kupní smlouvu, jejímž předmětem je převod vlastnického práva k nemovité věci, a to s ohledem na druh takového právního jednání a předmět a hodnotu plnění. Ostatně i plně svéprávné osoby využívají s ohledem na složitost tohoto právního jednání běžně služeb advokáta.

74. Žalovaní konečně namítali, že pokud bude žalobě vyhověno, dojde k porušení dobrých mravů a jejich právní jistoty. K této námitce lze uvést, že v posuzované věci stojí proti sobě dva principy. Na jedné straně jde o ochranu osob jednajících v duševní poruše, která však musí být na druhé straně vyvážena ochranou osob, které v dobré víře vstupují do právních vztahů s těmito osobami, aniž by o duševní poruše věděly. V kontextu práva na ochranu majetku je nutné nalézt spravedlivou rovnováhu mezi protichůdnými zájmy. Tuto spravedlivou rovnováhu reflektuje a je s ní v souladu výše popsaný důkazní standard (viz shora citovaná judikatura Ústavního soudu). Je nutno zajistit, aby osoby s postižením mohly reálně požívat svých práv, včetně například práva na ochranu majetku, které je dotčeno v nyní posuzovaném případě. Je nutno také vzít v potaz ústavně chráněný princip právní jistoty a ochranu nabytých práv v dobré víře. Neplatnost právního úkonu pro duševní poruchu podle druhé věty § 581 o. z., i když působí od samého počátku, je totiž fakticky nalézána až v následném soudním řízení retroaktivně. Jde tedy o citelný zásah do právní jistoty všech osob, kterých se dané právní jednání nějak týká. Tento zájem na právní jistotě je nutno chránit zejména u třetích osob, které mohly nabýt práva z jednání plně svéprávné osoby v dobré víře, že dané právní jednání je platné. Z těchto důvodů Ústavní soud dospěl k závěru, že spravedlivá rovnováha mezi soupeřícími oprávněnými zájmy bude nejlépe dosažena stanovením vysoké míry pravděpodobnosti prokázání, že plně svéprávná osoba jednala v duševní poruše, která ji v daný moment činila neschopnou právně jednat. V daném případě pak bylo výše uvedené vysoké míry pravděpodobnosti dosaženo.

75. Je tak třeba uzavřít, že žalobkyně jednala v duševní poruše, která jí bránila svobodně a vážně právně jednat a svému jednání porozumět a takové jednání je tak neplatné dle ustanovené § 581 věta druhá o. z., které stanoví, že neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat. Vlastnické právo k nemovitým věcem nebylo na podkladě kupní smlouvy na žalované převedeno. Současný zápis vlastnického práva k předmětným nemovitým věcem ve prospěch žalovaných tak není v souladu se skutečným právním stavem a je proto na místě žalobě v celém rozsahu vyhovět (výrok I.).

76. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy ve věci zcela úspěšnému žalobkyni náleží plná náhrada nákladů řízení. Tyto náklady se sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle § 7 bodu 5 a § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) náleží odměna ve výši [částka], a dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši [částka] za každý z devíti úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, žalobu ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, účast při soudním jednání dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, doplnění žaloby z [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, účast při soudním jednání dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu (od 9:03 hodin do 13:16 hodin, tj. přesahujícím čtyři hodiny) a účast při soudním jednání dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu (od 9:09 hodin do 11:20 hodin, tj. přesahujícím dvě hodiny) (, tj. celkem [částka]. Soud vyšel z tarifní hodnoty [částka], a to s ohledem na okolnost, že Nejvyšší soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení vychází z ustáleného právního závěru, že lze-li hodnotu nemovité věci vyjádřit v penězích, je zapotřebí výši mimosmluvní odměny podle advokátního tarifu v rozhodném znění stanovit podle tarifní hodnoty odpovídající ceně určovací žalobou dotčené nemovitosti. Současně však Nejvyšší soud judikoval, že pro stanovení výše odměny za zastupování advokátem ve věcech o určení vlastnického práva k nemovitosti za situace, kdy chybí spolehlivý (ověřitelný) údaj o ceně nemovitosti (hodnotu věci lze zjistit jen s nepoměrnými obtížemi), je vyloučeno užití obecného ustanovení o tarifní hodnotě (§ 8 odst. 1 advokátního tarifu) a je třeba aplikovat ustanovení speciální (§ 9 odst. 4 písm. b) advokátního tarifu, podle něhož činí tarifní hodnota [částka]). Nejvyšší soud již dříve vyložil, že pouze cena obvyklá jako jediná může být právně relevantním podkladem pro závěr o hodnotě (nemovité) věci ve smyslu rozhodování o náhradě nákladů řízení ve smyslu § 8 odst. 1 advokátního tarifu, přičemž například kupní cena (bez dalšího) ještě nevypovídá o obvyklé ceně převáděné nemovitého majetku (kupní smlouva totiž může vyjadřovat i tzv. cenu zvláštní obliby, která se tak může značně odchylovat od obvyklé ceny nemovitosti, případně kupní cena může zohledňovat i jiné aspekty spoluurčují její výši, a může tak být oproti ceně obvyklé nižší anebo naopak vyšší), zatímco ze znaleckého posudku je cena obvyklá zjistitelná, pokud znalecký posudek zjišťoval cenu obvyklou a ne cenu tržní (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] a v něm citovanou judikaturu). V daném případě nebyla obvyklá cena nemovitých věcí zjišťována (např. znaleckým posudkem) a kupní cena předmětu sporu nemůže být s ohledem na shora citované závěry podkladem pro stanovení tarifní hodnoty. Součástí nákladů řízení jsou ještě náklady žalobkyně na znalecký posudek MUDr. [příjmení] ve výši [částka]. Celková výše nákladů řízení tak činí [částka] O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. (viz výrok II.).

77. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jež nabylo právní moci dne [datum], osvobozena v plném rozsahu od soudních poplatků, uložil soud v souladu s ustanovením § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, žalovaným povinnost zaplatit soudní poplatek za žalobu ve výši [částka] (viz Položka 4 bod 1 písm. a) Sazebníku ve spojení s § 6a odst. 6 a § 2 odst. 8 zákona č. 549/1991 Sb. – výrok III.).

78. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody.