21 C 379/2010-725

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. [jméno] [příjmení] a soudců Mgr. Kláry Hrobské a Mgr. Jiřího Pacovského v právní věci žalobců: a) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce a žalobce] b) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa] oba zastoupeni advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a o vzájemném návrhu žalovaného na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, o odvolání žalobců proti rozsudku Okresního soudu Praha – západ ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v napadeném výroku II. mění tak, že se vzájemný návrh žalovaného, pokud se jím domáhal, aby mu žalobci zaplatili společně a nerozdílně [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, zamítá.

II. Rozsudek soudu prvního stupně se v napadeném výroku I. potvrzuje.

III. Žalobci jsou povinni zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení o žalobě před soudem prvního stupně [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení o vzájemném návrhu před soudem prvního stupně [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.

V. Účastníci jsou povinni zaplatit České republice náhradu nákladů řízení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu Praha – západ, a to žalobci [částka] a žalovaný [částka].

VI. Žalobci jsou povinni zaplatit žalovanému náhradu nákladů odvolacího řízení o žalobě [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

VII. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům náhradu nákladů odvolacího řízení o vzájemném návrhu [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.

Odůvodnění

1. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozhodl Okresní soud Praha – západ (dále jen„ soud prvního stupně“) výrokem I., že se zamítá žaloba, pokud se žalobci domáhali po žalovaném zaplacení částky [částka] tak, že k rukám žalobce a) uhradí [částka], k rukám žalobce b) dalších [částka], u každého z nich s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně od [datum] do zaplacení. Výrokem II. bylo rozhodnuto, že žalobci jsou povinni zaplatit žalovanému společně a nerozdílně na vzájemném návrhu žalovaného částku ve výši [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,25 % ročně z této částky od [datum] do [datum], ve výši 8,5 % ročně z této částky od [datum] do [datum], ve výši 8 % ročně z této částky od [datum] do [datum], ve výši 7,75 % ročně z této částky od [datum] do [datum], ve výši 7,50 % ročně z této částky od [datum] do [datum], ve výši 7,05 % ročně z této částky od [datum] do [datum], ve výši 7,50 % ročně z této částky od [datum] do [datum], ve výši 8 % ročně z této částky od [datum] do [datum], ve výši 8,75 % ročně z této částky od [datum] do [datum], ve výši 9 % ročně z této částky od [datum] do [datum], ve výši 7,25 % ročně z této částky od [datum] do [datum], ve výši 7,5 % ročně z této částky od [datum] do [datum], ve výši 10,75 % ročně z této částky od [datum] od [datum], ve výši 14 % ročně z této částky od [datum] do [datum], a dále s ročním úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení ve výši, která v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení odpovídá v procentech součtu čísla sedm a výše limitní sazby pro dvoutýdenní operace [obec] národní banky vyhlášené ve Věstníku [obec] národní banky a platné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žaloba byla dále zamítnuta, pokud se žalovaný po žalobcích domáhal vzájemným návrhem zaplacení částky ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení (výrok III.). Dále bylo rozhodnuto, že žalobci jsou povinni zaplatit žalovanému společně a nerozdílně 55,4 % náhrady nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného advokáta JUDr. [jméno] [příjmení] (výrok IV.), že žalobci jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně České republice na účet Okresního soudu Praha - západ na nákladech státu částku ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok V.), a že žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu Praha - západ na nákladech státu částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok VI.). Předmětem řízení je nárok žalobců na zaplacení [částka] s příslušenstvím z titulu náhrady škody, kdy žalobci uzavřeli se žalovaným dne [datum] smlouvu o dílo, které nebylo dokončeno, a žalobci v únoru 2009 od této smlouvy odstoupili. Žalovaný zároveň uplatňuje vzájemným návrhem nárok na zaplacení [částka] s příslušenstvím s tím, že se jedná o rozdíl mezi poskytnutou zálohou a částkou, o kterou se dle jeho tvrzení žalobci provedením díla bezdůvodně obohatili na úkor žalovaného. Součástí tohoto vzájemného návrhu je rovněž nárok žalovaného na zaplacení cestovních výloh dle § 642 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“). Žalobci vznesli námitku promlčení nároku uplatněného vzájemným návrhem žalovaného. Soud prvního stupně po zrušení věci Nejvyšším soudem (dále jen„ NS“) jako soudem dovolacím postupoval dle § 262 odst. 4 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, v platném znění (dále jen„ obch. zák.“). Uzavřel, že žalobci odstoupili od uvedené smlouvy o dílo bez důvodu v režimu ust. § 642 odst. 1 obč. zák. Vyšel ze znaleckého posudku znalecké kanceláře [právnická osoba], a zjištěné ceny díla, provedeného žalovaným, v celkové hodnotě [částka]. Po odečtení zálohy ve výši [částka], kterou žalobci zaplatili na provedení díla žalovanému, vyhověl vzájemnému návrhu žalovaného co do částky 90 122 s požadovaným příslušenstvím ([anonymizována dvě slova] - [anonymizována dvě slova]), co do částky [částka] s příslušenstvím byl vzájemný návrh žalovaného zamítnut. Žaloba žalobců pak byla vzhledem k uvedeným zjištěním a právní kvalifikaci zamítnuta jako celek. Ohledně námitky promlčení, vznesené žalobci vůči vzájemnému návrhu žalovaného, pak soud prvního stupně uzavřel, že je namístě aplikace obč. zák. (NS 31 Cdo [číslo]), a to konkrétně jeho ust. § 107 odst.

3. Na základě tohoto ustanovení není nárok ze vzájemného návrhu žalovaného promlčen. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud prvního stupně dle § 142 odst. 2 o. s. ř., když porovnal úspěch účastníků řízení ohledně žaloby na straně jedné a ohledně vzájemného návrhu na straně druhé.

2. Proti tomuto rozsudku, konkrétně jeho výrokům I., II., IV. a V. (výrok VI. je výrokem závislým – pozn. odvolacího soudu), podali včasné odvolání žalobci. V něm uvedli, že závěry soudu prvního stupně posuzující smlouvu o dílo ze dne [datum] zčásti dle obč. zák. a zčásti dle obch. zák. nejsou správné. Žalobci požívají zákonnou ochranu spotřebitelů, což však soud prvního stupně v napadeném rozhodnutí nezohledňuje. Žalobci odkázali na rozsudek NS ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] s tím, že nejsou podnikatelé, šlo u budování jejich rodinného domu. Proto na ně režim obch. zák. nedopadá ani zčásti. Jak již upozornil znalec [celé jméno znalce], obsah smlouvy o dílo je zcela stručný a nedostatečný již ve vymezení předmětu díla. Pouze finanční nároky podnikatele spolu s vadným sjednáním přísného režimu obch. zák. s laiky jsou ve smlouvě úplné. Nedostatečnost vymezení předmětu díla by však neměla jít k tíži spotřebitelů. Pokud soud prvního stupně uzavírá, že předmětem smlouvy byly tesařské a pokrývačské práce na stavbě střechy rodinného domu, není toto úplné. Žalobci odkázali na přílohu 1 smlouvy o dílo, kde se uvádí i měděný okapový systém střechy, svody a oplechování, tedy klempířské práce pro komplexní zhotovení střechy. Není pak pravdou, že cena díla byla dohodnuta na [částka]. V příloze 1 smlouvy o dílo bylo ujednání o navýšení ceny na [částka]. Vady střechy tak nelze dělit na ty učiněné žalovaným a zbudované někým jiným, neboť předmětem díla bylo dohotovení stavby domu funkční a kompletní střechou. Pokud soud prvního stupně hovoří o žalobci údajně zbytečně vyžadovaných opravách a úpravách, ze závěrů všech tří znaleckých posudků vyplývá, že i poté byla ještě nutná oprava díla nákladem od [částka] do [částka]. Správný závěr učinil soud prvního stupně o zálohování díla částkou celkem [částka]. Z popírání části první zálohy a druhé zálohy zcela žalovaným však soud prvního stupně neučinil žádné závěry. Výpověď svědka [jméno] [příjmení] o průběhu prací soud prvního stupně nevyhodnotil v souvislostech s ostatními zjištěními. Nezvážil ani zásadní časové údaje, tj. skutečnost, že započetí prací bylo sjednáno na [datum] s termínem dokončení v srpnu, tedy do 6 týdnů. I svědecké výpovědi spolupracovníků žalovaného (např. svědek [příjmení]), ale ostatně i tvrzení samotného žalovaného, potvrzují násobné překročení lhůty. K odstoupení žalobců jako spotřebitelů od smlouvy o dílo v únoru 2009 tedy došlo nejen platně, ale i důvodně, pro násobně opožděné plnění díla, ačkoliv nebyla písemně poskytnuta další lhůta k dokončení díla. Žalobci v tomto směru odkázali na rozsudek NS ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. Ostatně žalovaný si ani nevyzvedával opakovaně poštu a zásilky se vracely zpět žalobcům. Vzájemné vypořádání mezi účastníky by se tak v tomto případě nemělo řídit ust. § 641 odst. 1 obč. zák., ale § 517 odst. 1 obč. zák., tedy obecnými ustanoveními o vydání bezdůvodného obohacení ve stavu právní úpravy k únoru 2009. Tři znalecké posudky k rozsahu a kvalitě plnění žalovaným i k nákladům potřebným na uvedení jeho díla do řádného stavu mají odlišný skutkový základ vzhledem k odlišným dobám ohledání stavby znalcem. Posudek Ing. [jméno] [příjmení], CSc. z [datum], vypracovaný na žádost žalobců, vychází ze zjištěného stavu díla rok po ukončení prací žalovaným. Tento znalec jako jediný osobně ohledal přesný stav střechy a celé stavby v době rozhodné. Posudek soudem ustanoveného znalce [celé jméno znalce] byl podán až 9 let poté, navíc za účasti všech účastníků. Znalec přibral rozpočtáře [jméno] [jméno] a nezjistil nic, co by zpochybňovalo původní odborná zjištění Ing. [příjmení], vycházel tudíž z obdobného stavu. Zcela odlišnou metodou podle podrobného položkového rozpočtu dospěl k závěru o nutnosti nákladů na nápravu vadného stavu ve výši [částka]. V tom se shodl se závěrem Ing. [příjmení] ([částka]), byť tento postupoval metodicky odlišně. Znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D. provedl ohledání až po 13 letech od ohledání střechy znalcem [příjmení] [příjmení], CSc., tedy po 14 letech od ukončení prací žalovaným. Na rozdíl od předchozích znaleckých posudků pak dospěl k závěru o nákladech potřebných na opravu pouze v dotčených místech, a to jen ve výši [částka]. Žalobci konstatují, že přes veškerou jejich snahu provádět jen nutné opravy, dodělávky a úpravy, s vědomím probíhajícího sporu, je nutně střecha po uvedených 14 letech již v podstatně jiném stavu, než byla tehdy, a ani známky zatékání či„ cestiček“ vody již nejsou znát. Posudek Ing. [příjmení] trpí i dalšími vadami, a to chybou ve výpočtu DPH (smlouva o dílo s DPH nepočítá, k hodnotě díla dodaného žalovaným tak žádné DPH nepřísluší), činí i skutkový závěr a vydává jej za odbornou součást svého posudku (viz závěr znalce, že škoda vadného díla se vyčerpává pouze v nákladech na odstranění těchto vad – srovnej usnesení NS ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Žalobci dále uvedli, že žaloba uplatnila nárok na náhradu škody z vadného díla žalovaného spolu s vyrovnáním nároků ze zaniklé smlouvy o dílo i příslušnost soudu dle místa škody. Odkázali na rozsudek NS ze dne [datum rozhodnutí], [spisová značka], v němž se uvádí, že důsledky vad samotného dílčího díla na plášti stavby se negativně projevují i mimo vlastní předmět díla a je třeba je posoudit jako celek. Nejedná se tudíž o nárok z odpovědnosti za vady samotného předmětu plnění ze smlouvy o dílo, nýbrž o nárok na náhradu škody na věci. V projednávané věci nikdy nepředaného díla sice nejde o konkurenci z odpovědnosti za vady, ale platí i zde, že ztráta na obvyklé ceně vadným plněním díla je podstatnou součástí nároků. Znalec [celé jméno znalce] stanovil snížení obvyklé ceny stavby žalobců pro vady střechy podílem 2,86 % z její tehdejší ceny oproti tomu, pokud by bylo dílo žalovaného bez vad. [právnická osoba] z roku 2021 o ceně obvyklé domu žalobců k únoru 2009 v případě řádné střechy bez vad ve výši [částka] nikdo (ani znalec [příjmení] [příjmení]) nezpochybnil. Žalobci jsou proto přesvědčeni, že mimo nároku zápočtu jimi složených záloh ve výši [částka] mají nárok i na tuto škodu vzniklou snížením obvyklé ceny jejich domu o [anonymizována dvě slova], což v souhrnu přesahuje i jimi uplatněných [částka], byť s kalkulací znalce [příjmení] [příjmení], Ph.D. Žalobci dále namítali, že napadený rozsudek nerespektuje dále skutečnost, že v případě řízení o žalobě a o vzájemné žalobě jde o dva různé spory, které je nutno ve výroku samém i ve výroku o nákladech řízení posuzovat samostatně. Odkázali na usnesení NS ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. Zdůraznili, že podaná žaloba v sobě zahrnuje celkové vyrovnání nároků. V tom případě je vzájemná žaloba zcela zbytečná a její podání v roce 2017 činí předmětem sporu znovu to, co již předmětem sporu učinila žaloba. Proto by mělo být řízení o vzájemné žalobě s odkazem na ust. § 83 odst. 1 podle § 104 odst. 1 o. s. ř. zastaveno a žalovanému podle § 146 odst. 2 o. s. ř. uložena povinnost k náhradě nákladů řízení o vzájemné žalobě. Žalobci dále navrhli, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobě vyhoví v plném rozsahu.

3. Žalovaný k odvolání žalobců uvedl, že se ztotožňuje se soudem prvního stupně, že žádný ze soudů, které se zabývaly touto věcí (ať již odvolací či NS) nijak nezpochybnil soudem prvního stupně zjištěný skutkový stav. NS pouze vytkl, že žalobcům (spotřebitelům) bylo upřeno právo od smlouvy kdykoliv odstoupit a poukázal na to, že režim plateb se řídí ust. § 641 odst. 1 obč. zák. K naplnění této kalkulace byl opatřen znalecký posudek, který obě strany akceptovaly a vyšel z něj i soud prvního stupně. Předchozí rozsudky se shodly na stanovisku, že obch. zák. jako celek není zcela vyloučen ani tehdy, je-li jednou ze stran spotřebitel. Je však nutno dát přednost tomu ustanovení právního řádu, které je pro spotřebitele výhodnější. Žalobci během řízení vždy odmítali obch. zák. jako celek, nikdy však nespecifikovali, které z jeho ustanovení je jako spotřebitele jakkoli poškozuje. Závěr soudu prvního stupně o tom, že nesplnění termínu díla bylo způsobeno tím, že se žalobcům na díle pořád něco nelíbilo a měli nedůvodné výhrady ke kvalitě plnění díla, je podpořen výpověďmi nejen svědka, který spolupracoval se žalovaným, nýbrž i předchozích zhotovitelů na téže stavbě, z nichž žádnému nebylo umožněno své dílo dokončit. Podle § 154 odst. 1 o. s. ř. je pro rozsudek rozhodující stav v době jeho vyhlášení. Proto i v případech, kdy došlo během řízení k určitým kontroverzím ohledně skutkového stavu, které byly nakonec souhlasem stran překonány, je nutno i tyto okolnosti pokládat za nesporné. Pro platné odstoupení od smlouvy objednatelem z důvodu prodlení na straně zhotovitele je shodně dle obč. zák. i obch. zák. zapotřebí, aby objednatel nejprve zhotoviteli určil lhůtu pro dokončení díla. Takovou lhůtu však žalobci nikdy neurčili, a proto jejich odstoupení podléhá režimu dle § 641 odst. 1 obč. zák. Žalovaný poukázal na to, že za 15 let od doby, kdy byl nucen místo plnění opustit, jím zhotovená střecha slouží žalobcům jako plně funkční. Tvrzení žalobců, že nechtěli na díle nic měnit kvůli probíhajícímu sporu, neobstojí. Jednak by neopravené vady (pokud by se skutečně vyskytly) ohrožovaly celou stavbu a jejich neprovedení by bylo zanedbáním péče. Dále by svědectví odborné firmy bylo dobrým důkazem o těchto vadách, a její vyúčtování též jasně vyčíslenou škodou.

4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, ve smyslu ust. § 212 a § 212a o. s. ř., a zjistil, že odvolání je částečně důvodné, byť z jiných, než v odvolání namítaných důvodů.

5. Výrok III. rozsudku soudu prvního stupně nebyl odvoláním napaden a nabyl tak samostatně právní moci (§ 206 odst. 2 o. s. ř.). Nebyl tedy ani předmětem přezkumu odvolacím soudem.

6. Po provedeném dokazování dospěl soud prvního stupně k závěru, že žalobci jako objednatelé a žalovaný jako zhotovitel uzavřeli dne [datum] smlouvu o dílo, jejímž předmětem byly tesařské a pokrývačské práce na stavbě střechy rodinného domu v [obec], okres [okres]. Termín zahájení prací by stanoven na červenec 2007, dokončení na srpen 2007, cena díla byla dohodnuta na [částka] s tím, že přílohu 1) smlouvy tvoří předběžný rozpočet a úpravy smlouvy, které jsou její nedílnou součástí. Smlouva byla uzavřena v režimu obchodního zákoníku s odkazem na jeho ust. § 536 a násl. Žalobci zaplatili žalovanému zálohu na cenu díla v celkové výši [částka]. Žalovaný prováděl dílo s dalšími osobami, a to [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Stavba započala v termínu. Zpočátku nebyly mezi zhotovitelem, ostatními pracovníky a objednateli žádné konflikty, naopak spolupráce probíhala k oboustranné spokojenosti. Docházelo k podrobné a každodenní kontrole provedené práce, každá závada byla fotograficky zadokumentovaná a zhotovitelé vyzváni k opravě. Většinou se tak ihned stalo, jindy došlo k opravě později. Žalobci vznášeli na zhotovitele nové nároky, zintenzivnili během doby své výtky a nespokojenost. Stavba se tím prodlužovala, po oboustranné ústní dohodě byl posunut termín dokončení. Poslední dva měsíce, kdy žalovaný na stavbě se spolupracovníky pracoval, byly konflikty již velmi vyhrocené. Na podzim roku 2007 (říjen, listopad), když svědek [příjmení] přijel na stavbu pracovat (pracovalo se prakticky denně – 5 až 7 dní v týdnu, tehdy již byla střecha prakticky hotová, jezdilo se na dodělávky) byl ze stavby vykázán, a to ještě dříve, než začal pracovat. Ze strany žalobců mu byla opětovně vytknuta nekvalitní práce a řečeno, ať se sebere a jde pryč. Z jednání žalobců svědek [příjmení] pochopil, že ho vyhazují ze stavby a že se nemá vracet. Žalovaný tehdy na místě přítomen nebyl. Poté již na stavbě žalovaný ani nikdo z jeho spolupracovníků nepracoval. Podobným způsobem ukončili žalobci spolupráci před dokončením díla i s tesařem, který zhotovoval krov, a s [jméno] [příjmení], který pro žalobce prováděl vnitřní zednické práce, a část venkovních zednických prací. Žalobci zaslali žalovanému dopis na adresu uvedenou ve smlouvě, datovaný dnem [datum], kde uvedli, že vzhledem k tomu, že je smlouva ze strany žalovaného porušována podstatným způsobem, když dosud není dílo dokončeno, odstupují od smlouvy. Odstoupení od smlouvy bylo zasíláno jak doporučeně (dne [datum]), tak doporučeně s dodejkou (dne [datum]). Žalovaný si ani jeden z dopisů nepřevzal a oba se vrátily žalobcům. Právní zástupce žalobců zaslal žalovanému dopis ze dne [datum] s upozorněním, že žalobci odstoupili od smlouvy a vyzval ho k vyjádření, případně ke schůzce ohledně uzavření nároků ze vzájemných vztahů, jejich vypořádání, jakož i celkového vyřízení věci. Rozsah díla, který žalovaný u žalobců zhotovil na tesařských a pokrývačských pracích na stavbě střechy předmětného rodinného domu byl mezi stranami nesporný, a to v rozsahu, který stanovil znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] ve svém znaleckém posudku [číslo] 2009 ze dne [datum]. Výše bezdůvodného obohacení, tedy hodnota díla žalovaného, a to tesařských a pokrývačských prací na stavbě střechy rodinného domu v [obec], okres [okres], činí, po odečtení nákladů na opravu vad zjištěných znalci, částku [částka].

7. S takto zjištěným skutkovým stavem věci se odvolací soud zásadně ztotožňuje, neboť má oporu v provedeném dokazování a nedoznal změny ani v rámci odvolacího řízení.

8. V projednávané věci bylo již jednou věcně rozhodnuto rozsudkem soudu prvního stupně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], tak, že žaloba byla zamítnuta. V té době ještě žalovaný neuplatňoval vzájemný návrh. Tento rozsudek byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podali žalobci včasné dovolání, o kterém NS rozhodl rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], tak, že zrušil rozsudky soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že se soudy nezabývaly skutečností, že smlouva o dílo účastníků byla uzavřena dle obch. zák., když žalobci vystupovali v tomto právním vztahu jako spotřebitelé. Za těchto okolností bylo třeba posoudit, zdali v této konkrétní kauze postupovat dle obch. zák. či obč. zák. Uvedl, že podle § 262 odst. 4 obch. zák. ve vztazích podle § 261 nebo podřízených obchodnímu zákoníku dohodou podle odstavce 1 se použijí, nevyplývá-li z tohoto zákona nebo ze zvláštních právních předpisů něco jiného, ustanovení této části na obě strany; ustanovení občanského zákoníku nebo zvláštních právních předpisů o spotřebitelských smlouvách, adhezních smlouvách, zneužívajících klauzulích a jiná ustanovení směřující k ochraně spotřebitele je však třeba použít vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem. Smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinností z těchto vztahů podle občanského zákoníku a na její společné závazky se použijí ustanovení občanského zákoníku. Odkázal na judikaturu NS k ust. § 262 odst. 4 obch. zák., konkrétně rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], či ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], v nichž se konstatuje, že toto ustanovení není určeno k ochraně určitých typů smluv, ale k ochraně té strany obchodně závazkového vztahu, která není podnikatelem. Pro posouzení, zda se na určitý právní vztah použije § 262 odst. 4 obch. zák., tedy není rozhodný typ smlouvy, která tento právní vztah založila, ale postavení smluvních stran, konkrétně zda je některá ze smluvních stran nepodnikatelem, a to bez ohledu na to, zda se tento právní vztah řídí úpravou obsaženou v obch. zák. ze zákona podle jeho § 261 nebo podle dohody smluvních stran podle § 262 odst. 1 obch. zák. V rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], NS uvedl, že obsah § 262 odst. 4 části věty první za středníkem obch. zák. nelze interpretovat tak, že by snad připouštěl použití všech ustanovení občanského zákoníku lišících se od těch v zákoníku obchodním. Vždy je zapotřebí v konkrétní situaci pečlivě vážit, která norma směřuje ke skutečné ochraně nepodnikatele, přičemž ji není namístě zaměňovat s tou, jež se pro slabší stranu v daný okamžik zdá jednoduše mírnější. Výkladem § 262 odst. 4 část věty první za středníkem obch. zák. tedy nelze dospět k závěru, že odůvodňuje aplikaci jakéhokoli ustanovení, jež by mohlo být pro spotřebitele výhodnější. Takový závěr je nutno odmítnout již jen proto, že by vnášel do právních vztahů zásadní nejistotu a znamenal by též výrazný zásah do zásady rovnosti účastníků těchto vztahů (srov. rozsudek NS ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Dovolací soud uzavřel, že odvolací soud se však tím, zda dovolatelé předmětnou smlouvu o dílo uzavřeli jako podnikatelé či jako osoby, které podnikateli nejsou, vůbec nezabýval. Z odůvodnění rozsudku odvolacího soudu (stejně jako z rozsudku soudu prvního stupně) se ani nepodává, z jakých skutkových zjištění vyšel a jakými právními úvahami se řídil, když účastníky uzavřenou smlouvy o dílo posoudil podle ustanovení § 536 a násl. obch. zák. Odvolací soud se omezil na konstatování, že účastníci si při uzavření smlouvy o dílo sjednali režim obchodního zákoníku. Z obsahu spisu je přitom zřejmé, že v předmětné smlouvě o dílo jsou žalobci označeni toliko jménem, příjmením a bydlištěm, a že předmětné dílo bylo prováděno na jejich rodinném domě. Závěr odvolacího soudu, že nebyly splněny předpoklady odstoupení od smlouvy podle § 345 odst. 3, § 346 odst. 1 a § 550 obch. zák., je proto dle NS neúplný, a tudíž nesprávný, neboť odvolací soud pominul zvážit aplikaci § 262 odst. 4 obch. zák. a posoudit použití úpravy odstoupení od smlouvy v občanském zákoníku.

9. Vzhledem k tomu, že vztah účastníků (ze smlouvy o dílo uzavřené dne [datum] či z bezdůvodného obohacení) vznikl před [datum], je zapotřebí na něj zásadně aplikovat podle ust. § 3028 odst. 1 o. z. režim jednak obch. zák. a jednak obč. zák.

10. Podle § 262 odst. 1, 2 a 4 obch. zák. si strany mohou dohodnout, že jejich závazkový vztah, který nespadá pod vztahy uvedené v § 261, se řídí tímto zákonem. Jestliže taková dohoda směřuje ke zhoršení právního postavení účastníka smlouvy, který není podnikatelem, je neplatná (odst. 1). Dohoda podle odstavce 1 vyžaduje písemnou formu (odst. 2). Ve vztazích podle § 261 nebo podřízených obchodnímu zákoníku dohodou podle odstavce 1 se použijí, nevyplývá-li z tohoto zákona nebo ze zvláštních právních předpisů něco jiného, ustanovení této části na obě strany; ustanovení občanského zákoníku nebo zvláštních právních předpisů o spotřebitelských smlouvách, adhezních smlouvách, zneužívajících klauzulích a jiná ustanovení směřující k ochraně spotřebitele je však třeba použít vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem. Smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinností z těchto vztahů podle občanského zákoníku a na její společné závazky se použijí ustanovení občanského zákoníku (odst. 4).

11. Podle § 642 obč. zák. až do zhotovení díla může objednatel od smlouvy odstoupit; je však povinen zaplatit zhotoviteli částku, která připadá na práce již vykonané, pokud zhotovitel nemůže jejich výsledek použít jinak a nahradit mu účelně vynaložené náklady (odst. 1). Objednatel je oprávněn odstoupit od smlouvy i tehdy, je-li zřejmé, že dílo nebude včas hotovo nebo nebude provedeno řádně, a jestliže zhotovitel neučiní nápravu ani v poskytnuté přiměřené lhůtě (odst. 2).

12. Podle § 107 obč. zák. právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil (odst. 1). Nejpozději se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo (odst. 2). Jsou-li účastníci neplatné nebo zrušené smlouvy povinni vzájemně si vrátit vše, co podle ní dostali, přihlédne soud k námitce promlčení jen tehdy, jestliže by i druhý účastník mohl promlčení namítat (odst. 3).

13. Na tomto místě odvolací soud rekapituluje, že předmětem žaloby bylo zaplacení částky [částka] (každému ze žalobců [částka]) s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně od [datum] do zaplacení. Pokud jde o rozhodnutí NS, je třeba uvést, že dovolací soud skutkový stav, zjištěný soudem prvního stupně, resp. soudem odvolacím nehodnotí a ani hodnotit nemůže. Pouze zavazuje tyto soudy právní kvalifikací zjištěného skutku. Dle smlouvy ze dne [datum] mělo být dílo prováděno v měsících červenec a srpna 2007. Mezi účastníky je nesporné, že k dokončení díla ani k předání a převzetí díla nedošlo. Žalobci neměli na dalším provádění díla žalovaným zájem a v podstatě s ním ukončili spolupráci (ze stavby jej, resp. jeho pracovníky, vykázali).

14. Vzájemný návrh žalovaného ze dne [datum] (vznesen až po rozhodnutí dovolacím soudem) byl žalobcům doručen při jednání soudu prvního stupně dne [datum]. Žalovaný původně požadoval zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, poté svůj omezil o částku [částka] s požadovaným příslušenstvím a řízení bylo v této části soudem prvního stupně zastaveno. Žalovaný dále omezil svůj nárok ze vzájemného návrhu o částku [částka] s požadovaným příslušenstvím a řízení bylo i v této části soudem prvního stupně zastaveno. Žalovaný požaduje svým vzájemným návrhem zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Žalobci namítli promlčení nároku uplatněného vzájemným návrhem žalovaného.

15. V řízení byl proveden důkaz znaleckým posudkem Ing. [příjmení] ze dne [datum] (objednatel žalobce b)), znalce z oboru stavebnictví a ekonomika, odvětví stavby obytné, průmyslové, zemědělské, ceny a odhady nemovitostí, specializace tepelné izolace, tovární komíny. Znalec vyšel ze sdělení žalobce b) a místního šetření ze dne [datum], popsal vady díla, spároval je vždy s konkrétními fotografiemi (pořízenými znalcem při místním šetření) s tím, že vady jsou tří druhů: vady estetické, vady výrobků, vady montáže. Znalec nebyl soudem prvního stupně vyslechnut, znalecký posudek nemá doložku dle § 127a o. s. ř. V závěru znaleckého posudku popisuje znalec obecně vady a uvádí, že je bude zapotřebí opravit a odstranit. Dále uzavírá, že nekvalitně provedené klempířské a pokrývačské práce snižují tržní hodnotu celého rodinného domu a v případě jeho prodeje se tyto vady projeví zcela zásadním poklesem ceny odhadem s největší pravděpodobností o cca [částka], což je částka, se kterou znalec zároveň uvažuje na celkovou opravu střechy. Znalec dále dovozuje, že nekvalitně provedené klempířské a pokrývačské konstrukce a prvky snižují celkovou životnost rodinného domu i svou vlastní životnost a tyto konstrukce a prvky nedosáhnou své plánované životnosti 80 let. Navíc tyto vadně provedené práce již způsobují a v budoucnu budou dále způsobovat poškození dalších konstrukčních částí domu (betonové zpevněné plochy okolo domu, zatékání do zdiva zábradlí teras a odmrzání obkladů fasády apod.).

16. Po zrušení věci NS zadal soud prvního stupně znalecký posudek znalce [celé jméno znalce] (který byl vyhotoven včetně několika dodatků) s tím, aby znalec určil cenu díla (obvyklá cena) za práci a materiál k únoru 2009 ve stavu k této době, hodnotu plnění žalovaného z předmětné smlouvy o dílo v porovnání se složenou zálohou [částka], hodnotu díla vyhotoveného žalovaným vzhledem k okolnostem vyplývajícím ze smlouvy o dílo, dále aby zjistil cenu obvyklou nemovitosti v místě a čase s dílem žalovaného (přesně tak, jak jej žalovaný vytvořil) k únoru 2009, cenu obvyklou nemovitosti v místě a čase bez díla žalovaného k únoru 2009, určil, jaké byly náklady na opravu vad díla (které zanechal žalovaný) v roce 2009, vyjádřil se ke znaleckému posudku Ing. [příjmení], a vypořádal se s námitkami účastníků a odpověděl na jejich dotazy.

17. Znalec [celé jméno znalce] podal znalecký posudek včetně 3 doplnění a byl spolu se svým konzultantem [jméno] (rozpočtář) vyslechnut. Dospěl k závěru, že náklady stavby (ocenění stavebních prací provedených žalovaným) činí [částka]. Od těchto nákladů je zapotřebí odečíst náklady na odstranění vad ve výši [částka] a vychází tak částka [částka] v neprospěch žalobců. Po odečtení zaplacené zálohy ve výši [částka] pak vychází částka [částka] (v neprospěch žalovaného). Práce skončily cca ve 4/5 rozpracovanosti. Byly tam vady, které žalovaný opravoval. Následně nechali žalobci dodělat to, co tam uděláno nebylo. Dle znalce je problematická práce s (přírodní) břidlicí, žalovaný zřejmě neměl velké zkušenosti s tímto materiálem. Měla by to dělat firma, která má certifikaci od dodavatele materiálu. Žalovaný měl při místním ohledání jedinou výtku, a to, že nemohl střechu dodělat. Znalec dovodil, že celá střecha se musí přeložit, pouze asi 10 % tašek se musí vyměnit, ostatní jsou použitelné. V době, kdy byl znalec na místním šetření, do střechy nezatékalo, ale v podkroví byly vidět malby po protékání. [příjmení] [jméno] použil program [anonymizována dvě slova] pro [anonymizováno] ve [anonymizována dvě slova]), který zohledňuje i slevy pro velké firmy. Na stanovení nákladů oprav použil cenovou hladinu z roku 2017 a na náklady provedených prací pak cenovou hladinu z roku 2009.

18. Soud prvního stupně zadal revizní znalecký posudek znalecké kanceláře [právnická osoba] s tím, aby znalec odpověděl otázky, o jakou částku se žalobci obohatili dílem žalovaného, tedy jakou hodnotu by měla předmětná nemovitost v roce 2009 bez díla žalovaného a jakou hodnotu by měla s jeho dílem (přesně tak, jak jej žalovaný vytvořil), zda se odchylují závěry revizního znaleckého posudku od východisek či dílčích zjištění některého z předchozích tří znaleckých posudků jednotlivě řešící související a návazné otázky vzniklého sporu, v čem spočívá rozdíl východisek či závěrů revizního znaleckého posudku, a v čem revizní znalec shledává nesprávnost takového východiska či dílčího zjištění příslušného znaleckého posudku (Ing. [příjmení], Ing. [celé jméno znalce], znalecké kanceláře [právnická osoba]; posledně jmenovaný znalecký posudek nebyl proveden k důkazu – pozn. odvolacího soudu).

19. Znalec znalecké kanceláře [právnická osoba], provedl dne [datum] místní šetření (přítomen žalobce a), právní zástupce žalobců, znalec; právní zástupce žalovaného a žalovaný se nedostavili, ač byli obesláni), při kterém byla rovněž zhotovena fotodokumentace. Znalec při šetření zjistil, že do interiéru zatéká na 3 místech podkroví domu (z toho ani jednou ze střechy), jde o malé zatékání z obvodové stěny v místech poškození této stěny. Celkové provedení krytiny střechy je spíše nadprůměrně řemeslně provedené, některé detaily střechy domu nejsou funkčně či esteticky řešeny dobře. Znalec se vyjádřil samostatně k vadám klempířských, pokrývačských a tesařských prací, konfrontoval své závěry se závěry znaleckého posudku Ing. [příjmení] a znalce [celé jméno znalce]. Dospěl k závěru, že náklady na odstranění vad klempířských prací činí [částka] bez DPH k roku 2017, náklady na odstranění vad pokrývačských prací činí [částka] bez DPH k roku 2017, a náklady na odstranění vad tesařských prací pak [částka] bez DPH k roku 2017. Hodnotu díla bez vad stanovil na [částka] podle rozpočtu znalce [celé jméno znalce] s přičtením částky 3 % za vedlejší rozpočtové náklady ve výši [částka] bez DPH a dále částky [částka] z rozpočtu žalovaného. S odečtením částky cca [částka] za provedení západního štítu, který žalovaný neprováděl, dospěl k částce [částka] bez DPH a [částka] včetně 9 % DPH k roku 2009. Náklady na opravu vad střechy činí tedy dle znalce [částka] (32 355+10 507+9 233,70) bez DPH k roku 2017, resp. [částka] k roku 2009 (52 096 x 0,879). Celkem hodnota díla bez vad činí 660 122 včetně 9 % DPH k roku 2009. Hodnota domu žalobců se činností žalovaného zvětšila o částku [částka], o tuto částku se žalobci obohatili. Znalec dále konstatoval, že pokud snad soud prvního stupně potřebuje znát výchozí hodnotu domu po jeho dokončení, tj. včetně díla provedeného žalovaným, pak odpovídá částce [částka] k roku 2009 podle znaleckého posudku znalecké kanceláře [právnická osoba] (nebyl proveden k důkazu – pozn. odvolacího soudu), resp. bez díla žalovaného by tato hodnota byla o [částka] nižší, tedy ve výši [částka]. Při svém výslechu znalec znovu zopakoval, že za výchozí bod (pokud jde o rozsah díla provedeného žalovaným) měl znalecký posudek Ing. [příjmení]. Rozsah díla byl ostatně učiněn stranami při jednání soudu prvního stupně dne [datum] nesporným s tím, že je v podstatě dán dle znaleckého posudku Ing. [příjmení], potažmo znaleckého posudku [právnická osoba] (při místním šetření dne [datum] byli přítomni žalobce a) a právní zástupce žalobců, kteří se také v tomto směru vyjádřili).

20. Odvolací soud, vázán právním názorem NS, ve shodě se soudem prvního stupně uzavírá, že dle § 262 odst. 4 obch. zák. je v případě vztahu účastníků v projednávané věci (žalobci nepodnikatelé - spotřebitelé, žalovaný podnikatel) zapotřebí použít režimu obč. zák., konkrétně jeho ust. § 642, neboť oproti úpravě obchodního zákoníku toto ustanovení směřuje k ochraně spotřebitele (nepodnikatele), kterými žalobci dozajista v tomto smluvním vztahu byli.

21. Odvolací soud uzavírá, že postup dle § 642 odst. 2 obč. zák. není v dané kauze namístě. I když žalobci tvrdili, že odstoupili od smlouvy o dílo uzavřené se žalovaným z důvodu, že dílo nebylo provedeno řádně a včas, uvedeného ustanovení by bylo možné použít pouze v tom případě, že by žalobci jako objednatelé poskytli žalovanému jako zhotoviteli přiměřenou lhůtu k nápravě. K tomu však nedošlo, když bylo navíc prokázáno, že žalovaný a jeho spolupracovníci byli ze stavby fakticky vykázáni s tím, aby se již nevraceli, a žalobci neměli na dalším provádění díla žalovaným již zájem.

22. Namístě je tak aplikace ust. § 642 odst. 1 obč. zák., které dává žalobcům jako objednatelům možnost až do zhotovení díla od smlouvy odstoupit s tím, že jsou však povinni zaplatit zhotoviteli částku, která připadá na práce již vykonané, pokud zhotovitel nemůže jejich výsledek použít jinak. Dále jsou povinni nahradit mu účelně vynaložené náklady.

23. Dle komentářové literatury k ust. § 642 odst. 1 obč. zák.„ Objednatel má právo kdykoliv během provádění díla od smlouvy z jakéhokoliv důvodu nebo i bez uvedení důvodu odstoupit. Zrušením smlouvy před dokončením objednaného díla zanikají veškerá práva a povinnosti smluvních stran vyplývající ze smlouvy. Vzhledem k tomu, že odstoupení od smlouvy je jednostranný právní úkon adresovaný druhému účastníku smlouvy, musí být odstoupení od smlouvy zhotoviteli oznámeno (doručeno) nejpozději do zhotovení díla. Ke zrušení smlouvy dochází v okamžiku, kdy projev vůle objednatele došel zhotoviteli. Souhlas či nesouhlas zhotovitele s odstoupením nemá právní účinky. Jestliže by objednatel od smlouvy odstoupil až po dokončení díla, je povinen dílo převzít a zaplatit jeho cenu. Jakmile bylo totiž dílo zhotoveno, objednatel již nemůže využít oprávnění od smlouvy podle tohoto ustanovení odstoupit, a to bez ohledu na to, zda dílo bylo zhotoveno v době sjednané předtím nebo až po uplynutí doby, kdy mělo být podle smlouvy dokončeno. Účinným odstoupením se smlouva ruší a účastníci mají tato práva a povinnosti: 24. ; a) zhotovitel má právo, aby mu objednatel zaplatil práce již provedené, pokud výsledek práce nemůže použít jinak. Při určení výše nároku je třeba vycházet z ceny díla, přihlédnout k míře zpracovanosti, hodnotě zpracovaného materiálu apod. Podmínka, že výsledek práce nemůže být použit jinak, předpokládá, že zhotovitel rozpracované dílo nemůže použít ke zhotovení díla pro jiného objednatele, že je nelze prodat apod.; 25. ; b) zhotovitel má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů (účelně vynaložené náklady zde představují především částky vynaložené v souvislosti s odstoupením od smlouvy – cestovní a přepravní výdaje, poštovné apod., které nebyly zahrnuty do ceny díla). Na náhradu těchto nákladů má zhotovitel právo i tehdy, může-li výsledek své práce použít jinak. Vzhledem k této úpravě se nepoužijí obecná ustanovení o výši náhrady z bezdůvodného obohacení (§ 457, 458). Neuplatní se ani § 641 odst. 1, jestliže nárok zhotovitele podle tohoto ustanovení byl uspokojen zaplacením částky připadající na provedené práce, popř. jiným použitím výsledku práce.“ (srovnej [příjmení], [anonymizováno] § 642 (Odstoupení od smlouvy). In: [anonymizováno], [jméno], [příjmení], [jméno], [příjmení], [jméno], [příjmení], [jméno] a kol. Občanský zákoník I, II. 2. vydání. [nakladatelství], 2009, s. [číslo]). Dle judikatury„ Ustanovení § 642 odst. 1 obč. zák. o odstoupení od smlouvy o dílo je ustanovením speciálním, které vylučuje aplikaci obecných ustanovení o vrácení bezdůvodného obohacení“ (srovnej [spisová značka]).

24. Pokud jde o žalobní nárok, odvolací soud se shoduje se skutkovým a právním hodnocením věci soudem prvního stupně. Lze uzavřít, že rozsah díla, provedeného žalovaným na nemovitosti žalobců, je mezi účastníky nesporný s tím, že byl takto stanoven znaleckým posudkem Ing. [příjmení]. Z uvedeného rozsahu díla vycházel rovněž revizní znalecký posudek znalecké kanceláře [právnická osoba], jehož závěry považuje též odvolací soud za přesvědčivé, logické a věrohodné. Závěry tohoto znaleckého posudku obhájil znalec i při svém výslechu. Lze tak uzavřít, že celková hodnota díla, provedeného žalovaným na nemovitosti žalobců činila, po odečtení nákladů na odstranění vad, [částka] ([anonymizována dvě slova] - [anonymizována dvě slova] + 9 % DPH). Pokud žalobci zaplatili na zálohách žalovanému celkem [částka], měli by mu doplatit ještě částku [částka].

25. Pokud však jde o vzájemný návrh žalovaného, zde se odvolací soud se soudem prvního stupně neshoduje. Dle komentářové literatury k ust. § 107 odst. 3 obč. zák. (srovnej [anonymizováno], Jiří. § 107 (Promlčení práva na vydání bezdůvodného obohacení). In: [anonymizováno], [jméno], [příjmení], [jméno], [příjmení], [jméno], [příjmení], [jméno] a kol. Občanský zákoník I, II. 2. vydání. [nakladatelství], 2009, s. 611, marg. [číslo])„ Při vzájemných právech na vydání bezdůvodného obohacení u neplatné či u zrušené smlouvy (§ 457) je třeba čelit nerovnováze plynoucí z toho, že např. typicky při kupní smlouvě není vydání věci pro nepromlčitelnost vlastnického práva ohroženo uplynutím doby, zatímco právo na vydání peněžitého protiplnění promlčení podléhá. Tomuto stavu – v souladu se synallagmatickým principem ovládajícím § 457 – brání úprava výslovně stanovená § 107 odst.

3. Citované ustanovení, čelící nepřípustnému obohacení pouze jedné smluvní strany, lze však použít pouze tam, kde podle smlouvy každá ze smluvních stran (nikoliv tedy pouze jedna) něco obdržela, takže je povinna druhé smluvní straně neplatné či zrušené smlouvy vrátit to, co již obdržela. Není žádného důvodu, proč by použití § 107 odst. 3 nemělo přicházet v úvahu i v obchodněprávních vztazích, kde úprava tohoto druhu chybí (srov. § 1 odst. 2 obch. zák.)“ Byť se judikatura v tomto směru vyvíjela, dnes je již ustálená v tom směru, že i v obchodněprávních vztazích je možné, resp. bylo možné, ust. § 107 odst. 3 obč. zák. použít (srovnej rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia NS ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Odvolací soud však dospěl k závěru, že uvedené ustanovení není na projednávanou věc aplikovatelné. Odkazuje na dále citovanou judikaturu k tomuto ustanovení.„ V případě neplatné kupní smlouvy, jíž měla být převedena nemovitost, jsou plněními, která jsou si její účastníci ve smyslu § 457 obč. zák. povinni vydat, ze strany prodávajícího převod vlastnictví a ze strany kupujícího zaplacení kupní ceny. Jen k takto vymezenému plnění se vztahuje ustanovení § 107 odst. 3 obč. zák. Na námitky promlčení směřující proti nárokům jiným, byť s nároky podle § 457 obč. zák. souvisejícím (např. nárok osoby vydávající předmět bezdůvodného obohacení na náhradu nákladů, které na něj po dobu jeho užívání vynaložila), je aplikovat nelze.“ ([spisová značka]).„ Stojí-li proti sobě dvě práva na peněžité plnění, tedy dvě promlčitelná práva, ustanovení § 107 odst. 3 obč. zák. nelze použít. Tak je tomu v případě práva žalobce na vydání plnění z bezdůvodného obohacení ve výši částky poskytnuté žalobcem žalovaným na budoucí koupě domu (jež se nerealizovala), a práva žalovaných na vydání plnění z bezdůvodného obohacení spočívající v náhradě za užívání nemovitosti žalobcem.“ ([spisová značka]).„ Ustanovení § 107 odst. 3 obč. zák. o promlčení povinnosti vrátit si vzájemné plnění lze aplikovat pouze v případech, v nichž na jedné straně stojí právo vlastnické oproti jinému právu.“ ([spisová značka]). Z uvedeného je zřejmé, že aplikace ust. § 107 odst. 3 obč. zák. nepřichází v dané věci v úvahu, neboť oba nároky, jak žalobní, tak nárok uplatněný vzájemným návrhem žalovaného, jsou samostatně promlčitelné.

26. Jak již bylo konstatováno, žalovaný uplatnil svůj nárok vzájemným návrhem podáním, doručeným soudu prvního stupně dne [datum] (žalobcům bylo toto podání doručeno dne [datum]). I dle již citovaného rozhodnutí NS sp. zn. [spisová značka]„ Nejvyšší soud dospěl k závěru, že ustanovení § 107 odst. 3 obč. zák. lze aplikovat i v případě promlčení v obchodních závazkových vztazích. Komplexnost právní úpravy promlčení v obchodním zákoníku je třeba chápat v tom smyslu, že obchodní zákoník upravuje běh a délku všech promlčecích dob. V případě nároku na vrácení plnění z neplatné smlouvy se tedy neaplikuje ustanovení § 107 odst. 1 a 2 obč. zák., nýbrž ustanovení § 394 odst. 2 a § 397 obch. zák. Tím ovšem není vyloučena aplikace ustanovení § 107 odst. 3 obč. zák., neboť tento případ obchodní zákoník neupravuje (nejde totiž o otázku běhu či délky promlčecí doby). V takovém případě se pak použije ustanovení předpisu obecného, tedy zákoníku občanského. Argument komplexnosti právní úpravy promlčení v obchodním zákoníku s cílem vyloučit možnost aplikace určitých ustanovení zákoníku občanského nemůže právě s ohledem na princip speciality obchodního zákoníku vyjádřený v § 1 obch. zák. obstát. Nejvyšší soud proto tímto reviduje svůj názor vyjádřený v [spisová značka]“ 27. Podle § 387 odst. 1 obch. zák. právo se promlčí uplynutím promlčecí doby stanovené zákonem.

28. Podle § 388 odst. 1 obch. zák. promlčením právo na plnění povinnosti druhé strany nezaniká, nemůže však být přiznáno nebo uznáno soudem, jestliže povinná osoba namítne promlčení po uplynutí promlčecí doby.

29. Podle § 394 odst. 2 obch. zák. u práva na vrácení plnění uskutečněného podle neplatné smlouvy počíná promlčecí doba běžet ode dne, kdy k plnění došlo.

30. Podle § 397 obch. zák. nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba čtyři roky.

31. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný ukončil práce na díle v nemovitosti žalobců nejpozději v listopadu 2007 (§ 394 odst. 2 obch. zák.), čtyřletá promlčecí doba dle § 397 ve spojení s § 387 odst. 1 obch. zák. tak uplynula v listopadu 2011. Jestliže žalovaný uplatnil svůj nárok z bezdůvodného obohacení až v lednu 2017, je jeho nárok dozajista promlčený. Pokud žalobci vznesli (důvodnou) námitku promlčení, odvolací soud k ní dle § 388 odst. 1 obch. zák. přihlédl a shledal tak vzájemný návrh žalovaného nedůvodným.

32. Ze všech shora uvedených důvodů tedy odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v napadeném vyhovujícím výroku II. (ohledně vzájemného návrhu žalovaného) změnil podle ust. § 220 odst. 1 o. s. ř. tak, že se vzájemný návrh žalovaného, pokud se jím domáhal, aby mu žalobci zaplatili společně a nerozdílně částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, zamítá (výrok I. tohoto rozsudku). Jinak jej napadeném výroku I. podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil (výrok II. tohoto rozsudku). Písemné vyhotovení rozsudku odvolacího soudu je ve výroku I. již ve správném znění, když byla postupem podle ust. § 164 o. s. ř. provedena oprava zřejmé nesprávnosti, resp. písařské chyby, obsažené v protokolu o vyhlášení rozsudku ze dne [datum] (namísto nesprávného slova„ žalovaní“ správně„ žalobci“).

33. Vzhledem k tomu, že došlo k částečné změně rozsudku soudu prvního stupně, rozhodl odvolací soud ve smyslu ust. § 224 odst. 2 o. s. ř. výrokem III. a IV. tohoto rozsudku i o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně ve vztahu mezi účastníky, a to dle § 142 odst. 2 o. s. ř. V daném případě se jedná o dva samostatné nároky, a to 1) nárok uplatněný žalobou a 2) nárok uplatněný žalovaným vzájemným návrhem. U každé věci (tj. ve vztahu ke každé jednotlivé věci) je tak třeba samostatně posoudit míru úspěchu a neúspěchu účastníků (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]).

34. Předmětem řízení před soudem prvního stupně, pokud jde o žalobu, byla částka [částka] s příslušenstvím. V tomto řízení měl žalovaný plný úspěch a žalobci plný neúspěch, neboť žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta. Žalovaný má tak vůči žalobcům právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně v plném rozsahu dle § 142 odst. 1 o. s. ř.

35. Pokud jde o vzájemný návrh žalovaného, tam předmět řízení tvořila částka celkem [částka], postupně ponížená na částku [částka], resp. [částka]. V tomto řízení měli plný úspěch žalobci (i vzájemný návrh žalovaného byl v plném rozsahu zamítnut) a náleží jim proto právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně vůči žalovanému dle § 142 odst. 1 o. s. ř.

36. Náklady řízení žalobkyně před soudem prvního stupně v řízení o žalobě tvoří odměna právního zástupce žalovaného za celkem 33 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis vyjádření k žalobě včetně podání odporu proti platebnímu rozkazu, sepis vyjádření ze dne [datum], [datum], sepis k vyjádření k odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně ze dne [datum], vyjádření k dovolání ze dne [datum], podání vzájemného návrhu žalovaného ze dne [datum], vyjádření ke znaleckému posudku ze dne [datum], vyjádření k doplnění znaleckého posudku ze dne [datum], vyjádření k doplnění znaleckého posudku včetně odvolání proti znalečnému ze dne [datum], částečné zpětvzetí vzájemného návrhu ze dne [datum], vyjádření k doplnění znaleckého posudku ze dne [datum], vyjádření k reviznímu znaleckému posudku ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], dále pak účast při jednání soudu prvního stupně dne [datum], [datum], [datum] – trvalo déle než 2 hodiny, tj. 2 úkony, [datum] - trvalo déle než 2 hodiny, tj. 2 úkony, [datum], [datum], jednání odvolacího soudu dne [datum], jednání soudu prvního stupně dne [datum], [datum], [datum] – trvalo déle než 2 hodiny, tj. 2 úkony, [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]), vše dle § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen„ AT“), při hodnotě [částka] za úkon dle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 6. AT (tarifní hodnota [částka]), tj. [částka], 33 režijních paušálů po [částka] dle § 13 odst. 4 AT, tj. [částka], celkem tedy [částka].

37. Pokud jde o náklady řízení před soudem prvního stupně v řízení o vzájemném návrhu, ty tvoří odměna právního zástupce žalobců za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, účast při jednání soudu prvního stupně dne [datum]) při hodnotě [částka] za úkon právní služby dle § 8 odst. 1 ve spojení s [ustanovení pr. předpisu] (tarifní hodnota [částka]), dále odměna za 6 úkonů právní služby (vyjádření k vzájemnému návrhu ze dne [datum], vyjádření ke znaleckému posudku ze dne [datum], vyjádření k doplnění znaleckého posudku ze dne [datum], účast při jednání soudu prvního stupně dne [datum] a [datum] – trvalo déle než 2 hodiny, tj. 2 úkony) při hodnotě [částka] za úkon právní služby dle § 8 odst. 1 ve spojení s [ustanovení pr. předpisu] (tarifní hodnota [částka]), a odměna za 11 úkonů právní služby (vyjádření ke znaleckému posudku ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření k reviznímu znaleckému posudku ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast při jednání soudu prvního stupně dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]) při hodnotě [částka] za úkon právní služby dle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 5. AT (tarifní hodnota [částka]), tj. celkem [částka] ([anonymizována čtyři slova]), 19 režijních paušálů po [částka] dle [ustanovení pr. předpisu], tj. [částka], zálohy na znalečné v částce [částka], celkem tedy [částka]. Pro úplnost pak odvolací soud konstatuje, že pokud jde o žalobci zaplacené soudní poplatky za žalobu ([částka]), první odvolací řízení ([částka]) a dovolací řízení ([částka]), ty se týkaly pouze řízení o žalobě, nikoliv řízení o vzájemném návrhu (v době jejich zaplacení ani nebylo řízení o vzájemném návrhu žalovaného ještě zahájeno a vedeno). Záloha na provedení důkazu znaleckým posudkem v celkové výši [částka], zaplacená žalobci, byla pak zohledněna pouze z , neboť uvedený důkaz se týkal jak řízení o žalobě, tak řízení o vzájemném návrhu žalovaného.

38. Lhůta k plnění byla stanovena v délce tří dnů dle § 160 odst. 1 o. s. ř., platební místo nákladů řízení pak k rukám právních zástupců oprávněných účastníků, neboť se jedná o advokáty (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

39. Nově bylo rozhodnuto i o náhradě nákladů řízení státu, a to výrokem V. tohoto rozsudku. Tyto náklady tvoří znalečné v celkové výši [částka], vyplacené z rozpočtových prostředků soudu prvního stupně. Uvedené náklady se pak vztahovaly jak k řízení o žalobě, tak k řízení o vzájemném návrhu žalovaného. Při porovnání jednotlivých předmětů řízení lze uzavřít, že úspěch žalobců v řízení činil 51 % ([částka]), úspěch žalovaného pak 49 % ([částka]). Dle § 148 odst. 1 o. s. ř. jsou tak žalobci povinni zaplatit České republice na účet soudu prvního stupně náhradu nákladů [částka] (49 %) a žalovaný [částka] (51 %), to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

40. V případě náhrady nákladů odvolacího řízení o žalobě (viz výrok VI. tohoto rozsudku) byla předmětem částka [částka] s příslušenstvím (napadený zamítavý výrok I. rozsudku soudu prvního stupně). Žalovaný měl úspěch 100 %, neboť výrok I. rozsudku soudu prvního stupně byl potvrzen. Žalovaný má tedy vůči žalobcům v řízení o žalobě nárok na plnou náhradu nákladů odvolacího řízení dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. Tyto náklady tvoří odměna právního zástupce žalovaného za celkem 2 úkony právní služby (sepis vyjádření k odvolání, účast při jednání odvolacího soudu dne [datum]) po [částka] dle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 6. AT (tarifní hodnota [částka]), tj. [částka], 2 režijní paušály po [částka] dle § 13 odst. 4 AT, tj. [částka], celkem tedy [částka].

41. Předmětem odvolacího řízení v případě vzájemného návrhu (viz výrok VII. tohoto rozsudku) byla částka [částka] (napadený vyhovující výrok II. rozsudku soudu prvního stupně). V tomto řízení měli plný procesní úspěch žalobci a náleží jim tedy vůči žalovanému dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů odvolacího řízení v plném rozsahu. Tyto náklady tvoří odměna právního zástupce žalobců za celkem 2 úkony právní služby (sepis odvolání, účast při jednání odvolacího soudu dne [datum]) při hodnotě [částka] za úkon právní služby dle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 5. AT (tarifní hodnota [částka]), tj. [částka], 2 režijní paušály po [částka] dle § 13 odst. 4 AT, tj. [částka], a zaplacený soudní poplatek za odvolání ve výši [částka], celkem tedy [částka].

42. Lhůta k plnění přiznaných nákladů odvolacího řízení byla stanovena rovněž v délce tří dnů dle § 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo těchto nákladů určeno k rukám právních zástupců účastníků vzhledem k tomu, že se jedná o advokáty (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení