21 C 39/2018 - 318

Rubrum

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Břízovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], IČO [IČO žalobce] se sídlem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] se sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] se sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] se sídlem [Adresa advokáta B] o 250 000 Kč s přísl. takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 53 060 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 53 060 Kč od 24. 10. 2017 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 196 940 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 196 940 Kč od 24. 10. 2017 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v [adresa] na nákladech řízení státu částku ve výši 12 201,67 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v [adresa] na nákladech řízení státu částku ve výši 4 364,05 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení 250 000 Kč s příslušenstvím z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. [jméno FO] mělo žalované vzniknout neoprávněným užíváním konkrétně specifikovaných movitých věcí ve vlastnictví žalobce. Žalobce popsal, že je společně s [jméno FO]. [jméno FO] (dále jen „[jméno FO]. [jméno FO]“) společníkem ve spol. [právnická osoba]., která původně provozovala [Anonymizováno] výrobu v objektech č. p. [Anonymizováno] a na přilehlých nemovitostech v k. ú. [adresa]. Žalobce a [jméno FO]. [jméno FO] byli také původně podílovými spoluvlastníky pozemků, na kterých byla [Anonymizováno] provozována. Na základě rozsudku Okresního soudu v [adresa] ze dne 16. 11. 2016, č. j. [spisová značka], a usnesení Krajského soudu v Brně, pobočky v [adresa] ze dne 30. 3. 2017, č. j. Co [Anonymizováno][Anonymizováno]311, se však výlučným vlastníkem objektu [Anonymizováno] (specifikovaných nemovitostí) stal [jméno FO]. [jméno FO]. Po zrušení jejich podílového spoluvlastnictví zůstaly v areálu [Anonymizováno] věci, které žalobce koupil na základě smlouvy ze dne 28. 1. 2014 od prodávající společnosti [právnická osoba]. a které žalovaná neoprávněně užívala. Konkrétně se jedná o: 1. [Anonymizováno] [Anonymizováno] 1 ks 28. vrtačka radiální 1 ks 2. [Anonymizováno] 2 ks 29. [Anonymizováno] 1 ks 3. [Anonymizováno] 1 ks 30. [Anonymizováno] 1 ks 4. [Anonymizováno] 1 ks 31. [Anonymizováno] 1 ks 5[Anonymizováno] 1 ks 32. [Anonymizováno] 1 ks 6. [Anonymizováno] 2 ks 33. [Anonymizováno] 1 ks 7. [Anonymizováno] 1 ks 34. [Anonymizováno] 1 ks 8. [Anonymizováno] 12 ks 35. [Anonymizováno] 1 ks 9. [Anonymizováno] 1 ks 36. [Anonymizováno] 1 ks 10. [Anonymizováno] 10 ks 37. [Anonymizováno] 1 ks [Anonymizováno] [Anonymizováno] 1 ks 38. [Anonymizováno] 1 ks 12. [Anonymizováno] 1 ks 39. [Anonymizováno] 1 ks 13. [Anonymizováno] 1 ks 40. [Anonymizováno] 1 ks 14. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] 1 ks 41. [Anonymizováno] 16 ks 15. [Anonymizováno] 1 ks 42. [Anonymizováno] 5 ks 16. [Anonymizováno] 1 ks 43. [Anonymizováno] 1 ks 17. [Anonymizováno] 30 ks 44. [Anonymizováno] 1 ks 18. [Anonymizováno] 1 ks 45. [Anonymizováno] 1 ks 19. [Anonymizováno] 1 ks 46. [Anonymizováno] 2 ks 20. [Anonymizováno] 1 ks 47. [Anonymizováno] 10 ks 21. [Anonymizováno] 1 ks 48. [Anonymizováno] [Anonymizováno] 1 ks 22. [Anonymizováno] ruční 1 ks 49. [Anonymizováno] 1 ks 23. [Anonymizováno] 1 ks 50. [Anonymizováno] 2 ks 24. [Anonymizováno] 1 ks 51. [Anonymizováno] 1 ks 25. [Anonymizováno] 1 ks 52. [Anonymizováno] 1 ks 26. [Anonymizováno] 1 ks 53. [Anonymizováno] 1 ks 27. [Anonymizováno] 1 ks Žalobce dále popsal, že společnost [právnická osoba]. ukončila [Anonymizováno] výrobu koncem roku 2013 v důsledku předběžného opatření nařízeného na návrh [jméno FO]. [Anonymizováno], jímž byla uložena povinnost zdržet se užívání [Anonymizováno]. Po vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem se žalobce pokoušel vyřešit otázku strojního a technologického vybavení [Anonymizováno] (to se v areálu [Anonymizováno] nacházelo již dříve, ještě než jej koupil sám žalobce), ale neúspěšně. Později žalobce zjistil, že [jméno FO]. [jméno FO] založil novou společnost – [Jméno žalované]. (žalovanou), prostřednictvím které obnovil [Anonymizováno] výrobu v původních objektech. Žalovaná přitom užívala shora označené věci ve vlastnictví žalobce, žalobce proto požadoval uhradit za užívání jeho věcí částku ve výši 250 000 Kč, a to za období od 1. 6. 2017 (kdy žalovaná obnovila [Anonymizováno] výrobu a bez souhlasu žalobce užívala shora vymezené věci) do 15. 8. 2017 (kdy žalobce uvedené věci prodal novému vlastníku – společnosti [právnická osoba].). Požadovanou částku považoval žalobce za adekvátní, a to i s ohledem na skutečnost, že žalovaná užívané věci znovu nakoupila od společnosti [právnická osoba]. za cenu, ve které bylo zohledněno užívání věcí od 15. 8. 2017 do 31. 10. 2017 (tj. za stejně dlouhé období, za jaké žalobce požadoval vydání bezdůvodného obohacení). Žalobce vyzval žalovanou dopisem ze dne 13. 10. 2017 k vydání bezdůvodného obohacení, které mělo žalované vzniknout v důsledku užívání shora uvedených věcí, a to do 23. 10. 2017. Žalovaná na tuto výzvu písemně zareagovala, ale bezdůvodné obohacení žalobci nevydala. V reakci na vyjádření žalované žalobce znovu zdůraznil, že potřeba užívání všech věcí ke [Anonymizováno] výrobě vyplývá z kupní smlouvy ze dne 7. 11. 2017, kterou uzavřela žalovaná se společností [právnická osoba]. a na základě které znovu nakoupila věci, které podle svého tvrzení neužívala.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě nejprve rozporovala aktivní legitimaci žalobce s tvrzením, že žalobce nebyl v rozhodné době vlastníkem uvedených věcí. Smlouva ze dne 10. 5. 2011, na základě které měla věci nabýt [právnická osoba]. původně od společnosti [právnická osoba]. (v době, kdy [jméno FO]. [jméno FO] byl protiprávně vyloučen z podílu na vedení společnosti), totiž byla podle žalované absolutně neplatná (fakticky šlo o převod podniku, ke kterému nebyl udělen souhlas valné hromady). Ani žalobce tak nemohl uvedené věci nabýt, neboť je nenabyl ani předchozí vlastník. Dále žalovaná namítala, že užívala pouze část uvedených věcí [č. 1, 2 (2 ks), 3-5, 8 (2 ks), 10 (2 ks), 16, 17 (2 ks), 28, 42 (2 ks), 50 (2 ks), 51-53]. Ostatní věci neužívala. K [Anonymizováno] (č. [hodnota]) žalovaná uvedla, že jde o součást [Anonymizováno] ve vlastnictví [jméno FO]. [jméno FO], kterou nabyl na základě kupní smlouvy ze dne 30. 6. 2013. Tyto námitky žalovaná zopakovala i ve svém podání ze dne 2. 10. 2018 a k [Anonymizováno] zdůraznila, že společnost [právnická osoba]. trvala na jeho uvedení ve smlouvě, což ale nemá vliv na posouzení otázky, zda byl žalobce jeho vlastníkem. V dalším podání ze dne 22. 3. 2019 však žalovaná změnila své stanovisko k věci a nadále již aktivní legitimaci žalobce nerozporovala. Žalovaná dále zrekapitulovala počátek spolupráce [jméno FO]. [jméno FO] s žalobcem a zdůraznila, že vybavení [Anonymizováno] bylo původně pořizováno společností [právnická osoba]., která později vybavení prodala společnosti [právnická osoba]., od které jej koupil žalobce. Rozvedla své tvrzení, že celý areál [Anonymizováno] tvoří funkční celek, který byl vybudován a uspořádán tak, aby v něm byla provozována [Anonymizováno] výroba. Proto podle žalované nelze přihlížet ke kupním smlouvám, pokud jde o věci č. 3-5, 7, 9, 16, 18-19, 23-28, 31, 33, 35-42, 44-46, 53, neboť všechny tyto věci byly od zakoupení pevně zabudovány do areálu [Anonymizováno], příp. pevně připojeny na vybudované rozvody. Bez tohoto technologického vybavení nelze areál [Anonymizováno] provozovat a jeho odstraněním by byl areál znehodnocen. Vlastníkem uvedených věcí proto byl v rozhodném období vlastník areálu [Anonymizováno] (nemovitostí, na nichž jsou [Anonymizováno] provozovány), tj. [jméno FO]. [jméno FO]. Za této situace žalovaná zpochybňovala účinky kupních smluv ve vztahu ke zbylému technologickému vybavení, které bylo vždy ve smlouvách charakterizováno jako soubor movitých věcí.

3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

4. Z kupní smlouvy ze dne 10. 5. 2011, uzavřené mezi [právnická osoba]. jako prodávajícím a [právnická osoba]. jako kupujícím soud zjistil, že společnost [právnická osoba]. se s kupujícím dohodla na prodeji věcí vymezených v příloze č. 1 této smlouvy za cenu 1 625 318 Kč (bez DPH).

5. Z kupní smlouvy ze dne 28. 1. 2014, uzavřené mezi [právnická osoba]. jako prodávající a žalobcem jako kupujícím, a přílohy č. 1 k této smlouvě soud zjistil, že žalobce se s [právnická osoba]. dohodl na koupi věcí vymezených v bodě 1. tohoto rozsudku za celkovou cenu 1 583 318 Kč (bez DPH).

6. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalobce je společně s [jméno FO]. [jméno FO] společníkem ve společnost [právnická osoba]., každý s podílem 50 %. Dále bylo z výpisu z obchodního rejstříku zjištěno, že žalovaná byla do obchodního rejstříku zapsána [datum]; jejím jednatelem je [jméno FO]. [jméno FO] a společníky žalované [jméno FO]. [jméno FO] a společnost [Anonymizováno], každý s podílem 50 %.

7. Z internetových stránek žalované ke dni 8. 1. 2018 soud zjistil, že žalovaná zahájila provoz [Anonymizováno] dne 1. 6. 2017.

8. Z kupní smlouvy uzavřené dne 11. 7. 2017 a z předávacího protokolu k této smlouvě ze dne 15. 8. 2017 soud zjistil, že žalobce se dohodl se společností [právnická osoba]. na prodeji věcí vymezených v bodě 1. tohoto rozsudku za cenu 1 667 322 Kč (bez DPH). Z přílohy k této smlouvě – znaleckého posudku č. [hodnota]-26/11 vypracovaného znalcem [tituly před jménem] [jméno FO]. [jméno FO]. [jméno FO] soud zjistil, že znalec vyčíslil obvyklou cenu movitého majetku – účelového souboru strojů, zařízení a výbavy technologie na ruční výrobu skla (celkový počet 51 tabulkových položek) společnosti [právnická osoba]. ke dni 19. 4. 2011 částkou 2 784 690 Kč.

9. Z výzvy ze dne 13. 10. 2017 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 250 000 Kč (bez DPH) za užívání vymezených věcí ve lhůtě do 23. 10. 2017.

10. Z kupní smlouvy uzavřené dne 7. 11. 2017 soud zjistil, že žalovaná se se společností [právnická osoba]. dohodla na nákupu věcí č. 1-8, 10-12, 16-23, 26-28, 33, 36-37, 44 a 49-53. Strany této smlouvy se také dohodly, že celková cena 1 158 500 Kč (bez DPH) zahrnuje také užívání předmětu smlouvy za období od 15. 8. 2017 do 31. 10. 2017. Ze souhlasu s odvozem movitých věcí ze dne 10. 10. 2017 navazujícího na uzavřenou kupní smlouvu soud zjistil, že společnost [právnická osoba]

11. Z e-mailu ze dne 2. 11. 2015 soud zjistil, že žalovaná navrhla žalobci odkoupení funkčního technologického vybavení za cenu stanovenou podle znaleckého posudku.

12. Ohledáním na místě samém v areálu objektu „[právnická osoba] v [Anonymizováno]“ dne 18. 4. 2019 bylo zjištěno, že některé z věcí, která žalovaná považovala za součást nemovitých věcí, byly z objektu demontovány a odvezeny společností [právnická osoba]., namísto těchto věcí byly pořízeny nové. V hlavní hale s [Anonymizováno] se nacházela [Anonymizováno], která byla připojena do elektrické sítě a propojena ovládacím panelem ve vedlejší místnosti. Po větší části délky haly se nacházela [Anonymizováno], která byla napojena na plyn, do rozvodné sítě, na ventilátor, jedná se o [Anonymizováno] s [Anonymizováno]. Dále se v hale nacházely [Anonymizováno], ke kterým byl připojen [Anonymizováno]. V další místnosti se nacházel [Anonymizováno] [Anonymizováno] 20 a další vybavení. Ve vedlejší budově (z její vnější strany) bylo umístěno [Anonymizováno]. Velké stroje byly zapojeny do elektrické sítě, přišroubovány k betonové podlaze, některé stály na betonových patkách. V samostatné místnosti se nacházela technologie pro výrobu [Anonymizováno], která byla napojena na elektrickou energii; v zemi byl vybudován odvodní kanál, ze stropu pak [Anonymizováno], která ústila o patro výše, kde byla [Anonymizováno]. V další místnosti byla [Anonymizováno]. V centrální hale s pecemi se nacházela malá místnost – [Anonymizováno], ve které byla na stropě umístěna [Anonymizováno] (její druhá část byla umístěna zvenku na budově).

13. Ze znaleckého posudku č. ZP [Anonymizováno], vypracovaného [jméno FO]. [jméno FO], znalcem pro odvětví strojírenství všeobecné, a pro obor ekonomika, odvětví ceny a odhady, soud zjistil následující skutečnosti. Věci č. 3, 4, 9, 16, 19, 23, 26, 28, 31, 37, 41 a 42 (u kterých žalovaná namítala, že jde o součásti nemovitostí) jsou umístěny v areálu [Anonymizováno] a jsou připojeny elektrickým vodičem k rozvodné síti (některé z nich pevně, jiné prostřednictvím zástrčky). Některé z uvedených věcí jsou také pevně připojeny k podlaze prostřednictvím betonových patek, ocelových šroubů, jiné jsou postaveny na zemi bez kotvení. Všechny tyto věci lze odpojit od dodávky elektrické energie (a dalších energií) a přemístit je na jiné místo bez vlivu na jejich funkčnost. V případě [Anonymizováno] (č. 5) soud ze znaleckého posudku zjistil, že tuto [Anonymizováno] lze odpojit od dodávky elektrické energie, tlakového vzduchu a zemního plynu, ale nelze ji přemístit na jiné místo bez vlivu na její funkčnost. Pro případnou demontáž by musela být vybourána ohnivzdorná vyzdívka, bez níž není [Anonymizováno] funkční. Také v případě [Anonymizováno] (č. 18) soud zjistil, že jej lze odpojit od dodávky vzduchu, ale nelze jej odpojit bez rozbourání [Anonymizováno]. [Anonymizováno] představuje část [Anonymizováno], kterou bez něj nelze provozovat. Pokud jde o výrobní technologii [Anonymizováno] (č. 36), k té soud zjistil, že je na podlaze pevně připojena elektrickým vodičem k rozvodné síti. Její rám je nerozebíratelný a je zabetonován v podlaze. Lis lze odpojit od dodávky energie, ale jeho rám bez rozřezání a demontáže dalších prvků technologie nelze přemístit na jiné místo bez vlivu na jeho funkčnost. Ve vztahu k [Anonymizováno] (č. 44) soud zjistil, že toto zařízení lze sice odpojit od rozvodů odpadní vody, ale nelze ho přemístit mimo místnost, ve které je instalována, aniž by došlo ke zvětšení otvoru vchodu místnosti, ve které je instalována. [Anonymizováno] této [Anonymizováno] nelze demontovat bez jejího rozřezání, v důsledku čehož by nebyla nádrž funkční. Ve vztahu ke dvěma [Anonymizováno] (č. 7 a 33) soud ze znaleckého posudku zjistil, že toto [Anonymizováno] lze odpojit od dodávky elektrické energie a přemístit je na jiné místo bez vlivu na jejich funkčnost, stejně jako [Anonymizováno] (č. 53) umístěnou ve [Anonymizováno]. Tato skutková zjištění vyplynula také z výslechu znalce [jméno FO]. [jméno FO] při jednání dne [datum]. K dalším věcem, u kterých žalovaná namítala, že jde o součásti nemovitosti – [Anonymizováno] (č. 24, 25, 27, 35, 38, 39, 40, 45 a 46) soud ze znaleckého posudku neučinil žádná skutková zjištění, neboť při zpracování posudku znalcem nebyly tyto stroje a zařízení na místě prohlídky.

14. Z výslechu znalce [jméno FO], znalce z oboru strojírenství všeobecné, soud zjistil, že [Anonymizováno] (č. 7 a 33) se dá samostatně použít, ale samostatně se nepůjčuje. Toto zařízení se používá v [Anonymizováno], jde o část [Anonymizováno], bez které není zajištěna bezpečnost práce. Bez zajištění [Anonymizováno] by se zaměstnanci nadýchali zplodin. Jde o zařízení, které se používá k [Anonymizováno] (při [Anonymizováno]). Ve vztahu k [Anonymizováno] [Anonymizováno] (č. 18) soud z výslechu tohoto znalce zjistil, že většinou se jedná o součást [Anonymizováno] (dochází k výměně vzduchu, čímž se šetří energie). Znalec dále shodně se znalcem [jméno FO] uvedl, že tavící [Anonymizováno] nemůže fungovat bez [Anonymizováno] – konstrukčně musí mít [Anonymizováno] Také u [Anonymizováno] (č. 44) znalec fakticky potvrdil, že bez této [Anonymizováno] nemůže provoz [Anonymizováno] fungovat – znečištěná voda by ucpala kanalizaci[Anonymizováno]

15. Z výslechu svědka [jméno FO], spolupracovníka spol. [právnická osoba]., soud zjistil, že většina věcí, za jejichž užívání žalobce požadoval bezdůvodné obohacení, byla užívána v areálu [Anonymizováno] v [Anonymizováno]. V areálu byla používána také [Anonymizováno] (č. 53), bez jejího užívání by nemohli [Anonymizováno] ve [Anonymizováno] existovat. Soud také zjistil, že ve [Anonymizováno] byly používány [Anonymizováno] (č. 51) a [Anonymizováno] (č. 52). Ve vztahu k [Anonymizováno] (č. 5) soud z výslechu svědka [jméno FO] zjistil, že rozložení této [Anonymizováno] a instalace nové by trvala cca 14 dnů až měsíc.

16. Z kolaudačního rozhodnutí ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], soud zjistil, že příslušný stavební úřad povolil užívání stavby – výrobní objekt pro výrobu [Anonymizováno] a zařízení pro [Anonymizováno] průmysl na pozemku p. č. [Anonymizováno] k. ú. [adresa] za účelem výroby [Anonymizováno] a zařízení pro [Anonymizováno] průmysl. Z kolaudačního rozhodnutí ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], soud zjistil, že příslušný stavební úřad povolil užívání [Anonymizováno] [Anonymizováno] na pozemku p. č. st[Anonymizováno] v k. ú. [adresa] obsahující v 1. nadzemním podlaží vstupní prostory, výstavní prodejnu [Anonymizováno], sociální zázemí pro zaměstnance a veřejnost, kotelnu, sklady, v 2. nadzemním podlaží kanceláře, archiv, sklad, sociální zázemí pro zaměstnance, halu, komunikační prostory; dále přípojky vodovodní, elektrickou, plynovodní, komunikační a zpevněné plochy na pozemku p. č. [Anonymizováno]. [adresa]. Z kolaudačního rozhodnutí ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] z přiloženého záznamu o ústním jednání a místním šetření soud zjistil, že příslušný stavební úřad povolil užívání technologického zařízení pro výrobu [Anonymizováno] nadzemním podlaží provozního objektu na pozemku p. č. st. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obsahující [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Za tím účelem stanovil v kolaudačním rozhodnutí konkrétní podmínky užívání stavby.

17. Z dosud provedeného dokazování vyplynulo, že areál [Anonymizováno] (nemovitost, ve kterých je sklárna provozována) je provozován za účelem [Anonymizováno] výroby. Tento areál nemůže fungovat bez zařízení č. 5 ([Anonymizováno]), č. 7 a 33 ([Anonymizováno]), č. 18 ([Anonymizováno]), č. [hodnota] ([Anonymizováno]), č. [hodnota] ([Anonymizováno] vod) a č. [hodnota] ([Anonymizováno]). Tato skutková zjištění vyplynula především z výslechů dvou znalců – [jméno FO]. [jméno FO] a [jméno FO] a svědka [jméno FO]. Pokud jde o [Anonymizováno] k ní znalec [jméno FO] výslovně uvedl, že [Anonymizováno] sice lze odpojit od dodávky elektrické energie, tlakového vzduchu a zemního plynu, ale nelze ji přemístit na jiné místo bez vlivu na funkčnost. Pro případnou demontáž by musela být vybourána [Anonymizováno], bez níž není [Anonymizováno] funkční, došlo by tím tedy ke znehodnocení samotné [Anonymizováno] a v důsledku jejího vybourání také samotné nemovitosti, s níž je spojena. Stejně tak svědek [jméno FO] potvrdil, že jen samotné rozložení [Anonymizováno] by trvalo cca 14 dnů až měsíc, čímž by byla funkčnost celé [Anonymizováno] významně zasažena. Rovněž u technologie pro výrobu [Anonymizováno] znalec [jméno FO] uvedl, že toto zařízení nelze bez rozřezání a demontáže dalších prvků technologie přemístit na jiné místo bez vlivu na funkčnost. [jméno FO] potvrdilo také ohledání na místě samém, při kterém bylo zřejmé, že toto zařízení zasahuje fakticky do dvou pater nemovitosti a je s ní pevně spojeno. Pokud jde o [Anonymizováno], k němu oba znalci shodně uvedli, že bez něj nemůže fungovat [Anonymizováno] ([Anonymizováno] tedy musí mít [Anonymizováno], jeho odstraněním dojde ke znehodnocení [Anonymizováno]). Stejně tak u [Anonymizováno] oba znalci shodně uvedli, že ji nelze přemístit mimo prostor, ve kterém je instalována, bez poškození – a to [Anonymizováno] samotné ([Anonymizováno] nelze demontovat bez jejího rozřezání), i nemovitosti, ve které je umístěna (s ohledem na její rozměry by musel být vybourán vchod do místnosti, kde je [Anonymizováno] usazena, což představuje narušení obvodového pláště budovy). Znalec [jméno FO] také výslovně uvedl, že bez [Anonymizováno] by znečištěná voda ucpala kanalizaci, čímž by opět došlo k poškození nemovitosti a významnému omezení její funkčnosti. I v případě dvou [Anonymizováno] z provedeného dokazování vyplynulo, že bez těchto zařízení nemůže nemovitost ke svému účelu fungovat. Přestože znalec [jméno FO]. [jméno FO] uvedl, že tato [Anonymizováno] lze odpojit od dodávky elektrické energie a přemístit je na jiné místo bez vlivu na jejich funkčnost, fakticky jde o zařízení pro [Anonymizováno] jako takovou zcela nezbytná. Znalec [jméno FO] totiž uvedl, že jde o část [Anonymizováno], bez níž nemůže být zajištěna bezpečnost práce. Bez zajištění správného [Anonymizováno] by se v místnosti hromadily zplodiny, které by ohrožovaly zaměstnance [Anonymizováno] (podle znalce by se ve vzduchu hromadil [Anonymizováno]). Tyto závěry obou znalců nejsou ve vzájemném rozporu; znalec [jméno FO] uvedl toliko to, že samotné zařízení lze odpojit a přemístit jinam bez vlivu na jeho funkčnost, pro chod [Anonymizováno] jako takové jde však z hlediska funkčnosti o zařízení zcela nezbytné (tuto nutnou potřebu z hlediska fungování provozu [Anonymizováno] přímo znalec [jméno FO] nehodnotil). Nutnost [Anonymizováno] však jasně vyplynula z výslechu znalce [jméno FO]. Obdobný význam má v nemovitosti, v níž je provozována [Anonymizováno], také [Anonymizováno]. Byť [jméno FO]. [jméno FO] uvedl, že i toto zařízení lze přemístit na jiné místo bez vlivu na jeho funkčnost, z hlediska nemovitosti, ve které je provozována [Anonymizováno] výroba, a konkrétně pak místnosti označované jako [Anonymizováno], je samotná [Anonymizováno] stěžejní. Pro správné fungování všech přístrojů a jejich řízení, jakož i pro přítomnost osoby zajišťující obsluhu [Anonymizováno], je [Anonymizováno] nezbytná. To ostatně výslovně uvedl svědek [jméno FO]. Užívání areálu [Anonymizováno] (nemovitosti, ve které je [Anonymizováno] provozována) bez zařízení č. 5, 7 a 33, 18, 36, 44 a 53 by tak bylo zásadně funkčně ochromeno. Povaha nemovitosti využívané jako [Anonymizováno] je dána mj. těmito zabudovanými stroji a zařízeními, která zabezpečují její základní funkční vlastnosti. S tímto zjištěním pak korespondují také vydaná kolaudační rozhodnutí, kterými bylo užívání nemovitostí za účelem provozu [Anonymizováno] povoleno. Stejně tak vyplynula tato zjištění z ohledání na místě samém, na němž byl přítomen žalobce, zástupce žalované i znalec [jméno FO]. [jméno FO]. Během tohoto ohledání byl soudu popsán provoz [Anonymizováno] a zařízení nacházející se v daných objektech, včetně významu jednotlivých zařízení pro samotný provoz.

18. V případě ostatních zařízení vyjmenovaných v bodě 1. tohoto rozsudku z provedeného dokazování naopak vyplynulo, že tyto věci, resp. jejich odpojení a případné přemístění z nemovitosti nebude mít zásadní vliv na nemovitosti a jejich užívání ke [Anonymizováno] výrobě. Ostatně, věci č. 24, 25, 27, 35, 38, 39, 40, 45 a 46 nebyly již v době prohlídky znalcem v areálu [Anonymizováno] přítomny, bez komplikací byly odvezeny a chod samotné [Anonymizováno] a nemovitost jako takovou jejich přemístění nijak nepoškodilo. U zbylých věcí pak znalec [jméno FO] dospěl k závěru, že i přes ukotvení těchto zařízení např. betonovými patkami či pevným připojením k rozvodů el. energie lze tato zařízení demontovat a přemístit bez vlivu na funkčnost.

19. Pokud jde o další provedené dokazování, ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno] dne 14. 4. 2020, vypracovaného [jméno FO]. [jméno FO] (znalcem v oboru strojírenství, odvětví strojírenství všeobecné, a oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady), bylo zjištěno, že znalec stanovil obvyklou cenu nájemného za období od 1. 6. 2017 do 15. 8. 2017 u zařízení č. 1-4, 6, 8-17, 19-32, 34-35, 37-43, 45-49 celkem částkou 50 530 Kč. Z doplnění znaleckého posudku č. [Anonymizováno] ze dne 26. 5. 2023 [jméno FO]. [jméno FO] soud zjistil, že znalec stanovil obvyklou cenu nájemného za období od 1. 6. 2017 do 15. 8. 2017 u zbylých zařízení č. 50-52 celkem částkou 2 530 Kč. Celková výše obvyklého nájemného za všechna zařízení (vyjma č. 5, 7 a 33, 18, 36, 44 a 53) tak činila podle znalce [jméno FO]. [jméno FO] částku 53 060 Kč.

20. Z výslechu znalce [jméno FO]. [jméno FO] při jednání dne [datum] bylo zjištěno, že znalec postupoval při stanovení obvyklé ceny nájemného podle doporučení vědecké konference soudních znalců a doporučené metodiky. Jako výchozí hodnotu použil hodnotu majetku, kterou vypočítal z pořizovací ceny věcí, které byly pro účely prodeje oceněny znaleckým posudkem. Z takto stanovené ceny vyšel jako z hodnoty majetku; přičemž po ukončení nájmu má každá věc nějakou hodnotu, je-li funkční, což vychází ze znaleckých standardů strojního inženýrství. Tuto cenu proto odečetl od výchozí ceny věci, přičemž do výpočtu zohlednil také dobu ekonomické návratnosti, rizikový koeficient, úrokovou sazbu (průměrnou výpůjční sazbu pro půjčování peněz v roce 2017) a režijní sazbu – tj. náklady, které vlastník věci s nájmem má. Znalec vycházel primárně z podkladů vztahujících se k prodeji a nákupů konkrétních zařízení, která oceňoval, neboť zohledňoval nájem dlouhodobý (v dané věci šlo totiž o výrobu, u které je dlouhodobý nájem předpokládán), který pokrátil skutečným počtem dní, za které stanovoval obvyklou cenu nájemného. To vyplynulo rovněž z vyjádření znalce [jméno FO]. [jméno FO] ze dne 17. 9. 2020.

21. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno][Anonymizováno]02/[Anonymizováno] zpracovaného [jméno FO], znalcem z oboru strojírenství – všeobecné bylo zjištěno, že znalec [jméno FO] stanovil výši nájemného za zařízení a stroje č. 1-53 za období od 1. 6. 2017 do 15. 8. 2017 celkovou částkou 359 367 Kč. Z výslechu znalce [jméno FO] bylo zjištěno, že znalec vyšel při stanovení ceny nájemného z 80 % ceny daného zařízení, za jakou se aktuálně prodává, k tomu připočetl 15 % zisk a 4 % za opravy. Při srovnání cen, za jaké se zařízení prodává, vycházel také z krátkodobých pronájmů zařízení ke [Anonymizováno] potřebě, které jsou využívány např. umělci (k bližšímu hodnocení způsobu stanovení ceny nájmu obou znalců viz dále).

22. Soud provedl také další důkazy, a to e-mailovou komunikaci (skeny e-mailů), dále dopisy ze dne 2. 6. 2017, 28. 6. 2017, 11. 7. 2017 a 2. 8. 2017. Z této komunikace však soud neučinil žádná pro věc významná skutková zjištění. Z obsahu doložené komunikace vyplynulo v zásadě pouze to, že žalobce se s [jméno FO]. [jméno FO] není schopen dohodnout ohledně způsobu vypořádání technologického a strojního vybavení [Anonymizováno]. Soud dále provedl k důkazu kupní smlouvu uzavřenou dne 30. 6. 2013, ani z této kupní smlouvy však neučinil žádná pro věc významná skutková zjištění. Stejně tak soud nedospěl k žádným skutkovým zjištěním, pokud jde o soupis věcí [Anonymizováno] [adresa] a k tomu přiložené technické průkazy vozidel a registraci ochranné známky; [Anonymizováno] [adresa] je odlišná [Anonymizováno], než o jakou jde v této věci. Ani z internetových nabídek na pronájem zařízení používaných ve [Anonymizováno] nezjistil soud rozhodující skutečnosti – tyto nabídky se týkaly krátkodobých pronájmů, které soud nemohl zohlednit (viz dále). Soud měl rovněž k dispozici připojený spis sp. zn. [spisová značka], jehož předmětem bylo zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví žalobce a [jméno FO]. [jméno FO]. Z tohoto spisu provedl soud k důkazu protokoly o jednání ze dne 22. 10. 2015, 20. 9. 2016 a 30. 3. 2017, dále znalecký posudek č. [hodnota]-15 vypracovaný [jméno FO]. [jméno FO] na určení obvyklé ceny specifikovaných nemovitostí (pozemků p. č. [Anonymizováno]), dále rozsudek zdejšího soudu ze dne 16. 11. 2016, č. j. 8 C 239/2014-282, a usnesení Krajského soudu v Brně, pobočky v [adresa], ze dne 30. 3. 2017, č. j. [spisová značka]. Ani z těchto listin však nevyplynuly konkrétní skutečnosti, které by byly stěžejní pro tuto věc – předmětem tehdejšího řízení totiž byla otázka zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví mezi žalobcem a [jméno FO]. [jméno FO], nikoli to, zda žalovaná měla ve své dispozici věci náležející žalobci, případně které, a zda jí v důsledku toho vzniklo bezdůvodné obohacení. Z připojeného spisu vyplynulo v obecnosti toliko to, že žalobce a [jméno FO]. [jméno FO] se budou ohledně technologického vybavení [Anonymizováno] dále vypořádávat.

23. Na druhou stranu soud neprováděl dokazování smlouvou o sdružení ze dne 21. 5. 2008, výslechem žalobce, ani výslechem svědka [jméno FO]. [jméno FO]. Tyto důkazní návrhy učinila žalovaná ve svém vyjádření ze dne 16. 3. 2018 za účelem prokázání svého původního tvrzení o absolutní neplatnosti smlouvy, resp. nedostatku aktivní legitimace žalobce. Žalovaná v průběhu řízení toto stanovisko přehodnotila, provádění těchto důkazů by tak bylo zcela nadbytečné. Stejně tak soud neprováděl dokazování výslechem svědka [jméno FO]. [jméno FO] (prokuristy společnosti [právnická osoba].). Žalobce navrhl výslech této osoby za účelem prokázání tvrzení o rozsahu užívání zařízení žalovanou. I tento výslech shledal soud nadbytečným a ve vztahu k předmětu řízení ve své podstatě bezpředmětným, neboť rozsah užívání jednotlivých věcí žalovanou nemá na posouzení věci žádný vliv. Soud rovněž neprováděl dokazování spisem zdejšího soudu sp. zn. 22 C 263/2016, neboť v této věci soud řešil zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví žalobce a [jméno FO]. [jméno FO] k nemovitostem p. č[Anonymizováno] v k. ú. [adresa], oba vedené jako trvalé travní porosty. Tato věc se tedy netýkala vybavení [Anonymizováno], soud proto shledal tento důkazní návrh nadbytečným. Dokazování pak nebylo prováděno ani listem vlastnictví č. [hodnota] (k. ú. [adresa]) a účetní evidencí a evidencí majetku společnosti [právnická osoba]., neboť skutkový stav věci byl na základě již provedeného dokazování zjištěn dostatečně.

24. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobce provozoval společně s [jméno FO]. [jméno FO] [Anonymizováno] v nemovitostech areálu [adresa] a [Anonymizováno] v [adresa]. Na základě smlouvy ze dne 28. 1. 2014 se žalobce dohodl se společností [právnická osoba]. na koupi zařízení č. 1-53 za celkovou cenu 1 583 318 Kč (bez DPH). Uvedená zařízení byla umístěna v objektu [Anonymizováno]. Z konkrétně vyjmenovaných technologických a strojních zařízení a dalších věcí (viz bod 1. tohoto rozsudku) jsou zařízení uvedená pod č. 5, 7, 18, 33, 36, 44 a 55 nezbytná pro provoz [Anonymizováno] jako takové. Jde o zařízení natolik propojená s nemovitostmi a samotným provozem [Anonymizováno] výroby, že je nelze přemístit bez vlivu na jejich funkčnost, jakož i samotnou nemovitost, ve které jsou umístěna. V důsledku vzájemných neshod došlo v roce 2017 ke zrušení podílového spoluvlastnictví žalobce a [jméno FO]. [jméno FO] k nemovitostem v areálu [Anonymizováno]. Žalovaná následně od 1. 6. 2017 obnovila provoz [Anonymizováno] v nemovitostech, ve kterých se nacházelo také technologické a strojní zařízení žalobce. Žalobce vyzval žalovanou k vydání částky 250 000 Kč, kterou považoval za bezdůvodné obohacení, jež vzniklo žalované v důsledku nemožnosti žalobce disponovat se strojním a technologickým zařízením, ve lhůtě do 23. 10. 2017. Žalovaná požadovanou částku žalobci nezaplatila.

25. Zjištěný skutkový stav podřadil soud pod následující zákonná ustanovení.

26. Podle § 505 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), je součást věci vše, co k ní podle její povahy náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí.

27. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

28. Podle § 2999 odst. 1 věty první o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.

29. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

30. Podle § 1968 o. z. je v prodlení dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní.

31. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

32. Podle § 1723 odst. 2 o. z. se ustanovení o závazcích, které vznikají ze smluv, použijí přiměřeně i na závazky vznikající na základě jiných právních skutečností.

33. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora uvedeným zákonným ustanovením dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

34. S ohledem na povahu zařízení, za která se žalobce domáhal vydání bezdůvodného obohacení, a specifický způsob užívání nemovitosti, ve které byla zařízení umístěna, se soud nejprve zabýval otázkou, zda lze technologická a strojní zařízení považovat za součást věci – nemovitosti, ve které jsou umístěna, či zda se jedná o věci v právním smyslu samostatné. Součást věci totiž nemůže být samostatným předmětem věcných práv, součást sdílí osud věci hlavní, proto přechází společně se zbytkem věci na nového nabyvatele při převodu vlastnického práva. Tato otázka byla stěžejní z hlediska posouzení podané žaloby, neboť žalobce a [jméno FO]. [jméno FO] byli původně podílovými spoluvlastníky nemovitostí, ve kterých byla [Anonymizováno] provozována. Následným zrušením a vypořádáním jejich podílového spoluvlastnictví tak nabyl nový vlastník nemovitostí také jejich součásti. Žalobce proto nemůže požadovat bezdůvodné obohacení za užívání (zadržování) těch věcí, které se jako součásti věci hlavní staly vlastnictvím jiné osoby.

35. Ve smyslu § 505 o. z. je součástí věci vše, co k ní podle její povahy náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí. Při hodnocení otázky, zda jde o součást věci hlavní, nebo zda je daná věc samostatnou věcí v právním smyslu počítá zákon s posuzováním dvou kritérií. První z těchto kritérií má spíše subjektivní povahu a je vyjádřeno slovy „to, co k věci podle její povahy náleží.“ Toto kritérium se určuje do značné míry podle lidských zvyklostí, zkušeností a norem vztahujících se ke konkrétní věci (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2006, sp. zn. 20 Cdo 1781/2006). Těsnost tohoto vztahu se posuzuje prostřednictvím povahy té věci, která je považována za věc hlavní. Podstatou tohoto kritéria je zhodnocení, zda k věci hlavní náleží součást natolik neodmyslitelně, že nemůže být považována za věc odlišnou. Druhé kritérium je více objektivní a sleduje spojení věcí především ve smyslu fyzickém. Formulace „nemůže být oddělena, aniž by se tím věc znehodnotila,” však nevylučuje možnost faktické separace věci. Definici součásti věci vyhovují ty případy, kdy oddělení znamená pro věc hlavní újmu na její hodnotě.

36. Těmito dvěma kritérii soud hodnotil jednotlivá zařízení, za která žalobce požadoval vydání bezdůvodného obohacení. V případě věcí vymezených pod č. 1-2, 6, 8, 10-15, 17, 20-22, 29-30, 32, 34, 43 a 47-52 přitom soud neměl pochyb o tom, že se jedná o samostatné věci v právním smyslu. Tyto věci jsou běžně užívány ve výrobních procesech obecně (např. [Anonymizováno]), skladech ([Anonymizováno] apod.), a nejsou účelově vázány pouze na nemovitost, ve které je provozována [Anonymizováno]. Ostatně, ani žalovaná k těmto věcem neuváděla, že by se mělo jednat o součásti nemovitosti. Spor byl mezi žalobcem a žalovanou z hlediska toho, zda jde o samostatné věci v právním smyslu u zařízení č. 3-5, 7, 9, 16, 18-19, 23-28, 31, 33, 35-42, 44-46 a 53. Těmito zařízeními se proto soud zabýval blíže, přičemž zohlednil především to, jak věci popsal znalec [jméno FO]. [jméno FO] a co konkrétně k jednotlivým věcem vyplynulo z výpovědi znalců [jméno FO]. [jméno FO] a [jméno FO], svědka [právnická osoba] dále z místního ohledání.

37. Ve věci není pochyb o tom, že [Anonymizováno] obecně je složená z mnoha komponentů teoreticky způsobilých existovat jako věci samostatné. [Anonymizováno] je tvořena především nemovitými částmi (pozemky, jejichž součástí jsou stavby), ale také provozními zařízeními, které zajišťují její chod. Tímto pohledem soud hodnotil výše uvedená zařízení. Je-li totiž nemovitost přizpůsobena tomu, aby v ní byla zajištěna [Anonymizováno] výroba, došlo by demontáží strojního zařízení, která zajišťují plnění účelu [Anonymizováno] (ale i jiného výrobního procesu), ke ztrátě možnosti tento objekt využívat ke svému účelu. Závěry znalců a výpověď svědka [jméno FO] přitom výslovně potvrdily ztrátu možnosti plnit svůj účel u těchto zařízení: č. 5 ([Anonymizováno] [Anonymizováno]), č. 7 a 33 ([Anonymizováno]), č. [hodnota] ([Anonymizováno]), č. [hodnota] ([Anonymizováno]), č. [hodnota] ([Anonymizováno] vod) a č. [hodnota] ([Anonymizováno]). Všechna tato zařízení jsou nezbytná pro provoz [Anonymizováno] jako takové, jak vyplynulo z provedeného dokazování, v případě zařízení č. [hodnota] ([Anonymizováno] jde pak o zařízení, bez něž nemůže fungovat samotný [Anonymizováno].

38. V případě [Anonymizováno] (č. 5) znalec [jméno FO] výslovně uvedl, že pro případnou demontáž by musela být vybourána [Anonymizováno], bez níž není [Anonymizováno] funkční, došlo by tím tedy ke znehodnocení samotné [Anonymizováno] a v důsledku jejího vybourání také samotné nemovitosti. Jen samotné rozložení [Anonymizováno] by nadto trvalo 14 dnů až měsíc, jak uvedl svědek [jméno FO]; významně by tedy byl ochromen provoz [Anonymizováno], následně by bylo třeba provést renovaci podlahy atd. Jejím odstraněním by tak došlo k značným nákladům, jež by bylo třeba vynaložit nejen na její odstranění, omezení využití nemovitosti po dobu jejího bourání, ale i na renovaci prostor, kde stojí. Současně je toto zařízení neodmyslitelnou součástí procesu výroby [Anonymizováno], ke kterému nemovitosti jsou dle kolaudačních rozhodnutí určeny. Jsou tedy spjaty s nemovitostí i funkčně. Soud proto dospěl k závěru, že byť je [Anonymizováno] způsobilá existovat jako samostatná věc (např. při jejím pořizování), od svého zabudování do objektu [Anonymizováno] se stala její součástí. Byla tedy naplněna obě kritéria, jak těsnost vztahu součásti a věci hlavní, tak znehodnocení v případě oddělení této součásti (vybourání [Anonymizováno], funkční znehodnocení objektu [Anonymizováno], časové omezení provozu v důsledku rozložení [Anonymizováno]). V případě [Anonymizováno] (č. [hodnota] a 33), [Anonymizováno] (č. [hodnota]) a [Anonymizováno] (č. 44) znalci uvedli, že všechna tato zařízení fakticky zajišťují základní chod [Anonymizováno]. Tato zařízení udržují v objektu [Anonymizováno] podmínky pro samotný provoz tak, aby se v objektu nenacházely zplodiny vznikající při výrobě [Anonymizováno] (zejm. [Anonymizováno]), jsou přímo zabudována v jiném zařízení ([Anonymizováno] je fakticky součástí [Anonymizováno], bez které nemůže [Anonymizováno] fungovat), či jsou nezbytná pro provoz jako takový ([Anonymizováno] zajišťuje jakousi filtraci vody, která by bez vyčištění ucpala kanalizaci, přenos této [Anonymizováno] nadto není možný bez vybourání otvoru – vchodu do nemovitosti a likvidace její nádrže). Funkční spojení s nemovitostí je zde natolik těsné, že by [Anonymizováno] bez těchto zařízení nemohla fungovat. Oddělením zařízení od nemovitosti by byl významně narušen provoz, pro který byly objekty schváleny příslušnými veřejnoprávními povoleními. I tato zařízení jsou proto součástí nemovitosti, ve které je [Anonymizováno] provozována. V případě výrobní technologie [Anonymizováno] (č. 36) vyplýval závěr o těsném funkčním propojení i nemožnosti oddělení zařízení bez vlivu na provoz [Anonymizováno] a jejího znehodnocení nejen ze znaleckého posudku [jméno FO]. [jméno FO], ale také z ohledání na místě samém. Zde bylo zcela zřejmé, že toto zařízení fakticky zasahuje do dvou pater nemovitosti. Oddělením tohoto zařízení by se proto nemovitost významným způsobem znehodnotila (oddělení zařízení by s sebou nutně neslo bourací práce, tj. poškození objektu [Anonymizováno]). Pokud jde o [Anonymizováno] (č. 53), u ní vyplynul závěr o funkčním propojení s věcí hlavní zejm. z výpovědi svědka [jméno FO]. Ten popsal, že bez [Anonymizováno] by ostatní zařízení nemohla fungovat. Tato [Anonymizováno] je nutnou součástí objektu [Anonymizováno], a to i přes to, že je způsobilá existovat jako samostatná věc. Zajišťuje totiž udržení podmínek pro provoz ostatních zařízení umístěných v místnosti označované jako [Anonymizováno], tj. udržuje podmínky pro provoz [Anonymizováno] jako takové. Bez této klimatizace by docházelo k přehřívání ostatních zařízení.

39. Ve vztahu k námitce žalované, že [Anonymizováno] je součástí [Anonymizováno], která je ve vlastnictví [jméno FO]. [jméno FO], uvádí soud následující. Žalovaná se toto své tvrzení snažila prokázat kupní smlouvou ze dne 30. 6. 2013, kterou uzavřela se společností [právnická osoba]. Tato smlouva však obsahuje pouze ujednání o tom, že [jméno FO]. [jméno FO] se se společností [právnická osoba]. dohodl na koupi dvou kusů [Anonymizováno] [Anonymizováno], které měly být umístěny ve výrobní hale v [adresa]. Ze smlouvy není zřejmé, jaké konkrétní [Anonymizováno] měl [jméno FO]. [jméno FO] od uvedené společnosti nakoupit (smlouva [Anonymizováno] blíže neidentifikuje). Žalovaná přitom nevysvětlila, kdy měla společnost [právnická osoba]. tyto [Anonymizováno] získat a od koho. Především však soud ve vztahu k [Anonymizováno] dovodil, že se jedná o součást nemovitosti ([Anonymizováno]), tzn. že toto zařízení nemůže být samostatným předmětem převodu, ale sleduje osud věci hlavní. Tato námitka proto nemůže být úspěšná. A ze stejného důvodu nemůže být úspěšná ani námitka žalované, kterou zpochybňovala účinky kupních smluv ve vztahu ke zbylým věcem – zařazení součásti věci do předmětu kupní smlouvy nemá na její účinky ve vztahu k ostatním předmětům převodu (samostatným věcem) žádný vliv.

40. Soud proto částečně uzavírá, že zařízení č. 5, 7, 18, 33, 36, 44, a 53 jsou od svého zabudování součástí objektu [Anonymizováno] (nemovitosti, ve které jsou umístěna), obdobně jako je tomu např. u zařízení pěstitelské pálenice (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 9. 2016, sp. zn. 20 Cdo 2736/2016), malé vodní elektrárny (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 1999, sp. zn. 25 Cdo 770/98) nebo např. zařízení sloužícího k vytápění obytných místností – plynového kotle (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 7. 2010, sp. zn. 22 Cdo 2482/2008). Tato zařízení tvoří s nemovitostí funkční celek a zajišťují plnění jejího účelu. Demontáží (příp. vybouráním) těchto zařízení by došlo k znehodnocení samotného objektu [Anonymizováno] – zejm. funkčního. Bez těchto zařízení by objekt [Anonymizováno] nemohl plnit svůj účel. Na tomto závěru nemění ničeho ani skutečnost, že vyjmenovaná zařízení byla uvedena jako samostatné položky v kupní smlouvě ze dne 28. 1. 2014 a ze dne 11. 7. 2017. K převodu vlastnického práva k součásti věci totiž může dojít až v okamžiku, kdy bude součást od věci hlavní oddělena (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2015, sp. zn. 22 Cdo 4253/2014). Do té doby je vzhledem k totožnému právnímu osudu věci hlavní a všech jejích součástí vlastníkem součásti vlastník věci hlavní. Pouhý projev vůle vlastníka vyjádřený např. v kupní smlouvě týkající se pouze součásti tak není rozhodný.

41. Pokud jde o ostatní zařízení (č. 3-4, 9, 16, 19, 23-28, 31, 35, 37-42 a 45-46), u těchto zařízení dospěl soud k závěru, že se jedná o samostatné věci v právním smyslu. Ze znaleckého zkoumání totiž vyplynulo, že všechna tato zařízení lze odpojit od dodávky elektrické energie (a dalších energií) a přemístit je na jiné místo bez vlivu na funkčnost. U těchto zařízení, i když jsou v areálu [Anonymizováno] užívány při výrobě [Anonymizováno], nebyl zjištěn tak těsný vztah k nemovitosti (věci hlavní), že by jejich odpojením měla být [Anonymizováno] (nemovitost) znehodnocena, jako tomu bylo u zařízení č. 5, 7, 18, 33, 36, 44, a 53. Samotné napojení na rozvody energií či ukotvení betonovými patkami a ocelovými šrouby nepředstavuje překážku posouzení věci jako samostatné. Tato forma spojení zařízení k nemovitosti není natolik úzká, že by se odpojením věcí změnila podstata [Anonymizováno] jako takové nebo znehodnotila její užitná hodnota. Jednotlivá zařízení lze využívat i mimo prostor [Anonymizováno], jejich demontáží neztrácí [Anonymizováno] možnost být ke svému účelu využívána i nadále. Tato zařízení si i přes fyzické ukotvení v nemovitosti zachovala svou jedinečnost, oddělitelnost a právní samostatnost. Jedná se v zásadě o vybavení, které lze bez znehodnocení nemovitosti od [Anonymizováno] oddělit (případně nahradit jiným), aniž by tím byl účel či funkce nemovitosti ze své podstaty ovlivněny.

42. Nutno také dodat, že s těmito zařízeními jako samostatnými věcmi v zásadě počítali také účastníci řízení (resp. žalobce a [jméno FO]. [jméno FO]), neboť vypořádání strojního a technologického zařízení předpokládali v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, jak v obecnosti vyplynulo z připojeného spisu sp. zn. 8 C 239/2014. Při jednání dne 22. 10. 2015 totiž žalobce výslovně požadoval společně s vyřešením otázky podílového spoluvlastnictví k nemovitostem také „odkoupení technologického zařízení [Anonymizováno]“, přičemž [jméno FO]. [jméno FO] (který je společníkem žalované s podílem 50 %), na to reagoval slovy „s náhradou za technologii nemám problém, jsem ochoten jednat i o vypořádání dalšího vybavení.“ [jméno FO]. [jméno FO] potvrdil také při jednání dne 20. 9. 2016, na kterém znovu zopakoval, že i přes špatný stav zařízení je ochoten jednat o jeho odkoupení za odhadní cenu. Žalovaná později e-mailem ze dne 2. 11. 2015 žalobci výslovně navrhla odkoupení funkčního technologického vybavení za cenu podle znaleckého posudku. Ve vztahu k těmto zbylým zařízením (č. 3-4, 9, 16, 19, 23-28, 31, 35, 37-42 a 45-46), proto soud neshledal námitku žalované, že jde rovněž o součásti nemovitosti, důvodnou.

43. S ohledem na skutečnost, že zařízení č. 5, 7, 18, 33, 36, 44 a 53 posoudil soud jako součást nemovitosti ([Anonymizováno]) zabýval se otázkou vydání bezdůvodného obohacení pouze ve vztahu ke zbylým zařízením (č. 1-4, 6, 8-17, 19-32, 34-35, 37-43, 45-52). U těch soud na základě provedeného dokazování uzavřel, že se jedná o samostatné věci v právním smyslu, které žalobce nabyl na základě kupní smlouvy ze dne 28. 1. 2014 od společnosti [právnická osoba]. Současně bylo prokázáno, že tyto věci se nacházely po celou dobu v objektu [Anonymizováno]. Pouze věci č. 24, 25, 27, 35, 38, 39, 40, 45 a 46 se minimálně od 16. 5. 2019, kdy tyto měl tyto věci prohlédnout znalec [jméno FO]. [jméno FO], již v objektu [Anonymizováno] nenacházely. Také bylo prokázáno, že všechny tyto věci (č. 1-4, 6, 8-17, 19-32, 34-35, 37-43, 45-52) byly ve vlastnictví žalobce až do dne 15. 8. 2017, kdy je žalobce předal novému vlastníku – společnosti [právnická osoba]. na základě kupní smlouvy uzavřené dne 11. 7. 2017.

44. Žalovaná měla uvedené věci ve své dispozici po celou dobu, za jakou žalobce požadoval vydání bezdůvodného obohacení – tj. za dobu od 1. 6. 2017 (kdy žalovaná obnovila [Anonymizováno] výrobu v areálu [adresa]) až do 15. 8. 2017, kdy nastaly účinky kupní smlouvy ze dne 11. 7. 2017. Po celou tuto dobu žalobce neměl k uvedeným věcem přístup, přestože žalovanou opakovaně vyzýval k předání věcí (vyřešení otázky strojního a technologického vybavení [Anonymizováno]) a ukončení jejich užívání. Ostatně, žalovaná ani netvrdila, že by se vymezené věci v areálu [Anonymizováno] nenacházely, namítala pouze to, že je fakticky neužívala. Z hlediska naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení však není podstatné, nakolik obohacený věci fakticky užíval. Rozhodující je naopak to, zda věci na úkor vlastníka užívat mohl (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 1. 2008, sp. zn. 30 Cdo 199/2007; nebo ze dne 11. 2. 2014, sp. zn. 28 Cdo 2746/2013). Vyloučením žalobce z užívání věcí se tak žalovaná obohacovala, neboť si věci ve vlastnictví žalobce učinila přístupnými jen pro sebe, aniž by jí k tomu opravňoval konkrétní právní titul. Tím žalovaná realizovala uživatelské oprávnění, aniž by za to platila úhradu a aniž by se tedy její majetkový stav zmenšil o prostředky vynaložené v souvislosti s právním vztahem, který by zakládal právo věci užívat. Podstatné je proto to, že žalovaná měla ve své dispozici věci, které užívat mohla, aniž by za to jejich vlastníkovi hradila úplatu, bez ohledu na to, do jaké míry věci fakticky užívala (viz také rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 3. 2018, sp. zn. 28 Cdo 651/2017). Soud proto uzavírá, že žalovaná se na úkor žalobce bezdůvodně obohatila.

45. Jelikož není v daném případě vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné (předmět obohacení z povahy věci nelze vrátit), má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny (§ 2999 odst. 1 věta první o. z.). Majetkovým vyjádřením získaného prospěchu (obohacení) je tedy peněžitá částka, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání věci zpravidla formou nájmu a kterou by nájemce byl povinen plnit podle platné nájemní smlouvy (přiměřeně srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 1999, sp. zn. 25 Cdo 2578/98; ze dne 13. 3. 2012, sp. zn. 28 Cdo 1321/2011). Toto pravidlo je přitom obecně využitelné i pro ocenění užívání věcí movitých (viz rozsudek Nejvyššího soud ze dne 6. 6. 2012, sp. zn. 28 Cdo 4022/2011). Při stanovení obvyklé ceny (obvyklého nájemného) je přitom nutné respektovat všechny specifické podmínky daného plnění tak, aby byla zjištěna obvyklá cena daná nabídkou a poptávkou odpovídající výši úhrady za obdobné plnění za běžných okolností. Zohledněn proto musí být především charakter, stav a způsob užívání dané věci, aby výše náhrady za užívání věci odpovídala nájemnému, které v daném místě a čase platili nájemci za užívání stejných věcí obdobným způsobem (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2020, sp. zn. 32 Cdo 2612/2019).

46. V projednávané věci soud vyšel z obvyklého nájemného tak, jak jej stanovil znalec [jméno FO]. [jméno FO]. Tento znalec při svém výslechu popsal, jakým způsobem postupoval a jaké konkrétní hodnoty zohledňoval. Zejm. uvedl, že zohlednil zůstatkovou hodnotu věci po ukončení nájmu, kterou odečetl od výchozí ceny věci. Také popsal, že do výpočtu promítl dobu ekonomické návratnosti, rizikový koeficient, průměrnou výpůjční sazbu pro půjčování peněz v roce 2017 a režijní sazbu (náklady vlastníka věci s jejím nájmem). Vycházel přitom z podkladů, které se vztahovaly ke konkrétně užívaným zařízením, a to s ohledem na velké specifikum, že se jedná o vybavení [Anonymizováno], u kterého není pronájem zcela běžný. Při stanovení obvyklého nájemného tak vycházel z podkladů obsahujících cenové údaje u shodných zařízení, o jaké šlo v projednávané věci, přičemž do výpočtu zohlednil potřebné koeficienty tak, aby výsledek reflektovat ocenění [Anonymizováno] práva v dlouhodobém horizontu. Tento znalecký posudek soud hodnotí jako přesvědčivý z hlediska úplnosti i logičnosti odůvodnění jeho závěrů.

47. Pokud jde o námitky žalobce, které vůči znaleckému posudku [jméno FO]. [jméno FO] vznesl v podání ze dne 29. 6. 2020, k tomu soud uvádí následující. Do způsobu ocenění nájmu vymezených věcí je nutno v první řadě promítnout to, že se jedná o specifické vybavení [Anonymizováno], které bylo nadto pořízeno před mnoha lety (konkrétní roky pořízení jednotlivých položek uvádí znalec ve vztahu k jednotlivým věcem; jde o roky 1960-2006, přičemž drtivá většina věcí byla pořízena před rokem 2000). Z tohoto pohledu jsou proto podle přesvědčení soudu více vypovídající údaje, které se váží právě k těmto konkrétním zařízením/věcem (tj. ceny, za které byly tyto věci pořízeny předchozími vlastníky, vč. žalobce, korigované o potřebné koeficienty tak, jak popsal znalec [jméno FO]. [jméno FO]). Toto specifické vybavení nelze srovnávat s krátkodobými pronájmy zařízení ke [Anonymizováno] potřebě využívanými např. umělci. Krátkodobé pronájmy totiž z podstaty věci zahrnují také rizikovost pronájmu, cenu prostor, ve kterém může umělec potřebná zařízení využívat, případně nutnost převezení konkrétního stroje na jiné místo, manipulaci se zařízením, spotřebované energie apod., čímž však narůstá cena, za jakou lze vybraná zařízení po krátkou dobu pronajmout. Tyto náklady jsou naopak u výroby předpokládající delší/nepřetržitý provoz do určité míry kompenzovány právě dlouhodobostí jejich využívání. Soud se proto ztotožnil s obsahem znaleckého posudku [jméno FO]. [jméno FO], který logicky odůvodnil, na základě jakých skutečností dospěl k závěru o ceně obvyklého nájemného za vybraná zařízení v celkové výši 53 060 Kč. Ostatně, nutnost využívat dlouhodobé pronájmy v případě stanovení obvyklé ceny nájemného u věcí užívaných ke kontinuální výrobě zdůraznil také sám znalec [jméno FO]. [jméno FO] ve svém vyjádření ze dne 17. 9. 2020, což koresponduje také s judikaturou soudů – přiměřeně srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2019, sp. zn. 28 Cdo 4184/2018. Pouze dlouhodobý pronájem tak odpovídá charakteru a způsobu užívání jednotlivých zařízení, která jsou setrvale umístěna v konkrétní nemovitosti užívané obohaceným (žalovanou), jež má všechny ostatní potřeby pro výrobu (prostory, energie apod.) zajištěny z vlastních zdrojů.

48. Oproti tomu znalec [jméno FO] vycházel při stanovení obvyklého nájemného z 80 % ceny konkrétní věci, za jakou se aktuálně prodává na trhu, přičemž zohlednil také krátkodobé pronájmy zařízení ke [Anonymizováno] výrobě, které jsou využívány právě např. umělci. Jak však bylo uvedeno výše, ve věci se jednalo o zařízení pořizovaná v drtivé většině před rokem 2000, přičemž šlo o zařízení užívaná ke [Anonymizováno] výrobě, která předpokládá dlouhodobý provoz (nejednalo se o výrobu dočasnou). Za této situace soud proto uzavřel, že znalecký posudek znalce [jméno FO] (způsob stanovení obvyklého nájemného) dostatečným způsobem nereflektoval specifika užívaných věcí, jejich stáří, ani účel, charakter a způsob jejich využití. Ke znaleckému posudku znalce [jméno FO] soud dále dodává, že jde o posudek vypracovaný znalcem z oboru strojírenství (se specializací hydraulika a pneumatika); nejde tedy o znalce z oboru ekonomiky, odvětví ceny a odhady, jako v případě znalce [jméno FO]. [jméno FO].

49. Pokud žalobce namítal, že částka požadovaná jako bezdůvodné obohacení koresponduje s cenou, za jakou žalovaná nakoupila vybrané věci od společnosti [právnická osoba]. poté, co jí specifikované věci prodal žalobce, k tomu soud uvádí, že kupní smlouva ze dne 7. 11. 2017 v celkové výši 1 158 500 Kč zahrnuje cenu předmětu koupě (cenu konkrétních zařízení a věcí specifikovaných ve smlouvě), přičemž „v této ceně je již zahrnuto používání části těchto movitých věcí uvedených v tabulce 1 kupujícím od 15. 8. 2017 do 31. 10. 2017.“ Kupní smlouva však nespecifikuje, jaká část sjednané ceny odpovídá ceně za užívání vybraných věcí. Podle obsahu doložené smlouvy se žalovaná dohodla se společností [právnická osoba]. pouze na celkové částce 1 158 500 Kč. Žalobcem tvrzený údaj o ceně pronájmu zařízení (219 118 Kč za dané období) tak nemá oporu v provedeném dokazování.

50. S ohledem na výše uvedené soud vyšel při stanovení konkrétní výše bezdůvodného obohacení z částky stanovené znalcem [jméno FO]. [jméno FO], který vyčíslil obvyklou výši nájemného u věcí č. 1-4, 6, 8-17, 19-32, 34-35, 37-43, 45-52 celkovou částkou 53 060 Kč. Pokud jde o požadované úroky z prodlení, s ohledem na znění § 1723 odst. 2 o. z. se úprava času obsažená v § 1958 o. z. aplikuje i na závazky vzniklé z jiných právních důvodů (bezdůvodné obohacení). Bezdůvodné obohacení je tedy splatné podle § 1958 odst. 2 o. z. k výzvě ochuzeného, přičemž obohacený je povinen plnit bez zbytečného odkladu. Žalobce vyzval žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení výzvou ze dne 13. 10. 2017, a to ve lhůtě do 23. 10. 2017. Uplynutím této lhůty se žalovaná ocitla v prodlení, soud proto žalobci přiznal úrok z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z částky 53 060 Kč od 24. 10. 2017 do zaplacení (výrok I. tohoto rozsudku). Lhůtu k plnění soud stanovil třídenní (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). Výrokem II. pak soud zamítl žalobu v části, v jaké se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 196 940 Kč společně s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z této částky od 24. 10. 2017 do zaplacení, neboť v této výši soud neshledal žalobu důvodnou.

51. Výrokem III. rozhodl soud o náhradě nákladů řízení. Přestože žalobce měl ve věci částečný úspěch, soud dospěl k závěru, že ve věci existují důvody hodné zvláštního zřetele, které odůvodňují nepřiznání náhrady nákladů řízení žádnému z účastníků. Těmito důvody jsou zejm. podíl obou stran na vzniku a průběhu sporu, jakož i povaha a okolnosti sporu. Žalobce vede u zdejšího soudu s [jméno FO]. [jméno FO], který fakticky obnovil [Anonymizováno] výrobu prostřednictvím žalované, desítky sporů, které se týkají jejich společného podnikání ve [Anonymizováno] výrobě, a které pramení primárně z neochoty stran vzájemně komunikovat. Soud proto využil moderačního práva obsaženého v § 150 o.s.ř. a v souladu s judikaturou (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2001, sp. zn. 28 Cdo 1805/2001) rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

52. V řízení vznikly náklady státu na znalečné v celkové výši 20 565,72 Kč. Výroky IV. a V. proto soud rozhodl o povinnosti žalobce a žalované zaplatit České republice – Okresnímu soudu v [adresa] na nákladech řízení částku 12 201,67 Kč a 4 364,05 Kč, přičemž při stanovení konkrétní výše soud vycházel z poměru úspěchu a neúspěchu obou stran. Žalovaná byla úspěšná z cca 79 %, kdežto poměr úspěchu žalobce činí cca 21 %. V případě žalobce pak soud zohlednil již zaplacenou zálohu ve výši 4 000 Kč. Náklady státu jsou účastníci povinni zaplatit do 3 dnů od právní moci rozsudku.