21 C 40/2020-124

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Petry Blažkové a přísedících JUDr. Terezy Erényi a JUDr. Jindřicha Jabornického ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená opatrovnicí [příjmení] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru takto:

Výrok

I. Určuje se, že okamžité zrušení pracovního poměru žalobce dané žalovanou ze dne 19. 12. 2019, je neplatné.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení, ve výši 11 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupkyně žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou vůči žalované domáhal určení, že okamžité zrušení pracovního poměru ze dne [datum] podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce dané žalobci žalovanou dne [datum] je neplatné. Žalobce, zaměstnán u žalované na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] na pozici manažer se sjednaným místem výkonu práce [obec], popírá, že by z jeho strany došlo k jakémukoli porušení pracovních povinností, když žalobce práci pro žalovanou po ve výpovědi specifikovanou dobu vykonával, resp. byl připraven vykonávat. Navíc žalobce tvrdí, že okamžité zrušení pracovního poměru bylo za žalovanou učiněno osobou, která k tomu nebyla oprávněna; jednak proto, že plná moc [celé jméno svědkyně] byla odvolána žalovanou dne [datum]; i když je okamžité zrušení pracovního poměru datované k [datum], dle žalobce bylo toto datum dopsáno dodatečně, tj. až po [datum]; a jednak pro konflikt zájmů [celé jméno svědkyně], která jednala v rozporu se zájmy žalované a řídila se pokyny odvolaného jednatele žalované [celé jméno svědka]. Konečně žalobce namítá, že okamžité zrušení pracovního poměru je neurčité, neboť z jeho obsahu není zřejmé, jakou konkrétní povinnost žalobce porušil a kdy, zejména pokud jde o vymezení pracoviště. Dále žalobce uvedl, že okamžité zrušení pracovního poměru bylo podáno opožděně, neboť bylo žalobci doručeno dne [datum] a o důvodu k okamžitému zrušení pracovního poměru žalobce se žalovaná musela dozvědět již na počátku listopadu 2019, když na toto období v okamžitém zrušení pracovního poměru odkazuje.

2. Žalovaná prostřednictvím svého opatrovníka, který jí byl jmenován, neboť bylo sporné, kdo je oprávněn za žalovanou jednat, s žalobou nesouhlasila, neboť byla žalobcem podána opožděně, tj. po uplynutí zákonné prekluzivní lhůty. Pokud bylo okamžité zrušení pracovního poměru podepsáno [celé jméno svědkyně] dne [datum], bylo tak učiněno včas, tj. za platnosti plné moci. Rovněž má za to, že okamžité zrušení pracovního poměru bylo podáno včas.

3. Pracovní smlouvou ze dne [datum] vč. Dodatku ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce byl u žalované zaměstnán na pozici: manažer. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou od [datum] se zkušební dobou 3 měsíce a s místem výkonu práce: [obec]. Pracovní doba byla sjednána pružná, kdy začátek směny je mezi 9: 00-10, konec pracovní doby 17: 30-18, dále dle dohody.

4. Okamžitým zrušením pracovního poměru ze dne [datum], včetně generální plné moci ze dne [datum] a včetně dokladů o doručování má soud za prokázané, že žalovaná s žalobcem okamžitě zrušila pracovní poměr dle ust. § 55 odst. 1 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „zákoník práce“) z důvodu, že žalobce porušil své pracovní povinnosti tím, že v žádném z pracovních dnů v měsíci listopadu 2019, ani v žádném z dosavadních pracovních dnů v měsíci prosinci 2019 se nedostavil k výkonu práce a svou nepřítomnost v práci ani zaměstnavateli neomluvil. Okamžité zrušení pracovního poměru je podepsáno [celé jméno svědkyně], která jednala za žalovanou na základě plné moci ze dne [datum], kterou jí udělil [celé jméno svědka], a to ke všem úkonům a jednáním při provozu společnosti, zejména mj. k uzavírání veškerých smluv, zastupování společnosti v pracovněprávních záležitostech, když zmocněnec je mj. oprávněn podnikat všechny kroky, které jsou nutné v souvislosti s výše uvedenými úkony a jednáním za společnost, zejména mj. podepisovat listiny a doplňky v požadované formě. Okamžité zrušení pracovního poměru bylo žalobci doručeno [datum]

5. Odvoláním plných mocí ze dne [datum] vč. Dokladu o odeslání – podacího lístku – má soud za prokázané, že žalovaná, zastoupená při tomto jednání žalobcem, jako jednatelem, odvolala s okamžitou účinností veškeré plné moci, které společnost udělila k zastupování v jakékoli věci mj. [celé jméno svědkyně]. Odvolání plné moci bylo [celé jméno svědkyně] odesláno [datum].

6. Souborem listin – e-mailovou korespondencí žalobce (jejím úředním překladem), má soud za prokázané, že v období od [datum] do [datum] žalobce komunikoval se zákazníky či (potenciálními) obchodními partnery, když komunikace se týkala zajištění natáčení scén pouličního boje, bitky; videa pro zaměstnance klienta; zajištění režiséra, treetment, showreel a rozpočtu pro zákazníka; též ohledně zajištění zakázky s natáčením v [obec] či [obec].

7. Dohodou o skončení nájmu prostor sloužících k podnikání má soud za prokázané, že [datum] došlo k ukončení nájmu kancelářských prostor v bytovém domě [adresa], nacházejícím se na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek] ke dni [datum], přičemž nájemcem byla žalovaná.

8. Svědek [celé jméno svědka] uvedl pro věc rozhodné následující. Pracovní poměr svědka [celé jméno svědka] u společnosti trval od roku 2001 do roku 2019 nebo 2020, svědek měl též pracovní smlouvu na pozici manažera jako žalobce. S žalobcem svědek není v kontaktu, nekomunikují spolu. S [celé jméno svědkyně] též svědek není v kontaktu, protože je dlouhodobě nemocná, naposledy s ní mluvil před třemi měsíci. [celé jméno svědkyně] byla účetní žalované od počátku fungování společnosti a měla plnou moc k vyřizování nezbytných záležitostí v případě, kdy svědek nebo druhý jednatel (žalobce) nebyli k dispozici. Žalobce byl společník, jednatel, pracoval pro společnost. Účelem přijetí žalobce do společnosti bylo, aby sháněl zakázky pro žalovanou, protože měl dobré kontakty a uměl tři jazyky, a aby vykonával produkční práci, která byla nutná pro realizování zakázek, a která zahrnovala aktivity od shánění režisérů, a pak v konkrétních projektech komunikaci i samotný dohled nad realizací jednotlivých zakázek. Svědek byl s žalobcem v kontaktu v kanceláři, která byla nejdříve v budově [anonymizováno] na [anonymizována dvě slova] a následně v ulici [ulice]. Svědek s žalobcem seděli v kanceláři naproti sobě, tak když žalobce docházel do práce, měli porady pokaždé, co se viděli. Svědek do kanceláře chodil pravidelně a s žalobcem komunikoval ústně, telefonicky i e-mailem. Žalobce ze začátku chodil do kanceláře každý pracovní den. V roce 2019 přišel jen někdy a od června 2019 nedocházel vůbec. Předpoklad byl, že žalobce bude docházet pracovat do kanceláře. Někdy v listopadu, prosinci 2019 musela společnost kancelář pustit z důvodu vysokého nájmu. Poslední víkend v listopadu se kanceláře vyklízely, do té doby všichni kolegové do kanceláře docházeli. Práce žalobce se někdy dá dělat i po telefonu, ale někdy bylo potřeba, aby byl žalobce přítomen v kanceláři, když se například konaly schůzky, castingy nebo kostýmní zkoušky. Na začátku spolupráce vše vypadalo dobře, následně v roce 2016, 2017 to už bylo slabší a v roce 2017, 2018 začal mít svědek výhrady k žalobcově práci, když svědek uvedl, že žalobce nebyl schopen do společnosti přinést žádnou zakázku, vybíral si peníze z účtu a jezdil na dovolené, které mu platila žalovaná. V listopadu a prosinci 2019 měla společnost tři zaměstnance, svědka, žalobce a [celé jméno svědkyně]. V lednu 2020 se žalobce vrátil do funkce jednatele a svědka odstřihnul od všeho a svědek už neměl možnost pro společnost pracovat. Svědek se domnívá, že [celé jméno svědkyně] dostala výpověď v lednu 2020, kdy se žalobce vrátil na místo jednatele. V prosinci ještě zaměstnaná byla, ale do kanceláře nechodila, protože společnost žádnou kancelář neměla, takže komunikovali prostřednictvím e-mailu a telefonu. Svědek neví, kdo okamžité zrušení pracovního poměru žalobce sepisoval a podepisoval ho, buď on, nebo [celé jméno svědkyně]. Oficiální výtku žalobce nikdy nedostal, nějaké výtky mu svědek říkal, možná je psal e-mailem nebo SMS zprávou. Žalobce nenahlašoval svou nepřítomnost v práci, svědek neví, kde žalobce byl, v pracovní neschopnosti nebyl, dovolenou nečerpal. Každý z jednatelů jednal za společnost zvlášť, rozhodnutí dělal svědek sám, protože poslední roky většinu zakázek realizoval on. Rozvázat pracovní poměr s žalobcem napadlo právníka svědka, který zastupoval společnost za svědka. Svědek proti rozvázání pracovního poměru s žalobcem nic nenamítal. Před rozvázáním pracovního poměru svědek s žalobcem moc nekomunikoval, proběhl tam nějaký telefonický hovor, co se děje, protože od června do práce nedocházel.

9. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že tyto plně prokazují zjištěný skutkový stav. Pokud jde o výpověď [celé jméno svědka], vyslechnutého v řízení jako svědka dle § 126 o. s. ř., soud uvádí, že jeho výpověď byla hodnocena s přihlédnutím k tomu, že sice v rozhodném období vymezeném okamžitým zrušením pracovního poměru ([datum] až [datum]) nebyl členem statutárního orgánu, nicméně byl dotazován i k některým okolnostem týkajících se poměrů žalované a nastalých v době, kdy jejím statutárním orgánem byl. I přesto soud výpověď [celé jméno svědka] hodnotí jako věrohodnou a autentickou, která koresponduje s ostatními v řízení předloženými důkazy, též pokud jde o situaci v žalované společnosti, odpovídá skutečnostem zjištěných z obchodního rejstříku. Pokud soud pro nadbytečnost zamítl provedení ostatních v řízení navržených důkazů, tj. výslech [celé jméno svědkyně] a výslech žalobce, učinil tak neboť má za to, že provedeným dokazováním byl zjištěn skutkový stav v rozsahu potřebném pro rozhodnutí. Navíc nelze přehlédnout, že sv. [celé jméno svědkyně] byla pro soud již v minulosti s ohledem na svůj zdravotní stav nedosažitelná, a to, i pokud byla snaha o získání odpovědí na soudem formulované dotazy. Důkaz výslechem účastníka pak soud provede za podmínky, že nelze dokazovanou skutečnost prokázat jinak, což v souzené věci třeba nebylo.

10. Z provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:

11. Žalobce byl zaměstnán u žalované na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] ve znění dodatku ze dne [datum] na pozici: manažer na dobu neurčitou od [datum] se zkušební dobou 3 měsíce a s místem výkonu práce: [obec]. Pracovní doba byla sjednána pružná, kdy začátek směny je mezi 9: 00-10, konec pracovní doby 17: 30-18, dále dle dohody. Dne [datum] bylo žalobci doručeno okamžité zrušení pracovního poměru ze dne [datum], včetně generální plné moci ze dne [datum], kterým žalovaná s žalobcem okamžitě zrušila pracovní poměr dle ust. § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce z důvodu, že žalobce porušil své pracovní povinnosti tím, že v žádném z pracovních dnů v měsíci listopadu 2019 a ani v žádném z dosavadních pracovních dnů v měsíci prosinci 2019 se nedostavil k výkonu práce a svou nepřítomnost v práci ani zaměstnavateli neomluvil, když okamžité zrušení pracovního poměru je podepsáno [celé jméno svědkyně], která jednala za žalovanou na základě plné moci ze dne [datum], kterou jí udělil [celé jméno svědka] [celé jméno svědkyně] byla zmocněna ke všem úkonům a jednáním při provozu společnosti, zejména mj. k uzavírání veškerých smluv, zastupování společnosti v pracovněprávních záležitostech, když byla mj. oprávněna podnikat všechny kroky, které jsou nutné v souvislosti s výše uvedenými úkony a jednáním za společnost, zejména mj. podepisovat listiny a doplňky v požadované formě. Právě specifikovaná plná moc byla odvolána [celé jméno svědkyně] listinou ze dne [datum], když toto odvolání plné moci bylo [celé jméno svědkyně] odesláno [datum]. Žalobce v období od [datum] do [datum] komunikoval se zákazníky či (potenciálními) obchodními partnery, když komunikace se týkala zajištění natáčení scén pouličního boje, bitky; videa pro zaměstnance klienta; zajištění režiséra, treetment, showreel a rozpočtu pro zákazníka; dále komunikace ohledně zajištění zakázky s natáčením v [obec] či [obec]. Pokud jde o [celé jméno svědkyně], ta byla účetní žalované od počátku fungování společnosti a měla plnou moc k vyřizování nezbytných záležitostí v případě, kdy svědek nebo druhý jednatel (žalobce) nebyli k dispozici. Žalobce byl společník, jednatel, pracoval pro společnost, když účelem přijetí žalobce do společnosti bylo, aby sháněl zakázky pro žalovanou, protože měl dobré kontakty a uměl tři jazyky, a aby vykonával produkční práci, která byla nutná pro realizování zakázek, a která zahrnovala aktivity od shánění režisérů, a pak v konkrétních projektech komunikaci i samotný dohled nad realizací jednotlivých zakázek. Předpoklad byl, že žalobce bude docházet pracovat do kanceláře, i když lze práce žalobce vykonávat i po telefonu, někdy bylo potřeba, aby byl žalobce přítomen v kanceláři, když se například konaly schůzky, castingy nebo kostýmní zkoušky. Žalobce ze začátku chodil do kanceláře každý pracovní den. V roce 2019 přišel jen někdy a od června 2019 nedocházel vůbec. Výhrady k práci žalobce měl druhý jednatel žalované společnosti od roku 2017, 2018. V listopadu a prosinci 2019 měla společnost tři zaměstnance, svědka, žalobce a [celé jméno svědkyně], která ale do kanceláří nechodila, protože společnost žádnou kancelář neměla. Oficiální výtku žalobce nikdy nedostal, svou nepřítomnost v práci však nenahlašoval. Rozvázat pracovní poměr s žalobcem napadlo právníka svědka, který zastupoval společnost za svědka. Svědek proti rozvázání pracovního poměru s žalobcem nic nenamítal. Před rozvázáním pracovního poměru svědek s žalobcem moc nekomunikoval, proběhl tam nějaký telefonický hovor, co se děje, protože od června do práce nedocházel. Kanceláře žalované společnosti byly v rozhodném období na adrese [ulice] [číslo] když došlo k ukončení nájmu těchto kancelářských prostor ke dni [datum].

12. Z veřejně dostupných informací v obchodním rejstříku bylo soudem ohledně žalované společnosti a jejích společníků a statutárních orgánů zjištěno, že v rozhodném období (tak jak bylo vymezeno okamžitým zrušením pracovního poměru od [datum] do [datum]) společníky žalované byli žalobce a [celé jméno svědka], každý s 50 % obchodním podílem; žalovaná v rozhodném období neměla jednatele. Pokud jde o období, kdy byla žalovanou zastoupenou [celé jméno svědka] udělena plná moc [celé jméno svědkyně], tj. o den [datum], tak byl jednatelem žalované [celé jméno svědka] (od 5. 2. [číslo] do [datum]). Pokud jde o období, kdy byla žalovanou zastoupenou žalobcem odvolána plná moc [celé jméno svědkyně], tj. o den [datum], tak byl jednatelem žalované žalobce (od [datum] do [datum], následně od [datum]).

13. Na základě zjištěného skutkového stavu soud věc právně posoudil následovně:

14. Nejprve soud po právní stránce uzavřel, že žalobci vznikl na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] dle § 33 zákoníku práce pracovní poměr, když soud poměřoval skutkové okolnosti souzené věci s judikaturou Nejvyššího soudu ČR zabývající se možností souběhu výkonu funkce člena statutárního orgánu společnosti a práce na základě pracovní smlouvy (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 11. 4. 2018, sp. zn. 31 Cdo 4831/2017; a ze dne 22. 8. 2017, sp. zn. 21 Cdo 1876/2021), a poté dospěl k závěru, že žalobce jakožto jednatel z hlediska materiálního vykonával na pozici manažera dle výše citované pracovní smlouvy činnosti, práci, která se nedá podřadit pod povinnosti a činnosti jednatelské. Žalobce prokázal, že se věnoval v rámci pozice manažera produkční práci, tj. konkrétním zakázkám a jejich zpracováním, výkon práce žalobce pro žalovanou v tomto směru potvrdil i v řízení slyšený [celé jméno svědka], když současně výkon práce manažera vedle jednatele nesporovala ani žalovaná; shrnuto, z hlediska materiálního v souzené věci lze oddělit pozici jednatele a manažera s ohledem na žalobcem vykonávané práce dle pracovní smlouvy, a tak pracovní poměr mezi žalobcem a žalovanou na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] platně vznikl.

15. Zbývalo proto posoudit, zda okamžité zrušení pracovního poměru ze dne [datum] dané žalovanou žalobci a doručené žalobci dne [datum] bylo učiněno platně, když žaloba na určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru, pokud byla podána soudu [datum], byla podána včas, tj. v průběhu prekluzivní lhůty zakotvené v § 72 zákoníku práce.

16. Podle § 48 odst. 1 zákoníku práce pracovní poměr může být rozvázán jen: a) dohodou, b) výpovědí, c) okamžitým zrušením, d) zrušením ve zkušební době.

17. Podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce může zaměstnavatel výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

18. Podle § 60 zákoníku práce v okamžitém zrušení pracovního poměru musí zaměstnavatel i zaměstnanec skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným. Uvedený důvod nesmí být dodatečně měněn. Okamžité zrušení pracovního poměru musí být písemné, jinak se k němu nepřihlíží.

19. Soud se poté, co žalobu shledal včasnou s odkazem na § 72 zákoníku práce, zabýval naplněním zákonného důvodu okamžitého zrušení pracovního poměru ve smyslu § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, když měl na vědomí, že okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem vůči zaměstnanci zákon charakterizuje jako výjimečné. Požadavek výjimečnosti je pak naplněn zejména v případech tak závažného porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, že po zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby zaměstnance zaměstnával. Je zásadní, že pro posouzení, zda jsou v daném případě dány takové okolnosti, které odůvodňují závěr, že po zaměstnavateli (ne) lze spravedlivě požadovat, aby zaměstnance dále zaměstnával, zákon nestanoví, z jakých konkrétních hledisek je třeba vycházet. Rozhodující budou většinou konkrétní okolnosti, za nichž k důvodu pro rozvázání pracovního poměru došlo, s přihlédnutím k tomu, jaký dopad na plnění funkcí zaměstnavatele na jedné straně a na postavení zaměstnance (například vzhledem k jeho osobním, rodinným a majetkovým poměrům) na straně druhé by jeho další zaměstnávání (případně do uplynutí výpovědní doby) v prvním případě či skončení pracovního poměru ve druhém případě mělo. V tomto ohledu mají nepochybně význam také dosavadní pracovní výsledky a postoj zaměstnance k plnění pracovních úkolů.

20. Z právě uvedeného vyplývá, že pro posouzení (ne) naplnění zákonných důvodů pro okamžité zrušení pracovního poměru žalobce žalovanou dnem [datum] v souzené věci bude stěžejní, zda ze strany žalobce došlo k závažnému porušení povinností jemu vyplývajících z pracovněprávního poměru, a to vše v intencích skutkového vymezení důvodu pro okamžité zrušení pracovního poměru poměřováno ve vztahu k pracovnímu poměru založeného pracovní smlouvou ze dne [datum] a též konkrétními okolnostmi daného pracovněprávního vztahu.

21. Porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci je nepochybně porušení povinnosti konat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době, neboli neomluvené zameškání práce (nedostavení se do práce, neomluvená absence). Porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, má-li být důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru, musí však dosáhnout intenzity„ zvlášť hrubého způsobu“.

22. Pokud soud v projednávané kauze poměřoval žalobci vytýkané jednání spočívající v tom, že se v žádném z pracovních dnů v měsíci listopadu 2019 a v prosinci 2019 (do [datum], kdy bylo okamžité zrušení pracovního poměru učiněno) do zaměstnání k výkonu práce nedostavil a svou nepřítomnost v práci zaměstnavateli neomluvil, s povinnostmi, tak jak byly zakotveny v pracovní smlouvě, a též s konkrétními okolnostmi projednávané věci, dospěl k závěru, že žaloba žalobce je důvodná, a to s následujícím odůvodněním. Pracovní smlouva mezi žalovanou jako zaměstnavatelem a žalobcem jako zaměstnancem zakotvovala ohledně funkce (druhu práce) manažer (manažerské práce) a ohledně místa výkonu práce: [obec], ohledně pracovní doby pak: pružnou pracovní dobu se začátkem mezi 9.00 až 10.00 hodin a koncem mezi 17.30 a 18.30 hodin. Ve věci bylo stěžejní, že důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru byl vymezen jako porušení povinnosti dodržovat pracovní kázeň, tj. konkrétně bylo žalobci vytýkáno, že se v žádném z pracovních dnů v měsíci listopadu 2019 a v prosinci 2019 (do [datum], kdy bylo okamžité zrušení pracovního poměru učiněno) do zaměstnání k výkonu práce nedostavil a svou nepřítomnost v práci zaměstnavateli neomluvil. Pokud však bylo žalobci vytýkáno, že se do zaměstnání k výkonu práce nedostavil, bylo tak dle názoru soudu učiněno nedůvodně v situaci, kdy byla v pracovní smlouvě sjednána kombinace funkce (druhu práce): manažer s místem výkonu práce [obec], s přihlédnutím též k tomu, že v pracovní smlouvě ani v okamžitém zrušení nebylo blíže specifikováno konkrétní pracoviště, kam se měl zaměstnanec dostavovat, tj. na jakou adresu, když sídlo společnosti bylo na adrese [adresa] (to vše též s odkazem na doplnění žalobních tvrzení, dle kterých žalobce porušil povinnost tím, že se nedostavoval na adresu sídla společnosti v [anonymizována dvě slova], viz. [číslo listu]). Nelze pominout, že místo výkonu práce: [obec] bylo sjednáno v pracovní smlouvě zakládající pracovní poměr pro manažerskou pozici a v této souvislosti bylo v řízení prokázáno, že žalobce mohl vzhledem ke svému pracovnímu zařazení činnosti spočívající v produkční práci i v rozhodném období vykonávat (i) mimo kancelář, resp. bylo prokázáno i to, že je vykonával. Dále k posouzení, zda došlo k porušení povinností vyplývajících žalobci z pracovního poměru přistupují i konkrétní okolnosti, které v předmětném pracovněprávním vztahu mezi žalobcem jako zaměstnancem a žalovanou jako zaměstnavatelem vyšly najevo, tj. soud zejména přihlédl k tomu, jaký režim měl žalobce v období, které předcházelo období vymezenému v okamžitém zrušení pracovního poměru, tj. k tomu, že v podstatě žalobce v předmětném období kontinuálně pokračoval v režimu, který měl nastaven již za minulá období, když tento způsob práce žalobci nikdo řádně nevytkl. Konečně soud mohl uvažovat o porušení povinností pouze ve vztahu k období od [datum] do [datum], když ke dni [datum] skončil nájem prostor, ve kterých byly kanceláře žalované. K tomu přistupuje další důležitá okolnost, kterou je třeba do hodnocení porušení povinností žalobcem jakožto zaměstnancem promítnout, a to jsou vzájemné vztahy mezi žalobcem a žalovanou, resp. mezi žalobcem a druhým společníkem, bývalým jednatelem žalované [celé jméno svědka] Tak se soudu jeví po promítnutí těchto zjištěných okolností do udělení plné moci za současného okamžitého zrušení pracovního poměru žalobci [celé jméno svědkyně] v zastoupení žalované společnosti na základě plné moci (byť řádně, k tomu viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2019, sp. zn. 21 Cdo 2972/2018) udělené jí [celé jméno svědka], jakožto druhým jednatelem a společníkem žalované, den následující po (neplatném) odvolání žalobce z funkce jednatele, okamžité zrušení pracovního poměru žalobci jako účelové. Shrnuto, soud shledal, že žalobce se nedopustil porušení povinností vyplývajících mu z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem ve smyslu ust. § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, a proto ve výroku I. tohoto rozsudku určil, že okamžité zrušení pracovního poměru ze dne [datum] doručené žalobci [datum], je neplatné.

23. Pro úplnost odůvodnění tohoto rozhodnutí zbývá uvést, že se neprokázalo tvrzení žalobce o tom, že bylo okamžité zrušení pracovního poměru žalovanou antedatováno tak, že by bylo učiněno osobou neoprávněnou, když z provedeného dokazování naopak vyplynulo, že dopis obsahující okamžité zrušení pracovního poměru podepsané [celé jméno svědkyně] jakožto zmocněnkyní byl žalobci doručen [datum], kdežto odvolání plné moci bylo [celé jméno svědkyně] žalobcem odesláno teprve [datum]; pokud soud neshledal porušení žalobcových povinností v intenzitě předvídané ust. § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, nezjišťoval dále, kdy žalovaná získala vědomost o skutečnostech, s nimiž zákon možnost rozvázání pracovního poměru spojuje.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 500 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, doplnění žaloby, účast na jednání dne [datum] a [datum]) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Dále z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za jeden úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (podání žaloby).

Poučení