21 C 43/2023 - 224

Rubrum

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Burešovou ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce A], narozený [Datum narození žalobce A] trvale bytem [Adresa žalobce A] b) [Jméno žalobce B], narozený [Datum narození žalobce B] trvale bytem [Adresa žalobce B] 4 oba zastoupeni advokátem [Jméno advokáta A], LL. M. sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] trvale bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o určení vydržení služebnosti stezky a cesty takto:

Výrok

I. Určuje se, že část pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], který je zapsán na listu vlastnictví [Anonymizováno] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], vymezena geometrickým plánem pro vymezení rozsahu věcného břemene v části pozemku vyhotoveným [právnická osoba], středisko geodézie, [adresa], č. plánu: [č. účtu] je zatížena bezúplatnou a časově neomezenou služebností stezky ve prospěch každého vlastníka pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] zapsaného na listu vlastnictví [Anonymizováno] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa]. Geometrický plán č. [č. účtu] tvoří nedílnou součást tohoto rozsudku.

II. Žaloba na určení, že část pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], který je zapsán na listu vlastnictví [Anonymizováno] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], vymezena geometrickým plánem pro vymezení rozsahu věcného břemene v části pozemku vyhotoveným [právnická osoba], středisko geodézie, [adresa], č. plánu: [č. účtu] je zatížena bezúplatnou a časově neomezenou služebností cesty ve prospěch každého vlastníka pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] zapsaného na listu vlastnictví [Anonymizováno] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobci se svou žalobou původně domáhali určení, že pozemek parc. č. st. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] ve vlastnictví žalované (dále jen „pozemek žalované“, případně i „služebný pozemek“ nebo i „služebné nemovitosti“) je zatížen bezúplatnou a časově neomezenou služebností stezky a cesty ve prospěch každého vlastníka pozemků parc. č. st. [Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] ve vlastnictví žalobců (dále jen „pozemky žalobců“ případně i „panující pozemky“ nebo i „panující nemovitosti“). Žalobu odůvodnili tvrzením, že mají naléhavý právní zájem na požadovaném určení, jelikož v době podání žaloby nebylo postaveno najisto, zda jim svědčí právní titul k užívání pozemků žalované pro přístup na pozemky žalobců či nikoli. Žalovaná odmítla poskytnout součinnost pro odstranění tohoto nežádoucího stavu a žalobci se nemohou svých práv domáhat jiným vhodným druhem žaloby, tedy primárně žalobou na plnění. Na požadovaném určení existence služebnosti je podle žalobců dán naléhavý právní zájem také proto, aby byl uveden do souladu stav faktický se stavem zapsaným v katastru nemovitostí. Žalobu dále odůvodnili tvrzením, že jsou vlastníky uvedených pozemků na základě smlouvy kupní ze dne 26. 3. 2019 s právními účinky vkladu do katastru nemovitostí k 27. 3. 2019 s tím, že v době uzavření kupní smlouvy nebyla zahájena (a tudíž ani dokončena) obnova katastrálního operátu (digitalizace katastrální mapy), tedy dosavadní mapy pracovaly s podstatně vyšší odchylkou skutečného průběhu hranic od mapových podkladů a nebylo zřejmé, že k domu na panujících pozemcích bezprostředně přiléhá služebný pozemek a k přístupu do panujících pozemků je využívána část cizího služebného pozemku. Tento stav, kdy vlastníci panujících pozemků užívali část služebného pozemku v domnění, že užívají svůj pozemek, trval po mnoho let. V souvislosti se zahájením digitalizace katastrální mapy žalobci zjistili, že pravděpodobně nejsou panující pozemky přímo spojené s veřejnou komunikací a přístup na ně není zajištěn a realizován po jejich části. Dle předběžných informací a sdělení katastrálního úřadu existuje důvodná obava, že panující pozemky nejsou přímo spojené s veřejnou komunikací a přístup na ně je realizován přes sousední služebný pozemek. Po těchto zjištěních kontaktovali žalobci předchozího vlastníka panujících pozemků pana [jméno FO], který jim odpověděl, že po celou dobu trvání jeho vlastnického práva užíval (z pohledu ulice) levou část proluky mezi domy na panujících pozemcích a služebném pozemku, a stejně tak v minulosti činili jeho rodiče a předtím i jeho prarodiče. Navíc proluka mezi domy měla dvě odlišné povrchové úpravy – levá část je již mnoho let zpevněna velkoformátovou betonovou dlažbou, zatímco pravá část je převážně travnatá. [jméno FO] dále v reakci žalobcům uvedl, že se svým otcem tuto zpevněnou plochu opravoval a ze strany vlastníků služebného pozemku, tedy především ze strany žalované, nikdy nedošlo k jakémukoli projevu vůle, z něhož by bylo možné usuzovat, že levá část proluky mezi domy není ve vlastnictví vlastníků panujících pozemků, resp. že k jejímu užívání nemají platný právní titul a o existenci vlastnického práva žalované k levé části proluky se dozvěděl až po prodeji panujících pozemků na základě dopisu žalobců a po ověření informací na Katastrálním úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa]. Žalobci následně kontaktovali žalovanou s tím, že dle jejich právního názoru došlo k vydržení služebnosti a požádali ji o součinnost k uvedení zapsaného stavu do souladu se skutečným právním stavem, žalovaná žalobcům na zaslaný návrh smlouvy o zřízení služebnosti nijak nereagovala a následně na podzim roku 2022 zřízení služebnosti podle smlouvy výslovně odmítla. K panujícím pozemkům není dobře možný přístup jiným způsobem z veřejné komunikace, a i tato skutečnost dle názoru žalobců prokazuje, že přístup na pozemky musel být v průběhu času realizován právě přes služebný pozemek. Žalobci opakovaně v rámci žalobních tvrzení uváděli, že do doby doručení pozvánky ke zjišťování průběhu hranic byli v dobré víře v existenci přístupu na kupované pozemky a nic nenasvědčovalo opaku. Žalobci dodrželi potřebnou péči při zjišťování existence přístupu tím, že nahlédli do katastrální mapy, která ovšem nebyla digitalizována a až na základě pozvánky ke zjišťování průběhu hranic začali žalobci shánět další informace z různých zdrojů, zda je na jejich pozemky zřízen přístup. [jméno FO] postup nelze vykládat k jejich tíži, jelikož se nijak nelišil od standardního postupu při podobných transakcích. Žalobci chtějí mít zajištěn přístup na své pozemky, nicméně po zjištění, že takový přístup nejspíše absentuje, se snažili se žalovanou uzavřít dohodu o zřízení služebnosti, což se nepodařilo. Právním předchůdcem žalobců je [jméno FO], jeho právním předchůdcem je [jméno FO] a jejím právním předchůdcem [jméno FO]. Všichni tito právní předchůdci žalobců užívali část proluky mezi domy žalobců a žalované, která je vymezena nyní vybetonovaným chodníkem a která byla dříve vymezena chodníkem z betonových dlaždic jako pěší přístup do nemovitostí, které jsou nyní ve vlastnictví žalobců, pro vnášení nákladů, břemene, vjezd motocyklem apod. Existoval pouze jeden přístup do nemovitostí žalobců, a to ten, který je aktuálně využíván přes vybetonovaný chodník a ten byl také jako jediný využíván. Žalobci dále uvedli, že se domáhají mimořádného vydržení služebnosti stezky a cesty, kdy neexistuje žádný právní titul, o nějž by se jejich držba mohla opírat (jinak by tvrdili splnění podmínek řádného vydržení) a u mimořádného vydržení postačí nikoliv nepoctivý úmysl a držba práva po dobu 20 let u nemovité věci. Všichni právní předchůdci žalobců a žalobci přistupovali do nemovitosti po chodníku nikoliv v nepoctivém úmyslu, tj. že nikomu jejich jednání nezpůsobovalo a nezpůsobuje újmu. Podle žalobců vydržecí doba v délce 20 let začala běžet 1. 1. 2001 a skončila 1. 1. 2021. V průběhu řízení došlo ke sloučení obou pozemků žalobců původně označených parc. č. st. [Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] pod jeden pozemek označený parc. č. st. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] a žalobci nadále nepožadovali určení, že pozemek parc. č. st. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] je zatížen bezúplatnou a časově neomezenou služebností stezky a cesty v celém rozsahu, nýbrž nadále požadovali a navrhli změnu žaloby spočívající v určení, že část pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], která je vymezena geometrickým plánem pro vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku vyhotovitele [právnická osoba], IČO [IČO], č. plánu [Anonymizováno]/[č. účtu] je zatížena bezúplatnou a časově neomezenou služebností stezky a cesty ve prospěch každého vlastníka pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa]. Soud změnu žaloby v intencích uvedeného návrhu žalobců připustil usnesením vyhlášeným při jednání dne 24. 9. 2024.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že v žalobě uplatněný nárok zcela neuznává a po celou dobu, kdy vlastní a užívá předmětné nemovitosti ve [Anonymizováno], je si vědoma toho, že je vlastnicí celého pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] včetně jeho části v proluce mezi jejím domem čp. [Anonymizováno] a domem čp. [Anonymizováno] nyní vlastněném žalobci. Žalovaná se svým manželem zakoupila v roce 2003 dům čp. [Anonymizováno][Anonymizováno]spolu s pozemkem parc. č. st. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] a s rodiči [jméno FO] na základě jejich žádosti se ústně dohodla, že jim, tedy konkrétně a pouze jim osobně, nikomu jinému, dovolí užívat části svého pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] o šířce cca 1 metr přiléhající k severovýchodní štítové zdi jejich domu čp. [Anonymizováno] v proluce mezi domem žalované čp. [Anonymizováno] a mezi jejich domem čp. [Anonymizováno][Anonymizováno]v katastrálním území [adresa], a to toliko za účelem jejich pěšího přístupu na jejich pozemek parc. č. st. [Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a do jejich domu čp. [Anonymizováno] s tím, že rozsah tohoto užívání předmětné části pozemku žalované zahrnuje pouze rodiče [jméno FO]. Součástí této dohody byl závazek rodičů [jméno FO] spočívající v tom, že po dobu, kdy budou takto část pozemku žalované parc. č. st. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] užívat, budou jako protiplnění zajišťovat schůdnost a sjízdnost celé části pozemku žalované parc. č. st. [Anonymizováno] nacházející se v proluce mezi jejím domem čp. [Anonymizováno] a domem žalované čp. [Anonymizováno] tak, aby měla žalovaná celoročně zajištěn bezproblémový vstup a vjezd do hlavní části svého pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] nacházející se před domem žalované čp. [Anonymizováno]. Tímto způsobem pak rodiče [jméno FO] popsanou část pozemku žalované užívali, a to pouze tu část a pouze k chůzi do jejich nemovitosti, když rodičům [jméno FO] žalovaná nikdy nedovolila, aby přes výše popsanou část jejího pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] do jejich nemovitosti jezdili jakýmikoliv vozidly, což ostatně rodiče [jméno FO] nikdy nečinili a užívali část pozemku žalované pouze k chůzi do jejich nemovitostí. Podle žalované je nepochybné, že rodiče [jméno FO] nevydrželi služebnost stezky ani služebnost cesty, jejichž určení se žalobci se svou žalobou domáhají, neboť si po celou dobu užívání části pozemku žalované byli vědomi skutečnosti, že užívají část pozemku ve vlastnictví žalované, tedy část cizího pozemku za protiplnění a nejsou tak držiteli, tím méně pak držiteli řádnými, poctivými ani pravými. V daném případě se jednalo o osobní právo rodičů [jméno FO], které zaniklo úmrtím rodičů [jméno FO]. Tvrzení žalobců, že v době jednání o koupi předmětných nemovitostí s [jméno FO] nemohli zjistit údajně z důvodu nedokončené digitalizace skutečný stav, žalovaná považuje za zcela účelové, neboť měli možnost se ohledně přístupu dotázat na příslušném katastrálním úřadě, jak ostatně učinili následně. U [jméno FO] podle žalované lze důvodně předpokládat existenci zájmu na výsledku řízení spočívajícím ve vyhovění v žalobě, neboť opačný výsledek v řízení by pro něho mohl mít nepříznivé důsledky, když žalobci by se po něm mohli z důvodu podstatné vady jím prodaných nemovitostí domáhat slevy z kupní ceny nemovitostí, náhrady škody, případně by mohli odstoupit od smlouvy. Žalovaná současně poukázala na neobvykle nízkou kupní cenu, za kterou žalobci pořídili předmětné nemovitosti, a to ve výši 1 590 000 Kč, jakož i na to, že žalobci jsou zkušenými realitními investory a argumentaci žalobců o tom, že k jimi kupovanému domu čp. [Anonymizováno] ve [Anonymizováno] není zajištěn přístup z veřejné komunikace, jim nebyl znám, je podle žalované třeba považovat za ryze účelovou.

3. Mezi účastníky jsou shodná právně významná skutková tvrzení, že žalobci jsou od 27. 3. 2019 spoluvlastníky každý v rozsahu id. poloviny k celku pozemků parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je rodinný dům čp. [Anonymizováno] a parc. č. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v obci a katastrálním území [adresa], že žalovaná se svým manželem byli vlastníky v rámci společného jmění manželů pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je rodinný dům čp. [Anonymizováno] v obci [adresa], katastrální území [adresa] a po úmrtí manžela se stala žalovaná od 27. 6. 2013 výlučným vlastníkem těchto nemovitostí a že pozemky žalobců parc. č. st. [Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] oba sousedí s pozemkem žalované parc. č. st. [Anonymizováno].

4. Sporná zůstala právně významná skutková tvrzení účastníků o tom, zda severojižní hranice mezi pozemkem žalované a pozemky žalobců končí na jihovýchodní patě domě žalobců čp. [Anonymizováno] nebo zda končí v polovině proluky mezi domem žalobců čp. [Anonymizováno] a domem žalované čp. [Anonymizováno] a v případě, že severojižní hranice mezi pozemkem žalované a pozemky žalobců končí na jihovýchodní patě domu žalobců čp. [Anonymizováno], zda právní předchůdci žalobců užívali pozemek parc. č. st. [Anonymizováno] v obci a katastrálním území [adresa], nyní ve vlastnictví žalované, na základě dohody o zřízení osobní služebnosti uzavřené mezi právními předchůdci žalobců a žalovanou tak, jak tvrdí žalovaná či na základě pozemkové služebnosti jak tvrdí žalobci.

5. Soud k prokázání mezi účastníky sporných skutečností provedl níže uvedené důkazy, z nichž zjistil tyto skutečnosti:

6. Žalobci k datu 22. 11. 2023 byli spoluvlastníky každý v rozsahu id. poloviny k nemovitostem parcela st. [Anonymizováno] o výměře 108 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], rod. dům a pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře 32 m2, ostatní komunikace (důkaz: výpis z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu 22. 11. 2023, LV č. [hodnota], k. ú. a obec [adresa] vedený Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa]). K datu 10. 9. 2024 žalobci jsou spoluvlastníky každý v rozsahu id. poloviny nemovitostí pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] o výměře 148 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba: [adresa], č. p. [Anonymizováno], rod. dům s poznámkou v oddílu D výpisu z katastru nemovitostí – změna výměru obnovou operátu (důkaz: výpis z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu 10. 9. 2024, LV č. [hodnota], k. ú. a obec [adresa] vedený Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa]).

7. Žalovaná k datu 22. 11. 2023 byla vlastníkem nemovitostí pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] o výměře 306 m2, zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba: [adresa], rod. dům s poznámkou v oddílu E výpisu z katastru nemovitostí stran nabývacího titulu, kterým je usnesení soudu o vypořádání SJM a o dědictví Obvodní soud pro [adresa] D – [Anonymizováno]/[Anonymizováno]-62 ze dne 27. 6. 2013, právní moc ke dni 27. 6. 2013 (důkaz: výpis z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu 22. 11. 2023 LV č. [hodnota] pro obec a k. ú. [adresa] vedený Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa]).

8. Podle geometrického plánu č. [č. účtu] vyhotovitele [právnická osoba], středisko geodézie, [adresa], ověřeného autorizovaným zeměměřičským inženýrem [tituly před jménem] [jméno FO] dne 10. 9. 2024 pod č. [Anonymizováno]/2024 odsouhlasený katastrálním úřadem dne 19. 9. 2024 žalobci požadují určení vydržení služebnosti stezky a cesty na pozemku žalované parc. č. st. [Anonymizováno] (důkaz: geometrický plán pro vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku vyhotovitele [právnická osoba] č. [č. účtu]).

9. Zástupce žalobců dne 30. 8. 2023 na poště podal k přepravě předžalobní výzvu s datem 30. 8. 2023 adresovanou žalované, kterou vyzval k uzavření smlouvy o zřízení služebnosti stezky a cesty přes část pozemku žalované parc. č. st. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], která je vyznačena v příloze č. [hodnota] této výzvy, jež tvoří přílohu uvedené výzvy (důkazy: předžalobní výzva ze dne 30. 8. 2023, výřez náčrtu zjišťování hranic č. [hodnota], podací lístek ze dne 30. 8. 2023). 10. [právnická osoba] pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] pozvánkou ze dne 27. 6. 2022 k zjišťování průběhu hranic adresovanou mj. i oběma žalobcům a žalované vyzval, aby se tyto osoby nebo jimi zmocněný zástupce dostavil ke zjišťování průběhu hranic a očekával příchod komise dne 27. 7. 2022 ve 14.30 hodin na místě [adresa] (důkaz: pozvánka ke zjišťování průběhu hranic).

11. Dne 8. 12. 2022 oba žalobci odeslali žalované návrh smlouvy o zřízení služebnosti, kterou by vlastník pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] zřídil ve prospěch oprávněného služebnost stezky a cesty na tomto pozemku tak, aby byl trvale zabezpečen volný a ničím nerušený vstup do nemovitosti a na pozemek nacházející se na adrese [adresa] umístěný na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] s tím, že služebnost stezky a cesty se zřizuje bezplatně s tím, že návrh smlouvy je podepsán oběma žalobci a jejich podpisy jsou úředně ověřeny (důkazy: podací lístky ze dne 8. 12. 2022, návrh smlouvy o zřízení služebnosti).

12. Dne 10. 7. 2003 uzavřeli manželé [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] jako strana prodávající s manželi [jméno FO] ([jméno FO] r. č. [RČ] a [jméno FO] r. č. [RČ], oba trvale bytem [adresa]) jako strana kupující kupní smlouvu, kdy předmětem této smlouvy jsou nemovitosti zapsané na LV č. [hodnota] u [právnická osoba] [adresa], a to konkrétně rodinného domu čp. [Anonymizováno] na stavební parcele st. p. č. [hodnota] a stavební parcele st. p. č. [hodnota] za dohodnutou kupní cenu ve výši 1 640 000 Kč (důkaz: kupní smlouva s datem 10. 7. 2003). 13. [jméno FO] jako prodávající a žalobci jako kupující uzavřeli dne 26. 3. 2025 kupní smlouvu, kdy předmětem této smlouvy jsou nemovitosti, a to pozemek parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba – budova čp. [Anonymizováno] a pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], vše zapsáno na LV č. [hodnota] pro k. ú. a obec [adresa] za dohodnutou kupní cenu 1 590 000 Kč (důkaz: kupní smlouva s datem 26. 3. 2019).

14. Dne 13. 11. 2022 žalobce a) zaslal email žalované, v níž jí požádal o souhlas s úpravami vjezdu k domu žalované, a to především z důvodu odvlhčení nemovitosti žalobců čp. [Anonymizováno] s tím, že proti těmto úpravám při osobním setkání před domem žalovaná nic nenamítala a projevila souhlas. Na tento email reagovala žalovaná dne 15. 11. 2022 emailem zaslaným žalobci a) tak, že souhlasí v případě, že vybetonování nepřesáhne linii Vašeho chodníku ke vchodu a požádala o zprávu, kdy se bude dotyčná úprava konat, aby mohla vyjet s autem. Žalobce a) opět emailem sdělil žalované ještě téhož dne, že podle informací od stavební společnosti by k úpravám mělo dojít v sobotu 19. 11. 2022 (důkaz: emailová komunikace mezi žalobcem a) a žalovanou dne 13. 11. 2022 a 15. 11. 2022).

15. Dne 12. 2. 2023 kontaktovala žalovaná žalobce a) emailem s tím, že nájemníci žalobců opět vjíždí na její pozemek s tím, že bude nejlepší řešení zřídit vchod do nemovitosti žalobců z horní ulice, kde je dlážděná přístupová cesta, aby v budoucnu účastníci nemuseli stále dokola řešit tentýž problém. Na tento email odpověděl žalobce a) žalované též emailem, v němž jí sdělil, že o uvedeném problému mu nic není známo, že jediným problémem je zjištění, že vstup do nemovitosti žalobců vede přes pozemek žalované, kdy tuto situaci se žalobci pokoušeli s žalovanou řešit smírnou cestou – vzájemnou dohodou o věcném břemenu chůze s tím, že tento požadavek žalovaná žalobci b) telefonicky odsouhlasila a že mají přichystat žalobci dokumenty, které přichystali, podepsali, následně je zaslali žalované v tištěné podobě na její adresu, na tento požadavek již žalovaná nereagovala. Současně požádal žalobce a) žalovanou, aby nevyvolávala zbytečné spory a nehledala problémy s tím, že vše se dá řešit domluvou a smírnou cestou (důkaz: emailová komunikace žalované a žalobce a) ze dne 12. 2. 2023).

16. Dne 8. 12. 2022 žalobce b) písemně oznámil žalované zjištění vady nemovitosti s výzvou ke smírnému řešení, které podle žalobců spočívá v podpisu smlouvy o zřízení služebnosti, kdy současně žalované bylo sděleno, že žalobci disponují písemným vyjádřením prodávajícího pana [jméno FO], dle kterého spornou část pozemku využíval po celou dobu užívání a vlastnictví nemovitostí jak on, tak jeho rodiče a dokonce jeho prarodiče a z časové posloupnosti je tedy patrné, že přístupová cesta byla v užívání rodiny [jméno FO] minimálně po 3 generace zpětně (důkaz: oznámení o zjištění vady nemovitosti; výzva ke smírnému řešení s datem 8. 12. 2022).

17. Na fotografiích mapy.cz je seznatelné postavení nemovitostí účastníků, tj. včetně obou domů a proluky mezi nimi a významného výškového rozdílu terénu komunikace na severozápadní hranici pozemku a dvorku žalobců (důkaz: fotografie mapy.cz čl. 57–60).

18. Dne 2. 5. 2024 soud provedl ohledání na místě samém, konkrétně na pozemcích účastníků, tj. na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je rodinný dům čp. [Anonymizováno] a parc. č. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v obci [adresa] ve vlastnictví žalobců a současně na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je dům čp. [Anonymizováno] v obci [adresa] ve vlastnictví žalované za účasti všech účastníků i jejich zástupců se současným pořízením fotodokumentace soudním vykonavatelem. Soudem bylo zjištěno, že na pozemku žalované se nachází betonový chodník o rozměrech cca 5,40 metru v délce a cca 1,35 metru v šířce, který směřuje k zeleným vrátkům, jimiž se vstupuje do domu žalobců. Žalobci při místním ohledání doplnili svá tvrzení o uvedení, že betonový chodník zřizovali žalobci kvůli řešení vlhkosti jejich domu, což je seznatelné z hydroizolační fólie, která se nachází na domě (soudem zjištěno, že tato hydroizolační fólie se na domě žalobců nachází), dále, že jejich snahou je umožnit přístup do jejich vrat na základě řádného právního titulu, který podle nich je v podobě služebnosti stezky a cesty s tím, že žalobci by neměli problém, aby pozemek žalované byl zatížen věcným právem, a to právem jen stezky o šíři a délce celého dosud vybudovaného betonového chodníku. Žalovaná při místním ohledání uvedla, že nesouhlasí se služebností stezky, neboť by tím došlo k omezení jejího vlastnického práva tak, jak ho má dosud, ke snížení hodnoty její nemovitosti s tím, že pokud by to byla teoreticky jediná možnost přístupu k nemovitosti žalobců, tak by žalovaná uvažovala o zřízení služebnosti stezky dohodou žalované s žalobci za úplatu. Podle žalované však mají žalobci možnost zřídit si přístup ke své nemovitosti v jiné části, a to v části, kde se nachází dřevěný plot, a to tak, že by vybudovali schody, kterými by přišli na terásku a z ní pak je vstup do domu, případně by bylo možné zřídit vstup do domu na jižní straně, kde se nachází chodníček, který zřejmě vybudovali žalobci, s čímž žalobci též nesouhlasili, a to z důvodu nebezpečnosti přístupu, neboť chodníček je v sousedství frekventované silnice. V rámci případné možnosti smírného řešení sporu mezi účastníky soud s účastníky při místním ohledání nadále zjišťoval možnost jiného vstupu do domu, z tohoto důvodu bylo provedeno ohledání nemovitosti žalobců i uvnitř, žalobci však poukazovali na zvýšené náklady na vybudování jiného vstupu do domu, soudem bylo při ohledání dále zjištěno, že v domě žalobců se nachází dvě samostatné bytové jednotky, a že obě podlaží nejsou vzájemně propojena vnitřním schodištěm. Žalovaná doplnila svá tvrzení o uvedení, že místní obyvatelé jí sdělili, že kdysi bylo mezi domy schodiště, ale neví, zda na pozemcích žalobců nebo na pozemku žalované, když žalovaná s manželem dům kupovali, tak už schodiště mezi domy nebylo (důkaz: protokol o místním ohledání ze dne 2. 5. 2024, fotografie z místního ohledání v elektronické verzi na CD – přílohová obálka čl. 101 spisu).

19. Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] sdělilo dne 9. 5. 2024 zástupci žalované, že zjišťování průběhu hranic v katastrálním území [adresa] není zcela dokončeno a z tohoto důvodu momentálně nezašle uvedený úřad výsledek zjišťování průběhu hranic. Katastrální úřad aktuálně provádí přípravné práce na nové digitální katastrální mapě v k. ú. [adresa] s tím, že dne 15. 4. 2024 úřad oznámil obci dokončení obnovy katastrálního operátu a jeho vyložení k veřejnému nahlédnutí v budově Obecního úřadu [adresa] ve dnech 20. 5. 2024 do 31. 5. 2024 s možností uplatnění námitek proti jeho obsahu. Obecní úřad [adresa] vydal oznámení o dokončení obnovy katastrálního operátu a jeho vyložení k veřejnému nahlédnutí v budově Obecního úřadu [adresa] v období od 20. 5. 2024 do 31. 5. 2024 vždy v pracovních hodinách obecního úřadu nebo po předchozí telefonického dohodě (důkazy: sdělení Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] ze dne 9. 5. 2024, oznámení Obecního úřadu [adresa]).

20. Na digitální mapě parcely č. st. [Anonymizováno] je tlustými čarami vyznačen starý stav a nový stav tenkými čarami, z uvedeného bylo zjištěno, že hranice mezi pozemkem žalované a žalobců končí u paty rohu domu žalobců, uvedené je seznatelné i na katastrální mapě katastrálního území [adresa] ze dne 14. 5. 2024 (důkaz: katastrální mapa k. ú. [adresa] ze dne 14. 5. 2024 čl. 114 spisu, elektronická verze nahlížení do katastru nemovitostí – stavební parcely č. [hodnota], katastrální mapa a ortofotomapa).

21. Fotografie získané ze serveru mapy.cz zachycují stav pozemků účastníků v průběhu let 2010 až 2021. Fotografie na čl. 109 spisu zachycuje stav nemovitostí účastníků z roku 2015, je zde seznatelná nepřerušovaná linie existujícího plotu na pozemku žalobců bez jakéhokoliv přerušení vstupem pro pěší v horní části pozemku žalobců, na fotografii na čl. 108 je zachycen stav z roku 2016, který je shodný se stavem v roce 2015, na fotografii na čl. 107 je zachycen stav z roku 2020, který je shodný jako stav v letech 2015 a 2016, na fotografii na čl. 118 je zachycen stav z roku 2021, který je shodný jako stav v přechozích letech. Na fotografiích čl. 111 a 112 je zachycena proluka mezi domem žalobců a domem žalované včetně povrchu, který se nachází v této proluce a tím je u domu žalobců (v levé části proluky) dlažba z čtvercových dlaždic položených ve dvou řadách cca v délce 6 dlaždic a u domu žalované travnatý povrch (důkaz: fotografie ze serveru mapy.cz čl. 107–112, 118).

22. Fotografie na čl. 146 zachycuje proluku mezi domy žalobců a žalované, kdy k zeleným vrátkům do domu žalobců vede chodník tvořený betonovými dlaždicemi ve dvou řadách vždy v počtu 6 dlaždic jedné řady, tj. celkem [hodnota] dlaždic. Shodné zjištění soud učinil z fotografie na čl. 147, která zachycuje stav proluky mezi domy účastníků v roce 2013. Na fotografiích na čl. 148 a 149 je zachycen stav nemovitostí účastníků a proluky mezi nimi v roce 2014, kdy k vrátkům žalobců je stále chodník tvořený čtvercovými dlaždicemi ve dvou řadách vždy v počtu 6 dlaždic jedné řady a v části u domu žalované travnatým povrchem zčásti vybetonovaným u kanálu. Shodný stav je zachycen i na fotografii na čl. 150, která zachycuje stav nemovitostí žalobců a žalované včetně proluky mezi těmito nemovitostmi v roce 2018 (důkaz: fotografie z google street view – google mapy na čl. 146–150).

23. Na výřezu z digitalizované katastrální mapy na čl. 151 je seznatelná část vyznačená žalobci, která má tvořit vydrženou služebnost stezky (důkaz: výřez digitální katastrální mapy na čl. 151). 24. [jméno FO] se narodil 18. 6. 1965 rodičům [jméno FO] r. č. [RČ] a [jméno FO] r. č. [RČ]. [jméno FO] zemřela dne 8. 6. 2016, [jméno FO] zemřel dne 30. 12. 2012 a jeho matka [jméno FO] se narodila dne 18. 8. 1918, kdy při zadání údajů matky [jméno FO] nebyla nalezena žádná osoba (důkaz: potvrzení o provedené lustraci v centrální evidenci obyvatel stran uvedených osob). 25. [jméno FO] ve svém dopise adresovaném žalobci a) sdělil, že je pro něho novou informací skutečnost, že pozemek, po kterém vede přístupová cesta ke vstupní brance do nemovitosti nyní ve vlastnictví žalobců, je ve vlastnictví žalované. V obci [adresa] nebyly digitalizované mapové podklady z katastru nemovitostí a nebylo tedy možné si toto ověřit z veřejně dostupných informací. [jméno FO] uvedl, že cestu v dobré víře bez vědomí jakéhokoliv protiprávního jednání používal on, jeho rodiče i prarodiče. Jelikož byl přístup do domu mj. vizuálně odlišen travnatou plochou a přístupovou zpevněnou cestou, kterou osobně několikrát pomáhal svému otci (předchozímu majiteli) opravovat, neměl [jméno FO] tušení o tom, že by pozemek mohl být ve vlastnictví někoho jiného. Je přesvědčen, že si této skutečnosti nebyla vědoma ani majitelka sousedící nemovitosti [tituly před jménem] [jméno FO], jelikož tato věc nebyla z její strany dříve s [jméno FO] ani s jeho rodiči komunikována, nebyl vznesen žádný nárok na kompenzaci ani jakýkoliv jiný rozpor. [jméno FO] uvedl, že věří, že nově vzniklá situace je řešitelná tzv. věcným břemenem nebo-li služebností stezky a cesty, a to jejím vydržením, jelikož byla přístupová cesta využívána předchozími majiteli – [jméno FO], jeho rodiči a dříve prarodiči několik desítek let. Zároveň se [jméno FO] omluvil za vzniklé potíže s tím, že si této skutečnosti nebyl vědom on ani nikdo v okolí a je ochoten poskytnout žalobcům součinnost při zapsání služebnosti do katastru nemovitostí (důkaz: dopis [jméno FO]).

26. Výpovědí svědka [jméno FO] bylo zjištěno, že v obci [adresa] žije 40 let, šestým rokem je starostou. Minimálně před 20 lety byl průchod mezi domem žalované a domem žalobců po kamenných schodech nahoru, průchod byl volně přístupný komukoliv, poté, kdy se zjistilo, že průchod je na pozemku žalované, došlo k rozhodnutí zastupitelstva a schody se zrušily. Jiný vstup do nemovitosti žalobců po zrušení kamenných schodů není, je přes branku z ulice tam, kde začínaly původní schody, je to minimálně 20 let, co schody byly zrušeny, zápisy zastupitelstva se archivují maximálně 10 let. Členem zastupitelstva byl svědek od roku 2002 osm let, a to už tam schody nebyly. Nejpozději od roku 2002 se na pozemek žalobců vstupuje spodní brankou z ulice. Po dobu, kdy byl svědek v zastupitelstvu od roku 2002 osm let, tak obec neřešila žádný spor mezi tehdejšími vlastníky nemovitostí, tj. vlastníky nemovitostí žalované a tehdejšími vlastníky nemovitostí nyní ve vlastnictví žalobců (důkaz: výpověď svědka [jméno FO]).

27. Svědek [jméno FO] v rámci své výpovědi uvedl, že ve [Anonymizováno] žije 78 let, mezi domem čp. [Anonymizováno] a domem žalované čp. [Anonymizováno] byl vždy průchod se schody, které vedly do ulice o stupeň výše, schody tam už dlouho nejsou, takových 25 let, přesně to svědek neví. Mezi schody byla dvířka, jedny do domu čp. [Anonymizováno] a jedny do domu čp. [Anonymizováno], v obou domech bydleli kamarádi svědka, proto toto ví. Domnívá se, že vchod do domu čp. [Anonymizováno] shora poté, co se vyšly schody, nebyl, je to poměrně vysoko, schody měly dobře 25 stupňů. Svědek nemá žádnou povědomost o tom, že by mezi sousedy domů čp. [Anonymizováno] a čp. [Anonymizováno] byl nějaký problém ohledně vstupu do těchto domů, ví to i proto, že v domě čp. [Anonymizováno] měla původně před mnoha lety bydlet babička svědka, nakonec k tomu nedošlo, sehnala si něco jiného, bylo to koncem 50. let, a to se vcházelo do domu čp. [Anonymizováno] po stávajícím chodníku, vždy se vcházelo po tomto chodníku. Když svědek jel nyní okolo domu čp. [Anonymizováno], všiml si, že chodník je vybetonovaný, dříve tomu tak nebylo, byly tam ploché kameny a po nich se chodilo, neví, kdy došlo ke změně z kamenů na beton. Svědek nezná důvod, proč se zrušily schody mezi domy čp. [Anonymizováno] a čp. [Anonymizováno]. V domě čp. [Anonymizováno] mnoho let bydleli [jméno FO], svědek si nepamatuje, zda se stěhovali do prázdného domu nebo jestli tam před nimi někdo bydlel, pan [jméno FO] je synem zemřelé paní [jméno FO] a jestli někdy v domě čp. [Anonymizováno] bydlel, neví (důkaz: výpověď svědka [jméno FO]).

28. Z výpovědi svědka [jméno FO] bylo zjištěno, že ve [Anonymizováno] bydlí 57 let, zná pana [jméno FO] odmala, znal i jeho otce [jméno FO], byli sousedé, a tak si vypomáhali. Do domu čp. [Anonymizováno], kde bydlel pan [jméno FO], se vcházelo spodem tak, jako se doposud vchází, takto to bylo vždy, jiný vchod si svědek nepamatuje. Nepamatuje se, jak se užívalo prostranství před domem čp. [Anonymizováno] a domem čp. [Anonymizováno], ví, že mezi uvedenými domy vedly schody, těmi se chodilo do horních domů, svědek tudy nechodil, neboť jeho dům je při pohledu na dům čp. [Anonymizováno] vlevo. Svědek neví, kdy skončila možnost procházet schody mezi domy, v domě čp. [Anonymizováno] bydlel pan [jméno FO], jeden čas tam byl archiv a dále už neví. Svědek neví nic o tom, že by pan [jméno FO] někdy rozporoval užívání cesty mezi domy. Ve vedlejším domě bydlela paní [jméno FO], matka pana [jméno FO], teprve po jejím úmrtí se tam nastěhoval pan [jméno FO], její syn, který předtím bydlel v bytovkách. [jméno FO] chodila do domu stejnou cestou a vchodem jako pan [jméno FO]. Ze schodů, které vedly nahoru, nešlo vstupovat do nemovitosti čp. [Anonymizováno], protože byly schody a podle nich byla vodoteč. Poté, kdy se do domu nastěhoval po paní [jméno FO] pan [jméno FO], tak užíval stejnou cestu a vchod jako paní [jméno FO], tzn. levou část prostranství při pohledu na domy. [jméno FO] prakticky v domě čp. [Anonymizováno] nebydlel, chodil tam větrat a chodil do domu stejně jako paní [jméno FO] a pak pan [jméno FO]. [jméno FO] užíval pravou část proluky mezi domy, svědek neví o žádném sporu mezi panem [jméno FO] a paní [jméno FO] ohledně přístupu do domu. Svědek si nepamatuje, kdo měl po panu [jméno FO] dům, ani ho to nezajímalo. Všichni vlastníci domu čp. [Anonymizováno] užívali levou část proluky mezi domy a vlastníci domu čp. [Anonymizováno] pravou část a svědek neví o žádném sporu mezi sousedy těchto domů, o užívání cesty mezi domy. Když svědek navštívil pana [jméno FO], tak šel po levé části proluky mezi domy, dům napravo navštívil asi jednou před mnoha let. Svědek ví, že v domě čp. [Anonymizováno] byly nějakou dobu uložené spisy, bylo to [právnická osoba] archiv, nebo sklad, je to více než 30 let a údajně to mělo být nějaké pražské firmy. Svědek neví, kdy přesně zemřela paní [jméno FO], po několika měsících od jejího úmrtí se do domu nastěhovali manželé [jméno FO], svědek neví, že by v období mezi úmrtím paní [jméno FO] do nastěhování manželů [jméno FO] dům někdo užíval (důkaz: výpověď svědka [jméno FO]).

29. Z výpovědi svědka [jméno FO] bylo zjištěno, že pracuje jako realitní makléř pro společnost [právnická osoba]. Stran prodeje nemovitosti ve [Anonymizováno] prodávající pan [jméno FO] uzavřel s realitní kanceláří zprostředkovatelskou smlouvu, svědek tuto realitní kancelář na základě plné moci zastupoval a měl na starosti tento prodej. Komunikoval se zájemci, kterých bylo více, měli možnost podívat se na fyzický stav nemovitosti, kdy k dispozici měli list vlastnictví, zároveň si mohli prostřednictvím stavebního technika zjistit faktický stav nemovitostí. Svědek se domnívá, že nemovitost byla inzerována asi půl roku, žalobci v dané transakci byli jediní vážní zájemci, smluvní dokumentaci připravoval advokát realitní kanceláře Remax, v době prodeje nemovitosti nebyla povinnost archivovat podklady prodeje. Žalobci si nemovitost prohlédli, prohlídky se zúčastnil i prodávající pan [jméno FO], který doplňoval informace, jež svědek neměl. Prodávající zmiňoval, že dům užívala dlouhodobě babička, částečně užíval nemovitost také pan [jméno FO], který stanovil kupní cenu, dle domněnky svědka to bylo 1 500 000 Kč, pak došlo k dohodě mezi kupujícími a prodávajícím ohledně slevy asi o částku 150 000 Kč, ale svědek si není jistý. Sleva z kupní ceny je v návaznosti na tom, jak trh běží, pokud poptávka převyšuje nabídku, tak se o slevách moc nejedná a naopak. Cenu považoval svědek za standardní, byli o nemovitosti zájemci, cenu určuje trh. Kupujícím před podpisem kupní smlouvy byly předány veškeré podklady včetně listu vlastnictví, snímek z katastrální mapy, který pořídila realitní kancelář z veřejného zdroje, informace k inženýrským sítím. Geometrický plán v té době nebyl digitalizován tak jako nyní, ale fyzický stav hranic pozemků v té době byl zřejmý a využívaný, přístup byl po desítky let, tuto informaci dostal svědek od prodávajícího. Geometrický plán nebyl předán prodávajícím kupujícím, pokud by vznikly jakékoliv pochybnosti stran hranic pozemků, tak by svědek doporučil jeho vyhotovení. Svědek tuší, že byla přístupová branka do prodávaných nemovitostí, vedle byla druhá brána do sousední nemovitosti, bylo zřejmé a dávalo to smysl stran přístupu k brance do předmětu prodeje, k oběma brankám byl jednoduchý přístup bez komplikací. Informace stran přístupu k prodávané nemovitosti získal svědek od prodávajícího pana [jméno FO], tuto informaci si neověřoval. Na snímku z katastrální mapy se v podstatě nedalo nic vyčíst, nebyla tehdy digitalizována, resp. z tohoto snímku bylo zjištěno, že hranice pozemku byla posunuta v půdorysu o 5 metrů severně, proto se svědek ptal prodávajícího, zda nemovitosti užívá a zda není problém, ten sdělil, že nemovitosti užívá po desetiletí a fyzický stav hranice pozemku (ploty, branka) v době prodeje korespondoval se skutečným stavem užívání. Jednalo se o starou zastavěnost, pokud by tam byla nová zastavěnost, nové ploty, tak by se to asi zkoumalo nebo by svědek doporučoval smluvním stranám, aby si udělaly geometrický plán (důkaz: výpověď svědka [jméno FO]).

30. Z výpovědi svědka [jméno FO] soud zjistil, že ve [Anonymizováno] bydlí od roku 1976–1977, nad domem žalované a domem žalobců 25 let. Svědek si pamatuje, že mezi domy žalobců a žalované v době, kdy tam žalovaná ještě nebydlela, byly schody, po kterých se chodilo, svědek si nepamatuje, ve kterém roce se schody zrušily. Do domu čp. [Anonymizováno] se vcházelo zespoda. V době, kdy se svědek přistěhoval do domu, kde nyní bydlí, tak dům čp. [Anonymizováno] předělával pan [jméno FO], se kterým svědek komunikoval mj. např. i o tom, že měl suť nad jeho domem, která panu [jméno FO] překážela, i když tam tudy nechodil. Pak dům zdědil pan [jméno FO], pak se dům prodal, svědek neví komu, ví jen, že tam bydlí Ukrajinci, kteří by tam měli být v nájmu. Svědek, co se pamatuje, tak do domu čp. [Anonymizováno] se vcházelo tak, jak se vchází nyní, nepamatuje se, jak to bylo, když tam byly ty schody. Nikdy nenavštěvoval pana [jméno FO] a ani jeho rodiče, nikdy nebyl uvnitř domu čp. [Anonymizováno] a nikdy nezaznamenal spor ohledně přístupu do domu čp. [Anonymizováno] a do domu žalované. [jméno FO] dům rekonstruoval v době, kdy si svůj dům dělal svědek, ví, že pan [jméno FO] dělal fasádu, střechu, okapy a domnívá se, že už v té době tam bydlel, neboť si pamatuje, že měl problém s rekonstrukcí svědka, resp. s dovozem materiálu pro ni. Svědek si nevybavuje předchozí vlastníky nemovitosti, kterou nyní vlastní žalovaná, domnívá se, že v době, kdy dělal rekonstrukci svého domu, tak byl dům tzv. ladem. Svědek se domnívá, že v době, kdy byly schody mezi nemovitostmi, byla do nemovitosti žalované jenom branka, těžko by se tam vešla vrata, které jsou tam nyní (důkaz: výpověď svědka [jméno FO]).

31. Z výpovědi svědka [jméno FO] soud zjistil, že do domu čp. [Anonymizováno] ve [Anonymizováno] chodil odmala k prarodičům, konkrétně k babičce [jméno FO], což byla matka otce svědka. Když babička zemřel v 90 letech, tak otec svědka si dům ponechal, opravil a s matkou se do něho nastěhovali v období let 2001–2002, bydleli tam do konce života, první zemřel otec v roce 2012 a matka v roce 2016, rodiče měli příjmení [jméno FO]. Svědek do domu čp. [Anonymizováno] odmala vcházel vždy po chodníku, který je tam dosud, jiný vchod si nepamatuje. Pamatuje si, že mezi domem čp. [Anonymizováno] a domem žalované byly schody, pokud se vyšlo po schodech nahoru, tak nahoře vchod do domu čp. [Anonymizováno] nebyl, byl tam plot a podle schodů byla zeď. Svědek si nepamatuje, jak je to dlouho, co schody byly zrušeny. V době, kdy svědek docházel k babičce [jméno FO] do domu čp. [Anonymizováno], bydlel s rodiči manželi [jméno FO] v bytovce čp. [Anonymizováno] ve [Anonymizováno], kterou následně dostala sestra svědka a zůstala zde bydlet. Dům čp. [Anonymizováno] po úmrtí babičky [jméno FO] byl jen chvíli prázdný, neboť rodiče ho poté začali rekonstruovat, nastěhovali se do něj po dokončení rekonstrukce v letech 2001–2002, svědek se už s nimi do domu nestěhoval, neboť od roku 2000 bydlí s manželkou v domě čp. 66 ve [Anonymizováno]. Svědek neví, jestli se stal vlastníkem domu čp. [Anonymizováno] ještě za života matky nebo až po jejím úmrtí, po úmrtí matky nebyl dům čp. [Anonymizováno] obýván 4 – 5 let, svědek tam chodil ob den, někdy i každý den ráno otevřít okna a večer je zase zavřít, rok až dva krmil psa, který byl po rodičích. S rodiči se svědek nikdy nebavil o tom, jestli bylo nějaké ujednání mezi žalovanou, případně jejími právními předchůdci a rodiči stran vchodu do domu rodičů čp. [Anonymizováno], když byl povrch chodníku rozbitý, tak ho pomáhal otci opravovat a v zimě tam odklízel a zametal sníh, to ještě za života rodičů, když otec už nemohl. Nikdy svědka nikdo nekonfrontoval s tím, že chodníček u domu čp. [Anonymizováno] nemá právo užívat. Svědek si nevzpomíná, kdo vlastnil nemovitosti žalované před ní. Svědek si pamatuje přístup do domu čp. [Anonymizováno] jen po chodníku u domu. Když se svědek rozhodl dům čp. [Anonymizováno] prodat, tak oslovil realitní kancelář, spojil se se svědkem [jméno FO], proběhlo jednání se zájemci, ti byli dva nebo tři, nakonec nemovitost koupili žalobci. Realitní makléř dal žalobcům list vlastnictví, svědek neměl pochybnost o vstupu do nemovitosti, celou dobu měl za to, že přístup do domu čp. [Anonymizováno] patří k tomuto domu, nikdy o tom ani s rodiči nemluvil, nikdy stran tohoto přístupu nebyl žádný problém. Od žalobců až v souvislosti s digitalizací přišlo, že tam vstup do domu není, svědek jim napsal omluvný dopis, že toto opravdu nevěděl, hrozně ho to překvapilo (důkaz: výpověď svědka [jméno FO]).

32. Žalobce a) v rámci své výpovědi uvedl, že s žalobcem b), se kterým se zná 20 let, se rozhodli koupit investiční nemovitost, v níž by případně žalobce a) v budoucnu bydlel s rodinou a žalobce b) by vyplatil. Žalobci se spojili s realitním makléřem panem [jméno FO] poté, kdy našli inzerát stran prodeje nemovitostí, makléř zajistil jejich prohlídku, při prohlídce ukázal žalobcům maximálně vytištěný inzerát, další podklady jim dal až po prohlídce, a to návrh kupní smlouvy, smlouvu o úschově, vytištěný list vlastnictví, žalobce a) si nevybavuje, zda také snímek katastrální mapy, geometrický plán k dispozici žalobci neměli. Kupní cena byla 1 590 000 Kč, s tou žalobci souhlasili, neboť pan [jméno FO] uvedl, že nemovitost byla původně inzerovaná za vyšší cenu a už nebyl prostor pro slevu. Určitě si žalobci s prodávajícím panem [jméno FO] nesjednávali slevu z kupní ceny, akceptovali poníženou cenu ve výši 1 590 000 Kč. Nemovitost si žalobci prohlédli 2x za přítomnosti prodávajícího, který nedoplnil nic důležitého pro tento spor. Žalobce a) si na internetu prohlédl veřejně přístupnou katastrální mapu a spolehl se na informace od pana [jméno FO] a pana [jméno FO]. Po nabytí vlastnického práva k nemovitostem nebyly žádné problémy ve vztahu k předmětu tohoto sporu, problém začal v létě 2022, kdy započala digitalizace katastru, proběhlo místní šetření s pracovníky z katastrálního úřadu, na podzim 2022 byli v nemovitostech přítomní geodeti a ukázalo se, že hranice pozemku probíhají jiným způsobem, než si žalobci mysleli a žalovaná začala poukazovat prostřednictvím emailu na to, že osoby, které se pohybují v nemovitosti žalobců, se pohybují i po jejím pozemku. Situaci žalobci řešili, pokoušeli se sjednat s žalovanou smírnou cestou věcné břemeno, sepsali návrh smlouvy o věcném břemeni, kdy žalobce b) si s žalovanou potvrdil telefonicky, že tento návrh mohou připravit, ověřili na návrhu své podpisy a zaslali návrh smlouvy žalované, která nijak nereagovala. Na základě informací od pana [jméno FO] a pana [jméno FO] a za situace, kdy hranice přístupové cesty probíhala jednoznačně na hranici dlaždic, které byly zapuštěny do země 8–10 cm, žalobci neměli pochybnosti o přístupové cestě. V polovině listopadu roku 2022 se žalobci rozhodli pro stavební úpravy z důvodu vzlínající vlhkosti ze země, ze strany od žalované se vybetonoval chodníček přesně v půdorysu původních dlaždic, založila se fólie na provzdušnění, aby nedocházelo k degradování nemovitosti vlhkostí. Tato záležitost byla se žalovanou projednána emailem s vysvětlením, proč se tyto úpravy konají a žalovaná souhlasila. Ze strany žalobců nebyla při koupi nemovitosti žádná pochybnost stran přístupové cesty k nemovitostem, nikdo se nevyjádřil tak, že by v žalobcích tuto pochybnost založil. Informace od prodávajícího stran přístupu k nemovitosti z veřejné komunikace si žalobci ověřovali z veřejně přístupné katastrální mapy, která však nebyla v té době digitalizována a dále vycházeli z informací od pana [jméno FO]. Výstupy v souvislosti s digitalizací katastrálního operátu dostali žalobci k dispozici až poté, co začali dělat stavební úpravy chodníku stran vlhkosti, v době, kdy chodník betonovali, si nebyli vědomi toho, že betonáž provádí i na cizím pozemku. V současné době žalobci neuvažují o prodeji nemovitosti, podle žalobce a) se může stát, že nemovitost bude darována jeho dětem, které zde budou mít trvalé bydliště. Dům je užíván k účelu, k němuž byl kolaudován, tj. k bydlení osob (důkaz: výpověď žalobce a)).

33. Žalobce b) se připojil k výpovědi žalobce a) a dále uvedl, že nemá přesný přehled o úplných detailech koupě nemovitosti, neboť v té době prodával a kupoval ještě jiné nemovitosti. Žalovaná poslala žalobci b) první sms zprávu dne 11. 11. 2022 s omluvou, že je nemocná, že se domluví příští týden, když se jednalo o podpis žalované na návrhu smlouvy o zřízení věcného břemene, žalobce b) odpověděl, že děkuje. Dne 25. 11. 2022 napsal žalované sms s dotazem, zda by bylo možné o víkendu přivézt smlouvu k podpisu, žalovaná odpověděla, že rozhodně nic podepisovat nebude a že se poradí se svým právníkem a od té doby je s žalovanou nulová komunikace. O prodeji nemovitosti žalobce b) neuvažuje, resp. pouze v případě, že by svou polovinu prodal žalobci a) tak, aby tuto nemovitost mohly užívat jeho děti. Informace o průběhu hranic od pana [jméno FO] si s žalobcem a) ověřili z katastrální mapy, která byla veřejně dostupná a od realitního makléře, žalobce b) absolutně nepojal podezření, že k nemovitosti v době koupě není přístup, v žádném případě by nešel do koupě, pokud by takovou pochybnost pojal (důkaz: výpověď žalobce b)).

34. Výpovědí žalované bylo zjištěno, že nemovitosti ve [Anonymizováno] koupila s manželem v červenci 2003, již tehdy tam nebyly kamenné schody v uličce, o kterých hovořil starosta (pozn. soudu svědek [jméno FO]). V té době nemovitost nyní ve vlastnictví žalobců obývali manželé [jméno FO], první zemřel pán asi v roce 2015, poté paní v letech 2017–2018. Žalované není známo, v jakém poměru byli k panu [jméno FO], kterého v nemovitosti párkrát viděla, když tam šel na návštěvu, neví, jestli v nemovitosti bydlel po úmrtí manželů [jméno FO]. V době, kdy žalovaná dům koupila, tj. v červenci 2003, manželé [jméno FO] chodili do domu nyní ve vlastnictví žalobců, po chodníku, který byl dříve z dlaždic, než ho žalobci vybetonovali, na konci chodníku byla vrátka, která jsou tam dosud. Manželé [jméno FO] věděli, že chodí přes část pozemku žalované a jejího manžela, mluvili s manželem poté, kdy nemovitost koupili, chtěli se s žalovanou a jejím manželem domluvit, jak to bude fungovat. Dohoda s manželi [jméno FO] se řešila během prvního půl roku po nastěhování žalované a její rodiny do nemovitosti. S manželem žalované se manželé [jméno FO] ústně domluvili na tom, že budou nadále procházet po chodníku z dlaždic a budou tuto část udržovat v pořádku, takto to fungovalo celou dobu až do jejich smrti, nebyl jediný problém v sousedském soužití. S manželi [jméno FO] jednal manžel žalované, žalovaná u těchto jednání nebyla, ale byla u nich starší dcera tehdy ve věku 15 let a syn ve věku 12–13 let. Problémy začaly poté, kdy nemovitost koupili žalobci, v jejich domě byl velký hluk, nedalo se spát, střídalo se tam velké množství lidí, nepořádek byl i venku. Žalovaná o této situaci žalobcům psala email a chtěla po nich řešení, v současné době je hluk menší, nepořádek tam není. Žalovaná počítala s tím, že situace ohledně chodníku bude fungovat stejně jako s manželi [jméno FO] a panem [jméno FO], bohužel situace je jiná. Žalobci oslovili žalovanou s tím, že by chtěli nějaké užívání části pozemku žalované, žalovaná se chtěla poradit s advokátem, protože zjistila, že v rámci dobrých sousedských vztahů to nepůjde. Advokát žalované poradil, aby vyčkala a situaci zatím nijak neřešila. Pak přišly dvě obálky, je možné, že v jedné byl návrh smlouvy o věcném břemeni a v druhé něco od soudu. Žalovaná neví, zda manželé [jméno FO] vlastnili auto, manžel žalované vozidlo měl a řídil, žalovaná sama má vozidlo asi 10–12 let a stejně tak má vozidlo i syn žalované, který v nemovitosti bydlí spolu s ní a parkují za vraty stejně jako i před nimi. Když žalobci přišli za žalovanou s požadavkem úpravy přístupového chodníku kvůli vlhkosti, sdělila jim, ať si to udělají na části svého pozemku, že to není žádný problém. Když poté zjistila, že žalobci nový chodník udělali i na části jejího pozemku, tak už začala být v běhu záležitost, která je nyní řešena. Žalovaná nevěděla, kdo zdědil nemovitost po úmrtí manželů [jméno FO], takže s panem [jméno FO] nic neřešila. V období od úmrtí paní [jméno FO] do doby nabytí nemovitosti žalobci neviděla, že by někdo do nemovitosti žalobců chodil. Žalovaná si myslí, že pan [jméno FO] do nemovitosti žalobců jen docházel, neboť, kdyby v ní bydlel nastálo, tak by se s ním určitě potkala. Žalovaná už by nepřistoupila na to, aby to fungovalo jako za doby manželů [jméno FO] a pana [jméno FO], tedy, že by přístupovou cestu zčásti na pozemku žalované užívali žalobci za údržbu chodníku (důkaz: výpověď žalované).

35. Podle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), důkazy hodnotí soud podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; při tom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci.

36. Na základě shora provedeného dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci.

37. Žalobci jsou od 27. 3. 2019 na základě uzavřené kupní smlouvy s [jméno FO] spoluvlastníky každý v rozsahu ideální poloviny k celku nemovitostí v obci a katastrálním území [adresa] pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je rodinný dům čp. [Anonymizováno] a pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú., který byl po dokončení obnovy katastrálního operátu v průběhu tohoto řízení sloučen s pozemkem parc. č. st. [Anonymizováno] (dále i jen „panující pozemek“). Žalovaná je vlastníkem sousedící nemovitosti, a to pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je rodinný dům čp. [Anonymizováno], kterou koupila v roce 2003 s manželem [jméno FO] a po jeho úmrtí v roce 2013 se stala výlučným vlastníkem této nemovitosti (dále i jen „služebný pozemek“). Panující pozemek od konce 50. let minulého století vlastnili rodinní příslušníci právního předchůdce žalobců [jméno FO], a to nejprve babička jmenovaného paní [jméno FO], když o koupi tohoto pozemku měla ve stejné době zájem i babička svědka [jméno FO] a již tehdy se na panující pozemek a do rodinného domu čp. [Anonymizováno][Anonymizováno]vcházelo po stávajícím chodníku (dále i jen „přístupový chodník“), který je aktuálně o rozměrech cca 5,4 m a 1,35 m, nyní s betonovým povrchem zakončeným brankou. [adresa] a čp. [Anonymizováno] byl průchod s kamennými schody, které vedly do ulice o stupeň výše, mezi schody byla dvířka, jedny k domu čp. [Anonymizováno] (po levé straně proluky mezi uvedenými domy) a jedny k domu čp. [Anonymizováno], jiný přístup na panující pozemek a do domu čp. [Anonymizováno] nebyl a dosud není, schody byly zrušeny zhruba před 25 lety. Obyvatelé obce [adresa], kteří zde žijí dlouhodobě (v řízení byli slyšeni jako svědci), nemají žádnou povědomost o tom, že by mezi sousedy uvedených nemovitostí byl problém ohledně přístupu do nich. Po úmrtí paní [jméno FO] (matky [jméno FO]) koncem 90 let minulého století si začal dům čp. [Anonymizováno] rekonstruovat [jméno FO] s manželkou [jméno FO] (rodiče [jméno FO]), v době probíhající rekonstrukce se do domu nad domem čp. [Anonymizováno] nastěhoval [jméno FO], manželé [jméno FO] se domu čp. [Anonymizováno] nastěhovali po dokončení rekonstrukce v letech 2001–2003. [jméno FO] přístupový chodník (tehdy byl povrch z dlaždic ve dvou vedle sebe jdoucích řadách v počtu vždy šesti dlaždic v jedné řadě) do domu udržoval, pokud byl povrch chodníku rozbitý, tak ho opravoval, odklízel a zametal sníh, jeho syn [jméno FO] mu s uvedenými pracemi pomáhal v době, kdy na ně pan [jméno FO] již sám nestačil. Po úmrtí rodičů nebyl dům cca 4 – 5 let obýván, pan [jméno FO] chodil do domu krmit psa, větrat a v roce 2019 panující nemovitosti prodal žalobcům prostřednictvím realitní kanceláře, konkrétně komunikoval s makléřem [jméno FO], kterému předal mj. i informaci o desítky let trvajícím přístupu k prodávaným nemovitostem po přístupovém chodníku, který patří k domu čp. [Anonymizováno]. [jméno FO] neměl nikdy pochybnost o vstupu do domu čp. [Anonymizováno] přes přístupový chodník, neboť tak vstupoval do nemovitosti odmala při návštěvách babičky [jméno FO], nikdy stran tohoto přístupu nebyl problém, nikdy o přístupu nemluvil s rodiči. V době prodeje panujících nemovitostí žalobcům byl fyzický stav hranic pozemků zřejmý a využívaný, vstup do prodávaných nemovitostí byl do přístupové branky, vedle byla druhá brána do sousední nemovitosti, k oběma byl jednoduchý přístup bez komplikací, proto realitní makléř nedoporučil vyhotovení geometrického plánu. Kupující, tj. žalobci měli k dispozici list vlastnictví, snímek katastrální mapy pořízený realitní kanceláří z veřejného zdroje, informace k inženýrským sítím. Po nabytí vlastnického práva k panující nemovitosti žalobci nebyl žádný problém ve vztahu k přístupovému chodníku, ten začal až v létě 2022 se započetím digitalizace katastru, resp. na podzim téhož roku, kdy po návštěvě geodetů v nemovitostech bylo zjištěno, že hranice pozemků probíhají jiným způsobem, než si žalobci do té doby mysleli. Žalobci v té době dělali stavební úpravy z důvodu vzlínající vlhkosti ze země do domu, kdy současně vybetonovali přístupový chodník přesně v půdorysu původních dlaždic se založením folie na provzdušnění, o uvedeném předem informovali žalovanou, která souhlasila s podmínkou, že vybetonování nepřesáhne linii chodníku žalobců ke vchodu a požádala o zprávu, kdy se bude dotyčná úprava konat, aby mohla vyjet s autem. Žalobci po zjištění hranic geodety měli zájem situaci s žalovanou řešit smírně, oslovili ji, a to i v předžalobní výzvě, s návrhem na uzavření smlouvy o bezplatném zřízení služebnosti stezky a cesty, k uzavření smlouvy nedošlo. Geometrický plán vyhotovený společností [právnická osoba], středisko geodézie, č. plánu [č. účtu] vymezuje část služebného pozemku nacházejícího se na přístupovém chodníku.

38. Podle § 80 o. s. ř., určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

39. Soud se v dané věci nejprve zabýval tím, zda je dán naléhavý právní zájem na žalobci požadovaném určení a dospěl ke kladnému závěru, když hlavním důvodem je žalobci tvrzený rozpor mezi stavem zápisu v katastru nemovitostí a jimi uvedeným faktickým stavem s potřebou odstranění tohoto rozporu za situace, kdy žalovaná odmítla uvedený nesoulad odstranit formou uzavření dohody o zřízení věcného břemene – služebnosti stezky a cesty.

40. Podle stěžejního tvrzení žalobců k nabytí práva odpovídajícího služebnosti stezky a služebnosti cesty mimořádným vydržením mělo dojít po 1. 1. 2014, soud proto při posouzení této otázky postupoval podle níže uvedených ustanoveních občanského zákoníku.

41. Podle § 3028 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen o. z.)., se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

42. Podle § 987 o. z., držitelem je ten, kdo vykonává právo pro sebe.

43. Vlastnické právo drží podle § 989 odst. 1 o. z. ten, kdo se věci ujal, aby ji měl jako vlastník. Podle odst. 2 citovaného § 989 o. z. jiné právo drží ten, kdo je počal vykonávat jako osoba, jíž takové právo podle zákona náleží, a komu jiné osoby ve shodě s ním plní.

44. Podle § 991 o. z., držba je řádná, pokud se zakládá na platném právním důvodu. Kdo se ujme držby bezprostředně, aniž ruší cizí držbu, nebo kdo se ujme držby z vůle předchozího držitele nebo na základě výroku orgánu veřejné moci, je řádným držitelem.

45. Podle § 992 odst. 1 o. z., kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, je poctivý držitel. Nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží.

46. Podle § 993 o. z., neprokáže-li se, že se někdo vetřel v držbu svémocně nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo že někdo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou, jde o pravou držbu.

47. Podle § 994 o. z. má se za to, že držba je řádná, poctivá a pravá.

48. Podle § 1089 odst. 1 o. z., drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.

49. Podle § 1091 odst. 2 o. z. k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.

50. Podle § 1095 o. z., uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

51. Podle § 3066 o. z., do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

52. Podle § 1096 odst. 1 o. z., nabyl-li někdo poctivě držbu od poctivého držitele, jehož držba se zakládá na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva (§ 1090 odst. 1), započítává se mu vydržecí doba jeho předchůdce. Při mimořádném vydržení se nástupci započte vydržecí doba poctivého předchůdce bez dalšího (§ 1096 odst. 2 o. z.).

53. Podle § 1257 odst. 1 o. z., věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet.

54. Podle § 1260 o. z., služebnost se nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena. Ze zákona nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci se služebnost nabývá v případech stanovených zákonem (odst. 1). Při vydržení služebnosti odpovídající veřejnému statku je vydržitelkou obec, na jejímž území se věc nalézá (odst. 2).

55. Podle § 1274 odst. 1 o. z., služebnost stezky zakládá právo chodit po ní nebo se po ní dopravovat lidskou silou a právo, aby po stezce jiní přicházeli k oprávněné osobě a odcházeli od ní nebo se lidskou silou dopravovali. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, služebnost stezky neobsahuje právo vyjíždět na služebný pozemek na zvířatech ani vláčet po služebném pozemku břemena.

56. Podle § 1276 odst. 1 o. z., služebnost cesty zakládá právo jezdit přes služebný pozemek jakýmikoli vozidly.

57. Soud se dále zabýval především posouzením, zda žalobci a jejich předchůdci byli držiteli práva služebnosti stezky a služebnosti cesty na služebném pozemku, když uvedené je pro posouzení žalobci požadovaného určení stěžejní Dle ustálené rozhodovací praxe nejvyššího soudu „kdo se domáhá vydržení práva, musí prokázat, že toto právo po určitou zákonem stanovenou dobu držel, tj. fakticky vykonával jeho obsah (corporalis possessio) s úmyslem mít ho pro sebe (animus possidendi), a to bez ohledu na to, zda mu takové právo náleží či nikoli. Samotné faktické užívání věci cizí bez dalšího není možné kvalifikovat jako držbu práva služebnosti, a proto ani nemůže vést k vydržení tohoto práva. Jedná se jen o chování, které by sice mohlo být obsahem držby práva, je však realizováno z jiného právního důvodu např. výprosa, obligace, veřejné užívání nebo bez právního důvodu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 6. 2022 sp. zn. 22 Cdo 2274/2021, ze dne 23. 10. 2013 sp. zn. 22 Cdo 1991/2013).

58. V dané věci byla tedy předmětem dokazování skutečnost, zda žalobci, resp. jejich právní předchůdci měli vůli držet právo odpovídající služebnosti stezky a cesty, nikoliv skutečnost, na základě jakého právního titulu jsou žalobci, resp. byli jejich právní předchůdci oprávněni část služebného pozemku užívat (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 6. 2024 sp. zn. 22 Cdo 2098/2023). Dle komentářové literatury ke shora citovanému ustanovení § 1260 o. z. (komentář v ASPI, JUDr. MUDr. Alexandr Thöndel, Ph. D, text komentáře k 31. 12. 2024) k vydržení služebnosti stačí vůle vykonávati obsah práva služebnosti vlastním jménem; nezáleží na tom, domníval-li se držitel práva služebnosti, že služebný pozemek jest jeho vlastnictví (Vážný 16090/37). V řízení bylo prokázáno, a to především výpovědí svědků, kteří si pamatují poměry v obci [adresa] před několik desítkami let ([jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO]), že 1) do panující nemovitosti se již od 50. let minulého století vcházelo jen po přístupovém chodníku, po kterém se vchází dosud, kdy tento chodník je stále na stejném místě, má stejné rozměry, jen jeho povrch se změnil z dlaždic na betonový povrch po předělání žalobci v roce 2022 v souvislosti s úpravami domu čp. [Anonymizováno] stran jeho odvlhčení, že 2) mezi vlastníky tj. právními předchůdci žalobců a právními předchůdci žalované, násl. i žalovanou nebyl nikdy žádný spor o uvedený přístupový chodník a že 3) jiný přístup, zejm. přístup ze schodů, které se po určitou dobu nacházely mezi oběma nemovitostmi, tj. mezi domy čp. [Anonymizováno] a čp. [Anonymizováno] a sloužily i pro veřejnost, do panující nemovitosti nebyl, neboť schody byly vysoko a vedla podél nich vodoteč. Přístup do panujících nemovitostí po přístupovém chodníku realizoval od konce 50. let minulého století již vlastník, který tyto nemovitosti prodal prarodičům [jméno FO], jež za svou babičkou [jméno FO] chodil do domu čp. [Anonymizováno] odmala (svědek je narozen v roce 1965 - pozn. soudu) po přístupovém chodníku. Ke konkrétnímu užívání přístupového chodníku prarodiči [jméno FO] nebyly v řízení prokázány žádné další okolnosti, na rozdíl od jeho užívání rodiči jmenovaného, manželi [jméno FO]. [jméno FO], syn [jméno FO], po jejím úmrtí začal panující nemovitost (konkrétně dům čp. [Anonymizováno]) rekonstruovat, a to od konce 90. let minulého století. Tento časový údaj byl prokázán především výpovědí svědka [jméno FO], který bydlí v domě nad domy účastníků 25 let (tj. od roku 1999, když svědek vypovídal při jednání dne 21. 11. 2024) a v době, kdy se stěhoval do tohoto domu [jméno FO], již předělával dům čp. [Anonymizováno], do kterého se pak i s manželkou [jméno FO] stěhoval v období roků 2001 - 2002. Důležitou skutečností, která v řízení byla prokázána je, že pan [jméno FO] přístupový chodník udržoval (opravoval povrch chodníku, v zimě odklízel sníh), když s údržbou mu pomáhal i jeho syn [jméno FO], a to v době, kdy již nebyl schopen uvedené dělat sám. Důležitost této skutečnosti spočívá v tom, že dle ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (srov. především rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 1. 2013 sp. zn. 22 Cdo 1568/2012) vůle držet právo, které odpovídá věcnému břemeni, musí být dána vlastníkovi služebného pozemku najevo a vlastník musí držbu trpět. Tím, že [jméno FO], a i [jméno FO] se o chodník starali, udržovali ho, dávali najevo vlastníkovi služebného pozemku, tj. právnímu předchůdci žalované, a poté i žalované svou vůli držet právo odpovídající věcnému břemeni a tyto osoby držbu trpěly.

59. V této souvislosti soud považuje za důležité uvést, že žalovaná v řízení neprokázala jí tvrzenou ústní dohodu mezi ní a manželi [jméno FO], podle které na základě žádosti manželů [jméno FO] se s nimi žalovaná měla ústně dohodnout, že jen jim osobně dovolí užívat část svého pozemku o šířce cca jednoho metru přiléhající k severozápadní štítové zdi jejich domu čp. [Anonymizováno] v proluce mezi tímto domem a domem žalované čp. [Anonymizováno] a jen za účelem jejich pěšího přístupu s tím, že jako protiplnění budou manželé [jméno FO] zajišťovat schůdnost a sjízdnost celé části pozemku žalované nacházející se v proluce mezi domy čp. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] tak, aby měla žalovaná celoročně zajištěn bezproblémový vstup a vjezd do hlavní části svého služebného pozemku před svým domem. Nejen, že žalovaná tato svá tvrzení svou účastnickou výpovědí neprokázala, ale sama je touto výpovědí vyvrátila, když v rámci ní uvedla, že manželé [jméno FO] se ústně dohodli s manželem žalované (nikoliv s žalovanou), na tom, že budou nadále procházet po chodníku z dlaždic a budou tuto část (a nikoliv celé prostranství proluky mezi domy čp. [Anonymizováno] a čp. [Anonymizováno]) udržovat v pořádku. Žalovaná u jednání svého manžela s manželi [jméno FO] nebyla přítomna, byla u nich starší dcera žalované tehdy věku 15 let a syn žalované tehdy ve věku 12 - 13 let. Žalovaná k prokázání těchto tvrzení uvedených v rámci její účastnické výpovědi navrhla důkaz výslechem obou dnes již zletilých dětí jako svědků, návrh těchto důkazů však učinila až po koncentraci, aniž by tento návrh splňoval některou z výjimek uvedených v ustanovení § 118b o. s. ř., soud proto tento návrh důkazu zamítl.

60. K mimořádnému vydržení zákon podle ustanovení § 1095 o. z. vyžaduje jen uplynutí vydržecí doby, a aby nebyl držiteli prokázán „nepoctivý úmysl“. Kvalifikace držby „nikoliv v nepoctivém úmyslu“ vychází z hodnocení poctivosti či nepoctivosti v obecném smyslu. K naplnění takové držby postačí „držba v přesvědčení, že se jí nepůsobí nikomu újma“; jde zde o kritérium obdobné dobré víře „v nejméně přísném pojetí“ (Petrov, J. in Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 1163). Lze tedy uzavřít, že podmínkou mimořádného vydržení (§ 1095 o. z.) není poctivá držba (§ 992 odst. 1 o. z.), ale nedostatek nepoctivého úmyslu držitele; ten drží věc v přesvědčení, že jeho držba nepůsobí nikomu újmu. Důkazní břemeno ohledně nepoctivého úmyslu držitele tíží toho, kdo vydržení popírá. Kritéria uvedená v § 992 odst. 1 o. z., resp. dříve v § 130 odst. 1 obč. zák., se tu neuplatní (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 4. 2022 sp. zn. 22 Cdo 3387/2021). Vztaženo na daný případ bylo na žalované, která vydržení popírá, aby v řízení prokázala a tvrdila, že jednání žalobců a zejm. právních předchůdců žalobců při nabytí a výkonu držby nebylo úmyslně poctivé (morální) v obecném smyslu, což však žalovaná neučinila a v řízení tak neprokázala, že jednání žalobců a právních předchůdců žalobců ve vztahu k užívání přístupového chodníku k panujícím nemovitostem bylo při nabytí a výkonu držby úmyslně nepoctivé a nemorální.

61. V rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 4. 2022 sp. zn. 22 Cdo 3387/2021 dovolací soud uzavřel, že držiteli, který se dovolává mimořádného vydržení, se započte vydržecí doba předchůdce, který držel věc „nikoliv v nepoctivém úmyslu; není třeba, aby byl předchůdce držitelem poctivým (§ 992 odst. 1 o. z.) anebo oprávněným (§ 130 odst. 1 obč. zák.). Soud již v bodě 58 odůvodnění tohoto rozsudku uvedl, že k vydržení služebnosti stačí vůle vykonávati obsah práva služebnosti vlastním jménem, nezáleží na tom, domnívá-li se držitel práva služebnosti, že služebný pozemek jest jeho vlastnictví.

62. Žalobci v řízení prokázali držbu a výkon práva odpovídajícího věcnému břemeni právními předchůdci žalobců po zákonem stanovenou dobu 20 let pro mimořádné vydržení, když nezáleží na tom, domnívá-li se držitel práva služebnosti, že služebný pozemek, příp. jeho část (v daném případě část přístupového chodníku) je jeho vlastnictvím, což se z provedeného dokazování ve vztahu k právním předchůdcům žalobců podává. Právní předchůdci žalobců v řadě nejméně dvou generací užívali přístupový chodník k panujícím nemovitostem při současné jimi realizované údržbě tohoto chodníku, aniž by někomu z obyvatel obce [adresa], kteří byli slyšeni jako svědci, bylo známo, že mezi vlastníky panujícího pozemku a služebného pozemku byly kdy neshody či spor stran užívání tohoto chodníku k panujícím nemovitostem, a že by existoval jiný přístup do panujících nemovitostí než přes uvedený přístupový chodník. [jméno FO] se chopil držby tradicí od svých předchůdců v držbě, a to rodičů [jméno FO] a [jméno FO], kteří již v průběhu roku 1999 rekonstruovali panující nemovitosti (uvedené bylo prokázáno výpovědí svědka [jméno FO]), tedy se držby chopili před tímto rokem a 20letá vydržecí doba tak skončila k datu 1. 1. 2019. Manželé [jméno FO] i jejich syn [jméno FO] se chovali k přístupovému chodníku jako ke svému vlastnictví (starali se o jeho údržbu, zejm. odklízením sněhu, opravou jeho povrchu) a [jméno FO] v tomto chování „vlastníka“ části služebného pozemku pokračoval i mj. i v rámci prodeje panujícího pozemku s domem čp. [Anonymizováno] žalobcům ve vztahu k přístupu z veřejné komunikace k panujícímu pozemku a domu čp. [Anonymizováno]. Soud při svém závěru o žalobci prokázané držbě a výkonu práva odpovídajícího věcnému břemeni právními předchůdci žalobců zohlednil i další v řízení prokázané relevantní skutečnosti zjištěné zejm. při místním ohledání soudem, z dobových fotografií a geometrického plánu, který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, a sice 1) umístění přístupového chodníku v těsné blízkosti severovýchodní průčelní stěny domu čp. [Anonymizováno], 2) pouze nezbytnou výměru přístupového chodníku od doby uchopení držby právními předchůdci žalobců a jen pro pěší přístup na panující nemovitost a do domu čp. [Anonymizováno], 3) nevědomost účastníků řízení o přesném průběhu hranic ve sporné části přístupového chodníku mezi panujícím pozemkem a pozemkem služebným do doby dokončení digitalizace katastrálního operátu v obci [adresa] v průběhu tohoto řízení (viz sporná právně významná skutková tvrzení uvedená v bodě 4 odůvodnění tohoto rozhodnutí). K žalovanou namítanému přetržení vydržecí doby dle názoru soudu nedošlo, neboť vlastnické právo k nemovitostem lze vykonávat různými způsoby a nejen tím, že vlastník v nemovitosti bydlí, ale též, že ji např. rekonstruuje (což byla v řízení prokázána situace manželů [jméno FO], kteří před tím, než začali v domě čp. [Anonymizováno] bydlet, tak tento zrekonstruovali a při uvedené činnosti užívali k přístupu do panujících nemovitostí přístupový chodník, neboť jiný přístup do těchto nemovitostí nebyl) nebo ji nechá neobydlenou, ale zajišťuje její údržbu, za tím účelem do ní pravidelně dochází, což bylo prokázáno stran [jméno FO].

63. Nedílnou součástí tohoto rozsudku je ve výroku I. specifikovaný geometrický plán vymezující část služebného pozemku zatíženou služebností stezky ve prospěch panujícího pozemku. Služebný pozemek ve vlastnictví žalované je dle názoru soudu tak zatížen jen v nezbytně nutném rozsahu pouze pro pěší přístup k panujícímu pozemku, který nemá po dobu několika desítek let jiný přístup z veřejné komunikace než po přístupovém chodníku.

64. V řízení nebylo žádným z důkazů prokázáno užívání přístupového chodníku právními předchůdci žalobců jiným způsobem než pěší chůzí, nebylo prokázáno uchopení držby a výkon práva stran cesty po části služebného pozemku, soud proto žalobu v části, kterou se žalobci domáhali určení, že část pozemku žalované je zatížena i služebností cesty ve prospěch každého vlastníka pozemku žalobců, zamítl.

65. Návrh žalované na provedení dokazování výslechem svědků [jméno FO], rozené [jméno FO] a [jméno FO]., soud zamítl, neboť tento důkaz byl žalovanou označen až při druhém jednání ve věci dne 10. 10. 2023, tedy po koncentraci řízení a nesplňuje žádnou z výjimek z koncentrace řízení uvedených v ustanovení § 118b odst. 1 věta třetí o. s. ř. Návrh důkazu žalované na provedení dotazu na Ministerstvo vnitra – centrální evidenci obyvatel ohledně zjištění data úmrtí [jméno FO] soud zamítl z důvodu nadbytečnosti, neboť přesné datum úmrtí jmenované není pro daný spor relevantní, dostačující je údaj, který byl provedeným dokazováním (a to zejm. výpovědí svědků [jméno FO], [jméno FO]) prokázán, a sice, že jmenovaná zemřela koncem devadesátých let minulého století. Pro nadbytečnost soud zamítl i návrh důkazu žalované přehledem vlastnictví nemovitostí žalobců poskytnutých katastrálním úřadem pomocí dálkového přístupu, když tento důkaz nemá pro daný spor žádnou relevanci.

66. O nákladech řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 151 odst. 1 o. s. ř. a § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě žalobci stejně jako žalovaná měli úspěch jen částečný, a to ve stejném rozsahu 50 %, soud proto rozhodl stran nákladů řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

Poučení