21 C 45/2023-180

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Fiedlerovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o určení vlastnického práva a o zaplacení [částka] s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žaloba, aby bylo určeno, že žalobkyně je vlastnicí spoluvlastnického podílu ideální na následujících nemovitých věcí: pozemek parc. č. st. [číslo], pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] dále budovy bez čísla popisného / evidenčního (jiná stavba) stojící na pozemku parc. č. st. [číslo], vše v k. ú. [obec], se zamítá.

II. Žaloba, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] u zdejšího soudu domáhala, aby bylo určeno, že je vlastnicí spoluvlastnického podílu (id. ) na následujících nemovitých věcech: pozemek parc. č. st. [číslo], pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] dále budovy bez čp / č. ev. (jiná stavba) stojící na pozemku parc. č. st. [číslo], vše v k.ú. [obec]. Dále se domáhala, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Tvrdila, že žalované a svému synovi, MUDr. [jméno] [příjmení], darovala na základě darovací smlouvy ze dne [datum] pozemky parc. č. st. 36, parc. [číslo] parc. [číslo] budovu [adresa], nacházející se na pozemku parc. č. st., vše v k.ú. [obec], obec Mratín. Uzavření darovací smlouvy předcházelo vypracování dvou odlišných verzí smluv. V prvním návrhu darovací smlouvy mělo dojít k uzavření smlouvy pouze mezi žalobkyní a MUDr. [jméno] [příjmení]; za současného zřízení věcného břemene ve prospěch manžela žalobkyně. Následně byla darovací smlouva přepracována tak, že mělo dojít k darování nemovitostí MUDr. [jméno] [příjmení] a žalované, se zachováním zřízení věcného břemene. Z důvodu nesouhlasu„ banky“ se zřízeným věcným břemenem, byla smlouva přepracována do znění, v němž byla nakonec uzavřena. Mezi žalovanou, MUDr. [jméno] [příjmení], žalobkyní a jejím manželem, zůstala ústní dohoda, že se žalobkyně a její manžel ve stáří odstěhují do [obec], kde pro ně bude v rámci stavebních prací vybudováno zázemí na jejich dožití, tzv.„ vejminek“. Geometrickým plánem [číslo] [rok] došlo k prvnímu kroku k vybudování„ vejminku“, resp. k rozdělení pozemku parc. č. st. [anonymizováno] na pozemek parc. č. st. [číslo] a pozemek parc. č. st. [číslo]. Ohlášením změny údajů o stavbě ze dne [datum] byla do katastru nemovitostí zanesena budova bez čp/če stojící na pozemku parc. č. st. [číslo], což byl také krok k vybudování,,vejminku“. Žalobkyně se svým manželem při rekonstrukci darovaného domu [adresa] zajišťovali řemeslníky ze [příjmení]. Manžel žalobkyně vyzvedával řemeslníky ve [obec], vozil je do [obec] a zpět do [obec]. Práci těchto řemeslníků pak žalobkyně a její manžel také hradili. Žalobkyně s manželem přispěli (investovali) významnou finanční částkou na vybudování„ vejminku“ (3 x [částka]). [příjmení] ve výši [částka] byla použita na zateplení části střechy a podlahy v domě [adresa]. Další částka ve výši [částka] byla použita na zateplení části stěny kůlny. Konečně částka [částka] byla použita na stavbu venkovní zdi. Poslední platba byla uhrazena v roce [rok]. Manželství žalované s MUDr. [jméno] [příjmení] se ocitlo v krizi, která jej dovedla až k rozpadu. Rozsudkem Okresního soudu Praha – východ ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo manželství žalované s MUDr. [jméno] [příjmení] rozvedeno. [příjmení] předcházelo vypořádání společného jmění manželů dohodou. Dohodou o vypořádání společného jmění manželů a o úpravě práv a povinností společného bydlení ze dne [datum] se žalovaná a MUDr. [jméno] [příjmení] ve vztahu k pozemku parc. č. st. [číslo], vypořádali tak, že se každý z vás stane vlastníkem ideální 1/2 této nemovitosti. Žalovaná a MUDr. [jméno] [příjmení], jsou každý vlastníkem ideálního spoluvlastnického podílu o velikosti 1/2 k nemovitostem: pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa] (rod. dům), pozemku parc. č. st. [číslo], na němž stojí stavba bez čp/če, jiná stavba, pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo]. Ve vztahu k darované budově [adresa] došlo od doby darování k významnému zhodnocení, když nemovitost byla rekonstruována a rozšířena o horní patro. Budova bez č.p./č.e. je fakticky kůlnou, která měla být předělána právě na„ vejminek“ pro žalobkyni a jejího manžela. Na kůlně je dána kvalitní střecha, což však bylo zajištěno ještě za vlastnictví žalobkyně. Po dobu vlastnictví žalovanou a MUDr. [jméno] [příjmení] nebylo na objektu nic inovováno. Žalovaná a MUDr. [jméno] [příjmení] vše shora uvedené zrealizovali, aniž by vůči žalobkyni (potažmo jejímu manželovi) jakkoliv diskutovali obsah dohody o jejich dožití v [obec], natož zohlednili finanční prostředky investované do nemovitostí. V září [rok] MUDr. [jméno] [příjmení] žalobkyni a jejího manžela informoval, že mu žalovaná odpírá přístup do nemovitostí. Žalovaná vyměnila zámky na vstupních dveřích. Do budovy bez jeho souhlasu nainstalovala kamerový systém. Dopisem ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána ke zjednání nápravy. Reakcí žalované byl e-mail ze dne [datum], v němž se vyjádřila negativně k porušení jakékoliv dohody. Následně se velmi obsáhle a negativně vyjadřuje k osobě MUDr. [jméno] [příjmení]. Žalovaná jej obviňuje z odnášení věcí z její domácnosti (kanystru s benzínem), dále pak obviňuje z nedodržování pravidel slušného chování při jeho styku s dětmi v domě [adresa], pozvání neznámých lidí do domu [adresa] bez vědomí a souhlasu žalované, zanechávání zbytků potravin, špinavého nádobí a znečistěné koupelny po jeho styku s dětmi v domě [adresa]. Dále pak žalovaná brojí proti způsobu péče o nezletilé děti, konkrétně vytýkala, že u MUDr. [anonymizováno] mají děti na spaní k dispozici rozkládací gauč, když ona trváte na dvou lůžkách a společném pracovním stolu pro přípravu do školy. Žalovaná pak avizovala, že nebude-li toto napraveno v nejbližším možném termínu, že věc bude řešit přes příslušné úřady. Od [datum] žalovaná avizuje, že potřebujete využívat polovinu všech budov, které vlastní společně s MUDr. [příjmení], tj. hospodářské budovy i zahradního domku. Žalovaná se vůči synovi žalobkyně chovala nedůvodně útočně a vyhrožovala mu kroky skrze příslušné úřady. Ve vztahu k nemovitostem je jednání žalované silně majetnické a bezohledné k oprávněným právům druhého spoluvlastníka nemovitostí. Žalobkyně je jednáním žalované silně negativně zasažena. Vypořádání SJM, v němž však není nijak zohledněna dohoda s žalobkyní a jejím manželem o dožití v [obec], představuje pro žalobkyni absolutní zneužití daru a její důvěry, tedy jednání, jímž žalovaná úmyslně nebo z hrubé nedbalosti porušila vůči žalobkyni dobré mravy. Jednání vůči svému synovi ze strany žalované, představuje pro žalobkyni projev nevděku i vůči ní, skrze porušení dobrých mravů vůči osobě žalobkyni blízké, tj. vůči jejímu synovi. Po zjištění chování žalované vůči synovi žalobkyně, došlo k psychickému zhroucení a od září [rok] je nucena užívat antidepresiva. Došlo tak k naplnění zákonných důvodů pro možnost odstoupení od darovací smlouvy ze dne [datum], což žalobkyně učinila dopisem ze dne [datum]. Žalovaná na tuto výzvu nijak nereagovala. [adresa] ohodnotila žalobkyně v době darování částkou [částka] a žalovanou proto vyzvala k zaplacení této částky, tj. [částka].

2. Žalovaná ve vyjádření z [datum] navrhla, aby byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta. Namítala, že nejsou splněny zákonné podmínky pro vrácení daru či úhradu jakéhokoliv vyrovnání. Odmítla, že by se kdy vůči žalobkyni, jejímu manželovi nebo svému bývalému manželovi zachovala jakkoliv nevděčně. Bývalý manžel žalované navázal ve svém zaměstnání mimomanželský poměr s jinou ženou, dlouhodobě žalovanou podváděl a kvůli této ženě nejen žalovanou, ale i jejich dvě nezletilé děti opustil. Učinila nesporným, že jí a jejímu bývalému manželovi byla ze strany žalobkyně každému darována předmětných nemovitostí. Jedná se o rodný dům manžela žalobkyně, který žalobkyni její manžel v minulosti daroval. V době uzavírání darovací smlouvy byla žalovaná v šestinedělí, těsně po porodu druhého dítěte, a řešení těchto záležitostí ponechávala na manželovi. Žalovaná se sama podivovala nad tím, proč chtějí rodiče jejího manžela darovat polovinu domu i jí, přičemž jí to bylo ze strany žalobkyně vysvětleno tím, aby byla žalovaná i s dětmi zaopatřená v případě, že se„ něco stane“. Žalované není znám úmysl žalobkyně zřídit na nemovitostech jakékoliv věcné břemeno užívání. Toto by nebylo možné v důsledku čerpání hypotéky na rekonstrukci celého domu. Dům byl ve špatném stavu a žalovaná s manželem ještě předtím, než jim žalobkyně nemovitosti darovala, nechali zpracovat projekt rekonstrukce, částečně již dokonce svépomocí s rekonstrukcí započali. Žalované není nic známo o ústní dohodě o pozdějším zřízení výměnku. Geometrický plán od společnosti [právnická osoba] byl pořizován kvůli legalizaci do té doby černé stavby hospodářské budovy na pozemku kolem rodinného domu. Bez toho by nebylo možné zkolaudovat rekonstrukci rodinného domu a provedenou přístavbu. Aby nemusela žalovaná s manželem tuto černou stavbu bourat, společně věc řešili se stavebním úřadem a dosáhli dodatečného povolení stavby. Zedník ze [obec], o němž žalobkyně hovoří, pracoval v domě v roce [rok], tedy v době, kdy byl ještě ve vlastnictví žalobkyně. Zedníkovi pomáhal bez jakékoliv odměny bratr a otec žalované. Matka žalované všem bez náhrady vařila obědy a ve stejné době dědeček žalované a její strýc zaváděli do domu vodu, kanalizaci a elektřinu. To vše se dělo bez toho, aby žalovaná očekávala cokoliv nazpět. Na rekonstrukci domu měli žalovaná se svým manželem smlouvu se [právnická osoba] jako generálním dodavatelem díla – rekonstrukce rodinného domu, jejíž práce byla řádně fakturována. V době rekonstrukce se žalovaná starala o své děti a s manželem a dětmi zdarma bydleli v domě jejích rodičů v [obec]. Do nemovitosti v [obec] se žalovaná s manželem a dětmi stěhovala až počátkem roku [rok] po převzetí dokončené stavby. Žalované není známo, že by žalobkyně s jejím manželem darovali žalované nebo jejímu manželovi jakékoliv další finanční prostředky. O„ investicích“ ve výši 3 x [částka] nic neví. Žalobkyně s manželem dosud bydlí v pohodlném bytě o velikosti 3+1, a lze si jen obtížně představit, proč by takový komfort opouštěli proto, aby bydleli v hospodářské budově, která je k trvalému bydlení zcela nevhodná, což platí i o případné rekonstrukci, která by byla nesmírně nákladná a taková investice by vzhledem k možnému užitku nedávala vůbec žádný smysl. Na podzim roku [rok] žalovaná telefonicky informovala manžela žalobkyně o tom, že ji jeho syn opustil, a že se dohodli tak, že žalovaná s dětmi zůstane bydlet v domě v [obec]. Žalovaná se výslovně manžela žalobkyně zeptala, zda mu nevadí, že zůstane s dětmi bydlet v jeho rodném domě i za této nové situace, a ten ji ujistil, že rozhodně ne. Dokumentaci k rozvodu připravoval manžel žalované, žalovaná se rozvádět nechtěla. Manžel žalované však odešel k jiné ženě, s níž žalovanou soustavně podváděl již od ledna [rok], vracet k žalované a dětem se nechtěl, a protože ho žalovaná měla stále ráda, nebránila mu v jeho úmyslu rozvést se a došlo tak k tzv. nespornému rozvodu. Stávající situace, kdy žalovaná s dětmi bydlí v předmětných nemovitostech, je důsledkem vlastního návrhu manžela žalované, tj. syna žalobkyně, a vychází z jejich vzájemné písemné dohody uzavřené pro účely rozvodu jejich manželství. [příjmení] budova (jak je ostatně i zkolaudována) neměla mít nikdy dle vědomí žalované jiný účel než právě ten, pro který byla zkolaudována. V úvěrové dokumentaci k hypotečnímu úvěru je sjednáno, že úvěrovaní nebudou měnit účel využití nemovitostí užitých k zajištění hypotečního úvěru. Žalobkyně s jejím manželem žalovanou pravidelně navštěvovali, naposledy v srpnu roku [rok], a skutečný stav objektu hospodářské budovy jim je tak znám. Odmítla, že by se řešení vztahů mezi ní a jejím bývalým manželem vymykalo rámci běžných vztahů rozvedených manželů majících spolu nezletilé děti. Má za to, že vzhledem k situaci, do níž ji a jejich společné děti její manžel uvrhl, vše vyřešila velmi smírně, pokorně a k maximálnímu možnému prospěchu právě nezletilých dětí. Žalovaná nezůstávala v předmětných nemovitostech bydlet proto, že by nebyla schopna zajistit sobě a nezletilým dětem jiné odpovídající bydlení. Zůstala tam bydlet proto, že to navrhl její manžel a především proto, aby nezletilí nemuseli měnit své stálé prostředí. Nad rámec toho svolila k tomu, aby styk bývalého manžela s nezletilými probíhal právě v předmětné nemovitosti. Cílem dohody nebylo, aby manžel žalované nemovitosti nadále užíval tak, jak se mu zlíbí, ale právě pouze tak, aby v nich nerušeně trávil čas se svými nezletilými dětmi. Mimo dohodou vymezený čas mu právo užívat předmětné nemovitosti, resp. přinejmenším rodinnou domácnost žalované a jejích nezletilých děti, nenáleží. Nedodržování zásad slušného chování při styku s dětmi, zvaní cizích lidí do rodinné domácnosti žalované, opakované znečišťování kuchyně či koupelny žalované při styku manžela s dětmi, nelze kromě domluvy řešit jinak, než případně změnou pravidel styku nezletilých s jejich otcem prostřednictvím opatrovnického soudu či obrácením se přímo na orgán sociálně právní ochrany dětí za účelem konzultace vhodného postupu. Technický stav předmětných nemovitostí žalovaná svému bývalému manželovi v uvedeném emailu popsala proto, že jako spoluvlastníci budou muset tyto záležitosti spolu řešit. Žalovaná žalobkyni ve styku s nezletilými nijak nebrání, naopak by byla ráda, kdyby žalobkyně s nezletilými trávila více času. Odmítla, že by jakýmkoliv způsobem„ zneužila“ dar a důvěru žalobkyně. V nemovitosti žalovaná bydlí, řádně ji udržuje a k žalobkyni se nikdy a žádným způsobem nezachovala jakkoliv nevděčně. Žalovaná dosud nereagovala na výzvu žalobkyně ze dne [datum] proto, že nepovažovala za možné (ve smyslu společenské únosnosti takového jednání), aby se žalobkyně svého tvrzeného práva skutečně domáhala soudní cestou. Závěrem odkázala na ustanovení § 2072 o. z. a judikaturu.

3. V replice z [datum] žalobkyně uvedla, že trvá na svých žalobních tvrzeních a je připravena prokázat je.

4. V doplnění žaloby z [datum] žalobkyně uvedla, že v roce [rok] nebo [rok] byla manželem žalobkyně k rukám zástupce příslušné firmy (u sousedů pracovali řemeslníci, kteří zateplení provedli i na nemovitostech žalobkyně) provedena platba [částka] na zateplení části stěny kůlny v domě [adresa]. Realizace zateplení části stěny kůlny v domě [adresa] za uvedenou částku byla skutečně provedena, nicméně ještě před tím, než žalovaná se synem žalobkyně v domě začali bydlet. Syn žalobkyně a žalovaná v červnu [rok] ukončili vysokou školu a v únoru [rok] se jim narodila dcera [jméno]. Dne [datum] žalobkyně se svým manželem poskytli žalované a synovi žalobkyně na rekonstrukci nemovitostí, které byly stále ještě ve vlastnictví žalobkyně částku [částka]. Někdy v této době se začala rodit postupná dohoda o výminku žalobkyně a jejího manžela v [obec], když by jednou mladým nemovitosti byly darovány, protože i rekonstrukce byla prováděna výlučně dle přání, vkusu a požadavků mladých, což by jinak byla situace zcela nestandardní, když nemovitosti byly stále ve vlastnictví žalobkyně. Žalovaná měla své stavební spoření ve výši asi [částka], které částečně použila na rekonstrukci. Jelikož rekonstrukce původního domku (podlahy, plastová okna, rozvedení ústředního topení po domě, nový plynový kotel, kuchyňské skříňky) stála však mnohem více prostředků, poslali mladým dne [datum] právě částku [částka] a kromě toho ještě platili právě ještě ze svých vlastních zdrojů zedníka strýce žalobkyně ze [obec] a obkladače na koupelnu a do kuchyně. Není jiný objektivní důvod, z jakého by žalobkyně a její manžel realizovali platby vůči darovaným nemovitostem. V prosinci [rok] se žalovaná a syn žalobkyně, spolu s nezletilou [jméno], nastěhovali do domu [adresa], v [obec]. Nemovitosti jim byly darovány v dubnu [rok]. V říjnu [rok] došlo k předání platby ve výši [částka] v hotovosti manželem žalobkyně, za přítomnosti žalobkyně, do rukou syna žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], a to na zateplení části střechy a podlah v domě [adresa] v části podkroví (nyní dětského pokoje nezletilé [jméno]). K předání platby došlo v domě [adresa], v kuchyni. Žalovaná u předání platby přítomna nebyla, byla však přítomna v době předání platby v domě a bezprostředně po předání se o tom dozvěděla od svého tehdejšího manžela. Žalovaná a syn žalobkyně získali v roce [rok] úvěr na rekonstrukci nemovitostí, z něhož jim nezbyly finanční prostředky na zateplení části podkroví. Ve výpisech z účtu manžela žalobkyně jsou od června [rok] do října [rok] vyšší výběry hotovosti ([datum] částka [částka], [datum] částka [částka], [datum] částka [částka], [datum] částka [částka], [datum] částka [částka], [datum] částka [částka], [datum] částka [částka], [datum] částka [částka], [datum] částka [částka] a [datum] částka [částka]). Žalobkyně s manželem měli vždy zvyk mít peníze v hotovosti doma i ve vyšší hodnotě. Peníze v hotovosti používali i k finanční pomoci druhému synovi a bratrovi žalobkyně, který byl těžce nemocný. Z výpisů do konce roku [rok] je patrná praxe žalobkyně a jejího manžela o zajištění finančních prostředků v hotovosti (bankovní výběry [datum] částka [částka], [datum] částka [částka], [datum] částka [částka], [datum] částka [částka], [datum] částka [částka] a [datum] částka [částka]). Z výpisů je též zřejmé, že žalobkyně a její manžel hradili nájem bankovním převodem a nákupy potravin apod. byly hrazeny kartou. K rekonstrukci tvrzené části podkroví došlo z podnětu žalobkyně. Platba ve výši [částka] na stavbu venkovní zdi byla z účtu manžela žalobkyně zaplacena dne [datum] na účet syna žalobkyně. Syn žalobkyně, bez domluvy s žalobkyní a jejím manželem, odstranil někdy v roce [rok] z darovaných pozemků dřevěné kůlny, v důsledku čehož na pozemky začalo být vidět od sousedů. Takovéto odhalení soukromí se žalobkyni nelíbilo a„ nařídila“, že musí být v daném místě zbudována zeď, která stav soukromí obnoví. Žalobkyně, její manžel, syn žalobkyně i žalovaná se pak domluvili, že stavbu zdi uhradí tzv. na půl. Platby a rekonstrukce či stavby tak byly realizovány v různých časových obdobích, resp. jednalo se o dlouhodobou situaci, vzájemný vztah, a je stěží uvěřitelné, že by si žalovaná finančních příspěvků na rekonstrukce či stavby nestihla všimnout. Žalovaná od nastěhování do nemovitostí v [obec] byla do roku [rok] v zásadě na mateřské či rodičovské dovolené. Vlastní finanční prostředky rodiny, využitelné pro rekonstrukci a stavbu, byly minimálně v tomto období závislé pouze na příjmech syna žalobkyně. Pokud žalovaná tvrdila, že darovací smlouva ze dne [datum] nebyla nikdy uzavřena, prokazatelně neuváděla pravdu, neboť žalobkyni se tuto darovací smlouvu podařilo dohledat, vč. čísla vkladu, což je důkazem o jejím vložení do katastru nemovitostí. S ohledem na zásah úvěrující banky, však musela být v dubnu [rok] uzavřena nová darovací smlouvu, již bez existence věcného břemene užívání. Kdyby žalobkyně s manželem neplánovali jít jednou ve stáří bydlet do [obec], nezvelebovali by si tyto nemovitosti ani sami v takovém rozsahu, jak činili. Žalobkyně s manželem oplotili celou zahradu novým drátěným plotem, zakoupili novou studnu pro zalévání, vykáceli staré ovocné stromy a zasadili nové keře a stromky, na dvoře zbourali starou zděnou kůlnu a chlívky, pořídili velká vrata pro vjezd na pozemek, nová vrátka a celou vnější stěnu, zařídili zavedení vodovodu a kanalizace na pozemek a připravili i přípojku pro plyn. To vše dělali a platili v dobré víře, že tam budou na stará kolena bydlet. Rodinný dům v [obec] a zahradu měli a mají žalobkyně s manželem moc rádi. Manžel žalobkyně má dlouhodobě obtíže s chůzí, přičemž v [obec] je mimo jiného i téměř bezbariérový přístup jak do domu, tak by byl i do tzv. výminku. Jednání žalované není dáno pouhým porušením závazku tzv. výminku (odmítnutím zřízení věcného břemene), ale je doplněno závažným jednáním v podobě nevyřešení žalobkyní (a jejím manželem) investovaných finančních prostředků do darovaných nemovitostí za účelem dohody o umožnění realizace tzv. výminku, které na úrovni soudního sporu graduje až do absolutního popírání těchto investic ze strany žalované. Jedná se v zásadě o jednání svými důsledky připomínající krádež finančních prostředků. Celkové jednání žalované je pak nutné shledat jako hrubě porušující dobré mravy. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 18. 5. 2017, sp. zn. 33 Cdo 3222/2016, které soud v řízení presentoval, sice Nejvyšší soud dospěl k závěru, že nezřízení věcného břemene dožití pro dárce ze strany obdarované, nenaplnilo kvalifikovanou podstatu práva na vrácení daru ve smyslu hrubého porušení dobrých mravů, ovšem neučinil tak paušálně, ale s ohledem na odůvodnění svého rozhodnutí, vztáhl tento závěr na konkrétní, jím posuzovanou situaci.

5. Při jednání konaném dne [datum] učinili účastníci nesporným, že dne [datum] byla mezi žalobkyní jako dárkyní a žalovanou a synem žalobkyně, tehdejším manželem žalované, uzavřena darovací smlouva. Dne [datum] byla mezi žalovanou a synem žalobkyně uzavřena dohoda o vypořádání SJM a o úpravě práv a povinností společného bydlení. Rozsudkem Okresního soudu Praha-východ ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jež nabyl právní moci dne [datum], bylo rozvedeno manželství žalované a syna žalobkyně. V katastru nemovitostí je budova bez čísla popisného, čísla evidenčního, stojící na pozemku parc. č. st. [číslo], v k. ú. [obec] evidována v SJM žalované a MUDr. [jméno] [příjmení]. V katastru nemovitostí jsou pozemek parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba, budova [adresa] (rodinný dům), pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] vše v k. ú. [obec] evidovány v podílovém spoluvlastnictví (každého v rozsahu id. ) žalované a MUDr. [jméno] [příjmení], v podílovém spoluvlastnictví je ještě takto evidován i pozemek parc. č. st. [číslo].

6. Mezi účastníky zůstalo sporným, zda se žalovaná dopustila takového chování, které lze s ohledem na všechny okolnosti konkrétního případu kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů, resp. zda byla uzavřena ústní dohoda o tom, že se žalobkyně s manželem odstěhují do„ vejminku“ v předmětných nemovitostech, zda žalobkyně s manželem investovala do předmětných nemovitostí 3 x [částka] a zda hodnota předmětných nemovitostí v době darování činila [částka].

7. Z provedených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav.

8. Z výpisu z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví] v k.ú. [obec] bylo zjištěno, že stavba bez čp / č. ev., jiná stavba, na pozemku p. č. st. [číslo] je evidována v SJM žalované a syna žalobkyně. Jako nabývací titul ej uvedeno ohlášení spoluvlastníků ze dne [datum].

9. Z výpisu z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví] v k.ú. [obec] bylo zjištěno, že pozemky parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba, budova [adresa] (rodinný dům), parc. č. st. [číslo], parc. [číslo] parc. [číslo] jsou evidovány v podílovém spoluvlastnictví (id. ) žalované a syna žalobkyně. Jako nabývací titul je evidována darovací smlouva ze dne [datum].

10. Z výpisu z účtu žalobkyně č. [bankovní účet] bylo zjištěno, že dne [datum] poukázala na účet. č. [bankovní účet] platbu [částka]. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] bylo zjištěno, že dne [datum] byla na tento účet poukázána částka [částka] z účtu č. [bankovní účet] od žalobkyně.

11. Z návrhu darovací smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že zde bylo uvedeno, že měla být uzavřena mezi žalobkyní jako dárkyní a MUDr. [jméno] [příjmení], [datum narození]. Na obdarovaného mělo být převedeno vlastnické právo k budově [adresa] nacházející se na pozemku parc. [číslo] pozemky parc. č. st. [anonymizováno], parc. [číslo] parc. [číslo] vše v k.ú. [obec],„ včetně věcného břemene užívání pro RNDr. [jméno] [příjmení], [datum narození]“.

12. Z návrhu darovací smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že zde bylo uvedeno, že měla být uzavřena mezi žalobkyní, jako dárkyní, a žalovanou a MUDr. [jméno] [příjmení], [datum narození], jako obdarovanými. Na obdarovaného mělo být převedeno vlastnické právo k budově [adresa] nacházející se na pozemku parc. [číslo] pozemky parc. č. st. [anonymizováno], parc. [číslo] parc. [číslo] vše v k.ú. [obec],„ včetně věcného břemene užívání pro RNDr. [jméno] [příjmení], [datum narození]“.

13. Z darovací smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že zde bylo uvedeno, že měla být uzavřena mezi žalobkyní, jako dárkyní, a žalovanou a MUDr. [jméno] [příjmení], [datum narození], jako obdarovanými. Na obdarovaného mělo být převedeno vlastnické právo k budově [adresa] nacházející se na pozemku parc. [číslo] pozemky parc. č. st. [anonymizováno], parc. [číslo] parc. [číslo] vše v k.ú. [obec],„ včetně věcného břemene užívání pro RNDr. [jméno] [příjmení], [datum narození]“. Na smlouvě byly dne [datum] ověřeny podpisy všech účastníků.

14. Z výpisů z účtu RNDr. [jméno] [příjmení] č. [bankovní účet] vedeného u [obec] spořitelny bylo zjištěno, že z tohoto účtu byly provedeny následující výběry hotovosti. Dne [datum]: [částka], [datum]: [částka], [datum]: [částka], [datum]: [částka], [datum]: [částka], [datum]: [částka], [datum]: [částka], [datum]: [částka], [datum]: [částka], [datum]: [částka], [datum]: [částka], [datum]: [částka], [datum]: [částka], [datum]: [částka], [datum]: [částka] a [datum]: [částka].

15. Z darovací smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobkyní, jako dárkyní, a žalovanou a MUDr. [jméno] [příjmení], [datum narození], jako obdarovanými. Žalobkyně prohlásila, že je výlučnou vlastnicí budovy [adresa] nacházející se na pozemku parc. [číslo] pozemků parc. č. st. [anonymizováno], parc. [číslo] parc. [číslo] vše v k.ú. [obec]. Žalobkyně převedla na svého syna a jeho manželku vlastnické právo k předmětným nemovitostem a tito dar přijali.

16. Z odhadu obvyklé ceny nemovitosti [číslo] [rok] ze dne [datum] bylo zjištěno, že účelem ocenění bylo úvěrové řízení u [obec] spořitelny. Předmětem ocení byl rodinný dům [adresa] na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] včetně příslušenství a pozemků v k.ú. [obec]. Zhotovitel dospěl k závěru, že obvyklá cena nemovitostí činí [částka] a budoucí cena [částka], resp. že vklad investice do rekonstrukce činí [částka] [ulice] stavba není uvedena v katastru nemovitostí. Za předpokladu zachování vedlejší stavby doporučuje nechat zpracovat geometrický plán a vložit do katastru nemovitostí.

17. Z popisu stavby ze září [rok] bylo zjištěno, že se jedná o hospodářský víceúčelový objekt na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] v k.ú. [obec]. Objekt byl postaven za účelem skladování zemědělských, hospodářských nástrojů a skladování zahradního nábytku.

18. Z rozhodnutí o dodatečném povolení stavby a souhlasu s užíváním stavby ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná a syn žalobkyně podali dne [datum] žádost o dodatečné povolení stavby. [ulice] úřad pak dodatečně povolil hospodářskou stavbu u rodinného domu [adresa] na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] v k.ú. [obec]. Současně byl vydán souhlas s užíváním této stavby.

19. Z geometrického plánu ze dne [datum] [číslo] [rok] bylo zjištěno, že byl vypracován za účelem změny hranice pozemku a změny vnějšího obvodu budovy.

20. Z ohlášení nové stavby k zápisu do katastru nemovitostí ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná a MUDr. [jméno] [příjmení], [datum narození], požádali o zápis jiné stavby – hospodářský víceúčelový objekt na pozemku parc. č. st. [číslo] v k.ú. [obec] do katastru nemovitostí. Přílohu tvořil geometrický plán [číslo] [rok].

21. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] bylo zjištěno, že dne [datum] byla na tento účet připsána platba [částka] z účtu č. [bankovní účet] od RNDr. [jméno] [příjmení]. Dne [datum] byla platba ve výši [částka] poukázána na účet č. [bankovní účet].

22. Z dohody o vypořádání společného jmění manželů a o úpravě práv a povinností společného bydlení ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalovanou a MUDr. [jméno] [příjmení], [datum narození]. Strany prohlásily, že mají v SJM stavbu bez č.p./č.e. stojící na pozemku parc. č. st. [číslo] v k.ú. [obec]. Po zániku SJM bude vlastnické právo k této stavbě vypořádáno tak, že se každá ze stran stane vlastníkem podílu o velikosti id. . Věci osobní potřeby každé ze stran se stávají výlučným vlastnictvím této strany. Obvyklé vybavení domácnosti (bílá elektronika, zařízení kuchyně, nádobí, lůžkoviny, dekorace apod.) se stávají výlučným vlastnictvím žalované. Součástí SJM je závazek z titulu hypotečního úvěru poskytnutého [právnická osoba], jehož zůstatek je ke dni [datum] celkem [částka]. Strany budou z tohoto závazku nadále zavázány. Každá ze stran bude nadále splácet předepsaných splátek. Strany prohlásily, že jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba, budova [adresa] (rodinný dům), pozemku parc. č. st. [číslo], pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] vše v k.ú. [obec]. Po rozvodu manželství je žalovaná s dětmi oprávněna zůstat bydlet v nemovitostech.

23. Z rozsudku Okresního soudu Prah-východ ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jež nabyl právní moci dne [datum], bylo zjištěno, že jím bylo rozvedeno manželství žalované a syna žalobkyně uzavřené dne [datum]. Soud vyšel z toho, že syn žalobkyně se podaným návrhem domáhal rozvodu manželství s odůvodněním, že soužití manželů je trvale, hluboce a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, jelikož manželé spolu déle než šest měsíců nežijí a dne [datum] uzavřeli dohodu o úpravě svých majetkových poměrů a svého bydlení. Z manželství se narodily dvě dosud nezletilé děti, a to dne [datum] nezletilá [jméno] a dne [datum] nezletilý [jméno]. Poměry k oběma nezletilým pro dobu před i po rozvodu manželství byly soudem upraveny tak, že na základě dohody rodičů, byli nezletilí svěřeni do péče matky a otec se zavázal přispívat na jejich výživu. Rozsudek Okresního soudu Praha-východ ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], nabyl právní moci dne [datum]. Žalovaná se k návrhu manžela v plném rozsahu připojila. Manželství bylo rozvedeno postupem dle § 757 odst. 1 o. z.

24. Z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že v něm zástupce MUDr. [jméno] [příjmení], [datum narození], sdělil žalobkyni a jejímu právnímu zástupci, že žalovaná svému bývalému manželovi odpírá přístup k nemovitostem, které mají v podílovém spoluvlastnictví. Žalovaná bez souhlasu bývalého manžela vyměnila zámky od vstupních dveří a instalovala kamerový systém. MUDr. [příjmení] chce mít zajištěn bezproblémový přístup do domu po celou dobu, kdy má děti ve své péči. Vlastnická práva MUDr. [anonymizováno] k nadepsaným nemovitostem trvají. O správě a hospodaření s nemovitostmi rozhodují podíloví spoluvlastnicí společně, a to i v běžných záležitostech, jakými jsou běžné opravy a údržba, ale i instalace kamerového systému ve vnitřních prostorách domu, výměna zámků, či umožnění užívání nemovitostí třetím osobám. Vaším aktuálním jednáním vlastnická práva klienta závažným způsobem narušujete. Žalovaná nemůže rozhodovat o tom, kdy bude MUDr. [příjmení] do domu vpouštěn. Pokud došlo k výměně zámků, předpokládají, že nové klíče budou MUDr. [příjmení] předány co nejdříve, nejpozději při nadcházejícím předání dětí dle dohody. Kamerový systém ve vnitřních prostorách domu žádají vypnout a objasnit veškeré technické parametry, zejména, za jakým cílem a z jakého důvodu byl systém instalován, jaké prostory monitoruje, zda je pořizován záznam, pokud ano, pak je-li zvukový a obrazový, kde, kým a jak dlouho jsou záznamy uchovávány, kdo k nim má přístup. Stávající postoj žalované je pro MUDr. [anonymizováno] nepřijatelný. Pokud stávající dohody nejsou pro žalovanou vyhovující, je třeba přistoupit k jiné úpravě. Za tímto účelem žádají o osobní setkání, aby se pokusili situaci vyřešit.

25. Z emailu žalované ze dne [datum] bylo zjištěno, že bývalému manželovi a jeho zástupci sdělila, že při údržbě společných nemovitostí dochází k dlouhodobým problémům. Bývalý manžel přijíždí o dost později, než je domluvený, čas vyzvedávání dětí upřesňuje nejčastěji pouze několik hodin předem nebo vůbec ne. [příjmení] vstoupí bez pozdravu do její domácnosti (dveře má vždy odemčené) a jeho první kroky vedou do kuchyně. Je běžné, že si bez dovolení udělá kávu na jejím kávovaru. Většinou odchází bez rozloučení. Pokud není konec času domluveného styku s dětmi, neví, jestli se ještě vrátí, nebo již odjel. Po domě pokřikuje. Nechává v prostoru vstupních dveří předměty, které pak brání otevření dveří. Nezhasíná za sebou světlo v místnostech. Při jídle s dětmi jim někdy pouští videa na mobilním telefonu s nadměrně vysokou hlasitostí. Hlasitost je tak vysoká, že není slyšet puštěnou televizi, která je na druhé straně domu. S dětmi dělá neodsouhlasené aktivity, např. jízdu na motorce. Ve společném zahradním domku naplnila jeden z kanystrů benzínem. Po návštěvě bývalého manžela zjistila, že kanystr s benzínem chybí a nemohla pokračovat v sekání trávy. Kanystr s benzínem se jí nevrátil. Trvá na úhradě benzinu. Před návštěvou bývalého manžela si musí uzamknout věci do ložnice a může využívat pouze obývací pokoj a příležitostně kuchyň, protože v její domácnosti pak dochází k přemisťování věcí bez jejího vědomí. Podle dohody došlo k rozdělení SJM, dodatkem bylo upraveno vlastnictví movitých věcí. Do dnešního dne jí nebylo vráceno nářadí na opravu sekačky. Návštěvy bývalého manžela ruší její domácnost, protože není schopen dodržovat pravidla slušného chování. Bývalý manžel se chová jako by v domácnosti stále bydlel. Bez jejího vědomí byly do domácnosti pozvány další osoby. Bez jejího vědomí a souhlasu pověsil v obývacím pokoji obraz. Nechával zde špinavé oblečení k vyprání. Několik měsíců čekala, kdy si po sobě vyčistí krb a nakonec ho vyčistila sama. Opakovaně nechal na stole zbytky jídla a špinavé nádobí, znečištěnou koupelnu apod. Bývalý manžel má čip od vrat a klíče od branky, takže má nepřetržitou možnost přístupu k nemovitostem. Po celou dobu do rozvodu opouštěla domácnost ve dny, kdy podle ústní dohody manžel trávil čas v domácnosti s dětmi. Opustit domácnost musela, aby se vyhnula kontaktu s manželem a psychickému nátlaku z jeho strany. Bývalý manžel byl opakovaně informován, že po rozvodu již žalovaná odjíždět nebude a bude ve své domácnosti normálně bydlet každý den. Do dohod byla natlačena, protože se vše neúměrně dlouho protahovalo. Po rozvodu mu napsala, jaká pravidla ve své domácnosti nastavuje. Pokud s nějakými pravidly domácnosti nesouhlasí, nikdo mu nenařizuje, aby domácnost navštěvoval. Nechápe, proč by měla trpět návštěvu, která nerespektuje základní pravidla slušného chování. Některé opravy a drobné úpravy dělala na základě předchozí domluvy s manželem, např. nechala vymalovat některé místnosti v domácnosti. Nerozumím požadavku bývalého manžela rozhodovat o tom, kdo bude její domácnost navštěvovat. Považuje za samozřejmé, že si do její domácnosti návštěvy bez jejího vědomí vodit nebude. Nerozumím tomu, proč by ochrana domácnosti nemohla být zabezpečena bezpečnostním systémem, který je viditelně umístěn ve vstupní chodbě. Bývalý manžel si z jejich společných peněz platil náklady na svoji novou domácnost, a to vše v době trvání našeho manželství bez jejího vědomí a souhlasu. Dle jejích aktuálních informací nemají děti při přespávání u otce zajištěnou každý svoji postel. Žádá o vyřešení problému neprodleně. Požaduje, aby každé dítě mělo své lůžko a minimálně společný pracovní stůl pro přípravu do školy. Pokud bude toto napraveno, nebude tuto věc řešit přes příslušné úřady. Stejným způsobem je ochotna přejít zmizení benzínu a přemístění nářadí. Požaduje do konce měsíce října vyřešení situace v pracovně a pokoje pro hosty. Místnosti bude celkově vyklízet z důvodu opravy zdí a malování a své již nepotřebné věci plánuje odvézt na skládku. Žádá o vyklizení věcí, které jsou ve vlastnictví manžela. Je nezbytná oprava prasklin ve stropu. V havarijním stavu se dále nachází zdivo v chodbě v přízemí a přilehlé komoře pod schody. Je třeba provést údržbu zdí kolem schodiště a v horní chodbě. Klenutý strop v kuchyni je poškozen a kdykoliv hrozí zřícení uvolněných částí omítky. Plánuje vymalovat obývací pokoj. Venkovní zdi nejsou dokončené. Na většině staveb není dokončeno odvádění vody ze střechy. Je třeba odborný zásah instalatéra v koupelně se sprchovým koutem, kde je havarijní stav sprchové soupravy, kde není možné regulovat teplotu vody a netěsní, dochází k úniku pitné vody. Na dřevěných vratech a vstupní brance jsou opotřebovaná (nahnilá) prkna, je třeba výměna a nový nátěr. Videotelefon u vstupní branky a bzučák je nefunkční, je nutná výměna a dokončení specializovanou firmou. V době trvání manželství jí manžel bez předchozího upozornění znemožnil přístup do stavebních buněk. V těchto buňkách je zadržováno její oblečení a další věci a dosud jí nebyly věci předány. Potřebuje využívat polovinu budov, které vlastní společně, tj. hospodářská budova a zahradní domek. Minimálně vyžaduje přemístění motorek do jedné řady a uvolnění celého prostoru na pravé straně od malých dveří. Do své části zahradního domku potřebuje dát ještě 3 jízdní kola a sekačku. Prosí o informaci, jakým způsobem bude v blízké budoucnosti řešen havarijní stav nedokončené garáže. Manžel měl minimálně od ledna 2021 mimomanželský poměr. Od začátku května [rok] si s novou partnerkou zajistil společné bydlení. Během letních prázdnin [rok] se domluvili na základních obrysech rozluky, zejména na bydlení - manžel se do společného domu vrátit nechtěl, žádal ji, aby zde nadále bydlela kvůli dětem, že tu bude moci mít svoji domácnost a bez narušování vést nový život. Při domlouvání konečné podoby dohody byly ze strany manžela vznášeny další požadavky, které vedly k neúměrnému prodlužování doby k podpisu dohody. Obstrukce a nesmyslné požadavky ze strany exmanžela pokračují i po rozvodu, kdy jí není umožněno používat 2 místnosti v její domácnosti, nemůže efektivně vytápět byt centrálním vytápěním z důvodu zablokování radiátoru věcmi, které manžel prohlašuje za své. Pokud veškeré obstrukce okamžitě neustanou, zajistí si neprodleně jiné bydlení, kam již nebude mít přístup ani při styku s dětmi. Vzniklý stav je způsobem tím, že exmanžel odešel do rodiny. Netrvala na dělení majetku dle odhadní ceny. Nevím, co ještě víc má udělat, aby její věci přestaly mizet z její domácnosti. Nechápe, proč exmanžel opakovaně prohlašuje, že se majetkově nevypořádali. Žalovaná považuje rozdělení SJM za ukončené.

26. Z dopisu ze dne [datum] adresovaného žalované, vč. dodejky, bylo zjištěno, že žalobkyně tímto dopisem odstoupila od darovací smlouvy uzavřené dne [datum] a vyzvala žalovanou k vrácení daru a zaplacení částky [částka]. Uvedla, že žalovaná se synem žalobkyně uzavřeli dohodu o vypořádání společného jmění manželů a o úpravě práv a povinností společného bydlení ze dne [datum], aniž by s žalobkyní či jejím manželem jakkoli diskutovali, natož zohlednili značné finanční prostředky investované do nemovitostí za účelem jejich dožití. Syn žalobkyni v září [rok] informoval, že mu žalovaná měla odpírat přístup do nemovitosti, když vyměnila zámky na vstupních dveřích. Do budovy bez jeho souhlasu nainstalovala kamerový systém. Syn žalobkyně žalovanou dopisem z [datum] vyzval ke zjednání nápravy. Na tento dopis reagovala žalovaná emailem z [datum], ve kterém se negativně vyjadřovala k synovi žalobkyně a avizovala, že bude věc řešit přes příslušné úřady. Od [datum] žalovaná avizovala potřebu užívat všech budov, tj. i hospodářské budovy a zahradního domku. Vůči synovi žalobkyně se žalovaná v reakci chová útočně. Jednání ve vztahu k nemovitostem je silně majetnické a bezohledné k oprávněným zájmům druhého spoluvlastníka. Z reakcí je zřejmá skutečnost, že žalovaná vůbec nepočítá s právem žalobkyně na vejminek. Žalobkyně je tímto jednáním silně negativně zasažena Vypořádání SJM bez zohlednění dohody o„ dožití“ v [obec] představuje pro žalobkyni absolutní zneužití daru. Investované finanční prostředky považuje žalobkyně za odcizené. Jednání žalované vůči synovi žalobkyně představuje pro žalobkyni projev nevděku i vůči ní. Od září [rok] je žalobkyně nucena užívat antidepresiva.

27. Z dopisu ze dne [datum] adresovaného synovi žalobkyně, vč. dodejky bylo zjištěno, že žalobkyně svého syna vyzvala k vrácení daru a úhradě částky [částka].

28. Z dopisu syna žalobkyně ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyni sdělil, že jí dar samozřejmě vrátí a požádal o zaslání návrhu dohody. Vše mu je líto. Nikdy nezapomněl, že se dohodí, že žalobkyně s manželem budou jednou v [obec] bydlet.

29. Z ambulantní zprávy Oblastní nemocnice [obec], kostní ambulance, ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla vystavena synem žalobkyně, MUDr. [jméno] [příjmení]. Ve zprávě je uvedeno, že žalobkyně trpí během posledního roku nespavostí, častou změnou nálad a je plačtivá. Za posledního roku se její zdravotní stav podstatně zhoršil. Je těžce depresivní a apatická. Léčba antidepresivy a anxiolitiky je zatím bez většího efektu.

30. Žalobkyně při své účastnické výpovědi vypověděla, že k majetku v [obec] měli celoživotní vztah. Majetek dali mladým. Původně chtěli věcné břemeno s tím, že tam jednou ve stáří dožijí. Doufali, že ve stáří tam budou žít a mladí se o ně budou starat. Všechno domlouvali ústně. Bylo domlouváno, že to mladým darují, že tam budou jezdit a že se o ně ve stáří budou starat s tím, že by žili ve výminku, ne přímo u nich. V jejich rodině platí, že kdo dostane dům, má povinnost se potom o ty dárce postarat. Měli od domu klíče. Mohli tam kdykoli přijít. S manželem pracovali na zahradě. Přizpůsobili si to svému obrazu. S mladými nejprve neměli žádný problém. S manželem chtěli někdy v roce [rok] rekonstruovat byt a bydlet po dobu rekonstrukce u mladých. V té době jim bylo žalovanou sděleno, že mladí mají nějaké problémy a nebylo by vhodné, aby tam s manželem za takových okolností bydleli. Byl to pro ni šok. Nečekali, že ten vztah takhle dopadne. Potom se mladí dohodli a střídali se v péči o děti. Když měl děti syn, žalobkyně s manželem za dětmi normálně jezdili. Žalovaná se k nim chovala hezky. V září [rok] přišla změna. Žalovaná vyměnila zámky u vchodových dveří do domu - do té doby žalobkyně s manželem měli klíče. Žalovaná na místě umístila kamery a přivedla si tam partnera. Žalobkyni s manželem to urazilo. Mezi žalovanou a synem žalobkyně došlo k nechutné výměně názorů. Žalobkyně četla ty emaily. Byly to nehorázné věci. Žalovaná vše řeší, jako kdyby žalobkyně s manželem vůbec neexistovali, ačkoli tam investovali velké peníze. Brali to jako zradu až okradení. Byl to jejich majetek. Žalovaná k tomu přišla tím, že si vzala jejich syna. Žalobkyni to velice mrzí. Vyhodnotili to, že je lepší tam nechodit a dlouho zvažovali, jak to mají řešit. Byla se poradit s právníkem. Nelíbily se jí ty korespondence s jejím synem. Neviděla důvod navázat s žalovanou nějaký kontakt. Synovi žalovaná nové klíče nedala. Žalobkyni nepřišlo vhodné, aby tam chodili, když syn klíče nemá a když jsou tam ty vztahy takové napjaté. Žalovaná synovi vyčítala, že zmizel 1,5 litru benzínu. Ke vstupu na zahradu slouží vrata, klíče nejsou potřeba. Na zahradě jsou zahradní domky. Neví, jestli jsou tam vyměněné zámky.

31. Svědek, manžel žalobkyně, RNDr. [jméno] [příjmení], vypověděl, že v domě v [obec] vyrůstal. Má k tomu citový vztah. Připravovalo se to na to, že tam budou ve stáří. Mladí byli po ukončení vysoké školy a v roce [rok] se rozhodli, že tam budou bydlet. Přispěli jim na rekonstrukci. Dělaly se tam nějaké podlahy, topení a plastová okna. Mladí po nastěhování začali uvažovat o přístavbě. Dohodlo se, že udělá převod a nechal si tam doživotní užívání - takto to bylo zaneseno i do katastru nemovitostí. Mladí chtěli za účelem rekonstrukce čerpat půjčku. Kvůli bance se dělala nová smlouva. Měli klíče a přístup všude. Než se mladí rozvedli, měli vynikající vztahy. I po rozvodu se s žalovanou normálně bavili. Zvrat přišel v září, když syn žalované podepsal finanční vyrovnání. Došlo tam k výměně zámků a instalaci kamer. To se jim nelíbilo. Myslí si, že je to protiprávní. S [anonymizováno] počítali. Milovali to tam. Cítí se teď okradeni. Když žalovaná obvinila syna, že tam něco krade, přestali tam úplně jezdit. Syn žalobkyni každý měsíc posílá nějakou částku - asi [částka]. Syn i žalobkyně s manželem čekají, jak dopadne tento soud.

32. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení], syn žalobkyně a bývalý manžel žalované, vypověděl, že v roce [rok] s manželkou skončili studium vysoké školy. Studovali v [obec] a bydleli v podnájmu. Nakonec sehnali práci v [obec], kde měli služební byt 2+kk na ubytovně. Čekali dítě. Do [obec] jezdil s rodiči od mala. Rodiče to tam připravovali na to, že by tam měli chatu. S manželkou jim ze školy jezdili pomáhat. V té situaci oslovili rodiče, zda by u nich mohli bydlet, protože potřebovali větší bydlení. V prosinci [rok] se tam přestěhovali. Opravovali to víceméně svépomocí - za pomoci rodiny. Neměli moc peněz. Žalovaná použila své stavební spoření a rodiče jim dali [částka]. Poslali jim to s tím, že až budou potřebovat„ vejminek“, tak jim pomohou. Potom čekali druhé dítě a potřebovali větší prostor. To už se muselo řešit formou hypotéky. Žalobkyně jim nemovitost darovala napůl s tím, že se začala rodit ta myšlenka, že rodiče tam jezdí jako na chatu a na stáří se tam přestěhují. Rodiče to měli jako chatu. Jezdili tam za vnoučaty s tím, že až nebudou pracovat, včas se přihlásí a připraví se tam„ vejminek“. Nebyl to nějaký jeden moment, řešilo se to kontinuálně. Je tam hodně velká zahrada. Souhlasilo se s věcným břemenem. [příjmení] jim řekla, že pokud je na nemovitosti věcné břemeno, tak jim hypotéku nedá. Udělala se proto nová smlouva. Už v té době tam byl„ vejminek“, který nebyl zlegalizován, takže se to legalizovalo. Rodiče je často navštěvovali - měli klíče. Přespávali u nich. Manželství s žalovanou zkrachovalo. S žalovanou se shodli na tom, že chtějí, aby dětem zůstal jeden domov v [obec] a podle toho vypracovali dohodu. Předpokládal, že se u dětí budou střídat. Na víkend tam jezdili i jeho rodiče. Rodičům v této souvislosti nic neříkal. V září přišel šok. Proběhla tam výměna zámků a byly tam instalovány kamery. Žalovaná začala tvrdit, že je tam pouze návštěva. Zamyká místnosti. Začal se tam objevovat přítel žalované. Snažím se tam moc nebýt, protože žalovaná mu pořád něco vyčítá. Celá ta situace ho hrozně mrzí. Byli s žalovanou v těžké situaci. Nedomysleli souvislosti. Nikdo nechtěl rodiče cíleně okrást. K přípravě„ vejminku“ zatím rodiči vyzván nebyl. Oba rodiče ještě pracují. Žalobkyni se zavázal splatit [částka]. Aktuálně je v jeho možnostech splácet [částka] měsíčně. Čeká na výsledek tohoto řízení.

33. Z fotografií bylo zjištěno, že je na nich zachycena stavba bez čp / č. ev., jiná stavba, na pozemku p. č. st. [číslo], která je aktuálně užívána ke skladování věcí.

34. Z formuláře převodu odběru zemního plynu nebyly zjištěny žádné pro věc rozhodné skutečnosti.

35. Na základě shora provedených důkazů a skutečností, které účastníci učinili mezi sebou nespornými, a které nijak neodporují provedeným důkazům, dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, a to že žalovaná a syn žalobkyně uzavřeli dne [datum] manželství. Z manželství se narodily dvě děti, a to dne [datum] nezletilá [jméno] a dne [datum] nezletilý [jméno]. Dne [datum] byla mezi žalobkyní, jako dárkyní, a žalovanou a synem žalobkyně, jako obdarovanými, uzavřena darovací smlouva, kterou bylo na obdarované převedeno vlastnické právo k budově [adresa] nacházející se na pozemku parc. [číslo] pozemky parc. č. st. [anonymizováno], parc. [číslo] parc. [číslo] vše v k.ú. [obec],„ včetně věcného břemene užívání pro RNDr. [jméno] [příjmení], [datum narození] (manžela žalobkyně, jehož rodině nemovitosti v minulosti patřily)“. Mezi dárkyní a obdarovanými bylo ústně dohodnuto, že až žalobkyně s manželem přestanou pracovat, přestěhují se do v těchto nemovitostech zřízeného„ vejminku“. S ohledem na možnost financovat rekonstrukci předmětných nemovitostí za pomoci úvěru (dle odhadu pro účely úvěrového řízení činila obvyklá cena nemovitostí [částka] a předpokládala se investice do rekonstrukce ve výši [částka]) byla mezi shora uvedenými osobami dne [datum] uzavřena„ nová“ darovací smlouva, v níž již nebylo zřizováno věcné břemeno. Žalovaná se synem žalobkyně následně podali dne [datum] žádost o dodatečné povolení hospodářské stavby u rodinného domu [adresa]. Následně došlo k rozvratu manželství žalované a syna žalobkyně. Žalovaná se synem žalobkyně uzavřeli dne [datum] dohodu o vypořádání SJM a o úpravě práv a povinností společného bydlení. V dohodě strany prohlásily, že mají v SJM stavbu bez č.p./č.e. stojící na pozemku parc. č. st. [číslo] v k.ú. [obec]. Po zániku SJM bude vlastnické právo k této stavbě vypořádáno tak, že se každá ze stran stane vlastníkem podílu o velikosti id. . Strany prohlásily, že jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba, budova [adresa] (rodinný dům), pozemku parc. č. st. [číslo], pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] vše v k.ú. [obec]. Dále bylo sjednáno, že po rozvodu manželství je žalovaná s dětmi oprávněna zůstat bydlet v nemovitostech. Rozsudkem Okresního soudu Praha-východ ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jež nabyl právní moci dne [datum], bylo rozvedeno manželství žalované a syna žalobkyně. Dopisem z [datum] vyzval syn žalobkyně žalovanou, aby mu co nejdříve předala klíče od vstupních dveří. Dále uvedl, že zámek u vstupních dveří byl vyměněn bez jeho souhlasu. Žalovaná bez jeho souhlasu instalovala kamerový systém. Syn žalobkyně chce mít zajištěn bezproblémový přístup do domu po celou dobu, kdy má děti ve své péči. Kamerový systém ve vnitřních prostorách domu žádá vypnout a objasnit veškeré technické parametry. Stávající postoj žalované je pro syna žalobkyně nepřijatelný. Žalovaná v emailu z [datum] sdělila synovi žalobkyně, že při údržbě společných nemovitostí dochází k dlouhodobým problémům. Dále se poměrně rozsáhle vyjádřila tak, jak je popsáno výše v odůvodnění tohoto rozsudku. Žalobkyně se s tímto emailem seznámila a následně, dopisy z [datum] adresovanými žalované a synovi žalobkyně odstoupila od darovací smlouvy z [datum].

36. S ohledem na shora uvedené měl soud skutkový stav za dostatečně prokázaný, a proto další návrhy na doplnění dokazování zamítl. Soudem tak nebyl proveden žalobkyní navržený důkaz místním šetřením, kterým měla být prokázána existence„ vejminku“, když existence předmětné budovy nebyla sporná a její aktuální stav byl zjištěn z k důkazu provedených fotografií. Dále nebyl pro nadbytečnost prováděn žalobkyní navržený důkaz znaleckým posudkem, kterým měla být zjištěna obvyklá cena předmětných nemovitých věcí v době darování, když soud neshledal podmínky pro to, aby se žalobkyně domáhala vrácení daru (viz níže).

37. Podle ustanovení § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o. z.“), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle odstavce 3 citovaného ustanovení není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

38. Podle ustanovení § 628 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“) darovací smlouvou dárce něco bezplatně přenechává nebo slibuje obdarovanému a ten dar nebo slib přijímá.

39. Podle ustanovení § 630 obč. zák. dárce se může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy.

40. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou, jakou právní úpravu je třeba v dané věci použít, neboť předmětná darovací smlouva byla uzavřena ještě před účinností o. z. ([datum]). V souladu s ustálenou judikaturou je třeba v případech, kdy byla darovací smlouva uzavřena před [datum], nutné nárok na vrácení daru vždy poměřovat obč. zák., i když k „ nemravnému“ chování obdarovaného, pro které dárce žádá vrácení daru, došlo až po [datum] (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2020, sp. zn. 33 Cdo 2339/2019, uveřejněný pod číslem 92/ 2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 4. 2020, sp. zn. 33 Cdo 124/2020, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2020, sp. zn. 33 Cdo 2132/2019).

41. Soud dále vyšel z toho, že břemeno tvrzení a důkazní o provinění obdarovaného (žalované) nese dárce (žalobkyně) a současně byly zohledněny níže citované závěry judikatury a odborné literatury.

42. K zániku darovacího vztahu dochází na základě dvou po sobě následujících právních skutečností: a) hrubého porušení dobrých mravů chováním vůči dárci nebo členům jeho rodiny, b) jednostranného právního úkonu dárce adresovaného obdarovanému. Předpokladem úspěšného uplatnění práva dárce není jakékoliv nevhodné chování obdarovaného nebo pouhý nevděk, ale takové chování, které s ohledem na všechny okolnosti konkrétního případu lze kvali kovat jako hrubé porušení dobrých mravů. Jde buď o porušení značné intenzity, nebo porušování soustavné, a to ať už fyzickým násilím, hrubými urážkami, neposkytnutím potřebné pomoci apod. Musí jít o takové chování obdarovaného vůči rodině dárce, které lze objektivně s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem, za nichž k němu došlo, posoudit jako hrubé porušení mravních a etických norem společnosti. Rozhodující je hledisko objektivní, nikoliv jen subjektivní pocity dárce. Zákon nestanoví, že by závadné chování muselo dosáhnout intenzity trestného činu nebo přestupku. Bylo-li však příslušným orgánem vydáno pravomocné rozhodnutí, je soud v občanskoprávním řízení vázán rozhodnutím o tom, že trestný čin či přestupek byl spáchán a kdo jej spáchal. Za členy rodiny dárce je třeba považovat především manžela, rodiče a děti, zpravidla též i další příbuzné v řadě přímé i sourozence. Dárce se může domáhat vrácení daru v kterémkoliv časovém odstupu od uzavření darovací smlouvy. Délka doby mezi darováním a závadným chováním obdarovaného není nijak omezena. Protože jde o majetkové právo, promlčuje se ve lhůtě podle § 101, která počíná běžet od doby, kdy chování obdarovaného naplnilo znaky uvedené v tomto ustanovení, a tedy kdy právo dárce na vrácení daru mohlo být vykonáno poprvé (srovnej Jiří Švestka, Jiří Spáčil, Marta Škárová, Milan Hulmák a kolektiv Občanský zákoník I, II, 2. vydání, Praha 2009, k § 630).

43. Skutečnost, že obdarovaný podal na dárce trestní oznámení, nepředstavuje hrubé porušení dobrých mravů, v jehož důsledku se dárce může úspěšně domáhat vrácení daru, i když byl dárce následně zproštěn obžaloby proto, že se skutek, pro který byla obžaloba podána, nestal (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2013, sp. zn. 33 Cdo 2248/2011).

44. Z § 630 obč. zák. nevyplývá, že by závadné jednání obdarovaného vůči dárci nebo členům jeho rodiny muselo – co do rozsahu a intenzity – dosáhnout takového stupně závažnosti jednání, které by založilo trestněprávní odpovědnost obdarovaného. Kromě rozsahu a intenzity jednání obdarovaného vůči dárci nebo členům jeho rodiny, jež bylo kvalifikováno jako trestný čin nebo přestupek, mohou i jiná závadná jednání ze strany obdarovaného rovněž vést k naplnění skutkové podstaty pro vrácení daru podle § 630 obč. zák.; musí se však jednat vždy o takové závadné jednání obdarovaného vůči dárci nebo členům jeho rodiny, které z hlediska svého rozsahu a intenzity nevzbuzuje žádné pochybnosti o jeho kolizi s dobrými mravy (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. 33 Cdo 903/2011).

45. Ustanovení § 630 obč. zák. patří k právním normám s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, tj. k právním normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Pro posouzení, zda jednání účastníka občanskoprávního vztahu je v souladu či v rozporu s dobrými mravy, zákon výslovně nestanoví, z jakých hledisek má soud vycházet; vymezení hypotézy právní normy tedy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu. Předpokladem úspěšného uplatnění práva dárce je jen takové chování obdarovaného, které lze s ohledem na všechny okolnosti konkrétního případu kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů. Obvykle jde o porušení značného rozsahu a intenzity nebo o porušování soustavné (tj. opakované a časově související porušování dobrých mravů, které svědčí o hlubokém narušení vztahu mezi dárcem a obdarovaným, přičemž jednotlivá jednání obdarovaného sama o sobě nedosahují intenzity hrubě porušující dobré mravy), a to ať už fyzickým násilím, hrubými urážkami, neposkytnutím potřebné pomoci apod. Ne každé chování, které není v souladu se společensky uznávanými pravidly slušného chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi, naplňuje skutkovou podstatu § 630 obč. zák.; předpokladem aplikace tohoto ustanovení je (při zohlednění vzájemného jednání dotčených subjektů) kvalifikované porušení morálních pravidel konkrétním chováním obdarovaného, jehož stupeň závažnosti je hodnocen podle objektivních kritérií, nikoliv jen podle subjektivního názoru dárce. Chování žalované – nezajištění vhodnějšího bydlení a odmítnutí zřídit ve prospěch žalobců věcné břemeno doživotního užívání předmětných nemovitostí nenaplnilo znaky hrubého porušení dobrých mravů. Situace stran bydlení se pro žalobce sice nevyvinula příznivě a stala se příčinou narušení rodinných vztahů, avšak s ohledem na vzájemné chování účastníků nelze uzavřít, že byly splněny zákonné podmínky pro vrácení daru (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 5. 2017, sp. zn. 33 Cdo 3222/2016).

46. Korektiv dobrých mravů je, jak vyslovil Ústavní soud v usnesení sp. zn. II. ÚS 249/97, objektivní kategorie, jakýsi objektivní horizont, představující souhrn etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad.

47. Žalobkyně spatřovala hrubé porušení dobrých mravů žalované v uzavření dohody o vypořádání SJM bez toho, aby bylo s žalobkyní či jejím manželem diskutováno o dříve investovaných peněžních prostředcích do nemovitých věcí. Dále v tom, že žalovaná vyměnila na podzim [rok] zámky na vstupních dveřích a instalovala zde kamerový systém. Porušení dobrých mravů bylo spatřováno i v obsahu emailu zaslanému dne [datum] synovi žalobkyně a v tom, že žalovaná se chová tak, jako by nepočítala„ s právem žalobkyně na vejminek“.

48. Dle soudu nelze shora popsané jednání hodnotit jako hrubé porušení dobrých mravů. Byť lze přisvědčit žalobkyni, že výměna zámků na vstupních dveřích a instalace kamerového systému bez souhlasu druhého spoluvlastníka není v souladu s právem (§ 1126 a násl. o. z.) a obsah emailu zaslaného žalovanou synovi žalobkyně není v souladu se společensky uznávanými pravidly slušného chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi, nedosahuje takové intenzity, aby naplnilo skutkovou podstatu § 630 obč. zák. Takové intenzity nedosahuje ani uzavření dohody o vypořádání SJM, bez toho, aniž by to bylo před tím projednáno s žalobkyní a jejím manželem (tím spíše, že došlo pouze ke změně vlastnického režimu k budově bez č.p./č.e. stojící na pozemku parc. č. st. [číslo] v k.ú. [obec], z režimu SJM na režim spoluvlastnický s podíly id. a dále, že po rozvodu manželství je žalovaná s dětmi - vnuky žalobkyně - oprávněna zůstat bydlet v nemovitostech). Pokud žalovaná v emailu zaslaném synovi žalobkyně uváděla, že bude okolnost, že každé z dětí nemá při přespání u syna žalobkyně své lůžko a minimálně společný pracovní stůl pro přípravu do školy, a„ zmizení benzinu a přemístění nářadí“ řešit„ přes příslušné úřady“, jedná se o legitimní jednání (zjištěné skutečnosti nenasvědčují tomu, že by se jednalo o šikanózní jednání). Z provedeného dokazování vyplynulo, že vztahy mezi žalovanou a synem žalobkyně byly v době po rozvodu manželství eskalované a že oba situaci vnímali velmi emotivně. To je však situace, která není (bohužel) v manželských soužitích nijak výjimečná. Stejně tak nejsou v takové situaci výjimečné emotivní projevy (bývalých) manželů. Žalovaná opakovaně poukazovala na to, že syn žalobkyně měl minimálně od ledna [rok] mimomanželský poměr, kvůli kterému„ odešel od rodiny“ a je patrné, že zklamání žalované z předchozího jednání syna žalobkyně odpovídají i následné emotivní projevy žalované adresované synovi žalobkyně. Nelze také přehlédnout, že emailu žalované z [datum] předcházela výzva vyhotovená právním zástupcem syna žalobkyně z [datum], v níž bylo žalované vytýkáno, že závažným způsobem narušuje vlastnická práva syna žalobkyně, nedodržuje původně ujednané dohody a její stávající postoj je pro syna žalobkyně nepřijatelný. Ačkoli je chování žalované vůči synovi žalobkyně problematické a lze je v některých jeho aspektech označit za neadekvátní a nevhodné, nelze je s přihlédnutím k intenzitě a popsané reciprocitě vyhodnotit jako chování naplňující skutkovou podstatu ustanovení § 630 obč. zák., tedy hrubě porušující dobré mravy. Skutečnost, že žalovaná a syn žalobkyně nenaplnili představy žalobkyně o obhospodařování darovaných nemovitostí, taktéž nemohou vést k přijetí závěru o naplnění skutkové podstaty ustanovení § 630 obč. zák. V této souvislosti nelze přehlédnout, že z výpovědi žalobkyně i jejího manžela vyplynulo, že nemovitosti plánovali užívat jako„ vejminek“ poté, co odejdou do důchodu. Oba však dosud pracují a žijí v bytě v [obec]. Pokud aktuálně neužívají zahradu nemovitých věcí, tak jako tomu bylo v minulosti, je to z důvodu stávajících problematických vztahů mezi žalovanou a synem žalobkyně, resp. na základě jejich vlastního rozhodnutí, nikoli z důvodu, že by jim v tom žalovaná nějak bránila (z výpovědi žalobkyně je zřejmé, že se jim užívat zahradu„ nechce“ s ohledem na napjaté vztahy mezi žalovanou a synem žalobkyně). Žalovaná pak výslovně uváděla, že pokud by byla učiněna výzva ke zbudování„ vejminku“, žalobkyně by se pravděpodobně dozvěděla, že by na místě„ vejminek“ mohl být. Z emailu žalované z [datum] se nijak nepodává, že by chtěla„ v nemovitostech fungovat sama“, ale naopak se z něj podává, že chce„ vést nový život bez narušování“, že v nemovitostech zůstala bydlet„ kvůli dětem“ a že pokud stávající uspořádání nebude fungovat„ zajistí si neprodleně jiné bydlení“.

49. Vzhledem k tomu, že v daném případě nebylo ze strany žalobkyně prokázáno naplnění skutkové podstaty pro vrácení daru, tj. takového závadného jednání žalované vůči žalobkyni (nebo členům její rodiny), které se zřetelem na všechny okolnosti konkrétního případu z hlediska svého rozsahu a intenzity a při zohlednění vzájemného jednání účastníků právního vztahu nevzbuzuje z hlediska společenského a objektivizovaného (nikoli jen podle subjektivního názoru žalobkyně) pochybnosti o hrubé kolizi s dobrými mravy, byla žaloba soudem v celém rozsahu zamítnuta (výroky I. a II.).

50. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy ve věci zcela úspěšnému žalované náleží plná náhrada nákladů řízení. Tyto náklady se sestávají z nákladů zastoupení advokátem. Tarifní hodnota nároku na určení vlastnického práva k nemovité věci činí podle § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) [částka]. Tarifní hodnota nároku na peněžité plnění vychází podle § 8 odst. 1 advokátního tarifu z výše plnění bez příslušenství, tj. z částky [částka]. Tarifní hodnota tak celkem činí [částka]. Odměna za jeden úkon právní služby tedy činí [částka] (viz § 7 bod 6 advokátního tarifu) a paušální náhrada nákladů je ve výši [částka] za jeden úkon právní služby (viz § 13 odst. 4 advokátního tarifu). Právní zástupce žalované učinil před soudem následující úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, vyjádření ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, účast při soudním jednání dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, podání ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu a účast při soudním jednání dne [datum], které trvalo déle než čtyři hodiny, dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, celkem tedy sedm úkonů právní služby, za které náleží odměna ve výši [částka], paušální náhrada pak celkem činí [částka]. Náhrada nákladů řízení žalované je tedy ve výši [částka], včetně náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši [částka] O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupce žalované soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. (viz výrok III.).

51. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody.

Poučení