21 C 58/2020-74

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Mgr. Andrey Grycové a přísedících Zdeňky Vranovské a Evy Adamové ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [jméno], [anonymizováno]. sídlem [adresa] o zaplacení 18 500 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 18 500 Kč s požadovaným zákonným úrokem z prodlení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 18 295,20 Kč k rukám právního zástupce žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou domáhala uložení povinnosti žalované uhradit částku ve výši 18 500 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených příspěvků zaměstnavatele na penzijní spoření zaměstnanců (dále jen„ příspěvek na PS“) a životní pojištění (dále jen„ příspěvek na ŽP“) dle podnikové kolektivní smlouvy za rok 2017 (dále jen„ PKS“), které jí žalovanou nebyly za období březen 2017 až prosinec 2017 (dále jen„ rozhodné období“) uhrazeny. Žalobkyně byla zaměstnána u žalované, resp. právní předchůdkyně na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] a jejích dodatků ze dne [datum] a ze dne [datum] na pozici [anonymizováno]. Dne [datum] převzala žalobkyně osobně výpověď z pracovního poměru dle § 52 písm. f) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „zák. práce“). Žalobkyně podala u [název soudu] žalobu na určení neplatnosti podané výpovědi z pracovního poměru, kdy soud rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozhodl, že podaná výpověď z pracovního poměru je neplatná a toto rozhodnutí nabylo následně právní moci. Žalovaná tak měla povinnost přidělovat žalobkyni práci dle její pracovní smlouvy a plnit veškeré závazky z uzavřené PKS včetně úhrady příspěvku na PS ve výši 1 100 Kč měsíčně a příspěvku na ŽP ve výši 750 Kč měsíčně, se splatností společně se mzdou. U žalované se poskytování příspěvků na PS zaměstnanců poskytuje dále na základě [anonymizována dvě slova] [číslo] pro poskytování příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření zaměstnanců státní organizace [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] (dále též jen„ Směrnice [číslo]“), resp. příspěvků na ŽP na základě Směrnice [anonymizováno] [číslo] pro poskytování příspěvku zaměstnavatele na životní pojištění zaměstnanců státní organizace [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] (dále též jen„ Směrnice [číslo]“). Znění uvedených směrnic ukládá zaměstnancům splnění určitých povinností pro nárok na tyto příspěvky, žalobkyně má však za to, že tyto podmínky se na ni v tomto konkrétním případě nevztahují, neboť tyto podmínky v uvedeném období nemohla plnit v přímém důsledku protiprávního jednání žalované. V současné době, kdy žalovaná opět žalobkyni zaměstnává, má žalobkyně aktivní pouze smlouvu o penzijním spoření zaměstnanců u [anonymizováno] [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]: [číslo], kam žalovaná jako příspěvek zaměstnavatele zasílá v součtu jak příspěvek zaměstnavatele na PS, tak příspěvek na ŽP, neboť původní a výhodné životní pojištění znovu uzavřít nelze. Takové sloučení příspěvků je v souladu s PKS.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, neboť považuje žalobu za zcela nedůvodnou. K existenci pracovního poměru se žalobkyní uvedla, že pravomocné rozhodnutí o určení neplatnosti výpovědi plně respektovala a v rozhodném období žalobkyně docházela na pracoviště žalované a fungování pracovního poměru bylo fakticky obnoveno. Taktomu bylo až do rozhodnutí Vrchního soudu v Praze o žalobě žalované pro zmatečnost podané proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí] Vrchní soud v Praze usnesením č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí] vyhověl žalobě žalované pro zmatečnost, čímž v řízení o určení neplatnosti výpovědi vedené [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] došlo k opětovnému otevření odvolacího řízení a vztahy mezi žalobkyní a žalovanou se opětovně navrátily do režimu nepravomocně určené neplatnosti výpovědi, tj. do režimu platné výpovědi. Pokud jde o příspěvek na ŽP ve výši 750 Kč měsíčně, pak jednou z podmínek vzniku nároku je skutečnost, že zaměstnanec má uzavřenu smlouvu o životním pojištění na základní produkt životního pojištění v souladu se Směrnicí [číslo]. Žalobkyně svoji smlouvu o životním pojištění [číslo] k datu [datum] vypověděla a nechala si vyplatit odbytné. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neměla v rozhodném období uzavřenu platnou smlouvu o životním pojištění, nárok na příspěvek na ŽP žalobkyni nevznikl. Nelze přitom přisvědčit tvrzení žalobkyně, že se na ní nevztahují podmínky pro vznik nároku na příspěvek na ŽP stanovené Směrnicí [číslo]. Navíc příspěvek na ŽP představuje účelovou platbu, tudíž není zřejmé„ na co“ by měl zaměstnavatel žalobkyni přispívat, pokud nemá uzavřeno životní pojištění. Za měsíc únor 2017 uhradila žalovaná žalobkyni příspěvek na ŽP, neboť nevěděla o ukončení smlouvy, avšak pojišťovna žalované zaplacený příspěvek vrátila z důvodu neexistence smlouvy o životním pojištění. Konečně obstát nemůže ani argumentace žalobkyně, že smlouvu o životním pojištění musela vypovědět v důsledku protiprávního jednání žalované. Žalobkyně mohla mít i po skončení pracovního poměru u žalované nadále uzavřenu smlouvu o životním pojištění, ukončení této smlouvy bylo vlastním projevem vůle žalobkyně. Žalobkyně byla po svém návratu do pracovního poměru seznámena s tím, že [anonymizována čtyři slova] přestala od [datum] uzavírat smlouvy na produkty kapitálového životního pojištění ve smyslu Směrnice [číslo] tedy, že novou smlouvu na životní pojištění, která je podmínkou pro to, aby jí mohl být vyplácen příspěvek na ŽP, nelze uzavřít. Současně byla žalobkyně obeznámena s tím, že za podmínek stanovených Směrnicí [anonymizováno] [číslo] lze požádat o převod příspěvku zaměstnavatele ze životního pojištění na penzijní spoření. Žalobkyně však po svém návratu do pracovního poměru k žalované v únoru 2017 o převod příspěvku na ŽP na příspěvek PS nepožádala. Nárok na příspěvek na PS je pak poskytován zaměstnancům žalované za podmínek Směrnice [číslo]. V souladu se Směrnicí [číslo] bude příspěvek poskytnut zaměstnanci při splnění všech podmínek uvedených v odst. 2.

3. Dle odst. 2.3 písm. c) Směrnice [číslo] je jednou z podmínek pro poskytnutí příspěvku to, že zaměstnanec má v uzavřené smlouvě na penzijní spoření sjednaný účastnický příspěvek ve výši nejméně 300 Kč měsíčně, který bude zaměstnanci srážen ze mzdy prostřednictvím příslušné mzdové účtárny. Žalovaná proto žalobkyni příspěvek na PS za měsíc únor 2017 poskytla a byl jí v souladu odst. 2.3 písm. c) Směrnice [číslo] v souladu s předchozími dohodami o poskytování příspěvku ve smyslu odst. 2.3 písm. g) Směrnice [číslo] ze mzdy sražen účastnický příspěvek ve výši 500 Kč. Žalobkyně následně e-mailem ze dne [datum] žalované sdělila, že se o penzijní spoření stará sama a požaduje vrátit zpět částku účastnického příspěvku ve výši 500 Kč sraženou z její mzdy v souladu se Směrnicí [číslo]. Žalobkyně současně e-mailem ze dne [datum] požádala, aby jí nadále nebyly ze mzdy sráženy účastnické příspěvky ani za následující měsíce počínaje březnem 2017. Žalovaná v návaznosti na uvedenou žádost žalobkyni sdělila, že v takovém případě jí příspěvek na PS s ohledem na podmínky stanovené Směrnicí [číslo] nelze poskytovat. Příspěvek na PS tak na základě žádosti žalobkyně nebyl žalobkyni s jejím vědomím poskytován. Dále žalovaná uvedla, že žalobkyně ani nesplňuje podmínky stanovené Směrnicí [číslo] pro zpětnou výplatu příspěvku, neboť v daném případě žalobkyni nebyl příspěvek vyplácen nikoliv na základě chyby, kterou žalobkyně nezavinila. Současně není splněno ani časové hledisko, neboť v souladu s citovaným ustanovením Směrnice [číslo] mohla žalobkyně uplatnit zpětný nárok na výplatu příspěvku do konce roku následujícího po roce, ve kterém jí na příspěvek vznikl nárok, tj. v případě příspěvků za rok 2017 musel být nárok na výplatu příspěvku uplatněn do [datum]. Žalobkyni ani nevznikl nárok na příspěvek na životní pojištění dle odst. 2.3 písm. d) Směrnice [číslo] který předvídá případy, kdy si zaměstnanec hradí účastnický příspěvek sám.

3. Ve vyjádření ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že smlouvu o životním pojištění ukončila z důvodu neplatného ukončení pracovního poměru žalovanou. V souvislosti s tím poukázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 21 Cdo 1000/29, 21 Cdo 2343/2003 a 21 Cdo 2233/2019, dle kterých má v obdobných sporech mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem má zaměstnanec v souladu s § 265 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) nárok na úhradu škody, která mu vznikla v důsledku neplatného ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele. Dále uvedla, že e-mailem ze dne [datum], tedy před ukončením smlouvy o životním pojištění, oznámila zaměstnankyně žalované žalobkyni, že je ve výpovědní době, a proto jí nenáleží příspěvek na PS a příspěvek na ŽP, kdy příspěvky si musí hradit sama.

4. Ve vyjádření ze dne [datum] žalovaná uvedla, že žalobkyně v návaznosti na ukončení pracovního poměru žalovanou nemusela svoji smlouvu o životním pojištění vypovědět ani z důvodu tvrzeného nedostatku finančních prostředků, neboť dle odst. [číslo]. Směrnice [číslo] si žalobkyně mohla volit mezi některou z tří alternativ, a to sice snížení pojistného až na částku 350 Kč měsíčně, redukcí pojistné částky se současným snížením pojistného na nulu (tzv.„ zmrazení pojištění“) a popř. mohla žalobkyně požádat o odklad plateb pojistného. Skutečnost, že žalobkyně takto nepostupovala a svoji smlouvu o životním pojištění vypověděla a nechala si vyplatit odbytné, nelze klást k tíži žalované.

5. Mezi účastníky řízení byly nesporné následující skutečnosti. Žalobkyně byla v rozhodné době zaměstnankyní žalované a v rozhodném období u žalované fakticky pracovala. V rozhodném období neměla žalobkyně uzavřenu smlouvu o životním pojištění, když původní smlouvu o životním pojištění uzavřenou s [anonymizována čtyři slova] vypověděla.

6. Provedeným dokazováním má soud za prokázaný následující skutkový stav. K otázce trvání vzniku a trvání pracovního poměru: Pracovní smlouvou pro absolventy škol má soud za prokázané, že žalobkyně (pod rodným příjmením [příjmení]) s [anonymizována dvě slova] uzavřela dne [datum] pracovní smlouvu na pozici výpravčí pro obvod provozního oddílu [obec] se dnem nástupu do práce [datum] Dohodou o změně pracovní smlouvy ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně a [obec] dráhy, státní organizace jakožto zaměstnavatel uzavřely dohodu o změně shora uvedené pracovní smlouvy s tím, že ke dni [datum] se žalobkyně ustanovuje do funkce výpravčí s místem výkonu práce [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec], se sjednaným pravidelným pracovištěm [anonymizováno] [obec] Dohodou o změně pracovní smlouvy ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně s [právnická osoba] jakožto zaměstnavatelem uzavřela dohodu o změně pracovních podmínek v tom směru, že s účinností od [datum] je pravidelným pracovištěm [obec].

7. K otázce průběhu soudního sporu týkající se neplatnosti výpovědi dané žalobkyni žalovanou: Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (dále jen„ Rozsudek“) má soud za prokázané, že bylo určeno, že výpověď z pracovního poměru, kterou dala žalovaná žalobkyni podle § 52 písm. f) zák. práce dopisem ze dne [datum], doručeným žalobkyni [datum], je neplatná. Na Rozsudku byla vyznačena právní moci výroku I. dnem [datum]. Usnesením [název soudu] – [pobočka] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (dále jen„ Usnesení Krajského soudu“), má soud za prokázané, že odvolání žalované směřující proti výroku I Rozsudku, bylo odmítnuto. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], má soud za prokázané, že žalovaná podala žalobu pro zmatečnost proti [anonymizována tři slova] a Vrchní soud v Praze rozhodl o zrušení tohoto rozhodnutí. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], má soud za prokázané, že v odvolacím řízení byl následně výrok I Rozsudku potvrzen.

8. K obsahu vnitřních předpisů žalované: Směrnicí [číslo] účinné od 1.1.2016 má soud za prokázané, že dle odst. 3.1 bude příspěvek na ŽP poskytnut zaměstnanci žalované, který má uzavřenou písemnou smlouvu o životním pojištění na produkty [anonymizována čtyři slova], pobočka pro Českou republiku, které jsou uvedeny ve článku 2 při splnění podmínek: a) pracovní poměr zaměstnance trvá nepřetržitě nejméně 1 rok, b) do určené délky pracovního poměru je započtena doba pracovního poměru u [právnická osoba] dceřiných společností (dále i [anonymizováno]) za předpokladu, že pracovní poměr u žalované následuje bezprostředně, tj. následující den po ukončení pracovního poměru u [anonymizováno], c) zaměstnanec uzavřel smlouvu o životním pojištění u [anonymizováno], vč. dceřiných společností a po ukončení pracovního poměru bezprostředně uzavřel pracovní poměr s žalovanou, d) zaměstnanec uzavřel smlouvu o životním pojištění u [anonymizováno], podle Zásad pro poskytování příspěvku zaměstnavatele na životní pojištění zaměstnancům [právnická osoba] ([anonymizováno]) a byl převeden k žalované dle § 338 ZP, e) zaměstnanec má uzavřenou smlouvu o životním pojištění na základní produkt životního pojištění v souladu s touto Směrnicí, f) veškeré platby pojistného na životní pojištění s příspěvkem zaměstnavatele musí být prováděny formou měsíční srážky ze mzdy prostřednictvím příslušné mzdové účtárny. Dle odst. 3.2 při splnění podmínek uvedených v bodě 3.1 uzavře zaměstnavatel se zaměstnancem Dohodu o poskytování příspěvku zaměstnavatele na životní pojištění (dále i Dohoda). Dle odst. 3.3 příspěvek zaměstnavatele je poskytován pouze na konkrétní daňově uznatelné druhy životního pojištění, a to jenom na jeden produkt. Příspěvek bude poskytován od měsíce v příslušném kalendářním roce uvedeného v Dohodě. Příspěvek nelze poskytovat zpětně. Výjimečně lze příspěvek zaměstnavatele poskytnout zpětně pouze v případě, že dojde k chybě, kterou zaměstnanec prokazatelně nezavinil. Dle odst. 3.4 písm. c) se příspěvek neposkytuje zaměstnancům, kteří jsou ve výpovědní době z pracovního poměru (mimo § 52, písmena a) až e) ZP, pokud si zdravotní nezpůsobilost nezapříčinil sám). Příspěvek se rovněž dle odst. 3.4 třetí alinea neposkytne v případě neomluveného zameškání směny: a) kratší než 3 dny, a to po dobu šesti měsíců, b) delší než 3 dny (včetně), a to po dobu dvanácti měsíců. Dle odst. 3.5 (v textu chybně označen jako 4.5) v případě, že zaměstnanec obdržel příspěvek od zaměstnavatele a předčasně ukončil životní pojištění formou odbytného nebo jiným obdobným způsobem, ztrácí ode dne ukončení životního pojištění nárok na další poskytnutí příspěvku od zaměstnavatele, a to po dobu 5 let (ztráta nároku se netýká zaměstnanců, kteří požádali souběžně s ukončením smlouvy o převedení příspěvku na PS). Dle odst. 3.7 pokud zaměstnanec splní podmínky pro poskytnutí příspěvku stanovené touto směrnicí a má uzavřenu smlouvu na stanovené produkty životního pojištění, uvedené v bodě 2.1, může si na základě své žádosti převést (sloučit) příspěvek zaměstnavatele z životního pojištění na tzv. penzijní spoření (pokud splňuje podmínky pro poskytnutí příspěvku na PS a má uzavřenu smlouvu na penzijní připojištění do [datum] nebo doplňkové penzijní spoření od [datum] s příspěvkem zaměstnavatele dle platné směrnice žalované). Zaměstnanec je povinen kontaktovat příslušného poradce [anonymizováno], a to z důvodu zajištění všech povinností a možností vyplývajících z uzavřené smlouvy s [anonymizována dvě slova]). Přílohou [číslo] směrnice je vzor Dohody o poskytování příspěvku zaměstnavatele na životní pojištění.

9. Směrnicí [číslo] má soud za prokázané, že dle odst. 2.1 je příspěvek na PS určen pro zaměstnance starší 18 let s trvalým pobytem na území České republiky, kteří mají do [datum] uzavřenu písemnou smlouvu o penzijním připojištění se státním příspěvkem nebo mají uzavřenu po [datum] s penzijní společností smlouvu o doplňkovém penzijním spoření se státním příspěvkem (dále smlouva). Dle odst. 2.3 bude příspěvek na PS poskytnut zaměstnanci při splnění těchto podmínek: a) pracovní poměr zaměstnance trvá nepřetržitě nejméně 1 rok, b) do určené délky pracovního poměru je započtena doba pracovního poměru u [právnická osoba] dceřiných společností (dále i [anonymizováno]) za předpokladu, že pracovní poměr u žalované následuje bezprostředně, tj. následující den po ukončení pracovního poměru u [anonymizováno], c) zaměstnanec má v uzavřené smlouvě na penzijní spoření sjednaný účastnický příspěvek ve výši nejméně 300 Kč měsíčně, který bude zaměstnanci srážen měsíčně ze mzdy prostřednictvím příslušné mzdové účtárny, d) v případě dočasné dlouhodobé pracovní neschopnosti zaměstnance, při které budou nemocenské dávky vypláceny přímo ČSSZ a zaměstnanci v důsledku toho nebude moci být provedena srážka účastnického příspěvku dle předchozího bodu, je zaměstnanec povinen si účastnický příspěvek uhradit sám. Příspěvek zaměstnavatele bude poskytnut po doložení platby účastnického příspěvku na příslušné pracoviště nejpozději do 10 dnů od ukončení pracovní neschopnosti. Státní příspěvek náleží pouze k pravidelným měsíčním platbám. K jednorázovému doplatku, po ukončení pracovní neschopnosti, státní příspěvek nenáleží. Státní příspěvek je přiznán k platbám, které jsou na účtu penzijní společnosti nejpozději do konce kalendářního měsíce, ve kterém je příspěvek poskytován. Pokud zaměstnanec neuhradí účastnický příspěvek a zároveň nedoloží zaměstnavateli potvrzení o úhradě, ztrácí nárok na příspěvek zaměstnavatele. Zaměstnanec je povinen zaměstnavateli neoprávněně vyplacený příspěvek vrátit. Dle odst. 2.4 bude příspěvek od nejbližší výplaty po datu rozhodnutí zaměstnavatele v Dohodě o poskytování příspěvku zaměstnavatele na doplňkové penzijní spoření (příloha [číslo] dále i Dohoda) při respektování všech výše uvedených podmínek uvedených v čl. 2, bod 2.3 Směrnice a zpravidla se neposkytuje zpětně. Příspěvek zaměstnavatele lze poskytnout zpětně pouze v případě, že dojde k chybě, kterou zaměstnanec prokazatelně nezavinil. Zpětný nárok na výplatu příspěvku v tomto případě může zaměstnanec uplatnit do konce následujícího roku po roce, ve kterém nárok vznikl. Dle odst. 2.6 pokud zaměstnanec splní podmínky pro poskytnutí příspěvku stanovené touto směrnicí a má uzavřenu smlouvu o penzijním spoření a současně splňuje podmínky pro poskytování příspěvku na ŽP (dle platné směrnice žalované) a má uzavřenu smlouvu na životní pojištění s ING, může si na příslušném pracovišti požádat o převedení (sloučení) příspěvku zaměstnavatele z životního pojištění na penzijní spoření. Dle odst. 2.7 pokud má zaměstnanec uzavřenu smlouvu o penzijním spoření a dle platné směrnice žalované splňuje podmínky nároku na příspěvek na ŽP, ale nemá uzavřenu smlouvu na životní pojištění (není mu vyplácen příspěvek ŽP), může požádat příslušné personální pracoviště o poskytnutí příspěvku na ŽP a jeho poskytování na penzijní spoření ve výši odpovídající příspěvku ŽP. Dle odst. 2.8 pro převod příspěvku zaměstnavatele ze životního pojištění na penzijní spoření zaměstnanec vyplní žádost - příloha [číslo] kterou doručí příslušnému personálnímu pracovišti. Převod příspěvku ze životního pojištění na penzijní spoření lze zrušit a opětovně si nechat přispívat zaměstnavatelem na životní pojištění - příloha [číslo]).

10. Podnikovou kolektivní smlouvou na období od 2016 2017, [číslo jednací] má soud za prokázané, že dle článku 42 odst. 2 zaměstnavatel na základě dohody o srážkách ze mzdy zabezpečí provádění srážek ze mzdy a) na penzijní spoření zaměstnance s příspěvkem zaměstnavatele, a to na základě žádosti zaměstnance, b) na vybrané produkty životního pojištění zaměstnance s příspěvkem zaměstnavatele, a to na základě žádosti zaměstnance.

11. Dohodou o poskytování příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění státním příspěvkem ze dne [datum] má soud za prokázané, že se jedná formulář odpovídající příloze [číslo] Zásad pro poskytování příspěvku zaměstnavatele na penzijním připojištění [číslo jednací], jímž žalobkyně žádá o poskytování příspěvku na penzijní připojištění v souladu se Zásadami pro poskytování příspěvku zaměstnavatele na penzijním připojištění [číslo jednací] s tím, že žalobkyně žádá o pravidelné měsíční srážení jejího účastnického příspěvku na penzijní připojištění od 12. měsíce 2002 ve výši 300 Kč a jeho zaslání společně s příspěvkem zaměstnavatele na účet uvedeného penzijního fondu. Rovněž žalobkyně souhlasí s úhradou nákladů spojených se zasíláním příspěvků zaměstnavatele. Žalobkyně čestně prohlásila, že veškeré údaje, které uvedla, jsou pravdivé, a je její povinností neprodleně nahlásit zaměstnavateli veškeré změny týkající se údajů v ní uvedených podle Zásad pro poskytování příspěvku zaměstnavatele na penzijním připojištění [číslo jednací], se kterými byla seznámena. Dohoda byla uzavřena na dobu určitou ode dne kladného rozhodnutí zaměstnavatele o poskytování příspěvku do [datum], pokud ji některá ze stran nevypoví dříve. V případě platnosti Zásad pro poskytování příspěvku zaměstnavatele na penzijním připojištění [číslo jednací] po datu [datum rozhodnutí] se tato dohoda automaticky prodlužuje na období následujícího kalendářního roku. Žalovaná jako zaměstnavatel s návrhem souhlasila a v dohodě je uvedeno, že žalobkyni příspěvek zaměstnavatele náleží od prosince 2002.

12. Zásadami pro poskytování příspěvku zaměstnavatele na penzijním připojištění [číslo jednací] má soud za prokázané, že příspěvek je určen pro zaměstnance s trvalým pobytem na území České republiky, kteří uzavřeli s penzijním fondem [anonymizováno] a [obec], [anonymizována čtyři slova], písemnou smlouvu o penzijním připojištění se státním příspěvkem. Dle čl. 1 se příspěvek poskytne zaměstnanci, který splňuje následující podmínky: a) má uzavřen s [anonymizováno] hlavní pracovní poměr, v délce trvání nejméně 5 let nepřetržitě, b) je zařazen do některé z vyjmenovaných věkových kategorií, které na sebe navazují (do 35 let, [číslo] let, [číslo] let, [číslo] let, 56 let a více), c) má v uzavřené smlouvě o penzijním připojištění sjednaný účastnický příspěvek ve výši nejméně 300 Kč měsíčně, který bude zaměstnanci srážen měsíčně ze mzdy prostřednictvím příslušné mzdové účtárny, d) v měsíci, za který se příspěvek zaměstnavatele zaměstnanci poskytuje a zároveň v následujícím měsíci ke dni, kdy je příspěvek zaměstnavatele zaměstnanci poukázán na účet penzijního fondu nemá zaměstnanec ukončenou platnou smlouvu o penzijním připojištění s penzijním fondem a ani nedošlo k přerušení dle § 19 odst. 2 zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, e) při splnění všech výše uvedených podmínek uzavře se zaměstnavatelem dohodu o poskytování příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění dle přílohy [číslo] těchto zásad. Článek 3 stanoví výši příspěvku zaměstnavatele dle věkové kategorie. Přílohou [číslo] k Zásadám [číslo jednací] jsou stanovena pravidla podání žádosti, hlášení o změnách, přeložení zaměstnance k jiné organizační složce [anonymizováno] a způsob vyplácení příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění. Přílohou [číslo] k Zásadám [číslo jednací] – vzor dohody o poskytování příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem se má soud za prokázané, že vzor dohody obsažený v příloze [číslo] odpovídá Dohodě o poskytování příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění státním příspěvkem ze dne [datum]. Přílohou [číslo] k Zásadám [číslo jednací] – hlášení o změnách je stanoven vzor hlášení o změnách pro účely poskytnutí příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění.

13. Dohodou o poskytování příspěvku zaměstnavatele na životní pojištění ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně žádala o poskytnutí příspěvku na ŽP v souladu se zněním„ Zásad pro poskytování příspěvku zaměstnavatele na životní pojištění zaměstnanců [anonymizována čtyři slova], [číslo jednací]“, se kterými se podrobně seznámila. Dále žalobkyně žádala o pravidelné měsíční srážení pojistného na její smlouvu o životním pojištění od 4. měsíce 2002 ve výši 0 Kč ze mzdy a jeho převodem s příspěvkem zaměstnavatele ve výši 350 Kč ve prospěch [právnická osoba], životní pojišťovna, organizační složka. Žalovaná jako zaměstnavatel s žádostí žalované souhlasila.

14. Zásadami pro poskytování příspěvku zaměstnavatele na životní pojištění zaměstnanců [anonymizována čtyři slova] ze dne [datum] má soud za prokázané, že dle Článku 3 odst. 1 je příspěvek určen a) pro zaměstnance [anonymizováno], kteří po dni účinnosti těchto zásad uzavřou písemnou smlouvu o životním pojištění na produkty [anonymizováno], které jsou uvedeny v článku 2 těchto zásad. Dle Článku 3 odst. 2 bude příspěvek poskytnut zaměstnanci při splnění vyjmenovaných podmínek, přičemž jednou z těchto podmínek je, že zaměstnanec má uzavřenou smlouvu o životním pojištění s vlastní měsíční platbou (v minimální výši 100 Kč) na základní produkt životního pojištění v souladu s těmito Zásadami (písm. b). Dále dle čl. 3 odst. 3 při splnění všech podmínek uvedených v bodě 2 uzavře zaměstnavatel se zaměstnancem Dohodu o poskytování příspěvku zaměstnavatele na poskytování pojištění (dále jen Dohoda) dle Pokynů.

15. Zásadami pro poskytování příspěvku zaměstnavatele na životní pojištění [číslo jednací], Přílohou [číslo] k Zásadám [číslo jednací], Přílohou [číslo] k Zásadám [číslo jednací], Přílohou [číslo] k Zásadám [číslo jednací], Přílohou [číslo] [číslo] [číslo] Prováděcích pokynů má soud za prokázané, že v článku 1 jsou specifikovány produkty kapitálového životního pojištění, na které se poskytuje příspěvek zaměstnavatele. Dle článku 2 (Podmínky pro poskytování příspěvku) odst. 1 je příspěvek určen: a) pro zaměstnance [anonymizováno], kteří uzavřou písemnou smlouvu o životním pojištění na produkty Nationale-Nederlanden, které jsou uvedeny v článku 1 těchto Zásad, b) pro zaměstnance [anonymizováno], kteří již ke dni účinnosti těchto Zásad mají uzavřeny smlouvy na produkty [anonymizováno], které splňují základní podmínky pro daňové zvýhodnění. Dle článku 2 odst. 2 bude příspěvek zaměstnanci poskytnut při splnění těchto podmínek: a) zaměstnanec má uzavřen s [anonymizováno], hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou a pracovní poměr u [anonymizováno] trvá nepřetržitě nejméně 1 rok, b) veškeré platby pojistného na životní pojištění s příspěvkem zaměstnavatele musí být prováděny formou měsíční srážky ze mzdy prostřednictvím příslušné mzdové účtárny. Dle odst. 3 při splnění všech podmínek uvedených v bodě 2 uzavře zaměstnavatel se zaměstnancem Dohodu o poskytování příspěvku zaměstnavatele na životní pojištění. Příloha [číslo] obsahuje vzory písemností.

16. E-mailem ze dne [datum] má soud za prokázané, že zaměstnankyně žalované [jméno] [příjmení] sdělila žalobkyni, že s ohledem na skutečnost, že je ve výpovědní lhůtě z pracovního poměru, nenáleží jí příspěvek na PS a ŽP a musí si jej uhradit sama.

17. Žádostí o ukončení pojistné smlouvy s [anonymizována čtyři slova], včetně podací stvrzenky má soud za prokázané, že dne [datum] žalobkyně zaslala výše uvedené pojišťovně žádost o ukončení pojistné smlouvy [číslo] ke dni [datum] z důvodu ukončení pracovního poměru u žalované. Přípisem výše uvedené pojišťovny ze dne [datum] má soud za prokázané, že tato žalobkyni potvrdila ukončení pojistné smlouvy [číslo] na základě žádosti žalobkyně ke dni [datum]. Zároveň ji informovala, že jí vzniká nárok na výplatu odbytného, kdy výsledná částka byla stanovena v souladu s pojistnými podmínkami smlouvy a bude zaslána dle požadavku žalobkyně.

18. Smlouvou o penzijním připojištění se státním příspěvkem [číslo] včetně dokladu o registraci smlouvy má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela smlouvu o penzijním připojištění se společností [právnická osoba], se sjednanou výší měsíčního příspěvku účastníka ve výši 300 Kč a s účinností smlouvy od [datum]. Hlášením o změnách (formou Přílohy [číslo] k [číslo jednací]) má soud za prokázané, že žalobkyně oznámila zvýšení příspěvku na penzijní spoření na částku 500 Kč od [datum]. Přehledem údajů na smlouvě penzijní [právnická osoba] pojišťovny (ke dni [datum]) má soud za prokázané, že sjednaný příspěvek žalobkyně byl od [datum] placen měsíčně prostřednictvím SIPO s tím, že tento od [datum] činí částku 500 Kč měsíčně.

19. Výplatnicí za únor 2017 má soud za prokázané, že žalovaná strhla ze mzdy žalobkyně částku ve výši 500 Kč na penzijní připojištění a 458 Kč na životní pojištění a rovněž, že žalobkyni poskytla příspěvek na ŽP ve výši 750 Kč a příspěvek na PS ve výši 1 100 Kč. Výpisem z účtu žalované má soud za prokázané, že dne [datum] byla žalované na účet vrácena platba ve výši 750 Kč od [anonymizována čtyři slova], jíž žalovaná zaslala jakožto příspěvek na ŽP žalobkyni.

20. Emailovou korespondencí ze dne [datum] mezi žalobkyní a pracovnicí žalované [příjmení]. [příjmení] má soud za prokázané následující. E-mailem [anonymizováno]. [příjmení] odeslaným ve 12:40 hod. sdělila pracovnice žalované žalobkyni, že příspěvky na ŽP a PS jí byly poskytnuty s ohledem na sdělení žalobkyně ze dne [datum] zaslané přednostovi [příjmení], ve kterém uvedla, že není třeba vyplňovat dotazník, neboť není nový zaměstnanec a u její osoby nedošlo mimo trvalého bydliště k žádné změně. Žalovaná upozornila žalobkyni, že dle Směrnice [číslo] Směrnice [číslo] je zaměstnanec povinen neprodleně nahlásit všechny změny zaměstnavateli, přičemž k hlášení změn ze strany žalobkyně nedošlo, proto bylo vycházeno z emailu žalobkyně ze dne [datum]. Vzhledem k tomu, že žalobkyně již nemá smlouvu o životním pojištění, bude jí stržená částka 458 Kč se mzdou za měsíc březen vrácena. Pokud se jedná o penzijní spoření, doporučila příspěvek na penzijní spoření 1 100 Kč včetně srážky 500 Kč ponechat s tím, že se mzdou za měsíc březen bud sraženo 500 Kč a poskytnut příspěvek ve výši 1 100 Kč. Emailem odeslaným v 20:32 hod. sdělila žalobkyně [příjmení]. [příjmení], že již v emailu ze dne [datum] informovala, že se o penzijní připojištění své smlouvy od února 2015 stará sama, doporučení [anonymizováno]. [příjmení] neakceptuje a částku 500 Kč strženou z únorové mzdy 2017 požaduje zpět a nesouhlasí tuto částku srážet ze mzdy ani za březen 2017 a ani jindy. Emailem (odeslaným ve 12:02:58) sdělila pracovnice žalované žalobkyni, že pro příspěvek na ŽP je platná Směrnice [číslo] kterou přikládá s tím, že v současné době však probíhají jednání mezi vedením žalované a [anonymizována tři slova] a až do ukončení jednání není možné uzavřít pojistnou smlouvu s příspěvkem žalované. Trvá možnost zaměstnance převést příspěvek na ŽP na penzijní spoření.

21. Výzvou k plnění závazků z pracovního poměru ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě příspěvků na ŽP a PS za roky 2017 až 2019 ve výši 62 900 Kč s příslušenstvím do 7 dnů. Přípisem žalované ze dne [datum] žalovaná reagovala na výzvu žalobkyně, když ve vztahu k příspěvku na PS žádala předložení dokladů o úhradě povinného účastnického příspěvku v minimální výši za období červenec 2015 - prosinec 2016 a leden 2018 - prosinec 2019, ve vztahu k příspěvku na ŽP uvedla shodnou argumentaci jako v tomto řízení.

22. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že tyto plně prokazují shora zjištěný skutkový stav. V souladu s ust. § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vzal soud za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků řízení. Z ostatních v řízení provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti pro danou věc. Soud dále pro nadbytečnost zamítl provedení ostatních v řízení navržených důkazů, neboť dle názoru soudu byl provedeným dokazováním zjištěn skutkový stav v rozsahu potřebném pro rozhodnutí.

23. Na základě zjištěného skutkového stavu soud věc právně posoudil následovně: Žalobkyně uzavřela se společností [právnická osoba] dle § 12 zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění (dále jen „zákon o penzijním připojištění“) smlouvu o penzijním připojištění se státním příspěvkem. Dle ust. § 27 odst. 5 zákona o penzijním připojištění může za účastníka s jeho souhlasem platit penzijnímu fondu příspěvek nebo jeho část třetí osoba; účastník je povinen tuto skutečnost předem písemně oznámit penzijnímu fondu. Podle věty první může platit příspěvek nebo jeho část též zaměstnavatel za své zaměstnance, kteří jsou účastníky podle tohoto zákona. Podle věty první mohou rovněž zaměstnavatelé tvořící fond kulturních a sociálních potřeb hradit z tohoto fondu příspěvek nebo jeho část za své zaměstnance, kteří jsou účastníky podle tohoto zákona. Na příspěvek placený zaměstnavatelem zcela nebo zčásti za své zaměstnance se neposkytuje státní příspěvek. Příspěvek nebo jeho část nemůže být podle věty první až čtvrté hrazen za státní zaměstnance podle služebního zákona.

24. Při posouzení nároku žalobkyně na příspěvek na PS je třeba vycházet ze smlouvy mezi účastníky řízení a vnitřních předpisů žalované, kdy z obsahu Dohody o poskytování příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění státním příspěvkem ze dne [datum], Zásad pro poskytování příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění zaměstnancům [anonymizována čtyři slova], č. j. 60 471/2000-O10 a [anonymizována dvě slova] [číslo] jednoznačně vyplývá, že jednou z podmínek, aby byl příspěvek zaměstnanci poskytnut, je, že zaměstnanec má v uzavřené smlouvě o penzijním připojištění sjednaný účastnický příspěvek ve výši nejméně 300 Kč, který mu bude strháván ze mzdy prostřednictvím mzdové účtárny. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně výslovně odmítla, aby jí byl v rozhodném období účastnický příspěvek strháván ze mzdy, dokonce požádala žalovanou o vrácení již stržené částky účastnického příspěvku, a rovněž nespadá do kategorie zaměstnanců, kteří jsou povinni si účastnický příspěvek hradit sami, pak v rozhodném období (od března 2017 do prosince 2017) nesplnila podmínky pro nárok na příspěvek PS od žalované. Námitka žalobkyně, že ze strany žalované jí nebylo sděleno, že podmínkou vzniku nároku na příspěvek na PS je strhávání účastnického příspěvku ze mzdy žalobkyně, je zcela lichá, neboť tato podmínka jednoznačně vyplývá ze samotné Dohody o poskytování příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění státním příspěvkem ze dne [datum], jíž žalobkyně podepsala, tudíž obsah této Dohody byl žalobkyni jednoznačně znám, když sama žalobkyně tuto Dohodu předložila k důkazu (s podáním doručeným soudu dne [datum]).

25. Pokud jde o nárok žalobkyně na příspěvek na ŽP. Žalobkyně uzavřela se [právnická osoba] [anonymizována tři slova] ve smyslu § 3 odst. 2 písm. a) zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví pojistnou smlouvu [číslo] kterou však sama ukončila před rozhodným obdobím. Při posouzení nároku žalobkyně na příspěvek na ŽP je třeba opět vycházet ze smlouvy mezi účastníky řízení a vnitřních předpisů žalované, kdy z obsahu Dohody o poskytování příspěvku zaměstnavatele na životní pojištění ze dne [datum], Zásad pro poskytování příspěvku zaměstnavatele na životní pojištění zaměstnancům [anonymizována čtyři slova], [číslo jednací] a Směrnice [anonymizováno] [číslo] jednoznačně vyplývá, že jedna z podmínek, aby byl příspěvek zaměstnanci poskytnut, je, že zaměstnanec má uzavřenou písemnou smlouvu o životním pojištění. Vzhledem k tomu, že v rozhodném období (od března 2017 do prosince 2017) žalobkyně neměla uzavřenou smlouvu o životním pojištění, která byla na její vlastní žádost ukončena k datu [datum], a bylo jí rovněž vyplaceno odbytné, nemá žalobkyně v rozhodném období nárok na příspěvky na ŽP. Soud se dále zabýval tím, zda nárok žalobkyně lze posoudit z titulu náhrady škody, neboť žalobkyně tvrdila, že smlouvu o životním pojištění musela vypovědět z důvodu nedostatku finančních prostředků v důsledku neplatné výpovědi dané žalovanou. Zaměstnanec má nárok na náhradu škodu, která mu byla způsobena neplatným skončením pracovního poměru dle § 70 zákoníku práce, avšak v daném případě soud dospěl k závěru, že žalobkyně si vznik tvrzené škody zavinila sama. Žalobkyně totiž po výpovědi smlouvy o životním pojištění a po faktickém návratu do zaměstnání měla především možnost si příspěvek na ŽP převést na smlouvu o penzijním připojištění za podmínek stanovených Směrnicí [číslo] pokud tak neučinila, tak si finanční újmu ve výši 11 000 Kč (10 x 1 100), tj. škodu způsobila sama. Navíc dle soudu není ani dána příčinná souvislost mezi dáním neplatné výpovědi a vznikem tvrzené škody, neboť žalobkyně mohla postupovat dle odst. [číslo] Směrnice [číslo] kdy namísto výpovědi smlouvy o životním pojištění mohla požádat o snížení pojistného až na částku 350 Kč měsíčně, či o redukci pojistné částky se současným snížením pojistného na nulu či mohla požádat o odklad plateb pojistného. Pokud tak žalobkyně nepostupovala, nelze toto klást k tíži žalované. Lze tak shrnout, že vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně vypověděla smlouvu o životním pojištění a po faktickém návratu do práce v únoru 2017 nepožádala o převod příspěvku na životní pojištění, pak nemá nárok na zaplacení částky 11 000 Kč ani z titulu příspěvku na ŽP, ani z titulu náhrady škody.

26. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobu v plném rozsahu pro nedůvodnost zamítl 27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 18 295,20 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 500 Kč sestávající z částky 1 860 Kč za každý ze sedmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, písemné vyjádření ze dne [datum], písemné vyjádření ze dne [datum], účast na ústním jednáním dne [datum], písemné vyjádření ze dne [datum], písemné vyjádření ze dne [datum], účast na ústním jednání dne [datum]) včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 15 120 Kč ve výši 3 175,20 Kč.

Poučení