21 C 58/2025 - 134

Rubrum

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Petrem ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně A], [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] sídlem [Adresa žalobkyně A] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného], [Anonymizováno] 01 [Anonymizováno] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] o zaplacení 371 500 Kč takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení 371 500 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalovanému k rukám jeho zástupkyně na náhradě nákladů řízení 50 006,80 Kč.

Odůvodnění

I. Předmět řízení a vyjádření účastníků 1) Žalobkyně se žalobou ze dne 3. 4. 2025 domáhá po žalovaném zaplacení 371 500 Kč jakožto úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně od 31. 1. 2022 do 31. 8. 2024 z částky 1 000 000 Kč jakožto poskytnuté zápůjčky. 2) Žalobkyně uvedla, že s žalovaným uzavřeli dne 7. 10. 2004 manželství, které trvalo do 23. 10. 2014. Dne 8. 11. 2017 uzavřeli dohodu o vypořádání společného jmění manželů, jejímž předmětem byly pozemky s rodinným domem zapsané na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území [adresa] (dále jen „nemovité věci [adresa]“). Na základě této dohody se každý z účastníků stal vlastníkem ideální jedné poloviny uvedených nemovitých věcí. 3) Dne 26. 4. 2021 uzavřela žalobkyně se žalovaným smlouvu o budoucí dohodě o vypořádání podílového spoluvlastnictví, přičemž realizační smlouvou měla být dohoda o vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem [adresa] (dále jen „smlouva o budoucí dohodě“). Na jejím základě se žalovaný zavázal, že na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v katastrálním území [Jméno žalobkyně B], jehož ideální spoluvlastnický podíl vlastnil, postaví nový rodinný dům (dále jen „rodinný dům [Jméno žalobkyně B]“) a následně jej převede na žalobkyni v rámci dohody o vypořádání spoluvlastnictví nemovitých věcí v [adresa]. Text této dohody tvořil přílohu č. [hodnota] smlouvy o budoucí dohodě. Žalobkyně se zavázala převést na žalovaného svůj spoluvlastnický podíl na nemovitých věcech [adresa] a zároveň mu uhradit doplatek ve výši 2 500 000 Kč. V rámci vypořádání spoluvlastnictví se obě strany dohodly také na narovnání veškerých vzájemných nároků žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení, které měly vzniknout v důsledku užívání společné věci (nemovitých věcí [adresa]) žalovaným bez právního důvodu. Tento nárok byl předmětem řízení vedeného pod sp. zn. 16 C 75/2020. 4) Dne 26. 4. 2021 žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce (dále jen „smlouva o zápůjčce“), na jejímž základě mu bezhotovostně poskytla zápůjčku ve výši 1 000 000 Kč. Žalobkyně poskytla zápůjčku bezúročně ve třech platbách: dne 26. 4. 2021 ve výši 100 000 Kč, dne 29. 4. 2021 ve výši 500 000 Kč a dne 30. 4. 2021 ve výši 400 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal, že peněžní prostředky vrátí nejpozději do devíti měsíců od jejich poskytnutí, tedy do 30. 1. 2022. Poskytnuté peněžní prostředky mělo dojít k jejich započtení proti své pohledávce za žalobkyní, která měla vzniknout na základě předpokládané dohody o vypořádání jejich podílového spoluvlastnictví. Protože žalovaný peněžní prostředky ve stanovené lhůtě nevrátil, dostal se dne 30. 1. 2022 do prodlení. Ve smlouvě o zápůjčce byl sjednán úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Účelem zápůjčky bylo umožnit realizaci výstavby rodinného domu [Jméno žalobkyně B]. Žalovaný se současně zavázal, že jako osoba, který se dlouhodobě zabývá stavební činností, dokončí výstavbu rodinného domu [Jméno žalobkyně B] do sedmi měsíců od uzavření smlouvy o budoucí dohodě. Tomuto závazku žalovaného odpovídala i splatnost zápůjčky sjednaná ve smlouvě o zápůjčce, která zohledňovala rezervu dvou měsíců. 5) Žalovaný po uzavření smlouvy o smlouvě budoucí nezahájil výstavbu rodinného domu [Jméno žalobkyně B]. [adresa] toho začal stavět jiný rodinný dům na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v katastrálním území [Jméno žalobkyně B]. Žalobkyně se domnívá, že žalovaný použil peněžní prostředky, které od ní obdržel na základě smlouvy o zápůjčce, nikoli k financování výstavby rodinného domu [Jméno žalobkyně B], jak bylo sjednáno, ale k výstavbě jiné nemovitosti za účelem dosažení zisku. Dne 27. 12. 2021 prodal žalovaný tuto nemovitost za částku 8 290 000 Kč. V době, kdy měl být podle dohody rodinný dům [Jméno žalobkyně B] již postaven, žalovaný se stavebními pracemi ani nezačal. Zahájil zemní práce až dne 27. 4. 2022, tedy přibližně půl roku po termínu, kdy měl rodinný dům [Jméno žalobkyně B] dokončit a převést na žalobkyni na základě dohody o vypořádání spoluvlastnictví. Poté byla žalobkyně nucena poskytnout další dvě bezhotovostní zápůjčky, a to ve výši 300 000 Kč dne 25. 1. 2023 a ve výši 350 000 Kč dne 15. 3. 2023. Žalovaný totiž nebyl schopen výstavbu dokončit z vlastních prostředků, čímž porušil závazek převzatý ve smlouvě o budoucí dohodě. 6) Dne 1. 9. 2023 uzavřela žalobkyně se žalovaným dohodu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví (dále také jen „dohoda o podílovém spoluvlastnictví“). Touto dohodou došlo k započtení pohledávky žalovaného za žalobkyní z titulu doplatku, proti jistině pohledávky žalobkyně za žalovaným vzniklé z jednotlivých smluv o zápůjčce. Žalobkyně uhradila žalovanému částku uvedenou v čl. 2.4 bod iv. písm. a) dohody ve sjednaném termínu. Dohodou o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví převedl žalovaný na žalobkyni pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] [Jméno žalobkyně B] (jež se oddělil od pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]) s rozestavěnou a nedokončenou stavbou rodinného domu [Jméno žalobkyně B]. Tato stavba čelila riziku odstranění z důvodu porušení stavebních předpisů ze strany žalovaného jakožto stavebníka – [právnická osoba] [adresa], odbor výstavby, zahájil řízení o odstranění stavby dne 21. 7. 2023. Dále na základě čl. 2.4 bod iv písm. b) dohody podílovém spoluvlastnictví vznikla žalobkyni povinnost uhradit žalovanému 206 500 Kč, a to nejpozději do pěti pracovních dnů od okamžiku, kdy bude rozestavěné stavbě na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [Jméno žalobkyně B] přiděleno číslo popisné. Tato právní skutečnost následně nastala, a pohledávka žalovaného za žalobkyní ve výši 206 500 Kč se tímto stala splatnou. 7) Vzhledem k prodlení žalovaného s vrácením poskytnuté zápůjčky, které dle tvrzení žalobkyně trvalo od 31. 1. 2022 do 31. 8. 2023 (den předcházející dni uzavření dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví), tedy celkem 578 dnů, vznikl žalobkyni vůči žalovanému nárok na zaplacení smluvního úroku z prodlení ve výši 578 000 Kč. Dne 15. 3. 2024 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě této dlužné částky. Částka nabyla splatnosti dnem následujícím po doručení výzvy. Žalobkyně provedla zápočet své pohledávky vůči pohledávce žalovaného ve výši 206 500 Kč. 8) Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhl ji zamítnout. Podle něho se účastníci dohodli na vypořádání podílového spoluvlastnictví tak, že žalobkyně převede na žalovaného svůj spoluvlastnický podíl, žalovaný převezme úhradu hypotéky a postaví žalobkyni dům podle požadavků žalobkyně, přičemž žalobkyně mu na vypořádání podílů uhradí částku ve výši 2 550 000 Kč. Žalobkyně věděla, že žalovaný nemá všechny finanční prostředky na výstavbu domu, a tak mu poskytla zálohu ve výši 1 000 000 Kč. Žalobkyně chtěla mít jistotu, že žalovaný skutečně splní svůj závazek, dům postaví a převede na ni vlastnické právo k tomuto domu, z tohoto důvodu byla dne 26. 4. 2021 sepsána smlouva o zápůjčce. Úrok z prodlení byl sjednán pro případ, že by žalovaný nepřevedl na žalobkyni vlastnické právo k nově vystavěné nemovitosti. Záloha byla použita a zcela spotřebována při výstavbě rodinného domu [Jméno žalobkyně B]. Žalovaný splnil svůj závazek, převedl na žalobkyni vlastnické právo k této nemovitosti, avšak v okamžiku, kdy měla i žalobkyně po přidělení čísla popisného splnit svůj závazek, vyčíslila vůči žalovanému smluvní úrok z prodlení, započetla si částku, kterou měla žalovanému doplatit podle dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, a zbývající částku smluvního úroku z prodlení vymáhá po žalovaném. Do té doby nebyl úrok z prodlení žalobkyní ani zmíněn. 9) Byla to právě žalobkyně, která podle tvrzení žalovaného nesplnila svůj závazek uhradit žalovanému celý vypořádací podíl. Jednání žalobkyně je podle názoru žalovaného v rozporu s dobrými mravy. Žalobkyně nepožadovala úhradu smluvního úroku z prodlení, proto započetla pouze jeho jistinu a prohlásila, že pokud se splní další podmínky úhrady vypořádacího podílu, jsou jejich majetkové vztahy vypořádány. V této dohodě bylo uvedeno, že doplatek ve výši 2 062 500 Kč bude co do částky 1 000 000 Kč započten proti pohledávce žalobkyně za žalovaným z titulu písemné smlouvy o zápůjčce ze dne 26. 4. 2021 a smluvní strany činí nesporným, že tímto zápočtem je celá jistina zápůjčky vypořádána. Dále byly započteny další dvě částky ve výši 300 000 Kč a 350 000 Kč, a zbývající částku ve výši 412 500 Kč se žalobkyně zavazuje uhradit žalovanému tak, že částku 206 250 Kč uhradí nejpozději do 5 pracovních dnů od provedení vkladu vlastnických práv v souladu s touto dohodou a částku 206 250 Kč uhradí do 5 pracovních dnů od okamžiku, kdy bude rozestavěné stavbě, která je součástí pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] k. ú. [Jméno žalobkyně B], přiděleno číslo popisné. Po úhradě částky 412 500 Kč žalobkyní dle dohody o vypořádání podílového spoluvlastnictví a převodu vlastnického práva měli být účastníci zcela vypořádáni. To vyplývá i z čl. 2.5. dohody o podílovém spoluvlastnictví. Pokud žalobkyně uvádí, že se tento odstavec vztahoval pouze k domu v [adresa], je to tvrzení irelevantní, neboť se vypořádávalo spoluvlastnictví právě výstavbou rodinného domu [Jméno žalobkyně B]. Podle žalovaného se účastníci v dohodě o podílovém spoluvlastnictví dohodli na započtení zálohy ze zápůjčky pouze do výše 1 000 000 Kč, tj. pouze do výše jistiny. Případný smluvní úrok z prodlení není v této dohodě výslovně uveden, i když pokud by ho žalobkyně požadovala, činil již v té době částku ve výši 578 000 Kč a mohl být tedy započten proti doplatku ve výši 412 500 Kč. Žalobkyně se v této dohodě zavázala výslovně, že uhradí žalovanému částku 412 500 Kč. 10) Žalovaný vznesl námitku promlčení pohledávky, neboť podle žalobkyně měl být žalovaný v prodlení od 31. 1. 2022, zatímco žaloba byla podána až dne 3. 4. 2025. Podle žalovaného je smluvní úrok z prodlení v rozporu s dobrými mravy, neboť je nepřiměřeně vysoký. 11) Žalobkyně k námitkám žalovaného uvedla, že sjednaný smluvní úrok z prodlení není nepřiměřený, zejména s přihlédnutím ke skutečnosti, že zápůjčka samotná byla poskytnuta žalovanému bezúročně a k přesně danému účelu. Současně není výše úroku z prodlení dle právního názoru žalobkyně nepřiměřená ani vzhledem k výši zákonného úroku z prodlení pro období roku 2022 (kdy nastalo prodlení), když pro první pololetí roku 2022 činí 11,75 % p. a. a pro druhé pololetí roku 2022 a celý rok 2023 pak dokonce 15 % p. a.“ V rámci dohody o vypořádání podílového spoluvlastnictví nebyl úrok z prodlení nijak upraven, a to ani neformálně nebylo v žádném případě ujednáno, že by tento dosud vzniklý úrok z prodlení uzavřením dohody zanikl či byl jinak vypořádán (jak plyne z nynějších tvrzení žalovaného, které se však opět neopírá o žádné důkazní návrhy). Prodlení žalovaného trvalo od 31. 1. 2022 (první den prodlení) až do dne 31. 8. 2023 (den předcházející uzavření dohody o vypořádání podílového spoluvlastnictví). Zápočet ze dne 15. 3. 2024 byl proveden v souladu s poslední větou § 1933 odst. 1 občanského zákoníku, na závazek nejdříve splatný, tedy s ohledem na období, za které úrok z prodlení vznikl, nemůže být část úroku z prodlení uplatněná žalobou promlčena. II. Zjištěný skutkový stav i. Dne 8. 11. 2017 uzavřeli účastníci dohodu o vypořádání společného jmění manželů, ve které se dohodli, že se každý z účastníků stane vlastníkem ideálního spoluvlastnického podílu k nemovitým věcem [adresa], jež jsou součástí jejich zaniklého a nevypořádaného společného jmění manželů. ii. Dne 26. 4. 2021 uzavřela žalobkyně jako zapůjčitel se žalovaným jako vydlužitelem smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 1 000 000 Kč, a žalovaný se zavázal přijatou částku vrátit způsobem, za podmínek a ve lhůtě stanovené ve smlouvě. Tato skutečnost je doložena uzavřenou smlouvou o zápůjčce. iii. Dne 26. 4. 2021 se žalobkyně jako zapůjčitel a žalovaný jako vydlužitel dohodli, že zápůjčka bude poskytnuta bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu], pod variabilním symbolem [var. symbol]. Smluvní strany zároveň sjednaly, že částka 100 000 Kč byla žalovanému poskytnuta již před uzavřením smlouvy a „započítává se“ do celkové výše zápůjčky. Poskytnutí zbývající části zápůjčky bylo podmíněno zahájením vkladového řízení ve věci zřízení zástavního práva k zajištění zápůjčky (odstavec 1.2 smlouvy o zápůjčce). iv. Smluvní strany se dohodly, že zápůjčka bude poskytnuta bezúročně. Toto ujednání zohledňuje okolnosti, za nichž byla smlouva uzavírána, jakož i další smluvní vztahy, které byly mezi stranami sjednány současně se smlouvou o zápůjčce (odstavec 1.3 smlouvy o zápůjčce). v. Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku nejpozději do devíti měsíců od jejího poskytnutí. Smluvní strany se zároveň dohodly, že zápůjčka bude primárně vypořádána formou započtení proti pohledávce žalobkyně, která má vzniknout na základě smlouvy o vypořádání podílového spoluvlastnictví. Tato budoucí smlouva byla mezi stranami zajištěna samostatnou smlouvou o smlouvě budoucí, která upravuje, jak způsob vypořádání spoluvlastnictví, tak i způsob vrácení zápůjčky. Nebude-li zápůjčka vrácena formou započtení, je splatná ve sjednané lhůtě bezhotovostně na účet žalobkyně, z něhož byla poskytnuta. V případě prodlení s vrácením zápůjčky je žalobkyně oprávněna požadovat smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení (odstavec 1.4 smlouvy o zápůjčce). vi. Ve smlouvě o zápůjčce se žalobkyně a žalovaný dohodli, že zápůjčka bude zajištěna zástavním právem k spoluvlastnickému podílu ve výši ideální jedné poloviny na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], zapsaném na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území [Jméno žalobkyně B]. (odstavec 2.1 smlouvy o zápůjčce) vii. Ve smlouvě o zápůjčce se žalobkyně a žalovaný dohodli, že jakékoli změny této smlouvy mohou být prováděny výhradně na základě písemné dohody obou smluvních stran. Smluvní strany výslovně vyloučily možnost změny nebo doplnění smlouvy jinou formou a zároveň vyloučily použití ustanovení § 582 odst. 2 občanského zákoníku. Dále se dohodly, že ponesou nebezpečí změny okolností ve smyslu § 1765 odst. 2 občanského zákoníku a výslovně vyloučily aplikaci § 1727 občanského zákoníku (odstavec 3.3 smlouvy o zápůjčce) viii. Finanční prostředky byly žalovanému odeslány z účtu žalobkyně ve výši 100 000 Kč dne 26. 4. 2021, ve výši 500 000 Kč dne 29. 4. 2021 a ve výši 400 000 Kč dne 30. 4. 2021. Skutečnost je prokázána výpisem z bankovního účtu č. [hodnota]. ix. Dne 26. 4. 2021 uzavřeli účastníci smlouvu o budoucí dohodě. Z odstavce F preambule této smlouvy vyplývá, že účelem uzavření smlouvy o zápůjčce ze dne 26. 4. 2021 bylo usnadnění financování výstavby rodinného domu [Jméno žalobkyně B]. Předmětem této smlouvy byl závazek žalovaného uzavřít se žalobkyní dohodu o vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem [adresa], s obsahem stanoveným v příloze č. [hodnota] této smlouvy, přičemž do odst. 2.1 dohody o vypořádání spoluvlastnictví mají smluvní strany následně doplnit přesnou specifikaci rodinného domu [Jméno žalobkyně B]. Žalovaný se zavázal uzavřít se žalobkyní dohodu o vypořádání spoluvlastnictví bez zbytečného odkladu, nejpozději do 10 pracovních dnů od doručení písemné výzvy žalobkyně. Žalobkyně je oprávněna písemně vyzvat žalovaného k uzavření dohody o vypořádání spoluvlastnictví ve lhůtě jednoho měsíce od pravomocného kolaudačního rozhodnutí týkajícího se stavby rodinného domu [Jméno žalobkyně B]. x. V odstavci 2.1 smlouvy o budoucí dohodě se žalovaný zavázal vyvinout veškeré nezbytné úsilí k dosažení pravomocného rozhodnutí o „kolaudaci“ stavby rodinného domu [Jméno žalobkyně B] nejpozději do sedmi měsíců od uzavření této smlouvy. Smluvní strany učinily nesporným, že pro účely výkladu této smlouvy se za stavbu rodinného domu [Jméno žalobkyně B] považuje případně i jiná stavba neodpovídající parametrům uvedeným v příloze č. [hodnota] a příloze č. [hodnota] této smlouvy, která bude na pozemku postavena. xi. Ke dni 30. 8. 2023 byl žalovaný zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [Jméno žalobkyně B] (prokázáno příslušným výpisem z katastru nemovitostí). xii. Dne 1. 9. 2023 uzavřeli účastníci dohodu o podílovém spoluvlastnictví, kterou se dohodli, že se nemovité věci [adresa] stávají výlučným vlastnictvím žalovaného (odstavec 2. 1 dohody). V rámci způsobu vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem [adresa] převedl žalovaný na žalovanou vlastnické právo k pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [Jméno žalobkyně B], který byl vymezen geometrickým plánem č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno], který tvořil přílohu a nedílnou součást této dohody. Pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] měl vzniknout oddělením od pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], k. ú. [Jméno žalobkyně B]. Součástí pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] byla rozestavěná stavba rodinného domu [Jméno žalobkyně B] (odstavec 2. 2 dohody). Žalovaný měl podle odstavec 2. 3 této dohody nárok na zaplacení „doplatku“ ve výši 2 062 500 Kč (dále jen „doplatek“). Ten měl být žalobkyní podle dohody uhrazen tak, že částku 1 000 000 Kč účastníci touto dohodou započetli jako doplatek proti pohledávce žalobkyně za žalovaným z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne 26. 4. 2021. Smluvní strany učinily v dohodě nesporným, že tímto zápočtem byla celá jistina zápůjčky vypořádána. Částku 300 000 Kč žalobkyně a žalovaný dohodou započetli jako doplatek proti pohledávce žalobkyně za žalovaným z titulu ústní smlouvy o zápůjčce ze dne 25. 1. 2023, která byla poskytnuta bezhotovostně. Částku 350 000 Kč účastníci touto dohodou započetli jako doplatek proti pohledávce žalobkyně za žalovaným z titulu ústní smlouvy o zápůjčce ze dne 15. 3. 2023, která byla poskytnuta bezhotovostně ve prospěch bankovního účtu žalovaného. Zbývající část doplatku 412 500 Kč se žalobkyně zavázala uhradit žalovanému ve výši 206 250 Kč do pěti pracovních dnů od provedení vkladu vlastnických práv v souladu s touto dohodou a ve výši 206 250 Kč do pěti pracovních dnů od okamžiku, kdy bylo rozestavěné stavbě rodinného domu [Jméno žalobkyně B] přiděleno číslo popisné (odstavec 2. 4) dohody. V článku 4 této dohody si účastníci upravili svá práva a povinnosti související se splacením hypotečního úvěru zajištěného nemovitými věcmi [Anonymizováno] a související s užíváním těchto nemovitých věcí žalovaným. Skutečnost je prokázána dohodou o podílovém spoluvlastnictví s geometrickým plánem. xiii. V odstavci 2. 5 dohody o podílovém spoluvlastnictví smluvní strany prohlásily, že „převodem vlastnického práva k nemovitým věcem ve [právnická osoba] a úhradou doplatku způsobem uvedeným v předchozím odstavci této dohody byly mezi nimi vypořádány veškeré jejich majetkové nároky vyplývající ze zrušeného spoluvlastnictví k nemovitým věcem v [adresa].“ xiv. Dne 17. 1. 2024 vydal [právnická osoba] v [adresa] stavební povolení na stavbu rodinného domu [Jméno žalobkyně B], kterým ji dodatečně povolil a zároveň povolil její užívání. Skutečnost je doložena rozhodnutím č. j. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], a účastníci ji označili za nespornou. xv. Dne 28. 2. 2024 rozhodla obec [Jméno žalobkyně B], že rodinnému domu [Jméno žalobkyně B] je přiděleno č. p. [Anonymizováno]. Rozhodnutí bylo doručeno žalobkyni a nabylo právní moci dne 28. 2. 2024 (prokázáno rozhodnutím o přidělení č.p. ze dne 28. 2. 2024). xvi. Sdělením o provedení zápočtu, Výzvou k úhradě dlužné částky ze dne 15. 3. 2024, vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě částky ve výši 578 000 Kč jako úroku z prodlení z nároku na vrácení poskytnuté zápůjčky za dobu od 31. 1. 2022 do 31. 8. 2023, a zároveň započetla část této pohledávky proti pohledávce ve výši 206 500 Kč. Tato zpráva byla žalovanému doručena prostřednictvím jeho datové schránky dne 15. 3. 2024. Skutečnost je prokázána uvedeným sdělením a doručenkou datové zprávy. Před zasláním této výzvy se žalobkyně o úroku z prodlení s vrácením zápůjčky žalovanému nezmínila (nesporné tvrzení účastníků). xvii. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné skutkové okolnosti rozhodné pro rozhodnutí ve věci. xviii. Navržené důkazy, jako je rozsudek Okresního soudu v Příbrami ze dne 3. 12. 2013, č. j. 1 T 59/2013-609, a usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 3. 12. 2013, č. j. 10 To 454/2013-654, soud neprovedl, neboť tvrzení žalobkyně, podle něhož byl důvodem rozpadu manželství žalobkyně a žalovaného týrání žalobkyně žalovaným, nebylo pro posouzení věci relevantní. Ze stejného důvodu soud neprovedl důkaz elektronickou komunikací adresovanou žalobkyni žalovaným po podání žaloby, směřující k prokázání tvrzení žalobkyně, že byla po podání žaloby vystavena opakovaným verbálním útokům žalovaného.“ xix. Pro rozhodnutí v projednávané věci nejsou podstatné důvody, proč nedošlo k realizaci stavby rodinného domu [Jméno žalobkyně B] v lhůtě sedmi měsíců od uzavření smlouvy o budoucí dohodě, neboť dle níže rozvedeného závěru nebyla splatnost povinnosti vrátit finanční prostředky poskytnuté podle smlouvy o zápůjčce vázána na realizaci této stavby. Soud nepovažoval za nutné provést důkazy navržené žalobkyní: kupní smlouvu ze dne 27. 12. 2021, fotografie ze dne 27. 4. 2022, ani důkazy navržené žalovaným: e-mailovou komunikaci mezi účastníky, výslech [jméno FO] a výslech žalovaného. III. Právní hodnocení věci 12) Na základě uvedeného skutkové stavu dospěl soud k následujícímu právnímu hodnocení věci. 13) Podle § 6 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), má každý povinnost jednat v právním styku poctivě (odstavec 1). Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu (odstavec 2). 14) Podle § 556 o. z. co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen (odstavec 1). Při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají (odstavec 2). 15) Dne 26. 4. 2021 žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce, na základě které mu poskytla finanční prostředky ve výši 1 000 000 Kč. Účelem zápůjčky bylo financování stavby rodinného domu [Jméno žalobkyně B]. Smlouva o zápůjčce byla uzavřena v písemné formě, přičemž vylučovala jakékoli ujednání smluvních stran v jiné než písemné formě. Žalovaný měl povinnost tyto finanční prostředky vrátit do devíti měsíců od jejich poskytnutí. Okamžik poskytnutí byl sjednán jako den odeslání zápůjčky z účtu zapůjčitele. Odstavec 1.4 smlouvy o zápůjčce obsahuje pouze smluvními stranami preferovaný způsob poskytnutí zápůjčky, a to v podobě smluvního započtení. Toto ujednání nelze vykládat jako prostředek k vynucení uzavření smlouvy o započtení či k vybudování a kolaudaci rodinného domu [Jméno žalobkyně B], neboť takto není formulováno; naopak váže splatnost nároku na vrácení zápůjčky na konkrétní datum. Nic přitom stranám nebránilo, aby tuto vynucovací funkci ve smlouvě výslovně vyjádřily. Uvedená smluvní ujednání je třeba (v souladu s názorem žalobkyně) vykládat tak, že strany projevily vůli, aby se zápůjčka stala splatnou bez ohledu na to, z jakého důvodu nebyla uzavřena dohoda o vypořádání podílového spoluvlastnictví ve lhůtě devíti měsíců od poskytnutí zápůjčky. 16) Finanční prostředky byly odeslány z účtu žalobkyně ve výši 100 000 Kč dne 26. 4. 2021, 500 000 Kč dne 29. 4. 2021 a 400 000 Kč dne 30. 4. 2021. Povinnost žalovaného vrátit tyto částky tak v souladu s výše uvedeným výkladem smlouvy o zápůjčce nastala následovně: částka 100 000 Kč byla splatná dne 27. 1. 2022, částka 500 000 Kč dne 29. 1. 2022 a částka 400 000 Kč dne 30. 1. 2022. 17) Dne 1. 9. 2023 uzavřeli účastníci dohodu o podílovém spoluvlastnictví, kterou zrušili a vypořádali své podílové spoluvlastnictví k nemovitým věcem [adresa], a to tak, že se žalovaný stane jejich výlučným vlastníkem, žalobkyně nabude pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [Jméno žalobkyně B], vymezený geometrickým plánem č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno], který vznikne oddělením od pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [Jméno žalobkyně B] a zahrnuje rozestavěnou stavbu rodinného domu [Jméno žalobkyně B]. Žalobkyně se v dohodě zavázala zaplatit žalovanému doplatek ve výši 2 062 500 Kč. Část tohoto závazku ve výši 1 000 000 Kč uzavřením této dohody zanikla započtením vůči závazku na vrácení poskytnuté zápůjčky na základě smlouvy o zápůjčce, další část zanikla započtením na jistinu zápůjčky ze dne 25. 1. 2023 a zbývající část započtením na jistinu zápůjčky ze dne 15. 3. 2023. Zbylá část doplatku ve výši 412 500 Kč měla být v částce 206 250 Kč splatná do pěti pracovních dnů od provedení vkladu do katastru nemovitostí podle této dohody a v částce 206 250 Kč do pěti pracovních dnů poté, co bude rodinnému domu [Jméno žalobkyně B] přiděleno číslo popisné. V článku 4 této dohody je upraveno splácení hypotečního úvěru zajištěného zástavním právem k nemovitým věcem [adresa]. 18) V odstavci 2. 5 dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví se účastníci dohodli, že převodem vlastnického práva k nemovitým věcem [Jméno žalobkyně B] a úhradou doplatku způsobem uvedeným v předchozím odstavci této dohody jsou mezi nimi vypořádány veškeré jejich majetkové nároky vyplývající ze zrušeného spoluvlastnictví k nemovitým věcem [adresa]. 19) Toto ujednání lze vykládat úžeji tak, že se účastníci dohodli na zániku jejich nároků souvisejících se zrušením podílového spoluvlastnictví, nikoli se souvisejícím s jeho vypořádáním, nebo šířeji, jak tvrdí žalovaný, totiž že tímto ujednáním zanikají veškerá práva a povinnosti související jak se zrušením, tak s vypořádáním podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem [adresa] v této dohodě uvedených, tedy včetně závazku příslušenství z poskytnutých zápůjček (vyjma závazků založených v této dohodě). Soud se přiklonil k druhému výkladu, podle něhož se účastníci v dohodě o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví dohodli, že zaniká i nárok na úrok z prodlení z poskytnuté zápůjčky. Učinil tak z důvodu, že tento výklad lépe odpovídá smyslu a účelu ujednání a chování účastníků, a také proto, že prvně nastíněný výklad by byl v rozporu s principem poctivosti jednání vymezeným v § 6 o. z. 20) V dohodě o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníci upravuje svá vzájemná práva a povinnosti související nikoli pouze se zrušením ale (především) s vypořádáním podílového spoluvlastnictví, tedy včetně vztahů ze zápůjček dostavby a převodu rodinného [Jméno žalobkyně B] a ale i splácení hypotečního úvěru. Zápůjčka poskytnutá na základě smlouvy o zápůjčce již od svého vzniku měla být součástí vypořádání podílového spoluvlastnictví nemovitých věcí [adresa]. Zánik povinnosti žalovaného zápůjčku vrátit byl v dohodě o vypořádání přímo dohodnut, a to konkrétně v odstavci bezprostředně předcházejícímu vykládanému ustanovení. Nelze mít také za bezvýznamné, že žalovaný úrok z prodlení je příslušenstvím nároku na vrácení zápůjčky a preferován by měl být výklad, prostřednictvím kterého příslušenství sdílí osud jistiny. Soudem zastávaný širší výklad tedy lépe odpovídá úmyslu stran projevenému v dohodě vypořádat si veškerá práva povinnosti související se jejich spoluvlastnictví. 21) K principu poctivosti se vyjádřil Nejvyšší soud, který cituje komentářovou literaturu. Podle Nejvyššího soudu poctivost představuje standard jednání v právním styku, spočívající zejména v povinnosti zohlednit oprávněné zájmy ostatních zúčastněných osob s tím, že čestné jednání předpokládá zachovávání povinností, jejich porušování či zanedbávání je naopak nečestné. Odchýlení se od příkazu „jednat v právním styku poctivě“ by představovalo rozpor se zákonem, který může v některých případech představovat současně i rozpor s dobrými mravy. Ve vztahu k dobrým mravům lze poctivost chápat jako výjimečné pravidlo, které se aplikuje nad jejich rámec s tím, že jde o přísnější požadavek. Poctivost však není kritériem platnosti právního jednání (oproti dobrým mravům – srov. § 580 odst. 1 a § 588 o. z.) a z toho důvodu nezpůsobuje neplatnost právního jednání (v právní teorii srov. např. Lavický, P. In Lavický, P. a kol. Občanský zákoník. Komentář. Obecná část. Praha: C. H. Beck, 2014, str. 72–81, anebo Melzer, F., Tégl, P. in Melzer, F., Tégl, P. a kol. Občanský zákoník. Velký komentář. Svazek I. § 6. Praha: Leges, 2014, s. 102–120, a literaturu tam citovanou). 22) K použití principu poctivosti při výkladu právních jednání se přiklání i odborná literatura. „Co se týče zmíněného objektivního pravidla interpretace smluv, je jím vyjádřen tzv. princip důvěry (Vertrauensprinzip): projevy vůle je nutno vykládat z pohledu poctivého adresáta, tj. objektivně podle toho, co poctivý adresát mohl a musel rozumět. Obecně proto musí v první řadě platit, že pokud je smlouva nejasná a je-li více možností interpretace, má přednost ta, která nejlépe odpovídá principu poctivosti; není-li taková interpretační možnost, je právní jednání neplatné“ (Lavický, P. In Lavický, P. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, k § 6, marg. č. 22). 23) žalobkyně při jednání o vypořádání podílového spoluvlastnictví v srpnu a září 2023 po žalovaném úroky z prodlení ze zápůjčky nepožadovala a ani je v této souvislosti nezmínila. Pokud by ujednání o zániku práv a povinností v dohodě o podílovém spoluvlastnictví nezahrnovalo úmysl žalobkyně, aby spolu s jistinou pohledávky na vrácení zápůjčky zanikl i úrok, který byl v té době splatný jako příslušenství této pohledávky, bylo by její jednání při uzavírání dohody nepoctivé, neboť žalobkyně žalovanému před a při uzavírání dohody nedala najevo, že bude po žalovaném požadovat i příslušenství zanikající pohledávky. Soud v tomto spatřuje bezohlednost žalobkyně vůči právní jistotě žalovaného, který v očekávání finančních příjmů obdržel výzvu k plnění příslušenství jeho již zaniklého dluhu. Lze také spekulovat, zda by žalovaný dohodu o vypořádání podílového spoluvlastnictví v konečném znění uzavřel za situace, kdy by věděl, že žalobkyně bude vůči němu uplatňovat úroky z prodlení. Zatajením této informace mohla žalobkyně sledovat získání majetkového prospěchu. Tomuto závěru nasvědčuje i skutečnost, že žalobkyně osm dní poté, co nastala splatnost její povinnosti uhradit zbylou část doplatku ve výši 206 500 Kč podle dohody o podílovém spoluvlastnictví, provedla jednostranné započtení svého nároku na úrok z prodlení vůči této pohledávce. Právní moci nabylo rozhodnutí o přidělení čísla popisného rodinnému domu [Jméno žalobkyně B] dne 28. 2. 2024, a zbylá část doplatku se stala splatnou dne 6. 3. 2024. Soud tedy preferoval takový výklad, který přisuzuje žalobkyni poctivý úmysl, respektive chrání dobrou víru žalovaného před nepoctivým jednáním žalobkyně. 24) Ostatně skutečnost, že žalobkyně nezačala vymáhat svou pohledávku na úrocích z prodlení při jednání o smlouvě podílovém spoluvlastnictví, ale až poté, co nastala splatnost doplatku ve výši 206 250 Kč, a že tuto pohledávku jednostranně započetla vůči této částce, lze podle § 556 odst. 2 občanského zákoníku považovat za chování smluvní strany nasvědčující výkladu, podle něhož došlo k zániku vymáhaného úroku na základě dohody. 25) Soud uzavírá, že nárok na úroky z prodlení vymáhaný v projednávané věci zanikl dohodou o podílovém spoluvlastnictví uzavřenou dne 1. 9. 2023. Soud proto žalobu zamítl. K tomu dodává, že i kdyby právo na úrok z prodlení nezaniklo, bylo by toto právo promlčeno. 26) Podle § 609 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. 27) Podle § 610 odst. 1 o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu. 28) Podle § 619 odst. 1 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. 29) Z ustálené judikatury se podává, že povinnost dlužníka platit úroky z prodlení se splněním úvěru nebo jiného dluhu (závazku) nevzniká samostatně (nově) za každý den trvání prodlení, ale jednorázově v den, kterým se dlužník ocitl v prodlení se splněním tohoto závazku; tímto dnem počíná u tohoto práva podle ustanovení § 393 odst. 1 obch. zák. běžet promlčecí doba a jejím uplynutím se právo promlčí jako celek. Srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 681/2006, 21 Cdo 682/2006, jehož závěry Nejvyšší soud v rozsudku velkého senátu svého občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 10. 3. 2010, sp. zn. 31 Cdo 4291/2009, uveřejněném pod číslem 96/2010 Sb. rozh. obč., vztáhl i na promlčení úroků z prodlení u pohledávky vzešlé z občanskoprávního vztahu; srov. dále i důvody usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 15. června 2011, sp. zn. 31 Cdo 488/2009, uveřejněného pod číslem 146/2011 Sb. rozh. obč. nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 2022, sen. zn. 29 ICdo 110/2021, uveřejněný pod číslem 51/2023 rozh. obč. Závěry citované judikatury přijaté při výkladu právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 se uplatní i v režimu účinné právní úpravy, neboť povaha úroků z prodlení se nezměnila. 30) V projednávané věci začala tříletá promlčecí lhůta k uplatnění práva na vrácení zápůjčky běžet následovně: v rozsahu 100 000 Kč dne 28. 1. 2022, v rozsahu 500 000 Kč dne 30. 1. 2022 a v rozsahu 400 000 Kč dne 31. 1. 2022, tedy vždy dnem následujícím po splatnosti pohledávky, jako prvním dnem prodlení. Promlčecí lhůta marně uplynula dne 28. 1. 2025, 30. 1. 2025 a 31. 1. 2025. Žaloba byla podána až dne 3. 4. 2025. IV. Náklady řízení a oprava výroku 31) O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) tak, že ve věci zcela úspěšnému žalovanému přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 50 006,80 Kč. Soud nepostupoval podle § 150 o. s. ř., neboť zde nebyly žádné vážné důvody pro takový postup. 32) Při rozhodování o nákladech řízení soud postupoval podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „vyhláška“). Tarifní hodnotu určil podle § 8 odst. 1 a § 7 bodu 6 vyhlášky. Náklady řízení sestávají z odměny za 4 úkony právní služby po 9 820 Kč (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne 4. 6. 2025, účast na jednání konaném dne 31. 7. 2025 – za každé dvě započaté hodiny – a závěrečný návrh ze dne 1. 8. 2025), a tj. celkem 39 280 Kč, čtyř paušálních náhrad hotových výdajů po 450 Kč, tj. 1 800 Kč (§ 13 odst. 4 vyhlášky ve znění účinném od 1. 1. 2025), DPH ve výši 21 % ze součtu odměny, režijních paušálů (41 980 Kč), tedy 8 626,80 Kč a paušální náhrada za úkon nezastoupeného účastníka podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (odpor vůči platebnímu rozkazu) ve výši 300 Kč. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení