21 C 67/2021-106

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Fiedlerovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa žalobce] zastoupený advokátkou Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] bytem [adresa žalované] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o [částka], takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit mu částku [částka], se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou dne [datum] domáhal zaplacení [částka] s příslušenstvím. Tvrdil, že účastníci řízení žili od roku [rok] v partnerském svazku ve společné domácnosti v nemovitosti na adrese [adresa žalované], která byla a je ve výlučném vlastnictví žalované. Co se týče nákladů na domácnost, žalobce se na jejich úhradě podílel stejnou mírou jako žalovaná. V průběhu soužití si účastníci společně pořídili tyto movité věci: traktor ([částka] – žalobce uhradil [částka]), sedačka ([částka] – žalobce uhradil [částka]), bazén ([částka]), výhřev bazénu ([částka] – žalobce uhradil [částka]), pergola ([částka]), žaluzie na pergolu ([částka] – žalobce uhradil [částka]), skleník ([částka] – žalobce uhradil [částka]), vyhotovení sklepa ([částka]), udírna ([částka] – žalobce uhradil [částka]), skalka, záhony, úprava výběhu pro psy a úprava schodů ([částka] – žalobce uhradil [částka]). Žalobce tak celkem uhradil částku ve výši [částka]. Žalobce pak dále zejména svojí prací, energií, úsilím a schopnostmi zvelebil nemovitost, která je ve vlastnictví žalované. Žalobce zorganizoval, provedl úpravy, opravy nebo zhotovení uvedených věcí, dále zařídil a obstaral společnost pro výkopové práce pro bazén, dohlížel nad přípravnými pracemi, organizoval průběh zhotovení bazénu, komunikoval, zařizoval a zajišťoval vše s dodavateli. Žalobce dále sám prováděl tyto činnosti: dokončení výkopových prací kolem bazénu, obložení bazénu, instalace výhřevu bazénu, zastřešení bazénu, realizace a postavění pergoly, montáž žaluzií na pergole, zhotovení udírny, zhotovení skleníku, vytvoření skalky a záhonů, vyhotovení sklepa a výběhu pro psy a schodů. Touto činností ušetřil náklady za provedené práce směrující ke zhotovení věcí, nejméně v částce ve výši [částka]. Účastníci se pak téměř po pěti letech rozešli a žalobce dne [datum] odešel ze společné domácnosti. Žalobce za výše uvedené činnosti považuje za adekvátní odměnu [částka], nicméně žalobou nárokuje pouze částku ve výši [částka]. Žalobce se podílel finančně na koupi materiálu i na zpracování a vzniku nových věcí a děl a proto se považuje za spoluvlastníka věci a to v podílu [anonymizováno] vzhledem k celku. Vzhledem k tomu, že všechna díla byla provedena v nemovitosti, která je ve výlučném vlastnictví žalované, žalobce trvá pouze na vypořádání ve smyslu finanční kompenzace za strávený čas a provedené práce, které vykonal, tedy odměnu za svoji činnost, kterou přispěl ve velké míře ke vzniku nových věcí. Výzvou ze dne [datum] vyzval žalobce žalovanou k dohodě o vypořádání spoluvlastnictví na movitých věcech, resp. k úhradě odměny za provedené práce. Účastníci se nedohodli. S ohledem na výše uvedené proto žalobce považuje částku ve výši [částka] jako spravedlivou kompenzaci za odměnu za práci, čas, energii, úsilí a činnosti, kterými zvelebil nemovitost žalované a těmito činnostmi ušetřil větší finanční náklady za potencionálně provedení jednotlivých děl prostřednictvím jiných podnikatelů a živnostníků. Vypořádáním a uhrazením částky za provedené práce za vyhotovení jednotlivých děl a věcí se stane žalovaná výhradní vlastnicí těchto věcí a žalobce nebude dál uplatňovat z titulu vypořádání spoluvlastnictví na těchto movitých věcech žádné další nároky. Pokud by k vypořádání spoluvlastnictví nedošlo, žalobce má za to, že se žalovaná bezdůvodně obohatila, kdy zhotovením a vznikem vlastnického práva jednotlivých věcí a děl by žalovaná získala na úkor žalobce výhodu ušetření odměny za provedené práce, na jejíž kompenzaci má žalobce ze zákona právo. Dále žalobce, v souvislosti s reakcí žalované dne [datum], započetl svoji pohledávku ve výši [částka] vůči pohledávce žalované ve výši [částka] z titulu zápůjčky, když nadále eviduje za žalovanou pohledávku ve výši [částka] z titulu vypořádání spoluvlastnictví na movitých věcech. Žalobce si dále nárokuje úhradu částky ve výši [částka], která odpovídá jeho investicím na zakoupení výše uvedených movitých věcí.

2. Žalovaná s žalobou ve vyjádření ze dne [datum] nesouhlasila a namítala, že tvrdí-li žalobce, že„ zvelebil“ nemovitost ve vlastnictví žalované, pak se mýlí, protože dům [adresa] v ulici [ulice], [obec], je ve vlastnictví [právnická osoba] & [právnická osoba] Tvrdí-li žalobce, že účastníci společně„ pořídili či zakoupili“ movité věci, jejichž výčet žalobce podává, hradila jejich pořízení žalovaná v tom smyslu, že na ně vynaložila své vlastní finanční prostředky bez finanční spoluúčasti žalobce. Výčet jednotlivých„ položek“ je velmi nepřehledný, protože některé položky jsou samostatnými movitými věcmi (zahradní traktor, sedačka apod.), jiné věci jsou součástí či příslušenstvím věcí hlavních, zejména nemovitostí. Žalobce nijak neprokazuje, že jím jmenované movité věci pořídili účastníci řízení„ společně“, tj. že na ně použili jak žalobce, tak žalovaná, své vlastní prostředky. Pokud by tomu tak bylo, jsou uvedené věci ve spoluvlastnictví, a v takovém případě se musí žalobce domáhat zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k těmto věcem, a to ke každé z nich jednotlivě. Co se týče vzniku spoluvlastnictví, zcela jistě nelze za„ společné pořízení určité věci“ považovat to, že se žalobce podílel na výběru takové věci, pokud její kupní cenu hradila výlučně žalovaná. Žalobce dále tvrdí, že některé„ movité věci“ pořídil„ převážně svojí prací“; pak se jedná o tvrzení nepravdivé. Žalobce maximálně určité činnosti organizoval, avšak bez toho, že by mu měla za tuto činnost příslušet náhrada. Jednalo se tak o společenskou úsluhu na základě dohody s žalovanou ohledně toho, že určité práce nebo činnosti budou realizovány. Stejně tak bylo součástí dohody účastníků, že žalobce bude se žalovanou bydlet, aniž by hradil cokoliv za samotné bydlení (ekvivalent nájemného). Na úhradě nákladů domácnosti se podílel pouze částkou [částka] měsíčně, která byla užívána na úhradu jeho spotřeby energií a dalších médií. Žalobce se podílel na zbudování bazénu jen dílčími organizačními pracemi a určitou faktickou činností omezeného rozsahu, jež se zcela jistě vyrovná jiným běžným pracím v domácnosti, které naopak realizovala žalovaná (úklid, vaření, praní apod.). K ukončení společného soužití nedošlo na základě dohodnutého rozchodu účastníků či odchodu žalobce ze společné domácnosti, nýbrž poté, kdy žalovaná musela nechat žalobce vykázat z domu za pomoci Policie ČR, a to kvůli domácímu násilí, kterého se na ní žalobce dopustil. Bez ohledu na nejasná a právně obtížně kvalifikovatelná tvrzení žalobce, není žalovaná z podstatné části ve sporu pasivně legitimována, protože není vlastníkem domu a přilehlého pozemku. Ve zbývající části je žaloba neurčitá, neboť z tvrzení žalobce nelze určit, které věci považuje za předměty ve spoluvlastnictví, jaký je v takovém případě spoluvlastnický podíl, resp. z čeho vůbec vznik spoluvlastnictví dovozuje.

3. V replice ze [datum] žalobce navrhl, aby soud připustil dle ustanovení § 92 o. s. ř. přistoupení k řízení na straně žalované, a to [právnická osoba] § [právnická osoba] Z výpisu z obchodního rejstříku je patrné, že jediným společníkem a jednatelem [právnická osoba] § [právnická osoba] je právě žalovaná. Předmětnou nemovitost užívali oba účastníci jako partneři a měli tam společně rodinnou domácnost. Žalobce neměl jakoukoliv dohodu nebo smlouvu se [právnická osoba] § [právnická osoba], ale právě se žalovanou jako svoji tehdejší partnerkou, se kterou plánoval budoucnost. Žalovaná vůči žalobci nikdy nevystupovala a nejednala jako zástupce nebo jednatel společnosti [příjmení] § [právnická osoba] Žalobce trvá na tom, že objednatelem a zadavatelem prací byla žalovaná a nikoli [právnická osoba] § [právnická osoba] Žalobce ponechává na soudu, zda jeho nárok zhodnotí a posoudí jako vypořádání spoluvlastnictví vůči žalované, eventuálně vůči přistoupivší [právnická osoba] § [právnická osoba], nebo jako bezdůvodné obohacení vůči jedné z žalovaných, nebo jako investici ze strany žalobce, nebo smlouvu o dílo. Tvrzení žalované o vykázání z domu za účasti Policie ČR je zcela účelové. Mezi účastníky za trvání vztahu nedošlo nikdy k hádkám v takovém rozsahu, jako to bylo na konci vztahu, kdy žalovaná bez právního důvodu nepochopitelně zavolala na žalobce [příjmení] [jméno] Policií ČR nebylo údajné jednání žalobce kvalifikováno jako trestný čin a tento podnět postoupila Policie ČR správnímu orgánu. Do dnešního dne nemá v této věci žalobce vyrozumění o ukončení, nebo jiné rozhodnutí správného orgánu, ani nebyl v této věci žádným orgánem vyslýchán.

4. Usnesením Okresního soudu Praha-východ ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], jež nabylo právní moci dne [datum], byl návrh žalobce, aby do řízení na straně žalované přistoupil další účastník, [právnická osoba] & [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa žalované], zamítnut. Soud přihlédl i k judikatuře Nejvyššího soudu, dle níž platí, že nemá-li žalobce potřebnou jistotu o tom, která z více osob má ve věci tzv. pasivní legitimaci, zákon mu umožňuje podat žalobu proti všem v úvahu přicházejícím osobám; také v tomto případě ovšem platí, že musí být ze žaloby patrno, jaká práva uplatňuje proti každému ze žalovaných, popřípadě že požaduje po více (všech) žalovaných poskytnutí plnění solidárně (společně a nerozdílně) nebo tak, že plněním některého ze žalovaných zaniká v rozsahu jeho plnění povinnost ostatních. Požadavek zaplacení částky po„ žalované 1) nebo žalované 2)“, představuje procesní úkon podle svého obsahu tzv. alternativní hromadění žalob proti více osobám, které ve svých důsledcích neumožňuje spolehlivě stanovit, kdo je účastníkem řízení na straně žalované. Občanský soudní řád takovéto„ alternativní“ označení žalovaných nepřipouští. Žaloba, kterou by se žalobce domáhal, aby mu stejnou povinnost splnilo alternativně více žalovaných, by byla z hlediska ustanovení § 43 odst. 1 o. s. ř. neurčitá a pokud by ani postupem podle § 43 o. s. ř. tato vada nebyla odstraněna, musel by soud žalobu odmítnout (§ 43 odst. 2 o. s. ř.). Proto je nepřípustné provádět změny v okruhu účastníků, které by vedly k alternativnímu hromadění žalob (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

5. V doplňujícím vyjádření z [datum] žalovaná uvedla, že vychází z předběžného právního názoru soudu, že nároky vyplývající z osobního zapojení žalobce do budování různých objektů, za což si žalobce nárokuje„ odměnu za práci“, by měl žalobce uplatnit vůči [právnická osoba] & [právnická osoba], která je vlastníkem předmětných nemovitých věcí. Z procesní opatrnosti tvrdí, že bazén zhotovil a instaloval [jméno] [příjmení] podnikající pod obchodním názvem [anonymizována dvě slova], místem podnikání [adresa], [IČO]. Výkopové práce bazénu byly provedeny [právnická osoba], u které žalovaná objednala bagr včetně obsluhy. Elektroinstalace bazénu byla provedena [jméno] [příjmení] podnikajícím pod obchodním názvem [příjmení] [příjmení] [jméno], bytem [adresa] [ulice] sklep pro žalovanou zhotovil [jméno] [příjmení], místem podnikání [adresa], [IČO]. Základ skalky byl zbudován za použití zeminy z výkopu sklepa, a to [jméno] [příjmení]. Následně pak samotnou skalku upravila za pomoci žalované a rostlinami osázela [jméno] [příjmení], místem podnikání [adresa], [IČO]. Pergolu zhotovil bez nároku na odměnu [jméno] [příjmení], bytem [adresa], který je bratrancem žalobce. Materiál na záhony (betonové obrubníky) zakoupila žalovaná ve Stavebninách [příjmení] [příjmení], tato firma jí obrubníky též dovezla.

6. V doplnění žaloby z [datum] žalobce uvedl, že hotovost na movité věci ve výši [částka] předával žalované do jejích rukou. Žalovaná se na úkor žalobce obohatila tím, že vykonal práce specifikované v žalobě (ve výši [částka]). Za účelem prokázání výše bezdůvodného obohacení navrhl vypracování znaleckého posudku.

7. Při jednání konaném dne [datum] učinili účastníci nesporným, že spolu žili od roku [rok] do [datum] ve společné domácnosti, na adrese [adresa žalované]. Nemovité věci na adrese [adresa žalované], tj. rodinný dům [adresa], který stojí na pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jsou ve vlastnictví [právnická osoba] & [právnická osoba] Žalobce hradil na účet žalované příspěvek na bydlení ve výši [částka] měsíčně. Žalobce zakoupil za [částka] materiál na stavbu pergoly a žalovaná mu dne [datum] uhradila tuto částku, tj. částku ve výši [částka]. Žalovaná zakoupila bazén a žalobce zakoupil výhřev bazénu, resp. demontovatelné přídavné ohřevné zařízení za [částka]. Žalovaná pořídila pergolu a sklep. Žalobce vyrobil udírnu za [částka].

8. Mezi účastníky zůstalo sporným, zda traktor, sedačku a skleník zakoupili společně (jak tvrdil žalovaný), či zda jej zakoupila žalovaná (jak tvrdila žalovaná), resp. zda žalobce předal žalované v hotovosti na nákup traktoru částku [částka], na nákup sedačky [částka] a na nákup skleníku [částka]. Mezi účastníky bylo dále sporným, zda žaluzie na pergolu pořídil za [částka] žalobce (jak tvrdil žalobce), či žalovaná (jak tvrdila žalovaná). Mezi účastníky bylo konečně sporným, zda byla mezi nimi uzavřena ústní dohoda, dle níž žalobce ušetří žalované náklady za provedené práce, tj. náklady, které by bylo nutné zaplatit odborné firmě, které bude žalovaná žalobci kompenzovat.

9. Z provedených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav.

10. Z informace o pozemku parc. č. st. [anonymizováno] v k.ú. [obec] u [obec] bylo zjištěno, že součástí tohoto pozemku je stavba, budova [adresa] (rodinný dům). [příjmení] předmětných nemovitých věcí je [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba], [adresa žalované]. Z výpisu z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví] v k.ú. [obec] u [obec] bylo zjištěno, že [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] nabyla vlastnické právo k předmětným nemovitým věcem na základě kupní smlouvy ze dne [datum].

11. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba] & [právnická osoba] bylo zjištěno, že žalovaná je jednatelkou a jedinou společnicí této společnosti.

12. Z potvrzení platby ze dne [datum] vystaveného společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], bylo zjištěno, že žalovaná převzala zásilku [číslo] o hmotnosti [hmotnost] s referencí„ [příjmení] [příjmení]“ a uhradila dobírku ve výši [částka].

13. Z kupní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi [jméno] [příjmení], [obec a číslo], [PSČ] [obec], jako prodávajícím, a žalovanou jako kupující. Předmětem prodeje byla kožená sedací souprava [jméno] [příjmení] [anonymizováno]. Kupní cena ve výši [částka] byla uhrazena při podpisu kupní smlouvy.

14. Z nedatované kupní smlouvy bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi [jméno] [příjmení], [obec a číslo], [PSČ] [obec], jako prodávajícím, a žalovanou jako kupující. Předmětem prodeje byla zahradní sekačka – traktůrek [značka automobilu] [anonymizováno] (používaný). Kupní cena činila [částka].

15. Z výpisu z účtu [číslo] vedeného u [právnická osoba] na jméno žalobce za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že žalobce hradil na účet č. [bankovní účet] platby ve výši [částka] s poznámkou„ platba energie [jméno]“, a to ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. Dne [datum] byla na účet žalobce z účtu č. [bankovní účet] poukázána platba ve výši [částka].

16. Z předložených fotografií bylo zjištěno, že je na nich zachycen rodinný dům se zahradou. Na zahradě se nachází pergola se zahradním nábytkem, venkovní zapuštěný bazén se zastřešením, sklep, okrasná skalka, skleník a udírna.

17. Z výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovanou k vypořádání spoluvlastnictví movitých věcí, resp. ke kompenzaci investovaných peněz, času a činností. Uvedl, že celková hodnota všech věcí za materiál činí částku [částka] a za provedené práce částku [částka]. Požadovanou částku ve výši [částka] žalobce chápe jako satisfakci za čas, energii, úsilí, práci a činnosti, kterými zvelebil nemovitost žalované a tím jí ušetřil větší finanční náklady za potencionálně provedení prací prostřednictvím jiných podnikatelů a živnostníků.

18. Z dopisu zástupkyně žalované z [datum] bylo zjištěno, že zástupkyni žalobce sdělila, že žalobce přispíval žalované na domácnost částkou [částka] měsíčně, což ani v nejmenším nepokrývá jeho celkovou spotřebu. Nárok žalobce na zaplacení částky [částka] je bezdůvodný a v rozporu s dobrými mravy. Veškeré náklady hradila žalovaná ze svého. Žalobce pořídil pouze udírnu a ohřev bazénu, a to přesto, že si to žalovaná výslovně nepřála. Žalobce slíbil, že si ohřevné zařízení a udírnu demontuje a převezme.

19. Z e-mailu zástupkyně žalobce z [datum] bylo zjištěno, že zástupkyni žalované sdělila, že náklady na chod domácnosti ve výši [částka] měsíčně hradil žalobce po vzájemné domluvě. Žalobce se staral o dům a zahradu stejnou měrou, jakou se žalovaná starala o domácnost v podobě úklidu, vaření a žehlení. Žalobce nerozporuje zápůjčku ve výši [částka], na níž již žalované vrátil [částka] a proti zbývající části pohledávky započítává svůj nárok. Za žalovanou tak eviduje pohledávku ve výši [částka]. Má za to, že k žádnému fyzickému napadení nedošlo.

20. Z dopisu zástupkyně žalované z [datum] bylo zjištěno, že nárok žalobce neuznala. Případná asistence žalobce u prací směřujících ke zvelebení a údržbě nemovitosti dosahovala minimálního rozsahu. Bylo zjištěno, že přídavné vytápění bazénu v hodnotě [částka] bylo bez předchozího upozornění demontováno.

21. Na základě shora provedených důkazů a skutečností, které účastníci učinili mezi sebou nespornými, a které nijak neodporují provedeným důkazům, dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, a to že účastníci spolu žili od roku [rok] do [datum] ve společné domácnosti na adrese [adresa žalované]. Nemovité věci na této adrese jsou ve vlastnictví [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba], a to na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. Žalobce hradil na účet žalované příspěvek na bydlení ve výši [částka] měsíčně. Žalovaná uhradila dne [datum] kupní cenu skleníku ve výši [částka]. Žalovaná uzavřela dne [datum] kupní smlouvu, na jejímž základě nabyla vlastnické právo k sedací soupravě za kupní cenu [částka]. Žalovaná dále uzavřela kupní smlouvu, na jejímž základě nabyla vlastnické právo k zahradní sekačce – traktůrku za kupní cenu [částka]. Žalobce zakoupil za [částka] materiál na stavbu pergoly a žalovaná mu tuto částku dne [datum] poukázala na účet. Žalovaná zakoupila bazén a žalobce zakoupil výhřev bazénu, resp. demontovatelné přídavné ohřevné zařízení za [částka]. Žalovaná pořídila sklep. Žalobce vyrobil udírnu za [částka].

22. Soudem nebyl proveden žalobcem navrhovaný účastnický výslech, kterým mělo být prokázáno jeho tvrzení o tom, že žalobkyni v hotovosti předal částku v celkové výši [částka]. Dle soudu nebyly podmínky pro provádění účastnického výslechu žalobce splněny, neboť účastnický výslech může být dle ustanovení § 131 odst. 1 o. s. ř. proveden jen, nelze-li prokazovanou skutečnost zjistit jinak. Žalobce přes výzvu soudu při jednání dne [datum] nedoplnil, z jakého důvodu nemohou být jím tvrzené sporné skutečnosti prokázány jinak. Žalobce se pak k odročenému jednání dne [datum] ani nedostavil a jeho zástupkyně uvedla, že žalobce na svém účastnickém výslechu netrvá. Soudem nebyl prováděn ani žalobcem navržený znalecký posudek, kterým měla být zjištěna hodnota jím provedených prací, dále žalobcem navržený výslech svědků [jméno] [příjmení], rodičů žalobce ([jméno] a [jméno] [příjmení]) a bratrance žalobce ([jméno] [anonymizováno]), kterými mělo být prokázáno tvrzení žalobce, že provedl práce popsané v žalobě, a to z důvodu nadbytečnosti (viz níže). Soud konečně ze stejného důvodu neprováděl ani žalovanou navržený výslech svědků [jméno] [příjmení], zaměstnanců [právnická osoba], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a bratrance žalobce [jméno] [příjmení], kterými mělo být prokázáno tvrzení, že tyto osoby pro žalovanou zhotovily a instalovaly bazén, vč. výkopových prací a elektroinstalace, zahradní sklep, skalku a pergolu.

23. Podle ustanovení § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o. z.“), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

24. Podle ustanovení § 498 odst. 1 o. z. nemovité věci jsou pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim, a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon. Stanoví-li zákon, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení veškeré další věci, ať je jejich podstata hmotná nebo nehmotná, jsou movité.

25. Podle ustanovení § 505 o. z. součást věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí.

26. Podle ustanovení § 506 odst. 1 o. z. součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení (dále jen„ stavba“) s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech.

27. Podle ustanovení § 507 o. z. součástí pozemku je rostlinstvo na něm vzešlé.

28. Podle ustanovení § 510 odst. 1 o. z. příslušenství věci je vedlejší věc vlastníka u věci hlavní, je-li účelem vedlejší věci, aby se jí trvale užívalo společně s hlavní věcí v rámci jejich hospodářského určení. Byla-li vedlejší věc od hlavní věci přechodně odloučena, nepřestává být příslušenstvím. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení má se za to, že se právní jednání a práva i povinnosti týkající se hlavní věci týkají i jejího příslušenství.

29. Podle ustanovení § 1040 odst. 1 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

30. Podle ustanovení § 1074 odst. 1 o. z. nová věc vzniklá zpracováním movitých věcí několika vlastníků tak, že zpracované věci nelze uvést do předešlého stavu buď vůbec, anebo jen se značným nákladem nebo se značnou ztrátou, náleží jako vlastníkovi tomu, kdo materiálem nebo prací nejvíc přispěl hodnotě výsledku. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení vlastník nové věci zaplatí tomu, kdo vlastnické právo pozbyl, hodnotu zpracované věci a tomu, kdo se na výsledku podílel prací, odměnu za práci.

31. Podle ustanovení § 1083 odst. 1 o. z. užije-li někdo cizí věc pro stavbu na svém pozemku, stane se stavba součástí pozemku. [příjmení] pozemku nahradí vlastníku užité věci její hodnotu. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení kdo nebyl při užití cizí věci pro stavbu v dobré víře, nahradí vlastníku užité věci také ušlý zisk; skutečnou škodu hradí však jen v tom rozsahu, v jakém vlastník nedosáhl její náhrady podle odstavce 1.

32. Podle ustanovení § 1099 o. z. vlastnické právo k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem.

33. Podle ustanovení § 1115 odst. 1 o. z. osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky.

34. Podle ustanovení § 2079 odst. 1 o. z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

35. Podle ustanovení § 2586 odst. 1 o. z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.

36. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

37. Podle ustanovení § 2992 o. z. byl-li splněn dluh, a to i předčasně, nebylo-li uplatněno právo, ač uplatněno být mohlo, nebo učinila-li jedna osoba něco ve svém výlučném a osobním zájmu či na vlastní nebezpečí, nevzniká povinnost obohacení vydat; to platí i v případě, že jedna osoba obohatí druhou s úmyslem ji obdarovat nebo obohatit bez úmyslu právně se vázat.

38. Podle ustanovení § 2995 o. z. vedlo-li plnění k obohacení třetí osoby, vydá je ochuzenému, jen pokud byl ochuzený k plnění přiveden lstí, donucen hrozbou či zneužitím závislosti nebo pokud nebyl svéprávný.

39. Žalobce tvrdil, že účastníci v průběhu soužití společně zakoupili, resp. pořídili movité věci, a to mimo jiné traktor, sedačku, výhřev bazénu, žaluzie na pergolu, skleník, udírnu a skalku, resp. že žalované za účelem pořízení těchto movitých věcí předal částku v celkové výši [částka].

40. Mezi účastníky bylo nesporným, že žalobce zakoupil výhřev bazénu. Žalovaná poukazovala na to, že se jedná o přídavné ohřevné zařízení, které bylo s ohledem na vysokou spotřebu demontováno a připraveno pro odvoz žalobcem. Pakliže žalobce zakoupil předmětnou movitou věc, stal se jejím vlastníkem (viz § 2079 o. z.). Žalobce by se tak mohl domáhat ochrany svého vlastnického práva prostřednictvím tzv. reivindikační žaloby (§ 1040 o. z.), pokud by mu žalovaná odmítla předmětnou věc vydat, eventuálně náhrady škody, pokud by již věc nebylo možné vydat (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Přídavné ohřevné zařízení, které bylo demontováno a je připraveno k odvozu, nelze považovat za součást bazénu (§ 505 o. z.), když jeho oddělením nedošlo ke znehodnocení bazénu (podstatnému znehodnocení funkce či podstaty). Takové zařízení by bylo možné posoudit jako příslušenství (§ 510 o. z.) bazénu, pokud by byl vlastník hlavní a vedlejší věci totožný. Přídavné ohřevné zařízení lze sestavit a užívat i v jiném bazénu; sama okolnost, že žalobce bazén nevlastní, nemá právní význam pro posouzení otázky, kdo má vlastnické právo k předmětné movité věci. Žalobci tak nesvědčí žádný důvod pro to, aby se po žalované domáhal úhrady tvrzené kupní ceny ([částka]) a proto soud žalobu ve vztahu k tomuto nároku zamítl.

41. Mezi účastníky bylo dále nesporným, že žalobce vyrobil udírnu. Žalovaná poukazovala na to, že se jedná o větší bednu (udírna byla zachycena i na jedné z fotografií předložených žalobcem), která je rozložena a připravena k odvozu žalobcem. Pakliže žalobce zakoupil a sestavil předmětnou movitou věc, stal se jejím vlastníkem (viz § 2079 o. z.). Žalobce by se tak stejně jako v předešlém případě mohl domáhat vydání této věci, eventuálně náhrady škody, ale nesvědčí mu žádný důvod pro to, aby se po žalované domáhal úhrady tvrzené kupní ceny ([částka]) a žaloba tak byla ve vztahu k tomuto nároku zamítnuta.

42. Žalobce tvrdil, že účastníci společně zakoupili traktor, sedačku a skleník. Žalovaná předloženými listinami prokázala, že vlastnické právo k těmto movitým věcem nabyla na základě uzavřených kupních smluv pouze ona sama (viz § 1099 o. z. ve spojení s § 2079 o. z.). Žalobce tvrdil, že žalované na pořízení těchto věcí předal v hotovosti částku v celkové výši [částka] ([částka] + [částka] + [částka]), žalovaná však toto tvrzení žalobce sporovala. Žalobce byl soudem proto postupem podle § 118a o. s. ř. vyzván, aby označil důkazy k prokázání tohoto svého tvrzení a současně byl poučen o tom, že v opačném případě nese riziko neunesení důkazního břemene. I přes poučení soudu nebylo tvrzení o předání této částky ([částka]) žalované prokázáno (pokud by tomu tak bylo, nesla by žalovaná břemeno tvrzení a důkazní břemeno ohledně existence právního titulu, na jehož základě by nebyla povinna předmětnou částku žalobci vracet a směla by si ji ponechat) a žaloba tak byla ve vztahu k tomuto nároku zamítnuta. Pro úplnost pak soud uvádí, že samotné vlastnictví finančních prostředků, za které byla věc nabyta, nemůže založit vlastnické právo k nabyté věci (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

43. Žalobce tvrdil, že zakoupil žaluzie na pergolu za [částka] a materiál na schody do sklepa za [částka]. Žalovaná při jednání dne [datum] tvrdila, že tyto žaluzie zakoupila ona, při závěrečném návrhu dne [datum] pak uvedla, že jsou žaluzie ve výlučném vlastnictví žalobce, který je zakoupil, a nic mu nebrání, aby si je odvezl. Pakliže žalobce zakoupil předmětnou movitou věc, stal se jejím vlastníkem (viz § 2079 o. z.). Žalobce by se tak stejně jako v případech popsaných výše mohl domáhat vydání této věci, eventuálně náhrady škody, ale nesvědčí mu žádný důvod pro to, aby se po žalované domáhal úhrady tvrzené kupní ceny ([částka]) a žaloba tak byla ve vztahu k tomuto nároku zamítnuta. Pokud jde o zakoupení materiálu na schody za [částka], má soud za to, že žalobce toto své tvrzení nijak neprokázal a proto bylo třeba žalobu zamítnout i v tomto rozsahu.

44. Žalobce konečně tvrdil, že svojí prací, energií, úsilím a schopnostmi zvelebil nemovité věci ve vlastnictví žalované, resp. [právnická osoba] & [právnická osoba] Uvedl, že má nárok na kompenzaci za čas za vynaloženou práci ve výši přinejmenším [částka], resp. [částka] po započtení pohledávky žalované ve výši [částka] z titulu zápůjčky. Žalobce tak v podstatě vyčíslil hodnotu prací, které – jak tvrdí – sám prováděl, a považuje je za investici do majetku žalované. Žalovaná namítala, že předmětné nemovité věci nejsou v jejím vlastnictví, ale ve vlastnictví výše uvedené společnosti, a dále, že organizační práce žalobce lze považovat za společenskou úsluhu, když bazén, zahradní sklep, skalku, pergolu i záhony zhotovily osoby odlišné od žalobce.

45. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky nebyla uzavřena smlouva o dílo (§ 2586 odst. 1 o. z.), jak (mimo jiné) uváděl žalobce. Žalobce tvrdil, že mezi účastníky byla uzavřena ústní dohoda, že žalobce žalované ušetří náklady za provedené práce, resp. náklady, které by bylo nutné zaplatit odborné firmě (žalovaná uzavření takové dohody sporovala). Smlouva o dílo může být uzavřena v libovolné formě. Podstatnou náležitostí smlouvy o dílo je určité a srozumitelné vymezení díla ve smlouvě. Další podstatnou náležitostí smlouvy o dílo je závazek objednatele zaplatit zhotoviteli cenu díla. Žalobce tvrdil, že mu žalovaná po rozchodu sdělila, že bude kompenzovat jeho náklady (aniž uvedla konkrétní částku). Soud má za to, že ani samotná skutková tvrzení žalobce neumožňují přijmout závěr o uzavření smlouvy o dílo mezi účastníky, a to s ohledem na absenci řádného vymezení díla a ujednání o závazku žalované zaplatit žalobci cenu díla.

46. Pokud žalobce odkazoval na shora citované ustanovení § 1074 o. z., bylo soudem přihlédnuto k tomu, že zpracováním ve smyslu komentovaného ustanovení není zpracování zahrnující věc nemovitou. Žalobce se tak nemohl stát podílovým spoluvlastníkem předmětných věcí.

47. Pokud jde o otázky investic na nemovitost vynaložených v průběhu společného bydlení účastníků a s tím spojené otázky bezdůvodného obohacení, existuje k nim poměrně rozsáhlá komentářová literatura a judikatura Nejvyššího soudu citovaná níže.

48. Strany závazku vyplývajícího z bezdůvodného obohacení se označují jako ochuzený, což je ten, na jehož úkor bylo obohacení získáno, a obohacený, což je osoba, která obohacení nabyla. Obohacení může spočívat v rozmnožení majetku obohaceného, a to v podstatě jakoukoliv formou, ať už to jsou peníze nebo jiné věci, které obohacený obdržel, nebo výkony či práce, jež byly v jeho zájmu či dle smlouvy s ním uzavřené realizovány, a to včetně např. prací demoličních, byť jimi dochází k odstraňování majetku obohaceného, který však má v podstatě zápornou ekonomickou hodnotu. Obohacení může spočívat také v tom, že se hodnota majetku obohaceného nesníží, ač by se tak jinak stalo. V každém případě však musí obohacení spočívat v majetkové hodnotě. Současně platí, že rozsah povinnosti vydat bezdůvodné obohacení se neodvíjí od újmy ochuzeného, ale od prospěchu nabytého obohaceným. O bezdůvodné obohacení se tak nejedná v případech, kdy sice dochází např. k omezení vlastnického práva ochuzeného, ale toto omezení nevede ke vzniku obohacení třetí osoby. Mezi obohacením, které nastalo na straně obohaceného, a tomu korespondujícímu ochuzení na straně ochuzeného musí existovat příčinná souvislost, což o. z. vyjadřuje slovy, že k obohacení musí dojít„ na úkor jiného“. Předpokladem bezdůvodného obohacení je, že k němu došlo„ bez spravedlivého důvodu“. To je rozšíření oproti přecházející právní úpravě, která vycházela z principu, že k bezdůvodnému obohacení dochází„ bez právního důvodu“. Podle důvodové zprávy totiž na skutečnost, zda se jedná o ospravedlnitelné či neospravedlnitelné bezdůvodné obohacení, nelze usuzovat jen z existence nebo neexistence právního důvodu, ale i ze zásad slušnosti a zvyklostí soukromého života. Jinými slovy i v případě, že obohacení nastane bez právního důvodu, nemusí zde být povinnost obohacení vydat, pokud jeho vznik bude založen na dostatečných důvodech vyplývajících ze zásad slušnosti či zvyklostí soukromého života. Na druhé straně nelze termín spravedlivý důvod chápat tak, že plnění poskytnuté na základě řádného právního důvodu by bylo možné následně zpochybňovat a žádat je zpět s argumentem, že k němu došlo v rozporu se zásadami slušnosti či že je nespravedlivé (viz PETROV, Jan. Občanský zákoník: komentář. 2. vydání. V Praze: C.H. Beck, 2019. Beckova edice komentované zákony. ISBN 978-80-7400 -747-7, k § 2991).

49. O plnění bez souvislosti se závazkem se bude jednat, jestliže dlužník neplní„ věřiteli, případně osobě oprávněné přijmout plnění místo věřitele“, nýbrž třetí osobě, např. pokud špatně vyplní bankovní příkaz. Půjde ale i o situace, kdy někdo zhodnocuje (zejména opravou, úpravou či investicí) věc pro sebe nebo pro jiného, avšak věc ve skutečnosti patří třetí osobě (k širokému chápání pojmu plnění srov. § 2991); to ovšem, jen pokud se neuplatní ustanovení o věcných právech. Pokud někdo plní svůj dluh věřiteli a přitom obohatí třetí osobu, vůči této třetí osobě se jedná o plnění bez souvislosti se závazkem (ten působí jen mezi stranami, § 1759 ve spojení s § 1723 odst. 2), přičemž nárok na náhradu tu zpravidla bude mít jen věřitel (§ 2995), který plnil třetí osobě prostřednictvím svého dlužníka (viz Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 –3014). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, k § 2991).

50. Za dostatečný právní důvod vynaložení investic na nemovitost (dům či bytovou jednotku) z pohledu naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení vzniklého z právního důvodu, jenž odpadl, soudní praxe považuje i vzájemnou dohodu účastníků o společném bydlení a využívání nemovitosti (bytu) k tomuto účelu, na jejímž základě se investující osoba podílela na pořízení nemovitosti či na jejích stavebních úpravách za účelem získání či zkvalitnění prostor pro společné bydlení; ke vzniku bezdůvodného obohacení v takovém případě dochází zpravidla teprve v okamžiku, kdy účastníci takové dohody zrušili společné soužití a společné užívání bytu. Okolností rozhodnou pro posouzení, zda a v jakém rozsahu (výši) vznikl majetkový prospěch v důsledku realizované investice, je, zda a o kolik se tím zvýšila hodnota nemovitosti (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 7. 2018, sp. zn. 28 Cdo 1374/2018).

51. Jednou ze skutkových podstat bezdůvodného obohacení je plnění z právního důvodu, který následně odpadl, jež může být naplněna mimo jiné v případech, investuje-li jeden z nesezdaného páru do (byť výlučného) majetku druhého (například bytu), jejž oba užívají, avšak důvod takového plnění – dohoda o společném bydlení a užívání zhodnocovaného/pořizovaného obydlí k tomuto účelu, jež může být i neformální vyplývající z jejich soužití v nesezdaném poměru, blízkého vztahu a podobně – například v důsledku rozchodu partnerů odpadl. Případný nárok na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého plněním z právního důvodu, jenž odpadl, se ve smyslu § 3028 odst. 3 o. z. řídí právní úpravou účinnou v době založení příslušného právního důvodu (např. uzavření dohody mezi účastníky), přičemž není rozhodné, kdy (za účinnosti které právní úpravy) tento odpadl (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 8. 2020, sp. zn. 28 Cdo 354/2020, a v něm citovaná judikatura).

52. Investicemi vynaloženými ze společného na ostatní majetek jednoho z manželů není práce jednoho manžela vynaložená při rekonstrukci domu druhého manžela, zejména když jde o dům, který oba manželé užívají k bydlení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2005, sp. zn. 22 Cdo 1128/2005, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2014, sp. zn. 22 Cdo 4553/2014, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 4. 2015, sp. zn. 22 Cdo 1433/2015).

53. V případě společenské úsluhy je třeba vycházet z toho, že se strany nechtějí nijak smluvně vázat a jejich jednání vychází jen z běžného života. Příkladem takové společenské úsluhy může být pozvání na oběd či večeři. Za liberalitu je také nepochybně možné za určitých podmínek považovat plnění cizího dluhu, které je činěno bez smlouvy s dlužníkem a bez toho, aby měl ten, kdo za dlužníka plní, povinnost plnit z jiného právního důvodu (viz Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 –3014). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, k § 2055).

54. Společenskou úsluhu nelze ztotožňovat s právním vztahem, jehož předmětem může být i naturální pohledávka. Společenské úsluze totiž nepředcházejí právní úkony, které by směřovaly ke způsobení právního následku v podobě vzniku, změny či zániku právního vztahu (o společenskou úsluhu tak jde např. při pozvání na kulturní akci, konzumaci nápojů, jednorázovém poskytnutí přístřeší, odnosu nákupu denní potřeby fyzicky nemohoucí osobě, sousedem provedené zahradnické úpravě ovocného stromu, výměně píchlé pneumatiky za rezervní atp.). Rozhodující je tak úmysl (vůle) právní vztah založit anebo alespoň úmysl způsobit svým chování právní následky. Společenské úsluhy z povahy věci rovněž zpravidla nepředstavují vyšší majetkovou hodnotu. Dle právní teorie jde v těchto případech o projevy vůle neprávní povahy, jež působí následky pouze v mimoprávní, konkrétně v morální sféře. Právní řád takovéto projevy vůle nezakazuje, neuznává však pro jejich podstatu a účel jejich právní relevanci. Případné porušení takto vzniklých morálních povinností je spojeno rovněž jen s morálními sankcemi, tj. s morálními odsudky. I mezi manžely může ve vztahu k výlučnému majetku jednoho z manželů docházet k tzv. společenským úsluhám, soudy by však v obecné rovině měly na základě skutkových zjištění vyloučit, že nedošlo ke vzniku závazkového právního vztahu ze smlouvy. Běžná pomoc v podobě tzv. společenských úsluh, poskytnutá jedním z manželů druhému, je předpokládána, a to zcela v souladu s pravidly slušného chování mezi manžely. Kritériem pro rozhodnutí soudů, zda se mezi manžely již nejedná o tzv. společenskou úsluhu, může být hledisko, zda manžel práce, které na výlučném majetku druhého manžela provedl, vykonává i za účelem výdělku a obživy, anebo by je v tomto režimu mohl provádět, a práce provedl v důvěře, že jejich výsledky bude také užívat (anebo se podílet na příjmech z užitku takového majetku). Nelze totiž ztrácet ze zřetele úvahu, proč by měl mít manžel-vlastník (výlučného majetku) při udržování či rozmnožování svého majetku pomocí svého manžela jiné faktické a právní postavení, než kdyby tak činil prostřednictvím třetích osob (srovnej nález Ústavního soudu ze dne 12. 7. 2011, sp. zn. II. ÚS 231/10).

55. Z výše uvedeného je zřejmé, že ve smyslu výše citované judikatury Nejvyššího soudu je jednou ze skutkových podstat bezdůvodného obohacení plnění z právního důvodu, který následně odpadl, a to například investuje-li jeden z nesezdaného páru do majetku druhého, jejž oba užívají, avšak důvod takového plnění (dohoda o společném bydlení) v důsledku rozchodu partnerů odpadl. V dané věci se však dle soudu o takový případ nejedná. Byť účastníci uzavřeli dohodu o společném bydlení a následně došlo k jejich rozchodu (vše za účinnosti o. z. – po 1. 1. 2014), žalobce nezhodnocoval majetek (nemovité věci) žalované, ale majetek třetí osoby – [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba], která je vlastníkem předmětných nemovitých věcí. Dle soudu je v této souvislosti bez právního významu, že je žalovaná společnicí a jednatelkou této společnosti. Je tak třeba uzavřít, že žalovaná není ve věci pasivně legitimovaná (není osobou, která obohacení nabyla) a žalobu proto bylo třeba zamítnout i co do nároku na zaplacení částky [částka].

56. Pro úplnost soud uvádí, že z důvodu nedostatku pasivní legitimace žalované bylo nadbytečné zabývat se otázkou, jaký byl přesný rozsah žalobcem vykonaných prací, zda a v jakém rozsahu (výši) vznikl majetkový prospěch v důsledku realizovaných prací a zda a o kolik se tím zvýšila hodnota předmětných nemovitých věcí. V této souvislosti by také bylo nutné posoudit, zda lze vynaložené práce žalobce posoudit jako investice a zda se nejednalo o společenskou úsluhu (viz výše).

57. S ohledem na vše shora uvedené proto byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta (výrok I.).

58. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy ve věci zcela úspěšné žalované náleží plná náhrada nákladů řízení. Tyto náklady se sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle § 7 bodu 5 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) náleží odměna ve výši [částka], a dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši [částka] za každý z pěti úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, vyjádření k žalobě ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, účast při soudním jednání dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, dupliku ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, a účast při soudním jednání dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, tj. celkem [částka] O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupce žalované soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. (viz výrok II.).

59. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody.