21 C 9/2021-77

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Jolanou Stonawskou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem Mgr. Ing. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 129 972,99 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 129 972,99 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 129 972,99 Kč od 6. 10. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 61 102 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni 129 972,99 Kč s příslušenstvím z titulu [anonymizována dvě slova]. Tato měla žalobkyni vzniknout dne 9. 1. 2019 v důsledku chybné montáže na [anonymizováno] soustavě provedené žalovanou, v jejímž důsledku došlo k [anonymizována dvě slova] v objektu na adrese [adresa žalobkyně]. V souvislosti se zaplavením kotelny vznikly žalobkyni náklady na odstranění způsobené [anonymizováno] a uvedení [anonymizováno] do původního stavu. Žalovaná svou odpovědnost za způsobenou [anonymizováno] uznala v e-mailové komunikaci ze dne 16. 1. 2019. Škodní událost byla žalobkyní nahlášena [právnická osoba] (dále též jen„ [anonymizováno]“), jako pojistná událost č. [anonymizováno] [číslo], kdy celková způsobená škoda byla vyčíslena a doložena ve výši 823 691,99 Kč bez DPH (žalobkyně pak tuto škodu, resp. její dílčí složky, specifikuje v podání ze dne 23. 2. 2022 na č. l. 55). Po prošetření pojistné události vyplatila [anonymizováno] žalobkyni celkem 693 719 Kč, kdy od celkové vzniklé škody byla odečtena částka ve výši 52 892,99 Kč bez DPH za [anonymizováno] a [anonymizováno] (únik vody v rozsahu 791 m3, vyúčtovaný fakturou [číslo] ze dne 5. 4. 2019, vystavenou žalovanou, kdy na únik [anonymizováno] se [anonymizována dvě slova] nevztahuje a z tohoto důvodu nebyla tato položka [anonymizováno] uznána) a dále částka ve výši 77 080 Kč (spoluúčast žalobkyně). Úhrady těchto částek (52 892,99 Kč + 77 080 Kč) neproplacených pojišťovnou se žalobkyně domáhá podanou žalobou.

2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému podala žalovaná včasný odpor. Ve vyjádření k žalobě pak uvedla, že žalobou uplatněný nárok považuje za nedůvodný. Žalovaná zdůraznila, že částka 77 080 Kč představuje spoluúčast žalobkyně z jí uzavřené [anonymizováno] smlouvy se [právnická osoba] (žalovaná je pojištěna u [právnická osoba]; dále jen„ [anonymizováno]“). Žalobkyně se tedy sama o své vůli rozhodla, jaký bude obsah jí uzavřené [anonymizována dvě slova] a jaký rozsah [anonymizováno] krytí si sjedná, včetně podílu, v jakém se bude podílet na případné [anonymizováno], dojde-li ke škodní události. Zda bude tento podíl činit 10 %, 5 % či dokonce 0 % bylo obchodním rozhodnutím žalobkyně, na jehož základě pak platila příslušné pojistné ve výši odvíjející se od míry své spoluúčasti. To, jakou si žalobkyně uzavřela [anonymizováno] smlouvu, je okolností jdoucí k tíži žalobkyně ve smyslu § 2918 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neboť jí žalobkyně sama zvětšila výši škody. Tuto okolnost lze posoudit také jako skutečnost poškozující žalovanou a zakládající žalované nárok na náhradu [anonymizováno] vůči žalobkyni v totožné výši v případě, že by musela 77 080 Kč uhradit žalobkyni z vlastních prostředků, neboť žalobkyně porušila svou prevenční povinnost, když si zvolila pojistné řešení s vyšší spoluúčastí. Žalovaná tudíž není povinna žalobkyni spoluúčast hradit. [anonymizováno] přiznala žalobkyni 693 719 Kč, poté se s regresním nárokem obrátila na [anonymizováno] coby pojišťovnu žalovaného, avšak požadovala pouze 488 334,17 Kč. [anonymizováno] na uvedený regresní nárok uhradila 463 992 Kč, když dospěla k závěru, že pojišťovně [anonymizováno] náleží částka 483 992 Kč, od níž pak byla odečtena spoluúčast žalované ve výši 20 000 Kč. Rozdíl mezi výší žalobkyni vyplaceného pojistného plnění (693 719 Kč) a výší regresního nároku uplatněného pojišťovnou [anonymizováno] (488 334,17 Kč) přitom činí 205 384,83 Kč. Rozdíl ve vyplacené částce a v uplatněném regresním nároku vysoce převyšuje žalobkyní uplatňovaný nárok na prominutí platby za [anonymizováno] a [anonymizováno] odpovídající uniklým 791 m3 dodané vody (tj. 52 892,99 Kč) a žalovaná má za to, že i tato částka byla žalobkyni ve skutečnosti uhrazena její pojišťovnou. Nadto žalobkyně tuto výši nadspotřeby nijak neprokázala.

3. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění: 1/ Dne 9. 1. 2019 došlo k [anonymizována dvě slova] na adrese [adresa žalobkyně], ve vlastnictví žalobkyně v důsledku chybné [anonymizováno] na [anonymizováno] soustavě provedené žalovanou (dále jen„ [anonymizována dvě slova]“; prokázáno e-mailem zaměstnankyně žalované [jméno] [příjmení] z 16. 1. 2019 adresovaným jednateli žalobkyně [příjmení], v němž jmenovaná sděluje, že manažer oddělení montáží [anonymizováno] žalované odsouhlasil požadavek žalobkyně na náhradu škody jako oprávněný; závěrečnou zprávou pojišťovny [anonymizováno] ze dne 1. 4. 2020, nesporná tvrzení účastníků). 2/ V důsledku škodní události byla kotelna žalobkyně poškozena a žalobkyni vznikly následující náklady: a/ [anonymizováno] byla vytopena, takže žalobkyně nechala provést její opravu (oprava omítek, sanace stavby), kterou provedl [jméno] [příjmení], [IČO], za což žalobkyni vyúčtoval 137 031 Kč bez DPH (prokázáno fakturou č. [spisová značka] vystavenou [jméno] [příjmení] dne 31. 1. 2020 obsahující podrobný přehled vyúčtovaných prací); b/ v důsledku škodní události došlo k úniku [anonymizováno] v rozsahu 791 m3 (prokázáno e-mailem zaměstnankyně žalované [jméno] [příjmení] z 16. 1. 2019 adresovaným jednateli žalobkyně [příjmení], v němž jmenovaná sděluje, že manažer oddělení montáží vodoměrů žalované zjistil, že počáteční stav vodoměru při předání prací, tj. před havárií, byl dne 8. 1. 2019 [číslo] m3 a dne 9. 1. 2019 byl stav vodoměru [číslo] m3, celkový únik tak činí 791 m3); uniklá voda byla žalobkyni vyúčtována fakturou žalované [číslo] za období od 12. 4. 2018 do 4. 4. 2019 znějící na částku 188 527 Kč; z detailního vyúčtování lze vyčíst, že ke dni škodní události 9. 1. 2019 činila jednotková cena vodného 42,57 Kč/m3 bez DPH a jednotková cena stočného 35,39 Kč/m3 bez DPH; vynásobeny počtem uniklých kubických metrů vody činí vodné za uniklou vodu 33 672,82 Kč a stočné za uniklou vodu 27 993,49 Kč, tj. celkem 61 666,31 Kč, přičemž žalobkyně požaduje žalobou částku nižší, a sice 52 892,99 Kč (prokázáno fakturou [číslo] ze dne 5. 4. 2019 vystavenou žalovanou); c/ žalobkyně si pronajala dva odvlhčovače; za jejich pronájem vyúčtovala společnost [právnická osoba], [IČO], žalobkyni částku ve výši celkem 9 234 Kč bez DPH (prokázáno fakturou [číslo] ze dne 28. 1. 2019); d/ žalobkyně spotřebovala při vysoušení a provozu dvou kalových čerpadel 1 872,48 kWh elektrické energie, za kterou požaduje celkem 7 173,47 Kč bez DPH (k tomu viz pododst. 3/ níže); e/ žalobkyni vznikly náklady na odvoz směsných odpadů z jejího areálu ve výši 4 450 Kč bez DPH, jež jí vyúčtovala [právnická osoba] s. r. o., [IČO] (prokázáno fakturou [číslo] vystavenou dne 4. 11. 2019 jmenovanou společností); f/ žalobkyně si nechala opravit tepelné zařízení kotelny, za což jí [právnická osoba]. [jméno] [příjmení] – [anonymizována dvě slova], spol. s r. o., [IČO], vyúčtovala 612 907 Kč bez DPH, 741 617 Kč s DPH (prokázáno zálohovou fakturou [číslo] vystavenou jmenovanou společností dne 8. 1. 2020 včetně přiloženého rozpočtu opravy po záplavě). Rozsah prací a náklady na opravu jsou podrobně specifikovány v rozpočtu opravy. Jednatel jmenované [právnická osoba]. [jméno] [příjmení] k tomu ve vyjádření ze dne 5. 11. 2019 uvedl, že dne 10. 1. 2019 obdrželi požadavek od žalobkyně na provedení opravy plynové kotelny [anonymizováno] kategorie v areálu [ulice a číslo], [obec a číslo], která byla zaplavena havárií na vodovodní přípojce a po dobu části topné sezóny 2018 [číslo] byla v provozu v provizorním režimu. V provozu byly pouze 2 kotle, které se podařilo uvést do bezpečného provozu. Následujícího dne po nahlášení havarijního stavu provedla jmenovaná společnost opravu dvou kotlových jednotek [anonymizována dvě slova] [číslo] a jejich uvedení do nouzového ručního provozu s nutnou opravou kotlového termostatu, který řídí v ručním režimu teplotní provoz kotlové jednotky. Zbývající dva kotle z technických důvodů do ručního provozu nemohli uvést. Poškození hořákových trubic a zejména stav plynových armatur by neumožňoval bezpečný provoz. Požadavek žalobkyně byl veden k zamezení přerušení provozu areálu a provedení nezbytných úprav k provizornímu vytápění. Stávající řídicí systém plynové kotelny byl osazen regulací [příjmení] roku 1992, u které došlo vlivem poškození čidel k jejímu celkovému znehodnocení. Vzhledem ke stáří celého regulačního systému, nedostupnosti náhradních dílů a celkové nerentabilnosti opravy systému bylo rozhodnuto o kompletní výměně celého řídicího systému. Plynová kotelna je osazena 4 stacionárními plynovými kotli [anonymizována dvě slova] [číslo] zapojenými do samostatného kotlového okruhu a 8 topných okruhů + 1 x okruh přípravy [anonymizováno] (teplé užitkové vody). Plynové kotle [anonymizována dvě slova] [číslo] byly zaplaveny min. z jedné třetiny, kdy plynová armatura, hořákové řady a zapalovací elektrody vč. ionizačních byly zcela zničeny. Základní oprava a uvedení kotelny do ručního provozu byla provedena dne 12. 1. 2019. Následně byla sjednána komplexní oprava [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] kategorie, která byla započata po topné sezóně a to ke dni 15. 5. 2019, kdy byla provedena komplexní revize plynových kotlů. Bylo rozhodnuto o jejich celkovém vyčištění a výměně plynových armatur, které byly záplavou zničeny. [příjmení] tělesa a hořákové řady jsou po vysušení a výměně některých komponent schopny dalšího bezpečného provozu. Akumulační nepřímotopná nádrž [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] litrů vč. akumulační nepřímotopné nádrže [obec a číslo] litrů měly poškozené izolace, zejména nádrž [anonymizováno], která má izolace pláště z minerální vlny. Dvě nabíjecí čerpadla pro primární stranu nabíjení [anonymizováno] byla záplavou zničena. Provedené opravy související ze zaplavení kotelny: [anonymizováno] plynových armatur, hořákových trubic, zapalovacích elektrod a elektrod ionizačních, provedla autorizovaná firma [právnická osoba], [anonymizováno] akumulačních nepřímotopných zásobníků [anonymizováno] za 1 x 500 litrů zásobník [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Výměna oběhových čerpadel pro nabíjení primární strany přípravy [anonymizováno] vč. čidel a silové části elektroinstalace. Výměna úpravny [anonymizováno] a odstranění vyplaveného [anonymizováno] filtru. Výměna expanzní nádoby - dočasné řešení. Oprava pružinového pojistného ventilu [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Čistění potrubí [anonymizováno] pro přívod spalovacího vzduchu. Plynová kotelna byla od 12. 1. 2019 do 15. 5. 2019 provozována v provizorním ručním režimu s omezenými dodávkami teplé užitkové vody, kdy po datu 15. 5. 2019, ukončení topné sezóny, byla provedena její celková rekonstrukce a zprovoznění všech kotlových jednotek [anonymizováno] (prokázáno písemným vyjádřením Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 5. 11. 2019); celkem tak žalobkyni vznikly v důsledku škodné události náklady ve výši 823 691,76 Kč (bez DPH). 3/ Uvedenou událost nahlásila žalobkyně svojí smluvní pojišťovně [anonymizováno] (prokázáno pojistnou smlouvou [číslo]), a poskytla jí doklady uvedené v pododst. 2/ výše. [anonymizováno] škodní událost prošetřila jako pojistnou událost [číslo] přičemž likvidátor pojišťovny Ing. [jméno] [příjmení] dospěl k závěru, že žalobkyni vznikla škoda ve výši 770 798,77 Kč bez DPH. K dílčímu nároku b/ (únik vody) likvidátor uvedl, že únik vody není kryt pojistnou smlouvou, pročež ho nelze zahrnout do celkového výpočtu (toto prokázáno i změnou v pojistné smlouvě [číslo] s přiloženou pojistkou); dílčí nárok b/ proto není zahrnut v částce 770 798,77 Kč. K dílčímu nároku d/ (elektřina) uvedl, že spotřeba elektrické energie při vysoušení a provozu dvou kalových čerpadel byla ve výši 1 872,48 kWh ([číslo] + 240) a je podstatně nižší než vyčíslují sanační firmy. Jednotková sazba 3,831 Kč/kWh je nižší než je průměrná cena na trhu 4,91 Kč/kWh. Požadovanou náhradu ve výši 7 173,47 Kč proto akceptoval (6 254,03 + 919,44). Dílčí nároky a/ oprava omítek + sanace stavby, c/ pronájem odvlhčovačů, e/ odvoz odpadu a f/ oprava tepelného zařízení kotelny akceptoval likvidátor bez dalšího s tím, že jsou účtovány ceny odpovídajícím běžným cenám na trhu. Likvidátor stanovil celkovou náhradu (bez úniku vody) na částku 770 798,77 Kč (prokázáno závěrečnou zprávou k [anonymizováno] [číslo] pojišťovny [anonymizováno]). Připočteme-li částku 52 892,99 Kč požadovanou žalobkyní za únik vody, činí výsledná částka 823 691,76 Kč, což je celková výše škody tvrzená v žalobě, jakož i souhrn dílčích nároků v pododst. 2/ výše. 4/ [anonymizováno] vyplatila žalobkyni dne 17. 4. 2020 pojistné plnění ve výši 693 719 Kč, kdy od jí uznané výše škody 770 799 Kč odečetla 10% spoluúčast žalobkyně ve výši 77 080 Kč (prokázáno výplatním [anonymizována dvě slova] ze dne 15. 4. 2020, výpisem transakcí k účtu u [právnická osoba]). 5/ Smluvní pojišťovna žalované [příjmení] zaplatila [anonymizováno] v rámci regresu 463 992 Kč, když vyšla z toho, že výše škody, která [anonymizováno] přísluší, je 483 992 Kč (od níž odečetla spoluúčast žalované ve výši 20 000 Kč), neboť vycházela z tzv. [anonymizováno] ceny, zatímco pojistné plnění bylo žalobkyni vyplaceno v ceně nové (prokázáno e-mailem zaměstnance [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne 10. 1. 2022, e-mailem zaměstnance [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] ze dne 24. 8. 2020, oznámením o výši pojistného plnění z pojistné události [číslo]). 6/ Žalobkyně zaslala žalované dne 25. 9. 2020 výzvu, ve které požádala žalovanou o úhradu částky 129 972,99 Kč do 5. 10. 2020 (prokázáno dopisem zástupce žalobkyně adresovaným žalované ve věci [anonymizováno] nároku na [anonymizována dvě slova] způsobené chybnou montáží na [anonymizováno] soustavě ze dne 25. 9. 2020, podacím lístkem ze dne 25. 9. 2020). Dne 6. 10. 2020 pak zástupce žalobkyně zaslal žalované předžalobní výzvu, kterou žalovanou opakovaně vyzval k úhradě žalované částky do 15. 10. 2020 (prokázáno [anonymizováno] upomínkou ze dne 6. 10. 2020 a podacím lístkem ze dne 6. 10. 2020).

4. Z dalších provedených listinných důkazů soud nezjistil žádné pro věc rozhodné skutečnosti. Návrh žalobkyně na doplnění dokazování výslechy [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] soud zamítl pro nadbytečnost a návrh žalované na doplnění dokazování pojistnou smlouvu žalované soud zamítl, neboť nebyl navržen k prokázání rozhodných skutečností. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k následujícím závěru o skutkovém stavu věci:

5. Dne 9. 1. 2019 došlo k zaplavení kotelny v nemovitosti na adrese [adresa žalobkyně], ve vlastnictví žalobkyně v důsledku chybné montáže na vodoměrné soustavě provedené žalovanou. Žalobkyni vznikly v souvislosti s uvedením kotelny do provozuschopného stavu náklady v celkové výši 823 691,76 Kč rozepsané v pododst. 2/ skutkových zjištění výše. Smluvní pojišťovna žalobkyně [příjmení] uhradila žalobkyni na základě předmětné škodní události 693 719 Kč, když odmítla uhradit žalobkyni náklady za uniklou vodu ve výši 52 892,99 Kč a 77 080 Kč coby smluvenou 10% spoluúčast žalobkyně.

6. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce následovně:

7. Podle § 2894 odst. 1 o. z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

8. Podle § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

9. Podle § 2918 o. z. vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.

10. Podle § 2951 odst. 1 o. z. se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

11. Podle § 2952 o. z. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

12. Podle § 2969 odst. 1 o. z. při určení výše škody na věci se vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit.

13. Podle § 2820 odst. 1 o. z. vzniklo-li v souvislosti s hrozící nebo nastalou pojistnou událostí osobě, která má právo na pojistné plnění, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, proti jinému právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, přechází tato pohledávka včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s ní spojených okamžikem výplaty plnění z pojištění na pojistitele, a to až do výše plnění, které pojistitel oprávněné osobě vyplatil. To neplatí, vzniklo-li této osobě takové právo vůči tomu, kdo s ní žije ve společné domácnosti nebo je na ni odkázán výživou, ledaže způsobil pojistnou událost úmyslně.

14. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. V projednávané věci nebylo mezi účastníky sporu o tom, že žalovaná zavinila vadnou montáží na vodoměrné soustavě zaplavení kotelny ve vlastnictví žalobkyně, čímž způsobila žalobkyni majetkovou újmu ve smyslu § 2952 o. z. (viz opětovně i e-mailové sdělení žalované ze dne 16. 1. 2019, že má manažer žalované požadavek žalobkyně na náhradu škody za oprávněný). Žalovaná sporovala toliko výši žalobkyní požadované částky z důvodů popsaných v odst. 2 odůvodnění tohoto rozsudku.

17. Pokud jde o první žalobou uplatněný nárok na úhradu 52 892,99 Kč coby vodného a stočného za uniklou vodu, toto vodné a stočné bylo zahrnuto ve faktuře [číslo] kterou žalovaná vystavila žalobkyni za období od 12. 4. 2018 do 4. 4. 2019. [jméno] žalovaná přitom v e-mailu ze dne 16. 1. 2019 sdělila žalované, že během havárie uniklo 791 m3 vody. Při jednotkové ceně vodného 42,57 Kč/m3 bez DPH a jednotkové ceně stočného 35,39 Kč/m3 bez DPH plynoucí z předmětné faktury činí vodné a stočné za uniklé množství vody 61 666,31 Kč bez DPH, přičemž žalobkyně požaduje žalobou částku nižší, a sice 52 892,99 Kč. Jelikož tuto částku žalobkyni odmítla její pojišťovna uhradit, protože žalobkyně neměla sjednáno pojištění proti úniku vody, může se úhrady této částky z titulu náhrady škody domáhat po žalované a žaloba je v této části důvodná (jinak řečeno, v důsledku úniku vody zapříčiněného žalovanou vznikly žalobkyni zvýšené náklady na vodné a stočné, které je žalovaná povinna žalobkyni uhradit, neboť nebyly kryty pojistným plněním, pročež nárok na jejich úhradu nepřešel ve smyslu § 2820 o. z. na pojišťovnu žalobkyně).

18. Důvodný je i druhý žalobou uplatněný nárok na zaplacení částky 77 080 Kč, kterou žalobkyni neuhradila její pojišťovna z důvodu smluvené spoluúčasti žalobkyně. Argumentace žalované, že jde v tomto rozsahu o spoluzavinění žalobkyně ve smyslu § 2918 o. z., je nesprávná. To plyne např. z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 2020, sp. zn. 32 Cdo 1524/2018, v němž Nejvyšší soud uvedl následující:„ Nejvyšší soud vysvětlil v rozsudcích ze dne 27. 4. 2011, sp. zn. 25 Cdo 4331/2008, a ze dne 10. 3. 2015, sp. zn. 32 Cdo 763/2013, že uhradí-li pojistitel z majetkového pojištění jen část škody, přejde na něj právo na náhradu této části škody a ve zbývající neuhrazené části škody zůstává pojištěnému (poškozenému) právo na její náhradu vůči škůdci. Škůdce se pak stává dlužníkem ve vztahu k pojistiteli i pojištěnému. (…) Dovolatel se zcela zásadně mýlí v názoru, že poškozenému vznikla škoda v důsledku krácení pojistného plnění z důvodu jeho spoluúčasti a jeho spoluzavinění. Důsledkem krácení pojistného plnění přeci bylo, že škoda způsobená poškozenému pojistnou událostí nebyla v rozsahu krácení reparována pojistným plněním a právo na náhradu škody (tj. škody způsobené odcizením stroje) tudíž v tomto rozsahu nepřešlo na pojistitele a zůstalo i nadále poškozenému. Příčinou též této části škody je tedy nepochybně odcizení stroje, tj. zaviněné protiprávní jednání dovolatele.“ 19. Uvedené závěry platí obdobně i pro projednávanou věc. Skutečnost, že pojišťovna neuhradila část škody žalobkyni z důvodu její smluvené spoluúčasti, nijak nezvyšuje majetkovou újmu žalobkyně (zásah do majetkové sféry žalobkyně způsobený vytopením [anonymizováno] je pořád stejný); neznamená ani to, že by si vznik této škody zapříčinila sama žalobkyně (příčinou vzniku škody je vytopení kotelny). Spoluúčast ovlivňuje pouze to, v jakém rozsahu je škůdce povinen hradit náhradu škody poškozenému a v jakém rozsahu pojišťovně poškozeného, je-li poškozený pojištěn a bylo-li mu vyplaceno pojistné plnění, neboť v takovém případě podle § 2820 o. z. přechází nárok na náhradu škody či jeho část v rozsahu vyplaceného pojistného plnění na pojišťovnu. Na celkovou výši škody však nemá vliv. Část nároku na náhradu škody, která v důsledku spoluúčasti žalobkyně nepřešla na pojišťovnu podle § 2820 o. z., zůstává zachována žalobkyni.

20. V projednávané věci vznikla žalobkyni majetková [anonymizováno] (viz pododst. 2/ skutkových zjištění) – vedle úniku vody - tím, že došlo k poškození jejího majetku: stavby kotelny (dílčí nárok a/) a technického zařízení kotelny (dílčí nárok f/). Dále jí v souvislosti se škodnou událostí vznikly náklady, které by jinak neměla: nájemné odvlhčovačů (dílčí nárok c/), cena elektrické energie spotřebované čerpadly (dílčí nárok d/), cena za odvoz odpadu (dílčí nárok e/).

21. Pokud jde o poškození stavby kotelny a jejího technického zařízení, dopadá na věc § 2951 odst. 1 o. z., dle něhož se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu, avšak požádá-li o to poškozený, hradí se škoda v penězích, a § 2969 odst. 1 o. z., podle něhož při určení výše škody na věci se vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit. Vybavení kotelny sice bylo staršího data (viz závěrečná zpráva [anonymizováno]), z odborného vyjádření Ing. [jméno] [příjmení] však plyne, že s ohledem na závažnost porušení technického zařízení kotelny a nedostupnost náhradních dílů bylo potřeba provést jeho kompletní výměnu, tj. nebylo možné uvedení technického zařízení kotelny do stavu původní opotřebovanosti montáží použitých náhradních dílů. Stejně tak lze stěží provést opravu omítek a sanaci stavby tak, aby tyto byly uvedeny do původního opotřebovaného stavu. Za odpovídající výši náhrady škody tedy soud považuje to, co musela žalobkyně na obnovu funkce kotelny vynaložit (částku 137 031 Kč za opravu omítek a za sanaci stavby a částku 612 907 Kč za opravu technického zařízení kotelny, které shledal profesionální likvidátor pojistných událostí pojišťovny [anonymizováno] přiměřenými obvyklým cenám na trhu), nikoli časovou cenu, ze které vycházela [anonymizováno].

22. Co se týče dílčích nároků c/, d/ a e/, tyto má soud za prokázané ve výši 9 234 Kč (nájem odvlhčovačů), 7 173,47 Kč (elektřina) a 4 450 Kč (odvoz odpadu) shora uvedenými fakturami, když podle § 2952 o. z. může skutečná škoda spočívat i ve vzniku dluhu (nebylo tedy nutné dokládat úhradu faktur).

23. Žalobkyně tedy prokázala – vedle úniku vody (dílčí nárok b/) – vznik majetkové újmy ve výši 770 798,77 Kč (součet dílčích nároku a/, c/, d/, e/, f/). Nelze přehlédnout, že žalovaná v průběhu řízení výši těchto jednotlivých nároků nesporovala a bránila se v podstatě jen nesprávnou argumentací o povaze spoluúčasti žalobkyně a poukazem na výši regresního plnění [anonymizováno], již soud objasnil a považuje ji za nerozhodnou ze shora popsaných důvodů. Za situace, kdy z důvodu spoluúčasti nepokrylo pojistné plnění žalobkyni 10 % majetkové újmy jinak kryté pojistnou smlouvou, tj. 77 080 Kč, zůstává žalobkyni zachován nárok na úhradu uvedené částky (druhého žalobou uplatněného nároku) vůči žalované z titulu náhrady škody (v tomto rozsahu nepřešel na pojišťovnu žalobkyně).

24. Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobě výrokem I. tohoto rozsudku vyhověl. Soud přiznal žalobkyni i úrok z prodlení dle § 1968 a § 1970 o. z., ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná se do prodlení dostala den následující po uplynutí lhůty, která byla žalobkyni stanovena (do 5. 10. 2020) ve výzvě ze dne 25. 9. 2020 (doručené dle domněnky doby dojití v § 573 o. z. nejpozději 1. 10. 2020), tj. od 6. 10. 2020.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal zcela úspěšné žalobkyni vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení ve výši 61 102 Kč Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 200 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 129 972,99 Kč sestávající z částky 6 300 Kč za každý ze sedmi úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, žaloba, vyjádření ve věci samé ze dne 19. 2. 2021, účast u jednání 10. 1. 2022, vyjádření ve věci samé ze dne 23. 2. 2022, účast u jednání 7. 3. 2022), sedm paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 46 200 Kč ve výši 9 702 Kč (celkem tedy 5 200 Kč + 44 100 Kč + 2 100 Kč + 9 702 Kč). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupce žalobkyně.

26. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů řízení za vyjádření ve věci samé ze dne 29. 7. 2021, neboť žalobkyni k podání tohoto vyjádření nevyzval, žalobkyně v něm nesdělila soudu žádné nové skutečnosti a právní protiargumenty mohla vznést u jednání. Soud proto toto vyjádření považuje za neúčelné.

27. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.

Poučení