21 C 90/2018 - 243

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Blažkovou ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce A], narozený [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] b) [Jméno žalobce B], narozená [Datum narození žalobce B] bytem [Adresa žalobce A] oba zastoupeni advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Anonymizováno] o zaplacení 3 600 000 Kč s [Anonymizováno] takto:

Výrok

I. Žaloba žalobců vůči žalované na zaplacení každému z žalobců částku 1 800 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 800 000 Kč od [datum] do zaplacení se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 3 150 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci v této fázi řízení, poté, co již bylo ve věci rozhodováno rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka], a následně rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], č. j. [spisová značka], a nálezem Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno], domáhají se zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která, dle jejich tvrzení, [zdravotní stav]

2. Žalobci pak tvrdí, že takto specifikovaná újma je v příčinné souvislosti s postupem stavebního úřadu ve spojení s nezákonným rozhodnutím, kterým je certifikát autorizovaného inspektora [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] č. [hodnota], když došlo v důsledku nesprávného úředního postupu k zahájení realizace stavby: „[adresa] [právnická osoba] – [právnická osoba]“ (dále také jen „stavba“), jejímu provedení a následně k jejímu provozu, a to podle certifikátu, který nesplňoval podmínky pro jeho vydání, a proto neměl být vydán, a tím docházelo k imisím do sféry žalobcům, respektive k imisím na jejich nemovité věci, tj. pozemku p. č. [Anonymizováno] a p. č. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], což způsobilo výše specifikované újmy oběma žalobcům.

3. Žalobci tedy tvrdí, že jejich obrana proti stavbě, která svou velikostí překračovala limity dané územním plánem města Brna, právě v důsledku nesprávného úředního postupu nezabránila a neovlivnila faktickou realizaci stavby, která tak byla postavena a uvedena do provozu dříve, než se žalobci domohli pravomocného konstatování neoprávněnosti stavby. Jinými slovy, nebýt nesprávného úředního postupu stavebního úřadu, žalobci dovozují, že by bylo zabráněno předmětné realizaci a provozu stavby, a tedy i jejich nemajetkové újmě.

4. Žalovaná navrhla žalobu jako zcela nedůvodnou zamítnout. Po rekapitulaci průběhu správního řízení je primárně toho názoru, že ve věci nebylo vydáno nezákonné rozhodnutí a ani ze strany státu nedošlo k nesprávnému úřednímu postup ve smyslu zákona o odpovědnosti státu za škodu. Dále argumentuje, že pokud územní rozhodnutí bylo přezkoumáno ve správním soudnictví a obstálo, a námitky žalobců resp. jejich sousedů byly vypořádány jako nedůvodné, tak rozhodnutí o tom, že právo stavebníkovi nevzniklo, nemůže být v příčinné souvislosti s tvrzenou újmou. Navíc, pokud došlo k dodatečnému povolení předmětné stavby. Žalovaná ve věci dále akcentovala, že žalobci předmětnou nemovitost v době vzniku tvrzené újmy nebyli oprávněni užívat, neboť stavba rodinného domu nebyla zkolaudována.

5. Obvodní soud pro [adresa] v této věci již rozhodoval rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka], kterým, pokud jde o výroku I. tohoto rozsudku, žalobu žalobců vůči žalované zamítl, když neshledal naplnění předpokladu odpovědnosti státu za škodu spočívající v nezákonném rozhodnutí či v nesprávném úředním postupu, neboť dle názoru soudu vydání certifikátu a jeho předložení stavebnímu úřadu nelze považovat za rozhodnutí státního orgánu či rozhodnutí fyzické osoby při výkonu státní správy, ani činnost autorizovaného inspektora vedoucí k vydání certifikátu a jeho předložení stavebnímu úřadu nelze považovat z úřední postup ve smyslu zákona o odpovědnosti státu za škodu, v těchto závěrech vycházel zejména z usnesení zvláštního senátu sp. zn. Konf 25/2012. K odvolání žalobců bylo rozhodnutí soudu I. stupně potvrzeno rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka]; k dovolání žalobců Nejvyšší soud ČR rozhodnutím ze dne [datum], č. j. [spisová značka], dovolání žalobců zamítl.

6. Právě uvedené soudy pro projednávanou věc stěžejní otázku, tedy, zda lze za rozhodnutí ve smyslu ust. § 8 zákona o odpovědnosti sátu za škodu kvalifikovat i certifikát autorizovaného inspektora vydaný v tzv. zkráceném stavebním řízení, právně posoudily tak, že uzavřely, že autorizovaný inspektor není správním orgánem a jím vdaný certifikát není rozhodnutím správního orgánu ve smyslu § 67 správního řádu a § 65 soudního řádu správního, ale plněním ze soukromoprávní smlouvy.

7. Právě citované závěry obecných soudů soudní soustavy však bez dalšího neobstály před Ústavním soudem ČR, který rozhodoval o ústavní stížnosti žalobců a nálezem Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno], (v části) zrušil předcházející rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], č. j. [spisová značka], jakož i rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka], a rozsudek Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka].

8. Ústavní soud v právě citovaném nálezu uzavřel pro věc stěžejní to, že: ad 1) přenesení pravomoci k výkonu veřejné moci na subjekty nestátního charakteru nemůže být takovou systémovou změnou, která by odůvodňovala, aby se stát zcela zbavoval objektivní odpovědnosti za jejich činnost, nebo aby skutečnost, že určitou činnost vykonával nestátní subjekt, vedla k nějakému jinému, tj. mírnějšímu výkladu odpovědnosti státu, případně institutů vážících se k odpovědnosti, v daném případě výkladu pojmu nesprávný úřední postup, a to s odkazem na čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, když takový závěr by fakticky mohl vést k nepřípustnému vyprázdnění zaručeného práva na náhradu škody; ad 2) právní úprava účinná do [datum] poskytovala stavebnímu úřadu kontrolní oprávnění ve vztahu k předloženému certifikátu autorizovaného inspektora, tj. s odkazem na znění § 117 odst. 4 stavebního zákona vyplývala povinnost stavebního úřadu vypořádat eventuální námitky, a zejména rozhodnout o nezpůsobilosti stavby pro zkrácené řízení, nebyly-li splněny podmínky pro vydání certifikátu. Proto měla být žaloba žalobců na náhradu škody směřující vůči státu obecnými soudy posuzována i z hlediska možného nesprávného úředního postupu příslušného stavebního úřadu, když Ústavní soud akcentoval, že soudy nejsou vázány právním posouzením žalobců, ale toliko skutkovým stavem, resp. tvrzeními o tomto stavu, nikoli již hmotněprávní kvalifikací. V tomto směru tak bylo soudům v intencích zrušujícího rozhodnutí uloženo, aby se zabývaly tím, zda stavební úřad postupoval tak, jak mu to ukládá § 117 odst. 4 věta druhá stavebního zákona, a jaké důsledky má pochybení stavebního úřadu, připustil-li možnost provedení stavby podle certifikátu, jenž nesplňoval podmínky pro jeho vydání, a proto neměl být vydán; a dále, aby se zabývaly tím, zda žalobcům skutečně vznikla nějaká nemajetková újma v souvislosti se stavbou.

9. V dalším řízení soud, vázán právním názorem Ústavního soudu, věc znovu po právní stránce posoudil na podkladě skutkového stavu dosud soudem zjištěného z provedeného dokazování, doplněného v rozsahu potřebném pro rozhodnutí, zejména k doplněným tvrzením ze strany žalobců týkající se nemajetkové újmy, ke stavu územního řízení stavby a k námitce žalované ohledně oprávněnosti žalobců užívat jejich stavbou dotčenou nemovitost.

10. Týká-li se vyhodnocení v řízení soudem provedených důkazů, pak v tomto svém rozhodnutí plně odkazuje soud na svá hodnocení a zjištění, učiněná v předcházejících řízeních, zejména na rozsudek Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka], z těchto bez dalšího při tomto svém rozhodování vychází, a po doplnění dokazování listinami, jak je uvedeno níže v odůvodnění pod bodem 11. až 19. tohoto rozsudku, a po zamítnutí důkazních návrhů výpovědí svědků [Anonymizováno] a [Anonymizováno] pro jejich nadbytečnost s ohledem na posouzení věci po stránce právní, (toliko) shrnuje závěr o zjištěném skutkovém stavu věci.

11. Z usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ze dne [datum], č. j. [spisová značka], a ze dne [datum], č. j. [spisová značka]-[Anonymizováno], že byla (opakovaně) odmítnuta žaloba mj. žalobců, kterou se domáhali zrušení certifikátu ze dne [datum] č. j. [Anonymizováno] vydaného [tituly před jménem] [jméno FO].

12. Z kolaudačního rozhodnutí Úřadu městské části [adresa], stavebního úřadu, ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] sdělení o nabytí právní moci, ze dne [datum], soud zjistil, že k návrhu žalobců jako stavebníků stavební úřad povolil užívání stavby rodinného domu na parc. [Anonymizováno], k. ú. [adresa], a to poté, co bylo na uvedenou stavbu vydáno stavební povolení dne [datum], č. j. [Anonymizováno] a dále dodatečné stavební povolení dne [datum], č. j. [Anonymizováno] bylo zjištěno, že stavba byla provedena v rozporu s původním povolením stavby a byly zjištěny rozdíly v provedení části stavby vyžadující stavební povolení nebo ohlášení. Rozhodnutí ze dne [datum] obsahuje též poučení o tom, že stavba nesmí být užívána, dokud toto rozhodnutí nenabude právní moci. Rozhodnutí nabylo právní moci [datum].

13. Z dokladu o přidělení čísla popisného a čísla orientačního ze dne [datum] soud zjistil, že budově postavené na pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa] je přiděleno číslo popisné [Anonymizováno] a číslo orientační [Anonymizováno], přičemž tento doklad byl vydán na základě kolaudačního rozhodnutí ze dne [datum], který nabyl právní moci dne [datum], 14. Z rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], soud zjistil, že v řízení o správní žalobě proti rozhodnutí, kterým bylo zamítnuto odvolání proti prvostupňovému správnímu rozhodnutí, že právo stavby nevzniklo, soud zjistil, mimo to, že žaloba byla zamítnuta, že žalobce v tomto řízení uvedl, že jej zničilo soudní řízení, ve kterém stavitel žaluje jeho a jeho manželku o náhradu škody z předběžného opatření, přičemž mělo devastační vliv i na jeho děti, dále uvedl, že z důvodu citované žaloby o náhradu škody nemohl zkolaudovat dům, bydlí v hrozných podmínkách rozestavěné stavby, a pokud by uvedená žaloba byla důvodná, mělo by to likvidační důsledky pro jeho rodinu.

15. Z rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne [datum], č. j. [spisová značka], kterým byla zamítnuta žaloba proti rozhodnutí Magistrátu města Brna, kterým bylo potvrzeno územní rozhodnutí č. [hodnota] stavebního úřadu, Úřadu městské části města Brna, [Anonymizováno], soud zjistil, že bylo uzavřeno, že námitka týkající se skutečnosti, že celková dotčená plocha stavby převyšuje maximálně přípustnou plochu pro dané území, byla stavebním úřadem vypořádána, pokud byla stanovena podmínka č. [hodnota] územního rozhodnutí č. [hodnota].

16. Z veřejné vyhlášky – Územního rozhodnutí č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že bylo mj. rozhodnuto o umístění stavby [Anonymizováno] [právnická osoba] v k. ú. [adresa] s podmínkou č. [hodnota], že projektová dokumentace ke stavebnímu řízení bude řešena tak, aby prokazatelně prodejní plochy nepřekročily přípustný limit 10 000m2 prodejních ploch.

17. Z veřejné vyhlášky – Rozhodnutí, dodatečné stavební povolení ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] [Anonymizováno], soud zjistil, že Úřad městské části města [adresa], stavební úřad, vydal dodatečné stavební povolení na stavbu: „[adresa], [Anonymizováno], [právnická osoba]“, rozhodnutí nabylo právní moci [datum], přičemž z odůvodnění tohoto rozhodnutí, vztahující se k vypořádání námitek, se dále podává, že územní rozhodnutí ze dne [datum] bylo potvrzeno nadřízeným orgánem rozhodnutím ze dne [datum], nabylo tak právní moci a uplynula lhůta pro přezkumné řízení, a námitky (N1, N2, N6) toho obsahu, že stavba je svým rozměrem v rozporu s platným územním plánem města s ohledem na překračující maximální limit prodejních ploch, tak byly stavením úřadem zamítnuty, neboť s ohledem na platné územní rozhodnutí nejsou předmětem tohoto řízení.

18. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], týkajícího se zdravotního stavu [Jméno žalobce B], soud zjistil, že [zdravotní stav] [právnická osoba] stále podává odvolání a snaží se je svými neomezenými finančními prostředky zničit, stát jim za celou dobu neposkytl adekvátní ochranu, žalobkyně obšírně rekapituluje průběh územního a stavebního řízení, jakož i průběh na ně navazujících řízení správních a civilních, s důrazem na to, že stavba neodpovídala možnostem platného územního plánu, a na to, že jako sousedi byli obejiti institutem stavebního inspektora, dále akcentuje tu skutečnost, že s ohledem na předběžná opatření, jejichž vydání se domáhali proti [právnická osoba], byli [právnická osoba] zažalováni o náhradu škody z těchto předběžných opatření ve výši přibližně 5 000 000 Kč s příslušenstvím s tím, že se suma vzhledem k vysokým úrokům zvyšuje, museli též zaplatit vysoké náklady v souvislosti s žalobou proti [právnická osoba], kterou vzali s ohledem na výsledky souvisejících správních řízení zpět, když uvádí, že se jí život zúžil na jednotlivá období mezi soudními jednáními, [zdravotní stav]

19. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], týkajícího se zdravotního stavu [tituly před jménem] [jméno FO], soud zjistil, že žalobce, po obšírné rekapitulaci průběhu územního a stavebního řízení, jakož i průběhu na ně navazujících řízení správních a civilních, uvedl, že na základě výsledku souvisejících řízení skončila platnost předběžných opatření vydaných civilním soudem a [Anonymizováno] je zažaloval o náhradu škody z těchto předběžných opatření ve výši přibližně 5 000 000 Kč s příslušenstvím, dále po stažení žaloby žalobců proti [Anonymizováno] museli žalobci zaplatit náklady řízení, žaloba o náhradu škody z předběžných opatření však běžela dále, i když bylo deklaratorně rozhodnuto o tom, že právo stavby stavebníkovi nevzniklo, žalobce[Anonymizováno][zdravotní stav] zejména žalobce odkazuje na první dopis [právnická osoba], který přišel na Vánoce 2010, byla to výzva k uhrazení 500 000 Kč do týdne s tím, že žalobci nesmí nakládat s nemovitostí pro případ uspokojení náhrady škody z předběžných opatření, částku pak [právnická osoba] navýšil na 5 000 000Kč a začal ji soudně vymáhat.

20. Z fotografií soud žádné zjištění relevantní pro posouzení věci po stránce právní neučinil.

21. Tedy si soud učinil tento svůj závěr o skutkovém stavu věci: 22. [tituly před jménem] Arch. [jméno FO] vydal dne [datum] Certifikát podle § 117 odst. 3 stavebního zákona a § 10 vyhlášky č. 526/2006 Sb., kterým prohlásil jako autorizovaný inspektor, že přezkoumal projektovou dokumentaci a připojené doklady z hledisek uvedených v § 111 odst. 1 a 2, provedl zkrácené stavební řízení ve smyslu § 117 stavebního zákona a stvrdil, že Stavba může být podle ověřené dokumentace a připojených dokladů po právu provedena.

23. Rozhodnutím Odboru územního a stavebního řízení Magistrátu města Brna ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]/[č. účtu], sp. zn. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[č. účtu], ve spojení s rozhodnutím Odboru územního plánování a stavebního řádu Krajského úřadu Jihomoravského kraje ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] [č. účtu], sp. zn. [Anonymizováno]-[Anonymizováno] [č. účtu]/[Anonymizováno], bylo deklarováno, že právo Stavby nevzniklo.

24. Žaloba mj. žalobců, kterou se domáhali zrušení certifikátu ze dne [datum] č. j. [Anonymizováno] vydaného [tituly před jménem] [jméno FO], byla usneseními Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ze dne [datum], č. j. [spisová značka], a ze dne [datum], č. j. [spisová značka]-[Anonymizováno], (opakovaně) odmítnuta.

25. Stavební úřad kolaudačním rozhodnutím ze dne [datum], v právní moci dnem [datum], povolil žalobcům užívání stavby rodinného domu na parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], k. ú. [adresa], a to poté, co bylo na uvedenou stavbu vydáno stavební povolení dne [datum] a dodatečné stavební povolení dne [datum], když bylo zjištěno, že stavba byla provedena v rozporu s původním povolením stavby a byly zjištěny rozdíly v provedení části stavby vyžadující stavební povolení nebo ohlášení. Budově postavené na pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa] bylo [datum] přiděleno číslo popisné [Anonymizováno] a číslo orientační [Anonymizováno].

26. V řízení o správní žalobě proti rozhodnutí, kterým bylo zamítnuto odvolání proti prvostupňovému správnímu rozhodnutí, že právo stavby nevzniklo, byla rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], zamítnuta žaloba, přičemž žalobce v tomto řízení uvedl, že jej zničilo soudní řízení, ve kterém stavitel žaluje jeho a jeho manželku o náhradu škody z předběžného opatření, přičemž mělo [Anonymizováno], dále uvedl, že z důvodu citované žaloby o náhradu škody nemohl zkolaudovat dům, bydlí v hrozných podmínkách rozestavěné stavby, a pokud by uvedená žaloba byla důvodná, mělo by to likvidační důsledky pro jeho rodinu.

27. Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byla zamítnuta žaloba proti rozhodnutí Magistrátu města Brna, kterým bylo potvrzeno územní rozhodnutí č. [hodnota] stavebního úřadu, Úřadu městské části města Brna, o umístění stavby [právnická osoba], když bylo mj. uzavřeno, že námitka týkající se skutečnosti, že celková dotčená plocha stavby převyšuje maximálně přípustnou plochu pro dané území, byla stavebním úřadem vypořádána, pokud byla stanovena podmínka č. [hodnota] územního rozhodnutí č. [hodnota].

28. Veřejnou vyhláškou – Územním rozhodnutím č. [hodnota] ze dne [datum] bylo mj. rozhodnuto o umístění stavby [Anonymizováno] [právnická osoba] v k. ú. [adresa] s podmínkou č. [hodnota], že projektová dokumentace ke stavebnímu řízení bude řešena tak, aby prokazatelně prodejní plochy nepřekročily přípustný limit 10 000m2 prodejních ploch.

29. Veřejnou vyhláškou – Rozhodnutím, dodatečným stavebním povolením ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], Úřad městské části města [adresa], stavební úřad, dodatečně povolil stavbu: „[adresa], [právnická osoba] [právnická osoba]“, s právní mocí dnem [datum], přičemž byly stavebním úřadem zamítnuty námitky (N1, N2, N6) toho obsahu, že stavba je svým rozměrem v rozporu s platným územním plánem města s ohledem na překračující maximální limit prodejních ploch, neboť s ohledem na územní rozhodnutí ze dne [datum], které bylo potvrzeno rozhodnutím ze dne [datum], není tento přezkum předmětem stavebního řízení.

30. Žalobkyně [zdravotní stav].

31. Žalobce [zdravotní stav]

32. Žalobci uplatnili u Ministerstva pro místní rozvoj nárok na náhradu nemajetkové újmy vzniklé nezákonným rozhodnutím a nesprávným úředním postupem v celkové výši [částka] se shodným odůvodněním jako v žalobě. Ministerstvo žalobcům neplnilo.

33. Soud souzenou věc tak, jak byla vymezena základními žalobními tvrzeními žalobců, právně posoudil podle ustanovení § 5, § 7, § 8 a § 13 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „zákon o odpovědnosti státu za škodu“), a podle § 31a odst. 1 zákona o odpovědnosti státu za škodu.

34. Podle § 5 zákona o odpovědnosti státu za škodu stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

35. Podle § 7 zákona o odpovědnosti státu za škodu právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

36. Podle § 8 zákona o odpovědnosti státu za škodu nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. (Odstavec 1). Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. (Odstavec 2). Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce. (Odstavec 3).

37. Podle § 13 odst. 1 zákona o odpovědnosti státu za škodu stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

38. Podle § 13 odst. 2 zákona o odpovědnosti státu za škodu právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

39. Podle § 31a odst. 1 zákona o odpovědnosti státu za škodu bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

40. V obecné rovině lze na tomto místě uvést, že nesprávný úřední postup není v zákoně blíže definován, a to s úmyslem zákonodárce, neboť výstižnou definici nesprávného úředního postupu nelze pro jeho mnohotvárnost podat, a je třeba vycházet primárně z toho, že jde o ty případy vzniku škod, které byly vyvolány jinou činností státních orgánů než činností rozhodovací. Zejména se jedná o úkony tzv. úředního postupu, které samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou, je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí.

41. Dále obecně platí, že předpokladem odpovědnosti žalované za škodu příp. nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem je pak naplnění těchto předpokladů: a) nezákonné rozhodnutí či nesprávný úřední postup, b) škoda/nemajetková újma, c) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vznikem škody/nemajetkové újmy. Výše uvedené předpoklady pak musí být naplněny kumulativně.

42. Soud tedy posuzoval, zda jsou splněny kumulativně všechny předpoklady pro konstatování objektivní odpovědnosti státu za zde tvrzenou újmu žalobců, tedy, zda je zde nezákonné rozhodnutí správního orgánu či nesprávný úřední postup správního orgánu ve vztahu příčinné souvislosti s žalobci tvrzenou nemajetkovou újmou.

43. Pokud jde o předpoklad pro vznik odpovědnosti státu za tvrzenou nemajetkovou újmu žalobců spočívající v nezákonném rozhodnutí, je nucen soud konstatovat, že žádné rozhodnutí, které by bylo možno v intencích ust. § 8 zákona o odpovědnosti státu za škodu kvalifikovat jako nezákonné rozhodnutí, žalobci tvrzeno nebylo. V tomto závěru soud ve stručnosti toliko opakuje argumentaci soudů uvedenou již v rámci odůvodnění rozhodnutí vydaných v souzené věci, neboť ani ve vztahu k závěrům uvedeným v rozhodnutí Ústavního soudu neshledal důvod pro změnu právního názoru.

44. Pokud jde o předpoklad pro vznik odpovědnosti státu za tvrzenou nemajetkovou újmu žalobců spočívající v nesprávném úředním postupu, tento soudem shledán byl, pokud byly skutečnosti, tak jak je tvrdili žalobci, posouzeny při vědomí toho, že soud je vázán popisem skutkového stavu, tedy tvrzeními žalobců o tomto skutkovém stavu, a popsaném ději, o který žalobci opírají svůj nárok, přičemž hmotněprávní kvalifikace a závěr je odpovědnost soudu, a spočívá v nekonání stavebního úřadu – Úřadu městské části [adresa], ve vztahu k otázce způsobilosti stavby pro zkrácené řízení, když stavební úřad po zaevidování certifikátu vydaného autorizovaným inspektorem nedostál svým povinnostem korelujícím kontrolnímu oprávnění tohoto stavebního úřadu (i) dle právní úpravy účinné do [datum], a nezajistil vypořádání námitek uplatněných osobami, které by byly účastníky stavebního řízení, ani usnesením nerozhodl o námitkách ve své působnosti, ani o nezpůsobilosti stavby pro takové zkrácené řízení, zjistil-li by, pokud by svá kontrolní oprávnění využil, že nebyly splněny podmínky pro vydání certifikátu. K tomu lze na podporu právě uvedeného právního závěru dodat, že nelze připustit, aby se stát, též odkazem na ustanovení čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, přenesením pravomocí k výkonu veřejné moci na subjekty nestátního charakteru zcela zbavil objektivní odpovědnosti za tuto činnost. Zbývá uvést, že stavební úřad pak jednoznačně spadá mezi státní orgány, za škodu jimi způsobenou odpovídá stát [srov. § 3 odst. 1 písm. a) zákona o odpovědnosti státu za škodu.

45. Soud po posouzení skutkové stránky věci po stránce právní v projednávaném případě však neshledal příčinnou souvislost mezi nesprávným úředním postupem správního orgánu, tedy stavebního úřadu – Úřadu městské části [adresa], jak tvrdili žalobci, pokud by mělo jít o nesprávný úřední postup spočívající v nekonání tohoto stavebního úřadu ve vztahu k otázce způsobilosti stavby pro zkrácené řízení, když po zaevidování Certifikátu vydaného autorizovaným inspektorem stavební úřad nezajistil vypořádání námitek uplatněných osobami, které by byly účastníky stavebního řízení, ani usnesením nerozhodl o námitkách ve své působnosti, ani o nezpůsobilosti stavby pro takové zkrácené řízení, zjistil-li by, pokud by stavební úřad dostál svým povinnostem korelujícím kontrolnímu oprávnění tohoto stavebního úřadu (i) dle právní úpravy účinné do [datum], že nebyly splněny podmínky pro vydání certifikátu, a tvrzenou újmou žalobců.

46. Pokud soud posuzoval příčinnou souvislost mezi nesprávným úředním postupem správního orgánu, stavebního úřadu, jak byl popsán výše, a tvrzenou újmou žalobců, při vědomí tohoto, že břemeno tvrzení a důkazní tíží (i) v tomto dílčím ohledu stranu žalující, a tedy po řádném poučení ze strany soudu ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. při jednání soudu dne [datum], ve spojení s ustanovením § 118b o. s. ř., zabýval se konkrétně tím, zda žalobci prokázali existenci takových okolností, které by byly s to vydání stavebního povolení vyloučit. V tomto soud odkazuje například na závěry uvedené v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. 30 Cdo 443/2013, při vědomí též toho, že není povinnosti soudu v odškodňovacím řízení předjímat, jak by bylo bývalo v původním řízení rozhodnuto, a též při vědomí toho, že deklaratorní rozhodnutí, že právo stavby nevzniklo, bylo odůvodněno tím, že autorizovaný inspektor nejednal se žalobci jako s účastníky řízení, tedy jako s osobami potenciálně stavbou dotčenými.

47. Pokud pak žalobci v souzené věci tvrdili, že předmětná stavba svými rozměry odporuje územnímu plánu města [Anonymizováno], a že právě z tohoto důvodu nemělo být stavební povolení vydáno (když tyto námitky byli žalobci připraveni uplatnit též v rámci stavebního řízení, byli-li by k němu jako účastníci řízení připuštěni,) a tedy pokud tvrdili, že proto stavba jako taková neměla být realizována a následně provozována, má soud již z těchto tvrzení vyvráceno, že by zde byly takové okolnosti, které by zabránily stavební povolení vydat. Takto uplatněné námitky žalobců totiž bez jakékoli pochybnosti spadají do řízení územního, jak vyplývá též z odůvodnění rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne [datum], č. j. [spisová značka], a na jehož znění, zejména pokud jde o str. 5 tohoto rozsudku, soud pro stručnost zcela odkazuje, přičemž soud má navíc prokázáno, že žalobci se těmito námitkami v územním řízení bránili, a tyto námitky byly shledány nedůvodnými. Nutno dodat, že následně, v rámci stavebního řízení resp. v rámci řízení o dodatečném povolení stavby, se žalobci nebránili vůbec, námitky tohoto obsahu ovšem i v tomto řízení uplatněny byly jinou osobou, přičemž byly shledány nedůvodnými. V tomto soud odkazuje na rozhodnutí o dodatečném stavebním povolení ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], Úřadu městské části města [adresa].

48. Jinými slovy, soud má, na rozdíl od žalobců, za to, že nelze uzavřít, že nebýt nesprávného úředního postupu stavebního úřadu, bylo by zabráněno předmětné realizaci a provozu stavby, a tedy i jejich tvrzené nemajetkové újmě. Tvrzená obrana žalobců proti stavbě, tedy, že tato stavba svou velikostí překračovala limity dané územním plánem města [Anonymizováno], dle názoru soudu, nemohla, nebýt nesprávného úředního postupu stavebního úřadu, zabránit a ovlivnit faktickou realizaci stavby.

49. Když na tomto závěru soudu nemůže nic změnit ani skutečnost, že bylo rozhodnutím ze dne [datum] ve spojení s rozhodnutím ze dne [datum] deklarováno, že právo stavby nevzniklo, pokud tak bylo rozhodnuto z důvodu, že autorizovaný inspektor svým postupem znemožnil těch, kdo měli být účastníky stavebního řízení, se ke stavbě vyjádřit, a tedy nelze pochybení stavebního úřadu, který připustil možnost provedení stavby podle certifikátu, jenž nesplňoval podmínky pro jeho vydání, dávat ve světle výše uvedeného do souvislostí s důsledky tvrzenými žalobci.

50. Soud ze všech výše uvedených důvodů příčinnou souvislost mezi žalobci tvrzenou újmou a nesprávným úředním postupem stavebního úřadu neshledal.

51. Pro úplnost odůvodnění tohoto rozhodnutí soud uvádí, že příčinnou souvislost mezi tvrzenou újmou žalobců a nesprávným úředním postupem stavebního úřadu má soud za vyvrácenou i z provedených důkazů, zejména ze znaleckých posudků a z rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ze kterých vyplývá, že tvrzenou újmu dávají sami žalobci do souvislosti s řízením o náhradu škody vedeným stavebníkem vůči žalobcům resp. s řízením vedeným žalobci vůči stavebníkovi. Tvrzení žalobců v projednávané věci jsou tedy i v porovnání s těmito důkazy zcela evidentně nekonzistentní.

52. Konečně k zamítavému rozhodnutí pro nedostatek příčinné souvislosti mezi tvrzenou újmou a nesprávným úředním postupem státu vedla soud i skutečnost, že žalobcům měla tvrzená újma vzniknout v důsledku vlivu předmětné stavby na nemovitost žalobců, respektive v důsledku vlivu na řádné, a podle žalobců očekávané, užívání této nemovitosti, přičemž předmětnou nemovitost, tedy rodinný dům, v době realizace předmětné stavby a provozu stavby nebyli žalobci oprávněni v souladu s právními předpisy užívat, když v řízení bylo prokázáno, že kolaudační souhlas, tedy povolení k užívání stavby, byl žalobcům dán až v roce [Anonymizováno], a to navíc po dodatečném povolení stavby, když byl shledán nesoulad stavby žalobců s projektovou dokumentací. Žalobci tedy ve své podstatě chtějí nyní těžit z protiprávního stavu, který vyvolali svým jednáním, když tvrdí, že jako rodina obývali stavbu k tomu dosud nesloužící, a taková situace jen těžko může požívat soudní ochrany v odškodňovacím řízení.

53. Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobu žalobců pro nedostatek zákonných podmínek pro založení objektivní odpovědnosti státu za nemajetkovou újmu zamítl, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.

54. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 150 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za každý z deseti úkonů (vyjádření ve věci ze dne [datum], [datum], [datum], vyjádření k odvolání, vyjádření k dovolání, vyjádření ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], [datum], [datum], [datum]) dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky a částka 150 Kč za jeden půl úkon (účast na vyhlášení rozsudku dne [datum]) dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.

Poučení