21 C 93/2021-121

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Karolínou Šorbanovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o vypořádání zaniklého SJM takto:

Výrok

I. Spoluvlastnický podíl o velikosti jedné poloviny na pozemku parcelní [číslo] o velikosti 141 m, zastavěná plocha a nádvoří, součástí pozemku je stavba, rodinný dům [adresa], na pozemku parcelní [číslo] o velikosti 673 m, orná půda, vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] pro [územní celek], [katastrální uzemí], se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobkyně bez náhrady pro žalovaného.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala v rámci vypořádání společného jmění manželů přikázání spoluvlastnického podílu o velikosti na pozemku p. [číslo] o velikosti 141 m, zastavěná plocha a nádvoří, součástí pozemku je stavba, rodinný dům [adresa] a na pozemku parc. [číslo] o velikosti 673 m, orná půda, vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] pro [územní celek], [katastrální uzemí] (dále jen„ Dům“) bez jakékoliv náhrady ve prospěch žalovaného. Svůj návrh odůvodnila tak, že manželství účastníků řízení bylo rozvedeno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum]. Za doby trvání manželství manželé nabyli do společného jmění manželů bytovou jednotku [číslo] vymezenou v budově [adresa], postavené na parcele [číslo] včetně spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] na společných částech budovy a na parcele [číslo] p. [číslo] (dále jen„ Byt“), a dále spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na jednotce [číslo], garáž, vymezený v budově [adresa], postavený na parcele [číslo], včetně spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] na společných částech budovy a na parcelách parc. [číslo] (dále jen„ Garáž“), vše zapsáno na [list vlastnictví], [list vlastnictví], [list vlastnictví] a [list vlastnictví] v [katastrální uzemí], [územní celek]. Již v létě [rok] se účastníci ústně dohodli, že dojde je zúžení společného jmění manželů ohledně Bytu a Garáže, tyto připadnou žalovanému, a z prostředků, které získá žalobkyně z vyplacení jejího podílu na tomto majetku, bude zakoupena nemovitost výlučně pro ni, do které se může odstěhovat. Takto jí bylo přislíbena částka [částka], kterou později i dostala (nejdříve [částka] a poté [částka]). Toto ujednání nebylo nikde zachyceno, ani v písemném znění dohody o zúžení společného jmění manželů. Žalobkyně měla přislíbené prostředky z vypořádání společného jmění manželů, a na základě očekávání, že tyto prostředky získá, činila již s panem [příjmení] (budoucím manželem) kroky k nákupu nové nemovitosti dříve, než došlo ke zúžení společného jmění manželů. Nejdříve tak byl proveden nákup Domu (na straně kupující byli uvedeni účastníci jako manželé a [jméno] [příjmení]) a to dříve, než byly uzavřené notářské zápisy o zúžení společného jmění manželů ohledně Bytu a Garáže [ulice] ve prospěch žalovaného, kdy žalobkyně na tuto dohodu přistoupila, neboť již v té době měla složenu rezervační zálohu na Dům ve výši [částka], o kterou by se svým nynějším manželem bývala byla přišla. Následně bylo provedeno zúžení společného jmění manželů notářskými zápisy, kdy žalovanému připadl do výlučného vlastnictví Byt a Garáž a byl modifikován rozsah společného jmění manželů tak, že každý z manželů nabýval majetek do svého výlučného vlastnictví a do společného jmění manželů nabývali účastníci majetek pouze společnými právními úkony. Notářské zápisy byly koncipovány dle požadavku žalovaného, jednalo se v ten okamžik o podmínku pana žalovaného, jinak by nedošlo k jejich uzavření. Notářský zápis o zúžení společného jmění manželů ve vztahu k Bytu a Garáži nebyl do dne podání žaloby zavkladován. Po získání hypotečního úvěru žalovaným a vyplacení žalobkyni částky ve výši [částka], žalobkyně vyplatila částku [částka], přes svého partnera (pan [příjmení]) [právnická osoba] Reality, která prováděla převod Domu, a zbytek kupní ceny hradil hypotečním úvěrem pan [příjmení]. Tak byla uhrazena celá kupní cena za Dům. Prodávající Domu žalobkyni a panu [příjmení] umožnili v Domě bydlet ještě dříve, než byla zaplacena kupní cena a vklad vlastnického práva do katastru k Domu byl umožněn dřív, než byla fakticky zaplacena kupní cena.

2. Dle žalobkyně se tak jednalo o formu vypořádání společného jmění manželů, kdy na žalovaného byl převeden Byt a Garáž, a žalobkyně získala spoluvlastnický podíl k Domu. Žalobkyně nenavrhuje k vypořádání žádný další majetek, když tento byl již vypořádaný v rámci zúžení společného jmění manželů. Při jednání žalobkyně doplnila, že Dům kupovala se svým současným manželem, kdy bylo ujednáno, že žalobkyně uhradí částku [částka] jako zálohu a částku ve výši [částka], kdy současný manžel žalobkyně, pan [jméno] [příjmení] uhradí [částka]. Žalovaný po žalobkyni požadoval, aby na straně kupující ve smlouvě o koupi Domu byli uvedeni oba účastníci řízení s tím, že následně dojde k vypořádání společného jmění manželů ve vztahu k Bytu a Garáži. Dohoda tedy měla být taková, že dojde k zúžení společného jmění manželů ohledně Bytu a Garáže, a z prostředků, které získá žalobkyně z vyplacení jejího podílu na tomto majetku, bude zakoupena nemovitá věc pouze pro ni, do které se může v souvislosti s rozvodem manželství odstěhovat. Časově to neproběhlo v souladu s dohodou, kdy nejprve proběhl nákup Domu, následně bylo zúženo společné jmění manželů ve vztahu k Bytu a Garáži s tím, že žalobkyně s tímto postupem musela souhlasit, jinak by jí žalovaný neposkytl finanční prostředky. Žalobkyně má za to, že žalovanému tak nenáleží vypořádací podíl na Domě.

3. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že nárok, který je proti němu uplatňován žalobou, neuznává. Pokud jde o nemovité věci, které žalobkyně navrhuje vypořádat, má žalovaný za to, že kupní smlouva byla uzavřena ke dni [datum], kdy účastníci nabývali spoluvlastnický podíl ve výši id. Domu do společného jmění manželů, a současný manžel žalobkyně nabyl spoluvlastnický podíl též o velikosti id. Domu. Na základě notářských zápisů byl upraven manželský majetkový režim, kdy žalovanému připadl do výlučného vlastnictví Byt a Garáž s tím, že cena Bytu byla stanovena dohodou účastníků na [částka]. Účastnicí se dohodli, že žalovaný vyplatí žalobkyni v souvislosti se zúžením společného jmění manželů určitou částku. Žalovaný si musel vzít hypoteční úvěr, aby byl vůbec schopen žalobkyni finanční částku uhradit, a z toho důvodu muselo být společné jmění manželů zúženo i ve vztahu k majetku a dluhům, které účastníci získají v budoucnu. Následně žalovaný jako jediný dlužník uzavřel s [právnická osoba], smlouvu o hypotečním úvěru, kdy účelem bylo splacení pohledávek u společnosti [právnická osoba], vyplývajících ze smlouvy o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření a proplacení peněžitého plnění v souvislosti se zúžením společného jmění manželů vztahujícím se k Bytu. Tedy spoluvlastnický podíl o velikosti id. Domu nabyli účastníci do společného jmění manželů předtím, než došlo k jeho zúžení uvedenými notářskými zápisy. Pokud by žalobkyně měla zájem, aby i spoluvlastnický podíl o velikosti id. Domu byl zahrnut do zúžení společného jmění manželů, měla navrhnout, aby bylo toto ujednání součástí notářského zápisu, což neučinila. Tvrzení žalobkyně, že součástí dohody účastníků, nezachycené v notářských zápisech, bylo vyplacení částky ve výši [částka], se nezakládá na pravdě, když kupní smlouva byla uzavřena již dne [datum], a dodatek ke kupní smlouvě dne [datum], přičemž notářské zápisy byly sepsány až ve dnech [datum] a [datum], a žalovaný uzavřel hypoteční smlouvu, jejímž předmětem bylo mimo jiné proplacení peněžitého plnění v souvislosti se zúžením společného jmění manželů ve vztahu k Bytu a Garáži dne [datum] a účelem tohoto úvěru nebylo proplacení kupní ceny spoluvlastnického podílu na Domě. Manželství účastníků trvalo až do roku 2019, tedy žalobkyně měla dostatek času sepsat notářský zápis ohledně podílu na Domě, aby se stala výlučným vlastníkem daného spoluvlastnického podílu, avšak neučinila tak. S ohledem na okolnost, že spoluvlastnický podíl o velikosti id. Domu vlastní současný manžel žalobkyně, souhlasí žalovaný s tím, aby byl spoluvlastnický podíl o velikosti id. Domu přikázán do výlučného vlastnictví žalobkyně s tím, že žalobkyně vyplatí žalovanému 50% z hodnoty spoluvlastnického podílu o velikosti id. Domu. Žalovaný doplnil, že z úvěru čerpal celkem [částka], kdy z této částky uhradil pohledávky [právnická osoba] ve výši [částka] a částka ve výši [částka] byla dne [datum] vyplacena žalobkyni. Není tedy pravdou, že byli účastníci dohodnuti na částce ve výši [částka], když žalovaný získal hypoteční úvěr později, než byla uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byl spoluvlastnický podíl ve výši id. Domu. Z kupní smlouvy navíc vyplývá, že kupní cena měla být hrazena tak, že částka ve výši [částka] měla být uhrazena do pěti pracovních dnů od uzavření kupní smlouvy z vlastních zdrojů, a zbývající část ve výši [částka] z úvěru ve lhůtě do [datum], a proto není možné, aby částka [částka] měla být hrazena z úvěru. Žalovaný ještě doplnil, že měl zájem nabýt spoluvlastnický podíl o velikosti id. k Domu do společného jmění manželů, avšak nikdy v něm nebydlel, byl tam pouze na návštěvě. Z uzavřené kupní smlouvy na spoluvlastnický podíl k Domu vyplývá, že účastníci měli zájem nabýt tento předmět koupě do společného jmění manželů, a proto tak byla sepsána i kupní smlouva. Ohledně kupní ceny Domu žalovaný uvedl, že měla být hrazena tak, že částka ve výši [částka] byla složena u zprostředkovatele jako záloha dne [datum] a byla hrazena ze společného jmění manželů, část kupní ceny ve výši [částka] byla uhrazena z vlastních zdrojů do 5 dnů od podpisu smlouvy, a to ze společného jmění manželů a část kupní ceny ve výši [částka] byly hrazeny panem [příjmení], který je čerpal z hypotečního úvěru. Žalovaný má za to, že by mu měl být vyplacen podíl stanovený znaleckým posudkem a že žalobkyně neunesla důkazní břemeno, když navíc spatřuje nesoulad mezi částkou stanovenou v kupní smlouvě a skutečně zaplacenou částkou. Žalobkyně navíc neprokázala, že by kupní cenu uhradila ze svých prostředků.

4. Mezi stranami je nesporné, že sňatek mezi účastníky byl uzavřen dne [datum], přičemž k rozvodu manželství došlo na základě rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum], a to, č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum]. Rovněž je nesporné, že žalovaný uhradil žalobkyni částku ve výši [částka], kdy tuto částku žalovaný čerpal v rámci hypotečního úvěru poskytnutého společností [právnická osoba] Hypoteční úvěr si žalovaný vzal po zúžení společného jmění manželů v souladu s notářským zápisem, tedy po jeho sepsání dne [datum]. Dále je možné učinit nesporné, že celková cena Domu byla ve výši [částka]. Za nesporné lze označit skutečnosti, že v průběhu manželství nabyli účastníci řízení do společného jmění manželů [příjmení] a Garáž.

5. Soud podle ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř. provedl dokazování všemi účastníky navrženými listinnými důkazy, přičemž potřeba provedení dalších důkazů v řízení najevo nevyšla. Žalobkyně navrhovala výslech pana [jméno] [příjmení], přičemž soud tento výslech neprovedl z důvodu ekonomiky řízení, neboť měl na základě listinných důkazů a výslechů účastníků dostatek důkazů prokazujících tok finančních prostředků a i bez provedení tohoto výslechu byl dostatečně zjištěn skutkový stav. Žalovaný navrhl vypracování znaleckého posudku ve vztahu k určení ceny Domu, přičemž soud tento návrh zamítl, když s ohledem na právní závěry ho považoval za nadbytečný, kdy skutkový stav byl dostatečně zjištěn. Na základě důkazů provedených má soud dostatek podkladů pro své rozhodnutí, žalobkyně ani žalovaný po poučení soudem podle ust. § 119a o.s.ř. ve spojení s ust. § 205a o.s.ř. neměli žádné další návrhy.

6. Soud hodnotil všechny povedené důkazy v souladu s ust. § 132 o. s. ř., a to každý důkaz jednotlivě a potom všechny důkaz v jejich vzájemné souvislosti.

7. Na základě provedených důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: Účastníci řízení jako manželé podepsali dne [datum] kupní smlouvu na koupi spoluvlastnickému podílu o velikosti id. Domu, a to do společného jmění manželů a druhou nabyl do svého vlastnictví pan [jméno] [příjmení], tedy všechny tyto tři osoby byly jako kupující, kdy kupní cena byla stanovena v celkové výši [částka] (prokázáno kupní smlouvou ze dne [datum] s ověřenými podpisy a výpisem z katastru nemovitostí ze dne [datum]). Na straně prodávající vystupovala paní [jméno] [příjmení], RČ: [číslo], která byla zastoupena panem [jméno] [příjmení], RČ: [číslo] (prokázáno kupní smlouvou ze dne [datum] a plnou mocí ze dne [datum]). Kupní cena měla být uhrazena tak, že částku [částka] měla složit strana kupující u zprostředkovatele [anonymizována tři slova] a. s., [IČO] jako zálohu dne [datum], část kupní ceny ve výši [částka] měla uhradit strana kupující z vlastních prostředků bezhotovostním převodem na účet zprostředkovatele a zbývající část kupní ceny ve výši [částka] měla být uhrazena bezhotovostním převodem z úvěru poskytnuté straně kupující společností [právnická osoba], částky měly být hrazeny na č. ú. [bankovní účet], [variabilní symbol] (prokázáno čl. III. odst. 2 kupní smlouvy). Za zprostředkovatele byla oprávněna jednat paní [jméno] [příjmení], [datum narození] (prokázáno generální plnou mocí ze dne [datum]). Právní účinky zápisu vlastnického práva pak nastaly ke dni [datum] (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí ve vztahu k Domu [list vlastnictví] č.l. 14-15 spisu).

8. Dodatkem [číslo] ke kupní smlouvě se smluvní strany dohodly, že kupní cena byla hrazena tak, že část ve výši [částka] uhradila strana kupující z vlastních prostředků bezhotovostním převodem na účet zprostředkovatele a zbývající část ve výši [částka] byla uhrazena bezhotovostním převodem z úvěru poskytnutého straně kupující od [právnická osoba] (prokázáno dodatkem [číslo] ke kupní smlouvě ze dne [datum]).

9. Účastníci před notářem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sepsali dne [datum] notářský zápis, na základě kterého si zúžili společné jmění manželů tak, že Byt a Garáž připadnou do výlučného vlastnictví žalovaného s tím, že cena Bytu a Garáže byla stanovena dohodou účastníků na [částka], kdy žalobkyně si na předmětné nemovitosti nebude činit nárok (prokázáno z notářského zápisu [spisová značka], [anonymizována dvě slova] [rok] ze dne [datum]).

10. Účastníci sepsali před notářem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne [datum] v pořadí druhý notářský zápis, ve kterém dále zúžili rozsah společného jmění manželů ohledně v budoucnu nabytého majetku a ohledně dluhů tak, že veškeré movité i nemovité věci, příjmy, výdaje, zisky a jiné majetkové hodnoty, jakož i závazky z pracovní a jiné výdělečné činnosti či podnikání, popřípadě nabyté jiným způsobem, který zákon připouští, nebudou předmětem společného jmění manželů, ale připadnou do výlučného vlastnictví toho z manželů, z jehož výdělečné činnosti, podnikání, popřípadě jiné činnosti vzniknou. Účastníci se dále dohodli, že v případě, že účastníkem právního jednání, jehož účelem je nabytí věci či vznik práva nebo závazku budou oba manželé, stane se věc, právo či závazek součástí společného jmění (prokázáno čl. I. a II. notářského zápisu [spisová značka], [anonymizována dvě slova] [rok] ze dne [datum]).

11. Žalobkyně předložila žalovanému návrh dohody ze dne [anonymizována dvě slova] [rok], na základě které mělo dojít k vypořádání zaniklého společného jmění manželů tak, že do výlučného vlastnictví žalobkyně má připadnout mimo jiné spoluvlastnický podíl o velikosti id. Domu, kdy zároveň účastníci měli potvrdit, že žalovaný je výlučným vlastníkem Bytu a Garáže, a dále je žalovaný výlučně závazným ze smlouvy [číslo] s [právnická osoba], kterou byl financován nákup Bytu, avšak k uzavření této dohody nedošlo (prokázáno z návrhu dohody o vypořádání zaniklého společného jmění manželů).

12. Žalovaný čerpal úvěr ve výši [částka] od společnosti [právnická osoba], [IČO], kdy tento úvěr byl zajištěn Bytem a lhůta pro čerpání úvěru uplynula ke dni [datum] a splatnost je stanovena ke dni [datum]. Účelem smlouvy o hypotéčním úvěru bylo jednak splacení pohledávek [právnická osoba] ze Smlouvy o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření [číslo] uzavřené dne [datum] a proplacení peněžitého plnění v souvislosti se zúžením společného jmění manželů vztahující se k Bytu a Garáži (prokázáno smlouvou o hypotečním úvěru ze dne [datum] v části„ Parametry úvěru“ a„ Zajištění úvěru“).

13. Žalovaný dne [datum] částku ve výši [částka] nechal zaslat na účet [bankovní účet] (prokázáno potvrzením [právnická osoba] na č. l. 81 spisu) 14. [příjmení] [částka] dne [datum] byla připsána ve prospěch účtu žalobkyně č. ú. [bankovní účet] u [příjmení] [příjmení], částka ve výši [částka] byla téhož dne s poznámkou„ koupe domu“ žalobkyní zaslána na účet [bankovní účet] (prokázáno výpisem z účtu vedeného na žalobkyni u [příjmení] [příjmení] s č. ú. [bankovní účet]).

15. Účet č. [bankovní účet] patří [jméno] [příjmení], když tento částku ve výši [částka] převedl dne [datum] na svůj účet u [anonymizována dvě slova] č. [bankovní účet] a následně dne [datum] z tohoto účtu částku [částka] převedl na účet zprostředkovatele, [právnická osoba] reality holding a. s. (prokázáno výpisem z účtu č. [bankovní účet] za období od [datum] do dne [datum] vedeného na jméno [jméno] [příjmení]). Pan [anonymizována dvě slova] následně požádal o čerpání úvěru ve výši [částka] u společnosti [právnická osoba] (prokázáno ze žádosti o čerpání úvěru ze dne [datum]).

16. Z účastnické výpovědi žalobkyně – [celé jméno žalobkyně] bylo zjištěno, že v červenci [rok] se se žalovaným dohodla na rozchodu, dohodli jsme se ohledně výchovy a výživného dětí, ohledně veškeré péče, rovněž se dohodli o nemovitosti [ulice] (Bytu a Garáži), kdy žalovaný nechtěl nemovitost prodat a tak se dohodli, že z ní žalobkyni vyplatí částkou [částka] a žalobkyně si najde nějakou nemovitost, kde bude bydlet s dětmi. V té době již měla [jméno] [příjmení] jako přítele, kdy našla nemovitost na [anonymizováno] ([příjmení]), kdy [datum] podepsali kupní smlouvu, manžel věděl o vztahu s budoucím manželem, bylo to tak dohodnuté a proto kupní smlouvu uzavírali na straně kupující ve třech. Žalobkyně platila zálohu [částka] s tím, že na částku na vypořádání z částky [částka], již pak od manžela dostala částku pouze [částka], když v září od manžela dostala [částka]. Žalobkyně byla paní [příjmení] ze strany [anonymizována dvě slova] upozorněna, že tam je to uvedeno, že je to ve společném jmění manželů, kdy žalobkyně se žalovaným potvrdili, že se jedná o formalitu, kdy jsou dohodnuti, že jí vyplatí [částka], v té době žalobkyně byla rovněž vlastníkem Bytu. Kupní smlouva byla podepsána [datum] s tím, že se pak blížila doba splatnosti kupní ceny, kdy mezitím si [jméno] [příjmení] hledal hypotéku. Žalovaný nic neplatil na vypořádání, a žalobkyně již dostala klíče od Domu, pan [příjmení] převedl Dům, kdy žalovaný se odstěhoval z Bytu na podzim [rok] a tvrdil, že nemá žádnou hotovost. Následně žalovaný začal žalobkyni vydírat v tom směru, že nejsou žádné peníze, než žalobkyně přijde podepsat notářský zápis. K dotazu žalobkyně ve vztahu k Domu žalovaný ji stále ujišťoval, že se jedná o formalitu. [jméno] žalobkyně pomáhala žalovanému vyřizovat i hypotéku, kdy [datum] z hypotéky žalovaného dostala peníze, a těmito obratem bylo zaplaceno za Dům ve výši [částka]. Dne [datum] opustila Byt a od té doby obývá nemovitost na [anonymizováno] s tím, že celou nemovitost [ulice] obývá žalovaný. Dům na [anonymizováno] žalobkyně vybírala s [jméno] [příjmení] (svým současným manželem) až poté, když se dohodla s žalovaným, jak to bude dál. Dům, který byl koupen, byl novostavbou, na tento dům se žalovaným žádné náklady nevynaložila. Žalovaný se nepodílel na žádných nákladech na Domu, to se podílela žalobkyně se svým budoucím nynějším manželem, žalovaný v domě nikdy nebydlel. Co se žalobkyně odstěhovala z Bytu, z veškerých dohod ve vztahu k dětem, majetku mezi účastníky sešlo, žalovaný nedostál ani jedné z dohod, přičemž žalobkyně mu věřila. Peníze na úhradu kupní ceny k Domu byly posílány přes účet pana [příjmení] z toho důvodu, že byla vyjednána tzv. bezpříjmová hypotéka, kdy bylo nutno, aby nějaká částka byla zaplacena v tomto směru v hotovosti, nebyla hrazena z hypotéky, a proto to šlo přes účet pana [příjmení].

17. Z účastnické výpovědi žalovaného – [celé jméno žalovaného] soud zjistil, že písemná dohoda ohledně majetku existovala v podobě notářského zápisu ze dne [datum]. Žalovaný potvrdil existenci ústní dohody z léta roku [rok], kdy se žalobkyně a žalovaný dohodli, že se rozejdou, a žalobkyně bude vyplacena z nemovitosti [ulice] a z těch peněz se pořídí nemovitost na [anonymizováno], děti zůstanou v jejím opatrovnictví. Hotovost neměli, dalším krokem bylo získání prostředků prodejem, nebo zaúvěrováním nemovitosti [ulice]. Hotovost potřebovali na nákup nemovitosti na [anonymizováno]. V nemovitosti na [anonymizováno] žalovaný nechtěl žít, dle jeho tvrzení to byla součást investice, kdy chtěl tam navštěvovat děti. Nemovitost na [anonymizováno] byla placena tak, že jak obdržel úvěr od [anonymizováno], načerpané finanční prostředky přeposlal manželce. V době, kdy byla uzavírána kupní smlouva, žalovaný věděl, že pan [jméno] [příjmení] je přítelem žalobkyně. Žalovaný uváděl, že žalobkyně souhlasila s tím, že zúžením společného jmění manželů byt [ulice] připadne žalovanému, z toho důvodu, že se takto dohodli. K ničemu ji nenutil. Žalovaný nebyl schopen uvést, proč kupoval Dům na [anonymizováno] se svojí manželkou a zároveň s jejím přítelem s tím, že byl zavolán k podpisu smlouvy, která byla dle manželky v pořádku, tak k tomu nebylo co dodat. V rámci své výpovědi si žalovaný protiřečil, když uváděl na jedné straně, že částka, kterou žalovaný načerpal úvěrem od [právnická osoba] v prosinci [rok] byla pro žalobkyni na vypořádání ze zúžení společného jmění manželů, kdy Byt připadl žalovanému. Výslovně uvedl, že na účet manželky poukázal [částka] a [částka], které manželka uvedla, koupě nemovitosti byla [anonymizována dvě slova], což [částka] je vypořádání manželky ze společného jmění manželů. Na druhé straně tvrdil, že částka z tohoto úvěru byla použita jako investice do nákupu Domu na [anonymizováno].

18. Co se týče důkazu předloženého žalobkyní v podobě potvrzení Společnost [anonymizována tři slova] a. s., [IČO] ze dne [datum], že ve prospěch účtu č. [bankovní účet], číslo nabídky odpovídající variabilnímu symbolu v kupní smlouvě ze dne [datum] - [číslo], dne [datum] jí byla zaplacena částka [částka], dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka], soud k nim nepřihlížel, neboť byla soudu předložena až dne [datum], po uplynutí lhůty poskytnuté ve výzvě dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. při jednání dne [datum] (č.l. 94) spisu, kdy čtrnáctidenní lhůta plynula od [datum] do [datum], kdy do skončení dne [datum] žalobkyně soudu důkaz nenavrhla, ani nesdělila, že požádala o potvrzení [právnická osoba] reality holding a. s. zatím bez výsledku, ani nepožádala z tohoto důvodu o prodloužení lhůty.

19. Na základě provedených důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Účastníci řízení jsou bývalí manželé, přičemž spolu za trvání manželství nabyli do společného jmění manželů [příjmení] a Garáž, které následně po zúžení společného jmění manželů připadly do výlučného vlastnictví žalovaného s tím, že tento vyplatí žalobkyni na vypořádání částku [částka] dle ústní dohody z července roku [rok], kdy se účastníci dohodli na rozchodu s tím, že Byt a Garáž zůstanou žalovanému a žalobkyně si za peníze z finančního vyrovnání pořídí nemovitost na bydlení pro sebe a děti. Takto účastníci řízení v době trvání manželství zakoupili spoluvlastnický podíl o velikosti id. k Domu, kdy tato ideální polovina Domu byla financována z finančních prostředků žalobkyně, které žalobkyně obdržela v rámci zúžení společného jmění manželů na základě notářského zápisu mezi účastníky ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] notáře [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Ačkoliv smlouva kupní byla uzavřena [datum] a vlastnické právo účastníků a [jméno] [příjmení] zapsáno do katastru nemovitostí dne [datum], kupní cena byla fakticky zaplacena v plném rozsahu až v lednu [rok], kdy žalobkyně za spoluvlastnický podíl o velikosti id. k Domu zaplatila přes [jméno] [příjmení] realitní společnosti [datum], kdy celkem zaplatila [částka]. Již dne [datum] došlo dále k zúžení společného jmění manželů ohledně budoucího majetku a budoucích dluhů, nedošlo k vypořádání ve vztahu k ideální polovině Domu. Soud v tomto směru v plném rozsahu uvěřil výpovědi žalobkyně ve vztahu k dohodě účastníků o ukončení společného soužití a řešení vzájemných majetkových vztahů. Její výpověď koresponduje s listinnými důkazy týkajícími se zaplacení kupní ceny za ideální polovinu Domu, logicky odpovídá i časové návaznosti na uzavření notářského zápisu ohledně zúžení společného jmění manželů ve vztahu k Bytu a Garáži s následným čerpáním hypotéčního úvěru žalovaným a proplacením peněžitého plnění v souvislosti se zúžením společného jmění manželů vztahující se k Bytu a Garáži a pozdějším zaplacení kupní ceny ze strany žalobkyně za spoluvlastnický podíl o velikosti id. k Domu. Výpověď žalobkyně byla konzistentní bez vzájemných rozporů, což se naopak nedá konstatovat o výpovědi žalovaného, který si protiřečil, jak soud uvedl shora. Z účastnického výslechu žalobkyně, potažmo i z výslechu žalovaného vyplývá, že žalovaný se v důsledku zúžení společného jmění manželů notářským zápisem ze dne [datum] ústně zavázal, že vyplatí žalobkyni částku ve výši [částka] právě v souvislosti s vypořádáním manželky ze společného jmění manželů tak, aby si mohla pořídit vlastní nemovitou věc a bydlet tam s dětmi. V části, ve které žalovaný vypovídal k věci při jednání konaném dne [datum] lze spatřovat nesrovnalosti, kdy uvedl, že žalobkyni poukázal částku ve výši [částka] a ještě částku [částka], když spoluvlastnický podíl o velikosti id. k Domu stál cca [částka], a tedy tuto částku lze brát jako vypořádání žalobkyně ze společného jmění manželů, a zároveň uvedl, že koupi spoluvlastnického podílu o velikosti id. k Domu bral jako investici, která měla patřit oběma účastníkům řízení, nikoliv pouze žalobkyni. V rámci své výpovědi vzápětí doplnil, že v Domě byl pouze na návštěvě a bydlet v něm nechtěl.

20. Podle ust. § 736 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“) je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

21. Podle ust. § 740 o.z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

22. Podle ust. § 741 o.z. nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že a) hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá, b) ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné, c) ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné.

23. Podle ust. § 742 odst. 1 o.z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.

24. Ač společné jmění manželů vzniklo dne [datum], tedy za účinnosti zákona č. 40/1964, Sb., občanský zákoník, a zaniklo za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., vypořádání zaniklého společného jmění manželů soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o.z.“), a to v souladu s rozhodnutím NS ČR ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. 22 Cdo 6109/2017. V řízení bylo prokázáno, že manželství účastníků bylo pravomocně rozvedeno ke dni [datum], k tomuto dni se také váže zánik jejich společného jmění. Za situace, kdy mezi účastníky nedošlo k dohodě ohledně vypořádání jejich celého společného jmění, pouze k určitému zúžení společného jmění manželů, je pak na místě toto vypořádání rozhodnutím soudu, a to v souladu s ust. § 740, § 742 a § 765 odst. 2 o.z. Soud se proto dále zabýval otázkou rozsahu předmětu společného jmění ke dni zániku manželství, tedy ke dni [datum], tj. otázkou, jaká aktiva a pasiva se stala předmětem společného jmění účastníků a zda tato existovala ke dni zániku manželství. Ve smyslu ust. § 742 o.z. pak soud přihlédl i k jednotlivým vnosům účastníků do jejich společně nabytého majetku. Při samotném vypořádání společného jmění účastníků bylo cílem soudu hodnotově rovné rozdělení majetku. Mezi účastníky nebylo sporu, že předmětem vypořádání zůstává pouze podíl o velikosti id. k Domu, který účastníci řízení nabyli na základě kupní smlouvy s účinností ke dni [datum], když ostatní majetek byl mezi účastníky vypořádán na základě notářských zápisů ze dnů [datum] a [datum] tak, že Byt a Garáž připadla do výlučného vlastnictví žalovaného, když cena byla stanovena dohodou účastníků řízení v částce [částka].

25. Soud dospěl k závěru, že spoluvlastnický podíl o velikosti id. k Domu nabyli účastníci řízení do společného jmění manželů, což bylo prokázáno kupní smlouvou, kdy tento stav zároveň odpovídá stavu zapsanému v katastru nemovitostí, mezi účastníky nebylo sporu, že spoluvlastnický podíl o velikosti id. k Domu byl nabýván do společného jmění manželů. Závěr soudu podporuje v tomto směru i fakt, že kupní smlouva byla uzavřena ještě předtím, než došlo k zúžení společného jmění notářským zápisem za dne [datum], na základě kterého se účastníci dohodli, že do společného jmění manželů budou nabývat majetek pouze v případě, že oba z manželů projeví vůli takto učinit.

26. Finanční prostředky ve výši [částka] vynaložené na pořízení spoluvlastnického podílu o velikosti id. Domu lze posoudit jako vnos žalobkyně, jelikož tyto finanční prostředky vynaložené na uhrazení části kupní ceny byly výlučně ve vlastnictví žalobkyně, což vyplynulo i z výpovědi žalovaného, že jí tyto prostředky poskytl jako vypořádání společného jmění spojeného s jeho zúžením. Soud odkazuje na rozhodnutí NS ČR, podle kterého:„ jestliže kupní cena pořizované věci byla zcela zaplacena z výlučných prostředků jednoho z manželů, avšak kupujícími byli oba manželé a oba při uzavření kupní smlouvy projevili vůli nabýt kupovanou věc do bezpodílového spoluvlastnictví, pak se tato věc stala předmětem jejich bezpodílového spoluvlastnictví…výlučné prostředky jen jednoho z manželů, vynaložené na pořízení věci ve společném jmění manželů, představují jeho vnos do společného jmění“ (k tomu srov. rozhodnutí NS ČR ze dne 19. 4. 2000, sp. zn. 22 Cdo 1658/98).

27. Pro doplnění lze odkázat na rozhodnutí NS ČR, podle kterého:„ v praxi se však stává, že věc je pořízena za výlučný majetek jednoho z manželů, nicméně smlouva o jejím nabytí je uzavřena tak, že účastníky smlouvy a nabyvateli jsou oba manželé a deklaruje se v ní nabytí věci do jejich společného jmění. V takovém případě by trvání na formě veřejné listiny naopak vnášelo nejistotu do právních vztahů; ostatně třetí osoby nemohou zpravidla vědět, z jakých prostředků byla kupní cena vyplacena a také v katastru nemovitosti bude nemovitost evidována jako společný majetek. Proto judikatura připouští, aby v takových případech věc byla v souladu s projevenou vůlí obou manželů součástí SJM, aniž by byla splněna přísná forma takové smlouvy. Jsou tu tedy dva odlišné okruhy nabytí s odlišným právním režimem: Při rozšíření SJM podle § 143a odst. 1 obč. zák., resp. § 716 a násl. o. z., nelze majetkovou hodnotu, patřící dosud jen jednomu z manželů, o kterou bylo SJM rozšířeno, považovat za vnos ve smyslu § 149 odst. 2 obč. zák., resp. § 742 odst. 2 o. z.; podle okolností konkrétní věci však není vyloučeno přihlédnout k takovému příspěvku manžela při zvažování tzv. disparity podílů (§ 149 odst. 3 obč. zák., § 742 odst. 1 písm. f) o. z.). Jestliže však byla věc do SJM nabyta na základě shodné vůle manželů výslovně vyjádřené při nabytí věci a kupní cena byla celá vynaložena z výlučného majetku jen jednoho z manželů, jde o vnos ve smyslu § 149 odst. 2 obč. zák., resp. § 742 odst. 2 o. z.“ (k tomu srov. rozhodnutí NS ČR ze dne 26. 6. 2019, sp. zn. 22 Cdo 487/2019).

28. Při vypořádání společného jmění manželů se vychází z toho, že podíly obou manželů na majetku patřícím do jejich zákonného majetkového společenství jsou stejné, judikatura však vychází z toho, že při vypořádání může soud stanovit jiné podíly manželů na společném majetku než stejné, ačkoliv zákon výslovnou disparitu neupravuje (k tomu srovnej závěry v zásadách výkladu bezpodílového spoluvlastnictví manželů publikované jako Rc 70/1965 nebo rozsudek Ns ze dne 17. 9. 2001, sp. zn. 22 Cdo 2433/99). I když soudní praxe odklon od principu rovnosti podílů označuje za postup výjimečný, lze k němu přistoupit. Úvaha o disparitě podílu v tomto případě byla založena návrhem žalobkyně, kdy požadovala její osobě přikázat spoluvlastnický podíl o velikosti id. k Domu bez náhrady žalovanému.

29. Soud v tomto směru nemohl přehlédnout zjištěný skutkový stav a zúžení společného jmění manželů ve vztahu k Bytu, ústní dohodu mezi účastníky. Žalobkyně přispěla do společného jjjjjmění manželů jmění manželů vnosem, který pořídila ze svého výhradního majetku a užila jmění manželů majetkem zaplaceným z výhradního majetku žalobkyně, a proto je oprávněna v souladu s ust. § 742 odst. 1 písm. c) o. z. žádat, aby jí bylo nahrazeno to, co ze svého výhradního majetku vynaložila na majetek společný, v tomto případě se jednalo o částku ve výši [částka], kterou vynaložila na pořízení spoluvlastnického podílu o velikosti id. Domu, kdy celková hodnota této nemovité věci byla v částce [částka]. Soud zohlednil zaplacení kupní ceny spoluvlastnické podílu o velikosti id. k Domu žalobkyní z jejích vlastních prostředků, kdy v tomto směru její vnos nemůže být vypořádán ve smyslu § 742 odst.1 písm. c), odst. 2 o. z., respektive tento postup při vypořádání by pak nebyl v souladu s ust. § 2 odst. 3 o.z., tedy nebyl by spravedlivým. Žalovaný souhlasil, aby spoluvlastnický podíl o velikosti id. k Domu byl přikázán žalobkyni, bylo by proti smyslu vypořádání zaniklého společného jmění manželů, aby žalovaný navíc obdržel hodnoty spoluvlastnického podílu na Domě, což by se příčilo smyslu hodnotově rovného rozdělení majetku ve vztahu ke kontextu dohody mezi účastníky. Postup žalovaného v rámci jednání mezi účastníky nemůže požít právní ochrany, když se jedná o zjevné zneužití práva (§ 8 o. z.). Žalobkyně měla značnou zásluhu na tom, že došlo k nabytí spoluvlastnického podílu o velikosti id. k Domu, jelikož vynaložila značné úsilí k získání této nemovité věci v podobě úhrady kupní ceny z vlastních zdrojů, ve vztahu k nemovitosti tuto sama pouze ona z účastníků se svými dětmi a budoucím manželem užívala a nesla všechny náklady s tím spojené, dle soudu jsou zde dány okolnosti opodstatňující disparitu podílů za situace, že žalovaný získal do svého výlučného vlastnictví Byt a Garáž.

30. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vynaložila výhradně svůj majetek v podobě finančních prostředků ke koupi spoluvlastnického podílu k Domu, tedy tento vnos použila na zvětšení společného majetku, ač v rámci ústní dohody bylo dohodnuto, že jí tento spoluvlastnický podíl k nemovitosti připadne ve své podstatě do jejího výlučného vlastnictví, dospěl soud k závěru, že v řízení vyšly najevo takové okolnosti, které disparitu podílů ve prospěch žalobkyně opodstatňují, a soud rozhodl tak, že žalobkyni přikázal do výlučného vlastnictví nemovitou věc uvedenou ve výroku I. tohoto rozsudku a to bez finančního vyrovnání pro žalovaného.

31. O nákladech řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. vzhledem k tomu, že žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, soud jí přiznal i náhradu nákladů řízení, spočívajících v nákladech na soudní poplatek v částce [částka] a dále v nákladech právního zastoupení za 7 úkonů právní služby po [částka] (ust. § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ Vyhlášky“), ve znění pozdějších předpisů, jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř. a to písm. a) uvedeného ustanovení, převzetí a příprava zastoupení, 2x písm. d) uvedeného ust., písemné podání – žaloba, vyjádření ze dne [datum], 4x písm. g) účast na jednání před soudem nebo jiným orgánem konaného dne [datum], dne [datum], dne [datum] (delší než 2 hodiny, proto bráno jako dva úkony právní služby) a dále 7 náhradami hotových výdajů po [částka] (ust. § 13 odst. 3 Vyhlášky). Tarifní hodnota byla stanovena ve výši [částka], když soud postupoval dle § 8 odst. 6 ve spoj. s ust. § 7 bod 6. Vyhlášky, když hodnota nemovitosti jako celku v kupní smlouvě byla stanovena ve výši [částka], spoluvlastnický podílu o velikosti id. k Domu by pak odpovídal částce [částka], a jeho polovina by odpovídala částce [částka] ve smyslu § 8 odst. 6 Vyhlášky, kdy i když nebyl znalecký posudek na hodnotu tohoto podílu, jeho hodnota neklesla s poukazem na hodnotu nemovitostí v ČR, sama žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas, když své náklady vyčíslila a zjišťování hodnoty spoluvlastnického podílu o velikosti id. k Domu by pak opět navýšilo ve své podstatě náklady účastníků, které by museli nést. Celkové náklady žalobkyně ve výši [částka] (zahrnující ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) (výrok II.).

32. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř., když pro stanovení lhůty delší nebyly shledány žádné důvody.

Poučení