21 C 94/2019-197

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Hanákovou, LL.M. ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] pro 1 675 977 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba s tím, aby žalované bylo uloženo zaplatit do majetkové podstaty dlužníka [právnická osoba] [příjmení] [anonymizována tři slova], [IČO] se sídlem [adresa], částku ve výši 1 675 977 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 675 977 Kč za dobu od 18. 7. 2018 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 185 372 Kč k rukám právního zástupce žalované [titul] [jméno] [příjmení], advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou soudu dne 16. 1. 2019, ve znění pozdějších doplnění, se žalobce na žalované domáhal zaplacení částky 1 675 977 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedl, že je insolvenčním správcem [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova], [IČO], se sídlem [adresa], která je v konkursu, a to na základě usnesení Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka]. Přestože žalobce neměl po určité období možnost fakticky funkci insolvenčního správce vykonávat a insolvenční soud mu uložil povinnost odevzdat spisovou dokumentaci a ve věci dlužníka komunikoval s jinou osobou, nepřestal žalobce nikdy být insolvenčním správcem dlužníka. Dále uvedl, že [právnická osoba] [příjmení] [anonymizována tři slova] podepsala s žalovanou dne 16. 6. 2016 nájemní smlouvu, přičemž za [právnická osoba] [příjmení] [anonymizována tři slova], vystupoval jako jednatel [jméno] [příjmení]. Od 20. 6. 2016 žalovaná na základě uvedené nájemní smlouvy užívala nemovité věci ve vlastnictví [právnická osoba] [příjmení] [anonymizována tři slova], a to pozemek [parc. č.] [číslo] jehož součástí je budova [č. p.] [anonymizováno], v k. ú. a obci [obec], vše zapsáno na [list vlastnictví] pro [katastrální úřad], xanon [číslo], a budovy na pozemku [parc. č. ] [číslo] které nejsou zapsány v katastru nemovitostí (dále také jen„ předmětné nemovitosti“). Na základě zmíněné smlouvy zaplatila žalovaná za dobu od 20. 6. 2016 do prosince 2018 [právnická osoba] [příjmení] [anonymizována tři slova], částku ve výši 1 971 667 Kč, tj. nájemné ve výši 65 000 Kč měsíčně. Nájemní smlouva je však neplatná, neboť [jméno] [příjmení] neexistuje a jednatelem [právnická osoba] [příjmení] [anonymizována tři slova], jak zjistil správce daně – Finanční úřad pro [kraj] (i prostřednictvím dožádání u orgánů belgické daňové správy) nikdy nebyl, neboť den vzniku a zániku jeho funkce je totožný. V následujících podáních pak žalobce upřesnil, že k nájemní smlouvě nelze přihlížet, neboť neexistující osoba, zapsaná v obchodním rejstříku na základě padělaných dokladů, nemohla projevit vůli uzavřít nájemní smlouvu a ta je proto nicotná, v daném případě se proto nemůže uplatnit ani princip materiální publicity. Společníkem i jednatelem [právnická osoba] [příjmení] [anonymizována tři slova], je proto nadále [jméno] [příjmení] a neexistující [jméno] [příjmení] představoval tzv. bílého koně. [jméno] [příjmení] navíc nemohl mít motiv pronajmout předmětné nemovitosti [právnická osoba] [příjmení] [anonymizována tři slova], která byla v žalostné finanční situaci, žalované, neboť ta představovala jeho přímou konkurenci. Nájemní smlouva také neobsahuje zmínku o tom, že předmět nájmu bude nutné upravit, aby byl způsobilý k předmětu podnikání žalované, tj. výrobě potravin a nestanovuje závazek žalované zajistit čerpání a odvoz odpadních vod. Výše sjednaného nájemného pak neodpovídá bezdůvodnému obohacení, které na straně žalované v důsledku užívání předmětných nemovitostí vzniklo - tedy obvyklému nájemnému dosažitelnému v daném místě a čase u srovnatelné nemovitosti, které činí podle znaleckého posudku [právnická osoba] ze dne 12. 3. 2018 částku ve výši 120 252 Kč měsíčně. Rozdíl tedy činí 55 252 Kč měsíčně. Za období od 20. 6. 2016 do prosince 2018 pak jde o částku 1 675 977 Kč Vedle zaplacení uvedené částky pak žalobce na žalované také požadoval zaplacení zákonných úroků z prodlení, původně vždy od konce příslušného měsíce do zaplacení.

2. V podání ze dne 7. 6. 2019 (na č. l. 32 spisu) žalobce doplnil, že nadále požaduje úroky z prodlení z celé žalované částky najednou, a to až od doručení předžalobní upomínky, tj. od 18. 7. 2018, soud proto řízení ve vztahu k požadovaným úrokům z prodlení částečně zastavil a zároveň připustil změnu žaloby, a to usnesením ze dne 9. 7. 2019, č. j. 21 C 94 / 2019 – 33, které ve vztahu k částečnému zastavení řízení nabylo právní moci dne 26. 7. 2019 a ve vztahu ke změně žaloby dne 10. 7. 2019.

3. Při prvním ústním jednání dne 12. 7. 2019 žalobce navíc doplnil tvrzení, že pochybuje o dobré víře žalované v zápis ve veřejném rejstříku, týkající se údajů o [právnická osoba] [příjmení] [anonymizována tři slova]. a poukázal na propojení mezi [právnická osoba] [příjmení] [anonymizována tři slova]. a žalovanou, kdy [jméno] [příjmení] byla nejprve jednatelkou žalované, následně se stal jednatelem [jméno] [příjmení] a poté [jméno] [příjmení] založila [právnická osoba] [příjmení] [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. Jednatelka [jméno] [příjmení] měla dle žalobce enormní zájem na uzavření hrubě nevyvážené nájemní smlouvy, neboť částka sjednaného nájemného neodpovídala obvyklému nájemnému v daném místě a čase. Žalobce byl proto při ústním jednání dne 12. 7. 2019 poučen dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby doplnil žalobní tvrzení ve vztahu k dobré víře žalované v zápis ve veřejném rejstříku ke dni uzavření nájemní smlouvy tak, aby uvedl, proč konkrétně má být dobrá víra žalované v zápis ve veřejném rejstříku zpochybněna a aby doplnil tvrzení, jaký měl být skutečný stav zápisu ve veřejném rejstříku ke dni uzavření nájemní smlouvy a na základě jakých konkrétních skutečností. Žalobci bylo současně uloženo, aby k prokázání doplňujících tvrzení označil veškeré důkazy a bylo mu dáno poučení, že nesplnění uvedených procesních povinností by pro něj mohlo mít následek v podobě nepříznivého rozhodnutí ve věci. Účastníkům byla dána lhůta k doplnění tvrzení a důkazních návrhů do 15. 9. 2019. Koncentrace řízení tak nastala dne 16. 9. 2019. Na uvedené poučení reagoval žalobce podáním ze dne 25. 7. 2019 (č. l. 74 spisu), ve kterém uvedl, že je třeba přihlédnout k obecné zásadě, podle které„ nikdo nemůže převést více práv, než má sám“, přičemž uvedené se vztahuje i na převod práv užívat (pronajmout) nemovité věci žalované. Vzhledem k tomu, že nájemní smlouvu uzavřela neexistující osoba, jedná se o nicotné právní jednání, s tím, že uvedená skutečnost má přednost před principem materiální publicity. Současně v uvedené souvislosti odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 2287/2008. Před koncentrací řízení také žalobce doplnil tvrzení v podání ze dne 12. 9. 2019 (č. l. 84 spisu), ve kterém navíc doplnil, že [jméno] [příjmení] (rozená [příjmení]) byla do 20. 10. 2015 s bratrem [jméno] [příjmení] jednatelkou [právnická osoba] [příjmení] [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. Dne 15. 12. 2015 pak [jméno] [příjmení] sám sebe odvolal z funkce jednatele a jmenoval jednatelem neexistující osobu [jméno] [příjmení]. Podle přihlášek pohledávek vedených u [právnická osoba] [příjmení] [anonymizována tři slova]. v insolvenčním rejstříku se [právnická osoba] [příjmení] [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. ve faktickém úpadku ocitla již v roce 2012 a po převodu [právnická osoba] [příjmení] [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. na [jméno] [příjmení] začaly strmě přibývat další nesplatné závazky [právnická osoba] [příjmení] [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] si tedy museli být vědomi neudržitelné finanční situace [právnická osoba] [příjmení] [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. V roce 2015 před převodem [právnická osoba] [příjmení] [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. na [jméno] [příjmení] tak museli vědět, že v následujícím roce budou splatné vysoké daňové nedoplatky [právnická osoba] [příjmení] [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] pak po odchodu z [právnická osoba] [příjmení] [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. založila žalovanou provozující stejnou činnost jako [právnická osoba] [příjmení] [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. a podnikající ve stejném areálu jako [právnická osoba] [příjmení] [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. Propojení [právnická osoba] [příjmení] [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. a žalované a jejich jednatelů pak plyne i ze skutečnosti, že internetovou doménu žalované [webová adresa]“ založila dne 10. 6. 2016 [jméno] [příjmení], která jako registrující subjekt uvedla [jméno] [příjmení] spol. s r.o., a to v době, kdy měl v [jméno] [příjmení] spol. s r. o. již působit [jméno] [příjmení] a následně doménu pravidelně aktualizovala, u domény poskytovatele pak dokonce nechala změnit kontakt na společnost žalované. Chovala se tedy tak jako kdyby žádný jiný jednatel [právnická osoba] [příjmení] [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. neexistoval, a proto musela vědět, že fakticky [jméno] [příjmení] neexistuje. Z Rozhodnutí ze dne 15. 12. 2015 o odvolání jednatele dlužníka lze navíc také pouhým laickým okem zpozorovat, že podpis údajného [jméno] [příjmení] na něm není totožný s podpisem [jméno] [příjmení] na nájemní smlouvě ze dne 16. 6. 2016. [jméno] [příjmení] s [jméno] [příjmení] tedy převedli [právnická osoba] [příjmení] [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. na neexistující osobu, [právnická osoba] [příjmení] [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. však stále fakticky ovládali za účelem převodu činnosti [právnická osoba] [příjmení] [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. na žalovanou. Ke dni uzavření nájemní smlouvy měl být ve veřejném rejstříku uveden v souladu se skutečností [jméno] [příjmení], nájemní smlouvu v podstatě uzavírali sourozenci mezi sebou.

4. Žalovaná k žalobě v podání ze dne 15. 2. 2019 (č. l. 8-13 spisu), ve znění pozdějších doplnění uvedla, že uzavřená nájemní smlouva je platná, neboť když ji uzavírala, jednala s důvěrou v zápis v obchodním rejstříku ve smyslu principu materiální publicity, s tím, že [jméno] [příjmení] je jednatelem [právnická osoba] [příjmení] [anonymizována čtyři slova]. [jméno] [příjmení] žalované představil předchozí jednatel [právnická osoba] [příjmení] [anonymizována čtyři slova]. [jméno] [příjmení], který je bratrem jednatelky žalované. Obvyklé měsíční nájemné ve vztahu k předmětným nemovitostem nemůže činit částku ve výši 120 252 Kč. V posudku [právnická osoba] totiž nebylo zohledněno, že žalovaná sama zajišťuje ostrahu, údržbu, úklid, pojištění nemovitostí, čerpání a odvoz odpadních vod, že nemovitosti, které jsou výrobním areálem potravinářského provozu, nejsou napojeny na kanalizaci a nemají sběrnou jímku a že budovy jsou ve špatném technickém stavu. Znalec také nezdůvodnil, proč použil koeficienty u konkrétních prostor v konkrétní výši, nesprávně počítal s možným výnosem ze čtyř druhů budov a prostor, přičemž částky za jejich pronájem sečetl, výrobní areál však byl pronajat jako celek, což má výrazný vliv na nižší cenu nájemného a nesprávně vycházel jen z inzerovaných, nikoli skutečně realizovaných nájmů. K zaplacení žalované částky byla žalovaná vyzvána až výzvou ze dne 10. 7. 2018, která se však vztahovala pouze k období od 20. 6. 2016 do 31. 5. 2018. Za období od 1. 6. 2016 do 31. 12. 2018 žalovaná výzvu od žalobce neobdržela, a proto by ve vztahu k této části předmětu řízení nemohl žalobci vzniknout nárok na náhradu nákladů řízení. Žalobce nadto není ve sporu aktivně legitimován, neboť na základě rozhodnutí schůze věřitelů ze dne 25. 7. 2018 byl odvolán z funkce insolvenčního správce a byl jmenován nový insolvenční správce [titul] [jméno] [příjmení]. Na tom nic nemění ani skutečnost, že insolvenční soud, usnesení schůze věřitelů ze dne 25. 7. 2018 potvrdil, resp. vzal na vědomí, a že usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 10. 2018 byla následně obě potvrzující rozhodnutí insolvenčního soudu prvního stupně zrušena a vrácena k dalšímu rozhodnutí, neboť Vrchní soud rozhodl nesprávně. Usnesení schůze věřitelů je platné, nezrušitelné a nezměnitelné. K přijetí rozhodnutí byla podle § 29 odst. 1 insolvenčního zákona potřebná nejméně polovina všech hlasů věřitelů přihlášených ke dni předcházejícímu konání schůze věřitelů, počítaná podle výše jejich pohledávek, kteří mají právo hlasovat. Právo hlasovat pak nemají věřitelé, jejichž pohledávky byly popřeny co do pravosti nebo výše a kterým schůze věřitelů nepřiznala hlasovací právo nebo o jejichž právu hlasovat nerozhodl insolvenční soud. Podle dostupných dokumentů mohli na předmětné schůzi hlasovat věřitelé s 71 116 290 Kč hlasy, potřebné kvorum tedy činilo 35 558 145 hlasů. Věřitel č. 25 obchodní korporace [společnost] [anonymizována tři slova]., která sama měla 45 559 593 hlasů, byla pro přijetí usnesení o odvolání žalobce z funkce insolvenčního správce a jmenování nového správce [titul] [jméno] [příjmení]. Rozhodnutí proto bylo platně přijato 5. V podání doručeném soudu dne 14. 10. 2019 (č. l. 91 spisu) a v podání ze dne 11. 3. 2020 (č. l. 122-123 spisu), (tj. po koncentraci řízení) žalovaná navíc uvedla, že princip materiální publicity vychází, oproti obecné úpravě zdánlivých právních jednání, ze speciální právní úpravy ustanovení § 8 odst. 1 zákona č. 304/2012 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, přičemž se nelze ztotožnit s výkladem, že u zdánlivých jednání, u který vůbec nedošlo k projevu vůle, se princip materiální publicity neuplatní. V uvedené souvislosti odkázala žalovaná na relevantní judikaturu týkající se principu materiální publicity. Žalovaná dále zdůraznila, že při uzavření nájemní smlouvy jednala v důvěře v zápis do obchodního rejstříku, kde byl [jméno] [příjmení] zapsán jako jednatel v období od 4. 1. 2016 až do 14. 5. 2018. Tvrzení žalobkyně o propojení žalované s [právnická osoba] [příjmení] [anonymizována tři slova] a o enormním zájmu [jméno] [příjmení] (roz. [příjmení]) a [jméno] [příjmení] na uzavření hrubě nevyvážené nájemní smlouvy je kompilací nepodložených spekulací. Do finančních problémů se [právnická osoba] [příjmení] [anonymizována tři slova] dostala až v důsledku vydání nezákonných zajišťovacích příkazů finančního úřadu, které správní soud pravomocně zrušil až v roce 2019. Doménu [webová adresa]“ kopírující název žalované užívala žalovaná od června 2016 jako řádný držitel a registrátorovi domény [právnická osoba] za ni platila roční poplatky. [právnická osoba] provedla registraci chybně nikoliv na žalovanou, ale na [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno], a to z důvodu, že v [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] dříve působila [jméno] [příjmení] jako jednatelka, což bylo [právnická osoba] známo z předchozí spolupráce. [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] však k doméně [webová adresa]“ nesvědčí žádná práva. Nedostatek dobré víry žalované pak nezpochybňuje ani skutečnost, že žalovaná užívala se souhlasem [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] doménu [webová adresa]“.

6. Mezi účastníky řízení bylo nesporným, že žalovaná v období od 20. 6. 2016 do 31. 12. 2018 předmětné nemovitosti užívala a současně za toto období platila [právnická osoba] [příjmení] [anonymizována tři slova] a následně žalobci hradila částku ve výši 65 000 Kč měsíčně a že [jméno] [příjmení], [datum narození], a [jméno] [příjmení], [datum narození], jsou sourozenci.

7. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti: 8. [jméno] [příjmení] spol. s r. o. byla zapsána do obchodního rejstříku dne 15. 8. 2005, jejím předmětem podnikání byl specializovaný maloobchod a maloobchod se smíšeným zbožím, velkoobchod, výroba potravinářských výrobků, pronájem a půjčování věcí movitých, činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence a výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. [jméno] [příjmení], [datum narození], byla společníkem této obchodní korporace od 15. 8. 2005 do 23. 11. 2010 posléze byla zapsána jako [jméno] [příjmení], a to od 23. 11. 2010 do 20. 10. 2015 s podílem ve výši 50 %. [příjmení] [jméno] [příjmení] spol. s r. o. byla od 15. 8. 2005 do 20. 10. 2015, ke stejnému dni byla jako jednatelka vymazána. [jméno] [příjmení] byl společníkem s podílem ve výši 50 % od 15. 8. 2005 do 20. 10. 2015, od 20. 10. 2015 do 4. 1. 2016 měl rovněž zapsán podíl ve výši 50 %, a ve stejném období měl zapsán také pět podílů ve výši 5 %, od 20. 10. 2015 do 2. 6. 2016 pak měl zapsáno pět podílů ve výši 5 %. Od 2. 6. 2016 pak má zapsáno pět podílů ve výši 5 %, od 14. 5. 2018 podíl ve výši 50 % a od 14. 5. 2018 dalších pět podílů ve výši 5 %. Jednatelem byl od 15. 8. 2005 do 4. 1. 2016. Od 4. 1. 2016 do 14. 5. 2018 byl zapsán jako společník [jméno] [příjmení], [datum narození], s adresou [adresa], Belgické království, a s bydlištěm tř. [ulice a číslo], [PSČ] [obec], přičemž měl zapsán od 4. 1. 2016 do 14. 5. 2018 obchodní podíl ve výši 50 % a pět obchodních podílů ve výši 5 %. [příjmení] [jméno] [příjmení] je uveden stejný den vzniku i zániku funkce jednatele, tj. 15. 12. 2015, přičemž zapsán jako jednatel byl dne 4. 1. 2016 a vymazán dne 14. 5. 2018 (viz výpis [jméno] [příjmení], spol. s.r.o. ze dne 11. 7. 2019 na č. l. 48-51 spisu).

9. Na [právnická osoba] [příjmení] [anonymizována tři slova] byl prohlášen konkurs usnesením Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka] a jako insolvenční správce byl zapsán [titul] [jméno] [příjmení], tj. žalobce (viz detail insolvenčního řízení [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] ze dne 11. 7. 2019 na č. l. 35 spisu a uvedené usnesení na č. l. 36-38 spisu). Insolvenční řízení [právnická osoba] [příjmení] [anonymizována tři slova] bylo zahájeno 26. 5. 2017 a usnesení o úpadku spojené s prohlášením konkursu bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne 4. 12. 2017 a nabylo téhož dne právní moci (viz detail insolvenčního řízení [právnická osoba] [příjmení] [anonymizována tři slova] z 12. 7. 2019, část řízení do úpadku). Na schůzi věřitelů dne 25. 7. 2018 byl odvolán žalobce z funkce insolvenčního správce a ustanoven nový insolvenční správce [titul] [jméno] [příjmení] (viz protokol o schůzi věřitelů ze dne 25. 7. 2018, č. j. [insolvenční spisová značka] [anonymizována dvě slova] na č. l. 39-42 spisu). Usnesením ze dne 31. 7. 2018, č. j. [insolvenční spisová značka] (č. l. 43 spisu) vzal Krajský soud v Praze na vědomí usnesení schůze věřitelů ze dne 25. 7. 2018, kterým byl odvolán z funkce insolvenčního správce [titul] [jméno] [příjmení] a potvrzen nově do funkce insolvenčního správce [titul] [jméno] [příjmení] Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 19. 10. 2018, č. j. [spisová značka] (č. l. 44-46 spisu) zrušil usnesení Krajského soudu v Praze z 31. 7. 2018, č. j. [insolvenční spisová značka] a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. V odůvodnění rozhodnutí uvedl, že na schůzi věřitelů neproběhlo řádné hlasování a schůze proto usnesení nepřijala. Usnesením ze dne 5. 12. 2018, č. j. [insolvenční spisová značka] (č. l. 47 spisu) Krajský soud v Praze vyzval [titul] [jméno] [příjmení], aby informoval insolvenčního správce [titul] [jméno] [příjmení] o své dosavadní činnosti a předal mu všechny související podklady. 10. [Titul] [jméno] [příjmení] coby insolvenční správce [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] podal žalobu ze dne 22. 8. 2018 proti Finančnímu úřadu pro [kraj] o popření pořadí a pravosti vykonatelných pohledávek týkající se neuhrazeného DPH a souvisejícího úroku z prodlení (viz žaloba o popření pořadí a pravosti vykonatelné pohledávky ze dne 22. 8. 2018 – důkaz žalované č. 2)

11. Zástupce věřitelů v insolvenčním řízení [právnická osoba] [příjmení] [anonymizována dvě slova] obchodní korporace [společnost] [anonymizována dvě slova] ke dni 29. 10. 2018 v rámci insolvenčního řízení tvrdila, že usnesení přijaté na schůzi věřitelů dne 25. 7. 2018, kterým došlo k odvolání žalobce coby původního insolvenčního správce a ustanovení nového insolvenčního správce byla přijata po právu (viz vyjádření zástupce vyjádření zástupce věřitelů je ze dne 29. 10. 2018, důkaz žalované č. 1).

12. Ze seznamu přihlášených pohledávek (důkaz žalobce C 2) soud zjistil, že do insolvenčního řízení byla přihlášena pohledávka [titul] [jméno] [příjmení] ve výši 11 146 975 Kč, splatná dne 14. 12. 2011, pohledávka téhož věřitele ve výši 5 955 643,58 Kč splatná dne 31. 12. 2012 a pohledávka téhož věřitele ve výši 5 886 400 Kč, splatná dne 17. 12. 2015. 13. [jméno] [příjmení] jako jediný jednatel [právnická osoba] [příjmení] [anonymizována tři slova] dne 15. 12. 2015 rozhodl, že sám sebe odvolává coby jednatele a jmenuje nového jednatele [právnická osoba] [příjmení] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (viz zápis o rozhodnutí jediného společníka při výkonu působnosti valné hromady [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] z 15. 12. 2015 (na č. l. 16 4. 2018).

14. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 10. 2. 2017, č. j. [spisová značka], [spisová značka] (C 1) byl vymazán [jméno] [příjmení] z obchodního rejstříku [právnická osoba] [příjmení] [anonymizována tři slova] jako jednatel a společník [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] - den vzniku funkce 15. 10.2015, den zániku funkce 15. 10. 2015. V odůvodnění rozhodnutí bylo uvedeno, že na základě listiny od belgické daňové správy doručené správci daně dne 27. 4. 2016 bylo zjištěno, že osoba [jméno] [příjmení], [datum narození], není registrována v belgickém registru obyvatelstva. K výpisu [jméno] [příjmení] z rejstříku trestů ze dne 6. 10. 2015 vydaného v Antwerpách bylo zjištěno, že se jedná o padělek. Soud měl zároveň k dispozici smlouvy o převodu obchodního podílu ze dne 15. 12. 2015, kterou [jméno] [příjmení] převedl, na [jméno] [příjmení] šest obchodních podílů v [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno], a to obchodního podílu ve výši 50 % odpovídajícího vkladu do základního kapitálu ve výši 100 000 Kč a pěti obchodních podílů ve výši 5 % odpovídajících každý vkladu do základního kapitálu ve výši 10 000 Kč. Soud uzavřel, že [jméno] [příjmení] je neexistující osoba a k návrhu na zápis změn v obchodním rejstříku týkajících se [jméno] [příjmení] byly doloženy padělky.

15. Z usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 4. 2018, č. j. [spisová značka] soud zjistil, že Vrchní soud v Praze zahájil řízení o dosažení shody mezi zápisem ve veřejném rejstříku a skutečným stavem, kdy soud prvního stupně rozhodl, že [jméno] [příjmení] se vymazává jako statutární orgán dlužníka s datem zániku funkce 15. 12. 2015 Vrchní soud v Praze následné odvolání [jméno] [příjmení] odmítl. V odůvodnění rozhodnutí kromě jiného uvedl, že:„ dne 24. 1. 2017 pod č. j. [spisová značka] obdržel upozornění od Finančního úřadu pro [kraj], Územní pracoviště v [obec], o tom, že v rámci výkonu správy daně byla ve spolupráci s belgickou daňovou správou zjištěna neexistence osoby vedené v příslušném obchodním rejstříku jako jediný jednatel a současně jeden ze dvou společníků [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] pana [jméno] [příjmení] [datum narození], [adresa] [anonymizováno], [jméno] [příjmení] [číslo], [anonymizována dvě slova], doklad totožnosti [číslo]. Dle sdělení belgické daňové správy se tato osoba nenachází v registru obyvatel v Belgii. [Adresa] [rok] [příjmení] [jméno] [příjmení] [číslo] existuje, ale osoba se jménem [jméno] [příjmení] se na této adrese nezdržuje, o dokladu o identitě [číslo] nemají informace. Ke správcem daně zaslanému dokumentu - Výpis z rejstříků trestů, vydaném v Antverpách dne 6. 10. 2015 na jméno [jméno] [příjmení], [datum narození], který byl zdejšímu rejstříkovému soudu doložen k návrhu na zápis osoby [jméno] [příjmení] jako jednatele a společníka [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] do rejstříku belgická daňová správa uvedla, že se jedná o padělek.“ Dle sdělení [jméno] [příjmení] měly být účetní dokumenty a relevantní obchodní listiny dlužníka v držení [jméno] [příjmení], případně osoby, která se za něj vydávala. Vrchní soud v Praze proto na základě těchto skutečností dovodil pochybnost o existenci [jméno] [příjmení] i na straně [jméno] [příjmení].

16. Žalovaná byla do obchodního rejstříku původně zapsána pod [obchodní firma] [anonymizováno] dne 29. 1. 201, která byla vymazána dne 9. 6. 2016 a ke stejnému dni byla zapsána obchodní firma [žalovaná], původním společníkem byla [jméno] [příjmení], [datum narození], která byla vymazána dne 9. 6. 2016 s podílem ve výši 100 % a která byla zároveň jednatelkou této společnosti od 29. 1. 2016 do 8. 6. 2016 (zapsáno 29. 1. 2016, vymazáno 9. 6. 2016). Předmětem podnikání této obchodní korporace je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1-3 živnostenského zákona, pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor. Od 9. 6. 2016 do 3. 7. 2017 byla zapsána jako společník s 50 % podílem [jméno] [příjmení], [datum narození] a [jméno] [příjmení], [datum narození] s 50 % podílem. Od 3. 7. 2017 je jako společník s 100 % podílem zapsána [jméno] [příjmení], která je od 8. 6. 2016 rovněž jednatelkou (viz výpis z veřejného rejstříku žalované ze dne 11. 7. 2019 na č. l. 52 -53 spisu).

17. Nájemní smlouva k předmětným nemovitostem byla uzavřena dne 16. 6. 2016, kdy za dlužníka jednal [jméno] [příjmení] označený jako jednatel a za žalovanou [jméno] [příjmení] označená jako jednatelka. Předmětem nájmu byly pozemek [parc. č.] [číslo] jehož součástí je budova [č. p.] (stavba pro výrobu a skladování) v [katastrální území], obci [obec] zapsané u [katastrální úřad], [katastrální pracoviště] na [list vlastnictví], další budovy (stavby) na pozemku [parc. č.] [číslo] v k. ú. [obec], které sice nejsou zapsány v katastru nemovitostí, ale jsou ve vlastnictví [právnická osoba] [příjmení] [anonymizována tři slova], a to za účelem užívání pro výrobní, skladovací, prodejní a kancelářské účely a pro související činnosti. Nájemné bylo sjednáno ve výši 65 000 Kč měsíčně. Žalovaná prohlásila, se seznámila s předmětem nájmu a shledala ho ve stavu způsobilém užívání, nájem byl sjednán na dobu určitou pěti let od 20. 6. 2016 do 20. 6. 2021 s automatickou prolongací vždy o další dva roky, pokud by některá ze stran alespoň tři měsíce před koncem nájmu neoznámila druhé smluvní straně, že na ukončení nájmu trvá. Strany mj. prohlásily, že se zdrží jakýchkoli kroků vedoucích ke zpochybnění nebo pozbytí platnosti smlouvy nebo závazků převzatých kteroukoli ze smluvních stran v dobré víře na základě a v souvislosti se smlouvou, že se považují za rovnocenné a necítí se být navzájem na druhé straně závislé nebo vůči ní znevýhodněné (viz nájemní smlouva ze dne 16. 6. 2018). 18. [jméno] [příjmení] prostřednictvím e-mailu ze dne 15. 12. 2017 sdělila žalobci, že mu zasílá nájemní smlouvu na část areálu v [obec], která je ve vlastnictví [právnická osoba] [příjmení] [anonymizována čtyři slova]. a je užívána pro výrobní, skladovací, prodejní a kancelářské účely žalované, přičemž část areálu je na náklady žalované pojištěna proti živelným škodám, žalovaná zajišťuje její ostrahu, údržbu a úklid s tím, že žalovaná by nadále v nájmu areálu za uvedených podmínek pokračovala. Měsíční nájemné ve výši 65 000 Kč je pak hrazeno na účet Finančního úřadu pro [kraj], neboť z jeho strany došlo k zajištění pohledávky plynoucí z nájemní smlouvy. Insolvenční správce byl požádán, aby sdělil číslo účtu, na které lze nadále nájemné hradit. Žalobce následně sdělil [jméno] [příjmení] e-mailem ze dne 19. 12. 2017, že nájemní smlouva ze dne 16. 6. 2016 je absolutně neplatná, neboť byla podepsána osobou, která prokazatelně neexistuje a že od data prohlášení konkursu nelze hovořit o existenci nájemní smlouvy a placení nájemného, současně byla vyzvána, aby od prosince 2017 částku 65 000 Kč hradila výlučně na účet majetkové podstaty, přičemž právním důvodem této platby nebude nájemní smlouva, ale bezdůvodné obohacení, s tím, že výši bezdůvodného obohacení je možné do doby, než bude stanoveno znaleckým posudkem, stanovit ve výši nájemného sjednaného v neplatné nájemní smlouvě ze dne 16. 6. 2016. Umožnění užívání nemovitostí nemělo ze strany žalobce znamenat schválení stávajícího stavu, současně bylo žalované sděleno číslo účtu majetkové podstaty (viz email od [email] adresovaný [jméno] [příjmení] ze dne 19. 12. 2017 včetně přeposlané zprávy od [titul] [jméno] [příjmení] ze dne 19. 12. 2017 a zprávy od [jméno] [příjmení] z 15. 12. 2017). V emailu ze dne 20. 12. 2017 adresovaném na adresu [email] [jméno] [příjmení] sdělila právnímu zástupci žalobce, že [jméno] [příjmení] jí představil [jméno] [příjmení] a že při uzavírání nájemní smlouvy byla v dobré víře, že ji uzavírá s osobou oprávněnou jednat za [právnická osoba] [příjmení] [anonymizována dvě slova].

19. Předžalobní upomínkou ze dne 10. 7. 2018 (č. l. 56 spisu) vyzval žalobce žalovanou k zaplacení částky ve výši 1 409 465 Kč do sedmi dnů od doručení výzvy na učet majetkové podstaty, přičemž uvedená částka měla představovat bezdůvodné obohacení za období od 20. 6. 2019 do 31. 5. 2018 v souvislosti s užíváním předmětných nemovitostí, která byla stanovena jako rozdíl obvyklého nájemného ve výši 120 252 Kč měsíčně a žalovanou uhrazených částek ve výši 65 000 Kč měsíčně plus obvyklé nájemné za červen 2018. Předžalobní upomínka byla doručena žalované dne 13. 7. 2018 (viz dodejka s datem 13. 7. 2018 na č. l. 55 spisu).

20. Žalovaná sdělila žalobci v odpovědi ze dne 19. 7. 2018, kterou jí téhož dne zaslala, že jí byla předžalobní upomínka doručena dne 18. 7. 2018. Uvedla, že má za to, že nájemní smlouva byla uzavřena platně, přičemž smlouva byla za žalovanou uzavřena jednatelkou [jméno] [příjmení] a za [právnická osoba] [příjmení] [anonymizována čtyři slova]. osobou, která byla žalované představena [jméno] [příjmení] jako nový jednatel a většinový společník [právnická osoba] [příjmení] [anonymizována čtyři slova]. [jméno] [příjmení]. Tomuto sdělení neměla [jméno] [příjmení] důvod nevěřit, neboť [jméno] [příjmení] je jejím bratrem a sdělení odpovídalo zápisu údajů [právnická osoba] [příjmení] [anonymizována čtyři slova]. v obchodním rejstříku, ve kterém byl [jméno] [příjmení] jako jednatel zapsán od 4. 1. 2016 do 14. 5. 2018. Žalovaná současně vyjádřila nesouhlas s výší obvyklého nájemního v částce 120 252 Kč měsíčně (viz odpověď na předžalobní upomínku ze dne 19. 7. 2018 a podací lístek ze stejného dne).

21. Z výpisu k doméně [webová adresa] (důkaz žalobce C 3) žalobce soud zjistil, že doména [webová adresa] byla vytvořena 10. 6. 2016 a zaregistrovala ji u administrátora [právnická osoba] jednatelka žalované [jméno] [příjmení], přičemž jako registrující subjekt byla uvedena [právnická osoba], jako e-mail registrujícího subjektu byla uvedena adresa [email].

22. Z výpisu k doméně [webová adresa] (důkaz žalobce C 3a) soud zjistil, že doména [webová adresa] byla vytvořena 8. 2. 2006, zaregistrovala ji u administrátora [právnická osoba] jednatelka žalované [jméno] [příjmení] a aktualizovala ji dne 18. 1. 2017, je u ní evidována e-mailová adresa [email].

23. Z náhledu internetové stránky [webová adresa] (důkaz žalobce C 4) soud zjistil, že u [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] je uváděn kontakt [email].

24. Svědek [jméno] [příjmení] v rámci své výpovědi uvedl, že pracuje ve svojí [právnická osoba] [příjmení] [jméno], založené v roce 1992 [číslo]. V určité době byl stoprocentním společníkem v [jméno] [příjmení] spol. s. r. o., později dvacetipětiprocentním společníkem a jednatelem. [ulice] roku 2015 prodal obchodní podíl v [jméno] [příjmení] spol. s. r. o. [jméno] [příjmení]. Poté, co mu zbyl podíl ve výši 25 %, se zabýval nákupem ze zahraničí, v době, kdy měl podíl ve výši 100 %, byl výkonným ředitelem [jméno] [příjmení] spol. s. r. o., která měla asi 45 zaměstnanců. Předtím, než se stal v této obchodní korporaci jednatelem, byla jednatelkou jeho sestra [jméno] [příjmení], to bylo přibližně do podzimu 2015, měla také svůj obchodní podíl, nakonec se domluvili na ukončení její účasti a skončila i jako jednatelka. Svoje obchodní podíly svědek prodal, neboť přišla výhodná nabídka od [jméno] [příjmení], znali se z veletrhů s potravinami, z Bruselu z EXPA, seznámili se asi 2-3 roky předtím, než spolu uzavřeli obchod. Tomu předcházelo asi 4-6 schůzek v průběhu asi čtvrt roku, projednávali další budoucnost firmy, nový projekt pro výrobu, se kterým přišel [jméno] [příjmení] a podmínky odkupu obchodních podílů. [jméno] [příjmení] koupil obchodní podíly ve výši 75 % a stal se jednatelem. V současné době s ním [jméno] [příjmení] nekomunikuje již několik let. V prosinci 2015 [jméno] [příjmení] od svědka odkoupil několik obchodních podílů, zaplatil část peněz, jak bylo dohodnuto, a poté v květnu 2016 vydal finanční úřad několik zajišťovacích příkazů a ochromil chod [jméno] [příjmení] spol. s. r. o., za což [jméno] [příjmení] nebyl rád, a poté to mezi nimi začalo jiskřit. Teprve po třech letech soud zajišťovací příkazy zrušil. K nájemní smlouvě svědek uvedl, že v roce 2016 moderoval debatu mezi svojí sestrou [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], sestra nesouhlasila s nájemným navrženým [příjmení], neboť začínala s novou obchodní korporací. Nájemné bylo sjednáno ve výši asi 60 000 Kč nebo 65 000 Kč. Poté, co došlo k vydání zajišťovacích příkazů, hledal [jméno] [příjmení] způsob, jak mít alespoň nějaký příjem z [jméno] [příjmení] spol. s. r. o., bylo jasné, že tato obchodní korporace nemůže nadále areál provozovat, neboť měla zablokované účty, takže se domluvil nájem areálu a podepsala se nájemní smlouva, u toho svědek byl. Několikrát se sešli se sestrou i s [příjmení], seznámil je u sebe v kanceláři, to bylo v roce 2016, krátce po vydání zajišťovacích příkazů finančním úřadem. [právnická osoba] založila proto, že chtěla pokračovat v činnosti poté, co se stala ta věc s [jméno] [příjmení] spol. s r. o., [jméno] [příjmení] byla v [jméno] [příjmení] spol. s r. o. zaměstnaná a toto se jevilo jako východisko, bylo jí líto přijít o zákazníky, přijít o zaměstnance, proto se domluvila s [příjmení] na pronájmu. [právnická osoba] se zabývá dovozem a zpracováním potravin a jejich prodejem a spolupracuje s [společnost] [příjmení] [označení], u které [právnická osoba] skladuje a navzájem si prodávají zboží, mrazírna [společnost] [příjmení] [jméno] je vedle v sousedství. [Právnická osoba] [příjmení] [anonymizována dvě slova]. měla webové stránky, které spravovala [obchodní korporace], poplatky za správu platila patrně [právnická osoba] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. S [příjmení] svědek komunikoval naposledy v létě 2016. Svědek nesouhlasil se závěrem, že [jméno] [příjmení] neexistuje, neboť s touto osobou se několikrát setkal, podepisovala, ověřovala podpisy, podepisovala listiny pro obchodní rejstřík. Dostala se však k němu informace, že finanční úřad zjistil, že tato osoba není evidována u finanční správy v Belgii a že proto se z jejího pohledu jedná o neexistující osobu. Na [jméno] [příjmení] má však telefonický kontakt [číslo] [země] [číslo] i emailovou adresu, ze které s ním komunikoval. V [právnická osoba] [příjmení] [anonymizována dvě slova]. svědkovi zbyl podíl ve výši 25 %, obchodní korporaci řídil společně s [příjmení], v době kdy prodával obchodní podíly [příjmení], měla [právnická osoba] [příjmení] [anonymizována dvě slova]. dost zakázek, vyráběla, prodávala, dovážela, exportovala. [jméno] [příjmení] se ve firmě vyskytoval tak jednou za měsíc, protože hodně cestoval, svědek měl na starost denní provoz a [příjmení] se věnoval novému projektu, ke kterému však díky zajišťovacím příkazům nedošlo. [příjmení] bydlí v Belgii v Antverpách.

25. Z e-mailové korespondence mezi emailovými adresami [email] a [email] z 19. 5. 2016 (na č. l. 116 spisu) soud zjistil, že [jméno] [příjmení] zaslal na emailovou adresu [email] nabídku, aby [jméno] [příjmení] zvážil převzetí 25 % ve [společnost] [příjmení] [anonymizována tři slova], která provozuje mrazírnu s tím, že v podnikání je možné pokračovat tímto způsobem bez ztráty zákazníků v průběhu boje s finančním úřadem před soudem. Soud uvedený důkaz provedl, přestože v řízení již nastala koncentrace řízení, neboť potřeba jeho provedení vyšla najevo až v průběhu výslechu [jméno] [příjmení] a žalovaná nemohla tuto korespondenci k důkazu bez svojí viny před okamžikem koncentrace řízení bez svojí viny včas navrhnout (§ 118b odst. 1 o. s. ř.).

26. Krajské státní zastupitelství v Praze vyhotovilo dne 24. 5. 2019 odvolání proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 6. 5. 2019, č. j. [insolvenční spisová značka] [číslo] týkající se rozhodnutí o námitkách věřitele v rámci insolvenčního řízení [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno], ve kterém dovozovalo, že [jméno] [příjmení] je stále společníkem a dlužníkem [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno], a že vzhledem k tomu, že [jméno] [příjmení] neexistuje, nemohl jako neexistující osoba projevit vůli a proto k jeho právním jednáním nelze ve smyslu ust. § 554 o. z. přihlížet.

27. Soud pro nadbytečnost a s ohledem na zásadu hospodárnosti soudních řízení zamítl následující důkazní návrhy žalobce: znalecký posudek [právnická osoba] [číslo] [rok] ze dne 2. 7. 2019 týkající se výše bezdůvodného obohacení (A1). Provedení uvedeného důkazu bylo nadbytečné z toho důvodu, že soud dospěl k závěru, že nájemní smlouva ze dne 16. 6. 2016 je platná, jak je podrobně rozebráno níže, a proto již nebylo nutné zjišťovat výši obvyklého nájemného představující bezdůvodné obohacení, neboť mezi [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] a [právnická osoba] existovala platná nájemní smlouva. Ze stejných důvodů soud zamítl i důkaz prohlášením znaleckého ústavu ke znaleckému posudku [číslo] 2018 ze dne 2. 7. 2019 (č. l. 60), sdělením [právnická osoba] k námitkám pana [příjmení] ke stejnému znaleckému posudku ze dne 1. 6. 2018 vypracované [titul]. [jméno] [příjmení] z [právnická osoba] (č. l. 58-59 spisu) a sdělením téhož znaleckého ústavu k námitkám paní [jméno] [příjmení] ke znaleckému posudku ze dne 30. 7. 2018.

28. V podání ze dne 10. 3. 2020 (č. l. 119 spisu), tj. poté, co již nastala koncentrace řízení dne 16. 9. 2019, pak žalobce doplnil, že na základě výslechu [jméno] [příjmení] uskutečněného při ústním jednání dne 3. 3. 2020, vyvstala nová skutečnost, neboť [jméno] [příjmení] uvedl, že [jméno] [příjmení] existuje, proto žalobce navrhl provést k důkazu existence [jméno] [příjmení], aby soud vznesl dotaz na příslušné orgány belgické správy (finanční apod.) a orgány evidence obyvatel, zda existuje osoba s údaji [jméno] [příjmení], [datum narození], jaké je u této osoby evidováno bydliště a příp. další, a aby soud [jméno] [příjmení] předvolal k výslechu jako svědka. V průběhu dokazování však již z jiných důkazů vyplynulo, že [jméno] [příjmení] neexistuje, proto soud provádění těchto důkazů jednak, považoval za nadbytečné a zároveň by je nebylo možné provést, neboť nebyly, ač mohly být, navrženy před koncentrací řízení. Důkazy týkající se (ne) existence, navíc nemohou z logiky věci vypovídat ničeho o tom, zda byla zpochybněna dobré víra žalované v zápis ve veřejném rejstříku zpochybněna v okamžiku uzavření nájemní smlouvy. Uvedené pak platí také o důkazech navržených žallobcem v písemném závěrečném návrhu žalobce ze dne 31. 3. 2020 (č. l. 132-133 spisu), kdy žalobce k prokázání neexistence [jméno] [příjmení] navrhl, aby soud vyžádal od příslušného rejstříkového soudu kopie listin, na základě kterých byl dne 4. 1. 2016 do obchodního rejstříku zapsán jako společník dlužníka pan [jméno] [příjmení], [datum narození], aby soud vznesl dotaz na příslušný odbor Ministerstva vnitra spravující agendu datových schránek, na jakou adresu byly doručovány [jméno] [příjmení] nové přístupové údaje do datové schránky [právnická osoba] [příjmení] [anonymizována tři slova], a kdo a jak tyto údaje převzal a aby se soud rovněž dotázal, kdo (s jakými přístupovými údaji), kdy a případně odkud (a z jaké IP adresy, z jaké země) se přihlašoval do datové schránky [právnická osoba] [příjmení] [anonymizována tři slova] v období ode dne 15. 12. 2015 až doposud, aby soud vyžádal od poskytovatele a provozovatele emailové schránky [email] informaci, kdy byla tato schránka založena, z jaké IP adresy, příp. země bylo do této přistupováno, s uživateli jakých emailových adres bylo z této schránky komunikováno, příp. další podrobnosti ke komunikaci z této emailové schránky. Soud ještě jednou doplňuje, že i kdyby z dalších navržených důkazů bylo prokázáno, že [jméno] [příjmení] neexistuje, neměla by taková skutečnost vliv na zpochybnění dobré víry [jméno] [příjmení] v zápis v obchodním rejstříku, žalobce totiž neměl prokazovat, že [jméno] [příjmení] neexistuje, ale že původní jednatelce dlužníka a současné jednatelce žalované muselo být známo, že [jméno] [jméno] nemůže být jednatelem žalované a že při uzavírání předmětné nájemní smlouvy nejednala v důvěře v zápis v obchodním rejstříku, protože věděl, že zápis neodpovídá skutečnosti. Uvedené tedy ze stejných důvodů platí i o důkazech navržených v podání ze dne 15. 4. 2020 (č. l. 139 spisu), tj. po koncentraci řízení, kde žalobce uvedl, že navrhuje provést k důkazu existence [jméno] [příjmení] a personálního propojení [právnická osoba] [příjmení] [anonymizována tři slova], žalované, [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 9. 4. 2019, č. j. 45 Af 25/2016- 59 (zejména strana 16, bod 64), kdy navíc tyto důkazy mohl žalobce navrhnout ještě před koncentrací řízení. Ze stejného úhlu pohledu soud nahlížel i na důkazy navržené žalobcem po koncentraci řízení v podání ze dne 26. 5. 2020 (č. l. 152 spisu) tj. po koncentraci řízení, ve kterém žalobce na výzvu soudu doplnil, že veškeré zmíněné důkazní návrhy žalobce vznesl z toho důvodu, že jimi má být zpochybněna věrohodnost již provedených důkazních prostředků, a to konkrétně neexistence údajného [jméno] [příjmení] a návazně i dobré víry [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], tj. žalované a zároveň k důkazu navrhl přípisem Ministerstva vnitra ze dne 7. 4. 2020 nazvaným Poskytnutí dostupných údajů včetně přílohy, ve které Ministerstvo vnitra týkající se přístupových údajů do datové schránky [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] Stejně pak soud nahlížel také na důkazy žalobce navržené v podání ze dne 20. 1. 2021 (č. l. 177-178 spisu) kde žalobce navrhl k důkazu odpověď od belgické daňové správy doručenou dne 27. 4. 2016 evidovanou pod č. j. 2511013/16/2111-60563-208124, včetně jejího překladu, odpověď od Ministerstva vnitra ČR – Odbor eGovernmentu obdrženou dne 9. 8. 2016 evidovanou pod [číslo jednací], doplnění informace dne 9. 8. 2016 od Ministerstva vnitra ČR – Odbor eGovernmentu evidované pod [číslo jednací], odpověď na žádost o informaci od belgické daňové správy obdrženou dne 22. 8. 2016 (odpověď evidovaná pod [číslo jednací]) a odpověď Finančního úřadu pro [kraj], Územní pracoviště v [obec] na žádost součinnost ze dne 15. 10. 2020.

29. Pro nadbytečnost a s ohledem na zásadu hospodárnosti soudních řízení soud zamítl také následující důkazní návrhy žalované: pojistka žalované na pojištění pronajatých nemovitostí žalobce, včetně předpisu pojistného a dokladů o platbách pojistného,„ Komentář k určování obvyklé ceny (ocenění majetku a služeb)“ vydaný Ministerstvem financí 25. 9. 2014, znalecký posudek k výši bezdůvodného bohacení vypracovaný soudem, znalecký posudek [titul]. [jméno] [příjmení] [číslo] ze dne 29. 7. 2019 a jeho výslech, ohledání na místě samém. I provedení těchto důkazů bylo nadbytečné z toho důvodu, že soud dospěl k závěru, že nájemní smlouva ze dne 16. 6. 2016 je platná, jak je podrobně rozebráno níže, a proto již nebylo nutné zjišťovat výši obvyklého nájemného představující bezdůvodné obohacení, neboť mezi [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] a [žalovaná] existovala platná nájemní smlouva. Ze stejných důvodů soud zamítl důkaz smlouvu o čištění odpadních vod uzavřenou mezi [právnická osoba] a [žalovaná] dne 1. 12. 2017 a sdělení znalce [titul]. [příjmení] z oboru ekonomika ceny a odhady nemovitostí z 10. 7. 2019 týkající se určení obvyklé výše nájemného v areálu [obec] a skutečnosti, do kdy bude možné vypracovat znalecký posudek. Tyto důkazní návrhy založil k důkazu zástupce žalobce při prvním ústním jednání dne 12. 7. 2019.

30. K důkazům navrženým žalovanou v podání ze dne 14. 10. 2019 (č. l. 91-92 spisu), z nichž některé byly provedeny při ústním jednání dne 18. 10. 2019, a to email z adresy [email] ze dne 11. 1. 2018 na adresu [email] (důkaz č. 14 strany žalované), dopis [jméno] [příjmení] za [žalovaná] k odpovědi na emailovou zprávu a páteční telefonáty (důkaz č. 15 žalované), podací lístek ze dne 15. 1. 2018 s odesílatelem [žalovaná] a adresátem [titul] [jméno] [příjmení], email od [jméno] [příjmení] ze dne 15. 1. 2018 zaslaný na adresu [email] s předmětem„ doména“, email od [jméno] [příjmení] z 12. 1. 2018 adresovaný [jméno] [příjmení] s předmětem„ doména“, email z 12. 1. 2018 od [jméno] [příjmení], faktura ze dne 10. 6. 2016 na částku 279 Kč pro odběratele [žalovaná], splatnou 17. 6. 2016 - označení dodávky prodloužení domény com na jeden rok, výpis z běžného účtu č. [bankovní účet] ze dne 9. 7. 2016, a to společnosti [žalovaná] s platbou převodem 8. 7. 2016 ve výši 279 Kč, faktura [právnická osoba] ze dne 10. 5. 2017 na částku 279 Kč pro [žalovaná] za prodloužení domény na jeden rok, daňový doklad č. BP170426 odběratele [žalovaná] na částku 279 Kč, faktura [právnická osoba] ze dne 25. 5. 2017 na částku 279 Kč splatnou 1. 6. 2017 pro [žalovaná] za prodloužení domény na jeden rok, výpis z účtu č. [bankovní účet] ze dne 24. 5. 2017, faktura [číslo] ze dne 9. 1. 2017 na částku 279 Kč, daňový doklad [číslo] na částku 279 Kč, faktura [číslo] ze dne 18. 1. 2017 na částku 279 Kč a výpis z účtu č. [bankovní účet] za dne 17. 1. 2017, které žalovaná navrhla k důkazu jako výjimku ze zásady koncentrace řízení, proto aby byla zpochybněna věrohodnost důkazů, které navrhla žalobkyně týkajících se se užívání domén [webová adresa] a [webová adresa], přičemž žalovaná jimi chtěla prokázat, že žalobci bylo známo z jakého důvodu [právnická osoba] [anonymizováno] používala doménu [webová adresa] a proč byla [právnická osoba] [příjmení] [anonymizována čtyři slova] uvedena jako registrátor domény [webová adresa], soud uvádí, že má za to, že v daném případě se nejednalo o výjimku ze zásady koncentrace řízení dle ust. § 118b odst. 1 o. s. ř. Soud k těmto důkazům nepřihlížel, přestože byly provedeny, neboť nesměřovali výlučně ke zpochybnění věrohodnosti dosud provedených důkazů, ale k dokreslení skutkového stavu. V uvedeném směru soud vycházel z usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 8. 2019, sp. zn. 33 Cdo 1640/2019, podle kterého„ zpochybněním věrohodnosti důkazních prostředků se v první řadě rozumí tvrzení a pomocí důkazů prokázání takových skutečností, které vyvrací závěry soudu prvního stupně o tom, že určitý důkazní prostředek je nevěrohodný (a že proto z něj nelze při zjišťování skutkového stavu věci vycházet) nebo že je věrohodný (a že tedy je třeba na něm vybudovat zjištění skutkového stavu), popřípadě které vedou k závěru, že důkazní prostředek měl být správně z hlediska své věrohodnosti hodnocen soudem prvního stupně jinak (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 2. 2016, sp. zn. 23 Cdo 3640/2015) ...je pravdou, že důkazem zpochybňujícím jiný důkaz není, pokud má nově navržený důkaz vést k jiným skutkovým zjištěním, a nikoli výhradně ke zpochybnění věrohodnosti některého z dosavadních důkazů.“ Zároveň soud přihlédl i k závěrům Nejvyššího soudu ČR vyjádřením v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 5. 2009, sp. zn. 30 Cdo 2310/2007 podle kterého:„ Ke zpochybnění věrohodnosti provedených důkazů naproti tomu nemůže vést to, že účastník řízení navrhne důkazy, jejichž pomocí lze skutkový stav zjistit jinak, než vyplývá z provedených důkazů, které byly navrženy do skončení prvního jednání, které se ve věci konalo; navržením takových důkazů účastník nezpochybňuje věrohodnost provedených důkazních prostředků, ale v rozporu se zásadou koncentrace řízení se domáhá, aby jejich pomocí byl skutkový stav věci zjištěn jinak, než jak se podává z řádně a včas navržených důkazů.“ Soud dospěl k závěru, že uvedené důkazy měly přispět k dokreslení skutkového stavu ve vztahu k užívání domény [webová adresa] a k placení poplatků za tuto doménu, nikoli výlučně ke zpochybnění důkazů, které byly vy vztahu k těmto skutečnostem navrženy před koncentrací řízení. Totéž se pak týká i vyjádření [jméno] [příjmení] ze dne 15. 1. 2019 ve věci incidenční žaloby proti [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] týkající se existence úpadku [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 75 Icm 3464/2018, které bylo rovněž žalovanou navrženo k důkazu po koncentraci v podání ze dne 14. 10. 2019, a soudem k důkazu provedeno nebylo.

31. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] vlastní předmětné nemovitosti. Žalovaná v období od 20. 6. 2016 do 31. 12. 2018 předmětné nemovitosti užívala a současně za toto období platila [právnická osoba] [příjmení] [anonymizována tři slova] a následně žalobci částku ve výši 65 000 Kč měsíčně. [jméno] [příjmení] (původně [příjmení]), a [jméno] [příjmení] jsou sourozenci. [jméno] [příjmení], byla společníkem [právnická osoba] [příjmení] [anonymizována tři slova] od 15. 8. 2005 do 23. 11. 2010 s podílem ve výši 50 % a jednatelkou od 15. 8. 2005 do 20. 10. 2015, [jméno] [příjmení] byl společníkem s podílem ve výši 50 % od 15. 8. 2005 do 20. 10. 2015, od 20. 10. 2015 do 4. 1. 2016 měl také zapsán podíl ve výši 50 %, a ve stejném období měl zapsán také pět podílů ve výši 5 %, od 20. 10. 2015 do 2. 6. 2016 pak měl zapsáno pět podílů ve výši 5 %. Od 2. 6. 2016 pak má zapsáno pět podílů ve výši 5 %, od 14. 5. 2018 podíl ve výši 50 % a od 14. 5. 2018 dalších pět podílů ve výši 5 %. Jednatelem byl od 15. 8. 2005 do 4. 1. 2016. Od 4. 1. 2016 do 14. 5. 2018 byl zapsán jako společník [jméno] [příjmení], přičemž měl zapsán od 4. 1. 2016 do 14. 5. 2018 obchodní podíl ve výši 50 % a pět obchodních podílů ve výši 5 %. U [jméno] [příjmení] je uveden stejný den vzniku i zániku funkce jednatele, tj. 15. 12. 2015, zapsán jako jednatel byl dne 4. 1. 2016 a vymazán dne 14. 5. 2018. [jméno] [příjmení] neexistuje. [právnická osoba] [příjmení] [anonymizována tři slova], a žalovaná uzavřely dne 16. 6. 2016 nájemní smlouvu, na základě které se [právnická osoba] [příjmení] [anonymizována tři slova] zavázala přenechat žalované předmětné nemovitosti za částku ve výši 65 000 Kč měsíčně. Ke dni uzavření předmětné nájemní smlouvy byla jednatelkou žalované a společnicí se stoprocentním podílem [jméno] [příjmení]. Na [právnická osoba] [příjmení] [anonymizována tři slova] byl následně prohlášen konkurs, insolvenčním správcem je žalobce. Insolvenční řízení bylo zahájeno 26. 5. 2017 a usnesení o úpadku spojené s prohlášením konkursu bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne 4. 12. 2017 a nabylo téhož dne právní moci. [jméno] [příjmení] zaslala žalobci nájemní smlouvu ze dne 16. 6. 2016 s dotazem, kam má nadále platit nájemné dne 15. 12. 2017 a žalobce jí dne 19. 12. 2017 sdělil, že nájemní smlouvu považuje za neplatnou a vyzval ji, ať nadále platí částku za využívání předmětných nemovitostí, kterou však považuje za bezdůvodné obohacení na účet majetkové podstaty. Poté předžalobní upomínkou ze dne 10. 7. 2018 vyzval žalovanou k zaplacení částky ve výši 1 409 465 Kč do sedmi dnů od doručení výzvy na učet majetkové podstaty, přičemž uvedená částka měla představovat bezdůvodné obohacení za užívání předmětných nemovitostí v období od 20. 6. 2019 do 31. 5. 2018. Dne 19. 7 2018 sdělila žalovaná žalobci, že nájemní smlouvu považuje za platnou a že ji uzavírala v dobré víře s osobou, kterou jí představil [jméno] [příjmení] a která byla zapsána jako jednatel [právnická osoba] [příjmení] [anonymizována tři slova] v obchodním rejstříku. Doména [webová adresa] byla vytvořena dne 10. 6. 2016 a zaregistrovala ji u administrátora [právnická osoba] jednatelka žalované [jméno] [příjmení], jako registrující subjekt byla uvedena [právnická osoba], jako e-mail registrujícího subjektu byla uvedena adresa [email]. Doména [webová adresa] byla vytvořena 8. 2. 2006, u administrátora [právnická osoba] ji zaregistrovala jednatelka žalované [jméno] [příjmení], a aktualizovala ji dne 18. 1. 2017, byla u ní evidována e-mailová adresa [email].

32. Soud dospěl k následujícím právním závěrům:

33. Ve vztahu k aktivní legitimaci žalobce soud vycházel ve smyslu ust. § 135 odst. 2 o. s. ř. z rozhodnutí Krajského soudu v Praze a Vrchního soudu v Praze v daném insolvenčním řízení, že na schůzi věřitelů konané dne 25. 7. 2018 neproběhlo řádné hlasování věřitelů podle § 29 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona a neshledal žádný důvod pochybovat o správnosti tohoto závěru a ze skutečnosti, že insolvenční soud nadále jedná v relevantním insolvenčním řízení s žalobcem coby insolvenčním správcem. Soud neshledal žádný důvod k tomu, aby z hlediska postavení žalobce, coby insolvenčního správce dospěl k jiným závěrům než soud insolvenční.

34. Dále soud vycházel z následující právní úpravy:

35. Dle ust. 194 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích statutárním orgánem společnosti je jeden nebo více jednatelů. Dle ust. § 195 odst. 1 věty prvé uvedeného zákona jednateli přísluší obchodní vedení společnosti.

36. Dle ust. § 121 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku dále jen („o. z.“) proti osobě, která právně jedná důvěřujíc údaji zapsanému do veřejného rejstříku, nemá ten, jehož se zápis týká, právo namítnout, že zápis neodpovídá skutečnosti.

37. Podle § 8 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále jen„ zákon o veřejných rejstřících“) proti osobě, která právně jedná důvěřujíc údaji zapsanému do veřejného rejstříku, nemá ten, jehož se zápis týká, právo namítnout, že zápis neodpovídá skutečnosti (negativní princip materiální publicity).

38. Dle komentářové literatury k uvedenému ustanovení:„ Negativní materiální publicita veřejného rejstříku např. způsobuje, že zapsanou osobu zavazuje jednání toho, kdo je ve veřejném rejstříku zapsán jako člen statutárního orgánu zapsané osoby (jedná-li předepsaným způsobem), i když už členem statutárního orgánu není, nebo se jím dokonce nikdy nestal (srov. též § 155 ObčZ). (viz Havel, M., Štenglová, I., Dědič, J., Jindřich, M. a kol.: Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, s. 14 – 22)

39. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 12. 2007 sp. zn. 21 Cdo 265/2007:„ jednala-li druhá strana v důvěře ve správnost údaje uvedeného v obchodním rejstříku, jsou právní úkony učiněné v rozsahu jejího oprávnění osobou zapsanou v obchodním rejstříku (zde jednatelem jako statutárním orgánem) platné a podnikatele (§ 2 odst. 2 obch. zák.) zavazují, bez ohledu na to, zda v té době (případně nikdy) k takovému jednání nebyl zapsaný statutární orgán oprávněn; uvedené by neplatilo jen tehdy, kdyby nesoulad zapsaných skutečností s faktickým stavem byl druhé straně znám.“ 40. Pro danou věc z citovaných právních předpisů a rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR plyne, že aby byl žalobce úspěšný, musel by prokázat, že jednatelce žalované [jméno] [příjmení] ke dni podpisu nájemní smlouvy dne 16. 6. 2016 muselo být známo, že [jméno] [příjmení] nemůže být jednatelem [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno], v takovém případě by [jméno] [příjmení] nejednala v dobré víře v zápis ve veřejném rejstříku, protože by věděla, že zápis nedopovídá skutečnosti, a proto by se vůči žalované princip materiální publicity neuplatnil. To se však žalobci prokázat nepodařilo. V uvedeném směru soud poukazuj také na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 5. 1. 2011, sp. zn. 29 Cdo 2651/2009 podle kterého:„ z negativní stránky principu materiální publicity vyplývá, že důkazní břemeno o nedostatku dobré víry nese osoba, která se nedostatku dobré víry dovolává, tj. osoba, jejíž zápis v obchodním rejstříku je (případně) ohledně toho kterého údaje nesprávný (chybný).“ Současně soud poukazuje i na usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. 3. 2009, sp. zn. 29 Cdo 2626/2007, podle kterého:„ Právní úkon osoby, která je v obchodním rejstříku zapsána jako statutární orgán (jeho člen) zavazuje obchodní společnost, i když už statutárním orgánem (jeho členem) není. Nezbytnou podmínkou nicméně je, aby třetí osoba, vůči níž byl právní úkon učiněn, byla v dobré víře, že jedná se statutárním orgánem (jeho členem) oprávněným jednat jménem společnosti.“ V rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 11. 2012, sp. zn. 21 Cdo 3080/2011 pak Nejvyšší soud ČR uvedl, že:„ Skutečnosti zapsané v obchodním rejstříku jsou účinné vůči každému ode dne, ke kterému byl zápis proveden; ode dne provedení zápisu se nikdo nemůže dovolávat toho, že mu zapsané skutečnosti nebyly známy. Zároveň platí obráceně, že dokud skutečnosti zapsané v obchodním rejstříku nejsou vymazány nebo změněny, jsou účinné vůči každému a nikdo se nemůže dovolávat vůči jednajícímu, že zápis v obchodním rejstříku již neodpovídá skutečnosti, ledaže by jednající nejednal v důvěře v zápis v obchodním rejstříku, protože mu rozpor se skutečností byl znám.“ Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 5. 2000, sp. zn. 32 Cdo 2644/99 pak:„ Negativní stránka principu materiální publicity obchodního rejstříku působí objektivně, bez ohledu na zavinění. Osoba zapsaná v obchodním rejstříku se nemůže dovolávat vůči tomu, kdo jedná v důvěře v zápis do obchodního rejstříku, nesprávnosti zápisu, ani když nesprávnost zápisu způsobila jiná osoba nebo rejstříkový soud.“ 41. Žalobce namítal, že negativní princip materiální publicity se v daném případě nemohl uplatnit, neboť nájemní smlouvu uzavřela za [právnická osoba] [příjmení] [anonymizována tři slova] neexistující osoba, a proto se jednalo o zdánlivé právní jednání a v uvedeném směru odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 9. 2008, sp. zn. 29 Cdo 2287/2008, ve kterém Nejvyšší soud ČR vyjádřil názor, že:„ Skutečnost, že nabyvatel obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným uzavírá smlouvu o jeho převodu s osobou zapsanou v obchodním rejstříku jako společník a jedná tak v důvěře ve správnost zápisu v obchodním rejstříku, nemůže sama o sobě vést k nabytí obchodního podílu za situace, kdy osoba zapsaná jako společník v obchodním rejstříku jím ve skutečnosti není“. Uvedený závěr však nelze aplikovat na projednávanou věc, neboť, zde je dán jiný skutkový stav a zároveň je třeba přihlédnout k tomu, že ve věci posuzované Nejvyšším soudem ČR se jednalo o převod práva vlastnického, tj. absolutního majetkového práva, působícího erga omnes, nájemní právo je však majetkové právo relativní. Pokud by byl princip materiální publicity vykládán i v tomto případě takto restriktivním způsobem, došlo by v konečném důsledku k jeho naprostému popření.

42. V projednávané věci tedy bylo prokázáno, že za dlužníka nájemní smlouvu dne 16. 6. 2016 podepsala neexistující osoba označená jako [jméno] [příjmení], nájemní smlouva také obsahuje podpis„ [jméno]. [příjmení]“ Ke dni uzavření nájemní smlouvy ze dne 16. 6. 2016 pak byla osoba [jméno] [příjmení] zapsána coby jednatel dlužníka v obchodním rejstříku, přičemž vymazána byla podle výpisu z obchodního rejstříku až dne 14. 5. 2018. Nešlo však o situaci, kdy by chyběla vůle jednající osoby, neboť vůle dlužníka uzavřít nájemní smlouvu projevena byla osobou, která se podepsala jako [jméno] [příjmení], tedy jako osoba zapsaná až do 14. 5. 2018 v obchodním rejstříku jako jednatel strany nájemní smlouvy. Nájemní smlouva byla uzavřena již 16. 6. 2016, konkurs na majetek [právnická osoba] [příjmení] [anonymizována dvě slova]. byl prohlášen usnesením ze dne 4. 12. 2017, [právnická osoba] [příjmení] [anonymizována dvě slova]. přijímala po uzavření nájemní smlouvy sjednané nájemné i podle tvrzení žalobce až do prosince 2018 a nechala žalovanou předmětné nemovitosti užívat. Z těchto skutečností naopak vyplývá, že dlužník nájemní smlouvu uzavřít chtěl a cítil se jí být vázán. Na jeho straně tak nemohl být nedostatek vůle uzavřít nájemní smlouvu dán. Mezi účastníky bylo nesporné, že [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jsou sourozenci, z výpisu z obchodního rejstříku pak vyplynulo, že oba působili i jako společníci a jednatelé [právnická osoba] [příjmení] [anonymizována dvě slova]. Z důkazů žalobce navržených ke zpochybnění dobré víry [jméno] [příjmení] v zápis v obchodním rejstříku při uzavření nájemní smlouvy ze dne 16. 6. 2016 vyplynulo, že [jméno] [příjmení], neexistuje, že při jeho zápisu do obchodního rejstříku byl předložen falzifikát výpisu z rejstříku trestů a že jednatelka žalované registrovala doménu [webová adresa], žalobci se však jimi nepodařilo prokázat že [jméno] [příjmení] věděla, že [jméno] [příjmení] neexistuje, jak uvádí žalobce a tudíž, že jeho zápis coby jednatele [právnická osoba] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. neodpovídá skutečnosti, takový závěr pak nelze učinit ani na základě skutečnosti, že [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jsou sourozenci. Na uvedeném závěru by pak ničeho nemohla změnit ani další případná zjištění, týkající se neexistence [jméno] [příjmení], jejichž prokázání žalobce navrhoval. I kdyby z dalších navržených důkazů bylo opětovně prokázáno, že [jméno] [příjmení] neexistuje, neměla by taková skutečnost vliv na zpochybnění dobré víry [jméno] [příjmení] v zápis v obchodním rejstříku, žalobce totiž neměl prokazovat, že [jméno] [příjmení] neexistuje, ale že původní jednatelce dlužníka a současné jednatelce žalované muselo být známo, že [jméno] [příjmení] nemůže být jednatelem žalované a že při uzavírání předmětné nájemní smlouvy nejednala v důvěře v zápis v obchodním rejstříku, protože věděla, že zápis neodpovídá skutečnosti. Pouze v případě, že by tyto skutečnosti byly žalobcem prokázány, negativní princip materiální publicity by se vůči jednatelce žalované neuplatnil. Soud tedy dospěl k závěru, že žalobce neunesl důkazní břemeno o tom, že dobrá víra žalované v zápis [jméno] [příjmení] coby jednatele [právnická osoba] [příjmení] [anonymizována dvě slova]. v obchodním rejstříku byla zpochybněna, o této procesní povinnosti a následcích jejích nesplnění, pak byl poučen při prvním ústním jednání ve věci ve smyslu ust. § 118a odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 118b odst. 1 o. s. ř.. Skutečnost, že [jméno] [příjmení] společně s [jméno] [příjmení] převedla společnost dlužníka na neexistující osobu a společnost dlužníka tyto dvě osoby fakticky ovládali za účelem převodu činnosti dlužníka na společnost žalované, pak z provedených důkazů rovněž nevyplývá. Uvedené tvrzení nelze dovodit ze skutečnosti, že [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jsou sourozenci, ani ze skutečnosti, že [jméno] [příjmení] registrovala doménu [název] [anonymizováno] a doménu [název] [anonymizováno] v roce 2017 aktualizovala. Tyto skutečnosti samy o sobě ani ve spojení dobrou víru žalované, resp. její jednatelky v zápis v obchodním rejstříku nezpochybňují a žádné další důkazy ke zpochybnění dobré víry žalované v zápis v obchodním rejstříku žalobce do okamžiku koncentrace řízení dne 16. 9. 2019 nenavrhl. Soud navíc nesouhlasí s názorem žalobce, že pokud nájemní smlouvu uzavřela neexistující osoba, princip materiální publicity se neuplatní, a to s ohledem na shora uvedenou judikaturu Nejvyššího soudu ČR. Existenci zápisů v obchodním rejstříku by v takovém případě totiž postrádala jakýkoli smysl. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobci se nepodařilo navrženými důkazy zpochybnit dobrou víru žalované v zápis v obchodním rejstříku ke dni uzavření nájemní smlouvy, soud dospěl k závěru, že nájemní smlouva ze dne 16. 6. 2016 je platná, když neshledal ve smlouvě ani žádné další nedostatky způsobující její neplatnost nebo nicotnost, žalovaná předmětné nemovitosti užívala na základě platného právního důvodu a na straně žalované proto nemohlo dojít ke vzniku bezdůvodného obohacení. S ohledem na tyto skutečnosti proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

43. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého v řízení zcela úspěšná žalovaná má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalobci. Výše náhrady nákladů řízení odpovídá odměně advokáta za 10 úkonů právní služby dle ust. § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) po 15 020 Kč, náhradě hotových výdajů za 10 úkonů právní služby dle ust. § 13 odst. 4 a. t. ve spojení s ust. § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a. t. po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, účast na jednání dne 12. 7. 2019 od 9:02 do 11:19 hod. – 2 úkony, vyjádření ze dne 13. 9. 2019, vyjádření ze dne 14. 10. 2019, účast na jednání dne 18. 10. 2019, účast na jednání dne 3. 3. 2020, závěrečný návrh ze dne 11. 3. 2020, vyjádření ze dne 30. 6. 2020, účast na jednání dne 22. 1. 2021), a 21 % DPH ve výši 32 172 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celková výše náhrady nákladů řízení činí 185 372 Kč.