21 C 94/2020-102

Rubrum

Okresní soud v Chomutově rozhodl soudkyní JUDr. Alenou Mědílkovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] se sídlem [adresa žalobkyně], zastoupená Mgr. [jméno] [příjmení], advokátem se sídlem [adresa], proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] bytem [adresa žalovaného], zastoupen Mgr. [jméno] [příjmení], advokátkou se sídlem [adresa], o zaplacení 51 232 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 50 506 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 56 198,64 Kč od 22.10.2019 do 16.12.2019 a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 50 506 Kč od 17.12.2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 726 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 726 Kč od 22.10.2019 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 55 339,50 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 6.3.2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí v záhlaví tohoto rozsudku uvedenou částku, z titulu náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem a neoprávněnou distribucí plynu. Svou žalobu odůvodnila tím, že je v rámci podnikatelské činnosti provozovatelem distribuční soustavy a je na základě smlouvy o distribuci plynu, uzavřené mezi ní a obchodníkem s plynem, povinna zajišťovat pro obchodníka s plynem distribuci plynu do odběrných míst dle smluv uzavřených mezi obchodníkem s plynem a odběrateli. Plyn dodávaný obchodníkem s plynem k odběrateli, na základě řádně uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky plynu, je ve vlastnictví obchodníka s plynem, který jej zakoupil od výrobce plynu či jiného obchodníka s plynem pro odběratele na základě této smlouvy. Dojde-li k ukončení smluvního vztahu mezi obchodníkem s plynem a odběratelem, pak pokud odběr plynu na odběrném místě dále pokračuje, jedná se podle ustanovení § 74 odst. 1, písm. a), b) zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona (dále jen„ EZ“), o neoprávněný odběr plynu a následně dle § 74 odst. 3, písm. a) EZ o neoprávněnou distribuci plynu. Při tomto neoprávněném odběru a neoprávněné distribuci plynu nedochází k odběru plynu ve vlastnictví obchodníka s plynem, neboť se jedná o odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem je dodávka plynu. Z technického hlediska totiž nelze fakticky zabránit odběru plynu, pokud odběratel nezpřístupní měřidlo a nedojde k jeho demontáži a zaslepení přípojky plynu mechanickými prostředky. Neoprávněným odběrem a neoprávněnou distribucí plynu vzniká škoda provozovateli distribuční soustavy, tj. žalobkyni. K naplnění § 74 odst. 1, písm. a) EZ: Pro neplnění platebních povinností vyplývajících ze smluvního vztahu ukončil obchodník s plynem [právnická osoba], tento závazkový smluvní vztah se žalovaným jednostranným právním úkonem – odstoupením od smlouvy. Žalobkyně, provozovatel distribuční soustavy, nemá a ani nemůže mít k dispozici žádné listinné dokumenty vztahující se k trvání tohoto smluvně založeného vztahu mezi obchodníkem s plynem a žalovaným (§ 59a odst. 1 EZ). Jediné dokumenty, které byly žalobkyni poskytnuty ze strany obchodníka s plynem, byly Oznámení o přerušení dodávky ze dne 14.10.2014 a ukončovací faktura [variabilní symbol] ze dne 3.12.2014. K naplnění § 74 odst. 1, písm. b) EZ: žalovaný byl v rámci mimosoudního řešení sporu (ukončení neoprávněného odběru a neoprávněné distribuce plynu), spočívajícím ve snaze demontovat měřící zařízení pokusy o demontáž (ponechání oznámení o neúspěšném pokusu demontáže), vyrozuměn o tom, že pro odběrné místo nejsou hrazeny platby za odebraný plyn. Pakliže po ukončení smluvního vztahu mezi obchodníkem s plynem a odběratelem pokračuje v odběrném místě odběr plynu, je jednáním odběratele působena škoda provozovateli distribuční soustavy, žalobci. O této skutečnosti byl žalovaný vyrozuměn Oznámením o neoprávněném odběru a neoprávněné distribuci plynu ze dne 1.12.2014. K naplnění § 74 odst. 3, písm. a) EZ: Podle řádu provozovatele distribuční soustavy zaniká smlouva o distribuci plynu dohodou smluvních stran. Tato dohoda je tvořena žádostí (návrhem) obchodníka s plynem o ukončení nebo přerušení dodávky plynu do odběrného místa a akceptací této žádosti provozovatelem distribuční soustavy spočívající ve snaze ukončit nebo přerušit dodávku plynu do odběrného místa. V případě neúspěchu, neukončení dodávky plynu, jež lze z hlediska technických možností ukončit pouze demontáží měřidla, je smlouva o distribuci ukončena uplynutím 30 dnů ode dne doručení žádosti obchodníka s plynem. Pro ukončení distribuce plynu a tedy i dodávek plynu do odběrného místa dle smlouvy o sdružených službách dodávky plynu je určující žádost obchodníka s plynem, která se generuje v elektronické podobě přímo v systému žalobkyně. Dne 27.10.2014 byl prostřednictvím aplikace [právnická osoba] [anonymizováno] podán požadavek na ukončení dodávky plynu do doběrného místa z důvodu neplacení, s požadovaným datem ukončení 27.10.2014. Pokud se provozovateli distribuční soustavy (žalobkyni) nepodaří měřící zařízení ve lhůtě 30 dnů demontovat, dojde marným uplynutím této lhůty k ukončení smlouvy o distribuci do daného odběrného místa, což má za následek sistaci smlouvy o sdružených službách dodávky plynu. K tomuto třicátému dni zašle provozovatel distribuční soustavy obchodníkovi s plynem údaj o odhadovaném stavu odebraného plynu na měřidle a tento třicátý den je také posledním účtovacím dnem obchodníka s plynem. Smlouva o distribuci plynu pro předmětné odběrné místo tedy zanikla uplynutím 30 dnů ode dne doručení žádosti obchodníka s plynem o ukončení distribuce do odběrného místa, tj. dnem 28.11.2014 a ode dne následujícího, tj. 29.11.2014 byl odběr plynu kvalifikován jako neoprávněný odběr a neoprávněná distribuce plynu dle § 74 odst. 1, 3 EZ. Množství neoprávněně odebraného (spotřebovaného) plynu a tedy i výpočet škody vyplývá z rozdílu mezi konečným stavem měřidla [číslo] na odběrném místě k 30 dni od podání žádosti obchodníka s plynem o ukončení distribuce, tj. ke dni 29.11.2014, který vyplývá z ukončovací faktury [variabilní symbol], stav 5 045 m3 a stavem měřidla ke dni 30.9.2019, kdy došlo v odběrném místě na adrese [adresa žalovaného], k vyžádanému odečtu měřícího zařízení, se stavem měřidla 9 200 m3. Zjištěné množství neoprávněně odebraného plynu (tj. 4 155 m3) bylo ve faktuře [variabilní symbol] ze dne 7.10.2019 splatné dne 21.10.2019, vyčísleno částkou 56 924,64 Kč v souladu s cenou dle ceníků žalobkyně za neoprávněně odebraný plyn. Žalovaný na předmětnou fakturu ničeho neuhradil, proto jej žalobkyně vyzvala upomínkou ze dne 21.11.2019 k úhradě. Dne 16.12.2019 žalovaný uhradil žalobkyni pouze částku 5 692,64 Kč. I přes výzvu právního zástupce žalobkyně žalovaný zbytek faktury neuhradil.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Ve svém vyjádření ze dne 8.7.2020 (čl. 17 spisu) uvedl, že žalobkyně vychází z toho, že mu vznikla škoda neoprávněným odběrem plynu, tedy z toho, že obchodník s plynem ukončil smluvní vztah pro neplnění platebních povinností, když tento ukončil odstoupením od smlouvy (není doloženo datované odstoupení od smlouvy se řádným zdůvodněním). Není pravdou, že by žalovaný neplatil za dodaný plyn, jak plyne ze sdělení společnosti [anonymizováno] [právnická osoba], ze dne 16.7.2019 adresovaného žalovanému. Žalovaný po celou dobu platil 1 000 Kč měsíčně a rovněž zaplatil zaslané faktury. Je nepochopitelné, proč tato společnost platby žalovaného od ledna 2015 do srpna 2016 ve výši 21 293,15 Kč vrátila na účet žalovaného a rovněž platby za měsíce září 2016 až červenec 2019 ve výši 35 000 Kč. Proč tyto platby nebyly odeslány žalobkyni, distributorovi. Zároveň je žalovaný informován tímto sdělením ze dne 16.7.2019, že smlouva o sdružených dodávkách plynu byla ukončena k datu 28.11.2014. Tuto skutečnost žalovaný zpochybňuje a veškeré důkazy a svá vyjádření zasílal do spisu [spisová značka], kde se žalobkyně domáhá vydání měřícího zařízení [číslo] tedy plynoměru. V tomto řízení žalovaný dokládal jednotlivé platby za odběr plynu, vyjadřoval se k jednotlivým důkazům a zpochybňoval je. Je připraven spotřebovaný plyn uhradit s výjimkou promlčené části, čímž vznesl námitku promlčení.

3. V podání ze dne 27.10.2020 (čl. 22 spisu) žalobkyně v reakci na podání žalovaného uvedla, že pro předmětné odběrné místo došlo k ukončení distribuce podle smlouvy o distribuci plynu dnem 28.11.2014 v souladu s Řádem provozovatele distribuční soustavy a § 57 vyhl. č. 365/2009 Sb. Od následujícího dne je odběr kvalifikován jako neoprávněný odběr a neoprávněná distribuce plynu (§ 74 odst. 1, 3 EZ), a tento stav trvá i nadále. Pro ukončení distribuce plynu a tedy i dodávek plynu je určující Žádost obchodníka s plynem, která se generuje v elektronické podobě přímo v systému žalobkyně, distributora. Z povahy institutu neoprávněného odběru je nutno dovodit, že aby mohlo dojít ke konstatování oné protiprávnosti a následně postupovat podle § 59 odst. 1, písm. j) EZ, musí být neoprávněný odběr zákazníkovi prokázán. Provozovatel distribuční soustavy má neoprávněný odběr za prokázaný ve dvou situacích. Při fyzické kontrole, kdy zjistí např. neoprávněnou manipulaci s měřícím zařízením nebo na základě žádosti od obchodníka podle § 59 odst. 8, písm. z) EZ. Neoprávněný odběr plynu je zakázán, neboť velmi významně ohrožuje bezpečnost a hospodárnost provozu sítí. Zejména z tohoto důvodu tak zákonodárce bezesporu vyjádřil svůj zájem na tom, aby neoprávněný odběr plynu v případě jeho zjištění dále nepokračoval a byl ze strany provozovatele distribuční soustavy okamžitě ukončen. Od následujícího dne po ukončení smlouvy o distribuci je působena škoda provozovateli distribuční soustavy. Podle stávající právní úpravy je pro právní posouzení okamžiku vzniku nároku žalobkyně na náhradu škody z titulu neoprávněné distribuce plynu rozhodující okamžik doručení žádosti obchodníka s plynem o ukončení dodávky plynu do odběrného místa žalobkyni, nikoliv okamžik ukončení smlouvy o sdružených službách dodávky plynu. Žádný právní předpis nestanoví jako podmínku vzniku nároku žalobkyně na náhradu škody z titulu neoprávněné distribuce plynu řádné ukončení smlouvy o sdružených službách dodávky plynu uzavřené mezi obchodníkem s plynem a zákazníkem. Žalobkyně není povinna ani oprávněna zkoumat a posuzovat oprávněnost požadavků obchodníků s plynem na ukončení dodávek plynu do odběrných míst v závislosti na řádném ukončení smluvních vztahů mezi obchodníky s plynem a jejich zákazníky, kdy k tomu nemá a ani nemůže mít relevantní informace. Po provozovateli distribuční soustavy nelze požadovat, aby zkoumal, zda došlo k ukončení smlouvy o dodávce plynu, a už vůbec ne to, zda bylo toto ukončení řádné a oprávněné. Pokud by jednáním obchodníka s plynem (neopodstatněné podání žádosti o ukončení dodávek plynu do odběrného místa) vznikla žalovanému škoda, je žalovaný oprávněn domáhat se úhrady škody po obchodníkovi s plynem. Jednání žalovaného nelze shledat pouze nedbalostním. Neoprávněný odběr plynu je pak již ze samotné podstaty neoprávněnosti odběru úmyslným porušením právní povinnosti, kdy tento byl v daném případě zjevně naplněn již při úmyslném neplacení faktur za odebraný plyn. O nedbalosti v případě neuhrazení ceny odebrané energie dle názoru žalobkyně, nelze uvažovat. Žalobkyně v dané věci shledává přinejmenším nepřímý úmysl v jednání žalovaného, v jehož důsledku vznikla pohledávka žalobkyni. K promlčení dané pohledávky nedošlo. V daném případě ke vzniku škodné události došlo ke dni 28.11.2014 a vzhledem k tomu, že žalobkyni bylo zpřístupněno odběrné místo a umožněn vyžádaný odečet měřícího zařízení až dne 29.9.2019, mohla žalobkyně vyčíslit škodu, jež mu vznikla neoprávněným odběrem a neoprávněnou distribucí plynu teprve k tomuto datu 29.9.2019. Proto subjektivní promlčecí doba počala běžet až ode dne 30.9.2019 a skočila by 30.9.2021 za trvání objektivní desetileté promlčecí doby.

4. Soud v této věci učinil následující skutková zjištění:

5. Ze Řádu provozovatele distribuční soustavy (volně ve spise) plyne, že ukončení/přerušení dodávky plynu na žádost uživatele provede provozovatel distribuční soustavy při neoprávněném odběru plynu. Žádost podává uživatel v souladu se smlouvou o poskytování elektronických služeb prostřednictvím aplikace on-line servis provozovatele distribuční soustavy (čl. 5). Náležitosti Žádosti o ukončení/přerušení dodávky/distribuce jsou identifikace uživatele formou EIC, identifikace OM/PM formou EIC, identifikace zákazníka formou jména/názvu, identifikace zákazníka formou IČ/data narození, požadovaný termín ukončení/přerušení distribuce/dodávky, důvod ukončení/přerušení distribuce/dodávky.

6. Z Oznámení ze dne 1.12.2014 (čl. 26 spisu) plyne, že žalobkyně oznámila žalovanému, že obchodník s plynem požádal provozovatele distribuční soustavy o ukončení nebo přerušení dodávky plynu pro odběrné místo na adrese [adresa žalovaného]. Vzhledem k tomu, že ukončení nebo přerušení dodávky plynu nebylo možno provést z důvodu nepřístupnosti měřícího zařízení (plynoměru), nastal ke dni 28.11.2014 účinek přerušení nebo ukončení dodávky plynu. Počínaje dnem 29.11.2014 bude další distribuce plynu až do dne provedení skutečné demontáže plynoměru kvalifikována jako neoprávněná distribuce. Zároveň žalobkyně oznámila, že dne 22.12.2014 dojde k demontáži plynoměru a vyzvala žalovaného k umožnění přístupu k měřícímu zařízení, které je v jejím vlastnictví a upozornila ho na povinnost nahradit škodu vzniklou v důsledku neoprávněné distribuce plynu. Toto Oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne 4.12.2014, dle sdělení pošty žalovaný oznámenou zásilku dne 5.12.2014 nepřijal a žádal zaslat zpět žalobkyni, jak plyne z obálky (čl. 26 p.v. - 27 spisu).

7. Z Oznámení o přerušení dodávky plynu ze dne 14.10.2014 (volně ve spise) plyne, že společnost [právnická osoba], upomenula žalovaného o úhradu dluhu ve výši 11 884,45 Kč nejpozději do 21.10.2014, poté bude vydán pokyn provozovateli distribuční soustavy k ukončení dodávky plynu a dojde k odstoupení od smlouvy o sdružených službách dodávky plynu.

8. Ze Žádosti obchodníka s plynem (volně ve spise) plyne, že dne 27.10.2014 obchodník s plynem podal prostřednictvím aplikace [právnická osoba] [anonymizováno] požadavek na ukončení dodávky plynu pro neplacení. Na základě tohoto požadavku byla dne 27.10.2014 vystavena servisní zakázka [číslo]„ Ukončení dodávky pro neplacení“ pro místo spotřeby [číslo] [adresa žalovaného]. Dne 28.11.2014 byla ukončena smlouva o sdružených dodávkách plynu pro neplacení.

9. Z protokolu ze dne 31.10.2014 (volně ve spise) plyne, že tohoto dne byl technikem žalobkyně učiněn pokus o demontáž měřidla výrobního [číslo] v předmětném odběrném místě [adresa žalovaného]. Dle poznámky technika žalovaný neumožnil přístup, prý jedině s policií.

10. Z faktury [variabilní symbol] ze dne 23.12.2014 (volně v spise) plyne, že společnost [právnická osoba], vyúčtovala žalovanému za sdružené služby dodávky plynu přeplatek ve výši 292,60 Kč. Šlo o mimořádné vyúčtování - ukončení smlouvy.

11. Z Oznámení ze dne 30.4.2015 (čl. 27 p.v. spisu) plyne, že žalobkyně oznámila žalovanému, že obchodník s plynem požádal provozovatele distribuční soustavy, o ukončení nebo přerušení dodávky plynu pro odběrné místo na adrese [adresa žalovaného]. Vzhledem k tomu, že ukončení nebo přerušení dodávky plynu nebylo možno provést z důvodu nepřístupnosti měřícího zařízení (plynoměru), nastal ke dni 28.11.2014 účinek přerušení nebo ukončení dodávky plynu. Počínaje dnem 29.11.2014 bude další distribuce plynu až do dne provedení skutečné demontáže plynoměru kvalifikována jako neoprávněná distribuce. Zároveň žalobkyně oznámila, že dne 18.5.2015 bude provedena demontáž plynoměru a vyzvala žalovaného k umožnění přístupu k měřícímu zařízení, které je v jejím vlastnictví a upozornila ho na povinnost nahradit škodu vzniklou v důsledku neoprávněné distribuce plynu. Toto oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne 4.5.2015, bylo oznámeno a připraveno k vyzvednutí dne 5.5.2015, žalovaný si zásilku nevyzvedl, jak plyne z obálky (čl. 28 – 28 p.v. spisu).

12. Z Montážních výkazů ze dne 23.10.2015 a ze dne 26.10.2015 (volně ve spise) plyne, že technik [právnická osoba] prováděl měření tlaku na plynoměru [číslo] v odběrném místě [adresa žalovaného].

13. Z Vyžádaného odečtu – servisní zakázky [číslo] ze dne 30.9.2019 (volně ve spise) plyne, že žalobkyně tohoto dne provedla odečet stavu plynoměru [číslo] v předmětném odběrné místě; stav plynoměru činil 9 200 m3. Z poznámky technika plyne, že zákazník neumožnil udělat fotodokumentaci.

14. Z faktury [variabilní symbol] ze dne 7.10.2019 (volně ve spise) plyne, že žalobkyně požadovala po žalovaném za neoprávněnou distribuci plynu částku 56 924,64 Kč splatnou dne 21.10.2019. V této požadované částce byl zahrnut i poplatek za zjištění a přerušení neoprávněného odběru/distribuci plynu ve výši 600 Kč, včetně 21 % DPH ve výši 126 Kč, jak rovněž plyne z vyjádření žalobkyně u jednání soudu dne 1.2.2022. Tato faktura byla předána k poštovní přepravě dne 8.10.2019, z důvodu nezastižení adresáta byla uložena dne 10.10.2019, jak plyne z dokladu pošty (čl. 44 spisu).

15. Z upomínky II. ze dne 21.11.2019 (čl. 42 spisu) plyne, že žalobkyně upomenula žalovaného o úhradu faktury [variabilní symbol] znějící na částku 56 924,64 Kč. Tato upomínka byla předána k poštovní přepravě a byla připravena k vyzvednutí dne 22.11.2019, jak plyne z obálky (čl. 42 p.v. - 43 spisu).

16. Z Výkladového stanoviska Energetického regulačního úřadu vydaného za účelem upřesnění postupu provozovatele distribuční soustavy při přerušení nebo omezení distribuce plynu do odběrného místa zákazníka z důvodu neoprávněného odběru plynu (čl. 29-30 spisu) vyplývá, že aby mohlo dojít ke konstatování protiprávnosti a následně tak postupovat podle § 59 odst. 1 písm. j) EZ musí být neoprávněný odběr zákazníkovi prokázán. Neoprávněný odběr plynu má provozovatel distribuční soustavy za prokázaný ve dvou situacích, jednak při fyzické kontrole, kdy zjistí např. neoprávněnou manipulaci s měřícím zařízením nebo na základě Žádosti od obchodníka podle § 59 odst. 8 písm. z) EZ.

17. Z Ceníku služeb žalobkyně (čl. 68-73 spisu) plyne, že poplatek za zjištění a přerušení neoprávněného odběru/distribuce plynu činí 600 Kč, s DPH celkem 726 Kč (čl. [anonymizováno] [číslo], [anonymizována dvě slova] – čl. 71 spisu).

18. Z Informací o pozemku ze dne 22.1.2020 (volně v spise) plyne, že vlastníkem domu [adresa] v Chomutově je [jméno] [příjmení], manželka žalovaného, jak plyne z tvrzení žalovaného u jednání soudu ze dne 1.2.2022.

19. Z výzvy ze dne 23.1.2020 (volně ve spise) plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě částky 51 232 Kč. Tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 23.1.2020 a byla dodána do domovní schránky žalovaného dne 10.2.2020, jak plyne z Detailní informace k zásilkám a z Potvrzení o dodání zásilky (volně ve spise).

20. Ze spisu Okresního soudu v Chomutově vedeného pod sp. zn. [spisová značka] plyne: - ze žaloby ze dne 14.11.2015 (čl. 1-2) plyne, že žalobkyně podala ke zdejšímu soudu proti žalovanému žalobu o vydání měřícího zařízení výrobního [číslo] umístěného na adrese odběrného místa [adresa žalovaného] s tím, že dochází k neoprávněnému odběru plynu a neoprávněné distribuci plynu. Žaloba byla žalovanému doručena v listopadu 2016, jak plyne z doručenky (čl. 19), - z protokolu o montáži měřidla ze dne 22.8.2007 (čl. 3) plyne, že v předmětném odběrném místě byl namontován plynoměr výrobního [číslo] což žalovaný stvrdil svým podpisem, - z protokolu – servisní zakázky [číslo] ze dne 22.12.2014 (čl. 4) plyne, že tohoto dne provedl technik žalobkyně v předmětném odběrném místě neúspěšný pokus o demontáž měřidla plynu [číslo]. Dle poznámky technika nebyl nikdo na adrese odběrného místa zastižen, - z protokolu – servisní zakázky [číslo] ze dne 18.5.2015 (čl. 4 p.v.) plyne, že tohoto dne provedl technik žalobkyně v předmětném odběrném místě neúspěšný pokus o demontáž měřidla plynu [číslo]. Dle poznámky technika odběratel vyšel do vrat, ptal se technika, kdo ho poslal a řekl, že někam zajde to vyřídit, - z předžalobní výzvy ze dne 17.6.2015 (čl. 8) plyne, že právní zástupce žalobkyně uvědomil žalovaného o nevedení smlouvy k odběru plynu na předmětném odběrném místě, vyzval jej k umožnění demontáže plynoměru nejpozději do 9.7.2015. Tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 17.6.2015, jak plyne z Potvrzení o podání (čl. 10 p.v.) a byla připravena k vyzvednutí dne 22.6.2015, jak plyne z obálky (čl. 9 spisu), - z předžalobní výzvy ze dne 8.9.2015 (čl. 11) plyne, že právní zástupce žalobkyně uvědomil žalovaného o nevedení smlouvy k odběru plynu na předmětném odběrném místě, vyzval jej k umožnění demontáže plynoměru nejpozději do 25.9.2015. Tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 9.9.2015 a byla připravena k vyzvednutí dne 10.9.2015, jak plyne z obálky (čl. 11 p.v. - 12 spisu), - z podání žalovaného ze dne 24.11.2016 (čl. 20) plyne, že mu byla vrácena záloha zpět na účet s poznámkou, že smlouva byla ukončena. Žalovaný s ukončením smlouvy nesouhlasil. Zaměstnanci [anonymizováno] se odvolávali na vozidlo s reklamou [anonymizováno] a tiskopisy též s reklamou [anonymizováno], proto nebyli k zařízení puštěni. Pro nevyřešení jeho reklamací neuznával ani nároky [právnická osoba] s.r.o. jako oprávněné, - z protokolu z jednání ze dne 5.5.2017 (čl. 29) plyne, že žalovaný vznesl námitku podjatosti celého Okresního soudu v Chomutově s tím, že se kolem žalovaného děly v minulosti podivné věci ze strany státního zastupitelství a po posledním jednání na tomto soudě, dále nechtěl věc specifikovat. Je mu usilováno o život, je nezákonně odposloucháván. Žalovaný sdělil, že má jisté informace, ale nechá si je pro sebe. Námitka podjatosti byla odmítnuta, jak plyne z usnesení Okresního soudu v Chomutově ze dne 10.7.2017 (čl. 35), - ze smlouvy o nákupu a prodeji zemního plynu ze dne 22.7.1996 (čl. 48-49) plyne, že [právnická osoba], [obec], prodala žalovanému zemní plyn a svítiplyn, - z protokolu z jednání ze dne 3.10.2017 plyne, že žalovaný uvedl, že plyn stále odebírá, fakticky mu odpojen nebyl, zálohy řádně platí, nicméně již přes dva roky mu nebylo doručeno žádné vyúčtování, - z faktury [variabilní symbol] ze dne 17.4.2014 (čl. 106) plyne, že společnost [anonymizováno] [právnická osoba], vyúčtovala žalovanému za období od 2.3.2013 do 15.4.2014 za dodávku plynu cenu ve výši 8 984,45 Kč splatnou dne 7.5.2014, - z protokolu z jednání ze dne 21.6.2019 (čl. 110-111) plyne, že žalovaný u jednání uvedl, že technici žalobkyně se nikdy řádně neprokázali a on nevidí žádný důvod, proč by měl nějakou věc vydávat osobě, o níž nic bližšího neví, a která se nijak důvěryhodně neprokáže. Odběr plynu a jeho placení si zařídil u jediného subjektu, není mu zřejmé, k jakým změnám došlo. Jak má zákazník vědět, komu aktuálně měřící zařízení patří. K platnému ukončení smlouvy nikdy nedošlo, - z odstoupení od smlouvy ze dne 3.12.2014 (čl. 120) plyne, že společnost [anonymizováno] [právnická osoba], odstoupila od smlouvy o sdružených službách dodávky plynu, - z protokolu z jednání ze dne 29.11.2019 (čl. 134-136) plyne, že žalovaný uvedl, že přeci v demontáži plynoměru nikomu nebránil, zaměstnanců žalobkyně u něj bylo více, mohli si plynoměr kdykoliv odebrat, jak již prokázal montážním protokolem ze dne 26.10.2015, - z podání žalovaného ze dne 11.12.2019 plyne (čl. 137) plyne, že žalovaný popíral ukončení smlouvy o dodávce plynu a neoprávněný odběr plynu, - z podání žalovaného ze dne 3.6.2020 (čl. 154-155) plyne, že žalovaný navrhl uzavření smíru za podmínek, že zaplatí žalobkyni požadovaných 51 232 Kč za neuhrazený odběr plynu, žalovaný nebude uplatňovat promlčení části dluhu, žalovaný následně uzavře novu smlouvu na odběr plynu, žalobkyně po úhradě dluhu a uzavření nové smlouvy vezme žalobu zpět a žádný z účastníků nebude uplatňovat náhradu nákladů řízení. Žalovaný smírem neuznal, že by došlo k řádnému ukončení odběru, smlouva nebyla řádně ukončena a žalobkyně není a nikdy nebyla oprávněna demontovat plynoměr, - z pravomocného rozsudku Okresního soudu v Chomutově ze dne 18.8.2020 č.j. [číslo jednací] ve spojení s opravným usnesením ze dne 17.6.2021 č.j. [číslo jednací] plyne, že soud uložil žalovanému povinnost vydat žalobkyni měřící zařízení [číslo] v odběrném místě na adrese [adresa žalovaného].

21. Skutkový závěr: na základě smlouvy ze dne 22.7.1996 uzavřené se společností [právnická osoba], žalovaný odebíral plyn do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného]. Do odběrného místa bylo dne 22.8.2007 nainstalováno plynové měřidlo výrobního čísla [číslo]. Dne 27.10.2014 obdržela žalobkyně od obchodníka s plynem Žádost o ukončení dodávky plynu do předmětného odběrného místa, na jejímž základě se žalobkyně neúspěšně pokusila dne 31.10.2014 o demontáž měřidla [číslo] Smlouva o distribuci byla ukončena dne 26.11.2014. Žalovaný ode dne následujícího (tj. 27.11.2014) do 30.9.2019, kdy žalobkyně provedla odečet stavu plynoměru [číslo] (9 200 m3), odebíral plyn. Fakturou [variabilní symbol] ze dne 7.10.2019 žalobkyně požadovala po žalovaném úhradu částky 56 924,64 Kč splatnou dne 21.10.2019. Tato faktura byla žalovanému odeslána dne 8.10.2019 a žalovaný měl možnost se s ní seznámit dne 10.10.2019, kdy byla zásilka uložena a připravena k vyzvednutí. Žalovaný na fakturu uhradil dne 16.12.2019 pouze částku 5 692,64 Kč, zbytek neuhradil, i přes výzvu právního zástupce žalobkyně předanou k poštovní přepravě dne 23.1.2020. Žalobkyně podala dne 6.3.2020 vůči žalovanému žalobu o zaplacení náhrady škody za neoprávněný odběr a neoprávněnou distribuci plynu.

22. Podle § 59 odst. 1 písm. j) EZ provozovatel distribuční soustavy má právo omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu distribuci plynu v těchto případech: 1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů, 2. při stavech nouze nebo při činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku, 3. při provádění plánovaných stavebních úprav, přeložek a plánovaných oprav na zařízení distribuční soustavy, 4. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních distribuční soustavy, 5. při odběru plynu zařízeními, která ohrožují životy, zdraví nebo majetek osob, 6. při neoprávněném odběru nebo neoprávněné distribuci plynu nebo při neoprávněné přepravě plynu, 7. při odběru plynu, kdy zákazník opakovaně bez vážného důvodu neumožnil přístup k měřicímu zařízení nebo neměřeným částem odběrného plynového zařízení, přestože byl k umožnění přístupu za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení alespoň 15 dnů předem písemně nebo jiným prokazatelným způsobem vyzván, 8. v důsledku omezení nebo přerušení přepravy plynu provozovatelem přepravní soustavy, 9. v případě dodávky plynu z výroben plynu, která by ohrožovala bezpečný a spolehlivý provoz plynových zařízení, 23. Podle § 59 odst. 8 písm. z) EZ je provozovatel distribuční soustavy povinen na základě žádosti obchodníka s plynem nebo výrobce plynu přerušit v případě neoprávněného odběru dodávku plynu.

24. Podle § 71 odst. 6 EZ jsou zákazníci povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo výrobci plynu, který odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením vybavil, přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení.

25. Podle § 74 odst. 1, písm. a, b) EZ je neoprávněným odběrem plynu a) odběr bez právního důvodu, nebo pokud právní důvod odpadl, b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem plynu, které nejsou splněny ani po předchozím upozornění.

26. Podle § 74 odst. 4 EZ neoprávněnou distribucí plynu je a) využití služby distribuční soustavy bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, b) využití služby distribuční soustavy při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností, c) využití služby distribuční soustavy uskutečněné v rozporu s podmínkami obsaženými v [příjmení] provozovatele distribuční soustavy, d) využití služby distribuční soustavy bez umožnění přístupu k měřicímu zařízení a neměřeným částem odběrného plynového zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení.

27. Podle § 57 odst. 1, písm. b) vyhlášky č. 365/2009 Sb., o pravidlech trhu s plynem (dále jen„ vyhláška o pravidlech trhu s plynem“), provozovatel distribuční soustavy provede na žádost dodavatele plynu ukončení nebo přerušení dodávky plynu při neoprávněném odběru plynu u odběrného místa zákazníka kategorie maloodběratel a domácnost do 10 pracovních dnů ode dne doručení žádosti o ukončení nebo přerušení dodávky plynu v případě opakovaného neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem plynu, které nejsou splněny ani po předchozím upozornění.

28. Podle § 57 odst. 2 vyhlášky o pravidlech trhu s plynem, v případě, že není možno z důvodu nepřístupného měřidla ukončení nebo přerušení dodávky provést, vyzve provozovatel distribuční soustavy zákazníka k součinnosti. Má se za to, že pokud zákazník neposkytne nezbytnou součinnost při ukončení dodávky plynu, nastává účinek ukončení dodávky uplynutím třicátého dne od požadovaného pracovního dne uvedeného v žádosti o ukončení dodávky v případě, že žádost o ukončení dodávky byla provozovateli distribuční soustavy doručena nejméně 5 pracovních dnů před požadovaným datem ukončení dodávky; v ostatních případech nastává účinek ukončení dodávky uplynutím třicátého dne ode dne doručení žádosti. K tomuto datu provede provozovatel distribuční soustavy výpočet předpokládané výše spotřeby plynu podle právního předpisu, který upravuje měření plynu, a tento výpočet předá dodavateli plynu a operátorovi trhu u odběrných míst, která byla prostřednictvím kódu označena pro jednotlivé zasílání dat operátorovi trhu.

29. Podle § 5 odst. 4 vyhlášky č. 108/2011 Sb., o měření plynu a způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru nebo neoprávněné distribuci plynu, při nedostupnosti údajů zaznamenaných měřicím zařízením stanoví provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy odhad náhradních údajů o spotřebě nebo dodávce plynu v souladu s právním předpisem, kterým se stanoví pravidla trhu s plynem.

30. Podle § 2 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“) výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

31. Podle § 1970 ObčZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

32. Podle § 629 odst. 1 ObčZ promlčecí lhůta trvá tři roky.

33. Podle § 636 odst. 1 ObčZ právo na náhradu škody nebo jiné újmy se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla. Podle § 636 odst. 2 ObčZ byla-li škoda nebo újma způsobena úmyslně, promlčí se právo na její náhradu nejpozději za patnáct let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla. To platí i v případě vzniku škody nebo újmy porušením povinnosti v důsledku úplatkářství spočívajícího v nabídce, slibu nebo dání úplatku jiným než poškozeným nebo v přímém či nepřímém vyžádání úplatku od poškozeného.

34. Po provedeném řízení a dokazování má soud za prokázané, že žalovaný od roku 1996 odebíral, na základě smlouvy ze dne 22.7.1996 uzavřené s obchodníkem s plynem, plyn do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], kam bylo dne 22.8.2007 nainstalováno měřící zařízení výrobního čísla [číslo]. Dne 27.10.2014 obdržela žalobkyně, jakožto provozovatel distribuční soustavy, Žádost obchodníka s plynem o ukončení dodávky plynu do předmětného odběrného místa pro neplacení. Tato Žádost dle doloženého výpisu ze systému žalobkyně splňuje všechny náležitosti předpokládané v [číslo listu] [číslo]. Řádu, jak jsou shora citovány. Na základě předmětné Žádosti pak byla žalobkyně jako provozovatel distribuční soustavy povinna demontovat měřící zařízení. O demontáž plynoměru [číslo] se žalobkyně neúspěšně pokusila dne 31.10.2014, čehož dokladem je Protokol o demontáži z tohoto dne; tuto demontáž žalovaný neumožnil. Ve smyslu ustanovení § 57 odst. 2 vyhlášky o pravidlech trhu s plynem pak nastaly účinky ukončení dodávky plynu do odběrného místa uplynutím 30 denní lhůty běžící od Žádosti obchodníka s plynem, přičemž tato lhůta v daném případě uběhla dne 26.11.2014. K ukončení dodávky plynu tedy došlo uplynutím vyhláškou stanovené lhůty z důvodu nepřístupnosti plynoměru. Ode dne následujícího, tj. od 27.11.2014, je nezbytné odběr plynu v předmětném odběrném místě kvalifikovat jako neoprávněný odběr a neoprávněná distribuce plynu (§ 74 odst. 1, odst. 4 EZ).

35. Pro úplnost je třeba zdůraznit, že v projednávané věci není rozhodné, zda a kdy došlo k faktickému ukončení smluvního vztahu mezi obchodníkem s plynem ([právnická osoba]) a žalovaným. Rozhodující je okamžik, kdy zanikla smlouva o distribuci plynu uzavřená mezi žalobkyní a obchodníkem s plynem, a ta zanikla uplynutím třiceti dnů ode dne doručení Žádosti obchodníka s plynem o odpojení, tj. dne 26.11.2016, jak bylo konstatováno výše. Ode dne následujícího vzniklo žalobkyni právo na náhradu škody po žalovaném za neoprávněný odběr a neoprávněnou distribuci plynu. O neoprávněném odběru a neoprávněné distribuci plynu byl žalovaný informován dopisem žalobkyně ze dne 1.12.2014 a následně ještě dopisem ze dne 30.4.2015 (k otázce jejich doručování viz výklad níže).

36. Soud má dále za prokázané, že se žalobkyně pokoušela o zamezení neoprávněného odběru plynu ze stany žalovaného ještě v dalších dvou případech (první pokus dne 31.10.2014), a to pokusem dne 22.12.2014 a 18.5.2015, jak plyne z protokolů o demontáži ze dne 22.12.2014 a ze dne 18.5.2015, kdy žalovaný, buď odmítal technikům žalobkyně přístup k měřícímu zařízení za účelem jeho demontáže, nebo nebyl v odběrném místě k zastižení, čímž porušil ustanovení § 71 odst. 6 EZ. Ke zpřístupnění plynového měřidla a jeho demontáži došlo až dne 30.9.2019, jak plyne z Vyžádaného odečtu ze dne 30.9.2019, z něhož byl rovněž zjištěn stav plynového měřidla – 9 200 m3.

37. Po provedeném odečtu stavu měřidla žalobkyně vyúčtovala žalovanému fakturou [variabilní symbol] ze dne 7.10.2019 za neoprávněnou distribuci plynu v době od 29.11.2014 do 30.9.2019 celkem částku 56 924,64 Kč splatnou dne 21.10.2019. Tato faktura, předaná k poštovní přepravě dne 8.10.2019, se do sféry žalovaného dostala dne 10.10.2019, kdy byla zásilka uložená na poště a připravena k vyzvednutí, jak plyne z dokladu české pošty o doručování zásilky. Žalovaný až po splatnosti faktury dne 16.12.2019 uhradil žalobkyni toliko částku 5 692,64 Kč, zbytek ve výši 51 232 Kč dosud neuhradil, čímž porušil svou povinnost uhradit cenu neoprávněně odebraného plynu vyplývající z energetického zákona. Nutno zmínit, že, jak bylo výše uvedeno, žalovaný odebíral neoprávněně plyn již od 27.11.2014, žalobkyně však požaduje náhradu škody až od 29.11.2014, tedy od data pozdějšího, než by požadovat mohla.

38. Z faktury [variabilní symbol] ze dne 7.10.2019 má soud za prokázané, že ve vyúčtované částce 56 924,64 Kč byl zahrnut i poplatek za zjištění a přerušení neoprávněného odběru/distribuce plynu ve výši 600 Kč s DPH ve výši 126 Kč, tj. celkem částka 726 Kč O oprávněnosti tohoto nároku viz odůvodnění níže.

39. Dále se soud zabýval námitkou promlčení vznesenou žalovaným v jeho podání ze dne 26.11.2015. Protože energetický zákon č. 458/2000 Sb. (ani vyhláška č. 108/2011 Sb.) neupravují promlčení nároku na náhradu škody z neoprávněného odběru a neoprávněné distribuce plynu, je třeba aplikovat ustanovení § 629 odst. 1 ObčZ, podle kterého činí promlčecí lhůta tři roky. Jde o subjektivní promlčecí lhůtu, která počíná běžet ode dne, kdy se poškozený (žalobkyně) dozví o škodě nebo může dozvědět a o tom, kdo za ni odpovídá.

40. V ustanovení § 636 odst. 1 ObčZ je upravena objektivní desetiletá promlčecí lhůta, která počíná běžet ode dne, kdy škoda vznikla. Zároveň je tato promlčecí doba aplikovatelná, pokud předmětná škoda nebyla způsobena úmyslně a nejedná se o újmu způsobenou na svobodě, životě a zdraví (§ 636 odst. 2, odst. 3 ObčZ).

41. Počátek subjektivní a objektivní promlčecí lhůty je stanoven odlišně a obě doby jsou na sobě nezávislé; skončí-li běh jedné z nich, právo se promlčí bez ohledu na běh druhé promlčecí doby. Počátek subjektivní promlčecí lhůty práva na náhradu škody se váže k okamžiku, kdy se poškozený dozvěděl o tom, že mu vznikla majetková újma určitého druhu a rozsahu, a kterou je možné objektivně vyjádřit v penězích, a o odpovědném subjektu. K tomu dochází tehdy, když poškozený zjistí skutkové okolnosti, z nichž lze dovodit vznik škody a orientačně (přibližně) i její rozsah tak, aby bylo možné určit přibližně výši škody v penězích, tedy když poškozený má k dispozici údaje, které mu umožňují podat žalobu o náhradu škody.

42. V kontextu s názorem vysloveným Nejvyšším soudem ČR v jeho rozsudku ze dne 30.9.2014 sp. zn. 25 Cdo 1250/2013 soud uvádí, že počátek běhu objektivní promlčecí lhůty u neoprávněného odběru plynu se váže k okamžiku vzniku škody, nikoli k okamžiku jejího zjištění. Při neoprávněném odběru plynu jde o újmu vznikající průběžně, neboť z ustanovení § 9 vyhlášky č. 108/2011 Sb. vyplývá, že výše škody se stanoví dle počtu dní, po kterou neoprávněný odběr trval. Z uvedeného je zřejmé, že škoda vzniká každým dnem neoprávněného odběru až do jeho ukončení, a nikoli jednorázově v den zjištění neoprávněného odběru faktickým odečtem spotřeby na plynoměru. Je tak nezbytné rozhodovat o samostatných dílčích nárocích, byť připadajících na jeden jediný den a okresní soud má za to, že v projednávané věci nastala vytýkaná škoda v podobě samostatných dílčích nároků, neboť byla způsobena opakovaným, resp. pokračujícím působením téže škodné události (neoprávněnou distribucí plynu, tj. odběrem plynu bez uzavřené smlouvy o distribuci), a jíž vznikaly každým jednotlivým dnem další následky, které znamenají další škodu, jejíž náhradu nebylo možné dříve požadovat, protože ještě tyto následky (škoda) neexistovaly.

43. Podle názoru okresního soudu subjektivní promlčecí lhůta počala v projednávané věci běžet ode dne 28.11.2014, tj. ode dne následujícího po prvním dni vzniku škody (neoprávněný odběr plynu počal od 27.11.2014, jak vyloženo výše tohoto odůvodnění) a zároveň již žalobkyně ze Žádosti obchodníka s plynem ze dne 27.10.2014 o ukončení dodávky plynu věděla, že za škodu odpovídá žalovaný. Tříletá subjektivní promlčecí lhůta pak uběhla dne 28.11.2017.

44. Počátek běhu desetileté objektivní promlčecí lhůty se váže k okamžiku vzniku škody. Škoda v daném případě vznikala každým dnem neoprávněného odběru. Objektivní promlčecí doba tak počala běžet dnem 28.11.2014 a její konec ještě nenastal a teprve připadne na den 28.11.2024.

45. Soud má za prokázané, že předmětná žaloba byla u soudu uplatněna dne 6.3.2020, z čehož je zřejmé, že nárok žalobkyně na náhradu škody jenž předchází datu 6.3.2017 je již promlčen, neboť již uběhla subjektivní tříletá promlčecí doba. Konkrétně je promlčen neoprávněný odběr plynu za požadovanou dobu od 29.11.2014 do 5.3.2017. Za dobu od 6.3.2017 do 30.9.2019 však nárok žalobkyně promlčen není.

46. Dále se soud zabýval námitkou dobrých mravů vznesenou žalobkyní, která se tak bránila vůči vznesené námitce promlčení. Soud zejména posuzoval, zda jednání žalovaného v kontextu všech událostí, které nastaly, bylo v rozporu s ustálenými dobrými mravy, a zda jeho jednání bylo vedeno úmyslem způsobit žalobkyni újmu. V tomto ohledu soud vycházel zejména ze svých zjištění vyplývajících ze spisu [spisová značka] a z postoje žalovaného v projednávané věci. Soud má za prokázané, že to byl žalovaný, který se neuhrazením faktury vystavené obchodníkem s plynem vystavil nebezpečí ukončení smlouvy o sdružených službách dodávky plynu. Zároveň to byl žalovaný, kdo následným opakovaným nedůvodným odmítáním přístupu techniků žalobkyně (provozovatele distribuční soustavy) a nedbání jejích výzev k demontáži plynoměru (neposkytnutím součinnosti) porušil ustanovení § 71 odst. 6 EZ a zavinil, že na předmětném odběrném místě již od 27.11.2014 docházelo k neoprávněné distribuci plynu dle § 74 odst. 3 EZ. Byl to žalovaný, který se aktivně v průběhu celého řízení [spisová značka] aktivně bránil (stejně tak v projednávané věci), brojil proti neoprávněnému odběru a neoprávněné distribuci plynu, přičemž své argumentace směřoval toliko k tomu, že měl pochybnosti o tom, zda technici žalobkyně jsou oprávněnými osobami k demontáži měřidla. Tyto jeho teorie však, ve světle předcházející korespondence ze strany jak obchodníka s plynem, tak samotné žalobkyně (odstoupení od smlouvy o sdruženích dodávkách plynu, Oznámení o neoprávněném odběru ze dne 1.12.2014 a ze dne 30.4.2015), je třeba chápat jako teorie záměrné a zcela neadekvátní vzniklé situaci. Taková obrana je nepochopitelná právě s ohledem na četnost pokusů žalobkyně o demontáž plynoměru, četnost výzev žalobkyně ke zpřístupnění demontáže plynoměru. Tím spíše, že žalovaný již minimálně v prosinci 2014 musel vědět, že obchodník s plynem u něj eviduje dluh za dodaný plyn, když tomuto žalovaný dne 23.12.2014 adresoval dopis (reklamaci), kde skutečnost o neuhrazení faktury komentuje; tento svůj závěr soud opírá o odůvodnění rozsudku [číslo jednací]. Žalobkyně pak zcela logicky přistoupila dne 23.11.2015 k podání žaloby o vydání plynoměru, o níž se žalovaný dozvěděl již dne 10.11.2016, kdy mu byla doručena žaloba. Logičnost jednání žalovaného soud postrádá i v tom, že žalovaný dne 16.12.2019 uhradil pouze část předmětné faktury vystavené za neoprávněnou distribuci plynu. Rovněž obrana žalovaného spočívající v tom, že to byl obchodník s plynem, kdo měl žalobkyni přeposílat jeho platby na umoření dluhu za neoprávněnou distribuci plynu, postrádají logiku, soud ji považuje za obranu lichá, neboť obchodník s plynem a provozovatel distribučních služeb (žalobkyně) jsou jiné subjekty a bez dalšího na ně nelze přenášet povinnosti žalovaného. Z výše popsaného jednání žalovaného, které lze označit za obstrukční, je zřejmý jeho záměr vyhnout se zpřístupnění odběrného místa k provedení odečtu stavu plynoměru, demontáže plynoměru, a tím zjištění skutečně odebraného množství plynu a faktickému ukončení dodávky plynu. Žalovaný si musel být vědom toho, že pokud odebírá plyn, musí za tuto službu zaplatit. I z tvrzení žalovaného u jednání soudu dne 3.10.2017 ve věci [spisová značka] o tom, že mu již přes dva roky nebylo doručeno žádné vyúčtování stran dodavatele plynu, nasvědčuje tomu, že si povinnosti platit za dodaný plyn žalovaný vědom byl. Odhlédnout nelze ani od skutečnosti, že žalovaný od července 2021 (tj. od právní moci opravného usnesení ze dne 17.6.2021 č.j. [číslo jednací]) do dnešního dne nesplnil svou povinnost, jež mu byla uložena pravomocným rozsudkem okresního soudu ve věci [spisová značka], tj. nevydal žalobkyni předmětný plynoměr. Zdůvodnění žalovaného, že plynoměr demontován nebyl, že ani neví, kdo je žalobkyně, vede soud k závěru o účelovosti jeho jednání, vědomého přehlížení skutečností, nerespektování jeho povinnosti plynoucí z pravomocného rozsudku ve věci [spisová značka], nerespektování povinností osoby, jež řadu let zcela vědomě odebírala plyn neoprávněně s jediným cílem vyhnout se úhrady škody za spotřebovaný plyn. Tento závěr soudu je podpořen i tím, že žalovaný do dnešního dne žalobkyni neuhradil ani nepromlčenou část škody za neoprávněnou distribuci plynu. Soud tak jednání žalovaného považuje za jednání, které je v rozporu s ustálenými dobrými mravy, a jehož jediným cílem bylo způsobit žalobkyni újmu. Nepřiznání žalobkyni i již promlčené části škody způsobené neoprávněným odběrem a neoprávněnou distribucí plynu do odběrného místa žalovaného by dle názoru soudu bylo na základě všeho výše popsaného nepřiměřeně tvrdým postihem žalobkyně. Proto považuje soud námitku promlčení vznesenou žalovaným za námitku, která je v rozporu s dobrými mravy (§ 2 odst. 3 ObčZ).

47. S ohledem na vše výše uvedené soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni škodu ve výši 50 506 Kč, tj. fakturovaná částka 56 924,64 Kč po odečtení žalovaným uhrazené částky 5 692,64 Kč a poplatku ve výši 726 Kč (výrok I. rozsudku).

48. Soud má rovněž za prokázané, že žalovaný byl se splněním svého závazku (uhrazením škody za neoprávněně odebraný plyn) v prodlení a žalobkyně tak má právo požadovat po žalovaném podle § 1970 ObčZ i úroky z prodlení. První den prodlení žalovaného připadl na den následující po splatnosti faktury, tj. na den 22.10.2019. Výše požadovaného úroku z prodlení (10 % ročně) je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení tak, jak je uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku.

49. Zbytek nárokované jistiny ve výši 726 Kč s příslušenstvím uplatňuje žalobkyně s odkazem na čl. [anonymizováno] [číslo] pol. [anonymizováno] Ceníku služeb žalobkyně, v němž je uvedena výše poplatku za zjištění a přerušení neoprávněného odběru/distribuce plynu, tj. částka 600 Kč (s DPH částka 726 Kč). Dle tvrzení žalobkyně je Ceník přístupný na webových stránkách žalobkyně.

50. Obecně platí, že si smluvní strany mohou dohodnout obsah práv a povinností, kterými se budou navzájem řídit. Sjednaná práva a povinnosti jsou obvykle obsažena přímo ve smlouvě, nicméně tím není vyloučena aplikace všeobecných či jiných pojistných podmínek, na něž smlouva může odkazovat. Uplatnění pojistných podmínek však není neomezené, naopak právní úprava stanovuje základní limity. Mezi účastníky byla uzavřena spotřebitelská smlouva. Pro spotřebitelské smlouvy platí, že nesmějí pod hrozbou absolutní neplatnosti obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

51. Ochranu spotřebitele lze podřadit pod ústavní princip rovnosti, a to v jeho materiálním či faktickém pojetí. I tam, kde se zákonodárce nevydal cestou vědomého zvýhodnění„ slabšího“, aby pro konkrétní životní situaci dal přednost rovnosti faktické před formální, ponechává orgánu, který pozitivní právo aplikuje, prostor pro řešení napětí mezi neúplností psaného práva a povahou konkrétního případu cestou aplikace ústavních principů v materiálním pojetí právního státu (nález Ústavního soudu ze dne 28. 3. 2006 sp. zn. Pl. ÚS 42/03).

52. Podle ust. § 1813 ObčZ se má za to, že jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem nepřiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. Dle občanského zákoníku je každý povinen jednat v právním styku poctivě. Ústavní soud již několikrát zásadu„ poctivosti“ v oblasti ochrany spotřebitele aplikoval, a to ve formě tzv. principu důvěry (srovnej nález ze dne 6. 11. 2007 sp. zn. II. ÚS 3/06).

53. Ve spotřebitelském právu je dodavatel ve fakticky výhodnějším postavení, neboť má odbornou převahu nad spotřebiteli, kterým své služby poskytuje. Proto kromě omezení vyplývajících z výše uvedeného principu rovností prostředků lze od dodavatele očekávat (případně i vyžadovat), že se ve vztahu ke spotřebiteli bude chovat v obecné poloze poctivě. Nepostupuje-li tímto způsobem, zpronevěří se důvěře druhého účastníka smluvního vztahu a poctivosti svého jednání, a takovému nepoctivému jednání nelze poskytnout právní ochranu.

54. V praxi se zásada poctivosti projevuje mimo jiné tím, že text spotřebitelské smlouvy, obzvláště jedná-li se o smlouvu formulářovou, má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný. Zásada poctivosti dopadá i na aplikaci všeobecných obchodních podmínek. Pojistné podmínky ve spotřebitelských smlouvách mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. V rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu (poplatky) zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných pojistných podmínek a Sazebníku, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis) Výjimku představují specifické případy, kdy se z povahy věci uplatňuje specifický režim (např. smlouva o přepravě osob). Srovnej nález Ústavního soudu ze dne 11.11.2013 sp. zn. I.ÚS 3512/11.

55. V projednávané věci tak soud dospěl k závěru, že uvedením ustanovení o poplatku za zjištění neoprávněného odběru/neoprávněné distribuce v Ceníku žalobkyně porušila zásadu„ rovnosti a poctivosti“ v oblasti spotřebitelské smlouvy a ujednání o poplatku je tak pro rozpor s dobrými mravy neplatné (ustanovení §§ 547, 580 ObčZ). Takovému jednání nelze přiznat právní ochranu, a proto soud žalobu co do částky 726 Kč včetně úroku z prodlení z této částky zamítl (výrok II. rozsudku).

56. K povědomí žalovaného o neoprávněném odběru a neoprávněné distribuci plynu soud uvádí, že Oznámení žalobkyně o neoprávněném odběru plynu a neoprávněné distribuci plynu ze dne 1.12.2014 bylo žalovanému doručováno doporučeně na adresu odběrného místa, přičemž zásilka byla předána k poštovní přepravě dne 2.12.2014, avšak žalovaný zásilku dle sdělení pošty nepřijal. Opakované doporučené Oznámení ze dne 30.4.2015 pak bylo žalobkyní předáno k poštovní přepravě dne 4.5.2015, když žalovaný si zásilku na poště nevyzvedl. Tyto své závěry soud opírá o obálky.

57. Snahu žalovaného přesvědčit soud o nefungujícím doručování písemností ze strany pošty do předmětného odběrného místa, které jak žalovaný uvedl u jednání soudu dne 1.2.2022, míval jak v minulosti, tak přetrvávají dodnes, soud považuje, v kontextu s výše popsaným obstrukčním jednáním žalovaného, za účelový postoj žalovaného. Navíc provedeným dokazováním bylo prokázáno, že jak Oznámení o neoprávněném odběru a neoprávněné distribuci ze dne 1.12.2014 (žalovaný zásilku nepřijal) a ze dne 30.4.2015 (zásilka žalovaným nevyzvednuta), tak i jiná korespondence, například korespondence soudní (předvolání k jednání, doručení žaloby, atd.), byla žalovanému řádně doručována.

58. K námitce žalovaného (čl. 17), že obchodník s plynem, který mu vrátil platby ve výši 21 293,15 Kč a 35 000 Kč, měl tyto částky přeposlat žalobkyni, jsou námitky z pohledu soudu liché, nemající oporu v zákoně ani ve smluvních ujednáních účastníků, když obchodník s plynem je subjekt odlišný od osoby žalobkyně (provozovatele distribuční soustavy). Obchodník s plynem jednoznačně neměl povinnost částky, které mu uhradil žalovaný, přeposílat žalobkyni.

59. Z jiných v řízení provedených listinných důkazů, jež nejsou výše tohoto odůvodnění výslovně zmíněny, neplynou žádné skutečnosti důležité pro posouzení sporu.

60. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhoduje soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). Protože měla žalobkyně ve věci plný úspěch, přiznal jí soud podle § 142 odst. 3 o.s.ř. plnou náhradu nákladů řízení, neboť měla neúspěch jen v poměrně nepatrné části (výrok II. rozsudku). Náklady řízení žalobkyně činí celkem 55 339,50 Kč, jež jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 050 Kč, odměnou advokáta žalobkyně ve v celkové výši 34 980 Kč za 11 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby, sepis vyjádření ze dne 27.10.2020, 26.3.2021, 29.4.2021, 9.7.2021 a 12.8.2021, účast advokáta žalobkyně u jednání soudu ve dnech 11.3.2021, 29.6.2021, 1.2.2022) po 3 180 Kč dle § 7 bodem 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen,,vyhláška“), 11 režijními paušály po 300 Kč účtovanými podle § 13 odst. 4 vyhlášky, náhradou za promeškaný čas za 3x 6 půlhodin po 100 Kč účtovanou podle § 14 vyhlášky, náhradou cestovních výdajů za celkem tři cesty z [obec] do Chomutova k jednání soudu a zpět, a to: - dne 11.3.2021 za cestu osobním vozidlem advokáta žalobkyně tov. zn. VW Golf, při celkové vzdálenosti 200 km, průměrné spotřebě vozidla advokáta žalobkyně 6 litrů motorové nafty na 100 km, při vyhláškové ceně tohoto paliva 27,20 Kč za 1 litr a při pevné sazbě cestovní náhrady 4,40 Kč za 1 km (vyhl. č. 589/2020 Sb. ve zněním účinném do 8.10.2021), tj. cestovné ve výši 1 206,40 Kč; - dne 29.6.2021 za cestu osobním vozidlem advokáta žalobkyně tov. zn. BMW, při celkové vzdálenosti 200 km, průměrné spotřebě vozidla advokáta žalobkyně 7,2 litrů benzinu 95 oktanů na 100 km, při vyhláškové ceně tohoto paliva 27,80 Kč za 1 litr a při pevné sazbě cestovní náhrady 4,40 Kč za 1 km (vyhl. č. 589/2020 Sb. ve zněním účinném do 8.10.2021), tj. cestovné ve výši 1 280,30 Kč; - dne 1.2.2022 za cestu osobním vozidlem advokáta žalobkyně tov. zn. BMW, při celkové vzdálenosti 200 km, průměrné spotřebě vozidla advokáta žalobkyně 7,2 litrů benzinu 95 oktanů na 100 km, při vyhláškové ceně tohoto paliva 37,10 Kč za 1 litr a při pevné sazbě cestovní náhrady 4,70 Kč za 1 km (vyhl. č. 511/2021 Sb.), tj. cestovné ve výši 1 474,20 Kč; a 21% DPH z částky 44 040,90 Kč, tj. 9 248,60 Kč účtovanou podle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. Povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně vyplývá z § 149 odst. 1 o.s.ř.

61. Podle § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.

Poučení