21 C 96/2022 - 449

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Fiedlerovou ve věci žalobkyně: [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozená dne [Anonymizováno] bytem [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupená advokátkou [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalovaným: 1) [Jméno zainteresované osoby 1/0], narozený dne [Anonymizováno] bytem [Adresa zainteresované osoby 1/0] zastoupený advokátkou [Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0] 2) [Jméno zainteresované osoby 2/0], narozený dne [Anonymizováno] bytem [Adresa zainteresované osoby 2/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 2/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 2/0] o zaplacení 1.636.667 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žaloba, aby byla žalovaným uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 1.636.667 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1.636.667 Kč od 1. 8. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému 1) na náhradě nákladů řízení částku ve výši 183.463 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalovaného 1).

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému 2) na náhradě nákladů řízení částku ve výši 174.445,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného 2).

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu Praha-východ náklady státu ve výši 28.356 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 27. 5. 2022 u zdejšího soudu domáhala, ab jí žalovaní společně a nerozdílně zaplatili 1.636.667 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že dne 27. 3. 2013 uzavřeli žalovaní, jako povinní, s manžely [jméno FO] a [jméno FO], bytem [adresa], rodiči žalobkyně, jako oprávněnými, smlouvu o zřízení věcného břemene, na jejímž základě žalovaní zřídili ve prospěch oprávněných věcné břemeno doživotního a bezplatného užívání bytové jednotky č. [Anonymizováno] v budově č. p. [Anonymizováno] na pozemku parc. č. [Anonymizováno] (a spoluvlastnických podílů na společných částech budovy a pozemku s ní spojených), vše v k. ú. [adresa]. Téhož dne uzavřeli žalovaní, jako povinní, s rodiči žalobkyně a žalobkyní, jako oprávněnými, dohodu o užívání bytové jednotky a nemovitostí s ní souvisejících týkající se nemovitostí. V čl. II. odst. 4 této dohody bylo sjednáno, že v případě, že se oprávnění z věcného břemene doživotního užívání vzdají uvedeného věcného břemene doživotního užívání nemovitostí nebo v případě, že věcné břemeno ze zákonných důvodů zanikne, jsou žalovaní oprávněni nemovitosti dále pronajímat, užívat a zcizit bez omezení, přičemž se však žalobkyně stane příjemcem 1/3 všech výnosů vyplývajících z vlastnictví uvedených nemovitostí včetně případného výnosu z prodeje nemovitostí či pronájmu nemovitostí; zároveň se však žalobkyně stane poplatníkem 1/3 všech nákladů spojených s vlastnictvím nemovitostí. Věcné břemeno zaniklo ze zákona dne [datum], a to úmrtím matky žalobkyně jako druhé, resp. poslední z oprávněných z věcného břemene. Žalovaní následně dne 28. 5. 2019 uzavřeli společně jako prodávající s panem [jméno FO], bytem [Anonymizováno]. [adresa], [adresa] [Anonymizováno], Slovensko, a paní [jméno FO], bytem [adresa], [adresa], Slovensko, jako kupujícími, kupní smlouvu, na jejímž základě žalovaní převedli vlastnické právo k nemovitostem na kupující, a to za kupní cenu ve výši 5.510.000 Kč. S ohledem na čl. II. odst. 4 dohody o užívání tak žalobkyni prodejem nemovitostí vznikl nárok na 1/3 kupní ceny jakožto výnosu z prodeje nemovitostí, který žalovaní na základě kupní smlouvy obdrželi, tj. částky 1.836.667 Kč. Žalobkyně si je vědoma, že žalovaní na nemovitostech – v bytové jednotce – před jejím prodejem provedli různé opravy, úpravy či výměny, především vyměnili původní okna a došlo k výměně bytového jádra. Žalobkyně má za to, že takto vzniklé a nesené náklady – dle tehdejší ceny časově i místně obvyklé – mohly činit celkem max. cca 600.000 Kč. Její podíl na vynaložených nákladech by tak měl činit max. 200.000 Kč. Po započtení částky 200.000 Kč tak žalobkyně po žalovaných uplatňuje nárok ve výši 1.636.667 Kč. Žalobkyně žalované k úhradě jejího podílu na výnosu z prodeje nemovitostí opakovaně před podáním žaloby vyzývala, a to i prostřednictvím právního zástupce výzvou z 19. 5. 2022. K úhradě podílu na výnosu z prodeje nemovitostí žalobkyni nedošlo. Jelikož se žalovaní nacházejí v prodlení s úhradou peněžitého dluhu, požaduje žalobkyně taktéž úhradu zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 1.636.667 Kč, a to od 1. 8. 2019 do zaplacení. Žalobkyně požaduje úrok z prodlení od okamžiku úhrady kupní ceny žalovaným, resp. od okamžiku následujícího po provedení vkladu vlastnického práva k nemovitostem ve prospěch kupujících, k němuž došlo dne 30. 7. 2019, když dle kupní smlouvy mělo dojít k uvolnění kupní ceny z úschovy právě po provedení vkladu.

2. Žalovaný 1) ve vyjádření z 23. 8. 2022 s žalobou nesouhlasil a navrhoval, aby byla v celém rozsahu zamítnuta. Namítal, že sporuje pravost dohody o užívání, resp. že takovou dohodu nepodepsal a z jeho strany nebyl nikdy uzavřen závazek o daném obsahu. V doplňujícím vyjádření z 9. 9. 2022 uvedl, že si nevzpomíná, že by k takové dohodě mělo vůbec kdy dojít. Nevzpomíná si, že by takovou dohodu viděl, či podepisoval. Žalobkyně čekala se svými předžalobními upomínkami na úmrtí svých rodičů.

3. Žalovaný 2) ve vyjádření ze 7. 9. 2022 s žalobou taktéž nesouhlasil a navrhoval, aby byla zamítnuta. Namítal, že dohodu o užívání nikdy nepodepsal a neuzavřel ji ani v jiné formě. Popřel v plném rozsahu pravost předmětné dohody.

4. V replice ze 4. 11. 2022 žalobkyně uvedla, že tvrzení obou žalovaných jsou čistě účelová, když jediným zjevným cílem žalovaných je zbavit se svého závazku vůči žalobkyni, jež na sebe na základě dohody o užívání dobrovolně vzali. Žalobkyně nemá o pravosti dohody o užívání ani o pravosti podpisů žalovaných na této dohodě žádné pochybnosti. Dohoda o užívání byla uzavřena ve shodný den jako smlouva o zřízení věcného břemene. Vizuální podoba obou smluv je shodná, stejně tak i terminologie používaná v obou smlouvách. Již na první pohled je zřejmé, že obě smlouvy byly připraveny a vyhotoveny stejnou osobou (okruhem osob), obě ve vzájemné věcné, právní a časové souvislosti a účastníky podepsány při jednom. Platnost a účinnost smlouvy o zřízení věcného břemene, resp. platnost podpisů účastníků na této smlouvě mohou žalovaní jen těžko popřít, když byly podpisy úředně ověřeny a nadto na základě této smlouvy bylo předmětné věcné břemeno zapsáno do katastru nemovitostí a žalovaní jako povinní z věcného břemeno toto věcné břemeno i fakticky akceptovali. Jen ze samotného porovnání podpisů žalovaných na sporované dohodě o užívání s podpisy žalovaných na smlouvě o zřízení věcného břemene (na níž byly podpisy žalovaných úředně ověřeny) je zřejmé, že se jedná o podpisy totožné. Podpisy žalovaných na sporované dohodě o užívání a na smlouvě o zřízení věcného břemene jsou totožné s podpisy žalovaných na kupní smlouvě ze dne 28. 5. 2019 (na níž byly podpisy žalovaných opět úředně ověřeny), na jejímž základě žalovaní převedli předmětnou bytovou jednotku na třetí osoby. I s ohledem na skutečnost, že podpisy obou žalovaných jsou poměrně složité (propracované), a tudíž i obtížně věrohodně napodobitelné, má žalobkyně za to, že se na dohodě o užívání, z níž vyplývá její nárok, jedná o pravé podpisy žalovaných. Žalobkyně pro účely prokázání pravosti dohody o užívání, resp. podpisů žalovaných na ní, eventuálně také navrhuje vyhotovení znaleckého posudku. S ohledem na vše výše uvedené je skutečně jen málo pravděpodobné, že by si žalobkyně dohodu o užívání sama vyrobila a zfalšovala podpisy v ní uvedených účastníků, což je falešný dojem, který se snaží žalovaní svými tvrzeními vyvolat. Jsou to naopak žalovaní, kteří porušili svou povinnost žalobkyni v souladu s čl. II. odst. 5 dohody o užívání informovat o prodeji bytové jednotky a taktéž ji k uzavírané kupní smlouvě přizvat jako vedlejšího účastníka. K tvrzení žalovaného 1), že žalobkyně úmyslně čekala se svými předžalobními upomínkami na úmrtí svých rodičů, žalobkyně uvádí, že toto tvrzení postrádá vnitřní logiku. Žalobkyni vznikl nárok na vyplacení příslušné částky dle dohody o užívání až v okamžiku, kdy žalovaní obdrželi výnos z prodeje předmětné bytové jednotky, do té doby žalobkyně vůči žalovaným žádný nárok neměla. Jelikož žalovaní prodali předmětnou bytovou jednotku až v květnu roku 2019, byla žalobkyně oprávněna nárokovat svůj podíl na obdrženém výnosu z prodeje až po tomto okamžiku, tj. nejdříve v roce 2019. Argument žalovaného 1) je tedy zcela bezpředmětný.

5. V doplňujícím vyjádření z 6. 12. 2022 žalovaný 1) uvedl, že jeho rodiče, [Jméno zainteresované osoby 1/0] [Anonymizováno]. a [jméno FO], uzavřeli dne 22. 11. 2004 s rodiči žalobkyně, manželi [jméno FO], kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k bytu za kupní cenu ve výši 973.310 Kč. Kupní cena byla zčásti uhrazena bankovním převodem z účtu otce žalovaných (573.310 Kč) a zčásti v hotovosti či převodem z účtu matky žalovaných, který byl zrušen ke dni jejího úmrtí. Není pravdou, že by se jednalo o zastřenou darovací smlouvu, jak tvrdí žalobkyně. V kupní ceně bylo zohledněno, že manželé [jméno FO] budou nadále bezplatně užívat bytovou jednotku. V době, kdy bytovou jednotku užívali manželé [jméno FO], byly veškeré investice a rekonstrukce prováděny, na pokyn [jméno FO], nicméně byly hrazeny manžely [jméno FO]. Na základě usnesení ze dne 2. 11. 2012, kterým byla schválena dědická dohoda v dědickém řízení po zemřelé [jméno FO], se spoluvlastníky bytové jednotky stali oba žalovaní (každý ). Na žalované se pak obrátili manželé [jméno FO], aby se dohodli na dalším užívání bytové jednotky. Žalovaní oslovili svou tehdejší právní zástupkyni, která je v současnosti právní zástupkyní žalovaného 1), aby připravila variantní dohody. Žalovaní věděli, že s ohledem na pracovní vytížení, nebudou mít tolik času se o manžele [jméno FO] starat. V únoru 2013 dostala právní zástupkyně pokyn, aby připravila dohodu o zřízení věcného břemene klasického znění. Následně obdržela další pokyn k přípravě další dohody, aby si manželé [jméno FO] ponechali na rozmyšlenou, jakou z dohod skutečně podepíší. Na den 27. 3. 2013 byly nachystány obě dvě listiny. Uvedeného dne došlo k podpisu smlouvy o zřízení věcného břemene. Manželé [jméno FO] vyžadovali, aby byla podepsána i druhá z dohod, která však měla být pouze zajištěním úhrady částky 500.000 Kč jako kompenzace neposkytování výpomoci ze strany žalovaných. Dohoda o úhradě kompenzace byla uzavřena mezi žalovanými, otcem žalovaných a manžely [jméno FO], a to ústně dne 27. 3. 2013. Současně bylo sjednáno, že pokud by nebyla uvedená částka uhrazena, byli by žalovaní vázáni druhou dohodou. Proto byla druhá dohoda podepsána žalovanými i jejich otcem. Po úhradě částky 500.000 Kč měla být tato dohoda zničena. Žalovaní částku ve výši 500.000 Kč manželům [jméno FO] uhradili, což potvrdila i žalobkyně při prvním jednání ve věci. Žalovaní a jejich rodiče tak uhradili ve prospěch manželů [jméno FO] celkem více než 2.000.000 Kč - 973.310 Kč jako kupní cena, více než 500.000 Kč jako náklady na opravy a rekonstrukce a 500.000 Kč. Byla tak uhrazena celková částka tržní hodnoty bytové jednotky. Dohoda, která je žalobkyní předkládána, není dohodou, která ze strany žalovaných jakožto zajištění podepsána. Na připravené dohodě nebyla titulní stránka vyplněna, a nebyla ani připravena k podpisu žalobkyně. Žalobkyně nikdy nebyla stranou (účastníkem) takové dohody. Žalovaný 1) má zato, že podpisy manželů [jméno FO] jsou padělané. Pro případ, že by soud dospěl k závěru, že je předmětná listina pravá, vznesl žalovaný 1) námitku absolutní neplatnosti. Jednalo se o ujednání pro případ smrti. Za dobu života manželů [jméno FO] nevznikl žádný výnos z nemovitosti. Podmínka dle čl. II. dohody byla ujednána ze zákonného důvodu pro zánik věcného břemene, což byla pouze smrt oprávněných z věcného břemene. V době platnosti a účinnosti obč. zák. zákon výslovně stíhal ujednání pro případ smrti absolutní neplatností. Pokud měla žalobkyně za to, že měla být vedlejším účastníkem kupní smlouvy uzavřené v roce 2019, měla uplatnit námitku relativní neplatnosti takové kupní smlouvy. Nárok na vznesení námitky relativní neplatnosti smlouvy je navíc promlčen.

6. Žalovaný 2) v doplňujícím vyjádření z 9. 12. 2022 sporoval pravost dohody předložené v řízení žalobkyní. Dále namítal, že předmětná dohoda plnila zajišťovací účel popsaný ve vyjádření žalovaného 1) ze dne 6. 12. 2022, přičemž tento zajišťovací účel odpadl a dohoda měla být zničena. Konečně namítal, že znění dohody je neplatné, neboť se jedná o ujednání pro případ smrti, které ke dni údajného podpisu dohody bylo a je považováno za absolutně neplatné; 7. V doplnění z 12. 12. 2022 žalobkyně uvedla, že žalovaní téměř dva roky sporovali pravost svých podpisů na předmětné dohodě, aby následně na soudním jednání v listopadu 2022 zcela obrátili a uznali, že jejich podpisy jsou jejich pravými podpisy, a naopak začali sporovat pravost podpisů rodičů žalobkyně (a případně jejich otce). Žalovaní nově začali tvrdit, že na poslední straně dohody jsou sice jejich pravé podpisy, ale že listinu jako takovou (tj. ve znění předloženém žalobkyní) nikdy nepodepsali. Tvrzení žalovaných, že bylo současně dohodnuto, že až rodiče žalobkyně obdrží od žalovaných částku 500.000 Kč, předmětnou dohodu zničí, žalobkyně důrazně odmítá, jak z pohledu logiky věci (prostého zdravého rozumu), tak z pohledu právního, a v neposlední řadě i mravního. Takové tvrzení není věrohodné, ani logické. Dohoda, kterou připravovala advokátka, by logicky nějaké takové ustanovení – rozvazovací doložku pro případ úhrady dohodnuté částky - obsahovala. Za zdravého rozumu nelze uvěřit, že by laik, natož profesionál (advokát) toto v písemné smlouvě (dohodě) vůbec nijak nezmínil, natož jakkoliv smluvně neošetřil. Žalobkyně si neumí představit, že by žalovaní plnili sjednanou částku, aniž by současně trvali na vydání všech stejnopisů uzavřené dohody (typicky jako při úhradě směnky). Oba žalovaní dlouhá léta podnikají, a to v oblasti výstavnictví, tj. oba se pohybují v obchodě, jsou znalí obchodních atp. praktik a smluvních vztahů se účastní pravidelně. K zahájení jednání mezi rodiči žalobkyně a žalovanými o úhradě částky 500.000 Kč, jež měla sloužit jako náhrada za úpravy, které v předmětném bytě provedli rodiče žalobkyně, došlo až cca půl roku po uzavření předmětné smlouvy o zřízení věcného břemene a dohody o užívání. V době uzavření těchto smluv se o úhradě žádné takové částky mezi stranami vůbec nejednalo. Pokud pro nějaký jev existuje vícero vysvětlení, je lépe upřednostňovat to nejméně komplikované. Jinak řečeno, nejjednodušší vysvětlení bývá to nejsprávnější. Pakliže žalovaní tvrdí, že s dohodou bylo manipulováno, pak jedinými osobami, které mohly s dohodou manipulovat, byli právě žalovaní. Ti museli mít od právní zástupkyně žalovaného 1), jež předmětnou dohodu připravovala, k dispozici její znění v elektronické podobě, stejně jako elektronické znění smlouvy o zřízení věcného břemene (když je možné vyjít z logického předpokladu, že před podpisem schvalovali jejich znění). Naopak rodiče žalobkyně ani samotná žalobkyně smlouvy v elektronické podobě k dispozici nikdy neměli. Rodiče žalobkyně byli již starší lidé, kteří neměli počítač, ani jej neuměli obsluhovat. Pokud však žalovaní nějaké takové úpravy dohody prováděli, pak zcela jistě za účelem, aby se uzavřela. Taktéž z porovnání obsahu dohody o užívání předložené žalovanými s obsahem dohody předložené žalobkyní je zřejmé, že je obsah jednotlivých ustanovení této dohody identický. Odlišuje se pouze titulní strana, a to pouze v tom, že do tvrzené připravené dohody nebyly dopsány identifikační údaje manželů [jméno FO] ručně (jako u smlouvy o zřízení věcného břemene), ale tyto byly vyplněny elektronicky, a na konci dohody podpisová pasáž, kam byl přidán jeden řádek, na který se (zřejmě) zvlášť podepsal otec žalovaných. V textu samotné dohody však žádné změny nejsou. Dohoda o užívání svým obsahem odpovídala ústní dohodě mezi žalobkyní a žalovaným 2), k níž dospěli při společné schůzce, a jež spočívala v tom, že jsou celkem tři potomci (žalobkyně a oba žalovaní), a tudíž, že každý z nich bude mít nárok na 1/3 výnosu z případného prodeje předmětného bytu. Žalobkyně trvá na tom, že se ve skutečnosti nejednalo o kupní smlouvu, ale o zastřenou smlouvu darovací. I kdyby rodiče žalovaných rodičům žalobkyně na základě kupní smlouvy nějakou částku za převod jednotky na bankovní účet uvedený v předmětné kupní smlouvě zaslali, jednalo se pouze o fingovanou úhradu, neboť tyto finanční prostředky byly z předmětného bankovního účtu obratem po zaslání vybrány, nikoliv však rodiči žalobkyně, ti ve skutečnosti za převod bytové jednotky neobdrželi od rodičů žalovaných ani korunu. Dle znění kupní smlouvy měla být na předmětný bankovní účet zaslána do 7 dnů od uzavření kupní smlouvy sjednaná kupní cena ve výši 976.310 Kč. Rodiče žalobkyně nikdy žádný účet v bance neměli, všechny peníze drželi a hradili v hotovosti. Předmětný účet byl vytvořen pouze pro účely fiktivního složení sjednané „kupní ceny“, přičemž rodiče žalobkyni sdělili, že již druhý den na předmětném účtu žádné peníze nebyly, aniž by však byly vybrány rodiči žalobkyně. Právě smlouva o zřízení věcného břemene a dohoda o užívání měly být způsobem, jak se nastalý stav měl rodičům žalobkyně i žalobkyni kompenzovat. Pokud by skutečně došlo k prodeji bytové jednotky (za odpovídající tržní cenu), pak by zde nebyl žádný důvod, aby se museli žalovaní k rodičům žalobkyně „zachovat dobře“. Nebyl by žádný důvod, aby následně došlo k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene v podobě doživotního bezplatného užívání předmětné bytové jednotky ani žádné další dohody. Žádná taková právní jednání by žalovaní nečinili, neboť by k nim prostě a jednoduše nebyl žádný (právní ani jiný) důvod. To, že byl převod bytové jednotky rodičům žalovaných ve skutečnosti darováním, se právě manifestovalo v tom, že následně žalovaní uzavřeli s rodiči žalobkyně smlouvu o zřízení věcného břemene a dohodu o užívání, neboť znali skutečné okolnosti převodu bytové jednotky a alespoň tehdy cítili morální povinnost poskytnout rodičům žalobkyně i žalobkyni nějakou kompenzaci. Poté, co byl byt převeden na rodiče žalovaných, prováděli a hradili investice rodiče žalobkyně. Rodiče žalobkyně takto např. financovali zasklení lodžie, montáž posuvných dveří v bytě, výměnu okna a sporáku v kuchyni. V rozporu se smlouvou o zřízení věcného břemene platili po celou dobu také příspěvky do fondu oprav. Z tohoto důvodu došlo také k dohodě mezi rodiči žalobkyně a žalovanými, že žalovaní tyto vynaložené náklady na „cizí majetek“ rodičům žalobkyně proplatí. Takto žalovaní postupně uhradili rodičům žalobkyně částku ve výši několik set tisíc korun. Uhrazené prostředky byly náhradou za náklady vynaložené jejími rodiči na úpravy a investice v bytě, přičemž o úhradě této částky začalo být mezi jejími rodiči a žalovanými jednáno až cca půl roku po uzavření předmětných smluv. Samotný obsah dohody o užívání popírá tvrzení žalovaných, že byly vypracovány dvě variantní dohody, z nichž si rodiče žalobkyně měli vybrat, kterou podepíší. Žalobkyni není zřejmé, proč žalovaní napadají pravost podpisů jejích rodičů. Úhrada kupní ceny bytové jednotky nebyla žalovanými prokázána. Žalovaní uvedli, že zadali vypracování grafologického znaleckého posudku. Grafologie je však pseudovědeckým oborem, jenž zkoumá psychologii osoby pisatele, resp. morálně-volní vlastnosti osoby z jejího písma. Znaleckým oborem, jenž zkoumá pravost podpisů, resp. totožnost podepsané osoby, je však písmoznalectví. Žalobkyně od roku 2012 plně financovala chod domácnosti rodičů, hradila platby spojené s užíváním bytu, nákupy, léky, zajišťovala návštěvy lékařů, uklízela, prala a vařila. Ujednání dle čl. II. odst. 4 dohody o užívání není a nemůže být ujednáním – pořízením manželů [jméno FO] pro případ jejich smrti. Manželé [jméno FO] v předmětném ujednání totiž nenakládali se svým majetkem. S tím naopak nakládala druhá smluvní strana – žalovaní a nadto nikoliv pro případ své smrti. Předmětem dohody bylo pouze a jen oprávnění žalovaných – počínaje zánikem věcného břemene ze zákonných důvodů (mj. smrt oprávněného z věcného břemene) – předmětnou bytovou jednotku pronajmout či zcizit, načež se stává žalobkyně příjemkyní podílu z obdrženého výnosu. Předmětné ujednání není pořízením pro případ smrti, a tudíž nelze ani z uvedeného důvodu namítat jeho absolutní neplatnost. Žalobkyně nebyla informována žalovanými o uzavření této smlouvy a nebyla žalovanými přibrána jako její vedlejší účastník výlučně z důvodu porušení povinnosti žalovaných plynoucí z čl. II. odst. 5 dohody o užívání. Nikdo nemůže mít prospěch z vlastního protiprávního jednání. Žalovaní se nemohou vůči žalobkyni dovolávat protiprávního stavu, jež sami vlastním jednáním vyvolali. Kupní smlouva byla platně uzavřena a žalobkyně byla a je oprávněna se domáhat zaplacení sjednaného podílu z dosaženého výnosu z prodeje. Bylo a je čistě na svobodné úvaze žalobkyně, zda a jakého případného nároku plynoucího z dohody o užívání se bude domáhat.

8. Ve vyjádření z 13. 10. 2023 žalobkyně poukazovala na to, že žalovaní nedoložili žádné skutečnosti ohledně úhrady sjednané kupní ceny ve výši 973.310 Kč rodičům žalobkyně. Ve skutečnosti se nejednalo o kupní smlouvu, ale o zastřenou smlouvu darovací. Rodiče žalobkyně ve skutečnosti nikdy žádné peníze za převod bytu od rodičů žalovaných nedostali. Pokud byl skutečně někdy nějaký bezhotovostní převod (části) kupní ceny realizován, byl opět pouze fingován, mj. ad hoc – účelově vytvořeným bankovním účtem pro rodiče žalobkyně. Rodiče žalobkyně měli v době převodu bytu tento v úmyslu rodičům žalovaných (zejména jejich matce, která byla jejich neteří) darovat. Důvodem a motivem bylo to, že v tu dobu byla žalobkyně se svými rodiči, resp. svým otcem ve sporu, a rodiče žalobkyně si tak chtěli pojistit, že se o ně rodiče žalovaných ve stáří postarají (v tu dobu se stýkali a měli dobré vztahy). Fingované uzavření kupní smlouvy navrhli rodiče žalovaných, a to s největší jistotou proto, že se důvodně obávali, že se rodiče žalobkyně s žalobkyní mohou jednoho dne usmířit a požadovat následně vrácení darovaného bytu zpět (aby jej jejich dcera mohla zdědit). Fingovaná kupní smlouva však představuje simulovaný právní úkon nepožívající ochrany, natož ochrany soudní. Byť rodiče žalovaných rodiče žalobkyně přesvědčili k uzavření kupní smlouvy, žádnou kupní cenu, natož kupní cenu sjednanou v kupní smlouvě, rodičům žalobkyně nikdy nezaplatili. I přes uzavření kupní smlouvy se tedy fakticky a právně jednalo o darování, přičemž jeho jediným důvodem a motivem bylo, že se rodiče žalovaných o rodiče žalobkyně ve stáří postarají. Pokud by se totiž skutečně jednalo o kupní smlouvu (což se nejednalo), tak by jistě pro žalované, resp. jejich otce nebyl problém doložit převod (celé!) sjednané kupní ceny bezhotovostním převodem na účet uvedený v kupní smlouvě. Rodiče žalobkyně nikdy bankovní účet neměli, veškeré peníze vždy drželi v hotovosti a veškeré potřeby bezvýjimečně hradili v hotovosti. Ani v hotovosti však nikdy žádnou úhradu za převod bytu od rodičů žalovaných neobdrželi. Pokud by skutečně došlo k prodeji a koupi předmětného bytu, pak by nebyl dán žádný právní důvod, aby rodiče žalobkyně byt dále užívali a v roce 2013, tj. 9 let od tvrzeného prodeje, se řešila smlouva o zřízení věcného břemene a jakákoliv další dohoda či vypořádání. Nebyl by žádný právně a logicky korektní, natož věrohodný důvod, aby ve zjevné příčinné, časové a právní souvislosti následně došlo k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene (doživotního bezplatného užívání předmětné bytové jednotky) či jednání o další dohodě o finančním vyrovnání. Rodiče žalobkyně se s žalobkyní na pohřbu matky žalovaných usmířili. Usmíření žalobkyně s jejími rodiči v sobě pojmově zahrnovalo a logicky obnášelo i to, že se o rodiče ve stáří jako jejich nejbližší rodinný příslušník také postará. Proto návazně rodiče žalobkyně požádali (v tu dobu již jen otce žalovaných) o vrácení bytu, a to oproti úhradě (vrácení) všech případných výdajů spojených s předchozím převodem, neboť odpadl jediný a zásadní důvod pro jeho dočasný převod na rodiče žalovaných. Otec žalovaných však rodičům žalobkyně sdělil, že se nejprve „musí“ počkat na skončení dědického řízení a poté, že s nimi záležitost s bytem dořeší. Místo toho předmětný byt celý přešel do aktiv dědictví po zemřelé matce žalovaných a dle dědické dohody celý připadl oběma žalovaným, a to rovným dílem, aniž by došlo k jeho avizovanému vrácení rodičům žalobkyně. Otec žalovaných, resp. žalovaní, vědomě uvedli a udržovali rodiče žalobkyně v krutém omylu, neboť se je takto snažili o byt nemravně a protiprávně připravit. Otec žalovaných jednoduše hrál vůči rodičům žalobkyně toliko na zdrženou. Prázdnými proklamacemi vůči rodičům žalobkyně je udržoval a udržel v očekávání vrácení bytu, načež je následně bohapustě odkázal na své syny – nové „vlastníky“ takto vyzískaného bytu. Lidově řečeno, otec žalovaných se svým postupem z dalšího řešení otázky bytu a jeho vrácení tzv. „vyvlíkl“. Jelikož tímto postupem už bylo nade vši pochybnost, že se žalovaní a jejich otec jednoduše vrácení bytu nemravně a bezprávně vyhýbají, přesvědčila žalobkyně své rodiče, že je alespoň třeba, aby měli v ruce nějaký (doživotní) užívací titul k bytu. Proto bylo žalobkyní iniciováno „alespoň“ uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene, jelikož do té doby neměli nijak právně ošetřené, že byt mohou doživotně užívat. Z postupu žalovaných a jejich otce byli rodiče žalobkyně velmi zaskočeni a na celou jejich rodinu byli značně nazlobeni. Proto rodiče žalobkyně vedle smluvního věcného břemene začali řešit také vypořádání hodnoty bytu. Žalobkyně se proto potkala s žalovaným 2), aby vyřešili „alespoň“ finanční vypořádání, když už bylo zřejmé, že byt jejím rodičům žalovaní nikdy nevrátí. Proto žalobkyně – v zoufalé defenzivě – v ruce měla „jen“ imperativ morální a značně pošramocený rodinně-přátelský – navrhovala „alespoň“ „férové“ rozdělení výnosů z bytu na poloviny ( žalovaní, žalobkyně), až jednou nebude jejími rodiči užíván. Což žalovaný 2) „ocenil“ tím, že žalobkyni naopak dotlačil k rozdělení výnosů na třetiny „podle hlav“ (2/3 žalovaní a 1/3 žalobkyně). Právě proto vznikla společně se smlouvou o zřízení věcného břemene také dohoda o užívání, resp. o rozdělení případných výnosů z bytu tak, že žalobkyni z nich měla připadnout 1/3, jejíž vyhotovení také bylo žalovanými zadáno právní zástupkyni žalovaného 1), což bylo potvrzeno při jejím svědeckém výslechu. Žalovaní nejprve tvrdili, že dohodu o užívání nikdy neviděli a nikdy nepodepsali. Následně tvrdili, že podpisy na dohodě o užívání jsou jejich pravými podpisy a že je na ní také podpis jejich otce. Současně však nevěrohodně tvrdili, že podepsali jen poslední stranu dohody jako jakousi formu zajištění úhrady částky 500.000 Kč rodičům žalobkyně coby úhrady údajné kompenzace za to, že se o ně nebudou moci postarat (což bylo prvotním důvodem a motivem převodu bytu rodiči žalobkyně na rodiče žalovaných). Tvrzení o údajné kompenzaci a zajišťovací povaze dohody korunovali tím, že s dohodou jako celkem muselo být ze strany žalobkyně manipulováno. S dohodou mohli manipulovat právě a jen žalovaní. Pokud oba žalovaní tvrdí, že je na dohodě o užívání jejich podpis včetně podpisu jejich otce, je zřejmé, že tuto dohodu museli žalovaný 1) a jeho otec podepsat až následně (ex post). V textu samotné dohody žádné změny nejsou, a je tedy zřejmé, že žalovaní nechali svou právní zástupkyni dohodu tohoto obsahu skutečně připravit, a to se zřejmým cílem ji také následně uzavřít. Zjištěné úpravy na titulní straně mohli provést pouze žalovaní, když se i první dva listy dohody svými znaky shodují s listem posledním. Z toho nepochybně plyne, že tím, kdo s dohodou jako celkem manipuloval, byli právě žalovaní. Dne 27. 3. 2013 se o úhradě kompenzace mezi žalovanými a rodiči žalobkyně nejednalo. O úhradě částky 500.000 Kč se začalo jednat až několik měsíců po uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene a dohody o užívání. Tato částka měla sloužit jako náhrada za rekonstrukce a úpravy, které v předmětném bytě provedli rodiče žalobkyně, ačkoliv už nebyli jeho vlastníky. O žádné finanční kompenzaci za údajné „odstoupení“ žalovanými od prospektivní péče o rodiče žalobkyně, žalobkyně nic neví. Předmětnou dohodu o užívání obdržela žalobkyně od svých rodičů následně po jejím uzavření s tím, že měla za to, že všechny podpisy na této dohodě jsou pravé, resp. neměla důvod o tom pochybovat. Písemná dohoda svým obsahem odpovídala ústní domluvě mezi žalobkyní a žalovaným 2), k níž dospěli při společné schůzce, tj. že každý z účastníků (tohoto řízení) obdrží 1/3 z případných výnosů z bytu. Žalobkyně neměla žádný důvod o pravosti písemné dohody pochybovat. Žalovaní nijak neprokázali, že by rodičům žalobkyně uhradili částku tvrzené kompenzace ve výši 500.000 Kč, kterou měla dle jejich tvrzení dohoda o užívání zajišťovat, resp., že toto žalovanými tvrzené zajištění zaniklo. Rodiče žalobkyně za převod bytu rodičům žalovaných nikdy nic neobdrželi. Rodiče žalobkyně nikdy neobdrželi ani žádnou finanční kompenzaci za to, že se o ně žalovaní nebudou starat, ačkoliv zabezpečení péče bylo důvodem a motivem převodu bytu ze strany rodičů žalobkyně. Jediné, co rodiče žalobkyně kdy od žalovaných obdrželi, byla částka několika set tisíc korun českých jakožto náhrada za investice a úpravy v bytě, které dělali i po převodu bytu na rodiče žalovaných (rodiče žalobkyně takto např. financovali zasklení lodžie, montáž posuvných dveří v bytě, výměnu okna a sporáku v kuchyni; nadto v rozporu se smlouvou o zřízení věcného břemene platili po celou dobu také příspěvky do fondu oprav). Žalobkyně ví, že se jednalo o částku ve výši několika set tisíc korun. Rodiče žalobkyně za převod bytu a v jeho souvislosti neobdrželi od žalovaných, resp. jejich rodičů nikdy nic. Jedinou osobou, která se o manžele [jméno FO] v posledních letech jejich života v podstatě na denní bázi starala a hradila jejich výdaje, byla výlučně žalobkyně. Žalovaným připadl bez zásluh a nákladů (nemravně a bezprávně odkloněný) byt po rodičích žalobkyně, navzdory tomu, že se měli (dle „kupní“ smlouvy) o manžele [jméno FO] v jejich stáří postarat. Dosavadní tvrzení žalovaných jsou zcela nevěrohodná a ryze účelová. Jejich jediným zjevným – nadto mravně a právně závadným – cílem je zbavit se za každou cenu svého (i morálního) závazku vůči žalobkyni. Žalobkyně dále namítala, že ze strany žalovaných dochází ke zneužití práva. Ze znaleckého posudku vyplynulo toliko, že podpisy rodičů žalobkyně na zkoumané dohodě o užívání nejsou (zřejmě) pravými podpisy manželů [jméno FO], jednotlivé listy předložené dohody vykazují shodné spektrální a fyzikálně optické vlastnosti a pocházejí z téhož výrobního procesu s tím, že otvory pro založení do desek s kroužkovou mechanikou nicméně byly na jednotlivých listech vytvořeny samostatně. Skutková zjištění 9. Při jednání konaném dne 10. 11. 2022 učinili účastníci nesporným, že rodiče žalobkyně [jméno FO] a [jméno FO], jako prodávající, uzavřeli v roce 2005 kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k bytové jednotce, s rodiči žalovaných, [Jméno zainteresované osoby 1/0] [Anonymizováno] a [jméno FO] jako kupujícími. [jméno FO], matka žalovaných, byla sestřenicí žalobkyně, tedy neteří rodičů žalobkyně. Sestřenice žalobkyně, [jméno FO], v roce 2012 zemřela. Proběhlo dědické řízení, na jehož základě nabyli vlastnické právo k předmětné bytové jednotce žalovaní. Dne 27. 3. 2013 byla mezi žalovanými, jako povinnými, a rodiči žalobkyně, [jméno FO] a [jméno FO], jako oprávněnými, uzavřena smlouva o zřízení věcného břemene. O Velikonocích v roce 2017 zemřel otec žalobkyně, [jméno FO]. Dne [datum] zemřela matka žalobkyně, [jméno FO]. Dne 28. 5. 2019 uzavřeli žalovaní, jako prodávající, s [jméno FO] a [jméno FO], jako kupujícími, kupní smlouvu, na jejímž základě obdrželi kupní cenu ve výši 5.510.000 Kč.

10. Mezi účastníky zůstalo sporným, zda žalovaní uzavřeli dohodu o užívání bytové jednotky a nemovitostí s ní souvisejících tak, jak bylo tvrzeno žalobkyní, a zda tuto dohodu podepsali rodiče žalobkyně. Mezi účastníky bylo dále sporným, zda byla dohoda podepsána za účelem zajištění zaplacení částky 500.000 Kč žalovanými rodičům žalobkyně. Mezi účastníky bylo konečně sporným, zda není předmětná dohoda absolutně neplatná pro rozpor s tehdy platným občanským zákoníkem.

11. Z provedených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav.

12. Z kupní smlouvy datované 22. 11. 2004 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi rodiči žalobkyně jako prodávajícími a [Jméno zainteresované osoby 1/0], nar. [datum], a [jméno FO], nar. [datum], rodiči žalovaných, jako kupujícími. Předmětem smlouvy byl převod vlastnického práva k níže specifikované bytové jednotce za kupní cenu ve výši 976.310 Kč. Kupní cena měla být uhrazena převodem na bankovní účet č. [č. účtu] nejpozději do 7 dnů od podpisu této smlouvy. Z ověřovací doložky bylo zjištěno, že listinu měli shora uvedené osoby před notářskou tajemnicí podepsat dne 6. 4. 2005. Vklad práva byl v katastru nemovitostí zapsán dne 26. 7. 2005.

13. Z výpisu z účtu č. [č. účtu] vedeného na jméno [Jméno zainteresované osoby 1/0], [adresa], bylo zjištěno, že dne 20. 12. 2004 byly na účet č. [č. účtu] s názvem „[jméno FO]“ poukázány platby ve výši 276.310 Kč a 300.000 Kč.

14. Ze sdělení Komerční banky, a.s. ze dne 11. 1. 2023 bylo zjištěno, že účet č. [hodnota]-[Anonymizováno] se v databázi účtů KB, a.s. nenachází. Banka nemá k dispozici údaje o zůstatcích a platbách starších 10 let, takže i kdyby účet existoval, tak údaje z roku 2004 již nemají.

15. Z výpisu z katastru nemovitostí pro LV č. [hodnota] v k.ú. [adresa] k datu 30. 11. 2012 bylo zjištěno, že jako vlastníci předmětné bytové jednotky byli evidováni žalovaní, každý s podílem . Jako nabývací titul bylo uvedeno usnesení o vypořádání SJM a o dědictví ze dne 2. 11. 2012, č. j. [spisová značka], jež nabylo právní moci dne 2. 11. 2012.

16. Z návrhu plné moci ze dne 27. 3. 2013 bylo zjištěno, že advokátka [tituly před jménem] [tituly před jménem] [tituly před jménem] [jméno FO] měla být zmocněna žalovanými jako povinnými z věcného břemene a oprávněnými z věcného břemene, kteří nebyli v návrhu blíže specifikováni k zastupování ve vkladovém řízení před příslušným katastrem nemovitostí týkající se vkladu práva oprávněných osob z věcného břemene do katastru nemovitostí ve smyslu smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 27. 3. 2013 a ke všem právním úkonům s tím spojených.

17. Z printscreenu obrazovky zástupkyně žalovaného 1) bylo zjištěno, že ve složce „[jméno FO]“, resp. složce „dědictví“ byly umístěny 4 soubory, a to soubor nazvaný „smlouva o zřízení věcného břemene“ s datem změny 27. 3. 2013, 7:05 hodin, „smlouva o užívání“ s datem změny 27. 3. 2013, 6:59 hodin, „návrh na vklad“ s datem změny 3. 4. 2013, 23:57 hodin, a „plná moc“ s datem změny 27. 3. 2013, 7:10 hodin.

18. Z návrhu smlouvy o zřízení věcného břemene bylo zjištěno, že smlouva byla datována 27. 3. 2013. Byla zde uvedena jména, příjmení, data narození a adresy trvalého pobytu povinných z věcného břemene (žalovaných). Jména, příjmení, data narození a adresy trvalého pobytu oprávněných z věcného břemene nebyla vyplněna, resp. návrh byl připraven tak, aby do smlouvy mohly být tyto údaje dopsány ručně.

19. Z návrhu dohody o užívání bytové jednotky a nemovitostí s ní související bylo zjištěno, že dohoda byla datována 27. 3. 2013. Byla zde uvedena jména, příjmení, data narození a adresy trvalého pobytu povinných (žalovaných) a oprávněné ad 3. (žalobkyně). Jména, příjmení, data narození a adresy trvalého pobytu oprávněných 1. a 2. z věcného břemene nebyla vyplněna, resp. návrh byl připraven tak, aby do smlouvy mohly být tyto údaje dopsány ručně.

20. Z dohody o užívání bytové jednotky ze dne 27. 3. 2013 bylo zjištěno, že měla být uzavřena mezi žalovanými jako povinnými a rodiči žalobkyně a žalobkyní jako oprávněnými. Na první straně dohody byla uvedena jména, příjmení, data narození a adresy trvalého pobytu povinných (žalovaných) i oprávněných ad. 1., 2. a 3. (rodičů žalobkyně a žalobkyně). Dohodu na straně povinných podepsaly tři osoby. Povinní prohlásili, že jsou na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 2.11.2012, č. j. [spisová značka], podílovými vlastníky, každý o velikosti spoluvlastnického podílu id k nemovitosti- bytové jednotce č. [Anonymizováno] v budově čp. [Anonymizováno] na parcele [Anonymizováno], každý k spoluvlastnickému podílu o velikosti id 125/7581 k budově č.p. [Anonymizováno] a každý k spoluvlastnickému podílu o velikosti id 125/7581 k pozemku parc. č. [Anonymizováno] o výměře pozemku 468 m2, zastavená plocha a nádvoří, bytová jednotka je zapsána na LV [Anonymizováno], spoluvlastnické podíly k budově a pozemku jsou zapsány na LV [Anonymizováno], vše v k.ú. [adresa] (viz čl. I. bod 1 dohody). Povinní prohlásili, že zřídili na základě smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 27. 3. 2013 věcné břemeno doživotního užívání k nemovitostem shora uvedeným ve prospěch oprávněných ad. 1 a ad. 2 (rodičů žalobkyně). Dále bylo uvedeno, že oprávněná ad. 3 (žalobkyně) je dcerou oprávněných ad. 1 a 2. (viz čl. I. body 2 a 3 dohody). Smluvní strany se dohodly, že v případě nemožnosti užívání nemovitostí ze strany oprávněných ad. 1 a ad. 2 např. z důvodu zhoršení zdravotního stavu či na základě jejich vlastního uvážení, tj. v případě, že se rozhodnou opustit uvedenou bytovou jednotku a nevyužívat bytovou jednotku k vlastnímu bydlení, dohodly se smluvní strany tak, že oprávnění souhlasí s využitím bytové jednotky k bydlení pro třetí osoby, tj. oprávnění tímto dávají souhlas k podnájmu uvedené bytové jednotky - uzavření podnájemní smlouvy mezi oprávněnými a třetí osobou za podmínek stanovených smlouvou o podnájmu uzavřenou mezi oprávněnými a třetí osobou, a to bez omezení. Pro taktový účel se považují oprávnění z věcného břemene za nájemce bytové jednotky s tím, že nájemné v takovém případě je stanoveno ve výši 1,- Kč/měsíc. Povinní souhlasí s tím, že veškeré výnosy vyplývající z uzavřené podnájemní smlouvy jsou příjmem a výnosem oprávněných ad. 1 a ad.

2. Oprávnění ad. 1 a 2. jsou však nadále povinni zajistit a hradit náklady spojené s užíváním bytové jednotky včetně veškerých poplatků s tím spojených (viz čl. II. bod 3 dohody). Smluvní strany se dále dohodly, že v případě, že oprávnění z věcného břemene doživotního užívání se vzdají uvedeného věcného břemene doživotního užívání nemovitostí nebo v případě, že ze zákonných důvodů věcné břemeno zanikne, jsou povinní oprávnění nemovitosti dále pronajímat, užívat a zcizit bez omezení, přičemž však oprávněná ad. 3 se stává příjemcem 1/3 všech výnosů vyplývajících z vlastnictví uvedených nemovitostí včetně případného výnosu z prodeje nemovitostí či pronájmu nemovitostí. Zároveň se však oprávněná ad. 3 stává poplatníkem ve výši 1/3 všech nákladů spojených s vlastnictvím nemovitostí (viz čl. II. bod 4 dohody). Povinní se zavázali projednat veškeré změny užívání nemovitostí včetně případného prodeje nemovitosti s oprávněnou ad. 3 za podmínky čl. II. odst. 5 této dohody s tím, že v případě uzavření smlouvy o užívání nemovitostí a případného prodeje nemovitostí, se oprávněná ad. 3 stává automaticky vedlejším účastníkem takové smlouvy (viz čl. II. bod 5 dohody). Dohoda měla být vyhotovena v pěti stejnopisech.

21. Ze smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 27. 3. 2013 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalovanými jako povinnými z věcného břemene a rodiči žalobkyně jako oprávněnými z věcného břemene (jména, příjmení, data narození a adresy trvalého pobytu rodičů žalobkyně byla do předtištěné smlouvy dopsána ručně). Žalovaní zřídili ve prospěch rodičů žalobkyně věcné břemeno doživotního užívání shora uvedené bytové jednotky. Smlouva byla vyhotovena v osmi stejnopisech a byly na ní ověřeny podpisy advokátkou [tituly před jménem] [tituly před jménem] [tituly před jménem] [jméno FO].

22. Z návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí bylo zjištěno, že jej vyhotovila advokátka [tituly před jménem] [tituly před jménem] [tituly před jménem] [jméno FO] jako zástupkyně žalovaných a rodičů žalobkyně za účelem zápisu věcného břemene doživotního užívání nemovitostí do katastru nemovitostí. Přílohu měla tvořit smlouva o zřízení věcného břemene ze dne 27. 3. 2013 a plná moc advokátky.

23. Z výpisu z katastru nemovitostí pro LV č. [hodnota] v k.ú. [adresa] k datu 9. 11. 2013 bylo zjištěno, že jako vlastníci předmětné bytové jednotky byli evidováni žalovaní, každý s podílem . Jako nabývací titul bylo uvedeno usnesení o vypořádání SJM a o dědictví ze dne 2. 11. 2012, č. j. [spisová značka], jež nabylo právní moci dne 2. 11. 2012. Dále zde bylo evidováno věcné břemeno doživotního užívání pro rodiče žalobkyně zřízené smlouvou ze dne 27. 3. 2013.

24. Z emailu žalobkyně ze dne 13. 6. 2017, 13:47 hodin, bylo zjištěno, že žalovanému 1) sdělila, že požádala o odhad bytu. Řekla, že je před úplnou rekonstrukcí. „Klidně dá dolů“ i 500.000 Kč. Byla by ráda, aby se všichni tři urychleně zastavili. Máma je z toho všeho hodně špatná. Také by chtěla, aby viděli, co pro ni přistavila. Původně to bylo pro oba, ale táta se toho nedožil. Myslí si, že rakovinu mu přinesl stres, že svojí hroznou povahou způsobil, že jí připravil o dědictví. Nakonec je to ona, kdo se o ně postará.

25. Z emailu žalobkyně ze dne 16. 6. 2017, 10:53 hodin, bylo zjištěno, že žalovaného 1) žádala o urychlení návštěvy s ohledem na okolnost, že máma je „z toho všeho zdrcená“ a chtěla by mít vše už za sebou. Nechtěla by přijít i o ni.

26. Z emailu žalobkyně ze dne 3. 10. 2017, 16:43 hodin, bylo zjištěno, že žalovanému 1) sdělila, že po tetě mají majetek minimálně za 4 miliony a starost o ní přebírá žalobkyně. Za rok 2005-2013 od nich nedostali na fond oprav ani haléř (9 x 12 x 1.500,-), za zasklení balkonu od nich nedostali ani haléř (45.000,-), za plastové okno v kuchyni (5.000,-) nedostali ani haléř a ještě si prý vzali paragon do účetnictví. Za zašupovací dveře si nechali zaplatit. Za 1.-4. měsíc 2017 za fond oprav nedostala teta také nic. Kolik asi zbylo z těch 500.000 Kč, které jim dali. Vyzvala žalovaného 1), aby si to strhl z vyklizení bytu. Když je teta žádá o peníze, protože se muselo investovat do jejího bydlení (pokoj + sprchový kout), tak se k ničemu nehlásí. Byt jim uvolnila podstatně dříve, než musela. Žalobkyně všechno obstarala. Myslela, že si zachovají trochu slušnosti a začnou posílat alespoň těch symbolických 5.000,- bez ohledu na pronajmutí bytu. [jméno FO] sliboval 1/3 ceny bytu, ale to už je asi přešlo. Urazilo je, že tam teta nechala jejich fotky po tom všem. Žalobkyni urazilo, že z ní někdo dělá idiota a tvrdí, že byt má hodnotu 1.500.000,-, i když jí to může být jedno. Žalobkyně musí jít od 1.11. na poloviční úvazek.

27. Z kupní smlouvy ze dne 28. 5. 2019 bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 28. 5. 2019 mezi žalovanými jako prodávajícími a [jméno FO] a [jméno FO] jako kupujícími. Předmětem kupní smlouvy byl převod vlastnického práva k předmětné bytové jednotce za kupní cenu ve výši 5.510.000 Kč.

28. Z výpisu z katastru nemovitostí pro LV č. [hodnota] v k.ú. [adresa] k datu 30. 5. 2019 bylo zjištěno, že jako vlastníci předmětné bytové jednotky byli evidováni žalovaní, každý s podílem . Jako nabývací titul bylo uvedeno usnesení o vypořádání SJM a o dědictví ze dne 2. 11. 2012, č. j. [spisová značka], jež nabylo právní moci dne 2. 11. 2012.

29. Z výpisu z katastru nemovitostí pro LV č. [hodnota] v k.ú. [adresa] k datu 18. 11. 2020 bylo zjištěno, že jako vlastníci předmětné bytové jednotky byli evidováni [Anonymizováno] a [jméno FO], každý s podílem . Jako nabývací titul byla uvedena kupní smlouva ze dne 28. 5. 2019.

30. Z výzvy ze dne 19. 5. 2022, vč. podací stvrzenky, bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalované před podáním žaloby k úhradě částky 1.636.667 Kč.

31. Z výpisu z katastru nemovitostí pro LV č. [hodnota] v k.ú. [adresa] k datu 9. 11. 2022 bylo zjištěno, že jako vlastníci předmětné bytové jednotky byli evidováni [Anonymizováno] a [jméno FO], každý s podílem . Jako nabývací titul byla uvedena kupní smlouva ze dne 28. 5. 2019.

32. Svědkyně [tituly před jménem] [tituly před jménem] [tituly před jménem] [jméno FO] při jednání dne 12. 1. 2023 vypověděla, že žalované zná více než dvacet let. Zastupuje je v rámci jejich podnikání i v rámci záležitostí rodinného charakteru. Žalovanými byla informována o úmrtí jejich matky a potom řešili dědické řízení. Po ukončení dědického řízení se na ni obrátil žalovaný 2) s tím, že by chtěl vyřídit záležitosti ohledně bytu, kde žili manželé [jméno FO]. Zadání bylo zajistit pro strýce a tetu další užívání. Řešily se varianty zřízení věcného břemene nebo jiná dohoda, kde se upraví vztahy ohledně užívání bytu. Žalovaný 2) chtěl, aby připravila dvě varianty tak, aby se manželé [jméno FO] mohli rozhodnout, co budou chtít nakonec uzavřít. Vše připravovala v kanceláři v [Anonymizováno]. Domluvili se na termínu, předtím se s manžely [jméno FO] nikdy neviděla. Schůzka proběhla 27. 3. 2013. Vzhledem k tomu, že neměla k dispozici občanské průkazy manželů [jméno FO], listiny jsem si připravila pouze s údaji žalovaných. Bylo dohodnuto, že ověří podpisy manželů [jméno FO], aby nemuseli nikam chodit. S žalovaným 2) jeli k manželům [jméno FO] do bytu. Na schůzce byla svědkyně, žalovaný 2) a manželé [jméno FO]. Manželé [jméno FO] jí předložili občanské průkazy. Mobilním telefonem si pořídila jejich kopii. Pak probíhala diskuze, co se bude podepisovat. Manželé [jméno FO] byli takoví opatrní starší lidé. Vyrozuměla, že se nakonec dohodli jinak, protože se žalobkyně nechtěla podílet na nákladech spojených s bytem, což pro žalované bylo za hranou. Manželé [jméno FO] podepsali smlouvu o zřízení věcného břemene a podepsali se také do její ověřovací knihy, současně se tam podepsal žalovaný 2). Všechna paré smlouvy o zřízení věcného břemene předala žalovanému 2) s tím, že zajistí podpis bratra. Neví, co další se podepisovalo. Žalovaný 2) následně zajistil podpis bratra a dal jí smlouvy o zřízení věcného břemene zpět. Potom se podal návrh na vklad. Před ní se podepisovala pouze smlouva o zřízení věcného břemene. Proběhla diskuze ohledně toho, zda se druhá smlouva podepíše nebo se to nahradí něčím jiným, nějakou finanční částkou, ale nic bližšího není schopna říci. Nevybavuje si, že by se tam řešila zrovna částka 500.000 Kč. Vybavuje si pouze diskuzi, kde zaznělo, proč by se měli žalovaní na něčem podílet s dcerou manželů [jméno FO], když je byt jejich. Připravila obě dvě smlouvy. Žalovanému 2) obě smlouvy poslala a vybavuje si, že je obě vytiskla. Neměla občanské průkazy manželů [jméno FO], a proto si jejich osobní údaje v připravených smlouvách vytečkovala, s tím, že je na místě vypíše. Osobní údaje žalobkyně byly uvedené, protože jí je žalovaný 2) poslal za účelem přípravy dohody. Vycházelo se z toho, že by žalobkyně byla smluvní stranou takové dohody. Dohoda o užívání bytové jednotky se před ní nepodepisovala.

33. Svědek [Jméno zainteresované osoby 1/0] při jednání dne 31. 10. 2023 vypověděl, že žalovaní jsou jeho synové a žalobkyně je vzdálená příbuzná přes manželčinu stranu. Žalobkyně se se svými rodiči asi 15 let nestýkala, protože měl její otec výhrady k jejímu manželovi. Manželka přišla s tím, že mají možnost koupit byt od rodičů žalobkyně s tím, že rodiče žalobkyně tam budou doživotně bydlet a oni se budou o ně starat. Otec žalobkyně byl strýcem jeho manželky. Uzavřeli kupní smlouvu, zaplatili kupní cenu a pak došlo k zápisu v katastru nemovitostí. Rodiče žalobkyně zařídili soudní odhad, podle nějž se stanovila kupní cena. Většina kupní ceny se hradila převodem na účet. Ví, že měli dva účty a kupní cena se hradila po částech. Celá kupní cena byla uhrazena, protože jinak by rodiče žalobkyně nesouhlasili s převodem. Dokud žila manželka, tak se o ten byt starala. Problémy ohledně bytu začaly vznikat po úmrtí manželky. Žalobkyně se po pohřbu jeho manželky postupně sblížila se svými rodiči. V době projednání dědictví se řešilo, zda by odprodali byt zpátky rodičům žalobkyně. Od sporu o byt se distancoval. Když v rámci dědického řízení byt přešel na syny, tak se o to vůbec nestaral. Neví o tom, že by se mezi žalovanými a rodiči žalobkyně uzavíraly nějaké smlouvy. Vybavuje si, že rodičům žalobkyně se syny uhradili asi půl milionu korun. Na dohodě o užívání bytové jednotky je jeho podpis, ale tu listinu si už vůbec nevybavuje.

34. Žalovaný 1) při svém účastnickém výslechu dne 12. 1. 2023 vypověděl, že mezi jeho rodiči a tetou a strýcem byla uzavřena kupní smlouva. S bratrem do toho nijak nezasahovali. Detaily moc nezná. Rodiče jim řekli, že to proběhlo korektně. Dělal se znalecký posudek, protože se muselo podávat daňové přiznání. Pomáhal zpracovat daňové přiznání za daň z převodu nemovitosti. Po úmrtí matky nemovitost s bratrem zdědili. Se strýcem a tetou se domlouvalo, jak dál. Teta a strýc tam chtěli v klidu dožít. Jednalo se o družstevní byt v jednom z prvních panelových domů. Teta se strýcem se na jeho výstavbě v 60. letech podíleli a měli k němu citový vztah. Dohodlo se, že by se na katastru udělal zápis na věcné břemeno dožití. Vzhledem k tomu, že od 60. let tam neproběhla žádná rekonstrukce nebo oprava, bylo nutné provádět opravy a údržbu. Část hradili [jméno FO] a potom se jim to následně kompenzovalo. Jednorázově [jméno FO] dávali finanční prostředky jako příspěvek na nájem a opravu. Větší opravy dělali jejich firemní subdodavatelé. Na Velikonoce 2017 strýc [jméno FO] zemřel, a aby teta nezůstala sama v bytě, žalobkyně si ji přestěhovala k sobě do bytu. Potom už jí nenavštěvovali. Dříve na sebe měli telefony. Byli v pravidelném kontaktu. Tetu se strýcem vozil k lékařům nebo pro ně dělal nějaké nákupy. Podepisoval smlouvu na věcné břemeno a návrh na vklad na katastr. Podpisy ověřovala [tituly před jménem] [jméno FO]. Neví, zda byl podpisu listin přítomen jeho otec. Na dohodě o užívání bytové jednotky poznává svůj podpis, podpis svého bratra a otce. Byla to jenom doprovodná listina, která měla zajistit, že teta se strejdou dostanou příspěvek na nájem a údržbu bytu. Mechanismus zajištění připravoval bratr s [tituly před jménem] [jméno FO]. Rodičům žalobkyně měla být uhrazena částka 500.000 Kč na jejich přání. Bylo to určeno na základě propočtu, kdy se vycházelo z toho, že se platil fond oprav, nájemné a prováděla se tam nějaká údržba. Současně to byl i příspěvek na přilepšení k důchodu. S bratrem a otcem uhradili [jméno FO] v hotovosti každý 1/3. Částku uhradili asi do půl roku od uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene. Žalobkyně se se svými rodiči někdy do roku 2012 vůbec nestýkala. Vztahy byly na bodu mrazu. Po smrti strýce [jméno FO] jim žalobkyně vrátila SIM karty, takže na tetu ztratil kontakt a měl jenom spojení na žalobkyni. Po úmrtí pana [jméno FO] byl byt nějakou dobu prázdný. Žalovaní hradili veškeré náklady. Potom na své náklady provedli vyklizení a rekonstrukci. Žalobkyně ho kontaktovala s tím, že by měl hradit náklady na rekonstrukci domu. V době, kdy podepisoval dohodu o užívání bytové jednotky, tam byl podepsaný jenom jeho bratr. To, zda byla dohoda po úhradě příspěvku zničena, nijak neověřovali. Vztahy s [jméno FO] byly na tak korektní úrovni, že si naprosto důvěřovali. Bylo to jenom jedno paré. Úhradu příspěvku si potvrzovat nenechávali. V bytě se dělalo zasklení lodžie, na západní straně okno do kuchyně, měnily se některé dveře a opravoval se strop. Úprav tam bylo hodně. Něco hradili [jméno FO], něco hradili [jméno FO]. Náklady na opravy, které hradili [jméno FO], byly výrazně nižší než 500.000 Kč. Představovalo to příspěvek na to, aby měli [jméno FO] lepší život, aby měli na lepší léky a lepší zdravotní péči. [jméno FO] dávali navíc kvartálně kolem 50.000 Kč na nájem, celkem mohlo být takto uhrazeno kolem 250.000 Kč. Teta mu vyprávěla, že výraznou část z 500.000 Kč věnovali vnučce, která stavěla dům na okraji Prahy, a byl to příspěvek na automobil.

35. Žalovaný 2) při svém účastnickém výslechu dne 12. 1. 2023 vypověděl, že jednání o uzavření smlouvy iniciovala žalobkyně. Žalobkyně se nechtěla podílet na nákladech v bytě, chtěla jenom výnosy. Teta přišla s tím, že se to vyřeší částkou půl milionu a žádná smlouva nebude třeba. Strýc chtěl mít jistotu, že obdrží 500.000 Kč. Neměli nic připraveného, tak navrhl, že se podepíše i zadní strana dohody. Dohadovali se, že se žalobkyně bude starat o tetu se strýcem, nicméně žalobkyně poukazovala na to, že je bez peněz, v důchodu a nemá ani auto. Matka žalovaných brala tetu jako mámu. Rodiny spolu trávily Vánoce apod. Žalobkyně požadovala pro případ, že by šli rodiče k ní, výnosy z pronájmu a případně z prodeje bytu. Nedohodli se nicméně na podmínkách. Na schůzce byl žalovaný 2), [tituly před jménem] [jméno FO], teta a strýc. Podepsaly se listiny na věcné břemeno. Strýc [jméno FO] chtěl, aby měli nějakou záruku, že jim dají 500.000 Kč, kdy žalovaní a jejich otec měli každý zaplatit jednu třetinu. Nic jiného neměli, tak žalovaný 2) řekl, že „připodepíše“ zadní stranu dohody, aby měli nějakou jistotu. V dohodě poznal podpis svůj a podpisy svého bratra a otce. V době, kdy se žalovaný 2) podepisoval, tam nikdo jiný podepsaný nebyl, resp. podepisoval se jako první. Tu listinu pak asi odnesl spolu se smlouvou o zřízení věcného břemene bratrovi. Vůbec neví, jak se ta listina pak dostala k [jméno FO]. Myslí si, jestli ji tam mohl s první splátkou odnést otec žalovaných, ale neví. Už tomu nevěnoval pozornost. Říkal si, že to podepisuju jenom, aby měl strýc klid. Většinou když podepisuje smlouvy, tak každou stránku parafuje. [jméno FO] slíbili, že to vyhodí, až se to doplatí. Žalobkyně se se svými rodiči tak patnáct až dvacet let vůbec neviděla. O rodiče žalobkyně se starala matka žalovaných. Za života matky se o ten byt vůbec nezajímali. Smlouva o zřízení věcného břemene byla uzavírána, aby byli [jméno FO] v klidu, aby měli nějakou jistotu, že tam mohou v klidu dožít, i když budou vlastníky žalovaní. Třetinu z částky 500.000 Kč nesl žalovaný 2) v hotovosti osobně tetě se strejdou dvakrát. S návrhem na úhradu částky 500.000 Kč přišla teta, když se nemohli dohodnout na uzavření té dohody. K obnovení vztahu mezi žalobkyní a jejími rodiči došlo na pohřbu matky žalovaných. Žalobkyně s připravovanou dohodou nesouhlasila. Striktně odmítala podílet se na úhradě nákladů, což žalovaní chtěli, protože věděli, že bude třeba provést rekonstrukci. Nesouhlasili s tím, že by potom inkasovala jenom výnosy. Stejnopis té dohody vůbec nemají a nikdy ji neviděli podepsanou všemi stranami.

36. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno] vypracovaného dne 9. 6. 2023 znalcem z oboru písmoznalectví a z oboru kriminalistika [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že dospěl k následujícím závěrům. Sporný podpis v předpokládaném znění „[Anonymizováno].[jméno FO]“ v rubrice „Oprávnění“ na listině „Dohoda o užívání bytové jednotky a nemovitostí s ní souvisejících“ ze dne 27. 3. 2013 jednoznačně nebyl vyhotoven [jméno FO], jedná se o padělek typu napodobeniny vzoru. Sporný podpis v předpokládaném znění „[jméno FO]“ v rubrice „Oprávnění“ na listině „Dohoda o užívání bytové jednotky a nemovitostí s ní souvisejících“ ze dne 27. 3. 2013 jednoznačně nebyl vyhotoven [jméno FO], opět se jedná padělek typu napodobeniny vzoru. Na základě dosud získaných vzorků písma a podpisů nelze prokázat, že by pisatelkou nepravého podpisu v předpokládaném znění „[Anonymizováno].[jméno FO]“ v rubrice „Oprávnění“ na listině „Dohoda o užívání bytové jednotky a nemovitostí s ní souvisejících“ ze dne 27. 3. 2013 mohla být žalobkyně. Na základě dosud získaných vzorků písma a podpisů nelze prokázat, že by pisatelkou nepravého podpisu v předpokládaném znění „[jméno FO]“ v rubrice „Oprávnění“ na listině „Dohoda o užívání bytové jednotky a nemovitostí s ní souvisejících“ ze dne 27. 3. 2013 mohla být žalobkyně. Zkoumáním předložené listiny není možné stanovit stáří jednotlivých listů. Jednotlivé listy předložené Dohody vykazují shodné spektrální a fyzikálně optické vlastnosti a pocházejí z téhož výrobního procesu. Nicméně otvory u levého okraje pro založení do desek s kroužkovou mechanikou na jednotlivých listech byly vytvořeny samostatně, neboť nejsou v zákrytu.

37. Účastníci byli usnesením ze dne 15. 6. 2023, č. j. 21 C 96/2022-370, vyzváni, aby se vyjádřili, zda navrhují výslech znalce při jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že výslech znalce nepožadují. Žalobkyně v podání z 14. 7. 2023 uvedla, že výslech znalce nepožaduje. Žalovaný 1) v podání z 27. 7. 2023 uvedl, že zcela souhlasí se závěry znaleckého zkoumání a s ohledem na jednoznačný závěr posudku nenechal dokončit svůj zamýšlený znalecký posudek. Vzhledem k tomu, že účastníci ani na výzvu soudu výslech znalce nepožadovali, neuplatnili žádné námitky a závěry znalce v písemném posudku zachycené jsou ve vzájemném souladu, soud neshledal důvod pro doplnění písemně podaného znaleckého posudku výslechem znalce.

38. Na základě shora provedených důkazů a skutečností, které účastníci učinili mezi sebou nespornými, a které nijak neodporují provedeným důkazům, dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, a to že rodiče žalobkyně [jméno FO], narozený dne [datum], a [jméno FO], narozená dne [datum], jako prodávající, uzavřeli kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k bytové jednotce (zapsané na LV č. [hodnota] v k.ú. [adresa]), s rodiči žalovaných, [Jméno zainteresované osoby 1/0], narozeným dne [datum], a [jméno FO], narozenou dne [datum], jako kupujícími. V kupní smlouvě bylo sjednáno, že k převodu vlastnického práva dojde za kupní cenu ve výši 976.310 Kč. Kupní cena měla být uhrazena převodem na bankovní účet č. [č. účtu] nejpozději do 7 dnů od podpisu této smlouvy. Kupní smlouva byla datovaná 22. 11. 2004. Dne 20. 12. 2004 byla z účtu [Jméno zainteresované osoby 1/0] poukázána na účet č. [č. účtu] částka ve výši 576.310 Kč. Podpisy smluvních stran na kupní smlouvě byly ověřeny notářkou dne 6. 4. 2005. Vklad práva byl v katastru nemovitostí zapsán dne 26. 7. 2005. Kupní smlouva byla uzavírána v době, kdy měla žalobkyně neshody se svým otcem. Rodiče žalobkyně pak v bytové jednotce dále bydleli. [jméno FO], která byla sestřenicí žalobkyně (resp. neteří [jméno FO]), dne [datum] zemřela. Po pohřbu [jméno FO] došlo k postupnému sblížení mezi žalobkyní a jejími rodiči. Na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 2. 11. 2012, č. j. [spisová značka], jež nabylo právní moci dne 2. 11. 2012, nabyli vlastnické právo k předmětné bytové jednotce žalovaní (každý id. ). Mezi rodiči žalobkyně a žalovanými probíhala po úmrtí [jméno FO] jednání ohledně předmětné bytové jednotky. Žalovaný 2) zadal své advokátce, aby připravila smlouvy upravující další užívání bytu. Advokátka připravila návrhy smlouvy o zřízení věcného břemene a dohody o užívání bytu. Dne 27. 3. 2013 proběhla v bytě, kde žili rodiče žalobkyně, schůzka, jíž se účastnili rodiče žalobkyně, advokátka a žalovaný 2). Rodiče žalobkyně a žalovaný 2) podepsali smlouvu o zřízení věcného břemene. Advokátka pak všechna paré smlouvy o zřízení věcného břemene předala žalovanému 2) s tím, že zajistí podpis žalovaného 1). Žalovaný 2) předal podepsané smlouvy o zřízení věcného břemene zpět advokátce a byl podán návrh na vklad. V této době byla ze strany obou žalovaných a jejich otce podepsána dohoda o užívání bytové jednotky. Rodiče žalobkyně však tuto dohodu, na níž je připojen i podpis žalobkyně, nikdy nepodepsali. Otec žalované, [jméno FO], zemřel dne [datum]. Dne 3. 10. 2017 zaslala žalobkyně žalovanému 1) email, ve kterém uvedla, že z částky 500.000 Kč, kterou dali jejím rodičům, toho moc nezbylo. Když je její matka žádá o peníze, k ničemu se nehlásí. Myslela, že si zachovají trochu slušnosti a začnou posílat alespoň symbolických 5.000 Kč. Žalovaný 2) sliboval 1/3 ceny bytu, ale to už je asi přešlo. Matka žalované, [jméno FO], zemřela dne [datum]. Žalovaní uzavřeli dne 28. 5. 2019 kupní smlouvu, kterou převedli vlastnické právo k předmětné bytové jednotce [jméno FO] a [jméno FO] za kupní cenu ve výši 5.510.000 Kč. Žalobkyně dopisem z 19. 5. 2022 vyzvala žalované k úhradě částky 1.636.667 Kč na základě dohody o užívání bytové jednotky.

39. S ohledem na shora uvedené měl soud skutkový stav za dostatečně prokázaný, a proto další návrhy na doplnění dokazování zamítl. Soudem tak nebyl proveden žalobkyní navržený důkaz výpisy z obchodního rejstříku společností [právnická osoba]., [právnická osoba]. a [právnická osoba] a titulní strany webových stránek společnosti [Anonymizováno], kterými mělo být prokázáno tvrzení, že žalovaní dlouhá léta podnikají, resp. jsou znalí obchodních praktik a pravidelně se účastní smluvních vztahů. Dále nebyl proveden žalobkyní navržený důkaz písemným vyjádřením [tituly před jménem] [jméno FO], soudní znalkyně v oboru písmoznalectví, které nebylo soudu předloženo, a kterým mělo být prokázáno tvrzení, že pro znalecký závěr je třeba minimálně5, ideálně 10-12 srovnávacích materiálů. Soud konečně neprováděl žalobkyní navržený účastnický výslech, a to zejména s přihlédnutím k okolnosti, že sama žalobkyně tvrdila, že v den podpisu dohod nebyla přítomna a rodiče jí listiny nechali u sebe, protože chodila do práce. Pokud jde o další okolnosti, které měly být prokázány účastnickým výslechem žalobkyně, tj. tvrzení, že rodiče žalobkyně neobdrželi před cca 20 lety kupní cenu za převod bytové jednotky, resp. že se jednalo o zastřenou darovací smlouvu, že úhrada částky 500.000 Kč představovala náhradu za náklady vynaložené rodiči žalobkyně na úpravy a investice v bytě a že to byla žalobkyně, která se o její rodiče od roku 2012 starala, neboť tato tvrzení nebyla pro právní posouzení věci relevantní. V podání z 13. 10. 2023 žalobkyně navrhovala, aby soud provedl důkaz připojeným dědickým spisem po [jméno FO], neuvedla, z jakého důvodu je tento důkazní návrh činěn až poté, co nastaly účinky koncentrace řízení. Skutečnost, že vlastnické právo k bytu nabyli na základě usnesení o vypořádání SJM a o dědictví ze dne 2. 11. 2012, č. j. [spisová značka], žalovaní, nebyla mezi účastníky ostatně ani sporná. Soud konečně neprováděl žalovanými navržený důkaz komunikací mezi právní zástupkyní a žalovaným 2), neboť tento důkaz nebyl soudu přes výzvy předložen. Právní úprava 40. Podle ustanovení § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle odstavce 3 citovaného ustanovení, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

41. S ohledem na okolnost, že k uzavření dohody o užívání bytové jednotky mělo dle žalobních tvrzení dojít v březnu 2013, tj. před nabytím účinnosti o. z., je třeba v daném případě aplikovat příslušná ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“).

42. Podle ustanovení § 37 odst. 1 obč. zák. právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.

43. Podle ustanovení § 41 obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

44. Podle ustanovení § 51 obč. zák. účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště upravena; smlouva však nesmí odporovat obsahu nebo účelu tohoto zákona.

45. Podle ustanovení § 151p odst. 4 obč. zák. patří-li právo odpovídající věcnému břemeni určité osobě, věcné břemeno zanikne nejpozději její smrtí nebo zánikem. Věcná břemena zřízená v souvislosti s provozem podniku3a přecházejí při jeho převodu či přechodu na nabyvatele podniku. To platí i v případě převodu nebo přechodu takové části podniku, která může být provozována jako samostatný podnik.

46. Podle ustanovení § 628 odst. 3 obč. zák. neplatná je darovací smlouva, podle níž má být plněno až po dárcově smrti. Právní posouzení věci 47. Žalobkyně se domáhala úhrady žalované částky s tvrzením, že žalovaným vznikla povinnost uhradit jí 1/3 výnosu z prodeje bytu (po odečtení nákladů spojených s investicemi do bytu) na základě písemně uzavřené dohody o užívání bytu (kterou je třeba posoudit jako zvlášť neupravenou – nepojmenovanou smlouvu ve smyslu ustanovení § 51 obč. zák.). Dle žalobních tvrzení měla být dohoda uzavřena mezi žalobkyní a jejími rodiči jako oprávněnými a žalovanými jako povinnými. Povinnost hradit výnos z prodeje nemovitostí měla být sjednána mimo jiné pro případ, že dojde k zániku věcného břemene doživotního užívání ve prospěch rodičů žalobkyně. Žalovaní pravost předmětné dohody sporovali. Namítali, že rodiče žalobkyně tuto dohodu nikdy nepodepsali, resp. že podpisy žalovaných a jejich otce byly na dohodu připojeny jako zajištění úhrady částky 500.000 Kč rodičům žalobkyně ze strany žalovaných a jejich otce. Z vyhotoveného znaleckého posudku bylo zjištěno, že podpisy obou rodičů žalobkyně na dohodě jsou padělky typu napodobeniny vzoru. Otvory u levého okraje pro založení do desek s kroužkovou mechanikou na jednotlivých listech byly vytvořeny samostatně, neboť nejsou v zákrytu. Vzhledem k tomu, že byla pravost podpisů rodičů žalobkyně na předmětné dohodě v řízení úspěšně popřena (tedy dokazováním vyvrácena) neuplatní se domněnka správnosti předmětné listiny. Nelze také přehlédnout, že ačkoli měly být dohoda o užívání bytové jednotky a smlouva o zřízení věcného břemene uzavřeny ve stejný den, tj. 27. 3. 2013, a měly být připraveny stejnou osobou, mají tyto listiny jinou formální úpravu. Ve smlouvě o zřízení věcného břemene jsou osobní údaje rodičů žalobkyně dopsány ručně. V dohodě jsou osobní údaje rodičů žalobkyně předtištěny. U dat narození žalovaných a žalobkyně jsou používány pouze číslovky. U data narození rodičů žalobkyně jsou použita slovní označení měsíce narození. Nelze přisvědčit námitkám, že dohodu mohli upravovat (vč. úpravy titulní strany) pouze žalovaní. S ohledem na shora uvedené je zřejmé, že titulní stranu dohody mohl upravit prakticky kdokoli. Závěr, že k uzavření dohody o tvrzeném obsahu nedošlo, podporuje nepřímo i skutečnost, že žalobkyně v následné emailové komunikaci s žalovaným 1) ve dnech 13. 6. 2017, 16. 6. 201 a 3. 10. 2017 existenci dohody vůbec nezmiňovala, ačkoli v ní byly řešeny platby v souvislosti s bytem (naopak je zde uváděno „[jméno FO] sliboval 1/3 ceny bytu, ale to už Vás asi přešlo“ a že žalobkyni může být jedno, jakou má byt hodnotu). Z uvedeného plyne dle soudu jednoznačný závěr, že k uzavření dohody, tak jak bylo v žalobě tvrzeno, nedošlo.

48. Pokud žalobkyně namítala, že vzhledem k tomu, že dohoda byla podepsána oběma žalovanými a jejich otcem a žalobkyní, je na ni třeba pohlížet tak, že jen ve smyslu ustanovení § 41 obč. zák. neplatná jen zčásti, když článek II. odst. 4 dohody se nijak nedotýká rodičů žalobkyně, je třeba zohlednit, že se v daném případě nejedná o oddělitelnou částečnou neplatnosti právního úkonu a též okolnost, že žalovaní namítali, že dohodu nepodepsali s úmyslem, aby jí byli vázáni (srovnej § 37 odst. 1 obč. zák.).

49. Námitky žalobkyně, že kupní smlouva uzavřená dne 22. 11. 2004 byla simulovanou kupní smlouvou, kterou chtěly smluvní strany zastřít darování této nemovitosti (v důsledku čehož by darovací smlouva nebyla platná – viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2002, sp. zn. 22 Cdo 101/2001), nemá pro posouzení nároku žalobkyně na úhradu žalované částky z titulu dohody o užívání bytové jednotky vliv. Tento závěr se vztahuje i k námitkám, že rodiče žalobkyně kupní cenu neobdrželi. Z tohoto důvodu nebyl žádný důvod pro to, aby soud žalované vyzýval k doložení tvrzení, že kupní cena byla řádně uhrazena, jak žalobkyně navrhovala. Skutečnost, že k úhradě kupní ceny došlo, ostatně vyplývá z předloženého výpisu z účtu č. [č. účtu] a výpovědi svědka [Jméno zainteresované osoby 1/0].

50. Pokud žalobkyně namítala, že je třeba žalobě vyhovět, i když jsou pochybnosti ohledně podpisů jejích rodičů na dohodě, resp. že žalovaným připadl bez zásluh a nákladů nemravně a bezprávně odkloněný byt po jejích rodičích, je třeba zohlednit, že k uzavření kupní smlouvy mezi rodiči účastníků došlo téměř před 20 lety, přičemž během této doby nebyla platnost kupní smlouvy (podáním žaloby) napadena. Rodiče žalobkyně byt užívali až do úmrtí otce žalobkyně v roce 2017, přičemž žalovanými bylo v jejich prospěch zřízeno v roce 2013 věcné břemeno doživotního užívání. Současně není zřejmé, jakým konkrétním způsobem měli žalovaní, kteří byt nabyli v rámci dědického řízení po jejich zemřelé matce, opakovaně účelově zneužít právo, či jednat nepoctivě. Žalovaní nebyli smluvní stranou kupní smlouvy uzavřené dne 22. 11. 2004. Pouhá okolnost, že po úmrtí matky žalovaných, ke kterému došlo pro rodiče účastníků nečekaně, neboť matka žalovaných, která byla o 16, resp. 14 let mladší než rodiče žalobkyně, zemřela v 68 letech, se primárním pečovatelem o rodiče stala žalobkyně (jako jejich nejbližší žijící příbuzná), nemůže vést k závěru o nepoctivosti či nemravnosti jednání žalovaných. Uvedené platí i ve vztahu k tomu, že po úmrtí matky žalovaných probíhala mezi žalovanými a jejich otcem a rodiči žalobkyně a žalobkyní jednání o dalším právním režimu bytu, která vyústila v uzavření písemné smlouvy o zřízení věcného břemene a předání částky ve výši 500.000 Kč rodičům žalobkyně.

51. S ohledem na vše shora uvedené soud žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítnul (výrok I.) Náklady řízení 52. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy ve věci zcela úspěšným žalovaným náleží plná náhrada nákladů řízení. Žalobkyně navrhovala, aby soud aplikoval ustanovení § 150 o. s. ř. a nepřiznal žalovaným právo na náhradu nákladů řízení z důvodu, že se opakovaně dopustili zneužití práva na úkor žalobkyně a jejích rodičů. V souladu s citovaným ustanovením nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení přiznat, jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele. Judikatura Nejvyššího soudu uvádí následující kategorie důvodů pro užití moderačního práva: nepřiměřená tvrdost, podíl obou stran na vzniku a průběhu sporu, povaha a okolnosti sporu, složitost dosud neřešené právní problematiky, osobní poměry účastníka a nedostatečná znalost procesního práva jeho zástupce, který není advokátem, nízký příjem, některé okolnosti restitučních případů a složitost případů způsobená výkladem mezinárodní úmluvy (Svoboda, K., Smolík, P., Levý, J., Doležílek, J. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. 3. vydání (1. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2022, k § 150). Dle soudu v daném případě žádné důvody, které by odůvodňovaly aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř., dány nejsou. Tvrzení, že by se žalovaní opakovaně dopustili zneužití práva na úkor žalobkyně a jejích rodičů, nebylo žádným způsobem prokázáno. Okolnost, že se každý z žalovaných nechal zastoupit jiným právním zástupcem, neshledává soud účelovým jednáním, ani projevem zneužití práva na zastoupení advokátem na úkor protistrany za účelem pouhého zvýšení nákladů řízení, ale naopak využitím ústavně zaručeného práva na právní pomoc.

53. Náklady žalovaného 1) se sestávají z nákladů zastoupení advokátkou, které dle § 7 bodu 6 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“) náleží odměna ve výši 14.860 Kč, a dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý z deseti úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, vyjádření ze dne 9. 9. 2022 dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, účast při soudním jednání dne 10. 11. 2022, které přesáhlo dvě hodiny, dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, podání ze dne 6. 12. 2022 dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, účast při soudním jednání dne 12. 1. 2023, které přesáhlo dvě hodiny, dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, vyjádření ze dne 27. 7. 2023 dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, účast při soudním jednání dne 17. 10. 2023 dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu a účast při soudním jednání dne 31. 10. 2023 dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, a dále náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 31.836 Kč, tj. celkem 183.463 Kč. Pokud zástupkyně žalovaného mezi účtované úkony právní služby zahrnula i úkony spočívající v poradě s klientem ve dnech 7. 11. 2022 a 9. 1. 2023, vyšel soud z toho, že podle ustálené soudní praxe je sice odměna za zastupování advokátem sama o sobě vždy u osob bez právnického vzdělání nákladem potřebným k účelnému uplatnění nebo bránění práva, avšak jednotlivé úkony právní služby nemusí být vždy účelně vynaloženy. Tak to je především tam, kde takový úkon neobsahuje žádné nové okolnosti rozhodné pro věc, nebo neposunuje skutkově či právně posuzovanou věc dál, či se netýká věci samé. Porady uskutečněné ve dnech 7. 11. 2022 a 9. 1. 2023, které pouze předcházely termínu soudních jednání (10. 11. 2022 a 12. 1. 2023), se soudu nejeví jako účelné. Soud proto v daném případě neshledal podmínky pro přiznání odměny za tyto úkony právní služby. Pokud žalovaný 1) požadoval cestovní náhrady a náhrady za zmeškaný čas za cesty jeho zástupkyně k soudním jednáním (celkem ve výši 10.119,9880 Kč), soud tyto náklady neshledal jako účelně vynaložené. Svobodu volby advokáta nelze vnímat jako zcela bezbřehou. Volba advokátky se sídlem v Plzni, kdy v místě sídla procesního soudu působí desítky advokátů, je dle soudu v daném případě nepřiměřená, a to i s přihlédnutím k okolnosti, že bydliště žalovaného 1) – [adresa] je obec asi 20 km od Prahy a cca 115 km od Plzně (srov. nález Ústavního soudu ze dne 2. 10. 2013, sp. zn. II. ÚS 736/12). O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupkyně žalovaného 1) soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok II.).

54. Náklady žalovaného 2) se sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle § 7 bodu 6 a § 8 odst. 1 advokátního tarifu náleží odměna ve výši 14.860 Kč, a dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý z 9,5 úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, vyjádření ze dne 9. 9. 2022 dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, účast při soudním jednání dne 10. 11. 2022, které přesáhlo dvě hodiny, dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, podání ze dne 9. 12. 2022 dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, účast při soudním jednání dne 12. 1. 2023, které přesáhlo dvě hodiny, dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, účast při soudním jednání dne 17. 10. 2023 dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, účast při soudním jednání dne 31. 10. 2023 dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu a účast při jednání dne 3. 11. 2023, kdy byl vyhlášen rozsudek dle § 11 odst. 2 písm. f) advokátního tarifu, a dále náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 30.275,70 Kč, tj. celkem 174.445,70 Kč. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupce žalovaného 2) soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok III.)

55. Soud současně rozhodl i o náhradě nákladů řízení vzniklých České republice, postupoval přitom podle ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. Státu vznikly náklady s vyplaceným znalečným znalci [tituly před jménem] [jméno FO] ve výši 28.356 Kč, které mu bylo přiznáno usnesením Okresního soudu Praha-východ ze dne 10. 7. 2023, č. j. 21 C 96/2022-382; z částky 35.356 Kč byla částka 7.000 Kč uhrazena z žalobkyní složené zálohy (výrok IV.).

56. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody.