21 Co 115/2024 - 167

Rubrum

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Michala Kadlečka a soudců Mgr. Kláry Cáskové a JUDr. Leoše Nováka ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátkou [Anonymizováno] sídlem náměstí [adresa]. [adresa] proti žalovanému: [Jméno žalovaného A], narozený [Datum narození žalovaného A] bytem [Adresa žalovaného A] o nahrazení projevu vůle o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze dne 6. 3. 2024, č. j. 16 C 66/2023-130, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku I mění tak, že soud určuje obsah smlouvy následujícího znění: Kupní smlouva na nemovitou věc Kupní smlouvu (dále jen „smlouva“) uzavírají podle ustanovení § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, následující smluvní strany: Kupující: [Jméno žalobce], nar. [Datum narození žalobce]dále jen „kupující“) a Prodávající: [Jméno žalovaného A] nar. [Datum narození žalovaného A], r. č. [RČ], bytem [adresa], [Anonymizováno] [Jméno žalovaného B], [adresa] (dále jen „prodávající“)

1. Předmět smlouvy 1.1 Předmětem této smlouvy je úplatný převod vlastnického práva ke spoluvlastnickému podílu prodávajícího o velikosti id. 5/6 na dále uvedených nemovitých věcech zapsaných v katastru nemovitostí na LV č. [Anonymizováno] vedeném pro katastrální území [adresa], obec [adresa]: a) stavba bez č.p./č.e., zemědělská stavba, postavená na pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] (pozemek jiného vlastníka – LV [Anonymizováno]), b) stavba bez č.p./č.e., jiná stavba, postavená na pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] (pozemek jiného vlastníka – LV [Anonymizováno]), c) stavba bez č.p./č.e., jiná stavba, postavená na pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] (pozemek jiného vlastníka – LV [Anonymizováno]), (dále jen „předmět převodu“) z prodávajícího na kupujícího, a zaplacení kupní ceny (jak je definována níže) kupujícím prodávajícímu. 1.2 Prodávající touto smlouvou za podmínek uvedených v této smlouvě převádí na kupujícího vlastnické právo k shora popsanému předmětu převodu a zavazuje se, že předmět převodu kupujícímu předá do jednoho měsíce od vkladu vlastnického práva kupujícího k předmětu převodu do katastru nemovitostí. 1.3 Kupující se touto smlouvou zavazuje převzít od prodávajícího předmět převodu a zaplatit za něj prodávajícímu kupní cenu, jak je definovaná níže.

2. Kupní cena 2.1 Smluvní strany se dohodly na kupní ceně za předmět převodu v celkové výši 2 000 000 Kč, slovy dva miliony korun českých (dále jen „kupní cena“). 2.2 Kupující již kupní cenu ve výši 2 000 000 Kč uhradil tak, že ji pro prodávajícího jako příjemce složil do soudní úschovy Okresního soudu v [adresa], který ji svým usnesením ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno] do úschovy přijal.

3. Přechod vlastnického práva 3.1 Vlastnické právo k předmětu převodu nabývá kupující vkladem do katastru nemovitostí. Nebezpečí škody na věci přechází na kupujícího okamžikem předání věci kupujícímu.

4. Prohlášení a závazky 4.1 Prodávající prohlašuje, že je spoluvlastníkem nemovitých věcí specifikovaných v čl. 1 odst. 1.1 písm. a), b) a c) této smlouvy, a to s podílem o velikosti 5/6, že je výlučným vlastníkem předmětu převodu, a že mu nejsou známy žádné okolnosti, které by bránily převodu vlastnického práva k předmětu převodu na kupujícího. Předmět převodu nebude součástí společného jmění manželů. 4.2 Prodávající prohlašuje, že na předmětu převodu podle zápisu v katastru nemovitostí vázne: a) zástavní právo smluvní pro [právnická osoba]., zapsané v katastru nemovitostí pod sp. zn. [číslo], zatěžující stavbu bez č.p./č.e., jiná stavba, postavenou na pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa][Anonymizováno] b) zástavní právo smluvní pro [právnická osoba]., zapsané v katastru nemovitostí pod sp. zn. [číslo], zatěžující stavbu bez č.p./č.e., zemědělská stavba, postavenou na pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], a stavbu bez č.p./č.e., jiná stavba, postavenou na pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa].

5. Závěrečná ustanovení 5.1 Tato smlouva nabývá platnosti a účinnosti okamžikem jejího uzavření; věcně právní účinky nastanou vkladem vlastnického práva do katastru nemovitostí. 5.2 Tato smlouva může být měněna a doplňována pouze formou písemných dodatků podepsaných oběma smluvními stranami. 5.3 Tato smlouva se řídí právem České republiky. 5.4 Pokud oddělitelné ustanovení této smlouvy je nebo se stane neplatným či nevynutitelným, nemá to vliv na platnost zbývajících ustanovení této smlouvy. V takovém případě se strany této smlouvy zavazují uzavřít do 5 pracovních dnů od výzvy druhé ze stran této smlouvy dodatek k této smlouvě (popřípadě novou smlouvu) nahrazující oddělitelné ustanovení této smlouvy, které je neplatné či nevynutitelné, platným a vynutitelný ustanovením odpovídajícím účelu takto nahrazovaného ustanovení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku 151 550 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal, aby soud nahradil projev vůle žalovaného jako prodávajícího uzavřít s žalobcem, coby kupujícím, kupní smlouvu, jejímž předmětem by byl převod vlastnického práva ke spoluvlastnickému podílu o velikosti id. 5/6 na nemovitostech v katastrálním území [adresa], obec [adresa], zapsaných na LV č. [Anonymizováno], a to konkrétně stavby bez č.p./č.e. zemědělské stavby postavené na pozemku parc. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], stavby bez č.p./č.e. jiné stavby postavené na pozemku parc. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] a stavby bez č.p/č.e. jiné stavby postavené na pozemku parc. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], za kupní cenu 2 000 000 Kč (výrok I) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II).

2. Proti tomuto rozsudku podal odvolání žalobce. Za nesprávný pokládá závěr nalézacího soudu, podle nějž písemná smlouva o smlouvě budoucí ve spojení s nepodepsanou přílohou obsahující podstatné náležitosti smlouvy kupní není platnou smlouvou. Podle odůvodnění rozsudku soudu I. stupně má-li být smlouva o smlouvě budoucí v písemné formě platná, není možné uvést část podstatných náležitostí (např. označení stran, označení typu budoucí smlouvy, výše úplaty) do podepsané listiny, a další podstatné náležitosti (konkrétní předmět budoucí smlouvy) uvádět do nepodepsané přílohy. Tedy, že nelze kombinovat mezi sebou jednotlivé formy právního jednání, a to tak, že část podstatných údajů je obsažena v písemné formě a část v ústní formě či v nepodepsaných přílohách. S tímto právním závěrem odvolatel zásadně nesouhlasí. Podle judikatury Nejvyššího soudu (22 Cdo 2526/2016) byla smlouva o smlouvě budoucí kupní platně uzavřena v písemné formě i tehdy, je-li její součástí nepodepsaná příloha č. 1 s uvedením kompletního obsahu a zejm. též podstatných náležitostí budoucí kupní smlouvy. Nad rámec uvedeného odvolatel uvedl, že závěr soudu závěr soudu I. stupně o neplatnosti daného právního jednání by byl nesprávný i v tom případě, že by účastníci v rámci učiněného právního jednání kombinovali část jednání uzavřenou v písemné a část v ústní formě, když toto je podle judikatury přípustné (jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 2001, sp. zn. 29 Odo 14/2001); rovněž je přípustné i ústní ujednání o opuštění původně sjednané písemné formy (jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 22.01.2020, sp. zn. 26 Cdo 3501/2019). Nesprávný právní závěr pak soud I. stupně učinil, podle názoru odvolatele, též ohledně dovozené neurčitosti ujednání o době zaplacení kupní ceny a platebním místě. Odvolatel zdůraznil, že se nejedná o podstatné náležitosti kupní ceny, jejich případnou nejasnost či rozpornost je možné řešit výkladem (viz též rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 3504/2021, 21 Cdo 5281/2016 či 29 Cdo 61/2017). Prioritní je přitom výklad nezakládající neplatnost smlouvy (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2874/2011). I pokud by však takový výklad nebyl možný, případná zdánlivost daného právního jednání by se měla dotknout pouze té části smlouvy, týkající se doby a místa zaplacení kupní ceny a bylo by namístě pro danou otázku podpůrně využít právní úpravu § 1958 odst. 2 o. z. a § 1955 odst. 1 o. z.

3. Podáním ze dne [datum] žalobce soudu sdělil, že ačkoliv to bylo jeho právem, nikoliv povinností, uhradil kupní cenu ve výši 2 000 000 Kč pro žalovaného jako příjemce do soudní úschovy, což doložil usnesením Okresního soudu v [adresa] o přijetí úschovy ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], které nabylo právní moci dne [datum].

4. Žalovaný se k odvolání žalobce nevyjádřil.

5. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. – občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“) – po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), k tomu legitimovaným subjektem (§ 201 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201 a § 202 o. s. ř. a contrario) – přezkoumal napadené rozhodnutí a u jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.) dospěl k závěru, že odvolání je důvodné a je namístě rozhodnutí soudu I. stupně změnit ve smyslu § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř.

6. Podle § 153 odst. 2 o. s. ř. může soud překročit návrhy účastníků a přisoudit něco jiného nebo více, než čeho se domáhají, jen tehdy, jestliže z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky.

7. Podle § 161 odst. 3 o. s. ř. pravomocné rozsudky ukládající prohlášení vůle nahrazují toto prohlášení.

8. V souladu s § 1785 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o smlouvě budoucí nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem.

9. Podle § 1787 odst. 1 o. z. nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud nebo osoba určená ve smlouvě. Neurčí-li tato osoba obsah budoucí smlouvy v přiměřené lhůtě nebo odmítne-li jej určit, může oprávněná strana navrhnout, aby jej určil soud.

10. Podle § 1787 odst. 2 o. z. obsah budoucí smlouvy se určí podle účelu, který má uzavření budoucí smlouvy zřejmě sledovat. Přitom se vychází z návrhů stran a přihlédne se k okolnostem, za kterých byla smlouva o smlouvě budoucí uzavřena, jakož i k tomu, aby práva a povinnosti stran byly poctivě uspořádány.

11. V souladu s § 555 o. z. se právní jednání posuzuje podle svého obsahu. Podle § 556 odst. 2 o. z. se při výkladu projevu vůle přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

12. Podle § 559 o. z. má každý právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.

13. Podle § 560 o. z. písemnou formu vyžaduje právní jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, jakož i právní jednání, kterým se takové právo mění nebo ruší.

14. Z obsahu spisu se podává, že smlouva o smlouvě budoucí byla mezi stranami uzavřena tak, že text písemné (podepsané) smlouvy o smlouvě budoucí neobsahoval žádný konkrétní údaj o tom, které nemovitosti mají být předmětem kupní smlouvy, jež má být mezi stranami v budoucnu uzavřena, a odkazoval v dané souvislosti na obsah „přílohy 1“. Písemná (leč stranami nepodepsaná) příloha 1 obsahuje samotný text kupní smlouvy, a to včetně všech jejích podstatných náležitostí (označení stran[footnoteRef:1], vymezení předmětu koupě[footnoteRef:2] a kupní cenu[footnoteRef:3]). Svědeckou výpovědí [tituly před jménem] [jméno FO] bylo prokázáno, že soudu předložená listina „příloha 1“ byla stranami zamýšlenou součástí smlouvy o smlouvě budoucí. Tato jim byla spolu s textem smlouvy o smlouvě budoucí předložena, obě strany věděly, ke koupi kterých konkrétních nemovitostí má v budoucnu podle jejich dohody dojít, a to i s ohledem na to, že úplatný převod spoluvlastnického podílu žalovaného právě na předmětných nemovitostech v k. ú. [adresa] byl mezi nimi předmětem jednání již od roku 2020 (viz odst. 9 a odst. 20 rozsudku soudu I. stupně). [1: Žalobce jako kupující a žalovaný jako prodávající] [2: V souladu s čl. 1.1. přílohy 1: Spoluvlastnický podíl žalovaného o velikosti id. 5/6 na dále uvedených nemovitých věcech zapsaných v katastru nemovitostí na LV č. [Anonymizováno] vedeném pro katastrální území [adresa], obec [adresa]: a) stavba bez č.p./č.e., zemědělská stavba, postavená na pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], (pozemek jiného vlastníka– LV [Anonymizováno]), b) stavba bez č.p./č.e., jiná stavba, postavená na pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], (pozemek jiného vlastníka– LV [Anonymizováno]), c) stavba bez č.p./č.e., jiná stavba, postavená na pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], (pozemek jiného vlastníka– LV [Anonymizováno]). ] [3: V souladu s čl. 2.1 přílohy 1 částka 2 000 000 Kč (dva miliony korun českých). ]

15. Podle čl. 1.3 smlouvy o smlouvě budoucí kupní datované dnem [datum] (a fakticky uzavřené cca o 10 dní později – viz odst. 9 odůvodnění rozsudku soudu I. stupně) si strany sjednaly, že oprávněný jako budoucí kupující (žalobce) je oprávněn písemně vyzvat zavázaného jako budoucího prodávajícího (žalovaného) k uzavření kupní smlouvy ve lhůtě dvou měsíců od úhrady platby kupní ceny (viz odst. 7 odůvodnění rozsudku soudu I. stupně). Podle čl. 2.2 přílohy 1 (kupní smlouvy) se kupující zavázal zaplatit prodávajícímu kupní cenu bezhotovostně nejpozději v den podpisu této smlouvy kupní cenu ve výši 2 000 000 Kč, a to připsáním na účet, který podle textu smlouvy „bude dodatečně uvedený“. Podle čl. 2.4 přílohy 1 (kupní smlouvy) prodávající potvrzuje, že kupující smluvní kupní cenu zaplatil převodem na bankovní účet, který „bude dodatečně uvedený“ (viz odst. 8 odůvodnění rozsudku soudu I. stupně).

16. Odvolací soud v souladu s § 213 odst. 4 a 5 o. s. ř. doplnil dokazování usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], z nějž zjistil, že nadepsaný soud přijal od složitele [jméno FO] (žalobce) ve prospěch příjemce [jméno FO] (žalovaného) do úschovy částku 2 000 000 Kč, neboť příjemce jako prodávající složiteli jako kupujícímu opakovaně neposkytl součinnost k úhradě dané částky jakožto kupní ceny za převod spoluvlastnického podílu na nemovitostech zapsaných na LV č. [Anonymizováno] pro obec a k. ú. [adresa]. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Z výzvy Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce byl vyzván k úhradě dané částky na účet soudu č. [č. účtu] pod VS [var. symbol] a z potvrzení o platbě vystaveném dne [datum] [právnická osoba]. bylo zjištěno, že žalobce dne [datum] na účet č. [č. účtu], VS [var. symbol], částku 2 000 000 Kč uhradil.

17. Odvolací soud se v prvé řadě zabýval otázkou vymezení petitu žaloby, kdy žalobce se v daném případě domáhal nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít s žalobcem kupní smlouvu v žalobě navrženém znění, resp. ve znění změny žaloby připuštěné usnesením okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]. Oproti právní úpravě § 50a zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku platného a účinného do 31. 12. 2013, došlo přijetím nové právní úpravy (zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku) ke změně právního institutu smlouvy o smlouvě budoucí tak, že nově oprávněná strana může a má v souladu s § 1787 o. z. požadovat, aby soud za podmínek stanovených zákonem určil obsah budoucí smlouvy. Jelikož však i nadále svým obsahem jde o žalobu na nahrazení projevu vůle ve smyslu § 161 odst. 3 o. s. ř., kdy z právního předpisu zároveň vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky (§ 153 odst. 2 o. s. ř.), je z tohoto hlediska nevýznamné, jak je in concreto formulován petit žaloby (tj. zda se nahrazuje projev vůle žalovaného, určuje obsah smlouvy, popř. se ukládá povinnost uzavřít smlouvu; k tomu blíže viz usnesení Nejvyššího soudu z 10. 4. 2007, sp. zn. 30 Cdo 2451/2006). Odvolací soud tedy po věcném posouzení otázky, zda je žalobou uplatněný nárok žalobce důvodný (viz dále odst. 18 až 20 odůvodnění tohoto rozsudku) formuloval výrok rozsudku ve smyslu § 1787 odst. 2 o. z. tak, že vyšel z prokázané vůle stran ohledně ujednaného obsahu kupní smlouvy, z účelu, který mělo uzavření budoucí smlouvy zřejmě sledovat, z okolností, za kterých byla smlouva o smlouvě budoucí uzavřena, a přihlédl i k tomu, aby práva a povinnosti stran byly poctivě uspořádány.

18. Odvolací soud se neztotožnil se závěry soudu nalézacího v otázce platnosti stranami uzavřené smlouvy o smlouvě budoucí z důvodů její formy. Je skutečností, že písemný text listiny označené jako smlouva o smlouvě budoucí ze dne [datum], jejíž logický celek je uzavřen podpisem každého z účastníků, neobsahuje dostatečné ujednání obsahu budoucí smlouvy kupní ve smyslu § 1785 o. z., neboť ze samotného textu účastníky podepsané listiny není možné určit, co konkrétně (tj. která nemovitost, resp. které nemovitosti) má být předmětem budoucího úplatného převodu. Odvolací soud se však podrobněji nezabýval řešením právní otázky, zda a příp. v jakých případech je možné považovat za součást textu psané smlouvy též obsah její listinné, avšak nepodepsané přílohy, neboť při hodnocení náležitostí formy daného právního jednání vyšel ze závěrů vyplývajících z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2022, sp. zn. 33 Cdo 72/2021. Nejvyšší soud v jím projednávané věci dospěl k závěru, že ani forma smlouvy o smlouvě budoucí, jejímž předmětem budoucího plnění má být nemovitá věc, není obligatorně písemná. Pokud tedy Nejvyšší soud připouští ústní formu smlouvy o smlouvě budoucí, kdy předmětem budoucího plnění jsou nemovitosti, jako platnou, tím spíše pak je nutné za platnou považovat formu „kombinovanou“ (viz shora odst. 14), tj. stav, kdy veškerý obsah jak smlouvy o smlouvě budoucí, tak samotné smlouvy kupní byl zachycen písemně, avšak část smlouvy (kterou nicméně strany mezi sebou prokazatelně dojednaly) není podepsána. Odvolací soud přitom podotýká, že si je vědom skutečnosti, že shora uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu nebylo přijato k publikaci do sbírky, jakož i toho, že judikatura k dané otázce dosud není ustálená. Přesto tedy, že nelze odhlédnout ani od pečlivě odůvodněných oponentních názorů k danému rozhodnutí (viz např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 10. 2021, sp. zn. 27 Co 184/2021, rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 19. 10. 2023, sp. zn. 72 Co 106/2023 či odborný článek Veselý T.: Pár poznámek k formě smlouvy o smlouvě budoucí, Právní rozhledy 18/2022, s. 627), má odvolací soud za to, že v této věci je posuzovaný skutkový stav specifický právě v tom, že k podepsané smlouvě byla připojena (nepodepsaná) příloha 1, jejíž písemně zachycený text byl stranám znám, a která jim byla předložena již v okamžiku podpisu smlouvy o smlouvě budoucí. Příloha 1 v posuzovaném případě tedy spolu se smlouvou o smlouvě budoucí kupní jednoznačně plnila a plní jak funkci důkazní, tak funkci varující již při uzavření smlouvy o smlouvě budoucí jakožto smlouvy přípravné k budoucí (realizační) smlouvě kupní. Obsah samotné smlouvy kupní byl stranami zároveň výslovně dojednán, a to nejen obecným způsobem. Proto by v daném případě neodpovídalo spravedlivému uspořádání vztahů, pokud by smlouva o smlouvě budoucí měla být posouzena jako neplatná.

19. Dále pak odvolací soud přikročil k posouzení lhůty ujednané stranami pro podání výzvy k uzavření smlouvy kupní. Jak bylo popsáno shora v odst. 15 odůvodnění tohoto rozsudku, lhůta k podání výzvy byla sjednána neurčitě a tuto neurčitost, podle přesvědčení odvolacího soudu, nelze odstranit ani za použití výkladových pravidel § 555 o. z. a § 556 odst. 2 o. z, neboť je zde dán zjevný rozpor mezi ujednáním bodu 1.3 smlouvy o smlouvě budoucí a čl. 2.2 a 2.4 smlouvy kupní.[footnoteRef:4] Jelikož tedy stranami nebyla dostatečně určitě (a tedy platně) ujednána lhůta, ve které by byl podle smlouvy o smlouvě budoucí žalobce oprávněn vyzvat žalovaného k uzavření smlouvy kupní, platí v souladu s § 1785 odst. 1 o. z. podpůrně lhůta jednoho roku. Z provedeného dokazování přitom bylo zjištěno, že žalobce žalovaného vyzval k uzavření smlouvy včas, tj. v zákonem dané jednoroční lhůtě (viz odst. 10 až 12 odůvodnění rozsudku nalézacího soudu). [4: Ke kvalitě textu smluvního ujednání stran lze ostatně podotknout, že vnitřně rozporné je i samotné ujednání čl. 2.4 přílohy 1, neboť není možné, aby prodávající zároveň potvrzoval, že kupní cena již byla uhrazena bezhotovostně na účet, jehož číslo však zároveň dosud nebylo stranám známo a mělo být teprve „dodatečně uvedeno“. ]

20. V řízení pak bylo prokázáno, že účastníci si ve smyslu § 1785 o. z. nepochybně ujednali obsah budoucí smlouvy kupní alespoň obecným způsobem, resp. dokonce dojednali konkrétní znění budoucí kupní smlouvy tak, jak bylo písemně zachyceno v příloze 1 smlouvy o budoucí smlouvě kupní (v listině označené jako kupní smlouva). Odvolací soud proto při určení obsahu kupní smlouvy primárně vycházel ze znění přílohy 1 (textu kupní smlouvy tak, jak byla dojednána stranami). Pokud se týká ujednání účastníků o zaplacení kupní ceny, z provedeného dokazování, zejména pak z relevantních ustanovení smlouvy o smlouvě budoucí kupní a její přílohy 1 (viz shora odst. 15) lze, podle přesvědčení odvolacího soudu, jednoznačně dovodit, že zřejmým úmyslem stran při dohodě o splatnosti kupní ceny bylo, aby kupní cena ve výši 2 000 000 Kč byla uhrazena k rukám prodávajícího nejpozději ke dni uzavření kupní smlouvy, resp. aby k danému okamžiku již byla sjednaná částka v dispoziční sféře prodávajícího. Jelikož k výzvě odvolacího soudu žalobce doložil a bylo prokázáno, že tento úmysl stran byl ke dni vyhlášení rozsudku odvolacího soudu naplněn, neboť žalobce uhradil kupní cenu ve výši 2 000 000 Kč složením do soudní úschovy (viz shora odst. 16), určil zdejší soud obsah smlouvy v jejím čl. 2 (Kupní cena) shora uvedeným způsobem, neboť toto odpovídá současným okolnostem uzavření smlouvy, jakož i poctivému uspořádání vztahů mezi účastníky.

21. Ze všech shora popsaných důvodů odvolací soud rozsudek soudu I. stupně se ve výroku I v souladu s § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil tak, jak je uvedeno shora (výrok I tohoto rozsudku).

22. O náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů odvolací soud rozhodl v souladu s § 224 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. výrokem II tak, že neúspěšný žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši 151 550 Kč, a to k rukám advokátky, která žalobce v tomto řízení zastupovala (§ 149 odst. 1 o. s. ř.), do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

23. Náklady žalobce vniklé za řízení před soudem I. stupně ve výši 104 600 Kč jsou tvořeny: zaplaceným soudním poplatkem z žaloby ve výši 5 000 Kč, odměnou zástupkyně žalobce podle § 7, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a), d), a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) ve znění účinném do [datum], a to za 6 úkonů právní služby po 16 300 Kč (tj. ve výši 97 800 Kč) a za 6 náhrad hotových výdajů (režijních paušálů) po 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu (tj. ve výši 1 800 Kč). Odměna a režijní paušál byly žalobkyni přiznány za tyto úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy ze dne [datum], sepis žaloby ze dne [datum], účast u jednání soudu nepřesahující dvě hodiny ve dnech [datum], [datum] a [datum].

24. Náklady řízení vzniklé za řízení před soudem odvolacím ve výši 46 950 Kč jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem z odvolání ve výši 5 000 Kč, odměnou zástupkyně žalobce podle § 7, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. d) a g) a § 11 odst. 2 písm. f) a. t. a za 2,5 úkonu právní služby po 16 300 Kč (sepis odvolání ze dne [datum], účast u jednání odvolacího soudu dne [datum] a účast u vyhlášení rozhodnutí odvolacího soudu dne [datum] (tj. ve výši 40 750 Kč); dále žalobkyni náleží 3 náhrady hotových výdajů (režijní paušály), z toho jeden po 300 Kč podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024 a dva po 450 Kč podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025 (celkem tedy 1 200 Kč). Náhradu cestovného k jednáním odvolacího soudu a náhradu za promeškaný čas v souvislosti s cestou k jednáním odvolacího soudu zástupkyně žalobce výslovně neuplatnila a ani je nikterak nedoložila (viz vyúčtování nákladů odvolacího řízení ze dne 20. 1. 2024).

Poučení