21 CO 203/2022 - 689

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Lojkáskové a soudců JUDr. Blaženy Škopkové a Mgr. Vladimíra Soukupa ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] sídlem [adresa] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení částky 7 002 006 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Mělníku ze dne 7. února 2022, č.j. 16 C 122/2017-630 takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady odvolacího řízení ve výši 88 669 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalovaného.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu I. stupně dne [datum] domáhal po žalovaném zaplacení částky 7 002 006 Kč s příslušenstvím, jakožto neuhrazené části ceny díla. Svůj nárok odůvodnil tím, že dne [datum] uzavřel se [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ dlužník“) smlouvu odílo (dále jen„ smlouva“), jejímž předmětem byla rekonstrukce tělocvičny v [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [obec]. Na základě této smlouvy došlo k řádné realizaci a vyúčtování ceny díla. Na úhradu sjednané ceny díla dle smlouvy dlužník předal žalovanému mimo jiné fakturyu [číslo] ze dne [datum] se splatností [datum] na částku 3 619 396 Kč; fakturu [číslo] ze dne [datum] se splatností [datum] na částku 2 051 792 Kč; fakturu [číslo] ze dne [datum] se splatností [datum] na částku 128 270 Kč; a fakturu [číslo] ze dne [datum] se splatností [datum] na částku 1 202 548 Kč, celkem tedy faktury na částku 7 002 006 Kč. Žalovaný předmětné faktury převzal, do dnešního dne na jejich úhradu však nic nezaplatil. Dne [datum] bylo zahájeno insolvenční řízení proti dlužníku, které je vedeno u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka] a v rámci kterého byl dne [datum] prohlášen na majetek dlužníka konkurz. Insolvenčním správcem dlužníka byla určena [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [IČO], sídlem [adresa], na kterou v souladu s ustanovením § 246 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů, přešlo právo nakládat s majetkovou podstatou dlužníka. Insolvenční správkyně vyhlásila dne [datum] výběrové řízení za účelem prodeje uvedené pohledávky, jehož výhercem se stal žalobce. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] vyslovil insolvenční soud souhlas s prodejem (postoupením) pohledávky mimo dražbu. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] postoupila insolvenční správkyně, jakožto postupitel, pohledávku na žalobce, jakožto postupníka. Oznámení o postoupení pohledávky bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne [datum] pod poř. č. [anonymizováno]. Žalobce ve smyslu ust. § 1882 občanského zákoníku informoval žalovaného o tom, že na něj přešla pohledávka a zároveň ho vyzval k zaplacení dlužné částky výzvou ze dne [datum]. Žalobce požadoval úhradu pohledávky do [datum], přičemž žalovaný do dnešního dne na úhradu pohledávky ničeho nezaplatil.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Uváděl, že na cenu díla zaplatil právnímu předchůdci žalobce částku 4 745 224 Kč, nezaplaceny zůstaly poslední 4 faktury v celkové částce 7 002 006 Kč. Právní předchůdce žalobce byl dlouhodobě v prodlení při zhotovování díla a žalovaný mu postupně za toto prodlení vyúčtoval smluvní pokuty v celkové výši 5 709 409 Kč. Namítal, že provedl ve dnech [datum], [datum] a [datum] jednostranné zápočty svých pohledávek za [právnická osoba] [anonymizováno 5 slov] z titulu vyúčtovaných smluvních pokut za zpoždění s provedením díla ve výši 5 709 409 Kč vůči pohledávkám uvedené společnosti za žalovaným na doplacení ceny díla. Pohledávka na doplacení ceny díla byla přitom postoupena žalobci na základě smlouvy ze dne [datum]. Dne [datum] byla žalovaným vůči [právnická osoba] [anonymizováno 5 slov] jednostranně započtena pohledávka ve výši 1 346 861,20Kč, která byla na žalovaného postoupena [právnická osoba] [anonymizováno 6 slov] (subdodavatel právního předchůdce žalobce). Pohledávka společnosti na základě faktur uvedených žalobcem tak zanikla v důsledku provedených započtení pohledávky žalovaného v celkové výši 7 056 270 Kč v plné výši. Následně žalovaný namítal, že kromě toho, že pohledávka společnosti za žalovaným zanikla zápočtem vzájemných pohledávek, z důvodů částečně přetrvávajících sporů sjednali právní předchůdce žalobce a žalovaný dne [datum] dohodu o narovnání. Ta se stala na základě rozsudku Městského soudu v Praze č.j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], potvrzeného rozsudkem Vrchního soudu v Praze č.j. [spisová značka], neúčinným právním úkonem. Je však nutné rozlišit neúčinný a neplatný právní úkon (právní jednání). Na rozdíl od neplatnosti, které se může dovolat každý, kdo má na tom právní zájem, je neúčinnost právního úkonu kategorií relativní, platnost a účinnost odporovaného právního úkonu tak vůči třetím osobám mimo okruh insolvenčních věřitelů zůstává zachována. Jestliže byla insolvenčním soudem v daném případě vyslovena neúčinnost dohody o narovnání pro insolvenční řízení vůči konkrétní skupině osob – insolvenčním věřitelům, do které žalobce nespadá, má žalovaný za to, že pro účely nynějšího řízení je dohoda o narovnání nadále úkonem planým a účinným. Narovnání je jeden z možných způsobů zániku závazku, kdy podle § 585 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník stanoví, že dosavadní závazek je nahrazen závazkem, který vyplývá z narovnání. Uzavřením dohody o narovnání došlo k vypořádání sporných práv a povinností vyplývajících ze smlouvy o dílo ze dne [datum] mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce. Uvedených skutečností si zřejmě byla insolvenční správkyně vědoma, proto se rozhodla nedomáhat se určení platnosti pohledávky, nýbrž zvolila prodej pohledávky z majetkové podstaty, a to za cenu nepoměrnou k výši domnělé pohledávky, tedy za 200 000Kč. I v samotné smlouvě o postoupení pohledávky je uvedeno, že jde o pohledávku nejistou.

3. Žalobce k vyjádření žalovaného uvedl, že nesouhlasí s jeho argumentací a nadále požaduje svůj nárok za zcela oprávněný. Namítal, že podmínkou úspěšného započtení je existence vzájemných pohledávek. Žalovaný ovšem ve svém vyjádření dostatečně netvrdí a neprokazuje existenci svých pohledávek. Pohledávky na úhradu smluvních pokut považuje za neoprávněné. Žalobce rovněž nesouhlasil s argumentací žalovaného v tom, že na jejich právní vztah je nutno aplikovat dohodu o narovnání. V této dohodě nebyly jako oprávněné uznány pohledávky žalovaného na úhradu smluvních pokut, tedy sám žalovaný při sjednávání dohody o narovnání od uplatňování smluvních pokut upustil. Vyjádření žalovaného jsou ve vzájemném rozporu, neboť současně nemůže být platná a účinná dohoda o narovnání a zároveň žalovanému svědčit smluvní pokuty. Obrana žalovaného je tak vnitřně rozporná. Žalobce má zato, že účinky spojené s neúčinností dohody o narovnání jsou přenosné taktéž na žalobce. Žalobce souhlasí s žalovaným, že neplatnost a neúčinnost není totožná a že neúčinnost se týká pouze určitého okruhu osob. Na druhou stranu se žalobce domnívá, že do okruhu těchto osob patří, neboť pohledávka na něj byla postoupena, a to v té kvalitě, jakou měla v daném insolvenčním řízení. Jinými slovy, žalobce má v tuto chvíli shodné postavení jako insolvenční správkyně, neboť vstoupil na její místo. Insolvenční zákon ani žádný jiný předpis nezakazuje, aby správkyně konkurzní podstaty nutně pohledávky jen vymáhala, ale je zcela legální, že správkyně pohledávky postoupí. Insolvenční správkyně zapsala pohledávku do majetkové podstaty insolvenčního dlužníka a zcela v souladu se zákonnými podmínkami došlo k jejímu zpeněžení (postoupení). V důsledku postoupení došlo tedy pouze ke změně v osobě věřitele, ovšem tato změna nemá jakýkoliv vliv na samotnou podstatu postupované pohledávky a její obsah.

4. Okresní soud v Mělníku (dále jen soud I. stupně) ve věci již jednou rozhodl rozsudkem ze dne 27. 3. 2018 č.j. 16 C 122/2017-253, kterým zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 7 002 006 Kč se specifikovaným příslušenstvím a rozhodl o nákladech řízení. Z odůvodnění tohoto rozsudku se podává, že soudem I. stupně bylo zjištěno, že dne [datum] uzavřel dlužník s žalovaným dohodu o narovnání, ve které se dohodli na vypořádání sporných nároků vyplývajících ze smlouvy o dílo, a to práva žalovaného na zaplacení smluvních pokut ve výši 5 709 409 Kč a 700 000 Kč a práva dlužníka na doplacení ceny díla ve výši 7 002 006 Kč. Strany si ujednaly, že žalovaný uhradí částky v celkové výši 4 030 144,80 Kč ve smlouvě konkrétně uvedeným věřitelům dlužníka a částku ve výši 20 798,23 Kč dlužníku s tím, že vůči dlužníku již nebude uplatňovat smluvní pokuty a provedené zápočty. Naproti tomu dlužník vezme zpět žaloby ve sporech vedených u Okresního soudu v Mělníku a poskytne žalovanému slevu z ceny díla ve výši 1 625 000 Kč, vzdá se práva na úhradu víceprací a dořeší reklamace. Tím měly být veškeré nároky stran narovnány a strany dohody neměly právo požadovat vzájemně jakákoli peněžitá plnění ze vztahů touto dohodou narovnaných (dále jen„ dohoda o narovnání“). Žalovaný částku ujednanou v dohodě o narovnání zaplatil určeným subjektům a dlužník vzal dne [datum] zpět své žaloby v obou zmíněných sporech (řízení byla zastavena k 3. květnu 2013). V řízení zahájeném odpůrčí žalobou insolvenční správkyní dlužníka insolvenční soud rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], mimo jiné určil, že dohoda o narovnání je vůči věřitelům, kteří uplatňují svá práva vůči dlužníku v rámci insolvenčního řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka], neúčinným právním úkonem. Uvedený výrok rozsudku insolvenčního soudu potvrdil Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], [číslo jednací] ([spisová značka]). Neúčinnost dohody o narovnání soudy dovodily pro rozpor s § 111 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona). Soud I. stupně uzavřel, že neúúinnost dohody o narovnání byla vyslovena ve vztahu k věřitelům a v rámci insolvenčního řízení. Výrokem insolvenčního soudu tak byl přesně vymezen okruh subjektů, vůči kterým byla dohoda o narovnání neúčinná a za jakých podmínek. Neúčinnost„ právního úkonu“ tak podle jeho názoru působila jen vůči a ve prospěch určitého okruhu subjektů, přičemž platnost odporovatelného i neúčinného„ právního jednání“ dlužníka vůči třetím osobám zůstala zachována. Jestliže žalobce nebyl osobou, vůči níž byla neúčinnost dohody o narovnání vyslovena, a jde o subjekt vymáhající pohledávku mimo insolvenční řízení, může se žalovaný bránit tím, že pohledávka zanikla uzavřením dohody o narovnání (§ 585 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“)), což v řízení učinil. K odvolání žalobce Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

5. Oba rozsudky byly na základě dovolání žalobce rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] zrušeny a věc byla vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení. Z odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu vyplývá, že že oba soudy nesprávně přihlédly k dohodě o narovnání a jejich závěr, že žalovaný se žalobě ubrání tvrzením, že žalovaná pohledávka v důsledku této dohody zanikla, v tomto řízení neobstojí. Jestliže insolvenční soud vyhověl odpůrčí žalobě tak, že vůči obligačnímu dlužníku insolvenčního dlužníka určil, že dohoda o narovnání, v jejímž důsledku měla zaniknout pohledávka insolvenčního dlužníka vůči obligačnímu dlužníku, je právně neúčinná, pak vůči osobě, které insolvenční správce po pravomocném skončení takového incidenčního sporu pohledávku postoupil za úplatu (§ 283 odst. 1 insolvenčního zákona), nemůže obligační dlužník účinně vznášet námitky založené na obsahu takové dohody o narovnání; to platí bez zřetele k tomu, zda takový postupník pohledávku vymáhá vůči obligačnímu dlužníku po skončení insolvenčního řízení.

6. Po zrušení obou rozsudků dovolacím soudem a vrácení věci soudu I. stupně soud I. stupně, poučil žalovaného podle ustanovení § 118a os.ř. o nutnosti doplnit tvrzení a označit důkazy ohledně vzniku nároku na zaplacení smluvních pokut a jejich započtení, doplnil dokazování a ve věci znovu rozhodl napadeným rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] tak, že žalobu, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši 7 002 006 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 002 006 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítl (výrok I) a že žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 794 413 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného (výrok II). Z odůvodnění rozsudku se podává, že soud I. stupně na základě provedeného dokazování zjistil následující skutkový stav: Dne [datum] uzavřel žalovaný jako objednatel se [právnická osoba] [anonymizováno 5 slov], [IČO], [ulice a číslo], [obec a číslo] [část obce], jako zhotovitelem smlouvu o dílo [číslo], na základě které byly žalovanému vystaveny na úhradu sjednané ceny díla dle smlouvy mimo jiné faktury [číslo] ze dne [datum] se splatností [datum] na částku 3 619 396 Kč, [číslo] ze dne [datum] se splatností [datum] na částku 2 051 792 Kč, [číslo] ze dne [datum] se splatností [datum] na částku 128 270 Kč a [číslo] ze dne [datum] se splatností [datum] na částku 1 202 548 Kč, v celkové výši 7 002 006 Kč. Z důvodu nezaplacení pohledávek z uvedených faktur byla u soudu I. stupně vedena [anonymizováno] [anonymizováno 5 slov] proti žalovanému řízení pod sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka], tato řízení byla pravomocně zastavena k [datum], když žalobce vzal dne [datum] žaloby zcela zpět s tím, že se v mezidobí se žalovaným dohodl. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka], byl zjištěn úpadek dlužníka [anonymizováno] [anonymizováno 5 slov], [IČO], [ulice a číslo], [obec a číslo] [část obce] a na jeho majetek byl prohlášen konkurs, insolvenčním správce byla ustanovena [anonymizováno] [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa]. Dne [datum] byla k Městskému soudu v Praze pod sp.zn. [spisová značka] podána žaloba proti žalovanému o zaplacení částky 7 002 006 Kč s odůvodněním, že dne [datum] došlo mezi dlužníkem [anonymizováno] [anonymizováno 5 slov], [IČO], a žalovaným k uzavření dohody o narovnání, kterou se strany dohodly o narovnání sporných nároků vyplývajících ze smlouvy o dílo ze dne [datum]. Jelikož tato dohoda byla uzavřena až po zahájení insolvenčního řízení na dlužníka [anonymizováno] [anonymizováno 5 slov], [IČO], považuje ji insolvenční správkyně za neúčinný právní úkon ve smyslu ust. § 111 odst. 3 insolvenčního zákona, neboť jejím uzavřením došlo k podstatné změně ve skladbě majetku dlužníka, tudíž nemohou být přihlášení věřitelé uspokojeni v takové míře, v jaké by byly, kdyby uzavřena nebyla. Soud rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka], mj. určil, že dohoda o narovnání ze dne [datum], uzavřená mezi [právnická osoba] [anonymizováno 5 slov], [IČO], a žalovaným, je vůči věřitelům, kteří uplatňují své právo vůči dlužníkovi, tj. [právnická osoba] [anonymizováno 5 slov], [IČO], v rámci insolvenčního řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp.zn. [spisová značka], neúčinným právním úkonem. Tento výrok byl potvrzen i rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] Dohodou o narovnání ze dne [datum], uzavřenou mezi žalovaným a [právnická osoba] [anonymizováno 5 slov], [IČO], došlo k narovnání sporných nároků žalovaného na zaplacení smluvních pokut a společnosti na doplacení ceny ve výši 7 002 006 Kč za provedené dílo, vyplývající ze smlouvy o dílo ze dne [datum]. Strany se dohodly tak, že žalovaný uhradí částku 4 030 144,80 Kč subjektům ve smlouvě konkrétně uvedeným, společnost vezme zpět žaloby podané proti žalovanému u Okresního soudu v Mělníku pod sp.zn. [spisová značka] a [spisová značka], tímto budou veškeré sporné nároky stran narovnány a účastníci již nemají právo požadovat od druhé strany jakákoli peněžitá plnění ze vztahů touto dohodou narovnaných. Žalovaný částku uvedenou v dohodě o narovnání určeným subjektům zaplatil, řízení vedená u zdejšího soudu byla na základě zpětvzetí žalob zastavena. Insolvenční správkyně na základě rozhodnutí Městského soudu v Praze vyhlásila dne [datum] výběrové řízení k prodeji pohledávky [právnická osoba] [anonymizováno 5 slov], [IČO], za žalovaným ve výši 7 002 006 Kč, se souhlasem insolvenčního soudu tuto pohledávku postoupila na žalobce za úplatu ve výši 200 000 Kč smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Žalobce žalovaného vyzval k úhradě pohledávky dopisem ze dne [datum], žalovaný dopisem ze dne [datum] úhradu pohledávky odmítl z důvodu její neexistence.

7. Pro dílo nazvané„ Rekonstrukce tělocvičny v [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [obec]“ byla dne [datum] učiněna výzva k účasti na veřejné zakázce, součástí zadávací dokumentace byl závazný návrh smlouvy o dílo, který tvoří přílohu zadávací dokumentace. V nabídce mj. uchazeč předloží harmonogram průběhu prací s uvedením termínů dokončení ucelených části stavby (uzlové body – 1x měsíčně s členěním po dnech). Předpokládané zahájení díla září 2011, předpokládané dokončení díla – nejzazší termín listopad 2011. V rámci této výzvy učinila nabídku [právnická osoba] [anonymizováno 5 slov], která splnila podmínky veřejné zakázky a předložila požadované listiny včetně své nabídky a harmonogramu prací, a veřejnou zakázku získala. Harmonogram prací byl součástí nabídky a termíny v něm byly pro zhotovitele přísnější než v následně uzavřené smlouvě o dílo. Smlouva o dílo uzavřená dne [datum] mezi žalovaným jako objednatelem a [anonymizováno] [anonymizováno 5 slov] v článku III. stanoví zahájení prací na díle dne [datum], dokončení stavby dne [datum] s tím, že realizace díla se bude řídit odsouhlaseným harmonogramem průběhu prací (dále jen„ harmonogram“), který je nedílnou součástí smlouvy o dílo. V harmonogramu musí být uvedeny základní druhy prací v členění alespoň na stavební díly, dále uzlové body a u nich uveden předpokládaný termín realizace. Termíny plnění uvedené v harmonogramu pro jednotlivé stavební díly jsou pro zhotovitele závazné. Veškeré případné vícepráce znamenající změnu smlouvy musí být samostatně dohodnuty osobami oprávněnými jednat ve věcech této smlouvy, a to na samostatných listech jako dodatky ke smlouvě. Podle čl. XI. bod 7 je dílo považováno za ukončené po ukončení všech prací uvedených v čl. II smlouvy, pokud jsou ukončeny řádně a včas a zhotovitel předal objednateli související průvodní technickou dokumentaci. V čl. XII. si smluvní strany dohodly, že zhotovitel zaplatí smluvní pokutu mj. za a) prodlení s termínem ukončení stavebních prací dle čl. III smlouvy, a to 50 000 Kč za každý den prodlení, h) prodlení s termínem předání uzlových bodů díla v termínu dle harmonogramu a to 50 000 Kč za každý den prodlení, i) uhradí zhotoviteli v plné výši náklady na činnost externího koordinátora BOZP a činnost externího TDI, vzniklé v období od překročení smluvního termínu dokončení díla do doby faktického dokončení díla (předání díla vč. průvodní technické dokumentace objednateli) při zavinění prodloužení lhůty dokončení díla ze strany zhotovitele. Nedílnou přílohou této smlouvy byl rovněž upravený harmonogram průběhu prací, který stanovil termín zhotovení střešní krytiny do [datum], zateplení fasády do [datum], předání díla do [datum] O průběhu provádění díla byl veden stavební deník, kde je mj. uvedeno: dne [datum] TDI požaduje vyzvat k přejímce střešní krytiny, která k dnešnímu dni není schopna přejímacího řízení, dále upozorňuje, že k dnešnímu dni nepokračují práce na fasádě, dne [datum] byl vznesen investorem dotaz, kdy bude dokončena střecha na přístavbě, dodavatel tento požadavek rozporuje s tím, že mu bylo sděleno, že mezipatro nebude realizováno, dle investora toto není smluvně podloženo a střecha je součástí díla, k dnešnímu dni není hotova, dne [datum] bylo vyčísleno penále za nesplnění uzlového bodu dokončení střechy ve výši 500 000 Kč, za nesplnění uzlového bodu dokončení zateplení fasády ve výši 1 500 000 Kč a ze nesplnění termínu dokončení díla ve výši 550 000 Kč, dodavatel s vyčíslením nesouhlasí, podrobné zdůvodnění zašle do 7 dnů, dne [datum] bylo vyčísleno penále ve výši 1 500 000 Kč za nedodržení termínu ukončení stavby a ve výši 1 550 000 Kč za nedodržení termínu zateplení fasády, s tím dodavatel nesouhlasil a uvedl, že se vyjádří do 10 pracovních dní, dne [datum] nemohlo dojít k přejímacímu řízení, neboť stavba není dokončena. Dále byly průběžně pořizovány záznamy z kontrolních dnů stavby, v nichž byly sepsány věci, které byly projednané a dohodnuté. Dne [datum] projektant předložil návrhy barevnosti fasády a odsouhlasenou konečnou verzi skladby podlahy, objednatel upozorňuje na nutnost dodržení termínu dle smlouvy o dílo, zhotovitel informuje o zahájení finálních prací na střeše dne [datum]. Dne [datum] je uvedeno, že zahájení finálních prací na střeše bude min o týden opožděno, termín zahájení realizace zateplení fasády bude cca o týden opožděn, projektant předložil návrh barevnosti fasády a byly předběžně vybrány odstíny, odkaz na ujednání o smluvní pokutě smlouvy o dílo. Dne [datum] zhotovitel informuje o prodloužení termínu dokončení zateplení fasády z původního [datum] do [datum], zahájení finálních prací na střeše bude min o týden opožděno, objednatel upozorňuje na neplnění uzlových bodů, a na dokončení etap – střešní krytina, zateplení fasády a nátěr ocelové konstrukce, poukazuje na práce, které již měly být zahájeny a nejsou. Dne [datum] objednatel požaduje vyzvat k přejímce střešní krytiny, která k dnešnímu dni není schopna přejímacího řízení, upozorňuje na nesplnění uzlového bodu na provedení střešní krytiny, tímto postupem nelze dodržet termín dokončení díla, dosud nebyly zahájeny práce na topení, nátěru ocelové konstrukce, sociální zařízení, elektro, dodavatel informuje o termínu předání střešní krytiny [datum] a provedení zátopové zkoušky na střeše [datum]. Dne [datum] byl zhotovitel upozorněn na nesplnění uzlového bodu na provedení střešní krytiny a na neplnění článku XIV odst. 1 smlouvy o dílo, tímto technologickým postupem nelze dodržet termín dokončení díla, nejsou dosud zahájeny práce elektro. Dne [datum] a [datum] objednatel upozorňuje na nesplnění uzlového bodu na provedení zateplení fasády, a na nejzazší termín dokončení díla dne [datum]. Dne [datum] upozorňuje objednatel na nedodělané práce, na neplnění uzlového bodu na provedení zateplení fasády. Dne [datum] projektant prověří výměry fasády do [datum], objednatel upřesnil barevné provedení stěn v tělocvičnách. Dne [datum] objednatel upozorňuje na nedodělané práce, dne [datum] je zhotovitel upozorněn na hrazení nákladů na činnost externího koordinátora BOZP a na činnost TDI. Dne [datum] neproběhlo přejímací řízení, stavba nebyla připravena, byl stanoven náhradní termín [datum] O odevzdání a převzetí stavby byl pořízen zápis, ve kterém byl uveden termín zahájení prací dne [datum], datum dokončení prací dle smlouvy dne [datum], byly uvedeny neodstranitelné vady, drobné nedodělky a vady, přejímací řízení bylo zahájeno dne [datum] a ukončeno dne [datum]. Zhotovitel v průběhu přejímacího řízení dne [datum] vyhotovil stanovisko, kde se vyjádřil k odmítnutí objednatele podepsat protokol o předání a převzetí díla téhož dne. Uvedl, že bylo dohodnuto, že se jedná pouze o formální věc a protokol bude podepsán. Dílo bylo dokončeno – vyjma nedodělků, které z důvodu klimatických podmínek nebylo možno provést. Dne [datum] byla provedena kolaudace. Dílo nevykazovalo žádné závažné vady, které by bránily provedení kolaudace a řádnému užívání díla. Objednatel podmiňoval podpis protokolu o převzetí a předání díla dohodou o finančním vyrovnání, která by zahrnovala nároky zhotovitele na vyúčtování ceny za dílo a případné nároky objednatele vyplývající z ujednání o smluvních pokutách. Taková dohoda o finančním vyrovnání není součástí procesu předání a převzetí díla.

8. Žalovaný vystavil faktury, kterými uplatnil ve vztahu k [anonymizováno 6 slov] jako zhotoviteli smluvní pokuty vyplývající ze smlouvy o dílo, a to následovně: fakturou [číslo] ze dne [datum] s datem splatnosti [datum] uplatnil smluvní pokutu ve výši 500 000 Kč dle čl. XII odst. 2 h) za nesplnění uzlového bodu – dokončení střešní krytiny, která měla být dle časového harmonogramu dokončena do [datum], k předání a převzetí hotové střešní krytiny došlo až [datum], faktura byla zhotoviteli doručena [datum]. Fakturou [číslo] ze dne [datum] s datem splatnosti [datum] uplatnil smluvní pokutu ve výši 1 500 000 Kč dle čl. XII odst. 2 h) za nesplnění uzlového bodu – dokončení zateplení fasády, kdy měla být dle časového harmonogramu dokončena do [datum], smluvní pokuta byla vyčíslena k [datum]. Fakturou [číslo] ze dne [datum] s datem splatnosti [datum] uplatnil smluvní pokutu ve výši 550 000 Kč dle čl. XII odst. 2 a) za prodlení s termínem ukončení stavebních prací dle čl. III smlouvy, smluvní pokuta je vyčíslena k [datum], faktura byla zhotoviteli doručena [datum]. Fakturou [číslo] ze dne [datum] s datem splatnosti [datum] uplatnil smluvní pokutu ve výši 26 013 Kč dle čl. XII odst. 2 i) za výkon inženýrské činnosti na rekonstrukci tělocvičny v [obec] za období od [datum] do [datum] a leden 2012, faktura byla zhotoviteli doručena [datum]. Fakturou [číslo] ze dne [datum] s datem splatnosti [datum] uplatnil smluvní pokutu ve výši 18 000 Kč dle čl. XII odst. 2 i) za činnost koordinátora BOZP na stavbě rekonstrukce tělocvičny v [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] v [obec]. Fakturou [číslo] ze dne [datum] s datem splatnosti [datum] uplatnil smluvní pokutu ve výši 1 550 000 Kč dle čl. XII odst. 2 h) za nesplnění uzlového bodu – dokončení zateplení fasády, kdy měla být dle časového harmonogramu dokončena do [datum], smluvní pokuta byla vyčíslena za období od [datum] do [datum], faktura byla zhotoviteli doručena [datum]. Fakturou [číslo] ze dne [datum] s datem splatnosti [datum] uplatnil smluvní pokutu ve výši 1 550 000 Kč dle čl. XII odst. 2 h) za prodlení s termínem ukončení stavebních prací dle čl. III smlouvy, smluvní pokuta je vyčíslena od [datum] do [datum], faktura byla zhotoviteli doručena dne [datum]. Fakturou [číslo] ze dne [datum] s datem splatnosti [datum] uplatnil smluvní pokutu ve výši 15 369 Kč dle čl. XII odst. 2 i) za výkon inženýrské činnosti a přejímacího řízení na rekonstrukci tělocvičny v [obec] za období do [datum], faktura byla zhotoviteli doručena [datum]. Dopisem ze dne [datum] vrátil zhotovitel žalovanému faktury [číslo] to z důvodu, že práce na fasádě nebylo možné provádět z důvodů klimatických podmínek, konečné odsouhlasení barvy ze strany investora bylo provedeno až [datum], skutečná výměra fasády byla o 17% vyšší než bylo uvedeno v rozpočtu, bylo nutné navýšit a opravit stávající atiku, bylo vyžádáno dodatečné kotvení, projekt neřešil fasádu detailně. Dopisem ze dne [datum] zhotovitel rozporoval uplatněné smluvní sankce s tím, že povinnost platit smluvní pokutu je vázána na prodlení dlužníka a zaslal žalovanému právní rozbor uplatněných smluvních pokut. Dopisem ze dne [datum] zhotovitel vrátil žalované fakturu [číslo] [číslo] s tím, že smluvní pokuty jsou sjednány neurčitě, váží se k termínu ukončení stavebních prací, v článku III. je však uveden termín dokončení stavby, tyto termíny nejsou totožné, není zřejmý počátek prodlení, za nedodržení termínu dokončení stavby není smluvní pokuta sjednána. Termíny předání uzlových bodů nebyly sjednány jako pevně smluvně dohodnuté, ale pouze jako přepokládané, proto u nich nelze uzavřít dohodu o sankcionování jejich nedržení. Dopisem ze dne [datum] žalovaný rekapituluje průběh provádění díla s tím, že na uplatněných smluvních pokutách trvá, dopisem ze dne [datum] zaslal žalovaný zhotoviteli právní rozbor uplatněných smluvních sankcí s tím, že trvá na zápočtech učiněných dne [číslo] a [datum]. Zhotovitel nechal vypracovat projekt„ Rekonstrukce tělocvičny v [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [obec]“ k odůvodnění nárůstu doby realizace díla a celkovou rekapitulaci – vícepráce, méněpráce, která je ocenila na částku 1 209 344 Kč a 51 201 Kč. Dne [datum] podal stavbyvedoucí a jednatel zhotovitele [jméno] [příjmení] trestní oznámení o tom, že dne [datum] zjistil, že povrch podlah v tělocvičnách [anonymizováno] [ulice], který jeho společnost zhotovila dne [datum] je na mnoha místech poškozený rýhami, zřejmě od nevhodné obuvi, domnívá se, že se do tělocvičny mohl dostat někdo dveřmi ze školního dvora. Poškozením povrchu vznikla společnosti škoda ve výši 595 000 Kč jen na použitém materiálu. Svědkyně [jméno] [příjmení] je zaměstnancem žalovaného, pracovala u něj i v době uzavření smlouvy o dílo, je vedoucí odboru realizace investic. Byla při zadávání výběrového řízení, již v jeho rámci byl vypracován harmonogram prací, uzlové body si měla každá společnost určit sama. Vítězem výběrového řízení byla [anonymizováno 6 slov] Přímo u podpisu smlouvy o dílo nebyla, po předložení originálu založeného ve spise uvedla, že se jedná o vyhotovení smlouvy o dílo, která byla podepisována, obsahovala i přílohy. Na stavbu chodila v jejím průběhu, byl veden stavební deník, pořizovaly se zápisy. Se zhotovitelem byly velké problémy, měl nedostatek pracovních sil, ty neměly k dispozici projekt, který jim stavbyvedoucí nedal, práce probíhaly se zpožděním, firma byla v prodlení s uzlovými body, se střechou, zateplením, další si již nepamatuje. Zjištěné prodlení se zapisovalo do deníku a stavbyvedoucí na to byl upozorněn, i na uplatnění pokut, ona pro ně připravovala podklady a faktury, ty bývaly vráceny. Ve stavebním deníku je uvedeno, že střešní krytina není schopna předání, nepokračují práce na fasádě, není dokončena střecha, je tam upozornění na smluvní pokuty. Smlouvu o dílo vyhotovil žalovaný, nikdo z uchazečů změnu nechtěl, harmonogram prací již byl součástí výběrového řízení. Nevybavuje si žádné doobjednávky víceprací, součinnost města probíhala rychle, neví o pracích dělaných mimo projekt. Svědkyně [jméno] [příjmení] byla v době realizace smlouvy o dílo zaměstnancem [anonymizováno 6 slov], zabývala se smlouvami, fakturami, v předmětné věci řešila zejména poslední komunikaci se žalovaným. Realizace stavby byla problematická, špatný projekt, potřeba víceprací, problematická zakázka. V projektu byl menší rozměr fasády, při odkrytí střechy byl objeven azbest, rozpadala se atika. Se žalovaným byly problémy, např. pozdě odsouhlasil barvu fasády a skladbu dlažby, vztahy byly vyhrocené. Žalovaný nechtěl přebírat hotové práce, převzetí stavby v únoru prodlužoval investor, měl podmínku finančního vyrovnání, s tím zhotovitel nesouhlasil, stavba byla nakonec předána [datum]. Žalovaný s nimi začal jednat až na základě podané žaloby, nakonec došlo k uzavření dohody o narovnání, kde se vzdali víceprací, poskytli slevu na podlahu a město se zavázalo, že zaplatí přímo dodavatelům asi 4 miliony korun. Město uzavřelo dohodu jen s jedním dodavatelem. U podpisu smlouvy o dílo svědkyně nebyla, ke smlouvě měly být přílohy, netuší, zda byly přiloženy. Dodatky ke smlouvě podepisovány nebyly, zhotovitel je chtěl kvůli vícepracím, ale nebylo možné jednání s objednatelem. O odstoupení od smlouvy neuvažovali, neboť rozpory se objevily až v závěru realizace. Harmonogram prací součástí nabídky asi byl, bývá její součástí. Pro insolvenční řízení na [anonymizováno 6 slov] připravovala podklady, bylo tam asi 100 věřitelů.

9. Zhotovitel [anonymizováno 6 slov] uzavřela dne [datum] se [právnická osoba] [anonymizováno 6 slov], sídlem [adresa], [IČO], smlouvu o dílo č. [anonymizováno], předmětem díla byla tepelná izolace a hydroizolace střešního pláště tělocvičny objektu [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [obec], cena za dílo byla stanovená pevně částkou 1 528 165,20 Kč, která byla vyfakturována, termín dokončení a předání díla [datum], dílo bylo předáno dne [datum]. Dne [datum] [právnická osoba] [anonymizováno 5 slov] uznala svůj závazek co do důvodu a výše vůči [právnická osoba] [anonymizováno 6 slov] ve výši 202 888,80 Kč, 1 303 550,40 Kč a 10 422 Kč za faktur [číslo] [číslo] [číslo] kterými byla vyfakturována cena díla ze smlouvy o dílo [anonymizováno] Dne [datum] byla předmětem jednání zastupitelstva [územní celek] žádost o odkup pohledávek, mj. od [právnická osoba] [anonymizováno], která prováděla subdodávku prací – rekonstrukce střechy pro [anonymizováno] [právnická osoba], tyto práce nemá do [datum] zaplaceny a žádá město o odkoupení pohledávek ve výši 1 416 860,80 Kč, na které má od dlužníka vystavené potvrzení o uznání dluhu včetně smlouvy o zaplacení penále z prodlení z nezaplacených faktur, které činí 850 000 Kč. Společnost nabízí městu odkoupení pohledávky za částku 1 416 860,60 Kč s tím, že vymožené penále zůstane městu. Zastupitelstvem města bylo odkoupení pohledávky od [právnická osoba] [anonymizováno] za cenu 1 416 861,80 Kč schváleno, dne [datum] Rada města projednávala smlouvu o postoupení pohledávky, která byla právně zkontrolována [anonymizováno] [příjmení] a schválila smlouvu o postoupení pohledávky v předloženém znění na odkup pohledávky od spol. [právnická osoba] vůči společnosti [právnická osoba] za cenu ve výši 1 346 861,20 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávky, uzavřenou mezi [anonymizováno] [anonymizováno 6 slov] jako postupitelem a [územní celek] jako postupníkem dne [datum] byla na [územní celek] postoupena splatná pohledávka postupitele za dlužníkem [právnická osoba] [anonymizováno 5 slov], ve výši 1 346 861,20 Kč z titulu provedených prací dle Smlouvy o dílo ze dne [datum], uzavřené mezi postupitelem jako zhotovitelem a dlužníkem jako objednatelem a smluvní pokuty v té smlouvě sjednané. Dlužník svůj dluh vůči postupitelovi co do výše i důvodu dne [datum] uznal. Postupník se zavázal za toto postoupení postupitelovi uhradit při podpisu této smlouvy částku ve výši 1 346 861,20 Kč. Dopisem ze dne [datum] žalovaný postoupení pohledávky oznámil [anonymizováno 6 slov] a vyzval ji k zaplacení částky ve výši 1 346 861, 20 Kč, a to neprodleně. [anonymizováno 6 slov] dopisem ze dne [datum] oznámení o postoupení pohledávky vrátila žalovanému s tím, že postoupení považuje za neplatné, neboť nebylo schváleno zastupitelstvem města, ale pouze radou města. Dále byla pohledávka koupena za 100% hodnoty jistiny, a byla vybrána z několika pohledávek nabízených k postoupení, za této situace měla být vyhlášena veřejná soutěž. Žalovaný na toto vrácení reagoval dopisem chybně datovaným dnem [datum] (správně [datum]), kde uvedl, že rozhodnutí o odkoupení pohledávky učinilo zastupitelstvo města na veřejném zasedání dne [datum], v příloze dopisu přiložil usnesení. důvodem pro odkoupení pohledávky byla snaha pomoci subdodavateli ve složité finanční situaci, vzniklé tím, že mu [anonymizováno 6 slov] nesplnila smluvně sjednané finanční závazky v souvislosti s realizací investiční akce města. Žalovaný vystavil na postoupenou pohledávku fakturu se splatností [datum].

10. Dne [datum] (doručeno právnímu předchůdci žalobce dne [datum]) provedl žalovaný jednostranný zápočet pohledávek ve výši 3 619 396 Kč, když započetl své splatné pohledávky z titulu vyúčtovaných smluvních pokut za prodlení právního předchůdce žalobce s realizací díla na základě faktur žalovaného [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] (pouze do výše 1 009 987 Kč) a [číslo] proti pohledávce právního předchůdce žalobce za žalovaným z titulu uhrazení ceny díla ve výši 3 619 396 Kč na základě faktury právního předchůdce žalobce [číslo] ze dne [datum]. Dne [datum] (doručeno právnímu předchůdci žalobce dne [datum]) provedl žalovaný jednostranný zápočet pohledávek ve výši 2 051 792 Kč, když započetl své splatné pohledávky z titulu vyúčtovaných smluvních pokut za prodlení právního předchůdce žalobce s realizací díla na základě faktur žalovaného [číslo] (pouze do výše 540 013 Kč) a [číslo] proti pohledávce právního předchůdce žalobce za žalovaným z titulu uhrazení ceny díla ve výši 2 051 792 Kč na základě faktury právního předchůdce žalobce [číslo] ze dne [datum]. Dne [datum] provedl žalovaný jednostranný zápočet pohledávek ve výši 1 346 861,20 Kč, když započetl svou pohledávku postoupenou [právnická osoba] - [anonymizováno 5 slov] ve výši 1 346 861 Kč proti pohledávce právního předchůdce žalobce z titulu uhrazení ceny díla na základě faktur právního předchůdce žalobce [číslo] na částku 128 270 Kč a [číslo] na částku 1 202 548 Kč. Na základě dohody o narovnání ze dne [datum], uzavřené mezi [anonymizováno] [anonymizováno 5 slov] a žalovaným, uhradil žalovaný částku 4 030 144,80 Kč, z toho částku 20 798,23 Kč přímo [anonymizováno] [anonymizováno 5 slov], a zbylou částku věřitelům této společnosti na úhradu jejích závazků 11. Po právní stránce soud I. stupně posoudi věc podle obchodního zákoníku a občanského zákoníku ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen obchodní a občanský zákoník), jelikož smlouva o dílo byla uzavřena dne [datum].

12. Ohledně žalovaným uplatněných smluvních pokut soud uzavřel, že žalovanému vznikl nárok na jejich zaplacení, neboť žalovaný je uplatnil v souladu s ustanovením čl. XII smlouvy o dílo z důvodu prodlení zhotovitele s dokončením jednotlivých etap díla i s prodlením zhotovitele s dokončením díla jako celku. Počátek prodlení u jednotlivých uzlových bodů je stanoven časovým harmonogramem, který byl nedílnou součástí díla již při podpisu smlouvy o dílo, byl pro zhotovitele závazný a tento s ním musel být seznámen. Navíc sám zhotovitel dle zápisů uvedených ve stavebním deníku své prodlení nesporoval, věděl, kdy měly být uzlové body (střecha a zateplení fasády) dokončeny, uváděl případně jen důvody, proč se tak nestalo. Termín dokončení díla byl stanoven datem [datum], pokud tedy do této doby nebylo dílo ukončeno a předáno žalovanému jako objednateli, dostal se zhotovitel do prodlení. Rovněž po uplatnění smluvních pokut ze strany žalovaného byla první obranou zhotovitele proti jejich vyúčtování namítaná neplatnost ustanovení o smluvních pokutách ve smlouvě o dílo pro jeho neurčitost, prodlení se zhotovením díla nepopíral. Až následně uváděl, že toto prodlení vzniklo i z důvodu zavinění ze strany žalovaného, neboť na stavbě byly prováděny vícepráce, které byly důvodem časového posunu dalších prací. K tomu je nutné uvést, že soud nepolemizuje se žalobcem v tom, že vícepráce prováděny byly, nicméně v samotné smlouvě o dílo je upraveno, že veškeré vícepráce měly být odsouhlaseny a upraveny písemným dodatkem ke smlouvě. Jak bylo stranami shodně uvedeno a prokázáno i výpovědí svědkyň, nikdy žádný dodatek ke smlouvě o dílo uzavřen nebyl. Ani argument žalobce ohledně nedostatečné spolupráce ze strany žalovaného nebyl opodstatněný, neboť např. jím namítané pozdní stanovení odstínu malby nemohlo mít na dokončení zateplení fasády vliv, neboť malby a nátěry měly být dle časového harmonogramu prováděny až po ukončení termínu tohoto uzlového bodu. Žalobcem namítané prodlení ze strany žalovaného tedy nebylo prokázáno, naopak právní předchůdce žalobce jako zhotovitel byl opakované upozorňován na nedodržení termínů a na možnost uplatnění smluvních pokut. Smluvní pokuty žalovaný vůči zhotoviteli řádně uplatnil, včetně uvedení povinností, které byly porušeny a za které byla smluvní pokuta vyčíslena.

13. Soud vzal dále za prokázané, že žalovaný se na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] stal vlastníkem pohledávky ve výši 1 346 861,20 Kč. Právní předchůdce žalobce [příjmení] [anonymizována tři slova] uzavřel jako objednatel se [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] jako zhotovitelem dne [datum] smlouvu o dílo na provedení tepelné izolace a střešního pláště tělocvičny objektu [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [obec] Cena za dílo byla sjednána ve výši 1 528 165, 20 Kč včetně DPH, tato cena nebyla právním předchůdcem žalobce zcela uhrazena. Společnost [anonymizováno] nabídla žalovanému k odkoupení části pohledávky ve výši 1 416 860,80 Kč za jejich nominální hodnotu. Dluh byl navíc právním předchůdcem žalobce písemně uznán. Tato nabídka pak byla předložena na jednání zastupitelstva města, které ji usnesením ze dne [datum] schválilo. Právním předchůdcem žalobce byla zaplacena [anonymizováno] na dluh 1 516 860,80 Kč částka 170 000 Kč. V návaznosti na uvedené usnesení zastupitelstva města ze dne [datum] byl předložen radě města konané dne [datum] ke schválení návrh smlouvy o postoupení pohledávky za cenu 1 346 861,20 Kč s odůvodněním tohoto postupu, rada města usnesením ze dne [datum] odkoupení pohledávky od [anonymizováno] za cenu 1 346 861,20 Kč schválila. Následující den [datum] pak byla uzavřena finální smlouva o postoupení pohledávky ve výši 1 346 861,20 Kč ze [právnická osoba] – střešní systémy spol. s.r.o. na žalovaného za cenu odpovídající této nominální hodnotě pohledávky s tím, že k této pohledávce náleží i příslušenství v podobě penále, které v případě jeho vymožení zůstane žalovanému. Žalovaný odeslal právnímu předchůdci žalobce oznámení o postoupení pohledávky a výzvu k zaplacení, jehož součástí byla kopie smlouvy o postoupení pohledávky, doručeno bylo [datum]. Následně pak žalovaný zaslal právnímu předchůdci žalobce vyúčtování formou faktury [číslo]. Vzhledem ke shora uvedenému pak nesouhlas právního předchůdce žalovaného s postoupením pohledávky nemá žádnou relevanci, pohledávka byla postoupena platně s dodržením postupu, který stanoví zákon č. 128/2000 Sb., o obcích. Pokud žalobce namítal neurčitost pohledávky, resp. neurčitost označení postupitele [právnická osoba] při schvalování návrhu na postoupení pohledávky, soud má za to, že z uvedeného postupu ze strany žalovaného evidentně nebylo pochyb, že se jedná o část pohledávky [anonymizováno] vztahující se ke smlouvě o dílo a ke dluhu ze smlouvy o dílo ze dne [datum] a k jakému subjektu se vztahuje, což vyplývá jak ze zápisu rady města, tak i z chronologie postoupení pohledávky. Ve smlouvě o postoupení pohledávky jsou jak pohledávka tak i postupitel označeni zcela přesně a určitě.

14. Na základě uvedených skutečností soud uzavřel, že žalovaný měl za právním předchůdcem žalobce jako zhotovitelem pohledávky z titulu vyúčtovaných smluvních pokut a dále disponoval pohledávkou na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] Tyto své pohledávky žalovaný vůči právnímu předchůdci žalobce řádně a v souladu se zákonem jednostranně započetl, když jednotlivé zápočty právnímu předchůdci žalobce doručil a pohledávky, které byly započítávány, přesně a určitě specifikoval. Otázkou jednostranných zápočtů se zabýval i Městský a Vrchní soud v Praze v řízení vedeném insolvenční správkyní, kde jsou k těmto zápočtům založeny listinné důkazy. Již v rozsudku Městského soudu č.j. [spisová značka] je v této souvislosti uvedeno:„ Jelikož jednostranné zápočty žalovaného byly dlužníkovi prokazatelně doručeny již delší dobu před podáním návrhu na zahájení insolvenčního řízení, došlo k zániku vzájemných pohledávek v započtené výši v okamžiku setkání, tj. dne [datum], [datum] a [datum]. Není pochyb o tom, že i případné shledání neúčinnosti dohody o narovnání nemá žádný vliv na zánik pohledávek dlužníka.“ Z uvedeného tedy lze uzavřít, že pohledávka žalobce postupnými zápočty žalovaného zanikla.

15. Soud I. stupně dále v odůvodnění svéro rozsudku uvedl, že i pokud by snad závěr soudu o existenci pohledávek žalovaného z uplatněných smluvních pokut, či některé z těchto pokut, nebyl správný, nelze pominout skutečnost, že na základě dohody o narovnání uzavřené mezi žalovaným a [anonymizováno 6 slov], jejíž neúčinnost byla v rámci insolvenčního řízení vyslovena, žalovaný plnil za právního předchůdce žalobce částku 4 030 144,80 Kč Částkou 3 309 346,57 byly uhrazeny za právního předchůdce žalobce [příjmení] [anonymizována tři slova] jeho dluhy vůči jeho subdodavatelům, částka 700 000 Kč byla uhrazena [právnická osoba] [anonymizováno], které právní předchůdce žalobce v této výši pohledávku postoupil, a částka 20 798,23 Kč byla uhrazena přímo právnímu předchůdci žalobce. Přiznání nároku žalobci v této výši by soud považoval v rozporu s dobrými mravy, neboť právnímu předchůdci žalobce se ze strany žalovaného dostalo toto plnění, které bylo poskytnuto v souvislosti s uzavřenou smlouvou o dílo ze dne [datum] O náhradě nákladů řízení soud I. stupně rozhodl podle ustanovení § 151 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal v řízení úspěšnému žalovanému jejich náhradu.

16. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné odvolání. V něm namítal, že napadený rozsudek spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§ 205 odst. 2, písm. g) o.s.ř.) a dále že soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním (§ 205 odst. 2, písm. e) o.s.ř.). Nesprávné právní posouzení žalobce shledává v postupu soudu, kdy uzavřel, že bylo platně ujednáno utvrzení dluhu formou smluvních pokut a že došlo k platném postoupení pohledávky [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] na žalovaného. Nesprávným skutkovým zjištěním shledává žalobce závěr soudu, že harmonogram byl nedílnou součástí smlouvy o dílo. Ve smlouvě byla ujednána smluvní pokuta za prodlení s termínem ukončení stavebních prací dle čl. III smlouvy (viz čl. XII odst. 2 písm. a) smlouvy o dílo). Nicméně žádný termín ukončení stavebních prací nebyl smluvně ujednán. Soud prvého stupně pochybil, když sice dal žalobci za pravdu, že termíny ve smlouvě o dílo jsou odlišné, ale zároveň ujednání vyložil tak, že pokuta byla sjednána za prodlení s dokončením stavby, když nelze přehlédnout, že článek XII o smluvní pokutě výslovně odkazuje na článek III smlouvy, kde je stanoveno datum dokončení stavby dne [datum], a tento odkaz stanoví vzájemnou souvislost a provázanost uvedených termínů a ustanovení smlouvy. V řízení bylo prokázáno, že smlouva o dílo byla součástí veřejné zakázky a právní předchůdce žalobce nemohl do smlouvy zasahovat. Obsah smlouvy připravoval žalovaný, a proto by soud měl spíše hodnotit, že v případě sporu o výklad ustanovení smlouvy či její části by výklad měl jít k tíži té strany, která výraz jako první užila. Byl to žalovaný, který smlouvu znepřehlednil nejednotnou terminologií a nyní není možné jeho nedbalému přístupu poskytnout právní ochranu. Termín dokončení stavby není totožný s termínem dokončení díla, neboť součástí díla bylo taktéž provedení zkoušek, revizí a zpracování dokumentace skutečného provedení díla, což nepochybně nelze považovat za stavbu. I v tomto ohledu tedy soud pochybil, když směšuje termín dokončení stavby s termínem dokončení díla. Stavební práce tvořily pouze část díla a část stavby a termín jejich ukončení nespadal v jedno s termínem dokončení stavby. Soud prvého stupně ovšem vše sjednotil pod jeden termín, ačkoliv z uzavřené smlouvy vyplývá opak. Žalobce dále uváděl, že ve smlouvě byla ujednána smluvní pokuta za prodlení s termínem předání uzlových bodů díla v termínu dle harmonogramu (viz čl. XII odst. 2 písm. h) smlouvy o dílo). Harmonogram prací nebyl a nemohl být součástí smlouvy o dílo a nikdy se jím ani nestal. Žalobce po celou dobu tvrdil, že harmonogram prací součástí smlouvy o dílo nebyl, přičemž ani nemohl být, neboť jednou z povinností právního předchůdce žalobce bylo právě předložit harmonogram prací dle uzavřené smlouvy o dílo. Tento postup byl zcela logický, neboť v době zakázky nebylo vůbec zřejmé, kdy se započne s dílem a až od okamžiku uzavření smlouvy, bylo zřejmé, jaké budou finální termíny jednotlivých uzlových bodů. Soud I. stupně se spokojil tedy s jediným důkazem, kterým byl originál smlouvy, který předložil žalovaný.

17. Pokud se týká pohledávky žalovaného za právním předchůdcem žalobce, kterou nabyl postoupením od [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova], tak soud I. stupně se nedostatečně vypořádal s námitkou o neplatnosti postoupení. Žalobce totiž namítal, že zastupitelstvo města schválilo odkoupení nějaké pohledávky od [právnická osoba]. Z usnesení zastupitelstva města není vůbec patrné, o jaké pohledávky se má jednat, tudíž takto vyjevená vůle zastupitelstva není určitá a bez souhlasu zastupitelstva nemohl žalovaný platně nabýt předmětnou pohledávku. Soudu prvního stupně je třeba vytknout, že se nezabýval námitkami žalobce, což je v příkrém rozporu se základní zásadou práva na spravedlivý proces. Pokud by se soud prvního stupně správně zabýval námitkami žalobce, musel by dospět k závěru, že žalovanému právo na úhradu smluvních pokut nesvědčí. V takovém případě se ovšem jedná o pohledávku neexistentní a nemohlo dojít k jejich účinnému započtení. Navíc nelze odhlédnout od toho, že pohledávky na úhradu smluvních pokut představují pohledávky nejisté, které nejsou snadno započitatelné. Navrhoval, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu I. stupně tak, že žalobě vyhoví a zaváže žalovaného k náhradě nákladů před soudy obou stupňů.

18. Žalovaný ve svém vyjádření k odvolání uvedl, že soud prvního stupně se v napadeném rozsudku dostatečně podrobně a věcně správně vypořádal s otázkou platnosti a výkladu čl. XII odst. 2 písm. a) smlouvy o dílo a dospěl ke správnému závěru, že smluvní pokuta byla ve smlouvě platně sjednána a nárok žalovaného vůči právnímu předchůdci žalobce na základě tohoto ujednání byl oprávněný.

19. Soud prvního stupně dle názoru žalovaného v napadeném rozsudku správně vyložil, že vzhledem k odkazu v čl. XII odst. 2 písm. a) smlouvy o dílo na její čl. III, v němž je stanoven termín dokončení stavby [datum], je dána vzájemná souvislost a provázanost obou ustanovení smlouvy o dílo a v nich uvedených termínů (tj. termín ukončení stavebních prací ve vztahu k termínu dokončení stavby). I přes terminologickou nejednotnost čl. XII odst. 2 písm. a) a čl. III odst. 2 smlouvy o dílo je vzhledem k uvedené výslovné provázanosti obou smluvních ustanovení zcela zřejmá vůle smluvních stran při uzavření smlouvy o dílo, a sice že oba pojmy„ ukončení stavebních prací“ a„ dokončení stavby“ mají v daném kontextu totožný význam, třebaže jsou vyjádřeny různými slovy. Nahlíženo optikou rozumně jednající osoby v postavení zhotovitele, právní předchůdce žalobce při uzavírání smlouvy o dílo nemohl důvodně předpokládat, že žalovaný přisuzoval oběma pojmům různý význam, neboť tím pádem by klíčový závazek zhotovitele ze smlouvy o dílo – řádně a včas dokončit dílo – nebyl utvrzen žádnou smluvní pokutou, resp. smluvní pokuta podle čl. XII odst. 2 písm. a) smlouvy o dílo by byla neaplikovatelná. To je zcela evidentně v rozporu s vůlí žalovaného jako objednatele při uzavírání smlouvy o dílo, jakož i se zásadou, že na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako neplatné. Právnímu předchůdci žalobce při uzavírání smlouvy o dílo muselo být zřejmé, jaký význam přisuzoval termínům v čl. XII odst. 2 písm. a) a čl. III smlouvy o dílo žalovaný, který návrh smlouvy v zadávacím řízení veřejné zakázky předložil. Přitom smlouvu o dílo s žalovaným uzavřel, aniž by předmětná ustanovení nějak zpochybňoval. Soud prvního stupně svůj závěr o vůli stran při uzavírání smlouvy o dílo podložil důkazy, které vyplývaly z obsahu spisu, a svou úvahu řádně a dostatečně odůvodnil. Žalovaný odmítá argumentaci žalobce, že ve smlouvě o dílo termín dokončení stavby není totožný s termínem dokončení díla, který údajně nebyl smluvně upraven. Termín dokončení stavby, stanovený v čl. III odst. 2 smlouvy o dílo na [datum], se vztahuje k dokončení díla, tj. k dokončení všech stavebních prací tvořících předmět díla a zahájení předání díla. Dokončeným dílem je třeba rozumět dílo, u kterého bylo započato s jeho převzetím, protože jsou ukončeny stavební práce. Tento okamžik nastal dne [datum] a dílo bylo tímto dnem dokončeno. Dílo dokončené a převzaté se pak považuje za dílo provedené, přičemž tento okamžik nastal dne [datum]. Žalovaný přitom vůči právnímu předchůdci žalobce nárokoval jednotlivé smluvní pokuty do data ukončení stavebních prací, resp. dokončení díla, tudíž do data pro právního předchůdce žalobce příznivějšího. I kdyby byla přijata argumentace žalobce, že termín uvedený v čl. III odst. 2 smlouvy o dílo se váže jen k dokončení stavby ve smyslu stavebních předpisů (tj. nikoli k dokončení díla jako takového), pak i v takovém případě by nebylo pochyb o tom, že právní předchůdce žalobce svůj závazek v daném termínu nesplnil, neboť z obsahu spisu (zejm. ze zápisů ve stavebním deníku) plyne, že všechny stavební práce včetně zhotovení střešní krytiny a zateplení fasády nebyly ani k [datum] dokončeny a probíhaly ještě po tomto datu. Soud prvního stupně tak v napadeném rozsudku dospěl ke správnému závěru, že počátek prodlení zhotovitele s ukončením stavebních prací, resp. stavby (díla) byl jasně dán (marným uplynutím termínu [datum]), žalovanému vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty podle čl. XII odst. 2 písm. a) smlouvy o dílo a žalovaný tento nárok řádně uplatnil u právního předchůdce žalobce.

20. Dále žalovaný ve svém vyjádření k odvolání uváděl, že připojení harmonogram průběhu prací ke smlouvě o dílo již v době jejího uzavření bylo v řízení jednoznačně prokázáno, a to především listinným originálem smlouvy o dílo obsahujícím harmonogram jako přílohu, který soudu prvního stupně předložil žalovaný. Jestliže žalobce věrohodnost tohoto důkazu jakkoli zpochybňuje, je na něm, aby svá tvrzení prokázal jinými důkazy, což však v řízení před soudem prvního stupně neučinil a takové důkazy nenavrhuje ani nyní ve svém odvolání.

21. Závaznou povahu termínů uzlových bodů díla uvedených v harmonogramu průběhu prací lze jednoznačně dovodit ze smlouvy o dílo. V čl. III odst. 4 smlouvy o dílo je stanoveno, že„ (v ) harmonogramu musí být uvedeny základní druhy prací v členění alespoň na stavební díly, dále uzlové body a u nich uveden předpokládaný termín realizace“. Závazný charakter termínů plnění v harmonogramu průběhu prací vyplývá i ze zadávací dokumentace veřejné zakázky, konkrétně z čl. 3 výzvy k účasti na veřejné zakázce, kde je„ Závazný harmonogram prací“ uveden jako jedna z požadovaných náležitostí nabídky. Uvedené závěry zcela zjevně vyplývají z obsahu smlouvy o dílo, jak bylo popsáno výše, jakož i z dalších soudem provedených důkazů na návrh žalovaného (např. záznamy z kontrolních dnů, zápisy ze stavebního deníku, svědecká výpověď [jméno] [příjmení]).

22. Pokud jde o postoupení pohledávky od [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova], soud I. stupně dostatečně odůvodnil závěr, že pohledávka byla žalovanému postoupena platně s dodržením postupu, který stanoví zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění účinném v době schvalování smlouvy o postoupení předmětné pohledávky (dále jen„ zákon o obcích“). Soud prvního stupně zde na základě provedených důkazů dovodil, že z postupu žalovaného, zápisu rady [územní celek] a z podkladů, na základě nichž bylo orgány [územní celek] rozhodováno, nebylo pochyb o tom, že se jednalo o část pohledávky [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] ([IČO]) za právním předchůdcem žalobce vzniklé ze smlouvy o dílo ze dne [datum], na jejímž základě se [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] podílela na realizaci díla„ Rekonstrukce tělocvičny [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [obec]“ jako poddodavatel právního předchůdce žalobce. Smlouva o postoupení pohledávky ze dne [datum] byla mezi [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] jako postupitelem a žalovaným jako postupníkem platně uzavřena, žalovaný na jejím základě nabyl pohledávku za právním předchůdcem žalobce ve výši 1 346 861,20 Kč a mohl ji použít k započtení proti pohledávce právního předchůdce žalobce z titulu neuhrazené části ceny díla na základě smlouvy o dílo.

23. Žalovaný zdůrazňuje, že zánik pohledávek právního předchůdce žalobce konstatovaly již Městský soud v Praze a Vrchní soud v Praze v řízení vedeném proti žalovanému na návrh insolvenční správkyně. Navrhoval, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný potvrdil a žalovanému přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení.

24. Krajský soud v Praze jako soud odvolací (ust. § 10 odst. 1 zákona č. 293/2013 Sb., občanského soudního řádu - dále jen o.s.ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozsudku okresního soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (ust. § 204 odst. 1 o.s.ř.), že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (ust. § 201 o.s.ř.), a že účastníky uplatněné skutečnosti lze podřadit pod dovolené odvolací důvody (ust. § 205 odst. 2 písm. b), e) a g) o.s.ř.), přezkoumal napadený rozsudek soudu I. stupně v rozsahu uvedeném v ust. § 212, věta prvá o.s.ř. a ust. § 212a o.s.ř., jakož i řízení, které předcházelo jeho vyhlášení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

25. Odvolací soud se ztotožňuje se skutkovými zjištěními učiněnými soudem I. stupně, který provedl velice podrobné dokazování a je přesvědcen, že soud I. stupně skutkový stav zjistil pro rozhodnutí věci dostatečným způsobem. Pro stručnost na jeho skutková zjištění, obsažená podrobně v odůvodnění rozsudku soudu I. stupně a stručně shrnutá shora, odkazuje. Postupuje tak v souladu s usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 11. 2011, sp. zn. 29 Cdo 3450/2011, podle něhož vychází-li potvrzující rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé z týchž skutkových a právních závěrů jako rozhodnutí soudu I. stupně ve věci samé, pak se požadavkům kladeným na obsah odůvodnění takového rozhodnutí odvolacího soudu ustanovením § 157 odst. 2 o.s.ř. nikterak neprotiví, jestliže odvolací soud (byť i v reakci na námitky odvolatele) omezí své závěry na prosté přitakání správnosti skutkových závěrů a právního posouzení věci soudem I. stupně. To je dáno charakterem (postavením) odvolacího soudu, jenž plní roli přezkumné instance a nebuduje svá rozhodnutí„ na zelené louce“ a bez vazby na argumentaci soudu I. stupně. Základní skutková zjištění soudu I. stupně jsou stručně shrnuta shora.

26. Soud I. stupně hodnotil věc správně i po právní stránce.

27. Podle ustanovení § 3028 odst. 3 nového občanského zákoníku není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

28. Jelikož smlouva o dílo byla uzavřena dne [datum], soud I. stupně správně věc posoudil podle zákona zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník) a zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen obchodní zákoník).

29. S ohledem na to, že pohledávka postoupená na žalovaného zahrnuje práva a povinnosti vzniklé z právních poměrů vzniklých před [anonymizována dvě slova] [rok], použije se i na postupitelnost pohledávky a její účinky právní úprava zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. září 2016, sp. zn. 23 Cdo 1878/2015).

30. Podle ustanovení § 34 občanského zákoníku právní úkon je projev vůle směřující zejména ke vzniku, změně nebo zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují.

31. Podle ustanovení § 35 odst. 1 občanského zákoníku úrojev vůle může být učiněn jednáním nebo opomenutím; může se stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnosti o tom, co chtěl účastník projevit.

32. Podle odst. 2 citovaného ustanovení právní úkony vyjádřené slovy je třeba vykládat nejenom podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem.

33. Podle ustanovení § 536 odst. 1 obchodního zákoníku smlouvou o dílo se zavazuje zhotovitel k provedení určitého díla a objednatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení.

34. Podle odst. 2 citovaného ustanovení dílem se rozumí zhotovení určité věci, pokud nespadá pod kupní smlouvu, montáž určité věci, její údržba, provedení dohodnuté opravy nebo úpravy určité věci nebo hmotně zachycený výsledek jiné činnosti. Dílem se rozumí vždy zhotovení, montáž, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

35. Podle odst. 3 tohoto ustanovení cena musí být ve smlouvě dohodnuta nebo v ní musí být alespoň stanoven způsob jejího určení, ledaže z jednání o uzavření smlouvy vyplývá vůle stran uzavřít smlouvu i bez tohoto určení.

36. Podle ustanovení § 554 obchodního zákoníku zhotovitel splní svou povinnost provést dílo jeho řádným ukončením a předáním předmětu díla objednateli v dohodnutém místě, jinak v místě stanoveném tímto zákonem. Je-li místem předání jiné místo, než je uvedené v odstavcích 2 a 4, vyzve zhotovitel objednatele k převzetí díla.

37. Podle ustanovení § 544 občanského zákoníku sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. Smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení.

38. Podle ustanovení § 580 občanského zákoníku Mají-li věřitel a dlužník vzájemné pohledávky, jejichž plnění je stejného druhu, zaniknou započtením, pokud se vzájemně kryjí, jestliže některý z účastníků učiní vůči druhému projev směřující k započtení. Zánik nastane okamžikem, kdy se setkaly pohledávky způsobilé k započtení.

39. Podle ustanovení § 266 odst. 1 obchodního zákoníku projev vůle se vykládá podle úmyslu jednající osoby, jestliže tento úmysl byl straně, které je projev vůle určen, znám nebo jí musel být znám.

40. Podle odst. 2 citovaného ustanovení v případech, kdy projev vůle nelze vyložit podle odstavce 1, vykládá se projev vůle podle významu, který by mu zpravidla přikládala osoba v postavení osoby, které byl projev vůle určen. Výrazy používané v obchodním styku se vykládají podle významu, který se jim zpravidla v tomto styku přikládá.

41. Podle odst. 3 tohoto ustanovení při výkladu vůle podle odstavců 1 a 2 se vezme náležitý zřetel ke všem okolnostem souvisejícím s projevem vůle, včetně jednání o uzavření smlouvy a praxe, kterou strany mezi sebou zavedly, jakož i následného chování stran, pokud to připouští povaha věcí. Podle odst. 4 citovaného ustanovení projev vůle, který obsahuje výraz připouštějící různý výklad, je třeba v pochybnostech vykládat k tíži strany, která jako první v jednání tohoto výrazu použila.

42. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce ([anonymizováno 6 slov], [IČO] se sídlem [adresa]) dne [datum] smlouvu o dílo na rekonstrukci tělocvičny [anonymizována dvě slova] [příjmení] [příjmení], [obec] (dále jen„ Smlouva o dílo“). V čl. III odst.

2. Smlouvy o dílo byl sjednán termín dokončení stavby (díla) [datum]. V čl. III. odst. 4 a 5 smlouvy o dílo bylo ujednáno, že realizace díla se bude řídit odsouhlaseným harmonogramem průběhu prací (časovým plánem), který je nedílnou součástí Smlouvy o dílo, přičemž termíny plnění uzlových bodů díla uvedené v harmonogramu jsou pro právního předchůdce žalobce jako zhotovitele závazné. Uvedeným harmonogramem byl, mimo jiné, sjednán závazný termín pro dokončení střešní krytiny na [datum] a závazný termín na dokončení zateplení fasády na [datum]. Právní předchůdce žalobce jako zhotovitel a žalovaný jako objednatel současně v čl. XII. odst. 2 písm. a) Smlouvy o dílo sjednali smluvní pokutu za prodlení s termínem ukončení stavebních prací (díla) - čl. III bod 1. (ve výši 50 000 Kč za každý den prodlení) a dále v čl. XII odst. 2. písm. h) Smlouvy o dílo smluvní pokutu za prodlení s předáním uzlových bodů díla v termínu dle harmonogramu (ve výši 50 000 Kč za každý den prodlení) a v čl. XII odst. 2. písm. i) Smlouvy o dílo smluvní pokutu v plné výši nákladů uhrazených objednatelem na činnost externího koordinátora BOZP a na činnost externího TDI, vzniklých v období od překročení smluvního termínu dokončení díla do doby faktického dokončení díla (předání díla, vč. průvodní technické dokumentace objednateli), při zavinění prodloužení lhůty dokončení díla ze strany zhotovitele.

43. V prvé řadě má odvolací soud zato, že soud I. stupně učinil správný závěr, že mezi právním předchůdcedm žalobce a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o dílo, jejíž nedílnou součástí byl harmonogram prací. V článku III, bod 4 smlouvy o dílo se uvádí, že realizace díla se bude řídit odsouhlaseným harmonogramem průběhu prací, který je nedílnou přílohou této smlouvy o dílo. To, že skutečně byl harmonogram nedílnou součástí smlouvy o dílo, bylo prokázáno zejména předložením originálu smlouvy o dílo, jejíž součástí harmonogram prací skutečně byl, ale vyplývá to nepřímo i z předcházejícího výběrového řízení, ale i z následného jednání účastníků, jejich korespondence a z listinných důkazů, zejména pak stavebního deníku a nepřímo i z výslechu svědků. To, že byl harmonogram součástí smlouvy o dílo, nevylučuje ani ujednání stran v čl. II odst. 9 smlouvy o dílo, kde bylo ujednáno, že zhotovitel vypracuje a předá objednateli podrobný časový harmonogram prací do 15 dnů od podpisu smlouvy. Rovněž odvolací soud má zato, že uvedené ujednání mělo dát možnost zhotoviteli po uzavření smlouvy o dílo mohl k ní připojený harmonogram podrobněji rozpracovat.

44. Správný je i závěr soudu I. stupně ohledně nejednotných termínů použitých ve smlouvě o dílo a vztahujících se k dokončení díla či jeho jednotlivých etap. Zde se soud I. stupně správně řídil výkladovými pravidly uvedenými v ustanovení § 34 35 občanského zákoníku a § 266 obchodního zákoníku.

45. Většina právních jednání je svým obsahem tak zřetelná, že není nutné nijak je vykládat a jejich význam je jak jejich účastníkům nepochybný, tak také obecně jednotně srozumitelný. Na opačném konci stojí projevy vůle svým obsahem buď zcela neurčité anebo nesrozumitelné, kdy žádnou rozumnou výkladovou metodou nelze se dobrat jejich právního významu. Taková jednání jsou neplatná podle § 37 občanského zákoníku i v oblasti obchodní. V tomto intervalu se pak pohybuje množina právních jednání, která nejsou zcela zřetelná, jsou rozporně vykládaná účastníky tohoto vztahu nebo třetími osobami anebo jsou víceznačná. Pak nastupují výkladová pravidla podle ustanovení § 35 a násl. občanského zákoníku. Tedy teprve právní úkony, u nichž ani při použití stanovených výkladových pravidel nelze se dobrat jejich smyslu, budou pro neurčitost nebo pro nesrozumitelnost neplatná. Jazykové vyjádření právního úkonu zachycené ve smlouvě musí být nejprve vykládáno prostředky gramatickými (z hlediska možného významu jednotlivých použitých pojmů), logickými (z hlediska vzájemné návaznosti použitých pojmů) či systematickými (z hlediska řazení pojmů ve struktuře celého právního úkonu). Kromě toho soud na základě provedeného dokazování posoudí, jaká byla skutečná vůle stran v okamžiku uzavírání smlouvy, při čemž podmínkou je přihlédnutí k vůli účastníků je to, aby nebyla v rozporu s tím, co plyne z jazykového vyjádření úkonu (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1650/1998).

46. Při interpretaci právních úkonů je nutno akcentovat, že metoda jazyková je jen základem interpretace právních úkonů a přihlédnout je třeba k vůli jednajících osob. Předpisy o interpretaci jsou ovšem výrazně modifikovány právě ustanovením § 266 obchodního zákoníku. Výslovně se chrání též dobrá víra toho, komu je daný projev vůle určen. Není-li z projevů vůle úmysl jednajícího dostatečně jasný a neplyne-li ani z jiných okolností, nemusí to ještě nutně znamenat neplatnost právního úkonu. Konečně vůli účastníků lze interpretovat i zpětně podle toho významu, jenž plyne z jejich následného chování. Víceznačným výrazům, které odolávají dosud zmíněným výkladovým pravidlům, pak je nutno rozumět v tom smyslu, který je pro adresáta právního úkonu výhodnější, a k tíži osoby, která jej užila prvně.

47. V článku III smlouvy o dílo nazvaném„ Doba plnění“ je uvedeno zahájení prací na díle [datum] a dokončení stavby [datum]. V článku XII bod 2 písm. a) je uvedeno, že zhotovitel zaplatí smluvní pokutu za prodlení s termínem ukončení stavebních prací dle čl. III smlouvy. Soud I. stupně dospěl ke správnému závěru, že při výkladu vůle účastníků s ohledem na obsah smlouvy o dílo i na následné chování a jednání účastníků se termínem„ dokončení stavby“ v podstatě rozumí dokončení díla a stejný význam má i formulace„ ukončení stavebních prací“. To, že se jedná o stejný význam vyplývá i z odkazu v ujednání článku XII, bod II písm. a) na článek III smlouvy, stejně tak, jako že vůlí účastníků bylo sjednat smluvní pokutu za porušení termínu dokončení stavby (díla) v článku III. Z těchto ustanovení v jejich vzájemném propojení musel být právnímu předchůdci žalobce, jakožto odborníkovi, který v oblasti stavebnictví a zhotovování staveb se pohyboval, být jasný úmysl žalovaného, tímto ujednáním ošetřit právě včasnost provedení a dokončení díla (stavby). Smluvní pokuta tak byla mezi stranami platně a určitě sjednána. Dílo nebylo k [datum] dokončeno, s převzetím díla bylo započato dne [datum], dílo bylo převzato a dokončeno dne [datum], jak vyplývá z předávacího protokolu.

48. Stejně tak platně byla ujednána i smluvní pokuta v článku XII, bod 2 písm. h) smlouvy o dílo. Jak bylo uvedeno výše, bylo prokázáno, že harmonogram byl nedílnou součástí smlouvy o dílo. V článku III bod 5 smlouvy o dílo bylo uvedeno, že termíny plnění uvedené v harmonogramu pro jednotlivé stavební díly jsou pro zhotovitele závazné. Podle připojeného harmonogramu byl termín dokončení střešní krytiny stanoven na [datum], termín uzlového bodu dokončení zateplení fasády byl stanoven na [datum]. Právní předchůdce žalobce [příjmení] [anonymizováno 5 slov] jako zhotovitel byl v prodlení s prováděním díla v termínech stanovených ve smlouvě o dílo včetně termínů pro splnění uzlových bodů díla (termínu dokončení střešní krytiny a termínu dokončení zateplení fasády) dle uvedeného časového harmonogramu, připojeného ke smlouvě o dílo. Jeho prodlení bylo projednáváno na kontrolních dnech za účasti zástupců zhotovitele a zástupců žalovaného jako objednatele, z kontrolních dnů byly pořizovány záznamy, ze kterých neplnění termínů zhotovitelem rovněž vyplývá. Prodlení zhotovitele bylo zdokumentováno ve stavebním deníku, kde bylo také zhotoviteli oznámeno, že z důvodu prodlení na jeho straně mu budou vyúčtovány smluvní pokuty a v jaké výši. Pokud pak zhotovitel projevil s uplatněním smluvních pokut nesouhlas, v této době to nikdy nebylo z důvodu, že by měl za to, že konečně termíny ukončení prací mu nejsou přesně známy, a jakým okamžikem a s jakými pracemi se dostává do prodlení, tedy že by smluvní pokuta měla být sjednána v tomto směru neurčitě. Z následného jednání stran tak je zřejmé, že oběma stranám byl jasný úmysl žalovaného, že dokončení jednotlivých uzlových bodů je pro zhotovitele závazné a pro případ porušení těchto termínů (jejich překročení) byla sjednána smluvní pokuta. Nejedná se tak o ujednání neurčité.

49. Jak vyplývá z předloženého stavebního deníku, termín dokončení střešní krytiny stanovený harmonogramem prací na [datum], nebyl do sjednaného data zhotovitelem splněn, dne [datum] byl zhotovitel požádán o výzvu k přejímce střešní krytiny, která k [datum] nebyla schopna přejímacího řízení, k převzetí střechy žalovaným jako objednatelem došlo dne [datum]. Žalovaný jako objednatel vystavil dne [datum] fakturu [číslo] na zaplacení smluvní pokuty za prodlení s dokončením střešní krytiny od [datum] do [datum] ve výši 500 000 Kč a zaslal ji právnímu předchůdci žalobce jako zhotoviteli.

50. Uzlový bod zateplení fasády měl být dokončen do [datum], dokončen nebyl dle stavebního deníku ani do [datum], dne [datum] bylo do stavebního deníku zapsáno, že z důvodu prodlení se splněním tohoto uzlového bodu uplatňuje objednatel smluvní pokutu ve výši 1 500 000 Kč. Žalovaný jako objednatel následně dne [datum] vystavil fakturu [číslo] na zaplacení smluvní pokuty v uvedené výši a zaslal ji zhotoviteli. Jelikož zateplení fasády nebylo dokončeno ani k [datum], vystavil žalovaný dne [datum] jako objednatel fakturu [číslo] na zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 550 000 Kč za období od [datum] do [datum] a zaslal ji zhotoviteli.

51. Platně byl sjednán ve smlouvě o dílo rozvěž závazek zhotovitele v článku XII, bod 2, písm. i), kterým se zhotovitel zavázal uhradit objednateli jeho náklady na činnost externího koordinátora BOZP a na činnost externího TDI, vzniklé v období od překročení sjednaného termínu dokončení díla. Objednatel fakticky přefakturoval zhotoviteli náklady vyúčtované žalovanému jako objednateli TDI a koordinátorem BOZP.

52. Soud I. stupně učinil správné závěry rovněž v otázce platnosti postoupení pohledávky ze strany [právnická osoba] [anonymizováno 6 slov]. (subdodavatele právního předchůdce žalobce na žalovaného. Z provedených důkazů, zejména ze zápisu rady [územní celek] a z podkladů, na základě nichž bylo orgány [územní celek] rozhodováno a které byly předloženy zastupitelstvu města, bylo zřejmé, o jakou pohledávku (její část) se jednalo a že se jednalo o pohledávku [právnická osoba] [anonymizováno 6 slov]. ([IČO]) za právním předchůdcem žalobce vzniklé ze smlouvy o dílo ze dne [datum]. Ve smlouvě o postoupení pohledávky jsou jak pohledávka, tak i postupitel označeni zcela přesně a určitě. Zastupitelstvo [územní celek] dne [datum] tak schválilo odkoupení pohledávky, která pak byla předmětem smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi žalovaným a [právnická osoba] [anonymizováno 6 slov]. Všechny tyto skutečnosti byly prokázány listinými důkazy obsaženými ve spise.

53. Bylo tak prokázáno, že žalovaný měl vůči právnímu předchůdci žalobce pohledávky z titulu vyúčtovaných smluvních pokut, vyúčtování náhrady nákladů vynaložených na externího koordinátora BOZP a TDI a pohledávku na základě postoupené pohledávky od [právnická osoba] [anonymizováno 6 slov] Tyto své pohledávky žalovaný vůči právnímu předchůdci žalobce řádně a v souladu se zákonem jednostranně započetl, když jednotlivé zápočty právnímu předchůdci žalobce doručil a pohledávky, které byly započítávány, přesně a určitě specifikoval. Tím pohledávky žalovaného vůči právnímu předchůdci žalobce zanikly. V podrobnostech odkazuje odvolací soud na podrobné a správně odůvodnění rozsudku soudu I. stupně, se kterým se ztotožňuje.

54. Odvolací soud pouze pro úplnost připomíná, že právní předchůdce žalobce a žalovaný sice uzavřely dohodu o narovnání, kterou byly nahrazeny jejich původní vzájemné závarky a povinnosti, tato však byla shledána neúčinnou. Jak uzavřel Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 29.4.2021 č.j. 29 Cdo 2435/2019-355 v případě vyslovení neúúinnosti dohody o narovnání (která vedla mimo jiné k zániku pohledávky insolvenčního dlužníka; viz [spisová značka]) insolvenčním soudem je následkem takového rozhodnutí uvedení majetkové podstaty v původní stav (restitutio in integrum) ve vztahu k této pohledávce v rámci a po dobu trvání insolvenčního řízení, tedy je„ obnovena“ pohledávka (insolvenčního) dlužníka, resp. dochází obecně k restituci původního stavu narovnáním vypořádaných vztahů. Lze říci, že tím dochází k „ navrácení“ pohledávky do majetkové podstaty. Po právní moci rozsudku insolvenčního soudu o vyslovení neúčinnosti se v majetkové podstat_ opět nachází„ nezaniklá“ pohledávka dlužníka. Vznikne tak pro účely zpeněžení a uspokojení pohledávek věřitelů nové„ obnovené“ aktivum.

55. Zde je třeba zdůraznit, že musí jíž o pohledávku„ nezaniklou“. V projednávané věci však pohledávka právního předchůdce žalobce zanikla ještě před zahájením insolvenčního řízení na majetek dlužníka ([anonymizováno 6 slov]) právě výše zmíněným započtením. Otázkou jednostranných zápočtů se zabýval i Městský a Vrchní soud v Praze v řízení vedeném insolvenční správkyní, kde jsou k těmto zápočtům založeny listinné důkazy. Z rozsudku Městského soudu Praha č.j. [spisová značka] vyplývá, že jelikož jednostranné zápočty žalovaného byly dlužníkovi prokazatelně doručeny již delší dobu před podáním návrhu na zahájení insolvenčního řízení, došlo k zániku vzájemných pohledávek v započtené výši v okamžiku setkání, tj. dne [datum], [datum] a [datum]. Městský soud Praha v tomto svém rozhodnutí uzavřel, že není pochyb o tom, že i případné shledání neúčinnosti dohody o narovnání nemá žádný vliv na zánik pohledávek dlužníka. I s ohledem na tyto závěry a na zásadu předvídatelnosti soudních rozhodnutí lze uzavřít, že pohledávka právního předchůdce žalobce postupnými zápočty žalovaného zanikla. Nemohla tak být ani předmětem smlouvy o postoupení pohledávky, kterou měla uzavřít insolvenční správkyně s žalobcem. Ostatně i v této smlouvě je předmětná pohledávka označena jako nejistá.

56. S ohledem na výše uvedené odvolací soud věcně správný rozsudek soudu I. stupně podle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil, včetně nákladového výroku II, když ani zde neshledal pochybení.

57. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 224 odst. 1 o.s.ř.. Žalovaný byl v odvolacím řízení úspěšný, proto mu odvolací soud přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení. Tyto náklady představují podle obsahu spisu náklady za právní zastoupení, a to za dva úkony (vyjádření k odvolání a účast na jednání odvolacího soudu) po 36 340 Kč, 2x režijní paušál po 300 Kč a 21 % DPH ve výši 15 389 Kč (po zaokrouhlení). Celkem náklady odvolacího řízení představují částku 88 669 Kč.

Poučení