21 Co 224/2022- 659

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ladislavy Mentbergerové a soudkyň Mgr. Lucie Markové a Mgr. Lucie Jackwerthové [anonymizováno] věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D. sídlem [adresa] proti žalovaným: 1. [země] – [stát. instituce], [IČO] sídlem [adresa] za níž jedná [anonymizováno 7 slov] sídlem [adresa]

2. JUDr. [jméno] [příjmení], soudní exekutor, Exekutorský úřad Praha 2 sídlem [adresa] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o [částka] s příslušenstvím, o odvolání 1. a 2. žalovaného proti výrokům I. a III. rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], takto:

Výrok

I. Rozsudek [anonymizováno] prvního stupně se [anonymizováno] výroku I. mění tak, že se žaloba co do částky [částka] s úrokem z prodlení z této částky [anonymizováno] výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení zamítá, jinak se v tomto výroku potvrzuje.

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně náhradu nákladů [anonymizováno] před soudy všech stupňů [anonymizováno] výši [částka] do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho právního zástupce.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil 1. žalované a 2. žalovanému zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku [částka] s úrokem z prodlení [anonymizováno] výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), zamítl žalobu v části, kterou se žalobce domáhal zaplacení úroků z prodlení [anonymizováno] výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a úroku z prodlení [anonymizováno] výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] (výrok II.) a uložil oběma žalovaným zaplatit žalobci společně a nerozdílně náhradu nákladů [anonymizována dvě slova] výši [částka] do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho právního zástupce (výrok III.).

2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal proti žalovaným společně a nerozdílně zaplacení částky [částka] s příslušenstvím (po částečných zpětvzetích žaloby a zastavení [anonymizováno] o částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení (usnesení čl. 100) a o částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení a z částky [částka] od [datum] do zaplacení (usnesení čl. 433)) jako majetkové škody způsobené mu nesprávným úředním postupem 2. žalovaného jako soudního exekutora v exekučním [anonymizováno] vedeném u něj pod sp. zn. [spisová značka]. Nesprávným úředním postupem mělo být, že soudní exekutor včas nezřídil exekutorské zástavní právo na nemovitostech povinného [jméno] [příjmení] a žalobce, který v exekučním [anonymizováno] vystupoval jako oprávněný, tím přišel o plné uspokojení své pohledávky vymáhané podle exekučního titulu – rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná částka sestávala z jistiny [anonymizováno] výši [částka] a [anonymizováno] zbývající části z příslušenství – zákonného úroku z prodlení.

3. Soud prvního stupně rozhodoval poté, co jeho předchozí dvě rozhodnutí byla odvolacím soudem zrušena. Jednalo se o rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který byl zrušen usnesením odvolacího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (potvrzeno usnesením Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]) a rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který byl zrušen usnesením odvolacího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací].

4. V usnesení odvolacího soudu čl. 209 a navazujícím usnesení Nejvyššího soudu čl. 261 soudy uzavřely, že 2. žalovaný jako soudní exekutor se dopustil nesprávného úředního postupu, pokud bezodkladně nevyužil jako jednu z forem exekuce zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitostech povinného [jméno] [příjmení]. Tuto povinnost exekutora dovodil Nejvyšší soud z § 46 odst. 1 exekučního řádu (ve znění účinném od 1. 11. 2009 do [datum], dále EŘ), § 47 odst. 1 EŘ, § 58 EŘ. Uvedl, že soudní exekutor je tím, kdo určuje způsob provedení exekuce, je povinen provádět úkony neprodleně po svém pověření i bez návrhu účastníků. Exekuci je povinen provádět rychle a účelně tak, aby vymáhaná povinnost byla splněna co nejdříve a v úplném rozsahu, postupovat hospodárně a efektivně tak, aby to [anonymizováno] oprávněného bylo co nejvýhodnější při respektování zásad exekučního [anonymizováno]. Zdůraznil, že exekutorské zástavní právo patřilo v posuzovaném období mezi způsoby provedení exekuce sloužící k vymožení peněžitého plnění, přičemž jeho účelem bylo zajištění pohledávky oprávněné osoby do doby, než bude realizován jiný způsob exekuce nebo než bude pohledávka oprávněného povinným zaplacena. Tento způsob měl exekutor volit vždy, když z katastru nemovitostí zjistil, že povinný je vlastníkem nemovitosti a neměl dosud informace o tom, zda má účet s dostatkem finančních prostředků nebo pobírá mzdu a lze očekávat, že vzhledem k výši pohledávky a přihlášených pohledávek bude exekuce brzy provedena. Je řešením i situací, kdy již ohledně nemovitostí je vedena exekuce v jiném exekučním [anonymizováno] nebo se poté povinný dostane do úpadku. Pořadí přihlášené pohledávky se přitom řídí datem zřízení exekutorského zástavního práva. Nejvyšší soud neshledal opodstatněnou argumentaci 2. žalovaného, že podle § 69a odst. 1 EŘ měl soudní exekutor toliko možnost, nikoli povinnost zřídit na nemovitostech povinného exekutorské zástavní právo (podrobněji viz odst. 32. usnesení Nejvyššího soudu). Dále byla vyřešena otázka solidární odpovědnosti obou žalovaných s tím, že 2. žalovaný odpovídá za škodu podle § 32 EŘ a 1. žalovaná podle § 4 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále„ OdpŠk“), aniž by do [datum] byla exekučním řádem upřednostněna odpovědnost [anonymizována dvě slova] prvního stupně bylo odvolacím soudem uloženo zabývat se opodstatněností nároku žalobce z hlediska vzniku škody a jejího rozsahu, příčinnou souvislostí mezi škodou a nesprávným úředním postupem, při tom posoudit vztah vymáhané pohledávky za [jméno] [příjmení] a nároku žalobce za JUDr. [příjmení] [příjmení], a zda pohledávka nebyla či nemůže být uhrazena touto osobou či případně [jméno] [příjmení], a dále případnou spoluodpovědností žalobce za vzniklou škodu tím, že sám řádně svá práva nehájil a neučinil od vykonatelnosti exekučního titulu včas úkony k zajištění své pohledávky.

5. Druhým zrušovacím usnesením odvolacího soudu čl. 536 odvolací soud kromě závěru, že v projednávané věci došlo k nesprávnému úřednímu postupu a že je dána existence současné odpovědnosti obou žalovaných, akceptoval i doplněné závěry [anonymizováno] prvního stupně o nesolventnosti [právnická osoba] [rok] s.r.o. a neúčelnosti vymáhání dluhu na [jméno] [příjmení] s tím, že domoci se plnění na těchto subjektech by bylo [anonymizováno] žalobce zjevně bezúspěšné. Jako nedůvodné shledal námitky žalovaných ohledně úroku z prodlení, který byl žalobci přiznán exekučním titulem s tím, že výše škody přiznaná žalobci proti [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] rozsudkem v [anonymizována dvě slova] nemůže být v projednávané věci zpochybňována. Stanovil, že k prodlení s náhradou škody na straně žalovaných mohlo dojít až ode dne [datum], což byl den následující po právní moci konečného rozvrhového usnesení ze dne [datum].

6. Dostatečným naopak neshledal, jak se soud prvního stupně vypořádal s argumentací žalovaných ohledně výše žalovaného nároku, s tím, že nelze bez dalšího vycházet ze seznamu přihlášek v insolvenčním [anonymizováno], neboť tato listina nepředstavuje překážku, která by po skončení konkursu bránila projednání sporu o stejné plnění před orgánem, do jehož pravomoci projednání takové věci náleží (odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). Závěry [anonymizováno] prvního stupně ohledně výše nároku proto shledal nepřezkoumatelnými. [anonymizováno] prvního stupně bylo uloženo zabývat se výší žalovaného nároku, a to z hlediska jeho specifikace (co je jistina, co úrok z prodlení, jak k němu žalobce dospěl) a částek zaplacených žalobci ze strany JUDr. [příjmení] [příjmení], a dále tím, zda žalobce využil všechny možnosti vedoucí k vymožení jeho pohledávky za solidárně zavázanými subjekty, možnostmi žalobce navrhnout zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitostech a podat insolvenční návrh v době od vykonatelnosti exekučního titulu do podání exekučního návrhu, dále postupem žalobce v [anonymizováno] vedeném proti JUDr. [příjmení] [příjmení] (částečné zpětvzetí žaloby), z hlediska toho, zda mohl vzniku škody předejít a případné spoluodpovědnosti žalobce za vznik škody.

7. Soud prvního stupně vycházel ze závěrů odvolacího a dovolacího [anonymizováno] a zaměřil se na otázky dosud nevyřešené. Vzal za prokázané, že se žalobce dne [datum] obrátil na 1. žalovanou s žádostí o odškodnění. Ta o ní rozhodla dne [datum] a nevyhověla jí. Žalobce byl jednáním vícero osob ([právnická osoba] [rok] s.r.o., [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] (dříve [příjmení]) a JUDr. [příjmení] [příjmení]) připraven o částku 6 mil. Kč. Tuto částku zaplatil [právnická osoba] [rok] s.r.o. jako úplatu za zprostředkování„ převodu smlouvy o budoucí nájemní smlouvě a užívání prostor“, z níž částku [částka] předal do advokátní úschovy JUDr. [příjmení] [příjmení] spolu se zajišťovací směnkou vlastní vystavenou [právnická osoba] [rok] s.r.o. na [částka]. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] byli rozsudkem Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka] [anonymizováno] spojení s rozsudkem Vrchního [anonymizováno] sp. zn. [spisová značka] a usnesením Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] uznáni vinnými ze spáchání [anonymizována dvě slova] vůči žalobci a v adhezním [anonymizováno] jim bylo uloženo společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení [anonymizováno] výši repo sazby stanovené [anonymizováno] k 1. dni kalendářního pololetí, v němž prodlení trvá, zvýšené o 7 procentních bodů počínaje dnem [datum] do zaplacení (vůči [jméno] [příjmení] byl úrok z prodlení přiznán až od [datum]). Oba obžalovaní se měli dopustit [anonymizována dvě slova] se škodou přesahující více než [částka]. Žalobce se vůči JUDr. [příjmení] [příjmení] domáhal v [anonymizováno] vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. [spisová značka] zaplacení částky [částka] a vydání směnky, alternativně zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, neboť JUDr. [příjmení] [příjmení] od něj převzal částku [částka] a směnku do advokátní úschovy a vydal je z úschovy v rozporu se smlouvou. V části, v níž požadoval vydání směnky, ev. zaplacení částky [částka] vzal žalobce žalobu zpět, [anonymizováno] zbytku byl se žalobou úspěšný a vůči JUDr. [příjmení] [příjmení] mu bylo přiznáno právo na zaplacení částky [částka] s 2 % úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a náhrada nákladů [anonymizováno]. [příjmení] [příjmení] [rok] s.r.o. byla vymazána z obchodního rejstříku dne [datum] po provedené likvidaci, neboť nebyla po dobu delší než 4 roky činná, za období od roku [rok] do roku [rok] nepodala daňové přiznání, neměla žádný majetek a nevyvíjela podnikatelskou [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] byla odsouzena k trestu odnětí svobody na dobu 6 let, později [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] na [anonymizováno] dva roky, k [datum] na ni byly vedeny 4 exekuce. Dne [datum] bylo zahájeno insolvenční [anonymizováno] na [jméno] [příjmení], [datum] byl zjištěn úpadek dlužníka a prohlášen konkurs. Žalobce svoji pohledávku přiznanou výše označeným [anonymizováno] rozsudkem do konkursu přihlásil v celkové výši [částka]. Do konkursu se přihlásilo celkem 10 věřitelů, pohledávka žalobce nebyla popřena ani ze strany správce ani dlužníka (pohledávka sestávala z částky [částka] a z částky [částka]).

8. Po právní stránce soud prvního stupně věc posoudil podle zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále„ OdpŠk“), a to podle § 1, 3 odst. 1 písm. b), 4 odst. 1, 5, 13 odst. 1, a dále podle § 32 odst. 1 exekučního řádu. Vyšel ze závěrů předchozích rozhodnutí odvolacího soudu a Nejvyššího soudu, že je dána existence nesprávného úředního postupu 2. žalovaného, který po pravomocném nařízení exekuce nepostupoval rychle a účinně, pokud neprodleně nezřídil exekutorské zástavní právo na nemovitostech povinného, když existence vlastnického práva povinného k nemovitostem byla snadno zjistitelná z katastru nemovitostí, dále že je dána solidární odpovědnost 1. žalované a 2. žalovaného, a to u 1. žalované podle § 3 odst. 1 písm. b) a § 4 odst. 1 OdpŠk a § 32 odst. 3 EŘ a u 2. žalovaného podle § 32 odst. 1 EŘ. Dále pak dovodil, že v důsledku tohoto nesprávného úředního postupu vznikla žalobci škoda spočívající v nemožnosti dosáhnout uspokojení své pohledávky vůči povinnému. V [anonymizováno] totiž bylo prokázáno, že pokud by bylo exekutorské zástavní právo zřízeno dříve, byl by žalobce uspokojen v celém rozsahu. Věřitel v pořadí před ním byl se svou přihláškou pohledávky [anonymizováno] výši [částka] uspokojen v celém rozsahu. Díky postupu 2. žalovaného zůstala pohledávka žalobce neuspokojena [anonymizováno] výši [částka].

9. Soud prvního stupně se zabýval vyčíslením pohledávky žalobce a dospěl k závěru, že výpočty žalobce jsou správné a námitky žalovaných v tomto směru nedůvodné. Žalovaná částka [částka] sestává z jistiny dluhu [anonymizováno] výši [částka] a zbytek představuje příslušenství v podobě úroku z prodlení jdoucího od [datum] do [datum] po zohlednění plateb, které žalobce získal v konkursním [anonymizováno] a od JUDr. [příjmení] [příjmení] (viz podrobněji odst. 50. a 51. napadeného rozsudku). Shledal správným i způsob, jakým žalobce přijaté platby na dluh započítával, tedy že nejprve započítával na příslušenství (úroky z prodlení a náklady [anonymizováno]). Opodstatněnou pak neshledal ani námitku, že žalobce požaduje úroky z úroků (tzv. anatocismus), neboť vůči žalovaným představuje žalovaná částka škodu, tedy novou jistinu. Dále se zabýval otázkou porušení prevenční povinnosti ze strany žalobce. Vyšel ze závěru zrušovacího usnesení odvolacího soudu čl. 536, tedy že žalobce se nemohl domoci svého nároku na [právnická osoba] [rok] s.r.o. a [jméno] [příjmení]. Dále dovodil, že požadavek, aby žalobce podával kromě návrhu na nařízení exekuce ještě návrh na zřízení soudcovského zástavního práva k nemovitosti podle § 338b o. s. ř., či insolvenční návrh je zcela nepřiměřený, příčící se základním principům právního [anonymizováno]. Prevenční povinnost totiž nezahrnuje povinnost, aby poškozený vznik škody předvídal, ale jen takový stupeň pozornosti, jaký lze po něm v daném místě a čase vzhledem ke konkrétní situaci požadovat tak, aby riziku škody zabránil. Žalobce důvodně spoléhal na to, že exekutor, který vykonává veřejnou moc, bude postupovat v souladu se zákonem. Žalobce zvolil racionální přístup, pokud svěřil vymáhání své pohledávky exekutorovi návrhem ze dne [datum]. Žalobce neměl povinnost na [anonymizováno] exekutora dohlížet a sledovat, zda své povinnosti plní. Na těchto závěrech nic nemění ani to, že žalobce musel nebo měl vědět, že [jméno] [příjmení] je vlastníkem nemovitostí, že na jeho obchodní podíly je nařízena exekuce, že převedl své podíly [anonymizováno] [právnická osoba] [rok] s.r.o. Vymožení povinnosti v exekuci totiž bylo zcela reálné a žalobce ani jeho právní zástupce nemohli předpokládat, že exekutor se dopustí nesprávného úředního postupu. Stejně tak neshledal důvodnými námitky ohledně postupu žalobce v [anonymizováno] vedeném proti JUDr. [příjmení] [příjmení]. Mezi žalobcem a JUDr. [příjmení] byla uzavřena smlouva o zajišťovací úschově, jejímž předmětem kromě částky [částka] byla směnka vlastní vystavená spol. [příjmení] [rok] s.r.o. na [částka]. Zpětvzetím žaloby za situace, kdy žalovaný [příjmení] [příjmení] namítal věcnou nepříslušnost, došlo k přetržení příčinné souvislosti mezi způsobenou škodou a nesprávným úředním postupem. [příjmení] [příjmení] [rok] s.r.o. pak existovala k [datum] pouze po formální stránce, neměla žádný majetek a žalobci tedy nelze klást k tíži, že se rozhodl dále plnění ze směnky nevymáhat. Nedůvodnou shledal též námitku ohledně prodeje nemovitostí v konkursu, neboť bylo postupováno v souladu se zákonem, po udělení souhlasu ze strany věřitelského výboru a s ohledem na situaci na trhu s nemovitostmi. Uzavřel, že bylo na žalobci, jakou strategii při vymáhání svého nároku zvolí, přičemž exekuční [anonymizováno] mohlo být efektivním nástrojem k vymožení celé pohledávky, nebýt nesprávného úředního postupu 2. žalovaného. Ohledně úroku z prodlení vyšel ze závazného právního názoru vyjádřeného [anonymizováno] zrušovacím usnesení odvolacího soudu čl. 536 a žalobci jej přiznal od [datum] O nákladech [anonymizováno] rozhodl podle poměru úspěchu a neúspěchu [anonymizováno] věci podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když dovodil, že žalobce byl úspěšný z 86 % a neúspěšný ze 14 %, náleží mu tak náhrada nákladů [anonymizováno] v rozsahu 72 %.

10. Proti výrokům I. a III. tohoto rozsudku podali včasné a přípustné odvolání oba žalovaní. 11. 1. žalovaná nesouhlasila s tím, jak se soud prvního stupně vypořádal s jejími námitkami ohledně porušení prevenční povinnosti ze strany žalobce. Jeho posouzení nečinnosti žalobce (v odst. 63. napadeného rozsudku) spočívající 1) v nedostatečné opatrnosti při vstupu do právního vztahu se [právnická osoba] [rok] s.r.o. (žalobce přijal k zajištění částky [částka] vyplacené společnosti směnku vlastní vystavenou touto společností, ačkoliv při obvyklé opatrnosti měl nebo musel vědět z veřejně přístupných údajů [anonymizováno] sbírce listin rejstříkového [anonymizováno], že společnost již tehdy nebyla solventní, hospodařila v záporných číslech a její podnikatelská [anonymizováno] byla iluzorní) a 2) pominutí veřejně známé skutečnosti (z výpisu z obchodního rejstříku), že na majetek jednatele společnosti ([jméno] Krůty), na jeho obchodní podíl [anonymizováno] společnosti a též na podíly, které držel [anonymizováno] společnostech jiných, byla nařízena exekuce, a že dne [datum] jednatel svůj obchodní podíl [anonymizováno] společnosti převedl, což všechno svědčilo o jeho finančních problémech a bylo rizikem i [anonymizováno] společnost, považovala za formalistické. Při zajištění pohledávky směnkou vlastní je zcela obvyklým postupem, že si věřitel opatří informace o dlužníkovi. Dále namítla, že se soud prvního stupně vůbec nevypořádal s její námitkou ohledně nečinnosti žalobce [anonymizováno] vztahu k vymožení částky [částka]. Žalobce věděl, že tato částka může být od [datum] (kdy bylo pravomocně rozhodnuto o zastavení [anonymizováno] o jeho žalobě proti JUDr. [příjmení] [příjmení]) vymožena výhradně na [jméno] [příjmení]. Rozhodnutí, kterým byla [jméno] [příjmení] uložena povinnost zaplatit žalobci částku [částka] s příslušenstvím nabylo právní moci dne [datum], a žalobce přesto, že věděl nebo vědět měl, že na osobu [jméno] [příjmení] jsou již vedeny exekuce, předal pohledávku k vymáhání 2. žalovanému až dne [datum], tj. téměř po roce od okamžiku, kdy mu právo pohledávku vymáhat vzniklo, přičemž neměl postaveno najisto, že mu vymáhaná částka bude zaplacena celá. 1. žalovaná měla dále za to, že tím, že se žalobce vzdal nároku na částku [částka] s příslušenstvím vůči JUDr. [příjmení] [příjmení] (zpětvzetím žaloby) si škodu zapříčinil sám nebo se na ní alespoň podílel. Soud prvního stupně nesprávně posoudil zjištění ze spisu vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. [spisová značka]. Z protokolu o jednání tohoto [anonymizováno] dne [datum] se podává názor [anonymizováno], že co do nároku [anonymizováno] výši [částka] (podaného alternativně na vydání směnky nebo zaplacení částky [částka]) se jedná o plnění ze směnky a k posouzení je proto příslušný krajský soud. Soud prvního stupně vzal za jisté, že tento názor byl správný, avšak pominul, že správnost tohoto názoru nebyla postavena najisto a bylo zcela na vůli žalobce, jaký zvolí postup, zda vezme žalobu zpět nebo bude v [anonymizováno] dále pokračovat. Rovněž pominul, že žalobce byl zastoupen advokátem, tudíž osobou znalou práva, která musela vědět, který soud je k projednání nároku věcně příslušným a odpovědnost za podání žaloby k nepříslušnému [anonymizováno] proto leží na něm. Je nepochybné, že zpětvzetím žaloby v tomto rozsahu se žalobce z vlastní vůle připravil o možnost domoci se tohoto nároku na JUDr. [příjmení] [příjmení]. Žalobce svou nečinností a tedy nesplněním prevenční povinnosti pozbyl možnosti uspokojení svého nároku jak na [jméno] [příjmení], tak na JUDr. [příjmení] [příjmení]. Soud prvního stupně tedy nesprávně posoudil odpovědnost žalovaných za vznik škody, když dovodil, že žalobce se na vzniku škody svým jednáním či nečinností nepodílel. Za daných okolností je otázkou, zda lze na 1. žalovanou vůbec pohlížet jako na„ posledního“ dlužníka. [příjmení] [příjmení] [rok] s.r.o. nebyla solventní ani v okamžiku vstupu žalobce do právního vztahu s ní, v tomto stavu setrvávala po celou dobu své existence, tedy i v rozhodném období, kdy vůči ní žalobce mohl uplatnit své nároky. Považovala za nemravné, že žalobce požaduje náhradu svých nároků na žalovaných, pokud z vlastní vůle zmařil možnost uplatnit svůj nárok u dalšího subjektu. 1. žalovaná dále [anonymizováno] prvního stupně vytýkala nesprávné posouzení toho, jakým způsobem žalobce zohledňoval přijatá plnění na svou pohledávku. Poukázala na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] a dovozovala z něj, že plní-li jeden z více dlužníků, pak se jeho plnění započítává na příslušenství, které se vztahuje k jemu uložené povinnosti k zaplacení pohledávky, byť stejná povinnost k plnění stejné pohledávky nebo její části byla uložena v jiném [anonymizováno] jinému dlužníkovi, který je v prodlení. Považovala požadavek na zaplacení úroku z prodlení za rozporný s dobrými mravy. Dále upozornila, že soud prvního stupně aplikoval nesprávný právní předpis, a to zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník účinný od 1. 1. 2014 (dále„ o. z.“), namísto občanského zákoníku 40/1964 Sb. Navrhla, aby odvolací soud výrok I. rozsudku změnil tak, že žalobu v plném rozsahu zamítne a 1. žalované přizná náhradu nákladů [anonymizováno]. 12. 2. žalovaný namítl, že 1) nebylo jeho povinností zřídit exekutorské zástavní právo k nemovitostem povinného, 2) žalobce nemůže požadovat náhradu škody na žalovaných, neboť sám pohledávku řádně nevymáhal proti všem v úvahu připadajícím subjektům, 3) žalobce je přinejmenším spoluodpovědný za vzniklou škodu, neboť sám svá práva nehájil a od vykonatelnosti exekučního titulu neučinil včas právní kroky potřebné k vymožení pohledávky, 4) žalobce [anonymizováno] významné části požaduje plnění tzv. nedluhu – částky, která mu byla přiznána v rozporu s hmotným právem, 5) žalobce požaduje úroky z úroků a 6) žalobce chybně započítává přijatá plnění. Poukázal na judikaturu Nejvyššího soudu týkající se subsidiarity odpovědnosti obou žalovaných za škodu vzniklou nedobytností pohledávky (sp. zn. [spisová značka], [spisová značka]). Nesouhlasil se závěrem [anonymizováno] prvního stupně, že bylo postaveno najisto, že žalobce nemohl uspokojit svou pohledávku vůči [právnická osoba] [rok] s.r.o. Takový závěr z provedeného dokazování nevyplývá. Naopak společnost podávala až do roku 2010 daňová přiznání k dani z příjmů. 2. žalovaný rovněž nesouhlasil s posouzením postupu žalobce vůči JUDr. [příjmení] [příjmení]. Bylo zcela na vůli žalobce, že vzal nárok vůči této osobě zpět. Odmítl názor [anonymizováno] prvního stupně, že [anonymizováno] vůči JUDr. [příjmení] bylo v tomto rozsahu předem ztracené. Odmítl rovněž závěr, že žalobce jednal s péčí řádného hospodáře a legitimní důvěrou v [anonymizováno] soudního exekutora, pokud podal exekuční návrh a o věc se dále nijak nestaral. V době zahájení předmětné exekuce bylo z výpisu z katastru nemovitostí zřejmé, že jsou na něm zapsány poznámky o osmi předcházejících exekučních příkazech k prodeji nemovitosti, dále zástavní právo a poznámka o zahájeném [anonymizováno] o zřízení dalšího zástavního práva. Za této situace žalobce a jeho právní zástupce s řádnou péčí a bdělostí nejednali, pokud se rozhodli pouze podat exekuční návrh jako devátý v pořadí. Naopak, měli okamžitě podat návrh na zřízení soudcovského zástavního práva a insolvenční návrh. Bylo věcí žalobce, aby se staral o vymožení své pohledávky za povinným. Podotkl, že žalobce pověřil k této [anonymizováno] svého advokáta, který měl povinnosti vyplývající [anonymizováno] něj z § 16 zákona o advokacii. Tyto řádně nesplnil, pokud zmíněné návrhy nepodal. 2. žalovaný setrval na stanovisku, že škodu si způsobil žalobce sám, popř. mu ji způsobil jeho právní zástupce, případně je třeba dospět k závěru alespoň o spoluzavinění žalobce. Dále setrval na námitce, že žalobci bylo v rámci nalézacího [anonymizováno] přiznáno něco, co mu přiznáno být nemělo, na co neměl z hlediska hmotného práva nárok. Proto považoval za nemravné, aby totožné plnění bylo placeno z titulu náhrady škody. Žalobce se počal domáhat vrácení částky [částka] nejpozději [datum]. Proto prodlení všech zavázaných subjektů započalo běžet [datum]. Žalobce měl proto právo na úroky z prodlení [anonymizováno] výši 2 % ročně, tak jak správně zažaloval vůči JUDr. [příjmení]. [příjmení] [jméno] [příjmení] si však nechal přiznat úrok z prodlení v podstatně vyšší výši (repo sazba + 7 procentních bodů) tím, že posunul počátek prodlení, čehož si zjevně soud v [anonymizována dvě slova] nevšiml. 2. žalovaný není rozsudkem [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] věci, v níž nebyl účastníkem [anonymizováno], vázán, proto namítá, že kromě dlužné jistiny by měly být žalobci případně hrazeny jen úroky [anonymizováno] výši 2 % ročně. Dále nelze přehlédnout, že z původní„ zmizelé“ částky [částka] žalobce na jistině dostal zpět přinejmenším [částka] od JUDr. [příjmení]. Jistina pohledávky tak může činit maximálně [částka] a vše ostatní jsou úroky z prodlení. I z těchto úroků z prodlení však žalobce opět požaduje úroky z prodlení (anatocismus), což je nepřípustné. 2. žalovaný nesouhlasil rovněž s tím, že žalobce započetl veškerá plnění obdržená v rámci insolvenčního [anonymizováno] na úroky z prodlení. Pohledávka se řídí dobou svého vzniku, tj. občanským zákoníkem 40/1964 Sb. Podle výkladu přijatého Nejvyšším soudem v rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] pokud není dlužníkem vyslovena jiná vůle je nutné při hrazení dluhu vycházet ze zásady proporcionality. Plnění proto mělo být alespoň částečně započteno na jistinu. 2. žalovaný navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobu zamítne a přizná 2. žalovanému náhradu nákladů [anonymizováno] před soudy obou stupňů.

13. Žalobce vyjádřil s rozsudkem [anonymizováno] prvního stupně v napadených výrocích souhlas a navrhl jeho potvrzení a přiznání nákladů odvolacího [anonymizováno].

14. K námitkám 1. žalované uvedl následující: Ohledně svého vstupu do právního vztahu se [právnická osoba] [rok] s.r.o. zdůraznil, že tato společnost měla žalobci zajistit pouze zprostředkování získání nájemní smlouvy na určitý prostor na půdě domu v Městské části [obec a číslo]. Žalobce tedy neočekával od této společnosti poskytnutí finančního plnění, naopak sám se zavázal za zprostředkování zaplatit sjednanou cenu. Právě z důvodu opatrnosti svěřil finanční prostředky a zajišťovací směnku do advokátní úschovy JUDr. [příjmení]. V žádném případě tedy žalobce nevstupoval do riskantního případu a riskantní situace, kterou by měl předvídat. K převodu obchodního podílu [jméno] [příjmení] došlo až dne [datum], tedy v době, kdy již proti němu běželo [anonymizována dvě slova], a dlužná částka byla vymáhána na JUDr. [příjmení]. Pokud se jedná o zpochybnění jeho postupu v [anonymizováno] vedeném proti JUDr. [příjmení], upozornil žalobce, že se v tomto [anonymizováno] domáhal také vydání směnky na částku [částka] (směnečný peníz), kdy směnečníkem byla [příjmení] [rok] s.r.o. a teprve subsidiárně zněl petit na zaplacení částky [částka] schovatelem JUDr. [příjmení]. Ukázalo se, že [příjmení] [rok] s.r.o. nebyla schopna částku [částka] zaplatit. Žalobce proto preventivně usiloval o postih jejího jednatele [jméno] [příjmení] prostřednictvím trestněprávních prostředků s možností domáhat se náhrady škody v adhezním [anonymizováno]. Tento prostředek byl výrazně levnější než civilní žaloby a vedl ke kvalitnímu výsledku, tj. získání exekučního titulu. V konkursní podstatě byl dostatek finančních prostředků, avšak v tomto momentě 2. žalovaný výrazně selhal. Při jednání Obvodního soudu pro Prahu 10 dne [datum] došlo k tomu, že po třech letech trvání sporu soudce upozornil účastníky, respektive žalobce na skutečnost, že žaloba směřující na vydání směnky je žalobou o cenných papírech, která z hlediska věcné příslušnosti náleží ke krajskému [anonymizováno] jako [anonymizováno] prvního stupně, žalobce tehdy navrhl vyloučení této části [anonymizováno] k samostatnému projednání a postoupení Vrchnímu soudu v Praze k rozhodnutí o věcné příslušnosti, což soudce z nepochopitelných důvodů neudělal. Žalobce vzal proto žalobu v této části zpět. V té době již vynaložil značné finanční prostředky na zaplacení soudního poplatku, uběhla již značná doba od okamžiku, kdy přišel o částku [částka], z čehož byl frustrován. Navíc, žalovaný advokát JUDr. [příjmení] nebyl povinen částku [částka] žalobci zaplatit. K tomu by mohlo dojít pouze tehdy, pokud by nevydání předmětné směnky vedlo k tomu, že by žalobce o tuto částku přišel, tedy pokud by [právnická osoba] [rok] s.r.o. byla schopna ji zaplatit. Žalobce částku [částka] uplatnil později vůči JUDr. [příjmení] z titulu náhrady škody, [anonymizováno] bylo vedeno pod sp. zn. [spisová značka] JUDr. [příjmení] se bránil tím, že škoda nevznikla, protože i kdyby měl žalobce předmětnou směnku k dispozici, směnečník by nebyl schopen směnečný peníz zaplatit. Požadavek, aby žalobce vedl [anonymizováno] spor o vymožení částky [částka] ať již proti JUDr. [příjmení] či [příjmení] [rok] s.r.o. je absurdní i z hlediska nákladovosti [anonymizováno]. Žalobce by byl v takovém případě povinen zaplatit soudní poplatek [anonymizováno] výši [částka], případně dalších [částka] v odvolacím [anonymizováno]. Žalobce tedy odmítl tvrzení 1. žalované, že z vlastní vůle zmařil možnost uplatnit nárok u dalších subjektů (JUDr. [příjmení], [příjmení] [rok] s.r.o.). Pokud se jedná o použití jednotlivých přijatých plateb, shledal nesprávným odkaz 1. žalované na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]. V projednávané věci jde totiž o jeden dluh mající jednu jistinu a jedno příslušenství skládající se z nákladů [anonymizováno] a úroku z prodlení. Žalobce v této souvislosti poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] či usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 39/11. Žalobce při specifikaci žalované částky postupoval chronologicky, vždy podle jednotlivých plateb tak, jak mu došly s tím, že každou platbu použil nejprve k úhradě právě části úroku splatné k zaplacení příslušné platby a zbytek použil vždy na úhradu části jistiny. Opodstatněná není ani námitka 1. žalované, že soud prvního stupně aplikoval namísto občanského zákoníku 40/1964 Sb. občanský zákoník 89/2012 Sb. Soud prvního stupně odkázal na přechodné ustanovení § 3028 o. z., které odkazuje na použití dosavadních předpisů.

15. K námitkám 2. žalovaného uvedl následující: Ohledně povinnosti soudního exekutora zřídit exekutorské zástavní právo k nemovitosti byl již vysloven závazný právní názor odvolacího soudu potvrzený i Nejvyšším soudem, a to že 2. žalovaný měl povinnost zřídit exekutorské zástavní právo ihned. Nesouhlasil ani s jeho námitkou, že sám řádně nevymáhal svou pohledávku proti všem v úvahu přicházejícím subjektům, a proto nemůže žádat náhradu škody na žalovaných. [příjmení], které přijaly plnění z insolvenční podstaty a předstihly žalobce, pokud jde o rozdělení majetku z podstaty, přijaly svá plnění po právu, neobohatil se ani druhý žalovaný, který naopak svým protiprávním jednáním způsobil, že žalobce nezískal majetkovou hodnotu, kterou by nebýt tohoto pochybení jednoznačně a jednoduše získal. Není proto použitelné 2. žalovaným v odvolání citované rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ani [spisová značka]. Dodal, že žalobce se výrazným způsobem pokusil vymoci dlužné peníze od toho, kdo se na jeho úkor obohatil. Podal oznámení na [stát. instituce] o [anonymizována dvě slova], na jehož základě Policie ČR začala stíhat [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a JUDr. Dvořáka. [anonymizována dvě slova] JUDr. [příjmení] však bylo na samém počátku zrušeno, proti čemuž žalobce nemohl brojit a což mu značně ztížilo možnost peněžní prostředky po JUDr. [příjmení] vymáhat. Nicméně v rámci [anonymizována dvě slova] vedeného proti [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] byla těmto osobám uložena povinnost zaplatit žalobci [částka] s příslušenstvím. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum] po rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. [spisová značka]. Proti tomuto rozhodnutí podal [jméno] [příjmení] dovolání, o kterém rozhodl Nejvyšší soud dne [datum rozhodnutí] pod sp. zn. [spisová značka] a toto rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne [datum]. V návaznosti na to pak žalobce podal návrh na nařízení exekuce. Žalobce se tedy nejen pokusil plnění vymoci, ale dosáhl na exekuční tituly vůči skutečným škůdcům [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] i JUDr. [příjmení]. Přiznané plnění vymáhal proti dvěma škůdcům, na nichž bylo vymožení plnění reálné. Vůči JUDr. [příjmení] byl úspěšný s vymožením celé částky [částka] s příslušenstvím, vůči [jméno] [příjmení] bylo vymožení zbývající dlužné částky [částka] reálné nebýt pochybení 2. žalovaného. Dodal, že skutečnost, že podal exekuční návrh až v prosinci 2009, neměla vliv na možnost včasného zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitostech [jméno] [příjmení] žalovaný měl na zřízení exekutorského zástavního práva dost času od [datum] do září [rok], kdy žalobce předstihli jiní věřitelé se zajištěnými pohledávkami ([jméno] [anonymizováno] a [příjmení] [příjmení]). K námitkám 2. žalovaného týkajícím se placení tzv. nedluhu odkázal na napadený rozsudek v bodě 56. Stejně tak nedůvodnou považoval námitku, že požaduje úroky z prodlení z úroků z prodlení. V exekuci byla vymáhána určitá částka s úroky z prodlení přiznanými exekučním titulem. V insolvenčním [anonymizováno] byla přihlášena částka včetně úroků ke dni vyhlášení úpadku. Celá tato částka mohla být žalobci vyplacena do konce roku [rok], po vyslovení souhlasu insolvenčního [anonymizováno] k vydání výtěžku zpeněžení zajištěným věřitelům, k čemuž v důsledku pochybení 2. žalovaného nedošlo.

16. Odvolací soud přezkoumal k odvolání obou žalovaných rozsudek v napadeném rozsahu včetně [anonymizováno], které jeho vydání přecházelo podle § 212 a § 212a o. s. ř., a dospěl k závěru, že jejich odvolání jsou částečně opodstatněná.

17. Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění učiněných soudem prvního stupně, která jsou správná a v souladu s obsahem provedených důkazů (viz odst. 6. tohoto rozsudku).

18. Důvod k doplnění dokazování podle návrhu 2. žalovaného (výpisem z katastru nemovitostí povinného [jméno] [příjmení]) odvolací soud neshledal (§ 213 odst. 3, 4 o. s. ř.), neboť skutková zjištění, která by z něj bylo možno učinit, již byla soudem prvního stupně učiněna z důkazu exekučním spisem sp. zn. [spisová značka] (viz odst. 5. jeho rozsudku čl. 485).

19. Soud prvního stupně postupoval zcela v intencích shora označených rozhodnutí odvolacího a dovolacího [anonymizováno]. Vycházel ze závazného právního názoru, který v nich byl vyjádřen a zabýval se otázkami, které mu bylo uloženo vyřešit.

20. Odvolací soud předně zdůrazňuje, že předchozími rozhodnutími odvolacího soudu (čl. 209 a 536) a Nejvyššího soudu (čl. 261) bylo vyřešeno, že [anonymizováno] věci došlo k nesprávnému úřednímu postupu 2. žalovaného jako soudního exekutora tím, že včas nepřistoupil v rámci jím vedené exekuce k vymožení pohledávky žalobce jako oprávněného ke zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitostech povinného. Exekutorské zástavní právo přitom patřilo v posuzovaném období mezi způsoby provedení exekuce sloužící k vymožení peněžitého plnění, přičemž jeho účelem bylo zajištění pohledávky oprávněné osoby do doby, než bude realizován jiný způsob exekuce nebo než bude pohledávka oprávněného povinným zaplacena. Exekutor byl v projednávané věci povinen tento způsob vedení exekuce zvolit tak, aby dostál požadavku na rychlý a účelný postup vedoucí k vymožení pohledávky oprávněného (viz podrobněji část V. usnesení dovolacího [anonymizováno] čl. 261). Odvolací soud nemá důvod se od vyjádřených závěrů při nezměněném skutkovém stavu odchýlit.

21. Stejně tak byla vyřešena otázka solidární odpovědnosti obou žalovaných. Odvolací soud nemá důvod se odchýlit od dříve vysloveného závěru, že 2. žalovaný odpovídá za škodu podle § 32 EŘ (v tehdy platném znění) a 1. žalovaná podle § 4 OdpŠk, neboť do [datum] nebyla exekučním řádem odpovědnost [anonymizováno] upřednostněna (viz podrobněji str. 4 usnesení odvolacího soudu čl. 209). 22. [anonymizováno] dovození odpovědnosti žalovaných za vznik škody bylo kromě existence nesprávného úředního postupu třeba, aby žalobce prokázal, že mu vznikla škoda a je dána příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem 2. žalovaného a vznikem škody.

23. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem [anonymizováno] prvního stupně, že na straně žalobce vznikla škoda tím, že v důsledku nesprávného úředního postupu 2. žalovaného nedosáhl uspokojení své pohledávky vůči povinnému [jméno] [příjmení]. V [anonymizováno] totiž bylo prokázáno, že pokud by 2. žalovaný zřídil exekutorské zástavní právo dříve (minimálně před zářím [rok], kdy žalobce předstihli jiní věřitelé se zajištěnými pohledávkami ([jméno] [anonymizováno] a [příjmení] [příjmení])), byla by žalobcova pohledávka uspokojena v plném rozsahu.

24. Z hlediska rozsahu odpovědnosti 1. a 2. žalovaného pak bylo třeba se zabývat výší škody, jak z hlediska její specifikace, tak případné spoluodpovědnosti žalobce za vznik škody v žalované výši.

25. K výši škody:

26. Soud prvního stupně se nejprve v souladu s pokynem odvolacího soudu zabýval výší škody z hlediska její specifikace, tj. v jaké výši je tvořena původní jistinou dluhu a v jaké výši původními úroky z prodlení.

27. Odvolací soud považuje závěry učiněné soudem prvního stupně v tomto směru za správné. Žalovaná částka je tvořena původní jistinou dluhu [anonymizováno] výši [částka] a [anonymizováno] zbývající části úroky z prodlení za období od [datum] do [datum]. Žalobce přišel v důsledku protiprávního jednání [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [příjmení] [rok] s.r.o. a JUDr. [příjmení] [příjmení] o částku [částka]. Z toho částku [částka] vymohl na JUDr. [příjmení] [příjmení] včetně odpovídajícího příslušenství.

28. Žalobce svůj nárok specifikoval naposledy v podání na [číslo listu] – [anonymizováno] spisu a z tohoto podání je naprosto zřejmé, jak k žalované částce dospěl. Žalobce zde rozepsal, jakým způsobem započítával jednotlivé vymožené platby od JUDr. [příjmení], kterými byla pokryta jistina původního dluhu [anonymizováno] výši [částka] (jedná se o částku, kterou žalobce složil u JUDr. [příjmení] do advokátní úschovy) + veškeré úroky z prodlení z této částky přiznané mu rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ([anonymizováno] výši 2 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení) + náklady [anonymizováno] + náklady exekuce. Výpočty žalobce jsou v souladu s tím, kdy a v jaké výši jednotlivé platby obdržel. Úroky z prodlení pak žalobce žádá do [datum] (zjištění úpadku povinného [jméno] [příjmení] dne [datum]). Do konkursu žalobce přihlásil pohledávku po započtení veškerých plateb obdržených od JUDr. [příjmení]. Následně zohlednil platby, které z konkursu přijal poté ([částka] dne [datum], [částka] dne [datum] a [částka], o které vzal žalobu zpět). Žalovaná částka tedy aktuálně sestává z částky [částka] (na původní jistině dluhu) a z částky [částka] (na původních úrocích z prodlení).

29. Pokud se jedná o námitky žalovaných, že žalobcem požadované úroky z prodlení jsou z velké části v rozporu s hmotným právem (žalobci byly exekučním titulem přiznány [anonymizováno] výši vyšší, než mu podle hmotného práva náleželo), odkazuje odvolací soud na své závěry učiněné [anonymizováno] zrušovacím usnesení čl. 536 v odst. 57., na nichž nemá důvod cokoli měnit. Je totiž třeba vycházet z toho, v jaké výši byly úroky z prodlení žalobci přiznány pravomocným rozhodnutím [anonymizováno]. V takové výši totiž byly podkladem [anonymizováno] exekuci a následně vedené insolvenční [anonymizováno] na dlužníka a v takové výši by (nebýt nesprávného úředního postupu 2. žalovaného) byly žalobcem vymoženy. Přezkoumávat pravomocné rozhodnutí [anonymizováno] v [anonymizována dvě slova] včetně adhezního výroku o náhradě škody [anonymizováno] v tomto [anonymizováno] nepřísluší.

30. Námitky žalovaných, že žalobce započítával přijaté platby nesprávně, odvolací soud nesdílí a shledává přiléhavými závěry [anonymizováno] prvního stupně uvedené v odst. 55. jeho rozsudku. Aplikace žalovanými zmíněného rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] není namístě, neboť v projednávané věci se nejedná o několik dluhů téhož dlužníka, ale o jeden dluh sestávající z jistiny a příslušenství (JUDr. [příjmení] dlužil žalobci částku [částka] + příslušenství této pohledávky). Žalobce tudíž postupoval zcela v souladu s judikaturou přijatými závěry, pokud přijaté platby započítával (pokud dlužník neurčil jinak) nejprve na příslušenství, a teprve poté na jistinu (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]).

31. Stejně tak není opodstatněná námitka žalovaných, že žalobce požaduje úroky z úroků (tzv. anatocismus). Odvolací soud souhlasí s tím, co v tomto směru uvedl soud prvního stupně v odst. 56. jeho rozsudku. Žalobce v projednávané věci žaluje nárok na náhradu škody, která je představována, jak výše rozvedeno, původní jistinou a původními úroky z prodlení. Tato celková částka nyní představuje novou jistinu (škodu), a tudíž se o anatocismus nejedná.

32. K porušení prevenční povinnosti a spoluodpovědnosti žalobce na vzniku škody:

33. Soud prvního stupně se dále v souladu se závazným právním názorem odvolacího soudu zabýval námitkami žalovaných ohledně porušení prevenční povinnosti ze strany žalobce a z toho plynoucí jeho případné spoluodpovědnosti za vznik škody v žalované výši.

34. Přitom vycházel z ustálené judikatury Nejvyššího soudu, že odpovědnost [anonymizováno] za škodu vzniká až tehdy, pokud poškozený nemůže dosáhnout uspokojení své pohledávky vůči dlužníku, který je povinen mu plnit a dostává se tak do pozice tzv. posledního dlužníka (rozhodnutí sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]).

35. V projednávané věci byli osobami povinnými žalobci plnit v prvé řadě [právnická osoba] [rok] s.r.o., dále JUDr. [příjmení] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení].

36. K vymáhání pohledávky po [jméno] [příjmení] a [příjmení] [rok] s.r.o.:

37. Pokud soud prvního stupně vyšel z toho, že žalobce se svého nároku nemohl reálně domoci na [právnická osoba] [rok] s.r.o. a [jméno] [příjmení], je jeho závěr v souladu s již dříve vyjádřeným závěrem odvolacího soudu v usnesení čl. 536, na kterém ani nyní odvolací soud neshledává důvod ničeho měnit. V [anonymizováno] bylo prokázáno, že [jméno] [příjmení] způsobila [anonymizována dvě slova] škodu [anonymizováno] výši přes 10 milionů Kč, přitom byla nemajetná, měla tři děti, žila sama, byla odsouzena k výkonu trestu odnětí svobody na 6 let, později ještě na [anonymizováno] 2 roky, bylo na ni vedeno několik exekucí. Vymožení pohledávky proti ní tedy reálné nebylo. 38. [příjmení] [příjmení] [rok] s.r.o. byla vymazána z obchodního rejstříku [datum] po zrušení s likvidací, která byla nařízena dne [datum] z důvodu, že po dobu delší než čtyři roky byla společnost zcela nečinná, mezi lety [rok] a [rok] nepodávala daňová přiznání, neměla žádný majetek a nevyvíjela podnikatelskou [anonymizováno]. Z doplněného dokazování sdělením Finančního úřadu [anonymizováno] hl. m. Prahu sice bylo zjištěno, že společnost za roky 2003 až 2010 daňová přiznání podávala, nicméně vzhledem k plynutí času již neměl příslušný správce daně daňová přiznání k dispozici. Společnost pak neplnila své povinnosti a nezakládala do obchodního rejstříku účetní závěrky, tudíž ohledně její [anonymizováno] není nic bližšího známo. S ohledem na závěry provedené likvidace však není důvod k tomu dospět k jinému závěru, než že vymáhání pohledávky po této společnosti by bylo [anonymizováno] žalobce zjevně neúspěšné.

39. Námitky 1. žalované, že žalobce vstupoval do závazkového vztahu se [právnická osoba] [rok] s.r.o., aniž si řádně prověřil její solventnost a spolehlivost, tudíž jednal bez potřebné opatrnosti, odvolací soud rovněž neshledává důvodnými. Žalobci lze přisvědčit v tom, že se mu od této společnosti mělo dostat plnění v podobě zprostředkování převodu smlouvy, a nikoli plnění peněžního. Žalobce úplatu za toto zprostředkování zčásti složil do advokátní úschovy, z části se zajistil směnkou. Po žalobci nebylo možno žádat (v rámci prevenční povinnosti), aby předvídal, že se stane obětí podvodu a že částka složená do advokátní úschovy bude advokátem vyplacena v rozporu se smlouvou. Takto široce prevenční povinnost chápat nelze. Ohledně pojetí prevenční povinnosti odvolací soud odkazuje na soudem prvního stupně přiléhavě citovanou literaturu a judikaturu (viz odst. 63. napadeného rozsudku). K převodu obchodního podílu [jméno] [příjmení] [anonymizováno] [právnická osoba] [rok] s.r.o. pak došlo až v roce 2004, tedy poté, co k podvodnému jednání došlo. Z tohoto jednání proto žalobce při vstupu do závazkového vztahu s [příjmení] [rok] s.r.o. nemohl ničeho vyvozovat.

40. K vymáhání pohledávky po JUDr. [příjmení] [příjmení]:

41. Žalobce pohledávku vymáhal po JUDr. [příjmení] [příjmení]. Proti němu se domohl jejího uspokojení [anonymizováno] výši [částka] na jistině, včetně odpovídajícího příslušenství.

42. Námitky žalovaných, že žalobce bezdůvodně upustil od vymáhání částky [částka] proti JUDr. [příjmení], neshledává odvolací soud [anonymizováno] shodě se soudem prvního stupně opodstatněnými. Žalobce se mohl proti JUDr. [příjmení] domáhat zaplacení částky [částka] pouze z titulu náhrady škody, neboť JUDr. [příjmení] do advokátní úschovy složil pouze částku [částka] a směnku vystavenou [právnická osoba] [rok] s.r.o. znějící na částku [částka]. Samotnou částku [částka] tedy do úschovy JUDr. [příjmení] nesložil a přímý nárok vůči JUDr. [příjmení] na zaplacení této částky proto neměl. [příjmení] mohl být vůči JUDr. [příjmení] ohledně částky [částka] úspěšný, musel by prokázat, že jeho jednáním vznikla žalobci v této výši škoda, což bylo podmíněno tím, že by se mu od [právnická osoba] [rok] s.r.o. plnění ze směnky mohlo skutečně dostat. Vzhledem k tomu, že [právnická osoba] [rok] s.r.o. několik let nevyvíjela podnikatelskou [anonymizováno], neměla žádný majetek a zanikla po zrušení s likvidací, v rámci níž rovněž nebyl žádný majetek dohledán a žádný likvidační zůstatek nebyl vyplacen, lze uzavřít, že vymáhání částky [částka] po JUDr. [příjmení] neznamenalo porušení prevenční povinnosti ze strany žalobce [anonymizováno] smyslu nevyužití všech možností vedoucích k vymožení pohledávky za všemi solidárně zavázanými subjekty. Odvolací soud tak [anonymizováno] shodě se soudem prvního stupně uzavírá, že [anonymizováno] zpětvzetí žaloby v části týkající se vydání směnky, ev. náhrady škody [anonymizováno] výši [částka] [anonymizováno] sporu, který vedl proti JUDr. [příjmení] u Obvodního soudu pro Prahu 10, nelze porušení prevenční povinnosti spatřovat.

43. K podání insolvenčního návrhu: 44. [anonymizováno] skutečnosti, že žalobce kromě exekučního návrhu nepodal též insolvenční návrh, odvolací soud [anonymizováno] shodě se soudem prvního stupně porušení prevenční povinnosti nespatřuje. Informacemi nutnými k podání insolvenčního návrhu nemusel žalobce disponovat, přitom k uspokojení jeho pohledávky by podání exekučního návrhu postačovalo, nebýt nesprávného úředního postupu 2. žalovaného. Podáním insolvenčního návrhu by si žalobce [anonymizováno] uspokojení své pohledávky žádné lepší pořadí nezajistil.

45. K podání návrhu na zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitostech:

46. Závěry [anonymizováno] prvního stupně, že ani [anonymizováno] skutečnosti, že žalobce nepodal návrh na zřízení soudcovského zástavního práva k nemovitostem nelze shledat porušení prevenční povinnosti, však odvolací soud nepovažuje za správné. V tomto ohledu tedy shledal odvolání žalovaných opodstatněným.

47. V době od vykonatelnosti exekučního titulu do podání exekučního návrhu měl žalobce možnost postupovat podle § 338b a násl. o. s. ř. v tehdy platném znění a podat návrh na zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitostech povinného.

48. Podle § 338d odst. 1 o. s. ř. v tehdy platném znění je [anonymizováno] pořadí soudcovského zástavního práva na nemovitostech rozhodující den, v němž [anonymizováno] došel návrh na zřízení soudcovského zástavního práva; došlo-li několik návrhů [anonymizováno] stejný den, mají zástavní práva stejné pořadí. Bylo-li však [anonymizováno] vymáhanou pohledávku již dříve zřízeno zákonné nebo smluvní zástavní právo, řídí se pořadí soudcovského zástavního práva pořadím tohoto zástavního práva.

49. Ze shora citovaného ustanovení plyne, že pokud by žalobce [anonymizováno] zmíněném období návrh na zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitostech povinného podal, mohl si zajistit k datu podání návrhu lepší pořadí [anonymizováno] uspokojení své pohledávky. Vzhledem k tomu, že na nemovitostech povinného v tu dobu již vázla zástavní práva jiných věřitelů, dosáhl by žalobce stejného pořadí.

50. Odvolací soud má za to, že vzhledem k okolnostem případu měl žalobce v rámci zajištění si možnosti uspokojení své pohledávky využít i tento postup a pokud tak neučinil, porušil prevenční povinnost. V době, kdy měl exekuční titul proti [jméno] [příjmení] totiž věděl, že po ostatních solidárně zavázaných dlužnících, kromě JUDr. [příjmení], není uspokojení jeho pohledávky reálné (viz výše). Z obchodního rejstříku mohl zjistit, že [jméno] [příjmení] převedl svůj obchodní podíl [anonymizováno] [právnická osoba] [rok] s.r.o. Z veřejně dostupných zdrojů (katastru nemovitostí) se mohl přesvědčit, že nemovitosti povinného již byly zatíženy zástavními právy jiných věřitelů. To všechno jej mělo vést k takovému postupu, aby uspokojení jeho pohledávky bylo co nejjistější. Obezřetnější postup měl volit i s ohledem na výši své pohledávky.

51. Odvolací soud proto shledal, že postup žalobce, který návrh na zřízení soudcovského zástavního práva k nemovitostem povinného nepodal, ačkoli by si jím zajistil lepší pořadí své pohledávky, je porušením prevenční povinnosti (§ 415 obč. zák.), neboť žalobce tímto postupem mohl vzniku škody předejít. Na straně žalobce je proto dáno spoluzavinění na vzniku škody (§ 441 obč. zák.). Jako odpovídající přitom odvolací soud shledal podíl v poměru 25 %. V [anonymizováno] bylo prokázáno, že větší měrou se na vzniku škody podílel nesprávný úřední postup 2. žalovaného. V době, kdy žalobce podával exekuční návrh, až do září [rok] by totiž žalobce získal [anonymizováno] uspokojení své pohledávky lepší pořadí, pokud by 2. žalovaný tehdy dostál svým povinnostem plynoucím mu z příslušných právních předpisů a zřídil na nemovitostech povinného exekutorské zástavní právo. Návrhem na zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitostech povinného by svou situace mohl pouze zlepšit. Žalobce nelze klást k tíži, že se spolehl na řádný postup soudního exekutora.

52. Pokud se jedná o úroky z prodlení a stanovení počátku prodlení ode dne [datum], postupoval soud prvního stupně zcela v souladu s předchozími závěry odvolacího soudu, na nichž rovněž odvolací soud nehodlá ničeho měnit a odkazuje na své usnesení čl. 536, odst. 68., 69.

53. Na základě výše uvedeného odvolací soud rozsudek [anonymizováno] prvního stupně [anonymizováno] výroku I. podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil tak, že žalobu co do částky [částka] s příslušenstvím zamítl. [anonymizováno] zbytku rozsudek [anonymizováno] prvního stupně [anonymizováno] výroku I. podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.

54. Výrok II. nebyl odvoláním napaden, tudíž zůstal nedotčen.

55. O náhradě nákladů [anonymizováno] před soudy všech stupňů rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1, 2 o. s. ř. a § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobce byl [anonymizováno] věci úspěšný co do částky [částka], což představuje 65 % z původně žalované částky [částka], neúspěšný pak co do částky [částka], tj. z 35 %. Za neúspěch je přitom nutno považovat i částečná zpětvzetí žaloby (§ 146 odst. 2 věta první o. s. ř.). V rozsahu částky [částka] podal žalobce žalobu zcela nedůvodně, neboť se jednalo o částku, která mu byla zaplacena před podáním žaloby. [příjmení] [částka] mu sice byla zaplacena až v průběhu [anonymizováno], avšak nikoli ze strany žalovaných. Žalobci proto náleží vůči žalovaným právo na náhradu nákladů [anonymizováno], které na uplatňování práva účelně vynaložil v rozsahu 30 % (65 – 35).

56. Žalobci vznikly náklady [anonymizováno] za právní zastoupení advokátem. Náklady právního zastoupení advokátem sestávají z odměny advokáta za celkem 25 úkonů právní služby. Výše odměny advokáta za jeden úkon právní služby podle § 7 bod 6. vyhlášky 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále „a. t.“) činí: - z tarifní hodnoty [částka] částku [částka], přičemž jako účelně vynaložené odvolací soud shledal 4 úkony (příprava převzetí věci, žaloba, písemné podání [anonymizováno] věci samé z [datum] a z [datum] (částečné zpětvzetí)) a odměna tak činí 4 x [částka] = [částka], - z tarifní hodnoty [částka] (po částečném zpětvzetí žaloby o částku [částka]) částku [částka], přičemž jako účelně vynaložené shledal odvolací soud 8 úkonů právní služby (účast u jednání [anonymizováno] prvního stupně dne [datum], podání odvolání z [datum], vyjádření k odvolání z [datum] (za ), účast u jednání odvolacího soudu dne [datum], vyjádření k dovolání z [datum], účast u jednání [anonymizováno] prvního stupně dne [datum], písemné podání [anonymizováno] věci samé z [datum], účast u jednání [anonymizováno] prvního stupně dne [datum]) a odměna tak činí 7,5 x [částka] = [částka], - z tarifní hodnoty [částka] (po částečném zpětvzetí žaloby o částku [částka]) částku [částka], přičemž jako účelně vynaložené shledal odvolací soud 13 úkonů právní služby (písemné podání [anonymizováno] věci samé z [datum], [datum], účast u jednání [anonymizováno] prvního stupně dne [datum], podání odvolání z [datum], vyjádření k odvolání z [datum], písemná podání [anonymizováno] věci samé z [datum], [datum], účast u jednání [anonymizováno] prvního stupně dne [datum], [datum], [datum] a [datum] (za - došlo jen k vyhlášení rozsudku), vyjádření k odvolání z [datum], účast u jednání odvolacího soudu dne [datum]) a odměna tak činí 12,5 x [částka] = [částka].

57. Advokát má dále nárok na paušální náhradu hotových výdajů podle § 13 odst. 4 a. t. [anonymizováno] výši [částka] za jeden úkon právní služby. Paušální náhrada proto činí 25 x [částka] = [částka].

58. Advokát je plátcem DPH, a proto má podle § 137 odst. 3 o. s. ř. právo na náhradu 21% DPH, což činí částku [částka].

59. Celkem činí žalobcem účelně vynaložené náklady [anonymizováno] před soudy všech stupňů částku [částka] (93 520 + 163 950 + 266 250 + 7 500 + 111 556,20). Z toho 30 % činí částku [částka], kterou mu odvolací soud přiznal [anonymizováno] výroku II. tohoto rozsudku.