21 Co 24/2022-144

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Lojkáskové a soudců JUDr. Blaženy Škopkové a Mgr. Vladimíra Soukupa ve věci žalobců: a) [jméno] [příjmení], narozená dne [datum] b) [jméno] [příjmení], narozený dne [datum] oba bytem [adresa] oba zastoupeni advokátem [titul] [jméno] [příjmení], [titul], [titul]. sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] sídlem [adresa] zastoupený advokátkou [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení částky 150 000 Kč s příslušenstvím o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Kolíně ze dne 9. září 2021, č.j. 14 C 106/2020-108, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům náklady odvolacího řízení v celkové výši 23 320 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.

Odůvodnění

1. Ve shora označené věci se žalobci domáhali na žalovaném zaplacení částky 150.000 Kč s 9,75% úrokem z prodlení p.a. od [datum] do zaplacení.

2. Podle jejich žalobních tvrzení byla dne [datum] mezi nimi a žalovaným uzavřena smlouva o zprostředkování, kterou se žalovaný zavázal vyvíjet činnost ve prospěch žalobců směřující k uzavření kupní smlouvy s prodávající [jméno] [příjmení], jejímž předmětem by byl prodej pozemku parc. č. st. 754 o výměře 149 m2, pozemku parc. [číslo] o výměře 1779 m2 a části pozemku parc. [číslo] o předpokládané výměře 30 m2 (plánované kryté parkovací stání napravo od domu vymezené betonovými patkami), která bude vyčleněna geometrickým plánem, zapsaných v katastru nemovitostí pro k.ú. [část obce] u [obec], [územní celek], na [list vlastnictví] vedeném Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, [stát. instituce]. Ve smlouvě se žalobci zavázali zaplatit žalovanému provizi ve výši 150 000 Kč, která zahrnovala i veškeré náklady žalovaného spojené s uzavřením kupní smlouvy, tj. i přípravu kupní smlouvy a návrhu na její vklad. Tato částka byla žalovanému dne [datum] zaplacena. Návrh na vklad vlastnického práva k nemovitostem podle kupní smlouvy, která byla podepsána žalobci a prodávající dne [datum], byl katastrálnímu úřadu doručen dne [datum]. V průběhu katastrálního řízení katastrální úřad zjistil, že vklad vlastnického práva ve prospěch žalobců nelze povolit, protože prodávaný díl„ b“ pozemku parc. [číslo] který je zatížen věcným břemenem užívání ve prospěch [jméno] [příjmení], byl přisloučen do dílu„ c“ pozemku parc. [číslo] který je uvedeným věcným břemenem nezatížen. Současně katastrální úřad konstatoval, že nově vytvořený pozemek parc. [číslo] o výměře 1031 m2 nemohl vzniknout, protože jeho vznikem bylo porušeno ust. § 35 odst. 7 vyhlášky č. 357/2013 Sb. Z uvedeného důvodu katastrální úřad dne [datum] vydal seznámení s podklady pro rozhodnutí, ve kterém osvětlil důvody, pro které nemůže být vklad vlastnického práva na základě kupní smlouvy ze dne [datum] ve prospěch žalobců povolen. S ohledem na tyto skutečnosti byl dne [datum] návrh na vklad vzat zpět a katastrální řízení bylo rozhodnutím katastrálního úřadu ze dne [datum] zastaveno. Žádnou jinou kupní smlouvu již žalobci a prodávající neuzavřeli.

3. Kupní smlouva, jejíž příprava byla povinností žalovaného, byla podle žalobců připravena vadně a nebyla tak způsobilým podkladem pro povolení vkladu vlastnického práva v katastru nemovitostí. Pochybení uznala i advokátka [titul] [jméno] [příjmení], která z pověření žalovaného kupní smlouvu připravovala. Smlouvou o zprostředkování se žalovaný zavázal zprostředkovat žalobcům uzavření kupní smlouvy ve vztahu k přesně určeným nemovitostem, které byly ve smlouvě jednoznačně identifkovány. Splatnost provize byla vázána na uzavření zprostředkovávané kupní smlouvy. Podle judikatury Nejvyššího soudu ČR pokud je (byť i činností zprostředkovatele) uzavřena jiná smlouva, než kterou se zprostředkovatel zavázal ve smlouvě o zprostředkování zprostředkovat, nesplnil řádně svou povinnost a právo na odměnu (provizi) mu nevzniklo (rozsudek ze dne 26. 9. 2018, sp. zn. 32 Cdo 2842/2018). Předmětem převodu podle kupní smlouvy ze dne [datum] nebyly všechny pozemky uvedené ve smlouvě o zprostředkování. Z důvodu neexistence pozemku parc. [číslo] byl předmětem kupní smlouvy jen pozemek parc. č. st. [anonymizováno] o výměře 202 m2 Kupní smlouva podepsaná dne [datum] tak nepředstavovala tu kupní smlouvu, k jejímuž zprostředkování se žalovaný zavázal. Nárok žalovaného na zaplacení odměny (provize) se tak nikdy nestal splatný a částku 150 000 Kč přijal bez právního důvodu.

4. Žalobci odstoupili dopisem ze dne [datum], doručeným žalovanému dne [datum], od smlouvy o zprostředkování pro podstatné porušení povinností žalovaným. V něm vyzvali žalovaného k vydání částky 150 000 Kč do 5 kalendářních dnů od doručení této výzvy. Poslední den této lhůty připadl na středu [datum]. Od [datum] je žalovaný s vydáním uvedené částky v prodlení. Právní zástupce žalobců zaslal právní zástupkyni žalovaného dne [datum] předžalobní výzvu k zaplacení dlužné částky ve výši 150 000 Kč s příslušenstvím do 7 kalendářních dnů ode dne jejího doručení. Tato předžalobní výzva byla do datové schránky právní zástupkyně doručena dne [datum] a nebylo na ni nijak reagováno.

5. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne [datum] uvedl, že na základě smlouvy o zprostředkování ze dne [datum] zahájil úkony směřující k tomu, aby mezi žalobci a prodávající, [jméno] [příjmení], mohlo dojít k uzavření kupní smlouvy. Zejména oslovil advokátku [titul] [jméno] [příjmení] s žádostí o přípravu smlouvy o smlouvě budoucí kupní, kupní smlouvy a návrhu na vklad, koordinoval postup žalobců a prodávající, účastnil se podle potřeby jednání s oběma stranami a zprostředkovával komunikaci mezi žalobcem, prodávající, advokátkou a dalšími subjekty (geodet apod.). Dne [datum] byla mezi žalobci a prodávající uzavřena smlouva o uzavření budoucí kupní smlouvy o prodeji nemovitostí a smlouva o úschově. Dne [datum] byla mezi žalobci a prodávající uzavřena kupní smlouva o převodu vlastnického práva k pozemkům parc. č. st. [anonymizováno], [číslo] a [číslo] a ve stejný den byl příslušnému katastrálnímu úřadu doručen návrh na vklad vlastnického práva k nemovitostem ve prospěch žalobců. Dne [datum] informoval katastrální úřad účastníky, že navrhovaný vklad nelze povolit, neboť bylo zjištěno, že prodávaný díl„ b“ parcely [číslo] který je zatížen věcným břemenem užívání pro [jméno] [příjmení], se přislučuje do dílu„ c“ parcely [číslo] který je věcným právem nezatížen. Žalobci a prodávající se dohodli na zpětvzetí návrhu a na tom, že dojde k uzavření nové, opravené smlouvy. Ke zpětvzetí návrhu došlo [datum]. Ještě před tím žalovaný začal činit kroky k přípravě nové kupní smlouvy a nového návrhu na vklad i přesto, že k nim nebyl povinen a nejednalo se o nápravu jeho pochybení. Již v průběhu září 2017 byla advokátkou zpracována a žalobcům i prodávající odeslána opravená smluvní dokumentace. Žalobci i prodávající měli možnost podpisem nové smluvní dokumentace pochybení advokátky zhojit. K takovému postupu se zavázali v čl. V odst. 4 kupní smlouvy. K uzavření nové smlouvy však nedošlo.

6. S ohledem na výše uvedené žalovaný nesouhlasí s tvrzením žalobce, že se jeho nárok nikdy nestal splatný a částku přijal bez právního důvodu. Skutečnost, že oproti smlouvě došlo ke změně celkové výměry převáděných pozemků, avšak při současném zřízení věcného břemene ve prospěch převáděných pozemků, se kterým smlouva původně nepočítala, nezakládá rozpor se smlouvou, jelikož takový postup je v souladu s dohodami žalobců a prodávající učiněnými po uzavření smlouvy. Taktéž nelze přistoupit na argumentaci žalobců o neexistenci pozemku parc. [číslo] když je zřejmé, že na základě kupní smlouvy nemohl vzniknou pozemek parc. [číslo] o výměře 1031 m2, to však samo o sobě nemá vliv na existenci pozemku parc. [číslo] o výměře 1726 m2. Žalobci nesprávně spojují nenaplnění povinností žalovaného a vady kupní smlouvy. Z čl. I. odst. 2 smlouvy nelze dovodit, že žalobce by měl tuto agendu poskytnout sám. Jestliže zajistil za účelem zpracování dokumentace, realizace úschovy peněžních prostředků a ověření podpisů služby advokáta, jednal v souladu se smlouvou a s požadavkem na dodržení právní obezřetnosti. Pochybení při přípravě kupní smlouvy lze přičíst výlučně advokátovi. Tento závěr je v souladu s dosavadní judikaturou, kdy pochybení advokáta zajištěného zprostředkovatelem při plnění zprostředkovatelské smlouvy nelze přičítat k tíži zprostředkovatele, ale jedná se o odpovědnost advokáta vůči stranám smlouvy, kterou advokát připravil, a to i v případě, kdy se nejedná o klienty advokáta (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 1. 2015, sp. zn. 25 Cdo 3504/2012). Závazek žalovaného ze smlouvy byl splněn okamžikem, kdy byla uzavřena kupní smlouva, a ve stejný okamžik mu vznikl nárok na provizi, kterou dne [datum] od žalobců po právu přijal. Odstoupení žalobců od smlouvy ze dne [datum] nemá oporu ve smlouvě ani v zákonné úpravě a žalovaný je proto odmítl. Nenaplnění cíle sledovaného kupní smlouvou jde částečně k tíži advokátky, ale také k tíži žalobců a prodávající, kteří pro osobní spory odmítli uzavřít opravenou kupní smlouvu, ačkoli se k takovému postupu v původní kupní smlouvě zavázali.

7. Nakonec žalovaný tvrdí, že není na místě interpretovat smlouvu jako závazek ze zprostředkování ve smyslu ust. § 2445 a násl. o.z. Uzavření smlouvy mezi žalobci a žalovaným předcházelo uzavření výhradní smlouvy o zprostředkování mezi prodávající a společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ zprostředkovatel“), kterou se zprostředkovatel zavázal vyvíjet činnost směřující k tomu, aby prodávající měla příležitost uzavřít se třetí osobou smlouvu o převodu vlastnictví, jejímž předmětem bude prodej předmětných nemovitostí. Dne [datum] uzavřela [jméno] [příjmení] se zprostředkovatelem dohodu o složení rezervační jistiny, v níž prohlásila, že má zájem uzavřít s prodávající kupní smlouvu za účelem nabytí pozemků parc. č. st. [anonymizováno] a [číslo] a blíže neurčené části pozemku parc. [číslo] vše v k.ú. [část obce] u [obec]. Následně žalobci uzavřeli smlouvu s žalovaným, kterou se žalovaný zavázal vyvíjet činnost směřující k uzavření kupní smlouvy s prodávající, která byla žalovanému i žalobcům v době uzavření smlouvy známa. Je tedy zřejmé, že se nejedná o závazek ze zprostředkování, nýbrž závazek ze smlouvy příkazní. Žalobce byl smlouvou pověřen, aby činil vše, co je třeba k uzavření kupní smlouvy o převodu nemovitostí (nikoli aby zprostředkoval příležitost k uzavření smlouvy, kterou zprostředkovala prodávající společnost [právnická osoba]), tedy aby zajistil přípravu kupní smlouvy a návrhu na vklad, geometrické plány a další ve smlouvě uvedené činnosti. Za plnění příkazu byla sjednána odměna ve výši 150 000 Kč splatná při podpisu kupní smlouvy.

8. Soud I. stupně napadeným rozsudkem uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobcům částku 150 000 Kč s 9,75% zákonným úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a ve stejné lhůtě jim nahradit náklady řízení ve výši 79 049 Kč k rukám jejich právního zástupce (výrok II.).

9. Podle odůvodnění tohoto rozsudku soud I. stupně vzal z provedených důkazů za prokázané, že dne [datum] uzavřela [jméno] [příjmení] jako prodávající a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [obec], [právnická osoba] (zastoupená žalovaným) jako zprostředkovatel dohodu o výhradním zprostředkování, podle níž měl zprostředkovatel vyvíjet činnost směřující k uzavření smlouvy o smlouvě budoucí kupní anebo kupní smlouvy ohledně pozemku č. parc. st. [anonymizováno] o výměře 149 m2, jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], a pozemku č. parc. [číslo] – trvalý travní porost, o výměře 1 779 m2, obojí v k.ú. [část obce] u [obec]. Dne [datum] uzavřela žalobkyně a) s [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec], [právnická osoba] jako zprostředkovatelem dohodu o složení rezervační jistiny ve výši 500 000 Kč s tím, že se jedná o zálohu na kupní cenu při prodeji pozemku č. parc. st. [anonymizováno] o výměře 149 m2, jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], pozemku č. parc. [číslo] – trvalý travní porost o výměře 1 779 m2 a„ části“ pozemku č. parc. [číslo] o přepokládané výměře 30 m2, která bude vyčleněna geometrickým plánem k plánované stavbě krytého parkovacího stání, vše v k.ú. [část obce] u [obec]. Zprostředkovatel byl oprávněn na základě zprostředkovatelské smlouvy s budoucím prodávajícím ze dne [datum] uzavřít„ Rezervační dohodu za účelem nabytí vlastnického práva k těmto nemovitostem“. Dodatkem [číslo] k dohodě o složení rezervační jistiny ze dne [datum] bylo dohodnuto, že žalobkyně a) závazky a pohledávky z uvedené dohody postupuje novému zájemci (žalobcům). Dne [datum] uzavřeli žalobci jako zájemci a žalovaný jako zprostředkovatel smlouvu nazvanou jako smlouva o zprostředkování. Žalovaný se jí zavázal vyvíjet činnost ve prospěch žalobců ohledně uzavření kupní smlouvy k pozemku č. parc. st. 754 o výměře 149 m2, jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], pozemku č. parc. [číslo] – trvalý travní porost o výměře 1 779 m2 a„ části“ pozemku č. parc. [číslo] o předpokládané výměře 30 m2, která bude vyčleněna geometrickým plánem k plánované stavbě krytého parkovacího stání, vše v k.ú. [část obce] u [obec] (čl. I.1.). Žalobci se zavázali uhradit žalovanému provizi ve výši 150 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu zprostředkovávané kupní smlouvy, přičemž kupní cena za nemovitosti je stanovena na 5 400 000 Kč. Provize není v kupní ceně zahrnuta a„ zahrnuje veškeré náklady“ žalovaného spojené s uzavřením kupní smlouvy, tzn. příprava kupní smlouvy a návrhu na vklad kupní smlouvy, ověření podpisů, úhrada advokátní úschovy, příprava předávacího protokolu a předání nemovitosti, úhrada za kolek pro zápis kupní smlouvy do katastru nemovitostí, příprava k dani z nabytí nemovitosti (čl. I.2.). Dne [datum] uzavřeli žalobci jako kupující a [jméno] [příjmení] jako prodávající smlouvu o uzavření budoucí kupní smlouvy o prodeji nemovitosti – pozemku č. parc. st. [anonymizováno] o výměře 149 m2, jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa] a pozemku č. parc. [číslo] – trvalý travní porost o výměře 1 779 m2 s tím, že kupní cena ve výši 5 400 000 Kč bude podle návrhu kupní smlouvy hrazena ve třech splátkách (500 000 Kč podle dohody o složení rezervační jistiny, 2 400 000 Kč na účet prodávající před podpisem kupní smlouvy a 2 500 000 Kč do advokátní úschovy advokátky Mgr. [jméno] [příjmení] do [datum], nejpozději do [datum]). Kupní smlouva bude (podle čl. III.1. smlouvy) uzavřena za podmínky, že na pozemcích nebude váznout jiné věcné břemeno než nově zřizované ve smyslu čl. I.5 smlouvy a že bude složena třetí splátka do advokátní úschovy. Dne [datum] uzavřela advokátka Mgr. [jméno] [příjmení] s [jméno] [příjmení] (coby stranou oprávněnou k převzetí plnění) a žalobci (coby stranou povinnou) na podkladě téhož dne uzavřené smlouvy o budoucí smlouvě kupní smlouvu o úschově, podle níž se strana povinná zavázala složit u advokátky třetí splátku ve výši 2 500 000 Kč na kupní cenu. Dne [datum] uzavřela [jméno] [příjmení] jako prodávající se žalobci jako kupujícími kupní smlouvu se smlouvou o zřízení věcného břemene, v níž je deklarováno, že prodávající je vlastnicí pozemku č. parc. st. [anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 202 m2, jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], pozemku č. parc. [číslo] – trvalý travní porost o výměře 1 726 m2 a pozemku č. parc. [číslo] – trvalý travní porost o výměře 800 m2, vše v k.ú. [část obce] u [obec]. Podle čl. I.3. smlouvy byla geometrickým plánem schváleným katastrálním úřadem oddělena z pozemku č. parc. [číslo] část„ b“ o výměře 7 m2 a z pozemku č. parc. [číslo] část„ a“ o výměře 238 m2. Část„ b“ byla sloučena s pozemkem č. parc. [číslo] a část„ a“ s pozemkem č. parc. [číslo], čímž vznikly pozemky č. parc. [číslo] – trvalý travní porost o výměře 1 031 m2 a č. parc. [číslo] – trvalý travní porost o výměře 1 495 m2 Kupní smlouvou mělo být převedeno vlastnické právo k pozemku č. parc. st. 754 – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 202 m2, jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], a (nového) pozemku č. parc. [číslo] – trvalý travní porost o výměře 1 495 m2 (čl. II .1.1). Zároveň byla zřízena ve prospěch pozemků č. parc. [číslo] a č. parc. st. [anonymizováno] služebnost cesty a stezky a služebnost inženýrských sítí (včetně umístění elektrorozvodného zařízení) k tíži pozemku č. parc. [číslo] (čl. I.4.). Prodávající prohlásila, že na předmětných nemovitostech jiné věcné břemeno nevázne, ani nejsou žádným jiným způsobem zatížené (čl. 1, čl. V .1.3). Smluvní strany se dále zavázaly učinit veškeré potřebné kroky k tomu, aby katastrální úřad mohl rozhodnout o vkladu vlastnického práva kupujících; za tímto účelem se zavázaly poskytnout si navzájem nezbytnou součinnost a podepsat i následně veškeré další nezbytné dokumenty jakéhokoliv charakteru (čl. V.4.). Uvedené změny parcel jsou zachyceny v geometrickém plánu [číslo] [rok] pro rozdělení pozemku a vymezení rozsahu věcného břemene k pozemku, s nímž souhlasil Katastrální úřad pro Jihočeský kraj, [stát. instituce] dne [datum]. Téhož dne uhradili žalobci žalovanému částku 150 000 Kč s deklarovaným účelem platby:„ odměna – prodej RD [část obce a číslo], [anonymizováno] [obec], parc. č. st. [anonymizováno], parc. [číslo] kú [část obce]“. Dne [datum] byl dále katastrálnímu úřadu podán návrh na vklad vlastnického práva žalobců k převáděným nemovitostem podle kupní smlouvy, jakož i návrh na vklad věcného břemene.

10. Přípisem ze dne [datum] bylo účastníkům kupní smlouvy katastrálním úřadem sděleno, že navrhovaný vklad nelze povolit, neboť účastníci smlouvy porušili ust. § 35 odst. 7 „katastrální vyhlášky č. 357/2013 Sb.“. Konkrétně katastrální úřad zjistil, že„ prodávaný díl ‚b‘ parcely [číslo], který je zatížen věcným právem, se přislučuje do dílu„ c“ parcely [číslo], který je nezatížen věcným právem. Pozemek par. [číslo] je zatížen věcným břemenem užívání pro [příjmení] [jméno]. Z uvedeného důvodu nelze povolit vklad vlastnického práva k pozemku č. parc. [číslo], ani vklad věcného břemene. Vklad vlastnického práva nelze povolit ani k druhému pozemku (č. parc. st. 754), jelikož kupní cena byla stanovena úhrnem za všechny nemovitosti a jedná se tedy o neoddělitelné právní plnění. Žalobci a prodávající [jméno] [příjmení] vzali návrh na vklad zpět listinou ze dne [datum], katastrálnímu úřadu doručenou dne [datum], vkladové řízení bylo zastaveno usnesením ze dne [datum]. Advokátka [titul] [jméno] [příjmení] při podání vysvětlení u Policie ČR uvedla, že spolupracovala se žalovaným, připravovala kupní smlouvu, smlouvu o výmazu věcného břemene na prodávaných nemovitostech ve prospěch paní [příjmení], jakož i smlouvu o nově zřizovaném věcném břemeni. Smlouvy a jejich obsah se opakovaně měnily, e-mailový dotaz žalovaného k věcným břemenům advokátka„ prostě přehlédla“. Zrušení věcného břemene bylo připravováno jako„ první právní úkon v souvislosti s tímto prodejem“, advokátka to„ měla zkontrolovat, byla to chyba“. Dodatek [číslo] datovaný dne [datum] ke smlouvě o zprostředkování, jímž měla být změněna identifikace převáděných pozemků tak, že se jedná o pozemek č. parc. st. [anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 202 m2, jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], a pozemek č. parc. [číslo] – trvalý travní porost o výměře 1 487 m2, nepodepsali žalobci ani žalovaný. Stejně tak nebyla uzavřena další verze kupní smlouvy se smlouvou o zřízení věcného břemene. Přípisem ze dne [datum] žalobci odstoupili od smlouvy o zprostředkování a požádali o„ vydání“ zaplacené provize 150 000 Kč do 5 kalendářních dnů od doručení přípisu. Jako důvod uvedli, že žalovaný nesplnil řádně své povinnosti ze smlouvy o zprostředkování, kupní smlouvu připravil vadně a kupní smlouva tak nebyla způsobilým podkladem pro provedení vkladu vlastnického práva v katastru nemovitostí. Odstoupení bylo doručeno žalovanému [datum]. Žalovaný přípisem své zástupkyně ze dne [datum] odmítl provizi žalobcům vrátit s tím, že neodpovídá za správnost a bezvadnost kupní smlouvy. Pokus o mimosoudní vyrovnání (žalovaný navrhoval uhradit 20 000 Kč, žalobci požadovali uhradit 100 000 Kč) nebyl úspěšný (prokázáno přípisy ze dnů [datum], [datum] a [datum]). Předžalobní výzva ze dne [datum] byla zástupkyni žalovaného doručena datovou zprávou dne [datum].

11. Z jiných než z výše označených důkazů soud I. stupně svá skutková zjištění nečerpal. Dokazování vzhledem k jím zastávanému právnímu názoru nedoplňoval, neboť skutkový stav byl prokázán s dostatečnou mírou jistoty v rozsahu potřebném pro rozhodnutí.

12. Po provedeném dokazování učinil soud I. stupně následující závěr o skutkovém stavu (jenž je ostatně ve všech podstatných bodech mezi účastníky nesporný): Po předchozím kontraktačním procesu uzavřel žalovaný se žalobci dne [datum] smlouvu, podle níž žalobcům zprostředkuje uzavření kupní smlouvy s prodávající [jméno] [příjmení], jíž mělo být převedeno vlastnické právo k nemovitostem v k.ú. [část obce] u [obec], konkrétně k pozemku č. parc. 754 o výměře 149 m2, pozemku č. parc. [číslo] o výměře 1 779 m2 a části pozemku č. parc. [číslo] o předpokládané výměře 30 m2 podle vyčlenění geometrickým plánem (k postavení krytého parkovacího stání). Smluvní strany následně jednaly o konkrétním obsahu kupní smlouvy ohledně výměry jednotlivých pozemků a jejich zatížení věcným břemenem, kupní smlouva byla nakonec uzavřena dne [datum]. Současně s jejím uzavřením žalobci uhradili žalovanému provizi 150 000 Kč a byl podán návrh na vklad. V kupní smlouvě měly pozemky č. parc. [číslo] a [číslo] jinou výměru než původně uváděnou, protože na základě zpracovaného geometrického plánu došlo k jejich oddělení na 2 díly a„ přisloučení“ – oddělená část pozemku č. parc. [číslo] se stala součástí pozemku č. parc. [číslo] a naopak. Zároveň bylo v kupní smlouvě zřízeno věcné břemeno cesty, stezky a inženýrských sítí jednoho z pozemků ve prospěch druhého. Kupní smlouvu připravovala advokátka [titul] [jméno] [příjmení] spolupracující se žalovaným. Měla rovněž připravit dohodu o zániku dosavadního věcného břemene užívání pro [jméno] [příjmení], což však v důsledku svého opomenutí neučinila. Katastrální úřad vydal dne [datum] seznámení s podklady pro rozhodnutí, v němž vysvětlil, proč nemůže být vklad povolen: díl„ b“ pozemku č. parc. [číslo] nemůže být přisloučen do dílu„ c“ pozemku č. parc. [číslo], neboť takto nově vzniklý pozemek č. parc. [číslo] o výměře 1 031 m2 nemůže vzniknout, jelikož nelze slučovat pozemky zatížené věcným břemenem (díl„ b“ – věcné břemeno užívání pro [jméno] [příjmení]) a nezatížené věcným břemenem (díl„ c“). Na základě zpětvzetí návrhu na vklad bylo vkladové řízení usnesením ze dne [datum] zastaveno, účastníci kupní smlouvy se na opravě či uzavření nové smlouvy již nedohodli. Dne [datum] žalobci odstoupili od smlouvy ze dne [datum] pro podstatné porušení povinností žalovaným a vyzvali k vrácení peněz do 5 dnů od doručení, tedy do [datum]). Žalovaný neuhradil ničeho.

13. Po právní stránce soud I. stupně věc posoudil podle ust. § 2430, § 2445 odst. 1, § 2447 odst. 1, § 1935, § 2006 odst. 1, § 588 a § 2991 1, 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o.z.“). Přitom předestřel, že předcházející kontraktační procesy a smlouvy uzavřené do [datum] se třetí osobou ([právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [obec], [právnická osoba]), ať již prodávající (dohoda o výhradním zprostředkování), nebo žalobkyní a) (dohoda o složení rezervační jistiny), potažmo žalobců (dodatek [číslo] k dohodě o složení rezervační jistiny) nemají na posouzení věci žádný vliv. Předmětem řízení nejsou práva a povinnosti z těchto (jiných) smluv a jejich splnění tak není třeba blíže zkoumat, neboť pro posouzení věci, zda žalovanému vzniklo a nadále náleží právo na provizi ze smlouvy o zprostředkování ze dne [datum] jsou uvedené skutečnosti nerozhodné.

14. K argumentaci žalovaného, že předmětná smlouva o zprostředkování není typově smlouvou zprostředkovatelskou, neboť již dříve třetí osoba ([anonymizována tři slova] [obec], [právnická osoba]) vyhledala smluvní strany budoucí kupní smlouvy, soud I. stupně uvedl, že žalovaný pomíjí, že i dříve uzavřená dohoda o složení rezervační jistiny ze dne [datum] (včetně dodatku) již vycházela z toho, že zájemcům o koupi bude zprostředkováno uzavření kupní smlouvy s konkrétní prodávající ([jméno] Novákovou). V tomto smyslu, má-li kupující zájem o konkrétní pozemky konkrétního vlastníka, nepřichází„ vyhledávání“ vhodného prodávajícího v úvahu. Soud I. stupně tedy nesdílí právní názor žalovaného, že smlouva ze dne [datum] je přes své formální označení smlouvou příkazní, a naopak ji hodnotí jako zprostředkování podle ust. § 2445 a násl. o.z. Zprostředkování totiž není nic jiného než zvláštní druh příkazu. Obecným příkazem se rozumí povinnost příkazníka obstarat zadanou záležitost příkazce, včetně případného právního jednání za příkazce (§ 2439 o.z.). Zprostředkování pak je zvláštním druhem úplatného příkazu, kdy onou„ záležitostí příkazce“ se rozumí zprostředkování uzavření určité smlouvy s třetí osobou. Podstatnou náležitostí smlouvy o zprostředkování tak je, že zprostředkovatel pro zájemce neobstarává jakoukoli jím určenou záležitost, ale jeho činnost směřuje k uzavření určité (konkrétně vymezené) smlouvy, popřípadě zprostředkovává pouze příležitost k uzavření smlouvy (srov. § 2445 odst. 2 o.z.). Zprostředkovatel tak pro zájemce k uzavření smlouvy s vymezeným obsahem zpravidla vyhledává vhodnou smluvní protistranu. Není však vyloučeno, aby byla tato smluvní protistrana zájemce známa již předem, a činnost zprostředkovatele se soustředí„ toliko“ na vlastní uzavření dané smlouvy (zprostředkovatel tak vystupuje v pozici určitého prostředníka či mediátora, který již známé smluvní strany vede k uzavření smlouvy). Taktomu bylo i v posuzovaném případě, kdy v okamžiku uzavření smlouvy o zprostředkování dne [datum] byla známa nejen smluvní strana zájemce (žalobců), ale, protože šlo o koupi konkrétních pozemků, i druhá strana kupní smlouvy, tedy prodávající. Činnost žalovaného jako zprostředkovatele tak nespočívala ve vyhledání vhodné smluvní protistrany, ale zejména v těch faktických úkonech krytých jeho provizí, které byly vyjmenovány v čl. I.2. smlouvy a které představují obvyklý servis poskytovaný podnikateli na realitním trhu při zprostředkování uzavření smlouvy o koupi nemovitosti. Sama skutečnost, že v době uzavření smlouvy o zprostředkování byly známy obě strany potenciální kupní smlouvy, tedy nečiní ze smlouvy smlouvu příkazní. Podstatou smlouvy ze dne [datum] zůstávala povinnost žalovaného zprostředkovat uzavření kupní smlouvy požadovaného obsahu, nikoliv obstarat„ obecnou“ záležitost žalobců.

15. V předmětné smlouvě byla sjednána splatnost provize žalovaného dnem uzavření zprostředkovávané (kupní) smlouvy; tak by tomu ostatně bylo i bez výslovného smluvního ujednání (§ 2447 odst. 1 o.z.). Žalovaný tak jistě měl právo na úhradu sjednané provize v den uzavření kupní smlouvy ([datum]) a provize mu byla žalobci skutečně zaplacena. Nelze však přijmout argumentaci žalovaného, že má právo si provizi ponechat. Zprostředkovaná kupní smlouva totiž zanikla, aniž by byla povinnost prodávající převést vlastnické právo na žalobce splněna, a to z důvodu, který lze přičítat výlučně žalovanému. Z nesporného skutkového stavu vyplývá, že jediným důvodem, pro který nebyl vklad vlastnického práva žalobců povolen, je právní vada kupní smlouvy spočívající v právně nepřípustném vytvoření nové pozemkové parcely ze dvou částí, z nichž jedna je zatížena věcným břemenem a druhá nikoliv. Příprava kupní smlouvy přitom byla smluvní povinností žalovaného. Poté, co se stalo zřejmým, že na podkladě uzavřené kupní smlouvy nelze provést vklad vlastnického práva žalobců do katastru nemovitostí, již pro prodávající nebylo objektivně možné splnit svoji smluvní povinnost převést vlastnické právo. Závazek tedy zanikl pro nemožnost plnění, a to jako celek. Podle ust. § 2006 odst. 1 o.z. tak zanikla celá kupní smlouva a tím odpadl i právní titul, na jehož základě žalovaný měl nárok na zaplacení provize. Jinak řečeno žalovaným zprostředkovaná a připravená kupní smlouva zanikla, aniž by naplnila žalobci požadované věcněprávní účinky (nabytí vlastnického práva), a to z důvodu, který lze přičítat žalovanému. Jakkoli se tedy soud neztotožňuje s právním posouzením žalobců, kteří měli kupní smlouvu za absolutně neplatnou pro počáteční nemožnost plnění (§ 588 o.z.), důsledek je stejný: provize je bezdůvodným obohacením žalovaného, ať již kvůli tomu, že odpadl právní důvod pro její zaplacení, nebo že tu právní důvod pro zaplacení nebyl (§ 2991 odst. 2 o.z.). Žalovaný přitom odpovídá i za pochybení spolupracující advokátky. Vyplývá to ze znění § 1935 o.z., které jako obecné ustanovení platí i pro smlouvu o zprostředkování. Má-li být motivem úvah žalovaného o příkazní smlouvě úprava ust. § 2434 o.z. a konstrukt, že ustanovení náhradníka ([titul] [příjmení]) bylo nezbytně nutné (a tudíž by žalovaný případně odpovídal pouze za škodu způsobenou chybnou volbou náhradníka), je třeba jej odmítnout. Je-li obvyklou činností při zprostředkování realitních transakcí ze strany profesionálů i příprava kupních, zástavních či jiných smluv, nemůže se takový profesionál zprostit své odpovědnosti pouhým odkazem na to, že smlouvy nepřipravuje osobně, ale vytváří je s ním spolupracující advokát. Takové přenášení odpovědnosti na druhou smluvní stranu, zvláště jedná-li se o slabší smluvní subjekt (smlouva má povahu smlouvy spotřebitelské), je nepřípustné. Odkaz žalovaného na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 1. 2015, sp. zn. 25 Cdo 3504/2015, týkající se přímé odpovědnosti spolupracujícího advokáta, není případný. Jednak se týká předchozí právní úpravy (zákona č. 40/1964 Sb.) a jiného právního institutu (nároku na náhradu škody), ale zejména neřeší otázku podstatnou pro rozhodnutí této věci.

16. Konečně soud I. stupně nesdílí názor, že si žalovaný může provizi po právu ponechat, jelikož žalobci neuzavřeli novou (opravenou) kupní smlouvu. Smluvní povinnost poskytnout si navzájem veškerou součinnost včetně podpisu„ veškerých dalších nezbytných dokumentů jakéhokoliv charakteru“ (čl. V.4. kupní smlouvy) váže toliko smluvní strany kupní smlouvy, ve vztahu k žalovanému žalobci žádnou takovou povinnost nemají a žalovaný z případného porušení čl. V.4. kupní smlouvy nemůže pro sebe nic vyvozovat. Nahlíženo principem smluvní autonomie totiž žalobci neměli ve vztahu k žalovanému ani povinnost uzavřítkupní smlouvu z [datum], bylo zcela na jejich svobodné vůli, zda a v jaké podobě zprostředkovávanou smlouvu uzavřou, jelikož zprostředkovatel nemá právní nástroj, jak zájemce k uzavření zprostředkované smlouvy„ přinutit“. Pokud by žalobci kupní smlouvu neuzavřeli, žalobci by nárok na provizi vůbec nevznikl. Je věcí žalovaného jako profesionála, aby si v takovém případě ve zprostředkovatelské smlouvě ošetřil, že mu náleží„ alespoň“ náhrada nákladů spojených se zprostředkováním.

17. Soud I. stupně uzavířel, že žalovaným přijatá provize ve výši 150 000 Kč představuje jeho bezdůvodné obohacení, které musí žalobcům vydat (§ 2991 odst. 1 o.z.). Splatnost dluhu se přitom odvíjí od výzvy žalobců (§ 1958 odst. 2 o.z.) a vzhledem k tomu, že žalovaný je se splněním dluhu od [datum] v prodlení, náleží žalobcům též úroky z prodlení v zákonné výši (§ 1970 o.z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

18. Podle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) přiznal soud I. stupně v řízení plně úspěšným žalobcům náhradu účelně vynaložených nákladů řízení za 6 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, vyjádření ve věci samé ze dne [datum] a účast u jednání ve dnech [datum] a [datum]). Soud neshledal účelně vynaloženými 2 úkony právní služby, a to poradu s klienty dne [datum] a vyjádření ve věci samé dne [datum]. Toto vyjádření toliko opakuje argumenty žalobců předestřené již v jejich předchozích podáních. Z toho důvodu nelze za účelně vynaložený náklad považovat ani předchozí poradu s klienty, která neměla (při skutkové a právně nezměněném procesním stavu) pro zastupování žalobců zásadní význam. Sazba mimosmluvní odměny za každý z uvedených 6ti účelně provedených úkonů činí vzhledem k zastupování 2 osob 11 360 Kč (§ 7 bod 5., § 8 odst. 1, § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif /dále jen„ AT“ /). Za každý úkon advokátu náleží též paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč (§ 13 odst. 3 AT). Advokátu žalobců vznikly cestovní náklady za cestu k jednání soudu (2x [obec] [obec] a zpět) v celkové výši 1 889 Kč (336 km; sazba základní náhrady podle § 1 písm. b/ vyhl. č. 589/2020 Sb.: 4,40 x 336; náhrada za pohonné hmoty podle § 4 písm. a/ téže vyhlášky: 4,4 x 27,80 x 3,36); dále mu náleží náhrada za 6 půlhodin ztráty času po 100 Kč podle § 14 odst. 3 AT Náklady řízení žalobců tak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 6 000 Kč, odměny advokáta ve výši 68 160 Kč, paušální náhrady hotových výdajů ve výši 2 400 Kč, cestovného ve výši 1 889 Kč a náhrady za ztrátu času 600 Kč, celkem 79 049 Kč.

19. Proti tomuto rozsudku podal odvolání žalovaný a namítá, že v řízení před soudem I. stupně opakovaně tvrdil, že se zavázal vyvíjet činnost ve prospěch žalobců vedoucí k uzavření kupní smlouvy, k jejímuž naplnění dojde samotným uzavřením kupní smlouvy, nikoli zprostředkování prodeje nemovitostí. Soud I. stupně tuto skutečnost zcela přehlédl a věnoval se pouze kupní smlouvě, která však představovala pouze část činnosti žalovaného. Nepřihlédl k žalovaným navrženým důkazům, zejména výslechu advokátky [titul] [jméno] [příjmení], [titul] [jméno] [příjmení], [role v řízení] [právnická osoba], či prodávající [jméno] [příjmení]. Považoval skutkový stav za dostatečně zjištěný pouze z listinných důkazů, což je nedostatečné, neboť z nich nelze plnohodnotně zjistit rozsah činnosti, kterou žalovaný pro žalobce činil. Žalovaný na podporu svých tvrzení předložil řadu důkazů a svědků, jedním z nich byl i výslech advokátky. Ta byla autorkou řady smluvních dokumentů, pravidelně komunikovala s žalovaným, žalobci i [jméno] [příjmení]. Soud I. stupně se spokojil pouze s protokolem o podání vysvětlení u Policie ČR, avšak v jeho průběhu nezazněly klíčové informace, které by mohly vést k řádnému zjištění skutkového stavu. Advokátka a další žalovaným navržení svědci mohou popsat, jak vztah mezi žalobci a žalovaným fungoval a jak vypadala činnost, k níž se žalobce ve smlouvě zavázal. Mohou například potvrdit nebo vyvrátit tvrzení žalovaného, že činil další nadstandartní kroky související s požadovanými změnami pozemků před uzavřením kupní smlouvy.

20. Odvolatel dále soudu I. stupně vytýká, že na základě neúplně a nesprávně zjištěného skutkového stavu dospěl k nesprávnému právnímu posouzení věci, že žalobci uzavřeli s žalovaným smlouvu zprostředkovatelskou. Nesdílel právní názor žalovaného, že se jedná o smlouvu příkazní. Vychází přitom z obecného ust. § 1935 o.z. a přehlíží ust. § 2434 o.z. Žalovaný nesouhlasí se závěrem soudu I. stupně, že z důvodu pochybení žalovaného byla podepsána chybná kupní smlouva, což vedlo k nemožnosti převést vlastnické právo v katastru nemovitostí. Běžný realitní obchod proběhl mezi prodávající a [anonymizováno] [právnická osoba], která vystupovala v pozici zprostředkovatele, a to na základě dohody o výhradním realitním zprostředkování z [datum]. Vzhledem k tomu, že další požadavky stran byly nad rámec běžných obchodů, které zprostředkovatel zajišťuje, byly další kroky navazující na nalezení vhodného kupce připravovány žalovaným na základě samostatné smlouvy uzavřené s žalobci. Protože žalovaný neměl k některým úkonům potřebnou kvalifikaci (vypracování geometrických plánů, příprava dokumentace k převodu, ověření podpisů), využil k tomu kvalifikované osoby. Žalovaný je přesvědčen, že jeho volba náhradníků byla oprávněná a nezbytná. Jako příkazník tedy odpovídá příkazci pouze za to, že s náležitou péči zvolil náhradníka. Byl-li náhradník ustanoven oprávněně a dopustí-li se pochybení, není příkazník povinen nahradit příkazci škodu tím způsobenou, pokud by nějaká vznikla, viz Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání. Praha: C.H. Beck, 2019 str. 2613.

21. Žalovaný nesouhlasí ani se závěrem soudu I. stupně, že zprostředkovaná kupní smlouva zanikla, aniž by byla povinnost prodávající převést vlastnické právo na žalobce splněna, a to z důvodů, které lze přičítat výlučně žalovanému, že závazek zanikl pro nemožnost plnění, a to jako celek, a že tak podle ust. § 2006 odst. 1 o.z. zanikla celá kupní smlouva a tím odpadl i právní titul, na jehož základě měl nárok na zaplacení provize. Žalovaný měl totiž povinnost vyvíjet činnost ve prospěch žalobců, což činil. Kupní smlouva byla jenom jedním z kroků, ke kterým byl pověřen. Skutečnost, že na základě kupní smlouvy nedošlo k převodu vlastnického práva nelze vykládat jako odpadnutí právního důvodu, neboť žalovaný byl na základě smlouvy povinen vyvíjet činnost ve prospěch žalobců směřující k uzavření kupní smlouvy. Pokud nebylo možné podle smlouvy plnit, zanikl pouze závazek, nikoliv kupní smlouva jako celek. Soud nesdílel názor žalovaného, že si může provizi ponechat, jelikož žalobci neuzavřeli novou (opravenou) kupní smlouvu. Žalovaný si je vědom, že vůči němu žalobci nemají povinnost uzavírat opravenou kupní smlouvu, avšak smlouvou se zavázal vyvíjet činnost ve prospěch žalobců, která směřuje k uzavření kupní smlouvy. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do dne podpisu zprostředkovávané kupní smlouvy. Tuto činnost žalovaný činil, připravil kupní smlouvu, kterou smluvní strany uzavřely, a tím došlo k zániku účinnosti smlouvy. Poté, co katastr nemovitostí sdělil, že nemůže na základě této kupní smlouvy vlastnické právo převést a mohlo tak dojít k zániku závazku převést vlastnické právo k nemovitosti, tedy podle kupní smlouvy měly smluvní strany povinnost si poskytnout nezbytnou součinnost k odstranění chyby, začal žalovaný činit všechny kroky, aby došlo k opravení chyby a převodu vlastnického práva, a to i přesto, že smlouva, kterou se zavázal k činnosti pro zájemce, nebyla účinná.

22. Žalovaný nesdílí právní názor soudu I. stupně, že částka, kterou přijal, představuje bezdůvodné obohacení. Žalovaný tuto částku přijal na základě smlouvy za činnost, kterou pro žalobce fakticky vykonal. Splatnost této částky byla sjednána ke dni podpisu kupní smlouvy a ta nastala. Skutečnost, že následně nedošlo k převodu vlastnického práva, došlo ke zpětvzetí návrhu na vklad a smluvní strany již nepřistoupily k podpisu opravené kupní smlouvy, nemá na splatnost částky žádný vliv.

23. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

24. Žalobci ve svém vyjádření k odvolání shrnuli odvolací důvody žalovaného takto: a) soud I. stupně neprovedl žalovaným navržené důkazy; b) soud I. stupně nesprávně posoudil smlouvu uzavřenou dne [datum] mezi žalobci a žalovaným jako smlouvu o zprostředkování, když podle žalovaného ji měl posoudit jako smlouvu příkazní, a nesprávně dovodil, že částka, kterou žalovaný přijal od žalobců, představuje bezdůvodné obohacení; c) soud I. stupně nesprávně dovodil, že žalovaný odpovídá za pochybení advokátky, která připravila vadnou smluvní dokumentaci.

25. K bodu a) žalobci připomněli, že ve sporném řízení platí, že každá ze sporných stran musí v závislosti na hypotéze právní normy tvrdit rozhodné skutečnosti a označit důkazy na podporu svých tvrzení (§ 120 o.s.ř.). Žalovaný ve vztahu k jím navrženým důkazům – výslechům svědků povinnost tvrzení nesplnil. Nikde neuvádí, jaká konkrétní skutečnost má být výslechem svědků prokázána. Jeho tvrzení, že„ Advokátka a další žalovaným navržení svědci mohou popsat jak vztah mezi žalobci a žalovaným fungoval a jak vypadala předmětná činnost, ke které se žalobce ve smlouvě zavázal. Mohou například potvrdit nebo vyvrátit tvrzení žalovaného, že činil další nadstandartní kroky související s požadovanými změnami pozemků před uzavřením kupní smlouvy (např. navrhnout způsob rozdělení pozemků a v souladu s požadavky prodávající a kupujících zajistit geometrické plány).“ nelze považovat za splnění povinnosti tvrdit rozhodné skutečnosti. Ani případné činění dalších„ nadstandardních kroků“ ze strany žalovaného by nemělo žádný vliv na posouzení předmětné smlouvy jako smlouvy o zprostředkování. Prokázání existence těchto„ nadstandardních kroků“ by tak rovněž nemělo žádný vliv na to, že žaloba je důvodná, protože žalovaný nemá žádný právní důvod pro ponechání si žalované částky.

26. K bodu b) žalobci uvedli, že smlouva ze dne [datum] je smlouvou o zprostředkování. Předně je nadepsána jako„ Smlouva o zprostředkování“ a smluvní strany jsou označeny jako„ zájemce“ a„ zprostředkovatel“. Dále je v čl. I. odst. 1 povinnost žalovaného jako zprostředkovatele vymezena tak, že„ se touto smlouvou zavazuje vyvíjet činnost ve prospěch Zájemce směřující k uzavření Kupní smlouvy s prodávající, jejímž předmětem je prodej následujících nemovitostí“. V čl. I. odst. 2 je povinnost žalobců jako zájemce vymezena tak, že„ se zavazuje uhradit zprostředkovateli provizi za tuto činnost ve výši 150 000 Kč …, a to v hotovosti při podpisu zprostředkovávané smlouvy“. Uvedené vymezení smluvních povinností žalobců a žalovaného přesně odpovídá smluvnímu typu smlouvy o zprostředkování, jak je vymezena v ust. § 2445 odst. 1 o.z. Smlouva rovněž hovoří o„ provizi“, což je zákonný pojem smlouvy o zprostředkování (§ 2445 a § 2447 o.z.) a dále o„ zprostředkovávané smlouvě“, což je rovněž zákonný pojem smlouvy o zprostředkování (§ 2447 odst. 1 o.z.). Skutečnost, že žalovaný, jako odborník v oboru realitního trhu, připravoval např. geometrické plány, měl povinnost zajistit smluvní dokumentaci a činit další úkony (např. připravit přiznání k dani z nabytí nemovitostí), nijak nevylučuje závěr, že se jedná o smlouvu o zprostředkování. Ust. § 2445 odst. 1 o.z. nevyžaduje, aby třetí osoba, s níž má zájemce uzavřít zprostředkovávanou smlouvu, byla neznámá. Žalobci souhlasí se soudem I. stupně, že není vyloučeno, aby byla tato smluvní protistrana zájemce známa již předem, a činnost zprostředkovatele se soustředí„ toliko“ na vlastní uzavření dané smlouvy.„ Zprostředkování uzavření určité smlouvy“ se podle žalobců může odehrávat i mezi dvěma známými subjekty, kdy zprostředkovatel vyvíjí činnost k tomu, aby zprostředkovávaná smlouva byla uzavřena. Žalobci plně souhlasí se závěrem soudu I. stupně, že podstatou smlouvy ze dne [datum] byla povinnost žalovaného zprostředkovat uzavření kupní smlouvy požadovaného obsahu, nikoliv obstarat„ obecnou“ záležitost žalobců. Nadto jde o smlouvu spotřebitelskou (§ 1810 o.z.). Pokud by tedy snad vznikla pochybnost, o jaký smluvní typ se jedná, uplatní se ust. § 1812 odst. 1 o.z., podle něhož lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. Nejpříznivější je pro žalobce smlouva o zprostředkování. Žalobci rovněž vždy vnímali smlouvu nazvanou„ smlouva o zprostředkování“ jako smlouvu o zprostředkování a nikoliv jako příkazní smlouvu. Toto pojetí smlouvy bylo posíleno tím, že splatnost provize byla vázána až na samotné uzavření zprostředkovávané kupní smlouvy.

27. K bodu c) žalobci vyjádřili souhlas s právním závěrem soudu I. stupně, že žalovaný plně odpovídá za pochybení jím zvolené advokátky, neboť se zde plně uplatní ust. § 1935 o.z. Nejvyšší soud ČR k výkladu tohoto ustanovení konstatoval, že samostatnou odpovědnost hlavní osoby za pomocníka zakládají například ust. § 1935 o.z. řešící odpovědnost za pomocníka při plnění smluvních povinností (rozsudek ze dne 26. 10. 2021, sp. zn. 25 Cdo 1029/2021). Žalovaní rovněž souhlasí s tím, že přenášení odpovědnosti za vypracování smluvní dokumentace k převodu nemovitosti ze žalovaného, jako podnikatele – profesionála v oblasti realit, na žalované jako spotřebitele, je nepřípustné. Žalovaný tak nemůže nesplnění svých smluvních povinností odůvodňovat pochybením zvolených pomocníků, a to bez ohledu na to, zda příslušnou činnost je či není sám schopen vykonávat.

28. Podle žalobců nebyly naplněny hmotněprávní předpoklady pro vznik splatnosti provize žalovaného. Žalovaný připravil vadnou kupní smlouvu, na jejímž základě katastrální úřad odmítl provést vklad vlastnického práva. Splatnost provize žalovaného byla podle čl. I. odst. 2 smlouvy o zprostředkování vázána na podpis zprostředkovávané kupní smlouvy. Toto smluvní ujednání je platné zcela bez ohledu na to, o jaký konkrétní smluvní typ šlo. Judikatura dovodila, že nezpůsobilost kupní smlouvy k provedení vkladu vlastnického práva na jejím základě způsobuje neplatnost této smlouvy (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 6. 2018, sp. zn. 25 Cdo 5007/2016). Pokud kupní smlouva nebyla způsobilá vyvolat věcněprávní účinky pro svůj rozpor s katastrálními předpisy, není možné říci, že byla podepsána zprostředkovávaná kupní smlouva, neboť podepsaná kupní smlouva je z hlediska judikatorních závěrů neplatná. Judikatura konstatuje, že„ Nelze-li provést vklad vlastnického práva na základě účastníky sjednané kupní smlouvy, je splnění závazku prodávajícího převést vlastnické právo na kupujícího nemožné. V důsledku nemožnosti plnění závazek zaniká, a to ke dni, kdy nemožnost plnění nastala. Zánikem závazku prodávajícího zanikla kupní smlouva jako celek, neboť kupní smlouva spočívá na vzájemném plnění smluvních stran, přičemž zánikem povinnosti jedné z nich přestává smlouva plnit svoji funkci.“ (usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 1. 2016, sp. zn. 30 Cdo 3933/2015; rozsudky téhož soudu ze dne 6. 3. 2013, sp. zn, 32 Cdo 1470/2011 či ze dne 30. 10. 2002, sp. zn. 33 Odo 868/2001). Katastrální úřad ve svém sdělení jednoznačně konstatoval, že na základě podepsané kupní smlouvy není možné provést vklad vlastnického práva ve prospěch žalobců pro její rozpor s katastrálními předpisy. Ve smyslu citované judikatury je tak splnění smluvní povinnosti prodávající převést vlastnické právo na žalobce na základě podepsané kupní smlouvy nemožné. V důsledku nemožnosti plnění podepsaná kupní smlouva zanikla, a to ke dni, kdy nemožnost plnění nastala. Nemůže tak obstát odvolací tvrzení žalovaného, že nastala skutečnost podpisu zprostředkovávané smlouvy. Právo na provizi žalovaného se tak nikdy nestalo splatným, protože platná a účinná zprostředkovávaná kupní smlouva nebyla nikdy podepsána. Smlouva, která mezi prodávající a žalobci podepsána byla, vykazuje natolik zásadní vady, že vůbec není způsobilá vyvolat právní účinky pro nemožnost plnění z důvodu právní nemožnosti. Toto pochybení je možné klást k tíži žalovaného, jehož povinností bylo vypracovat řádnou a kupní smlouvu způsobilou k provedení vkladu vlastnického práva.

29. Žalobci navrhli, aby odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil a žalovanému uložil povinnost nahradit žalobcům náklady odvolacího řízení.

30. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou, včas a obsahuje zákonem předvídané náležitosti (§ 201, § 202, § 204 odst. 1, § 205 o.s.ř.), přezkoumal v napadeném rozsahu rozsudek soudu I. stupně, jakož i řízení, které jeho vyhlášení předcházelo, podle ust. § 212, § 212a odst. 1, 3, 5 o.s.ř., a zjistil, že odvolání není důvodné.

31. Odvolací soud shledal, že soud I. stupně provedl v řízení potřebné dokazování, provedené důkazy správně hodnotil, zjistil z nich správné skutečnosti a na jejich základě dospěl ke správným závěrům o skutkovém stavu věci. Odvolací soud při svých závěrech o skutkovém stavu věci proto vychází z výsledků dokazování soudu I. stupně, tak jak je ve svém rozhodnutí správně popsal, a pro stručnost na rozhodnutí soudu I. stupně v těchto částech zcela odkazuje. Postupuje tak v souladu s usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 11. 2011, sp. zn. 29 Cdo 3450/2011, podle něhož vychází-li potvrzující rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé z týchž skutkových a právních závěrů jako rozhodnutí soudu I. stupně ve věci samé, pak se požadavkům kladeným na obsah odůvodnění takového rozhodnutí odvolacího soudu ustanovením § 157 odst. 2 o.s.ř. nikterak neprotiví, jestliže odvolací soud (byť i v reakci na námitky odvolatele) omezí své závěry na prosté přitakání správnosti skutkových závěrů a právního posouzení věci soudem I. stupně. To je dáno charakterem (postavením) odvolacího soudu, jenž plní roli přezkumné instance a nebuduje svá rozhodnutí„ na zelené louce“ a bez vazby na argumentaci soudu I. stupně.

32. Soud I. stupně při právním hodnocení zjištěného skutkového stavu na posuzovanou věc správně aplikoval občanský zákoník č. 89/2012 Sb., neboť k posuzovanému jednání došlo za jeho účinnosti.

33. Podle ust. § 2430 o.z. příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce.

34. Podle ust. § 2434 o.z. příkazník provede příkaz osobně. Svěří-li provedení příkazu jinému, odpovídá, jako by příkaz prováděl sám; dovolil-li však příkazce, aby si ustanovil náhradníka, nebo byl-li tento nezbytně nutný, nahradí škodu, kterou způsobil chybnou volbou náhradníka.

35. Podle ust. § 2445 odst. 1 o.z. smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi.

36. Podle ust. § 2445 odst. 2 o.z. je-li již při uzavření smlouvy, kterou se jedna strana zaváže obstarat druhé straně příležitost k uzavření smlouvy s třetí osobou, z okolností zřejmé, že za obstarání bude požadována odměna, má se za to, že byla uzavřena smlouva o zprostředkování.

37. Podle ust. § 2447 odst. 1 o.z. provize je splatná dnem uzavření zprostředkované smlouvy; byla-li tato smlouva uzavřena s odkládací podmínkou, je provize splatná až splněním podmínky.

38. Podle ust. § 1935 o.z. plní-li dlužník pomocí jiné osoby, odpovídá tak, jako by plnil sám.

39. Podle ust. § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

40. Podle ust. § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

41. Příkazní smlouvou se zavazuje příkazník obstarat pro příkazce určitou záležitost. Jejím předmětem je činnost příkazníka směřující k obstarání určité záležitosti příkazce, nikoli výsledek takové činnosti. Obecná úprava příkazní smlouvy se tam, kde občanský zákoník obsahuje speciální úpravu jiných smluv příkazního typu, použije jen podpůrně (§ 2444). Protože jsou všechny smluvní typy závazků příkazního typu upravené v občanském zákoníku pojmově úplatné (s výjimkou samotné příkazní smlouvy), může si s nimi být podobná jen úplatná příkazní smlouva, ale i ta pouze omezeně, neboť řada z nich má jako pojmový znak dosažení určitého výsledku, čímž se od příkazní smlouvy liší. Stranami příkazní smlouvy jsou příkazce, tj. osoba, jejíž záležitost je obstarávána, a příkazník, tj. osoba, která tuto záležitost obstarává. Protože předmětem příkazní smlouvy není dosažení určitého výsledku, bude kvalita plnění ze strany příkazníka (a jeho vady) posuzována podle toho, zda příkazník konal činnost, ke které se příkazci zavázal, a to nejen v zájmu příkazce, ale i v souladu s jeho pokyny. Pojmovým znakem příkazní smlouvy není úplatnost. Jestliže příkazník svěří provedení příkazu třetí osobě (náhradníku, substituentovi), odpovídá za jeho provedení zásadně stejně, jako by jej prováděl sám. Z tohoto pravidla však existují dvě výjimky. První představuje situace, kdy příkazník nemůže provést příkaz sám. V takovém případě však smí přistoupit k ustanovení náhradníka pouze tehdy, je-li zde nebezpečí prodlení. Pokud prodlení nehrozí, má příkazník o vzniklé nemožnosti splnění příkazu na své straně příkazce informovat a vyžádat si od něho nové instrukce. Druhou výjimku představuje situace, kdy příkazce ustanovení náhradníka dovolí. V obou případech původní příkazník neodpovídá za splnění příkazu, jako by jej prováděl sám, ale odpovídá za výběr náhradníka a případnou škodu, která příkazci chybnou volbou náhradníka vznikne.

42. Smlouva o zprostředkování se od smlouvy příkazní odlišuje jednak svým specifickým předmětem (tj. závazkem zprostředkovat uzavření určité smlouvy, a tedy dosažení určitého výsledku), vázaností povinnosti zájemce uhradit odměnu (provizi) na výsledek činnosti zprostředkovatele a dále úplatností jako pojmovým znakem (zprostředkování je vždy úplatné). Zprostředkováním se rozumí faktická činnost zprostředkovatele, jejímž cílem je zajistit, aby měl zájemce reálnou možnost (příležitost) uzavřít určitou smlouvu. Předmětem zprostředkování naproti tomu není zastupování zájemce zprostředkovatelem, zprostředkovatel nejedná jménem zástupce ani na jeho účet, také zprostředkovávanou smlouvu uzavírá zájemce vlastním jménem. Předmět zprostředkování je vymezen výrazně užším způsobem než příkaz a omezuje se pouze na zajištění příležitosti k uzavření smlouvy. Na rozdíl od příkazu nezahrnuje zprostředkování zastupování druhé strany, spočívá pouze v činnosti faktické a je vždy úplatné. Nezbytným předpokladem práva na odměnu (provizi) zprostředkovatele je zajištění příležitosti uzavřít smlouvu, příkazník má naproti tomu právo na odměnu zásadně i tehdy, pokud výsledek jeho činnosti nenastal (srov. § 2438 odst. 2). Povinnost zprostředkovatele může být ve smlouvě o zprostředkování vymezena obecným způsobem, kdy strany sjednají pouze to, že zprostředkovatel je povinen pro zájemce uzavření určité smlouvy zprostředkovat, stejně tak ale může být sjednán konkrétní způsob, jakým má být zprostředkování provedeno. Smlouva, která je předmětem zprostředkování, musí být ve zprostředkovatelské smlouvě vymezena dostatečně určitě, není však nutné, aby byl vymezen celý její obsah, nemusejí být určeny ani její podstatné obsahové části.

43. Ustanovení § 2445 odst. 2 o.z. dopadá na situace, kdy vznikne pochybnost, zda ve smlouvě, jejímž předmětem je závazek k provedení zprostředkování (obstarání příležitosti uzavřít smlouvu s třetí osobou), byla sjednána také povinnost zaplatit za zprostředkování odměnu (provizi), a tedy zda uzavřená smlouva je smlouvou zprostředkovatelskou. Pro tento případ zákon stanoví, že pokud je již při uzavření smlouvy z okolností zřejmé, že za provedení zprostředkování bude odměna požadována, platí vyvratitelná domněnka, že jde o zprostředkovatelskou smlouvu a že povinnost zaplatit odměnu mezi stranami sjednána byla.

44. Zprostředkování je synallagmatický právní vztah, jehož obsahem jsou vzájemná práva a povinnosti zprostředkovatele a zájemce. Zprostředkovatel je povinen zprostředkovat pro zájemce uzavření určité smlouvy, zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi, z hlediska vzniku a splatnosti se však tyto závazky liší. Závazek zprostředkovatele provést zprostředkování vzniká uzavřením zprostředkovatelské smlouvy, zprostředkovatel je povinen započít s prováděním zprostředkovatelské činností, jakmile byla zprostředkovatelská smlouva uzavřena. Naproti tomu povinnost zájemce zaplatit provizi je vázána na další právní skutečnost, kterou je podle ust. § 2447 o.z. uzavření zprostředkované smlouvy mezi zájemcem a třetí osobou, popř. obstarání příležitosti takovou smlouvu uzavřít. Uzavřením smlouvy o zprostředkování sice vzniká zprostředkovateli právo požadovat po zájemci zaplacení provize, toto právo je však vázáno na naplnění předpokladu, že zprostředkovávaná smlouva bude uzavřena. Vzhledem k tomu, že splnění této podmínky není v dispozici zprostředkovatele (o tom, zda bude zprostředkovávaná smlouva uzavřena, rozhoduje v konečném důsledku zájemce a třetí osoba), mělo by být v mezidobí s tímto právem nakládáno jen jako s právem budoucím. Samotná skutečnost, že zprostředkovatel získá pro zájemce vhodného smluvního partnera, ještě nezakládá právo zprostředkovatele na provizi, k tomu je nutné, aby byla zprostředkovávaná smlouva také uzavřena. Zájemce přitom nemá povinnost smlouvu uzavřít, a to ani tehdy, pokud by mu zprostředkovatel zajistil osobu mající o kontraktaci zájem a splňující všechny požadavky stanovené zájemcem. Z uvedeného plyne, že zprostředkovatel nemůže svým jednáním zajistit splnění předpokladů, které podmiňují jeho právo na zaplacení provize, nese tedy riziko, že za provedenou zprostředkovatelskou činnost odměnu nezíská.

45. V přezkoumávaném případě dospěl soud I. stupně i ke správným závěrům právním.

46. Především se odvolací soud ztotožňuje se závěrem soudu I. stupně, že smlouva uzavřená mezi účastníky dne [datum] je smlouvou o zprostředkování. Je tomu tak nejen proto, že je tak označena a že její strany jsou označeny jako zprostředkovatel a zájemce, ale zjeména proto, že jejím předmětem nebyla jen činnost zprostředkovatele, ale (posuzováno podle celého jejího obsahu) dosažení určitého výsledku, tj. zprostředkovat uzavření konkrétní kupní smlouvy s konkrétní prodávající ([jméno] [anonymizováno]), jejímž předmětem budou ve zprostředkovatelské smlouvě přesně specifikované nemovitosti, a to za úplatu (provizi), přičemž povinnost zájemce (žalobců) zaplatit zprostředkovateli (žalovanému) provizi byla vázána na výsledek činnosti zprostředkovatele, tj. na uzavření zprostředkovávané kupní smlouvy, což jsou podstatné náležitosti smlouvy o zprostředkování. Správný je rovněž závěr soudu I. stupně, že kontraktační procesy a smlouvy předcházející uzavření zprostředkovatelské smlouvy ze dne [datum] jsou pro posouzení právních vztahů vzniklých z uvedené zprostředkovatelské smlouvy právně bezvýznamné, neboť se týkají jiných právních vztahů mezi jinými subjekty.

47. Jak správně vyhodnotil soud I. stupně, žalovaným zprostředkovaná a zájemci a prodávající dne [datum] podepsaná kupní smlouva nebyla vkladuschopná pro vady způsobující rozpor s katastrálními předpisy, proto podle výkladu podaného Nejvyšším soudem ČR v rozsudku ze dne 30. 10. 2002, sp. zn. 33 Odo 868/2001, uveřejněném v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck pod číslem C 1523, a zopakovaném např. v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 1. 2016, sp. zn. 30 Cdo 3933/2015, a rozsudku téhož soudu ze dne 6. 3. 2013, sp. zn. 32 Cdo 1470/2011, bylo splnění závazku prodávající ze zprostředkovávané kupní smlouvy převést vlastnické právo na kupující (žalobce) nemožné. V důsledku nemožnosti plnění závazek zaniká, a to ke dni, kdy nemožnost plnění nastala. Zánikem závazku prodávající zanikla kupní smlouva jako celek, neboť kupní smlouva spočívá na vzájemném plnění smluvních stran, přičemž zánikem povinnosti jedné z nich přestává smlouva plnit svoji funkci.

48. V další části právního hodnocení se odvolací soud od závěrů soudu I. stupně odchyluje, nicméně tato odlišnost nemá žádný vliv na věcnou správnost napadeného rozsudku.

49. Odvolací soud totiž nesdílí právní názor soudu I. stupně, že žalovaný měl právo na úhradu sjednané provize v den uzavření zprostředkovávané kupní smlouvy, tj. dne [datum], ale neměl právo si tuto provizi ponechat poté, co se stalo zřejmým, že na podkladě této kupní smlouvy nelze provést vklad vlastnického práva žalobců do katastru nemovitostí. Odvolací soud je naopak toho přesvědčení, že pokud zprostředkovávaná kupní smlouva zanikla jako celek (a to z důvodu vad, kterými byla zatížena od samého počátku), žalovanému nárok na provizi vůbec nevznikl. Jak bylo vyloženo výše, povinnost zájemce zaplatit provizi je vázána (kromě jejího ujednání ve zprostředkovatelské smlouvě) na další právní skutečnost, kterou je podle ust. § 2447 o.z. uzavření zprostředkovávané smlouvy mezi zájemcem a třetí osobou. Jestliže v posuzovaném případě zprostředkovávaná kupní smlouva zanikla, tedy neexistuje, nebyl splněn předpoklad pro vznik práva zprostředkovatele (žalovaného) požadovat po zájemcích (žalobcích) zaplacení provize. V této souvislosti lze přisvědčit závěru soudu I. stupně, že splnění této podmínky není v dispozici zprostředkovatele (zájemce nemá povinnost smlouvu uzavřít), proto nese riziko, že za provedenou zprostředkovatelskou činnost odměnu nezíská. Nicméně žalovanému jako profesionálovi v oboru realit dispozitivní právní úprava nebránila, aby si ve smlouvě pro případ, že zprostředkovávaná smlouva uzavřena nebude, smluvně zabezpečil, aby mu v takovém případě byly uhrazeny alespoň vynaložené náklady.

50. Správným shedal odvolací soud závěr soudu I. stupně, že žalovaný za pochybení advokátky, kterou pověřil vypracováním zprostředkovávané kupní smlouvy, odpovídá. Tento závěr vyplývá z ust. § 1935 o.z., které jako obecné ustanovení dopadá i na smlouvu o zprostředkování (naopak ust. § 2434, které je speciálním ustanovením pro smlouvu příkazní, se zde neuplatní), a je podpořen i judikaturou. V rozsudku ze dne 28. 6. 2018, sp. zn. 25 Cdo 5007/2016, které je podle odvolacího soudu aplikovatelné na projednávanou věc, Nejvyšší soud ČR vyložil, že bylo-li zjištěno, že se žalovaná zavázala žalobci i prodávající bytu zajistit též jakýsi„ právní servis“, tj. zejména vypracovat příslušné smluvní dokumenty a zařídit vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, pak okolnost, že konkrétní provedení svěřila advokátovi jako tzv. použité osobě na základě obecné mandátní smlouvy, musí vést k závěru, že je to ona, kdo odpovídá za škodu, pokud ji vyvolala právě neplatnost kupní smlouvy. Proto lze považovat za racionální a odůvodněné očekávání žalobce, že se mu za sjednanou úplatu (provizi) dostane komplexních a bezvadných služeb souvisejících s koupí nemovitosti, zejména za situace, kdy realitní kancelář zajistila i sepsání smlouvy advokátem a jeho účast při jejím uzavírání a vkladu. Pak ovšem není důvodu spravedlivě po žalobci požadovat, aby si ochranu svých práv„ pojistil“ ještě jiným způsobem, např. si na své náklady zajistil další právní pomoc nebo vlastními silami ověřoval, zda je smlouva sepsána řádně. Žalobci tak nelze přičítat k tíži důvěru v bedlivé počínání advokáta, jednajícího za realitní kancelář, o němž se důvodně domníval, že poskytuje právní služby na náležité odborné úrovni a bere zřetel na jeho oprávněné zájmy (srov. v obdobné věci rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 1. 2015, sp. zn. 25 Cdo 3504/2012, publikovaný pod C 14515 v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu).

51. Z výše uvedeného lze shrnout, jak ostatně učinil soud I. stupně, že částka 150 000 Kč, kterou žalobci žalovanému dne [datum] zaplatili, představuje bezdůvodné obohacení žalovaného (podle odvolacího soudu z titulu plnění bez právního důvodu), které je povinen žalobcům podle ust. § 2991 odst. 1 o.z. vydat.

52. Námitce odvolatele vytýkající soudu I. stupně, že„ plnohodnotně“ nezjišťoval rozsah činnosti, kterou žalovaný pro žalobce po celou dobu jejich právního vztahu činil, přisvědčit nelze, neboť rozsah činnosti žalovaného pro žalobce je pro posouzení věci bez jakéhokoliv právního významu, když provize ve smlouvě o zprostředkování sjednaná byla vázána na dosžení určitého výsledku (uzavření zprostředkovávané kupní smlouvy).

53. Nedůvodnou je rovněž odvolací námitka založená na argumentaci, že soud I. stupně pochybil tím, že nevyslechl žalovaným navržené svědky (advokátku [titul] [jméno] [příjmení], [role v řízení] [právnická osoba] [jméno] [příjmení] a prodávající [jméno] [příjmení]). Žalovaný totiž nikdy neuvedl, k jakým skutkovým tvrzením mají být tito svědci vyslechnuti, neboli jaká konkrétní skutková tvrzení jejich výslechy hodlá prokázat. Přezkoumávaný spor totiž podléhá režimu řízení sporného, které je ovládáno zásadou projednací. Ta znamená, že tvrzení skutečností a navrhování důkazů je prokazujících je zásadně věcí účastníků řízení. Zákon účastníku ukládá tvrdit všechny právně významné skutečnosti a k jejich prokázání navrhovat důkazy. Aby mohl účastník splnit svoji povinnost důkazní, musí samozřejmě splnit povinnost tvrzení. Nelze totiž prokazovat skutečnosti, které nebyly tvrzeny, případně které nevyšly v řízení najevo jinak. Jinými slovy jestliže účastník nesplní svou povinnost tvrdit skutečnosti rozhodné z hlediska hypotézy právní normy, nemůže ani splnit svou povinnost důkazní, neboť neunesení břemene tvrzení má za následek, že skutečnost, kterou účastník vůbec netvrdil, nebude předmětem dokazování.

54. Jako nedůvodnou odmítl odvolací soud rovněž námitku žalovaného o tom, že v souladu s kupní smlouvou, podle níž měly smluvní strany povinnost si poskytnout nezbytnou součinnost k odstranění chyby, začal činit všechny kroky, aby došlo k opravení chyby a převodu vlastnického práva, neboť povinnosti smluvních stran zprostředkovávané kupní smlouvy neměly žádnou souvislost s právními vztahy vzniklými ze zprostředovatelské smlouvy ze dne [datum].

55. Z uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu I. stupně podle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil, když pochybení neshledal ani v závislém nákladovém výroku II.

56. Podle ust. § 224 odst. 1 za použití ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal odvolací soud náhradu nákladů odvolacího řízení v něm úspěšným žalobcům ve výši 23 320 Kč sestávající z částek 22 720 Kč za odměnu advokáta podle ust. § 7 bod 5. za použití ust. § 12 odst. 4 AT při zastupování 2 osob po 11 360 Kč za 2 úkony právní služby (vyjádření k odvolání a účast u jednání odvolacího soudu) a 600 Kč za 2 režijní paušály pod 300 Kč podle ust. § 13 odst. 4 AT.

57. Náklady řízení je žalovaný povinen uhradit žalobcům v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám jejich právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

Poučení