2108 C 16/2021-88

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Hanou Stříteckou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; a) [celé jméno žalobce], narozený dne [datum] bytem [adresa žalobce] žalobkyně: ; b) [celé jméno žalobkyně], narozená dne [datum] bytem [adresa žalobkyně] oba zastoupeni advokátem JUDr. [jméno] [celé jméno žalobce] sídlem [adresa žalobce] proti žalovanému: ; [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum] bytem [adresa žalovaného] zastoupený advokátem Mgr. Ing. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 20 502,52 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům a) a b) oprávněným společně a nerozdílně částku 9 582,79 Kč s 8,05% úrokem z prodlení od 18. 5. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobci a) a b) domáhají po žalovaném zaplacení částky 10 919,73 Kč s 8,05% úrokem z prodlení od 18. 5. 2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žalobci a) a b) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 479,40 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

Odůvodnění

1. Žalobci se domáhali po žalovaném zaplacení částky 20 502,52 Kč z důvodu toho, že žalovaný jim doposud nevyplatil přeplatek, který jim vznikl při vyúčtování záloh za služby spojené s nájem bytu za rok 2019 a 2020. Žalobci současně uváděli, že pokud jde o vzniklý přeplatek, který byl žalobcem vyúčtován, nesouhlasí s tímto vyúčtováním, pokud se týká tzv. dalších služeb. Žalobci zejména rozporují vyúčtování služeb za úklid společných prostor a svoz komunálního odpadu. Žalobci současně rozporovali žalovaným provedený zápočet jeho pohledávky za žalobci na tento přeplatek, když tato pohledávka měla spočívat v náhradě újmy, kterou však žalobci dle jejich tvrzení nezpůsobili.

2. Žalovaný trval na tom, že vyúčtování služeb tak, jak jej provedl opravným vyúčtováním je v pořádku. Na vzniklý přeplatek žalobců však pohledávku z titulu újmy, kterou žalobci způsobili poškozením vybavení předmětného bytu, kterou vyčíslil částkou 13 838 Kč.

3. Po provedeném dokazování soud zjistil, že žalovaný byl vlastníkem bytové jednotky [číslo] nacházející se v 1. nadpodlaží domu na ulici [ulice a číslo] v [obec]. Tento byt na základě nájemní smlouvy se žalovaným užívali od 1. 8. 2018 žalobci, a to až do 1. 2. 2021, kdy došlo k předání bytu žalovanému (viz nájemní smlouva ze dne 18. 7. 2018 a předávací protokol při ukončení nájmu bytu ze dne 1. 2. 2021). V uvedené nájemní smlouvě si účastníci mimo jiné sjednali povinnost žalobců hradit zálohové platby v celkové výši 3 000 Kč měsíčně za poskytování služeb vymezených v článku V. odst. 3 nájemní smlouvy. Z těchto zálohových plateb byla určena částka 1 500 Kč měsíčně na zálohové platby za dodávky plynu, částka 500 Kč na zálohové platby za dodávku elektřiny částka 500 Kč na zálohové platby za dodávku vody a 500 Kč na zálohové platby za služby (úklid ve společných prostorách domu, osvětlení na chodbách apod.). Dle článku V. odst. 3 nájemní smlouvy se pak žalovaný zavázal zajišťovat dodávky studené vody, plynu, elektřiny, osvětlení a úklid společných částí domu a odvoz a likvidaci komunálního odpadu. Po skončení užívání bytu žalobci byl byt dne 1. 2. 2021 předán žalovanému. V předávacím protokolu ze dne 1. 2. 2021 byly odsouhlaseny stavy jednotlivých měřidel, došlo k předání příslušných klíčů a k popisu stavu bytu v době předání, kdy žalobci nesouhlasili s některými poškozeními, jak byla žalovaným v předávacím protokolu vymezena.

4. Z výpisu vybraných pohybů na účtu žalobce a) se podává, že žalobci řádně hradili sjednané měsíční zálohy v celkové výši 3 000 Kč, a to se sjednaným nájemným (ve výši 12 500 Kč, jak vyplynulo z nájemní smlouvy). Měsíčně tak bylo v roce 2019 i 2020 celkově na účet žalovaného hrazeno 15 500 Kč a dále platba 359 Kč za užívání internetu.

5. Z vyúčtování záloh ke konci nájemního vztahu (elektřina k 18. 1. 2021, ostatní k 31. 12. 2020) soud zjistil, že žalovaný provedl vyúčtování uhrazených záloh za rok 2020, kdy za dodávku plynu vznikl žalobcům přeplatek ve výši 10 101,24 Kč (když skutečný náklad na spotřebu byl ve výši 7 898,76 Kč), za dodávku elektřiny nedoplatek ve výši 1 927,76 Kč (skutečná spotřeba byla 7 927,76 Kč), za dodávku vody přeplatek ve výš 27,64 Kč (skutečná spotřeba byla 5 972,36 Kč) a za ostatní služby nedoplatek ve výši 171,17 Kč Celkem činil přeplatek žalobců částku 8 029,95 Kč. V tomto vyúčtování žalovaný jako další služby uváděl společnou elektřinu, pojištění budovy, účetnictví a provoz. Jak bylo zjištěno z dokumentu vyúčtování vody, fondu služeb a správy domu za rok 2020 žalobce vycházel při vyúčtování tzv. dalších služeb z tohoto podkladu.

6. Žalovaný zaslal shora uvedené vyúčtování záloh žalobcům prostřednictvím e-mailu ze dne 23. 4. 2021, ve kterém současně uvedl, že na pohledávku žalobců z titulu přeplatku na vyúčtování záloh ve výši 8 029,95 Kč současně započítává jeho pohledávku z titulu vzniklé a dosud neuhrazené újmy ve výši 13 838 Kč. Přílohou tohoto e-mailu byla i tabulka obsahující vyčíslení další újmy způsobené žalobci, kdy žalobce újmu spatřoval v demontáži a montáži spodní části kuchyňské linky ve výši 7 418 Kč, ceně poškozených skříněk v obýváku ve výši 2 697 Kč, výměně poškozené žaluzie ve výši 1 723 Kč, rezem poškozené skříňce v koupelně ve výši 500 Kč, rezem poškozenému světlu v koupelně ve výši 500 Kč, rýhou poškozenému umyvadlu v koupelně ve výši 500 Kč a poškozené lednici ve výši 500 Kč (viz e-mail ze dne 23. 4. 2021 a vyčíslení další újmy žalobci). E-mailem ze dne 5. 5. 2021 pak žalobci zaslali žalovanému dopis, kterým vyjádřili nesouhlas s vyčíslením škod a se zápočtem. Dále rozporovali vyúčtované položky v zaslaném vyúčtování, které se týkali právě vyúčtování dalších služeb, neboť žalovaný účtoval služby, které nebyly ve smlouvě o nájmu sjednány. Požadovali po žalovaném vrácení přeplatku, který stanovili částkou 21 532,84 Kč. Na tento e-mail reagoval žalovaný dne 7. 5. 2021 tak, že opravil vyúčtování záloh za rok 2019 a 2020, které současně žalobcům zaslal. Dle názoru žalovaného byla celková výše doposud nevyplaceného přeplatku částka 14 859,33 Kč, kdy však nadále trval na svém nároku na náhradu újmy za poškození bytu žalobci a započetl na tuto částku svoji pohledávku ve výši 13 838 Kč. Zbývající část přeplatku ve 1 021,33Kč zaslal žalobcům na jejich účet (viz e-maily a průvodní dopisy ze dne 5. 5. 2021 a 7. 5. 2021).

7. Z opraveného vyúčtování záloh k 31. 12. 2019 soud zjistil, že dle tohoto vyúčtování vznik žalobcům celkový přeplatek ve výši 10 478,02 Kč, od kterého žalobce odečetl již provedenou platbu 5 925 Kč a rozdíl k vyplacení tak činil 4 553,02 Kč. Při vyúčtování záloh za spotřebu plynu, elektřiny a vody vycházel žalobce z faktur vystavených dodavateli. Na dodávce plynu vznikl žalobcům přeplatek ve výši 9 267 Kč (když náklad na skutečnou spotřeb byla 8 733 Kč), na dodávce elektřiny nedoplatek ve výši 1 087 Kč (skutečná spotřeba byla ve výši 7 087 Kč) a na dodávce vody přeplatek ve výši 148 Kč (skutečná spotřeba byla ve výši 5 852 Kč). V rámci dalších služeb pak žalobce vyúčtoval společnou elektřinu, úklid společných prostor a komunální odpad. Na těchto službách pak žalobcům měl vzniknout přeplatek 2 150,02 Kč.

8. Z opraveného vyúčtování záloh ke konci nájemního vztahu (elektřina k 18. 1. 2021, ostatní k 31. 12. 2020) vyplynulo, že žalovaný učinil ve vyúčtování oproti tomu původnímu změnu toliko ve vyúčtování dalších služeb. Tentokrát do této skupiny zařadil stejně jako pro rok 2019 společnou elektřinu, úklid společných prostor, a komunální odpad. Na těchto dalších službách pak měl žalobcům vzniknout přeplatek ve výši 2 105,19 Kč. Celkově měli žalobci na opraveném vyúčtování přeplatek ve výši 10 306,31 Kč. Při vyúčtování úklidu pak žalovaný vycházel z dokladu nazvaného 1. provoz, dle kterého byly v roce 2019 i 2020 celkové výdaje za úklid ve výši 25 200 Kč (viz doklady 1. provoz). Z dokladu nazvaného stavy účtů k 31. 12. 2019 bylo zjištěno, že mzdové náklady na úklid činily v roce 2019 částku 25 200 Kč, materiál na úklid domu částku 806 Kč a materiál na provoz domu částku 2 596 Kč. Dle dokladu stavy účtů k 31. 12. 2020 činily mzdové náklady na úklid domu v roce 2020 rovněž částku 25 200 Kč, výše nákladů na materiál na úklid domu částku 1 139 Kč a materiál na provoz domu částku 3 887 Kč.

9. Dopisem zaslaným e-mailem ze dne 9. 5. 2021 žalobci reagovali na zaslaná opravná vyúčtování tak, že opětovně rozporovali tato vyúčtování, pokud se týkaly vyúčtování tzv. dalších služeb. Žalobci nesouhlasili s vyúčtováním výše nákladů na úklid domu a zcela odmítali uváděné náklady na úhradu poplatku za odvoz odpadu. Trvali na tom, že přeplatek na službách činí celkově částku 21 523,85 Kč a vyzývali žalovaného k jeho úhradě do 17. 5. 2021. Na tento dopis odpověděl žalovaný e-mailem ze dne 13. 5. 2021 tak, že setrval na svém stanovisku, že opravná vyúčtování jsou správně a trval i na úhradě jím tvrzené vzniklé újmy za poškození bytu (viz e-maily a průvodní dopisy ze dne 9. 5. 2021 a 13. 5. 2021).

10. Z řádné faktury ze elektřinu za období od 1. 1. 2020 do 26. 8. 2020, její přílohy, z mimořádné faktury za elektřinu za období od 27. 8. 2020 do 18. 1. 2021 a její přílohy bylo zjištěno, že výše nákladů za elektřinu za uvedené období odpovídá nákladům, které žalovaný uvedl ve vyúčtování záloh. Taktéž z řádné faktury za plyn za období od 1. 1. 2020 do 18. 5. 2021, její přílohy, mimo řádné faktury za plyn za období od 19. 5. 202 do 31. 12. 2020 a její přílohy vyplývá, že náklady na spotřebu plynu souhlasí s vyúčtováním provedeným žalobcem. Mezi účastníky pak nebylo sporné, že skutečné náklady na potřebu elektřinu, plynu a vody odpovídají údajům, které byly uvedeny v opravných vyúčtováních žalovaného.

11. Z potvrzení o provedení platby a výpisu vybraných pohybů na účtu žalobce a) bylo zjištěno, že žalovaný dnee 27. 4. 2020 uhradil žalobců částku 5 925 Kč z titulu vyúčtování záloh za rok 2019 a dne 7. 5. 2021 částku 1 21,33 Kč z titulu přeplatku záloh za 2019 a 2020 po započtení náhrady újmy.

12. Z e-mailové komunikace účastníků ze dne 2. 2. 2021 a následného dopisu ze dne 9. 2. 2020 (kdy zřejmě je chyba v roce dopisu, neboť reaguje na e-mail ze dne 2. 2. 2021) soud zjistil, že mezi účastníky probíhala komunikace ohledně stavu předaného bytu a poškození jeho vybavení tvrzeného žalovaným. Žalobci neuznávali žalobcem zjištěná poškození, kromě poškození skříňky v obýváku, jejíž výši však z důvodu doby jejího používání akceptovali pouze ve výši 500 Kč. Rovněž zde byl nesoulad ohledně důvodu vzniku poškození podlah, když žalovaný měl za to, že toto způsobili žalobci nesprávným užíváním. Naopak žalobci tvrdili, že to byl důsledek havárie vody, která vznikla v koupelně a prodlení žalovaného s jejím řešením.

13. Z kupní smlouvy ze dne 31. 10. 2021, smlouvy o smlouvě budoucí kupní ze dne 1. 7. 2021 a informací o jednotce [číslo] soud zjistil, že žalovaný již předmětný byt prodal, a to za cenu 5 700 000 Kč, přičemž čl. II. kupní smlouvy obsahuje prohlášení žalovaného, že kupujícím poskytl slevu ve výši 300 000 Kč z důvodu jejich vstřícného přístupu k úhradě jednotlivých splátek kupní ceny a s ohledem na stav předmětné nemovitosti (nutnost vymalovat, stáří kotle, dílčí poškození některých částí vybavení bytu bývalými nájemci).

14. Z kalkulace renovace kuchyně bylo zjištěno, že žalovaný si nechal zpracovat návrh na renovaci kuchyně, kdy za technickou přípravu, zapojení plynové plotny, demontáž a montáž spodní sestavy a cestovní náklady byla nabídnuta cena 7 418 Kč. Z cenové nabídky [právnická osoba] [anonymizováno] pak bylo zjištěno, že žalovanému byla učiněna nabídka na instalaci žaluzie v ceně 1 629 Kč. Z fotografií předložených žalovaným vyplynulo, že zachycují stav v okolí okna, spodní část žaluzie, poškození lišty žaluzie rzí, spodní část blíže neidentifikovatelné zdi, poškození lednice, barevnou rozdílnost podlahy oddělené lištou, poškozenou nohu skříňky, rzí napadenou spodní část kuchyňské skříňky a rez na světle umístěném zřejmě v koupelně. Z fotografií však není zřejmé, kdy a kde byly pořízeny.

15. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části.

16. Podle § 2 písm. a) zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen„ zákon č. 67/2013 Sb.“) se poskytovatelem služeb rozumí vlastník nemovitosti nebo vlastník jednotky v domě rozděleném na jednotky v případě, že je byt užíván na základě nájemní smlouvy. Dle písm. b) cit. ustanovení je pak příjemce služeb nájemce bytu. Podle písm. d) náklady na služby je cena služeb ujednaná s dodavatelem nebo celkové náklady na poskytování služeb. Písmeno e) pak stanoví, že rozúčtováním se rozumí vyčíslení výše nákladů za poskytované služby v daném zúčtovacím období pro jednotlivé příjemce služeb a způsob rozdělení nákladů na služby A dle písm. f) pak vyúčtováním jsou vyčíslení skutečné výše nákladů na služby a záloh za jednotlivé služby v daném zúčtovacím období. Dle § 3 odst. 1 zák. č. 67/2013 Sb. jsou službami zejména dodávka tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu, provoz a čištění komínů a odvoz komunálního odpadu. Podle odst. 2 cit. ustanovení si rozsah poskytovaných služeb poskytovatel služeb a příjemce služeb ujednají. Ustanovení § 7 odst. 1 zák. č. 67/2013 Sb. uvádí, že není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. A dle odst. 3 provedou finanční vyrovnání poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb.

17. Žalobci se domáhají po žalovaném úhrady přeplatku z vyúčtování záloh za služby spojené s užíváním bytu za období let 2019 a 2020. Toto vyúčtování provedl žalovaný opravenými vyúčtováními záloh za rok 2019 a 2020, která zaslal žalobcům e-mailem dne 7. 5. 2021. Soud se v první řadě zabýval otázkou, zda tato vyúčtování jsou řádná a tudíž, zda nastala jejich splatnost. Jak vyplývá z již konstantní judikatury v této oblasti (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 2778/2019, 26 Cdo 472/2010, 26 Cdo 4760/2016, 26 Cdo 1261/2015, 26 Cdo 4353/2010, 26 Cdo 1814/2009, 26 Cdo 5101/2008, 26 Cdo 1742/2005) podmínkou splatnosti nedoplatku či přeplatku za služby je, že bylo vyúčtování provedeno řádně. Ustanovení § 7 vyhlášky č. 372/2001 Sb. zcela jasně stanoví, jaké náležitosti má vyúčtování nákladů na tepelnou energii obsahovat. Žalovaným učiněná vyúčtování za rok 2019 a 2020 (a to i ta řádná i opravená) však tyto náležitosti nesplňují. Z vyúčtování zejména není zřejmé, na základě jakých vstupních údajů došlo k vyčíslení přeplatku za tzv. další služby. Zejména není vůbec seznatelné, jaká byla výše nákladů na celý dům pro jednotlivé vyúčtované služby (společná elektřina, úklid společných prostor, komunální odpad) a jakým způsobem došlo k rozúčtování na jednotlivé byty, a tím i na předmětný byt (zda se jedná o rozúčtování dle podlahové plochy bytu či dle počtu osob žijících v domě a předmětném bytě, nebo v případě elektřiny dle spotřeby). Dle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 2778/2019, pak vzhledem k tomu, že vyúčtování je účetní doklad, mělo by obsahovat i jeho obecné náležitosti, vyplývající z § 11 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, jež nejsou kryty shora uvedeným vymezením speciálním, zejména v něm musí být uvedeno, kdo a kdy jej vyhotovil (srov. 11 odst. 1 písm. d), f)). V daném případě by vyúčtování žalobce mělo obsahovat i označení okamžiku vyhotovení účetního dokladu (písm. d) cit. ustanovení) a podpisový záznam osoby odpovědné za jeho zúčtování (písm. f) cit. ustanovení). Zejména tyto účetní náležitosti vyúčtování žalovaného postrádá a tyto nejdou zhojit ani případným doložením e-mailu, kterým bylo vyúčtování zasláno, jak požadovali žalobci. K důkazu byl čten e-mail ze dne 7. 5. 2021, kterým žalovaný zaslal opravená vyúčtování. Datum odeslání e-mailu se však nemusí shodovat s datem provedení vyúčtování a rovněž e-mail nemůže nahradit podpis žalovaného na vyúčtování. E-mail neobsahuje elektronický podpis a tento ani jakýkoli jiný neobsahuje ani opravené vyúčtování. Toto vyúčtování neobsahuje ani jakýkoli jiný údaj o tom, kdo jej učinil. Nelze tak dovodit, že vyúčtování žalovaný skutečně podepsal. E-mail případně může sloužit pouze jako důkaz, že žalobci byli s vyúčtováním seznámeni. Z uvedeného důvodu soud zamítl mimo jiné návrh žalobců na provedení důkazu dalšími e-maily, které měly prokazovat doručení vyúčtování žalobcům a to, že z nich bylo zřejmé, kdo vyúčtování učinil. Ačkoliv e-maily, které byly soudu předloženy k důkazy, byly zasílány toliko žalobci a) nikoli žalobkyni b) a není tak zřejmé, zda i žalobkyně b) byla z vyúčtováním seznámena. O doručení vyúčtování zde nebyl spor. Žalobci pouze brojili proti obsahu vyúčtování. Ani skutečnost, že by bylo zřejmé, kdo vyúčtování učinil, by neměla vliv na posouzení toho, že vyúčtování nemá náležitosti dle zák. č. 67/2013 Sb., když chyběly další podstatné náležitosti, jak soud uvedl výše. Vzhledem k tomu, že vyúčtování provedená žalovaným nebyla řádná, nemohla nastat jejich splatnost, a tudíž není možno žádat ani přeplatek deklarovaný tímto vyúčtováním.

18. Soud však dospěl k závěru, že pokud žalovaný nesplnil své povinnosti a doposud neprovedl řádně vyúčtování, přičemž si je vědom toho, že ohledně některých zálohových plateb vznikl žalobcům přeplatek, dochází u něj k bezdůvodnému obohacení.

19. Dle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Soud tak dospěl k závěru, že důvod, pro který bylo žalobci žalovanému plněno, již odpadl. V řízení bylo prokázáno, že si účastníci v nájemní smlouvě sjednali zálohy na úhradu spotřeby plynu ve výši 1 500 Kč měsíčně, elektřiny ve výši 500 Kč měsíčně a vody ve výši 500 Kč měsíčně. Současně bylo prokázáno, že žalobci tyto zálohy řádně měsíčně hradili. Za rok 2019 uhradili na zálohách na spotřebu plynu částku 18 000 Kč, na spotřebu elektřiny částku 6 000 Kč a na spotřebu vody částku 6 000 Kč. Stejné částky pak uhradili v roce 2020. Účastníci se shodli, že spotřeba těchto komodit byla v roce 2019 a 2020 v takové výši, jak uvedl žalovaný v opravených vyúčtováních. Žalovaný si tak musel být vědom toho, že pokud žalobci spotřebovali plyn, elektřinu a vodu tak, jak bylo změřeno dodavateli těchto komodit a rovněž vyúčtováno příslušnými fakturami dodavatele, je částka, kterou žalobci platili nad rámec dané spotřeby, částkou, o kterou se žalovaný bezdůvodně obohacuje, když důvod, pro který byla hrazena, tedy zajištění dodávky plynu, elektřiny a vody a úhrada jejich spotřeby, byl již dávno naplněn a konzumován. Částku, kterou si žalovaný ponechal, si tedy ponechal z důvodu, který odpadl. Bylo povinností žalovaného ve lhůtách stanovených zákonem č. 67/2013 Sb. provést řádné vyúčtování. Žalovaný tak však doposud neučinil a zcela neoprávněně zadržuje žalobcům finanční prostředky, které jim náleží. Pokud tedy žalobci uhradili na zálohách za spotřebu plynu, elektřiny a vody v roce 2019 celkem částku 30 000 Kč a skutečný jejich náklad za spotřebu byl ve výši 21 672 Kč (plyn 8 733 Kč, elektřina 7 087 Kč a voda 5 852 Kč), žalovaný se obohatil o částku 8 328 Kč. V roce 2020 byla výše záloh za spotřebu plynu, elektřiny a vody taktéž 30 000 Kč a náklad na spotřebu byl celkem 21 798,88 Kč. Bezdůvodné obohacení žalovaný tak činilo 8 201,12 Kč. Žalovaný se tak na úkor žalobců bezdůvodně obohatil o částku 16 529,12 Kč. Soud však zohlednil to, že dne 27. 4. 2020 žalovaný uhradil žalobcům částku 5 925 Kč a dne 7. 5. 2021 částku 1 021,33 Kč. Celková výše bezdůvodného obohacení žalovaného tak činí 9 582,79 Kč a tuto částku zavázal žalovaného žalobcům uhradit.

21. Jiná situace nastala v případě požadavku žalobců na vyplacení částky za vyúčtování tzv. dalších služeb. Zde sice bylo prokázáno, že žalobci měsíčně po oba předmětné roky hradili částku 500 Kč, nicméně v daném případě se účastníci neshodli na tom, jak jejich platby byly spotřebovány a zda je žalovaný účtoval správně. Rovněž tak ze skutkových tvrzení žalobců nebylo zřejmé, z jakého důvodu požadují zaplacení tzv. přeplatku na těchto službách, když sami rozporovali vyúčtování provedené žalovaným. Nebylo tak zřejmé, jak žalobci dospěli k požadované částce a kolik vlastně činí. Soud vyzval žalobce dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby svá tvrzení doplnili a navrhli i důkazy k prokázání svých tvrzení. Žalobci však stále opakovali, jak dospěli k celkové částce, kterou chtějí uhradit z titulu bezdůvodného obohacení, přičemž nevysvětlili, z čeho se skládá tato dílčí část, tedy nároku za zaplacené zálohy na tzv. další služby (společná elektřina, úklid společných prostor a odvoz odpadu). Jejich skutková tvrzení tak byla stále nedostatečná a žalobci neunesli břemeno tvrzení. Soud tak nemohl jejich požadavku z titulu vydání bezdůvodného obohacení za nevyúčtované zálohy za tzv. další služby vyhovět, když vůbec nebylo zřejmé, na jakém podkladě žalobci uplatnili svůj nárok. Soud proto žalobu v této části zamítl, když žalobci neunesli břemeno tvrzení. Navrhovaný důkaz (potvrzením o platbě za komunální odpad) pak nemohl prokazovat žádné skutečnosti týkající se požadavku na zaplacení bezdůvodného obohacení za zadržené zálohové platby na další služby, pokud nedošlo k doplnění skutkových tvrzení ohledně těchto skutečností. Soud proto jejich provedení zamítl.

22. Pokud žalovaný vznesl námitku započtení jeho pohledávky na náhradu újmy za poškození předmětného bytu, která mu vznikla ve výši 13 838 Kč, nelze této námitce žalovaného vyhovět. Žalovaný totiž vznesl tuto námitku v e-mailu ze dne 23. 4. 2021, kde současně tuto svoji pohledávku vyčíslil (viz tabulka vyčíslení další újmy způsobené nájemci). Žalovaný na výzvu soudu doplnil, že tímto e-mailem současně i vyzval žalobce k úhradě této jeho pohledávky. Z tohoto e-mailu však takováto skutečnost nijak nevyplývá. Žalovaný předmětným e-mailem pouze sděluje žalobcům, že si svoji pohledávku započítává, nijak je však nevyzývá k její úhradě. Není zde stanovena ani žádná lhůta, ve které by měli žalobci tvrzenou povinnost splnit. Pohledávka z titulu náhrady újmy se stává splatnou až po řádném vyzvání dlužníka a uplynutí lhůty pro splnění jeho povinnosti. Z provedeného dokazování však vyplynulo, že žalovaný žalobce k úhradě požadované smluvní pokuty nevyzval a rovnou uplatnil námitku započtení. Aktivně lze započíst pouze pohledávky uplatnitelné před soudem, což u nesplatné pohledávky nelze. Dle § 1982 o. z. k započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Právo k uspokojení vlastní pohledávky však žalovanému nevzniklo, když k jejímu plnění žalobce řádně nevyzval a pohledávka se nestala splatnou. Podle § 1987 odst. 1 o. z. jsou k započtení způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Takovou je však opět pouze splatná pohledávka. Žalovaným uplatněná pohledávka tak není pohledávkou, kterou lze uplatnit před soudem. Nejinak by tomu bylo, i kdyby soud posoudil e-mail ze dne 23. 4. 2021 jako výzvu k plnění (což však nebylo). Jednostranně nelze započíst nesplatnou pohledávku žalovaného, když v jedné listině nelze vyzvat žalobce k zaplacení pohledávky a zároveň platně započítat tuto pohledávku na pohledávku žalovaného. Započtení může být provedeno platně až poté, kdy je započítávaná pohledávka splatná (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 3028/2008). V daném případě však splatnost pohledávky žalovaného nenastala, protože žalovaný žalobce k úhradě náhrady újmy za poškození bytu nevyzval.

23. Vzhledem k tomu, že žalovaný uplatnil k započtení svoji pohledávku z titulu náhrady újmy za tvrzené poškození bytu žalobci a toto započtení nebylo soudem vyhodnoceno jako řádné a platné, soud se již více nezabýval tvrzenou pohledávkou na náhradu újmy za poškození bytu. Nehodnotil, zda toto poškození vzniklo či nikoli, zda se skutečně jedná o újmu způsobenou žalobci či jinými okolnostmi a ani se nezabýval výší tvrzené újmy, když tyto otázky byly za daného právního posouzení zcela nadbytečné. Z uvedeného důvodu soud zamítl i návrhy důkazů, které účastníci navrhovali k případnému prokázání či vyvrácení vzniklé újmy, a ani nevyzýval žalovaného k doplnění dalších tvrzení ohledně vzniku a způsobu vyúčtování tvrzené újmy.

24. Soud o nákladech řízení rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. a přiznal žalovanému vůči žalobcům právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 479,40 Kč, když žalovaný byl z větší části v řízení úspěšný (ohledně částky 10 919,73 Kč) a žalobci byli úspěšní pouze ohledně částky 9 582,79 Kč Náklady řízení žalovaného představují v dané věci náklady právního zastoupení žalovaného ve výši 7 990 Kč. Soud přiznal žalovanému náhradu nákladů řízení za 3 úkony právní služby dle § 6 a 7 vyhl. č.177/1996 Sb. po 1 940 Kč (převzetí zastoupení, písemné vyjádření ve věci samé a účast na jednání soudu dne 18. 10. 2022), za jeden úkon ve výši 1/2, tedy 970 Kč (účast na jednání soudu, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozsudku) a za 4 režijní paušály dle § 13 cit. vyhlášky. Právnímu zástupci žalovaného by tak příslušela odměna ve výši 7 990 Kč. S ohledem na poměr úspěchu žalovaného (53 %) k jeho neúspěchu (47 %) soud přiznal žalovanému náklady řízení dle jeho částečného úspěchu ve věci ve výši 6 % (po odečtení úspěchu od neúspěchu). Soud tedy přiznal žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 479,40 Kč.

Poučení