2108 C 31/2020-132

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Hanou Stříteckou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: ; [právnická osoba], IČO: [osobní údaje žalobkyně] sídlem [adresa žalobkyně] zastoupená advokátkou Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: ; [právnická osoba], IČO: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa žalované a původní účastnice] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 200 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 200 000 Kč s 9,75% úrokem z prodlení od 28. 4. 2019 do zaplacení a náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 143 966,89 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhá po žalované zaplacení částky 200 000 Kč se zákonnými úroky z prodlení od 28. 4. 2019 do zaplacení. Dále požadovala zaplacení částky 1 200 Kč jakožto náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Žalobkyně uvedla, že uzavřela se žalovanou dne 9. 10. 2018 smlouvu o dílo [číslo], jejímž předmětem bylo provedení realizační dokumentace„ rekonstrukce [anonymizována dvě slova] [obec] část [anonymizováno]“ za sjednanou cenu 720 000 Kč bez DPH. K předání a převzetí zhotoveného díla došlo dne 28. 3. 2019, kdy současně byla vyúčtována i cena díla 871 200 Kč (vč. DPH). Žalovaná však uhradila pouze částku 671 200 Kč. Zbývající částku 200 000 Kč doposud neuhradila.

2. Žalovaná potvrdila uzavření uvedené smlouvy o dílo, převzetí díla dne 28. 3. 2019 i to, že uhradila pouze část sjednané ceny za dílo, a že částku 200 000 Kč neuhradila. Uvedla však, že dle předmětné smlouvy o dílo mělo být zhotovené dílo předáno žalované do 26. 10. 2018. Žalovaná dále uvedla, že se se žalobkyní ústně dohodla na posunu termínu na 30. 11. 2018 a dokumentace byla zaslána hlavnímu investorovi dne 3. 12. 2018. Nicméně žalobkyně dílo předala až dne 26. 3. 2019 a byla tak 106 dnů v prodlení s předáním díla. Žalovaná proto využila smluvních ujednání dle smlouvy o dílo a vyúčtovala žalobkyni smluvní pokutu za prodlení s předáním díla ve výši 0,3 % z ceny díla za každý den prodlení. Celkově požadovala zaplacení smluvní pokuty ve výši 228 960 Kč a tento svůj nárok následně započetla proti svému závazku uhradit zbývající cenu díla. Má tak za to, že nárok žalobkyně na zaplacení částky 200 000 Kč zanikl.

3. Žalobkyně poukázala na to, že započtení nároku žalované na úhradu smluvní pokuty s nárokem žalobkyně na zaplacení části ceny za dílo nebylo oprávněné, když žalobkyně není odpovědná za prodlení s předáním díla. Byla to totiž žalovaná, kdo způsobil prodlení s předáním díla, když dle smlouvy o dílo byla povinna dodat žalobkyně sjednané podklady potřebné ke zhotovení díla, což však neučinila včas. Potřebné podklady dodávala žalobkyni průběžně, a to ještě v období od ledna do března 2019, když poslední podklady dodala žalobkyni až dne 12. 3. 2019. Bez těchto podkladů žalobkyně nebyla schopna dílo dokončit a předat žalobkyni ve sjednaném termínu.

4. Ze shodných skutkových tvrzení účastníků bylo soudem zjištěno, že mezi nimi není spor o uzavření smlouvy o dílo, předmět smlouvy ani sjednaný termín dokončení díla. Nebyl mezi nimi spor ani o skutečnosti, že žalovaná nezaplatila část sjednané ceny za dílo ve výši 200 000 Kč. Soud tak zjistil, že mezi účastníky byla dne 9. 10. 2018 uzavřena smlouva o dílo [číslo], jejímž předmětem bylo provedení realizační dokumentace„ rekonstrukce [anonymizována dvě slova] [obec] část [anonymizováno]“ za sjednanou cenu 720 000 Kč bez DPH. K předání a převzetí zhotoveného díla došlo dne 26. 3. 2019, kdy současně byla vyúčtována i cena díla 871 200 Kč (vč. DPH). Žalovaná však uhradila pouze částku 671 200 Kč. Zbývající částku 200 000 Kč doposud neuhradila. Sporná však zůstala otázka prodlení s předáním díla, resp. toho, kdo je za prodlení odpovědný.

5. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Předmětnou smlouvou o dílo bylo ujednáno, že realizační dokumentace bude žalobkyní zhotovena do 30. 9. 2018 ve verzi pro čtení a do 26. 10. 2018 ve finální verzi (viz čl. 6 smlouvy o dílo). Pro případ, že nebude dílo dodáno ve sjednaném termínu, si účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši 0,3 % denně z celkové hodnoty smlouvy za každý den prodlení (čl. 7 smlouvy o dílo). Dále bylo v ujednáno (čl. 1 smlouvy o dílo), že realizační dokumentace bude zpracována dle nabídky č. NB180005 ze dne 1. 9. 2018 a dle revize nabídky č. NC180005 ze dne 9. 10. 2018. Kontaktní osobou na straně žalobkyně byl určen pan [jméno] [příjmení] a na straně žalované paní [jméno] [příjmení] Součástí smlouvy o dílo byly i všeobecné dodací podmínky žalované, které v čl. 2 umožňují změnu termínu dodání díla, resp. váží změnu termínu na odsouhlasení nového termínu žalovanou.

6. Z nabídky ev. č. NC180005 ze dne 9. 10. 2018 soud zjistil, že tuto žalobkyně učinila na základě poptávky žalované a jí dodané dokumentace o informací. Termín realizace díla k připomínkování zde byl stanoven na 5. 10. 2018 a termín protokolárního předání díla na 2 týdny po předání připomínek. Článek 12 této cenové nabídky stanovil i povinnost protiplnění žalované. Žalovaná měla zejména dodat žalobkyni realizační projektovou dokumentaci stavební, realizační projektovou dokumentaci strojně technologickou, požadavky investora na rozsah rekonstrukce a dokumentaci skutečného stavu dotčeného zařízení.

7. Dne 26. 3. 2019 došlo k předání a převzetí díla, kdy v protokolu o předání a převzetí bylo potvrzeno, že předmětná realizační dokumentace byla v elektronické verzi zaslána již dne 25. 3. 209 a v tištěné verzi bylo předáno 7 vyhotovení dokumentace. Bylo konstatováno, že nebyly zjištěny žádné nedostatky či chyby a že na základě podepsaného protokolu je žalobkyně oprávněna vystavit fakturu v celkové výši 720 000 Kč. Za žalovanou protokol podepsal Ing. [jméno] [příjmení] (viz protokol o předání a převzetí ze dne 26. 3. 2019).

8. Z e-mailové komunikace mezi účastníky z období od 27. 9. 2018 do 25. 3. 2019 bylo zjištěno, že mezi účastníky probíhala četná komunikace ohledně zpracování díla, kdy byly vzájemně zasílány různé podklady a dílčí dokumentace. Ze strany žalované (zejména od paní [příjmení]) byly zasílány informace a podklady potřebné ke zpracování díla a ze strany žalované (zejména pana [příjmení]) dílčí části zpracovaného díla. Z e-mailů vyplývá, že v průběhu zpracování díla docházelo ke změnám potřebných podkladů, upřesňování užitých komponentů či potřebných měření a žalobkyně na toto musela reagovat. Některé zaslané podklady nebyly úplné a byly dále doplňovány. Dne 3. 12. 2018 8:13 zasílala paní [příjmení] panu [příjmení] další soupis podkladů, podle kterých byla dokumentace vypracována. [příjmení] dne v 11:25 odeslal pan [příjmení] paní [příjmení] dokumentaci na PS 04/1 řídicí systém s tím, že bude nutná další koordinace. Ve 14:41 pak byla paní [příjmení] zaslána dokumentace P/1MaŘ na PRS [obec] s poznámkou, že víc zatím nemá. Ve 14:444 pak byla zaslána technická zpráva pro PS04/2 řídicí systém. Dne 5. 12. 2018 paní [příjmení] informovala pana [příjmení] o tom, co odevzdali (zřejmě hlavnímu investorovi). Dne 9. 12. 2018 zaslal pan [příjmení] paní [příjmení] dokumentaci pro PS08 a následně paní [příjmení] zaslal dokumentaci, kterou již odevzdala. Dne 20. 12. 2018 paní [příjmení] přeposlala panu [příjmení] a panu [příjmení] připomínky pana [příjmení] k zaslané dokumentaci a žádala je, zda by s tím mohli co nejdřív něco udělat. Z přeposlaného e-mailu pana [příjmení] vyplývá, že tento byl paní [příjmení] zasílán 16. 12. 2018 Pan [anonymizováno] konstatoval, že dne 30. 11. 2018 byl termín pro dodání realizační projektové dokumentace. Zaslanou dokumentaci však požadují za nedostatečnou a prosil o její doplnění. Dále pak uvedl seznam nedostatků, které k ní shledal. Žalovaná na tento e-mail reagovala prostřednictvím pana [příjmení], který sdělil, že s ohledem na dovolené a vánoční svátky, budou moci nedostatky odstranit až po novém roce. V průběhu ledna pak žalovaná zasílala žalobkyni další podklady potřebné pro dokončení díla. Na e-mail pana nevařila a jeho připomínky bylo reagováno dne 7. 1. 2019, kdy byla doplněna zaslaná dokumentace. Dne 8. 1. 2019 pan [příjmení] zaslal paní [příjmení] další připomínky k předložené dokumentaci, které paní [příjmení] dne 10. 1. 2019 přeposlal žalobkyni. V dalších dnech pak paní [příjmení] zasílal žalobkyni další technické podklady. Dne 14. 1. 2019 pan [příjmení] odeslal paní [příjmení] opravenou dokumentaci pro PS08 záložní řídicí systém MaŘ. Dne 15. 1. 2019 pak paní [příjmení] zaslal žalobkyni poznámky hlavního investora k projektové dokumentaci. Dne 16. 1. 2019 žádal pan [příjmení] paní [příjmení] o upřesnění a potvrzení zadání od hlavního investora. V průběhu ledna a února 2019 probíhala mezi účastníky četná e-mailová komunikace (téměř na denní bázi), kdy byl zejména od žalované zasílány různé podklady či měření, které měla žalobkyně do projektu zapracovat. Ze strany žalobkyně pak byly zasílány zpracované dílčí projektové dokumentace. Ještě počátkem března 2019 zasílala paní [příjmení] žalobkyni další podklady pro zapracování do projektové dokumentace. Dne 8. 3. 2019 zaslal pan [příjmení] žalobkyni připomínky hlavního investora k projektová dokumentaci a žádal o její zapracování. Další podklady zaslala paní [příjmení] dne 12. 3. 2019. Dne 15. 3. 2019 pan [příjmení] zasílal opět dílčí vyhotovenou projektovou dokumentaci. Dne 21. 3. 2019 paní [příjmení] zasílala podklady k užité kabeláži. Ve stejný dan pak pan [příjmení] odeslal seznamy dokumentací s tím, že doufá, že se již nic nezmění. Následně dne 22. 3. 2019 vyzýval pan [příjmení] (zástupce žalované) pana [příjmení] k dodání části dokumentace PS04 a PS08, když zdůraznil, že její dodání bylo přislíbeno dne 21. 3. 2019. Na to pan [příjmení] reagoval tak, že deklaroval dodání dokumentace do 22. 3. 2019. Dokumentace k PS 04 a PS08 byla pak dne 22. 3. 2019 zaslána žalované prostřednictvím zásilky na platformu „úschovna.cz“. Následně paní [příjmení] požadovala doplnit ještě nějaké nedostatky v zaslané dokumentaci a upravená dokumentace byla žalobkyní odeslána opět a platformu „úschovna.cz“ dne 25. 3. 2019. Další připomínky žalované byla řešeny ještě dne 26. 3. 2019.

9. Z projektové dokumentace pro projekt [ulice] úpravy [anonymizována dvě slova] [číslo] [obec] vč. úpravy měření dle požadavků N4G, označené jako PS [číslo] [příjmení] – technicko obchodní specifikace [příjmení], PS [číslo] [příjmení] – seznam kabelů, PS04/2 řídicí systém – seznam vstupů a výstupů, PS04/2 řídicí systém – technicko obchodní specifikace ŘS, PS04/2 řídicí systém – technická zpráva, vyplynulo, že tato byla datována 11/ 2018, byla zpracována pro [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], kdy projektantem byla žalovaná a subdodavatelem žalobkyně. Tato dokumentace obsahuje poznámku, že se jedná o dokumentaci k připomínkování. Z čísel dokumentů vyplývá, že se jedná o dokumentaci, která byla přílohou e-mailů ze dne 3. 12. 2018 zaslaných panem [příjmení] paní [příjmení], a kterou následně paní [příjmení] odevzdala hlavnímu investorovi, jak vyplývá z e-mailu ze dne 5. 12. 2018.

10. Z potvrzení o příchozích platbách, upomínek žalobkyně zasílaných žalované a e-mailové komunikace mezi účastníky z období od prosince 2019 do února 2020 vyplynulo, že žalovaná na vystavenou fakturu, kterou byla vyúčtována cena díla, uhradila dne 26. 7. 2019 částku 471 200 Kč a dne 11. 10. 2019 částku 200 000 Kč Tyto částky však byly uhrazeny až po urgencích žalobkyně. Z e-mailů rovněž vyplývá, že došlo k telefonické dohodě ohledně splácení zbývající ceny díla ve výši 200 000 Kč ve splátkách po 10 000 Kč. Nicméně ani tato dohoda nebyla ze strany žalované dodržena. Žalovaná svou platební neschopnost odůvodňovala tím, že se jim zadrhl jeden projekt a že se budou snažit vše napravit.

11. Odborným posudkem č. 2002 /07/08 Ing. [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že pro zpracování základního návrhu koncepce [příjmení] a určení stupně automatizační úlohy pro ŘS je nutná existence: protokolu o určení vnějších vlivů, požárně bezpečnostní řešení, strojně technologický projekt, stavební projekt a elektro projekt. Strojně technologický projekt definuje a určuje kompletní část technologie, která je nutná následně automatizovat v projektu [příjmení] a ŘS. [ulice] projekt definuje dispoziční řešení možnosti usazení technologie a definuje prostory určené pro usazení rozvaděčů [příjmení] a ŘS.

12. Jednatel žalobkyně pan [příjmení] při své výpovědi uvedl, že hlavní investor byl srozuměn s tím, že projektová dokumentace bude odevzdána až v lednu 2019. Tato skutečnost se neobjevila v uzavřené smlouvě se žalovanou, protože žalovaná předložila svoji verzi smlouvy, kde nechtěla dělat žádné změny. Od žalované však potřebovali k řádnému zpracování díla podklady, bez kterých dílo nebylo možno zpracovat. Potřebovali tak znát jednotlivé provozní parametry zařízení, které bylo navrženo technologem žalované. Bez takových vstupních podkladů žalobkyně není schopna projektovou dokumentaci zpracovat. Taktéž j pro zpracování projektu nutno znát cenový výkaz výměr, který byl žalobkyni zaslán až dne 12. 3. 2019. Původně bylo dohodnuto, že veškerou dokumentaci předá žalovaná žalobkyni po podpisu smlouvy, ale sami ji teprve tvořili a předávali ji žalobkyni průběžně až, když ji měli hotovou. Žalobkyně neměla žádné signály o tom, že by měl být problém s termínem předání díla, neboť sama žalovaná teprve dokumentaci potřebnou ke zpracování díla tvořila. O předání díla se začali se žalovanou bavit až v březnu, kdy již byly všechny podklady dodané. Na přelomu roku 2018 a 2019 žalovaná žádala o předložení dokumentace k připomínkování, avšak s vědomím, že nebude kompletní, když sami nedodali určité podklady.

13. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] uvedl, že pracuje pro žalobkyni a předmětný projekt sám zpracovával. Smluvním ujednáním však nebyl přítomen, proto mu obsah smlouvy či nabídky není znám. Pro zpracování projektu potřeboval od žalované návazné projekty, zejména soupis měření, PID diagram, návazné elektro projekty, dispozice apod. [příjmení] od žalované potřebné podklady nežádal, naopak to byla žalovaná, kdo mu sděloval, jak má vše naprojektovat. Svědek uvedl, že projekt měl být ukončen koncem roku 2018, ale protáhlo se to ještě do roku 2019, protože pro jeho zpracování jim chyběla zejména poslední verze PID diagramu a poslední verze navazujících elektrozařízení, které nedodávala jejich firma. Tyto podklady jim byly dodány až v únoru nebo březnu 2019. Pro řádné dokončení projektu pak byly potřeba i podklady, které jim paní [příjmení] zaslala v e-mailu ze dne 12. 3. 2019. Při zpracování projektové dokumentace postupovali tak, že vždy předávali žalované část dokumentace ke kontrole a kompletní dokumentaci předali až po připomínkování.

14. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že dříve pracoval pro žalovanou a byl zainteresován právě na předmětné zakázce jako projektový manažer, kde měl na starosti koordinace mezi jednotlivými profesemi a komunikaci. [příjmení] jiné zakázku řešil i s panem [příjmení] nebo panem [příjmení]. Svědek potvrdil, že pro řádné zpracování díla byla nutná součinnost ze strany žalované, kdy pro měření a regulaci je nutné znát strojní zadání. Projekt byl členěn do provozních souborů a je tak možné, že žalobkyně předala žalované nějaké provozní soubory dříve než jiné. Svědek si vybavil, že žalobkyni předával podklady od strojní části projektu, ale nedokázal říci přesně, kdy. Pokud pak byly žalované zasílány další podklady, jako podklady pro zařízení či řídicí systém, jednalo se podklady, které byly nutné ke zpracování díla, protože s projektem souvisely. Rovněž potvrdil, že žalobkyně musela pro řádné zpracování díla obdržet strojní část i PID diagram. Bez zaslání určitých podkladů by šla dokončit případně pouze dílčí část dokumentace, která zrovna tyto podklady nepotřebuje. Pokud jde o paní [příjmení], tato byla podřízenou svědka, i když nebyla zaměstnancem žalované a pracovala jako subdodavatel, a jejím úkolem bylo zpracovat na dané zakázce elektro dokumentaci. Projekt se měl předávat na konci roku 2018, ale ze strany investora došlo k jeho vrácení a byl dále dopracováván počátkem roku 2019. Svědek uvedl, že si vybavuje, že byl projekt předaný v prosinci 2018, protože byly před vánoci u hlavního investora, který jim vytýkal nedostatky projektu. Svědek se domníval, že projekt, který jim byl předán žalobkyní v prosinci 2018, byl již finální verzí projektu, protože jej následně předávala hlavnímu investorovi. Po nahlédnutí do smlouvy o dílo si nebyl jistý termínem předání díla, uváděl, že muselo dojít k posunu termínu, protože si pamatuje, že k předání došlo v prosinci 2018. Po nahlédnutí do e-mailové korespondence upřesnil, že i hlavní investor byl srozuměn s tím, že dílo bude předáno do 30. 11. 2018. To, že má za to, že v prosinci 2018 mělo dojít k předání finální verze projektu, odvozuje od skutečnosti, že projekt odeslali hlavnímu investorovi a současně jej i vyfakturovali. Faktura jim však byla vrácena pro nedostatky v projektu. Svědek si vybavil, že následně byl ujednán nový termín předání dokumentace 14. 1. 2019, nedokázal však vysvětlit, proč byly nějaké podklady zasílány i po tomto termínu. Po té dále uváděl, že k připomínkování měla být projektová dokumentace zasílána hlavnímu investorovi dne 18. 2. a 19. 2. 2019.

15. Svědek [jméno] [příjmení] pracoval pro žalovanou jako ředitel inženýringu a spolupracoval i se žalobkyní. Pro předmětnou zakázku jmenoval zodpovědnou osobu, kterou byl svědek [příjmení]. Tento pak řešil zakázku jako celek. Ohledně předmětné zakázky si vybavil jen to, že před vánoci 2018 se zastavil u hlavního investora na přátelskou návštěvu a bylo mu sděleno, že dodaná zakázka je nekompletní a bude nutno na ní zapracovat. Další záležitosti ohledně zakázky řešil svědek [příjmení]. Svědek [příjmení] pak měl k sobě profesního specialistu, kterým byla paní [příjmení]. Veškeré podklady pro zakázku chystá právě profesní specialista. Svědek [příjmení] předávání podkladů neřešil, to měl na starosti svědek [příjmení] s paní [příjmení]. Svědek [příjmení] si nepamatoval podrobnosti ani ohledně uzavření smlouvy, ani předání díla, neřešil ani případnou změnu termínu předání díla.

16. Soud neprováděl další dokazování, neboť s ohledem na právní posouzení věci má za to, že další navrhované důkazy by byly nadbytečné a jejich provádění by bylo nehospodárné.

17. Dle ust. § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“) se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle ust. § 2587 obč. zák. se dílem rozumí zhotovení určité věci. Ustanovení § 2590 obč. zák. pak stanoví, že zhotovitel provede dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstará vše, co je k provedení díla potřeba. Podle ust. § 2591 Je-li k provedení díla nutná součinnost objednatele, určí mu zhotovitel přiměřenou lhůtu k jejímu poskytnutí. Uplyne-li lhůta marně, má zhotovitel právo podle své volby si buď zajistit náhradní plnění na účet objednatele, anebo, upozornil-li na to objednatele, odstoupit od smlouvy. Podle ust. § 2604 obč. zák. je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno. Ustanovení § 2605 odst. 1 je dílo dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad. Dle ust. § 2610 odst. 1 obč. zák. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla. Podle ust. § 2612 odst. 1 obč. zák. zjistí-li zhotovitel po uzavření smlouvy, že cenu určenou odhadem bude třeba podstatně překročit, oznámí to objednateli bez zbytečného odkladu s odůvodněným určením nové ceny; neučiní-li to bez zbytečného odkladu poté, co potřebu zvýšení ceny zjistil, anebo zjistit měl a mohl, nemá právo na zaplacení rozdílu v ceně. Podle ust. § 2613 obč. zák. zmaří-li objednatel provedení díla z důvodu, za nějž odpovídá, náleží zhotoviteli cena za dílo snížená o to, co zhotovitel neprovedením díla ušetřil.

18. Podle ust. § 2048 odst. 1 obč. zák. Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Dle ust. § 1968 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle ust. § 1975 obč. zák. je věřitel v prodlení, nepřijal-li řádně nabídnuté plnění nebo neposkytl-li dlužníku součinnost potřebnou ke splnění dluhu.

19. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o dílo ve smyslu ustanovení § 2586 a násl. obč. zák. jejímž předmětem bylo zpracování realizační dokumentace provádění stavby částech ŘS a [příjmení] záložního systému na akci„ rekonstrukce VTL RS [obec] část [anonymizováno]“ dle nabídky č. NB180005 ze dne 1. 9. 2018 a dle revize nabídky č. NC180005 ze dne 9. 10. 2018. Zhotovené dílo mělo být předáno do 26. 10. 2018 a cena díla byla sjednána ve výši 720 000 Kč bez DPH. Mezi účastníky nebylo sporu o uzavření smlouvy, předmětu smlouvy, či výše ceny za dílo. Byl zde spor vyplývající z toho, že dílo nebylo dle žalované předáno včas a žalované vznikl nárok na smluvní pokut, který si započítala na nárok žalobkyně z doposud neuhrazené část ceny za dílo.

20. Soud se proto zabýval otázkou, zda došlo k prodlení na straně žalobkyně s předáním díla a případně, jakou okolností toto prodlení bylo způsobeno. V této souvislosti dospěl k závěru, že k prodlení na straně žalobkyně s předáním díla nedošlo. Ve smlouvě o dílo si sice strany ujednaly termín předání díla dne 26. 10. 2018, avšak z provedených důkazů má soud za to, že mezi stranami došlo k ústním ujednáním, kterými byl termín předání díla změněn. Z výpovědi svědka [příjmení] a e-mailové komunikace účastníků zcela jasně vyplynulo, že si účastníci ujednávali změnu termínu dodání díla, a to ústně (či telefonicky) a tato dohoda je pak vyjádřena i v e-mailové komunikaci, byť nepřímo. Svědek [příjmení] potvrdil, že původní termín předání díla sjednaný ve smlouvě o dílo ze dne 9. 10. 2018 byl změněn dohodou stran na 30. 11. 2018. Dále pak bylo prokázáno, že tento termín nebyl dodržen a k předání části realizační dokumentace k připomínkování došlo e-mailem dne 3. 12. 2018. S touto dokumentací nebyla žalovaná spokojena (když připomínky k ní měl hlavní investor) a z e-mailové komunikace účastníků se dále podává, že termín předání finální verze díla byl opět změněn, a to na 14. 1. 2019 Ani k tomuto datu však nedošlo k předání díla. Z e-mailu svědka [příjmení] ze dne 22. 3. 2019 se zcela jednoznačně podává, že termín na předání díla v částech PS04 a PS08 byl sjednán na 21. 3. 2019. Svědek [příjmení] v e-mailu sice uvádí, že tento termín přislíbila žalobkyně (resp. její jednatel), avšak z jeho vyjádření soud dovozuje, že tento termín akceptoval a soud tak má za to, že došlo k dohodě o změně termínu. Ujednání o možnosti změny termínu předání díla je obsaženo i v čl. 2 všeobecných podmínek žalované, které byly součástí smlouvy o dílo. Žalovaná si zde vyhradila právo rozhodnout, zda přistoupí na nový termín a za jakých podmínek. Z e-mailové komunikace je tak zřejmé, že žalovaná akceptovala nový termín předání díla, když nijak proti postupně sjednávaným novým termínům nebrojila a tyto přijala. V řízení pak bylo prokázáno, že žalobkyně předala žalované dílo dne 26. 3. 2019, tudíž se do prodlení dostala o 5 dnů. Nárok na smluvní pokutu dle čl. 7 smlouvy o dílo by jí tak mohl vzniknout pouze ohledně částky 13 068 Kč.

21. V daném případě je však soud toho názoru, že žalované nárok na smluvní pokutu nevznikl vůbec. Dle ust. § 2048 obč. zák. vzniká povinnost uhradit smluvní pokutu bez ohledu na zavinění a jedná se tak o objektivní princip, avšak dlužník není za prodlení odpovědný, nemohl-li plnit z důvodu prodlení věřitele. Soud má za to, že k řádnému provedení díla byla potřeba součinnost žalované, která měla dodat potřebné podklady pro vyhotovení realizační dokumentace. Smlouva o dílo byla uzavřena dle revize nabídky č. NC180005 ze dne 9. 10. 2018. Z této nabídky vyplývá, že žalobkyně k řádnému zhotovení díla požadovala doložení hlavně realizační projektové dokumentace stavební, realizační projektové dokumentace strojně technologické a dokumentaci skutečného stavu dotčeného zařízení. Vzhledem k tomu, že smlouva o dílo vycházela z této nabídky a jejích podmínek, soud dospěl k závěru, že pro řádné zhotovení díla byly tyto vyjmenované dokumentace nezbytné. Totéž potvrdil i odborný posudek Ing. [obec] a rovněž i svědek [příjmení], který se zcela jasně vyjádřil v tom směru, že bez této dokumentace nebyla žalobkyně schopna dílo dokončit. Zejména z předložené e-mailové korespondence jednoznačně vyplynulo, že žalovaná dodávala žalobkyni podklady nutné ke zpracování díla od září 2018 do března 2019 O některých dokumentech zasílaných ještě v průběhu ledna až března 2019 se vyjádřil i svědek [příjmení], že pro zpracování realizační dokumentace dle smlouvy o dílo byly nezbytné a toto potvrdil i svědek [příjmení]. Vzhledem k tomu, že soud nebyl schopen rozpoznat, která ze zaslané dokumentace je onou nezbytnou stavební či strojně technologickou projektovou dokumentací, či dokumentací skutečného stavu dotčeného zařízení, vyzval soud žalovanou dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby dotvrdila skutečnosti týkající se předání této dokumentace žalobkyni a navrhla důkazy k prokázání skutečnosti, že tato dokumentace byla předána. Žalovaná však v tomto směru svá skutková tvrzení nedoplnila a nepředložila žádné důkazy. Soud tak vychází z toho, že žalovaná neunesla ani břemeno tvrzení ani břemeno důkazní ohledně předání požadované dokumentace, a má tak za to, že požadované podklady nebyly žalobkyni předány. Žalovaná tak nesplnila své povinnosti dle smlouvy o dílo, když neposkytla žalobkyni potřebnou součinnost k dokončení díla a je to žalovaná, kdo je ve smyslu ust. § 1975 obč. zák. v prodlení. Prodlení dlužníka nastává objektivně, jestliže nesplní svůj závazek jak včas, tak řádně (viz rozsudek soudu ze dne 24. 6. 2013 sp. zn. 32 Cdo 1861/2012, dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2007, sp. zn. 32 Odo 1079/2006 a rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2010, sp. zn. 23 Cdo 808/2009 a ze dne 30. 8. 2011, sp. zn. 23 Cdo 3404/2008). Jeho prodlení nenastává jen v případě, že nemohl splnit svůj závazek v důsledku prodlení věřitele. Žalobkyně se tak dle názoru soudu nemohla dostat do prodlení dle ust. § 1968 obč. zák. a žalované tak nemohl vzniknout nárok na smluvní pokutu, neboť žalovaná až do doby předání díla nesplnila svou smluvní povinnost a nepředala žalobkyni projektovou dokumentaci nutnou ke zhotovení díla.

22. Pokud žalovaná argumentuje tím, že neobdržela od žalobkyně žádnou výzvu k dodání potřebných podkladů ve smyslu ust. § 2591 obč. zák. pak je nutno konstatovat, že pro účely posouzení prodlení účastníků takováto výzva nemá žádný vliv. Ustanovení § 2591 obč. zák. spojuje následky neposkytnutí součinnosti objednatele ani přes výzvu zhotovitele pouze v tom, že přiznává zhotoviteli právo zajistit si náhradní plnění na účet objednatele či odstoupit od smlouvy. Žalobkyně se tedy tím, že nevyzvala žalovanou ke splnění součinnosti, pouze zbavila možnosti odstoupit od smlouvy či zajistit si plnění jiným způsobem. Navíc poskytnutí součinnosti žalované bylo smluvně ujednáno a nebyla k tomu potřeba jakákoli další výzva. Pokud žalovaná součinnost neposkytla, porušila tím povinnost stanovenou jí smlouvou. Nezaslání výzvy ke splnění součinnosti nemůže mít jakékoli důsledky na prodlení, ať již žalobkyně či žalované, takový následek ust. § 2591 obč. zák. nestanoví. Z předložené e-mailové komunikace i výslechu svědků jednoznačně vyplývá, že oba účastníci měli zájem na plnění ze smlouvy o dílo, byli si vědomu toho, že není dodržen původně sjednaný termín předání díla a ústně si ujednali termín jiný. Z těchto e-mailů rovněž vyplývá, že oba akceptovali skutečnost, že žalovaná předává žalobkyni potřebné podklady postupně, jak je má k dispozici, a stejným způsobem byla předávána i realizační projektová dokumentace ze strany žalobkyně, kdy žalobkyně vždy reagovala na dodané podklady žalovanou a na její připomínky. Tak se stalo i po posledním sjednaném termínu dne 21. 3. 2019, kdy opětovně měla žalovaná požadavky na doplnění realizační projektové dokumentace. Soud tak má za to, že prodlení žalobkyně s předáním díla, bylo způsobeno výhradně prodlením žalované s poskytnutím součinnosti ke zhotovení díla a žalované tak nevznikl nárok na smluvní pokutu a tento nebylo možno započíst na pohledávku žalobkyně z titulu doplatku ceny za dílo.

23. V protokolu o předání a převzetí ze dne 26. 3. 2019 pak obě strany potvrdili, že předané dílo nemá vady, nebyly zjištěny nedostatky či chyby a na základě tohoto protokolu je žalobkyně oprávněna vystavit fakturu v celkové výši 720 000 Kč Ani v této době žádný z účastníků nezpochybňoval předání díla, jeho kvalitu či termín předání, ačkoliv si oba museli být vědomi, že dílo bylo předáno v jiném termínu, než je uveden v písemné smlouvě o dílo. Z komunikace účastníků po vystavení faktury je pak zřejmé, že žalovaná si byla vědoma svého závazku vůči žalobkyni, přislíbila jeho splnění a omlouvala se za své prodlení s úhradou faktury jen z důvodu druhotné platební neschopnosti. S ohledem na skutečnost, že smluvní pokutu vyúčtovala až po zaslání předžalobní výzvy a následně učinila úkon směřující k započtení pohledávek, soud hodnotí tento její postup jako účelový.

24. Soud se dále zabýval i námitkou žalované, že dílo mělo být předáno již v prosinci 2018 a dokumentace, která byla zaslána žalobkyní dne 3. 12. 2108 je finální dokumentací. Pokud by soud přistoupil na tuto argumentaci, musel by i zde konstatovat, že k prodlení žalobkyně nedošlo. Žalovaná dovozovala toto prodlení až od 11. 12. 2018, když uváděla, že dokumentace předaná žalobkyní dne 3. 12. 2018 nebyla kompletní a byla hlavním investorem vrácena. Pokud by totiž soud připustil, že k předání díla došlo e-mailem dne 3. 12. 2018, nelze než dojít k závěru, že žalobkyně se do prodlení nedostala. Žalobkyně předala dílo žalované včas, avšak dílo vykazovalo vady, které následně byly řešeny jejich odstraňováním. Žalobkyně se tak nemohla dostat do prodlení, ale žalované by vzniklo právo uplatňovat nároky za vady díla dle ust. § 2615 a násl. obč. zák., nikoli právo na zaplacení smluvní pokuty za prodlení s předáním díla.

25. Z provedeného dokazování však soud nedovodil, že by dne 3. 12. 2018 došlo k předání finální verze díla, když z předložené projektové dokumentace, která svým číselným označením odpovídá označení dokumentů zasílaných žalované v e-mailech ze dne 3. 12. 2108 zcela jasně vyplývá, že se jedná o dokumentaci k připomínkování. Je tak zřejmé, že žalobkyně očekávala námitky a požadavky na doplnění a nepovažovala dokumentaci za finální. Toto je pak potvrzováno i e-maily ze dne 3. 12. 2018, ve který se pan [příjmení] vyjadřuje v tom smyslu, že víc zatím nemá a že bude potřeba další koordinace. Pokud pak žalovaná vystupovala ve vztahu k hlavnímu investorovi tak, že mu dokumentaci zaslala jako finální verzi, nelze toto klást k tíži žalobkyně, která to takto nezamýšlela. O daném svědčí i fakt, že v prosinci 2018 nebyl vyhotoven předávací protokol a dílo nebylo předáno ani v tištěné podobě, jak vyžadovala uzavřená smlouva o dílo.

26. Ze všech shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně na doplatek ceny díla je oprávněný, proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a zavázal žalovanou k úhradě částky 200 000 Kč Cena díla byla dle faktury [číslo] 2019 splatná dne 27. 4. 2019, pokud žalovaná tento den fakturu zcela neuhradila, dostala se dnem 28. 4. 2019 do prodlení a soud ji proto zavázal i k úhradě úroků z prodlení od tohoto data dle ust. § 1970 obč. zák., které odkazuje na nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

27. Dále soud přiznal žalobkyni dle ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., částku 1 200 Kč jakožto náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky, neboť v daném sporu jde o vzájemný závazek vzniklý mezi podnikateli a jeho obsahem bylo poskytnutí služby za úplatu.

28. O nákladech řízení účastníků bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy ve věci byla žalobkyně plně úspěšná a vzniklo jí tak právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně představují zaplacený soudní poplatek ve výši 10 000 Kč, náklady jejího právního zastoupení v celkové výši 113 740 Kč, náhradu za promeškaný čas a cestovní náhradu. Náklady právního zastoupení žalobkyně jsou tvořeny odměnou zástupkyně žalobkyně za 10 úkonů po 9.100 Kč dle ust. § 7 a 8 vyhl. č. 177/1996 Sb., náhradou hotových výdajů zástupkyně žalobkyně dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 10 úkonů právní služby po 300 Kč, a to za tyto úkony zástupkyně žalobkyně: převzetí zastoupení a příprava, podání žaloby, písemná podání žalobkyně obsahující vyjádření ve věci samé ze dne 11. 5. 2022 a 27. 7. 2022 jednání zástupkyně žalobkyně s klientem ve dnech 1. 6. 2022 a 14. 7. 2022 přesahující 1,5 hodiny (která byla doložena potvrzením o jednání s advokátem) a účast na jednání před soudem ve dnech 5. 5. 2022, 14. 6. 2022, 30. 6. 2022 a 18. 8. 2022. Dále náklady řízení žalobkyně představují náhradu za promeškaný čas při úkonech prováděných v místě, které není sídlem advokáta (při účasti jednání soudu ve dnech 5. 5. 2022, 14. 6. 2022, 30. 6. 2022 a 18. 8. 2022 (tedy 4 dnech) dle § 14 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 za 12 půlhodin po 100 Kč ke každému jednání, tedy celkem 48 půlhodin po 100 Kč v celkové částce 4 800 Kč, a náhradu cestovních výdajů dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. v celkové výši 11 916,45 Kč. Cestovní náhrada pak náleží zástupkyni žalobkyně za cestu z Písku do Brna a zpět (jedna cesta 221 km) při použití osobního automobilu o kombinované spotřebě 4,6 l motorové nafty na 100km. Na jednání dne 5. 5. 2022 činí tato náhrada dle vyhl. č. 47/2022 Sb. částku 1 405,69 Kč za cestu v jednom směru. Na toto jednání tedy náklady cestovného činí 2 811,39 Kč. Na jednání ve dnech 14. 6. 2022, 30. 6. 2022 a 18. 8. 2022 je pak výše cestovní náhrady stanovena vyhláškou č. 116/2022 Sb. Výše cestovní náhrady za cestu v jednom směru činí částku 1 517,51 Kč. Na uvedená 3 jednání tedy náklady cestovného jsou celkem 9 105,06 Kč. Výši jízdného osvědčila zástupkyně žalobkyně kopií velkého technického průkazu. Dle § 137 odst. 3 o. s. ř. pak soud k nákladům zastoupení přičetl i 21 % DPH. Celkem náklady žalobkyně činí částku 143 966,89 Kč. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů zastoupení v souvislosti s podáním návrhu na změnu žalovaného, když v daném případě se nejedná o písemné podání ve věci samé ani jiný z úkonů dle § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.