213 C 2/2023 - 180

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Tomášem Klusákem ve věci žalobkyně:[Název zainteresované společnosti], IČO: [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] zastoupená advokátem [tituly před jménem]. [jméno FO] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] proti žalované:[Název zainteresované společnosti], IČO: [IČO zainteresované společnosti 1/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 1/0] zastoupená advokátem [tituly před jménem]. [jméno FO] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 1/0] o zaplacení 737 339 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 482 278 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 482 278 Kč od 19. 11. 2022 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se do části, ve které se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 255 061 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 255 061 Kč od 19. 11. 2022 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 40 704 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Městského soudu v Brně náhradu nákladů řízení ve výši 3 029 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Městského soudu v Brně náhradu nákladů řízení ve výši 5 625 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou soudu doručenou dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení žalované částky s příslušenstvím (zákonnými úroky z prodlení) z titulu neoprávněného odběru elektrické energie v období od [datum] do [datum] na adrese [adresa]. Dle žalobkyně při periodické odečtu stavů elektroměru v [datum] byly zjištěny nenavazující stavy na elektroměru. Při kontrole elektroměru byly zjištěny poškozené plomby, elektroměr byl vystaven silnému magnetickému působení, úřední značky od výrobce jsou pravděpodobně padělané, elektroměr nebyl rovněž osazen barevnou nálepkou provozovatele distribuční soustavy. Byl rovněž zjištěn zásah do krytu elektroměru. Dle žalobkyně proto došlo k neoprávněnému odběru elektrické energie.

2. Žalovaná nárok uplatněný v žalobě neuznala, a to ani zčásti. Žalovaná uvedla, že si není vědoma jakéhokoliv zásahu do měřícího zařízení. Dle žalované šlo spíše o závadu měřícího zařízení. Z nepochopitelných důvodů došlo k záměně údajů pro [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. O měsíc později jsou stavy elektroměru odečteny správně. Žalovaná dále nesouhlasí s výpočtem výše škody. Rozporuje způsob výpočtu denní spotřeby dle § 16 vyhlášky č. 359/2020 Sb., a to s ohledem právě znění § 16 odst. 1, které směřuje na to, že má provozovatel distribuční soustavy podle okolností použít zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny. Faktura je za [datum] – [datum] a nebyla nikým rozporována, přičemž v tom vyúčtování tedy vychází ta denní spotřeba na [Anonymizováno] kWh. Rovněž žalovaná rozporovala cenu elektrické energie, která byla použita ve výši 6 255,87 Kč/MWH, tj. cena dle ERÚ. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu.

3. V podrobnostech argumentace účastníků odkazuje soud na jejich písemná podání a přednesy, které jsou součástí spisu a jsou druhé straně sporu známy.

4. Podle § 120 odst. 3 o. s. ř. soud vzal za svá skutková zjištění v podobě shodných skutkových tvrzení účastníků, že do [datum] bylo odběrné místo žalované osazeno elektroměrem výr. č. [číslo]. Do odběrného místa se dostavil montér žalobkyně dne [datum] a zjistil stavy [Anonymizováno]) a [Anonymizováno]). Elektroměr nesignalizoval, že do něj bylo zasaženo. Údaje o spotřebě za období od [datum] (celkem [hodnota] NVH), tj. [Anonymizováno] kWh denně, byly předány dodavateli k fakturaci, žalovaná neuplatnila reklamaci.

5. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

6. Ze zkušebního protokolu žalobkyně ze dne [datum] (č. l. 3) soud zjistil, že týkal elektroměru, kterým bylo osazeno odběrné místo žalované. Dle výsledků vnější prohlídky má měřidlo znehodnocené úřední značky. Z odborného posudku žalobkyně ohledně elektroměru, kterým bylo osazeno odběrného místo žalované, ze dne [datum] (č. l. 4-11), jehož součástí je i fotodokumentace soud zjistil, že u úředních značek je podezření na falzifikát. Evidenční PLP je poškozená. Počítadlo bylo vystaveno silnému magnetickému poli, nesouhlasí výrobní číslo v registru s číslem na štítku, registry [Anonymizováno]. vykazují nestandardní hodnoty – nelze vyloučit pokus o ovlivnění spotřeby, znehodnocena plastová plomba – souvisí s podezřením na zásah do vnitřních částí měřidla za účelem ovlivnění spotřeby, podezření na falzifikát úředních značek. Z osvědčení o přezkoušení stanoveného měřidla (č. l. 69) soud zjistil, že uvedené měřidlo nesplňuje požadavky dle opatření obecné povahy č. [hodnota]. Z fotografické dokumentace (č. l. 42-45) a manuálu k elektroměru (č. l. 46-47) soud zjistil, že elektroměr signalizoval zásah v podobě otevření krytu, a to při kontrole dne [datum]. Při kontrole dne [datum] tato kontrolka nesvítila.

7. Žalobkyně dne [datum] vystavila žalované fakturu č. [číslo] (č. l. 13) za neoprávněný odběr elektřiny na odběrném místě [adresa], za období od [datum] do [datum] na částku 737 339 Kč se splatností dne [datum]. Žalovaná v návaznosti na shora uvedenou faktura žádala o odložení její splatnosti, jelikož popírala, že na její straně docházelo k neoprávněnému odběru elektrické energie (žádost o odložení splatnosti faktury ze dne [datum], č. l. 84). Ze stanovení výše náhrady škody za neoprávněný odběr (č. l. 14-15) soud zjistil, že průměrná denní spotřeba po kontrolním odečtu (od [datum] – [datum]) u žalované činila [Anonymizováno] kWh, vypočtená spotřeba za posuzované období činila [Anonymizováno] MWh, cena byla použita [částka]/MWh, za činnost OTE [částka]/OM a měsíc, za příkon [částka]/měsíc, daň [částka]/MWh. Dle vyúčtování žalované za elektřinu (daňový doklad č. [hodnota] č. l. 64 + č. l. 156) za období od [datum] do [datum] byl denní průměr v odběrném místě žalované [Anonymizováno] kWh denně.

8. Dne 6. 1. 2023 zaslala žalobkyně žalované předžalobní výzvu (výzva k úhradě vč. dokladu o doručení, č. l. 16-17).

9. Ze znaleckého posudku č. [číslo] [tituly před jménem] [jméno FO] (č. l. 85-91) soud vzal za prokázané, že úřední značky jsou pravděpodobně falešné z důvodu nesouladu opředeného drátku. Plastová plomba je porušena. Má odříznutí pouzdro kleštiny, což umožnilo rozložit plastovou plombu, a následně z ní vytáhnout opředené drátky. Na zástrčném kolíku jsou vrypy. Nelze vyloučit, že v elektroměru byl proveden neoprávněný softwarový zásah. Znalecký posudek je opatřen doložkou ve smyslu § 127a o. s. ř.

10. Z výslechu znalce [tituly před jménem] [jméno FO] na jednání dne [datum] soud vzal prokázané, že předmětem jeho zkoumání byl elektroměr od výrobce [Anonymizováno] s tím, že podrobně tento elektroměr specifikován v jeho znaleckém posudku. Zadavatelem uvedeného posudku byla společnost [právnická osoba]. s tím, že se jedná o spolupracovníka žalobkyně, který provádí kontrolu odběrných míst a následně případně dodává elektroměry k posouzení znalci, který tak nezná konkrétní odběrné místo, odkud byl elektroměr demontován. Pokud dojde k poškození úředních značek, ztrácí elektroměr úřední ověření, nesmí se přes něj fakturovat. Úřední značky byly neporušeny, mají tedy ve čtverci nápis [Anonymizováno], tj., že pochází z roku [Anonymizováno] a dále na druhé značce je [Anonymizováno], což je autorizovaný výrobce elektroměru, nicméně dle znalce a jeho zkušeností podle něj uvedené úřední značky jsou na jiném opředeném drátku s tím, že z jeho zkušeností ty drátky standardně mají buď transparentní jádro a opředení jednoduchým nebo dvojřadým měděným drátkem s tím, že tak, jak jsou ty značky zavěšeny na zkoumaném elektroměru, tak tam je jádro z modrého plastu a opředení pozinkovaným ocelovým drátkem. Dle znalce jsou úřední značky pravděpodobně falešné. Došlo k poškození žluté plastové plomby. Žlutá plastová plomba byla porušena, bylo odříznuté pouzdro kleštiny. Aby pachatel otevřel kryt, tak musel tedy poškodit tuto žlutou plastovou plombu. Znalec v rámci zkoumání uvedeného elektroměru dochází k závěrům, že je možné, že došlo k výměně měřícího systému, případně k výměně celého elektroměru za použití původního čelního panelu s tím, že ten elektroměr se skládá z těla měřícího systému, z čelního panelu a z plastového krytu. K fotografiím elektroměru, kdy byly zaznamenány jednotlivé údaje na displeji (konkrétně fotografie na č. l. 43 a 44) znalec konstatoval, že trojúhelníček na písmeny [Anonymizováno], což je kryt elektroměru a značí to tedy, že kryt elektroměru byl otevřen, případně dále demontován. Uvedené tedy dále potvrzuje ty jeho závěry o případné výměně měřícího zařízení, případně výměně celé zadní části elektroměru při zachování toho původního čelního panelu. Dle znalce je pravděpodobnost hraničící s jistotou, že v rámci posuzovaného elektroměru došlo k tomu, že byly pravděpodobně vyměněny ty původní úřední značky a byla poškozena ta žlutá plomba s tím, že došlo buď k výměně toho měřícího systému v původním elektroměru, a nebo došlo k výměně celého elektroměru za zachování původního čelního panelu.

11. Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba] (č. l. 158) a výpisu z obchodního rejstříku žalované (č. l. 159) soud zjistil, že jednatelem uvedených společností byl [jméno FO]. Z faktur (č. l. 141-145 + č. l. 148-151 + č. l. 152 + č. l. 153 + č. l. 155) soud zjistil, že se týkali stejného odběrného místa, kde před žalovanou působila společnost [právnická osoba]

12. Z vážených průměrů ceny pořízené regulační energie (č. l. 98-99), excelového výpočtu (č. l. 157), výpisu z centrální evidence exekucí (č. l. 146-147) soud nezjistil pro věc žádné rozhodné skutečnosti.

13. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci.

14. U žalované byl zjištěn ze strany žalobkyně neoprávněný odběr elektrické energie. Žalobkyně vystavila žalované fakturu č. [číslo] za neoprávněný odběr elektřiny na odběrném místě [adresa], za období od [datum] do [datum] na částku 737 339 Kč se splatností dne [datum]. Žalované uvedená faktura byla doručena.

15. Zjištěný skutkový stav podřadil soud pod následující zákonná ustanovení.

16. Podle § 51 odst. 1 písm. e) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), dále jen „energetický zákon“, neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr měřený měřicím zařízením, 1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, 2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy, 3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení.

17. Podle § 51 odst. 2 energetického zákona neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje.

18. Podle § 51 odst. 3 energetického zákona při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

19. Podle § 16 odst. 1 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny.

20. Právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je částečně důvodná.

21. Neoprávněný odběr elektřiny můžeme vymezit jako objektivně existující stav v určitém odběrném nebo předávacím místě, který splňuje definiční znaky vymezené v § 51 odst.

1. Zákon zde taxativním způsobem vymezuje určité situace, kdy odběr elektřiny ze soustavy objektivně přináší určité negativní právní či faktické a ekonomické důsledky (může vést ke vzniku škody na straně jiného účastníka trhu s elektřinou).

22. Jak Nejvyšší soud vyložil v rozsudku ze dne 19. 6. 2018, sp. zn. 23 Cdo 1165/2018, otázkou předpokladů náhrady škody za neoprávněný odběr elektrické energie a její výše se dovolací soud opakovaně zabýval v řadě svých rozhodnutí (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2013, sp. zn. 25 Cdo 3606/2012, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2010, sp. zn. 25 Cdo 229/2008, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2011, sp. zn. 25 Cdo 2412/2009). Tato odpovědnost je dovolacím soudem pojímána jako objektivní s tím, že základ nároku dodavatele proti jeho odběrateli na náhradu škody za neoprávněný odběr elektřiny i jeho výše se neřídí obecnými ustanoveními občanského zákoníku o náhradě škody, nýbrž podle zvláštního právního předpisu - zákonem č. 458/2000 Sb., který je ve vztahu k občanskému zákoníku normou speciální a který obsahuje i úpravu náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny; proto nepřichází v úvahu aplikace ustanovení občanského zákoníku o odpovědnosti za škodu, případně za bezdůvodné obohacení.

23. Pro to, zda došlo k odběru elektřiny bez právního důvodu ve smyslu § 51 energetického zákona, je rozhodující zjištění, že odběr byl žalovanou v rozhodné době na daném odběrném místě skutečně realizován. Vědomost žalované (či dokonce její zavinění) je při posuzování tohoto právního stavu nerozhodná.

24. V projednávané věci bylo provedenými důkazy (zejména znalecký posudkem [tituly před jménem] [jméno FO], jeho výslechem u soudu, fotografickou dokumentací) zcela nepochybně prokázáno, že došlo k neoprávněnému zásahu do elektroměru v odběrném místě u žalované. Bylo prokázáno, že úřední značky elektroměru jsou pravděpodobně falešné, žlutá plastová plomba byla porušena, bylo odříznuté pouzdro kleštiny (při otevření krytu pachatelem dochází k poškození žluté plastové plomby). Dle soudu zásah do elektroměru potvrzuje rovněž konstatování znalce k předloženým fotografiím elektroměru, kde byly zaznamenány jednotlivé údaje na displeji (konkrétně fotografie na č. l. 43 a 44). Trojúhelníček nad písmeny KE (kryt elektroměru) značí, že kryt elektroměru byl otevřen, případně dále demontován.

25. Dle soudu tak v projednávané věci byla naplněna skutková podstata neoprávněného odběru elektrické energie dle § 51 odst. 1 písm. e) bod 1 energetického zákona, který zakazuje jakékoliv zásahy do měřícího zařízení za účelem nesprávného odběru ke škodě zejména provozovatele distribuční soustavy. Dle soudu za této situace v případě objektivní odpovědnosti žalované nejsou právně významné její námitky, že si není vědoma jakéhokoliv zásahu do měřícího zařízení. Vzhledem k prokázanému zásahu do měřícího zařízení byla dle soudu vyvrácena obrana žalované, že s jednalo o závadu měřícího zařízení.

26. Dle soudu tak byl prokázán základ nároku žalobkyně na náhradu škody z titulu neoprávněného odběru elektrické energie. Podle § 51 odst. 3 energetického zákona při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu.

27. Při stanovení výše náhrady škody za neoprávněný odběr žalobkyně postupovala dle § 16 odst. 1 věta první vyhlášky č. 359/2020 Sb., tj. že při neoprávněném odběru elektřiny se určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny. Žalobkyně obsáhle argumentovala, že pouze změřený odběr v období následujícím lze přiblížit té skutečné výši škody dle rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I ÚS 668/2015. Ke změření toho neoprávněného odběru nemůže dojít, a proto se vycházelo z toho období nejblíže následujícího po neoprávněném odběru. Dle žalobkyně bylo zcela vyhověno textaci § 16 vyhlášky č. 359/2020 Sb.

28. V řízení bylo prokázáno, že výši škody žalobkyně určila dle průměrné denní spotřeby u žalované po kontrolním odečtu (od [datum] – [datum]). Ta činila [Anonymizováno] kWh, vypočtená spotřeba za posuzované období neoprávněného odběru činila [Anonymizováno] MWh.

29. Na základě provedeného výkladu § 16 odst. 1 vyhlášky č. 359/2020 Sb. se soud se s uvedeným určením výše škody ze strany žalobkyně neztotožnil, protože žalobkyní aplikovaný postup dle soudu odporuje určení výše škody způsobené neoprávněným odběrem dle zmíněné vyhlášky. Soud má za to, že postup dle § 16 odst. 1 věta první zmíněné vyhlášky se použije za situace změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. V projednávané věci dle soudu neoprávněný odběr u žalované za posuzované období od [datum] do [datum] nebyl změřen, ani nebyly zjištěny jiné prokazatelné údaje o konkrétním množství neoprávněného odběru. Rovněž by se tyto údaje posuzovaly nejvýše za 36 měsíců předcházející zjištění neoprávněného odběru. Z ničeho nevyplývá použití období následujícího. Dle soudu se uvedená věta první aplikuje např. v případě odběru bez uzavřené smlouvy, kdy lze jednoduše neoprávněný odběr změřit. Naopak v případě zásahu do měřící zařízení je tento postup téměř nemožný, a proto § 16 vyhlášky č. 359/2020 Sb. určuje další možné způsoby určení výše náhrady škody.

30. Žalobkyní zmíněný nález Ústavního soudu ze dne 11. 8.2015, sp. zn. I. ÚS 668/15 nelze použít na projednávanou věc bez výhrad, jelikož se primárně vztahuje při použití prováděcího předpisu při stanovení náhrady škody fiktivním způsobem dle prováděcího předpisu, jehož znění v projednávané věci je odlišné, než posuzoval Ústavní soud.

31. V projednávané věci lze vzít v úvahu následující závěry. Z povahy neoprávněného odběru elektřiny není zpravidla možno skutečnou výši škody vyčíslit. Skutečnou výši způsobené škody nelze určit pouze na základě množství odebrané energie v předchozích obdobích, neboť samozřejmě výše spotřeby se může v čase měnit. Nicméně množství předchozí spotřeby je relevantní informací. V případě, že nelze výpočet výše škody z těchto důvodů provést výlučně podle prováděcích předpisů k energetickému zákonu, je povinností soudu výši škody stanovit tím způsobem, aby se co nejvíce blížila škodě skutečné. Pro tento účel je jedním z relevantních údajů historie předchozí spotřeby energie neoprávněného odběratele elektřiny. Nicméně ani z té nelze mechanicky vycházet, neboť reálná spotřeba v jiném období mohla být samozřejmě vyšší, a zejména lze i legitimně předpokládat, že v době neoprávněného odběru škůdce spotřebovával více elektřiny než v minulosti, což mohlo být jedním z motivů pro neoprávněný odběr. Dle Ústavního soudu vypočtená výše škody nemá plnit v převážné míře funkci sankční, ale kompenzační. V takovém případě musí o výši škody soud rozhodnout podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností.

32. Soud má za to, že v projednávané věci nebyla výše neoprávněně odebrané elektřiny dovozena fiktivním výpočtem, nýbrž dle § 16 odst. 1 věta první vyhlášky č. 359/2020 Sb., ačkoli pro to nebyly splněny podmínky. Dle soudu pokud nejsou splněny podmínky zmíněné věty první daného ustanovení, má provozovatel distribuční soustavy postupovat další možností, kterou upravuje věta druhá § 16 odst. 1 vyhlášky č. 359/2020 Sb., dle které pokud nejsou tyto údaje dostupné (dle soudu údaje o neoprávněném odběru) nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny.

33. Dle soudu v projednávané věci tímto způsobem bylo možné postupovat, jelikož žalobkyně znala údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby přímo před neoprávněným odběrem elektřiny. V řízení byla prokázána průměrná denní spotřeba žalované za období od [datum] do [datum] ve výši [Anonymizováno] kWh denně, a to dle vyúčtování žalované za elektřinu za období přímo předcházejícího neoprávněnému odběru. I dle Ústavního soudu je množství předchozí spotřeby je relevantní informací. Dle soudu tak určení výše škody šlo určit výlučně podle prováděcích předpisů k energetickému zákonu, a to tedy dle § 16 odst. 1 větě druhá vyhlášky č. 359/2020 Sb.

34. Pokud žalobkyně hovořila o nutnosti použít období následující i s ohledem na to, že v době neoprávněného odběru musela být spotřeba vyšší s ohledem na motivaci škůdce, tak dle soud uvedená konstrukce narážela na problém, že období kontrolního odečtu po neoprávněném odběru činilo cca 1 měsíc, což dle soudu je období nepřiměřeně krátké, aby bylo možné konstatovat, že se tato výše škody blíží co nejvíce škodě skutečné, neboť reálná spotřeba se může časem měnit. Proto dle soudu bylo vhodné tuto škodu v souladu s prováděcím předpisem směřovat na období předcházející neoprávněnému odběru, kde průměrná denní spotřeba vycházela z delšího období cca 6 měsíců. Dle soudu tento způsob určení výše škody více odráží funkci kompenzační. Soud dospěl k závěru, že použití období následujícího, jak učinila žalobkyně, je v rozporu s prováděcím předpisem pro určení výše škody. Navíc určení škody za období pouze jednoho měsíce může být pro žalovanou nepřiměřeně přísné a vede spíše k sankčním důsledkům.

35. Soud se ani neztotožnil s argumentací žalobkyně ohledně zohlednění předcházející spotřeby za delší časové období u předcházejícího odběratele na odběrném místě, tj. společnosti [právnická osoba] Soud má za to, že dle § 16 odst. 1 věta druhá vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, pokud nejsou údaje o neoprávněném odběru dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny. Soud má za to, že společnost [právnická osoba] je jiným odběratelem, než žalovaná, přestože se žalobkyně snažila prostřednictvím výpisů z obchodního rejstříku (stejný jednatel) navodit dojem, že se jedná o stejného odběratele. Soud na tento extenzivní výklad nepřistoupil, jelikož se o stejného odběratele nejednalo, jednalo se o jinou obchodní korporaci, která mohla odběrné místo využívat jiným způsobem s jinou strukturou věcí ovlivňující odběr elektrické energie. Proto soud rovněž tuto linii argumentace žalobkyně soud vyhodnotil jako nepřípadnou.

36. Pokud žalobkyně po poučení dle § 118a odst. 2 o. s. ř. provedla určení výše škody za neoprávněný odběr elektrické energie dle § 16 odst. 1 věta druhá vyhlášky č. 359/2020 Sb., tak s tímto výpočtem se soud ztotožnil a určil tak výši škody za neoprávněný odběr.

37. Průměrnou denní spotřebu žalované za období od [datum] do [datum] ve výši [Anonymizováno] kWh denně násobíme počtem dnů neoprávněného odběru, tedy od [datum] do [datum], tedy za 415 dnů včetně. Násobením počtu dnů (415) a denní spotřebou ([Anonymizováno] kWh) obdržíme celkový takto určený rozsah neoprávněně odebrané elektřiny za dané období, což je [Anonymizováno] MWh. Cena za uvedený o neoprávněný odběr je cena určena postupem dle § 17 odst. 3 vyhlášky č. 359/2020 Sb. Cena elektřiny za neoprávněný odběr se skládá z ceny bez daně z elektřiny [částka]/MWh (systémové služby [částka]/MWh, odchylka [částka]/MWh, distribuce - přenos C02d [částka]/MWh, obnovitelné zdroje - dle spotřeby [částka]/MWh - vedle toho se připočte i operátor trhu [částka]/OM a měsíc daň z elektřiny [částka]/MWh).

38. Výpočet náhrady škody: [Anonymizováno] (množství neoprávněného odběru elektřiny) x [částka] = 394 640,30 Kč, [Anonymizováno] (množství) x [Anonymizováno] (daň z elektřiny) = 1 785,16 Kč, náklady operátora trhu ([Anonymizováno]) 58,80 Kč, oprávněné náklady 2 hodiny práce a administrativní paušál = 2 113,00 Kč, tj. 398 577,20 Kč + DPH 83 701,22 Kč. Celkem po zaokrouhlední 482 278 Kč.

39. Dle soudu takto určená výše škody byla splatná dne [datum] a od následujícího dne je žalovaná s její úhradou v prodlení ve smyslu § 1968 občanského zákoníku. Soud proto žalobě částečně vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku dle výroku I. tohoto rozsudku s příslušenstvím - úrokem z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Lhůtu k plnění pak soud stanovil třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

40. Ve zbylém rozsahu žalované částky s příslušenstvím soud na základě shora podaného výkladu podanou žalobu výrokem II. částečně zamítl, jelikož nebyla důvodná s ohledem na postup žalobkyně při určení výše škody.

41. Procesně částečně úspěšné žalobkyni soud na základě zásady odečítání neúspěchu od úspěchu (§ 142 odst. 2 o. s. ř.) přiznal právo na náhradu 30 % nákladů řízení, které tvoří odměna za zastupování za 7 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, účast na jednání dne [datum], vyjádření k výzvě soudu ze dne 11. 8. 2023, účast na jednání dne [datum] - 2 úkony, jednání delší než 2 hodiny, vyjádření k výzvě soudu ze dne 17. 11. 2023 a účast na jednání dne [datum]) ve výši 78 820 Kč (sazba odměny za jeden úkon činí 11 260 Kč dle § 7 bod 6 ve spojení s § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu), náhrada hotových výdajů advokáta za 7 úkonů právní služby ve výši 2 100 Kč (režijní paušál za jeden úkon činí 300 Kč, § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 16 994 Kč. Součástí náhrady nákladů řízení je i náhrada za úkony, které činila žalobkyně jako nezastoupený účastník dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. Ve smyslu § 1 a § 2 odst. 3 cit. vyhlášky soud žalobkyni přiznal paušální náhradu hotových výdajů v částce 900 Kč, a to za tři úkony spočívající v návrhu ve věci samé, výzvě k plnění ze dne 6. 1. 2023 a vyjádření k odporu ze dne 14. 4. 2023(dle § 1 odst. 3 písm. a) cit. vyhlášky). Poslední položkou je náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši 36 867 Kč. Celkem tedy 30 % z 135 681 Kč. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 40 704 Kč uložil soud zaplatit žalované, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Požadovaný úkon v podobě opakované výzvy k plnění soud žalobkyni nepřiznal, jelikož dle soudu postačovala pouze jedna výzva k úhradě. Jednalo se tak o neúčelně vynaložený náklad.

42. Výroky IV a V jsou odůvodněny ustanovením § 148 odst. 1 o. s. ř., dle kterého stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Shora uvedenému nároku žalobkyně bylo částečně vyhověno (482 278 Kč), ve zbylém nároku byla žalobkyně neúspěšná (255 061 Kč). Proto je žalobkyně povinna zaplatit České republice - Městskému soudu v Brně náhradu nákladů řízení spojených s vyplacením znalečného v rozsahu svého neúspěchu (35 %). Zbylou část náhrady nákladů státu nese v rozsahu svého neúspěchu žalovaná (65 %).

43. Znalečné bylo vyplaceno [tituly před jménem] [jméno FO] v celkové výši 8 654 Kč na základě usnesení ze dne [datum], č.j. [spisová značka], a proto je žalobkyně povinna zaplatit České republice - Městskému soudu v Brně na náhradě nákladů řízení spojených s vyplacením znalečného částku 3 029 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok IV). Žalovaná je povinna zaplatit České republice - Městskému soudu v Brně na náhradě nákladů řízení spojených s vyplacením znalečného částku 5 625 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok V).