214 C 11/2023 - 123

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Silnickou ve věci žalobce:[název žalobce], IČO: [IČO] sídlem [adresa] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované:[Jméno žalované]., IČO: [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] o zaplacení 9 842 686,24 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 300 274,08 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 23. 7. 2022 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 9 542 412,16 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 23. 7. 2022 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 689 410,98 Kč k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Předmětem řízení byla žaloba o zaplacení částky ve výši 9 842 686,24 Kč s příslušenstvím z titulu žalovanou dosud neuhrazené smluvní pokuty za prodlení s předáním díla (stavby), které se zavázala žalovaná zhotovit pro žalobce. Požadavek žalobce na zaplacení žalované částky vyplývá ze dvou smluv o dílo, v nichž byly sjednané i smluvní pokuty. Žalovaná částka 9 842 686,24 Kč sestává z částky 4 939 803,23 Kč jako smluvní pokuty ze smlouvy o dílo ze dne [datum] (dále jen „SOD 1“) za dobu prodlení od 2. 3. 2021 do 22. 9. 2021 (celkem 205 dnů a denní sazba smluvní pokuty za prodlení se splněním povinnosti činila 24 096,60 Kč) a z částky 4 902 883,22 Kč jako smluvní pokuty ze smlouvy o dílo ze dne [datum] (dále jen „SOD 2“) za dobu prodlení od 2. 3. 2021 do 25. 10. 2021 (celkem 238 dnů a denní sazba smluvní pokuty za prodlení se splněním povinnosti činila 20 600,35 Kč).

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, následně v průběhu řízení na základě provedeného dokazování navrhla případně alespoň moderaci (snížení) smluvní pokuty. Žalovaná potvrdila, že mezi účastníky byly řádně uzavřeny obě smlouvy o dílo, a to dne [datum] („SOD 1“ na „dílo 1“) a dne [datum] („SOD 2“ na „dílo 2“). V obou případech žalovaná zhotovila stavební část díla řádně a včas, přičemž k předání díla 1 i díla 2 došlo 30. 11. 2020, jak vyplývá z předávacích protokolů předložených žalobcem. Obě stavby také byly ze strany žalobce užívány již od 12. 11. 2020 v režimu tzv. předčasného užívání.

3. Dne 24. 5. 2021 podal žalobce žádost o vydání kolaudačního souhlasu s užíváním stavby jak u díla 1, tak u díla 2, a této žádosti [Anonymizováno], jako speciální stavební úřad vyhověl a dne 21. 6. 2021 vydal jak pro dílo 1, tak pro dílo 2, kolaudační souhlas s užíváním stavby. Tyto dokumenty jsou dle názoru žalovaného velice důležité také ve vztahu k údajnému prodlení s dodáním geometrických plánů, což je předmětem tohoto soudního sporu.

4. V kolaudačním souhlasu týkajícím se díla 1 je výslovně uvedeno, že: „Závěrečná prohlídka stavby byla provedena 11. 11. 2020 s tímto výsledkem: nebyly zjištěny závady bránící bezpečnému užívání stavby ani rozpor se závaznými stanovisky dotčených orgánů k užívání stavby. Stavba byla geodeticky zaměřena a nachází se na pozemcích dle [hodnota] ověřeného pod č. [Anonymizováno] dne [datum].“ 5. Obdobná formulace je uvedena i v kolaudačním souhlasu týkajících se díla 2, kde je výslovně uvedeno, že: „Závěrečná prohlídka stavby byla provedena 11. 11. 2020 s tímto výsledkem: nebyly zjištěny závady bránící bezpečnému užívání stavby ani rozpor se závaznými stanovisky dotčených orgánů k užívání stavby. Stavba byla geodeticky zaměřena a nachází se na pozemcích dle [hodnota] ověřeného pod č. [Anonymizováno].“ 6. U obou kolaudačních souhlasů je uvedeno, že mezi doklady předloženými ke kolaudačnímu souhlasu byl geometrický plán.

7. Žalovaná na svoji obranu uvedla, že nejpozději ke dni 24. 5. 2021 žalobce měl k dispozici žalovanou vypracované geometrické plány, a to jak ve vztahu k SOD 1, tak ve vztahu k SOD 2. Geometrické plány žalobce považoval za správné a úplné, a proto je předložil stavebnímu úřadu v rámci své žádosti o vydání kolaudačního souhlasu. V opačném případě by měl žalobce vytknout vady geometrického plánu a stavebnímu úřadu předložit geometrické plány, které podle žalobce vady neobsahují. To se však nestalo, a proto je zřejmé, že žalobce předané geometrické plány považoval za vyhovující ustanovením smluv o dílo, tyto jako celek akceptoval a dále s nimi nakládal ve vztahu ke stavebnímu úřadu. Ačkoliv mezi žalobcem a žalovanou v této fázi předání dokladů nebyl sepsán předávací protokol, skutečnost, že žalovanou vypracované geometrické plány žalobce od něj převzal a následně učinil součástí svého podání na stavební úřad, jednoznačně vyplývá z kolaudačních souhlasů. Pokud tedy žalobce požaduje žalobou smluvní pokutu za prodlení s dodáním geometrických plánů v případě SOD 1 za období od 1. 3. 2021 do 22. 9. 2021, resp. v případě SOD 2 za období od 1. 3. 2021 do 25. 10. 2021, je tato smluvní pokuta minimálně za období počínající dnem 24. 5. 2021 zcela neoprávněná.

8. Dále žalovaná na svou obranu uvedla, že z obou smluv o dílo ohledně zaměření staveb a povinnosti zajistit geometrické plány nevyplývají žádné bližší údaje, zejména co do podrobnosti a způsobu zpracování těchto dokladů. Za účelem předání zaměření stavby a geometrického plánu tedy byla nutná součinnost ze strany žalobce, konkrétně vyjádření zástupců žalobce k návrhům těchto dokladů. Zvláště u geometrického plánu, na základě kterého mají být založeny nové vlastnické poměry žalobce a sousedících pozemků v dotčeném území, je zjištění požadavků žalobce mimořádně důležité, má-li geometrický plán naplnit svůj účel. V návaznosti na tuto skutečnost žalovaná komunikovala se žalobcem a ten mu jako svého zástupce odpovědného za vyjádření k zaměření stavby a geometrickému plánu určil pana [jméno FO] ze [právnická osoba].

9. Dne 14. 12. 2020 bylo [jméno FO] zasláno zaměření stavby ve formě PDF i v digitální formě, včetně požadavku na vyjádření k obsahu geometrického plánu. Téhož dne byly tyto dokumenty zaslány i panu [jméno FO], který věc za žalobce také vyřizoval. Tuto skutečnost prokazuje e-mail pana [tituly před jménem] [jméno FO], zaměstnance žalovaného, ze dne 14. 12. 2020. Z důvodů prodlení na straně pana [jméno FO], tedy osoby jednající v této věci za žalobce, došlo k finálnímu odsouhlasení návrhu geometrického plánu ze strany SUS až 11. 5. 2021, což žalobce sám uvádí v žalobě. Žalovaná opakovaně žádala z důvodů prodlení na straně žalobce o prodloužení termínů pro předání geometrických plánů, jak je uvedeno v žalobě, avšak žalobce jí nevyhověl. Skutečnost, že si žalobce byl vědom vlastního prodlení a opakovaně žalovanou přesvědčoval o tom, že prodlení s dodáním geometrického plánu, které je závislé na odsouhlasení ze strany žalobce, resp. SÚS a neustále se časově odsouvá, nemůže jít k tíži žalované a že se jedná o překážky na straně objednatele (žalobce), vyplývá z e-mailů pana [jméno FO] z 26. 2. 2021 a 17. 5. 2021. Jednalo se o osobu, která za žalobce se žalovanou v této věci komunikovala. Jakkoliv žalobce v žalobě tvrdí, že jde o osobu, která nebyla za žalobce oprávněna jednat ve věcech smluvních, je zřejmé, že pan [jméno FO] za žalobce ve věci obou smluv o dílo jednal (dle záhlaví obou smluv se jednalo o osobu oprávněnou ve věcech technických, osobu oprávněnou podepisovat ve stavebním deníku, k předání staveniště a k podpisu protokolu o předání a převzetí stavby) a otázku geometrických plánů na Krajském úřadě Pardubického kraje vyřizoval. Tato skutečnost vyplývá mj. z přípisu žalobce na hlavičkovém papíře Pardubického kraje Krajského úřadu, odboru majetkového, stavebního řádu a investic ze dne 19.10.2021, podepsaného vedoucím odboru p. [jméno FO], kde v záhlaví je uvedeno, že věc „vyřizuje: [tituly před jménem] [jméno FO]“. V tomto oficiálním přípise za Pardubický kraj ze dne 19.10.2021 ostatně žalobce sám deklaruje, že „trváme na skutečnosti, že prodlení v poskytnutí součinnosti z naší strany skončilo dne 11.5.2021“. Za této situace je dost nepochopitelné, proč žalobce žaluje smluvní pokutu za období počínající dnem 1. 3. 2021. Je třeba doplnit, že ve smyslu § 1975 občanského zákoníku je věřitel v prodlení, neposkytl-li dlužníkovi součinnost potřebnou ke splnění závazku a dle § 1968 občanského zákoníku není dlužník za své prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. V návaznosti na shora uvedené je zřejmé, že žalovaná nemohla být v prodlení po dobu prodlení na straně žalobce, tedy minimálně po dobu od 15. 12. 2020 do 11. 5. 2021.

10. Žalovaná na svoji obranu proti žalobě rovněž namítla nepřiměřenou výši smluvní pokuty. Ze shora uvedeného vyplynulo, že žalobce byl v prodlení s poskytnutím součinnosti žalované do 11. 5. 2021 a poté již 24. 5. 2021 podával žádost o kolaudační souhlasy ohledně díla 1 i díla 2, k nimž přikládal geometrické plány dodané žalovanou. Z těchto termínů je naprosto zřejmé, že žalovaná nebyla v prodlení s plněním svých smluvních povinností týkajících se předmětných geometrických plánů, naopak to byl právě žalobce, který prodlení po dobu řady měsíců způsobil. Za této situace je zvláštní, že se vůbec žalobce domáhá jakékoli smluvní pokuty po žalované. Žalovaná jakýkoliv nárok žalobce na smluvní pokutu za prodlení s předáním geometrických plánů zcela odmítá, ale i kdyby soud dospěl k závěru o oprávněnosti smluvní pokuty, lze uvést, že výše smluvní pokuty, které se žalobce domáhá, je dle názoru žalované naprosto přemrštěná.

11. Žalovaná poukázala na to, že cena plnění dle SOD 1, po mírném snížení dle dohody o narovnání z 28. 1. 2021, činila [částka]. Dle oceněného soupisu stavebních prací s výkazem výměr, který tvoří přílohu č. 2 SOD 1, cena geometrického plánu u SOD 1, s nímž měla být údajně žalovaná v prodlení a v souvislosti s nímž je požadována žalobou smluvní pokuta, činila [částka] (tedy cca 0,63 % ceny díla). Za údajné (sporné) prodlení s dodáním geometrického plánu vyúčtoval žalobce v případě SOD 1 smluvní pokutu ve výši 4 939 803,23 Kč, tedy zhruba 65násobek ceny předmětného geometrického plánu.

12. Žalovaná poukázala na to, že i v případě SOD 2 je situace obdobná. Zde cena díla po snížení dle dohody o narovnání z 28. 1. 2021 činila [částka]. Dle oceněného soupisu stavebních prací s výkazem výměr, který tvoří přílohu č. 2 SOD 2, cena geometrického plánu u SOD 2, s nímž měla být údajně žalovaná v prodlení a v souvislosti s nímž je požadována žalobou smluvní pokuta, činila [částka] (tedy cca 0,72 % ceny díla). Za údajné (sporné) prodlení s dodáním geometrického plánu vyúčtoval žalobce v případě SOD 2 smluvní pokutu ve výši 4.902.883,22 Kč, tedy zhruba 66násobek ceny předmětného geometrického plánu.

13. Podle názoru žalované je nutné přiměřenost smluvní pokuty poměřovat v souladu s aktuální judikaturou Nejvyššího soudu, a to především s rozhodnutím velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu, vyjádřeném v rozsudku č. j. 31 Cdo 2273/2022-162 ze dne 11. 1. 2023 („judikát“). Dle judikátu „soud nezkoumá nepřiměřenost ujednání o smluvní pokutě, nýbrž nepřiměřenost konkrétního nároku na smluvní pokutu. Přihlédne přitom též k okolnostem, které zde byly při porušení smluvní povinnosti, jakož i k okolnostem, které nastaly po jejím porušení, mají-li v porušení smluvní povinnosti nepochybně původ a byly-li v době porušení povinnosti předvídatelné.” V judikátu se rovněž uvádí, že je nutné si nejprve ujasnit, jakou funkci měla smluvní pokuta v daném případě plnit. V případě žalobce a žalovaného v tomto soudním sporu se dle názoru žalovaného jednalo o paušalizační funkci smluvní pokuty, případně paušalizační a sankční. Dle judikátu dále platí, že „u paušalizační (alespoň zčásti) smluvní pokuty musí patřit mezi rozhodující okolnosti pro úvahu o nepřiměřenosti výše vzniklé škody. Rozsah škody, kterou věřitel utrpěl v důsledku porušení smluvní povinnosti a k jejíž kompenzaci pokuta cílí, tedy zásadně určuje míru, v jaké byl narušen jeho zájem“ (viz bod 60 judikátu). Dále se v judikátu uvádí, že není třeba, aby výše škody byla přesně vyčíslena, ale stačí zjevný nepoměr ke smluvní pokutě. V tomto případě žalobci žádná škoda nevznikla, přesto se po žalovaném domáhá smluvní pokuty ve výši téměř 10 milionů Kč.

14. Žalovaná se domnívá, že je dán zcela zjevný nepoměr výše škody ke smluvní pokutě ve smyslu judikátu a pokud by soud dospěl k názoru, že smluvní pokuta v základu oprávněná je (což žalovaná ze shora uvedených důvodů odmítá), je na místě a žalovaná navrhuje, aby soud v takovém případě v souladu s judikátem výši smluvní pokuty velmi výrazně moderoval. Podle názoru žalovaného nelze shora uvedený absurdní požadavek žalobce na zcela přemrštěnou smluvní pokutu odůvodnit ani zákonem o veřejných zakázkách. V okamžiku, kdy došlo k uzavření smlouvy o dílo, se strany dostaly do režimu občanského zákoníku a v rámci vzniklého právního vztahu mají rovné postavení (navzdory tomu, že žalovaný do textu smluv o dílo reálně nemohl zasahovat). Podle § 8 občanského zákoníku platí, že „zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany“. Dle judikatury Ústavního soudu (IV. ÚS 3402/13) platí, že „za zneužití práva je nutné považovat i jednání, jehož cílem není dosažení účelu a smyslu sledovaného právní normou, nýbrž které je v rozporu s ustálenými dobrými mravy vedeno přímým úmyslem způsobit jinému účastníku újmu či se na jeho úkor obohatit.“ V kontextu shora uvedeného, kdy žalobce bez problémů již řadu let užívá žalovaným bezvadně zhotovené dílo dle SOD 1 i SOD 2 a žalobci nevznikla vůbec žádná škoda v souvislosti s problémy se schválením geometrického plánu na katastrálním úřadě, je dle názoru žalovaného jediným smyslem této žaloby způsobit žalovanému újmu, resp. se na jeho úkor obohatit. Takový postup je však dle názoru žalované v rozporu se základními principy občanského práva, jedná se o výkon práva v rozporu s dobrými mravy, kterým dochází ke zneužití práva, resp. k šikanóznímu výkonu práva v neprospěch žalované.

15. Žalovaná shrnula, že žalobce obdržel od žalované stavební část díla, která tvořila více než 99% ceny díla, řádně a včas, žalobce tuto část díla začal užívat již před jejím předáním na základě dohody o předčasném užívání díla a následně bylo dílo zkolaudováno stavebním úřadem. Podkladem pro kolaudaci díla ze strany stavebního úřadu byly geometrické plány, jejichž návrh žalobce od žalované obdržel již v prosinci 2020, ale až do 11. 5. 2021 zdržoval jejich schválení, přičemž vypracované geometrické plány přikládal k žádosti na stavební úřad dne 24. 5. 2021 a žalovaná tudíž vůbec nebyla v prodlení s jejich předáním žalobci. Žalobci nevznikla žádná škoda v důsledku potřeby realizovat některé úpravy geometrických plánů dle požadavků katastrálního úřadu. Pokud požaduje po žalovaném smluvní pokuty, které dosahují téměř 50% ceny díla, resp. více než 65násobek rozpočtové ceny těchto geometrických plánů, za velmi sporné prodlení s dodáním části díla, jehož hodnota nedosahuje ani 1% ceny díla, jedná se dle názoru žalované o šikanózní výkon práv, který jako rozporný s dobrými mravy nepožívá právní ochrany.

16. Žalobce k tomu uvedl, že žalovaná tvrdila, že ke dni 24. 5. 2021 měl žalobce k dispozici žalovanou vypracované geometrické plány, a to jak ve vztahu k SOD 1 tak ve vztahu k SOD 2, což dovozovala ze znění kolaudačního souhlasu s užíváním stavby ze dne 21. 6. 2021 vydaného Městským úřadem Moravská Třebová, odborem dopravy. Žalovaná odkázala na text kolaudačního souhlasu a uvedla, že minimálně za období od 1. 3. 2021 do 24. 5. 2021 je smluvní pokuta neoprávněná, neboť žalobce měl geometrické plány k dispozici.

17. Žalobce poukázal na ust. § 121 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) podle kterého, stavebník předloží stavebnímu úřadu spolu se žádostí o vydání kolaudačního souhlasu údaje určující polohu definičního bodu stavby a adresního místa a dokumentaci skutečného provedení stavby, pokud při jejím provádění došlo k nepodstatným odchylkám oproti ověřené dokumentaci nebo ověřené projektové dokumentaci uvedeným v ust. § 118 odst.

7. Pokud je stavba předmětem evidence v katastru nemovitostí nebo její výstavbou dochází k rozdělení pozemku, uvede stavebník v žádosti též číslo geometrického plánu. Pokud jsou údaje o stavbě obsahem digitální technické mapy kraje, uvede stavebník v žádosti identifikátor záznamu, ve kterém byly změny týkající se obsahu digitální technické mapy kraje zapsány nebo předány podklady pro jejich zápis. Dále žalobce uvedl, že již návrh geometrického plánu, který není ověřen katastrálním úřadem obsahuje číslo GP, které generuje ze systému nebo si na vyžádání obstará zeměměřičský inženýr, který GP zpracovává. Nicméně až ověření GP katastrálním úřadem osvědčí věcnou správnost GP. Věcná správnost je důležitá z hlediska kolaudačního rozhodnutí kvůli pozemkům dotčeným stavbou, které se do rozhodnutí taxativním výčtem uvádějí. Dále je věcná správnost důležitá kvůli majetkoprávnímu vypořádání pozemků pod stavbou. Následně žalobce poukázal i na vyhlášku ke stavebnímu zákonu č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, která ve své příloze č. 12 – ŽÁDOST O VYDÁNÍ KOLAUDAČNÍHO SOUHLASU, části B – Přílohy žádosti o vydání kolaudačního souhlasu – na prvním místě výslovně uvádí požadavek na předložení geometrického plánu potvrzeného katastrálním úřadem včetně vyznačení údajů určujících polohu definičního bodu stavby a adresného místa. Vzhledem k tomu je požadavek žalobce na odevzdání geometrického plánu ověřeného katastrálním úřadem zcela oprávněný, neboť bez tohoto dokladu by neměla být kolaudace provedena, respektive by neměl být vydán kolaudační souhlas. Nemůže jít k tíži žalobce, že stavební úřad ve dvou předmětných případech nepostupoval v souladu se zákonnými a podzákonnými předpisy.

18. Žalobce uvedl, že pro případ stavby dle SOD 1 ([adresa]) je citován [hodnota] ověřený oprávněným zeměměřičským inženýrem pod č. [Anonymizováno] ze dne 11. 3. 2021 a jedná se o doklad jako návrh neověřený katastrálním úřadem, u kterého poukázal na staničení, respektive kóty na výkresu (označeny žlutě) a zároveň na číslo a den ověřený oprávněným zeměměřičským inženýrem – rovněž vyznačeno žlutě. Stavební úřad kolaudoval s tímto dokumentem, který cituje žalovaná. Žalovaná však předla podle smlouvy o dílo GP se stejným číslem, avšak ověřený oprávněným zeměměřičským inženýrem pod č. [Anonymizováno] dne 18. 8. 2021. Jednán se o jiný GP, což dokazují i kóty, které se v odevzdaném GP drobně liší od návrhu ze dne 11. 3. 2021. Tyto dokumenty tedy nejsou shodné.

19. Pro případ předmětu smlouvy o dílo SOD 2 ([adresa]) je citován [hodnota] ověřený oprávněným zeměměřičským inženýrem [tituly před jménem] [jméno FO] pod č. [Anonymizováno]. Žalobce má uvedený doklad k dispozici jako návrh neověřený katastrálním úřadem vyhotovený [jméno FO], [právnická osoba], u kterého poukázal na kóty na výkresu a na čísla pozemků a dále na výměry pozemků, zároveň na číslo a den ověření oprávněným zeměměřičským inženýrem, což je vyznačeno na skenu žlutě a vše se odlišuje od GP, které byly předány žalobci. Stavební úřad kolaudoval s tímto dokumentem. Žalovaná však předala podle smlouvy o dílo dva GP, přičemž ani jeden GP nemá stejné s GP, který citoval stavení úřad. Zpracovatel obou geometrických plánů je společnost [právnická osoba] Geometrický plán pro rozdělení pozemků má číslo [hodnota] a je ověřený oprávněným zeměměřičským inženýrem [tituly před jménem] [jméno FO] pod č. [Anonymizováno] dne 15. 10. 2021 a GP pro průběh vlastníky zpřesněné hranice pozemků, rozdělení pozemků má číslo [hodnota] a je ověřený oprávněným zeměměřičským inženýrem [tituly před jménem] [jméno FO] pod č. [Anonymizováno] dne 15. 10. 2021. Jedná se však o jiný GP, než cituje stavební úřad, což je evidentní a dále je odlišné i kóty (délky), čísla pozemků a výměry pozemků, které se v odevzdaném GP liší od návrhu ze dne 16. 3. 2021. Geometrické plány předložené stavebnímu úřadu ke kolaudaci a geometrické plány předložené zhotovitelem objednateli nejsou shodné. Geometrické plány předložené stavebnímu úřadu nebyly ověřeny katastrálním úřadem a ke kolaudaci byly využity z důvodu naprosté nouze, neboť žalovaná do té doby stále neodevzdala geometrické plány ověřené katastrálním úřadem. Z hlediska zákonné úpravy je nežádoucí užívat veřejně přístupnou komunikaci bez kolaudačního souhlasu, pouze v provizorním režimu předčasného užívání. Z daného důvodu byly stavebnímu úřadu předloženy doklady, které v tu dobu měl žalobce jedině k dispozici.

20. Pokud žalovaná uvedla, že nemohla být v prodlení s dodáním geometrických plánů ověřených katastrálním úřadem pro dobu prodlení na straně žalobce po dobu od 15. 12. 2020 do 11. 5. 2021 a že pro zajištění geometrických plánů byla nutná součinnost ze strany žalobce, když žalobce jako svého zástupce odpovědného za vyjádření k zaměření stavby a geometrického plánu určil [jméno FO] ze [právnická osoba], který však byl nečinný a k odsouhlasení návrhu geometrického plánu z jeho strany došlo až 11. 5. 2021, ačkoliv už 14. 12. 2020 mu bylo zasláno zaměření stavby ve formě PDF i v digitální formě, včetně požadavku na vyjádření k obsahu geometrického plánu. K tomu žalobce uvedl, že [právnická osoba] byl budoucí správce a subjekt, který má pak předmět díla svěřen k hospodaření, a proto je nejkompetentnější subjekt k tomu, aby se vyjadřoval k průběhu vlastnických hranic a k dalším okolnostem nezbytných při zpracovávání geometrických plánů.

21. Žalobce potvrdil, že v této věci komunikoval za SUS Pk [jméno FO]. V období od 14. 12. 2020 do 11. 5. 2021 probíhala komunikace, ale v žádném případě nelze tvrdit, že by [jméno FO] byl nečinný, což žalobce prokazuje z harmonogramu komunikace mezi panem [jméno FO] a žalovanou v období od 14. 12. 2020 do 11. 5. 2021. Navíc žalobce zdůraznil, že žádné smluvní ustanovení žalované neukládá povinnost konzultovat geometrický plán s SUS Pk. Pokud měla žalovaná za to, že zpětná vazba z SUS Pk není dostatečně rychlá, mohla dále postupovat bez jejich vyjádření tak, aby splnila svou povinnost vyplývající ze smlouvy o dílo včas. Žalovaná sice několikrát žádala o prodloužení termínu, avšak nebyl zřejmý termín odevzdání GP, a proto nebylo zřejmé s jakým termínem by se měl dodatek uzavřít. Proto ze strany žalobce bylo navrženo uzavření dohody o narovnání, když by bylo zřejmé datum odevzdání GP. Dohodu však žalovaná odmítla uzavřít. V období od 14. 12. 2020 až do 11. 5. 2021 nebyl žalobce v prodlení s poskytováním součinnosti a pokud se jedná o prodlení za dobu od 12. 5. 2021 do 22. 9. 2021 v případě SOD 1 a do 25. 10. 2021 v případě SOD 2, tak zde již není tvrzeno zavinění ze strany žalobce, naopak v tomto období je zřejmá nečinnost žalované. V daném období došlo k rozporu mezi žalovanou a původním subdodavatelem geodetických prací a žalovaná si musela zjistit jiného dodavatele k dořešení geometrických plánů včetně jejich ověření katastrálním úřadem. V následném období tedy nebyla ze strany žalované vyžadována žádná součinnost a prodlení za toto období jde jednoznačně za žalovanou. Žalobce se rovněž vyjádřil k požadavku žalované týkající se nepřiměřenosti výše požadované smluvní pokuty a k tomu žalobce odkázal na smluvní dokumentaci s tím, že ujednání o smluvní pokutě byla součástí zadávací dokumentace pro veřejnou zakázku. Rovněž odkázal na to, že výše sjednané denní sazby s ohledem na cenu díla za víc, než 12 000 000 Kč bez DPH se jeví jako přiměřená a smluvní pokuta zajišťovala řádné a včasné dokončení díla včetně nutnosti zajištění geometrického plánu, a to zejména s ohledem na kolaudaci, tedy možnost užívání díla a plynulé financování dotačních prostředků, které bylo vázané na předání díla včetně dokumentace. V zadávacím řízení žádný z účastníků nenamítal ani se nedotazoval ke lhůtě 90 dnů, která byla smluvně daná pro odevzdání GP. Žalobce se domnívá, že smluvní pokuta byla ve smlouvě o dílo sjednaná platně a způsob její výše odpovídá zvyklostem a obvyklým podmínkám při zadávání veřejných zakázek obdobného charakteru, přičemž žalobce podobné ujednání uplatňuje ve všech svých veřejných zakázkách a je součástí smluvní dokumentace. Žalobce se domnívá, že smluvní pokuta není nepřiměřeně vysoká a její absolutní výše je dána jen a pouze délkou prodlení žalované se splněním jejího závazku k předání geometrických plánů ověřených příslušným katastrálním úřadem. Žalobce nemá v úmyslu způsobit újmu žalované straně ani se nemá v úmyslu obohatit, chová se jako řádný hospodář a domáhán se svých nároků plynoucích ze smlouvy o dílo. Navíc žalobce sám není oprávněn jakkoli moderovat či nevymáhat celou výši smluvní pokuty. Z hlediska stanoviska dotačních úřadů je nevymáhání smluvních nároků ze smlouvy o dílo důvodem pro krácení dotace na konkrétní stavební akci. Žalobce nemůže postupovat jinak, než vymáhat celou výši smluvní pokuty.

22. Z provedeného dokazování soud zjistil a vzal za prokázán následující skutkový stav.

23. Ze smlouvy o dílo č. [Anonymizováno] ze dne [datum] vč. přílohy 1 až 5 (SOD 1) soud zjistil a vzal za prokázáno, že mezi žalobcem jako objednatelem a žalovanou jako zhotovitelem byla dne [datum] uzavřena smlouva o dílo č. [Anonymizováno] na zhotovení díla „Modernizace mostu ev. č. [adresa], veřejná zakázka [Anonymizováno], jejímž předmětem byla stavba v rozsahu dle projektové dokumentace, vydaného stavebního povolení, výkazu výměr, tak, jak byla zadána ve veřejné zakázce a tak, jak je předmět díla specifikován v čl. I uvedené smlouvy o dílo včetně zaměření stavby v JTSK, výškovém systému Balt po vyrovnání a návrhu oddělovacího geometrického plánu ověřeného katastrálním úřadem. Cena díla byla sjednána ve výši [částka] bez DPH a včetně DPH při sazbě 21 % činila sjednaná cena [částka]. Smluvní cena byla dohodou o narovnání ze dne 28. 1. 2021 snížena na částku [částka] bez DPH. Termín plnění byl sjednán v čl. III tak, že stavební práce budou zahájeny do sedmi dnů od předání a převzetí staveniště, které bylo sjednáno na den 3. 8. 2020 a žalovaná se zavázala dokončit sjednané práce do 90 kalendářních dnů od předání staveniště s tím, že zaměření stavby v JTSK, výškovém systému Balt po vyrovnání a návrh oddělovacího geometrického plánu ověřeného katastrálním úřadem předá zhotovitel objednateli nejpozději do devadesáti kalendářních dnů po předání dokončené stavby.

24. Nedílnou součástí této smlouvy o dílo (SOD 1) byly její přílohy, a to příloha č. 1 - Obchodní podmínky pro stavební práce, příloha č. 2 - Oceněné soupisy stavebních prací s výkazem výměr, příloha č. 3 - Harmonogram realizace díla, příloha č. 4 - Povinnosti zhotovitele stavby vyplývající z finanční spoluúčasti evropských fondů na přípravě a realizaci projektu a příloha č. 5 - Požadavky vlastníků pozemků dotčených stavbou vyplývající z uzavřených smluv. Návrh smlouvy byl schválen usnesením rady Pardubického kraje ze dne [datum] č.j.: [Anonymizováno]

25. Z dohody o narovnání uzavřené ze dne 28. 1. 2021 soud zjistil a vzal za prokázáno, že s ohledem na neprovedení některých prací k dohodě o snížení ceny díla o částku 63 683,40 Kč bez DPH, tedy o 77 054,91 Kč včetně DPH, tedy cena díla činila částku [částka] bez DPH.

26. Ze zápisu o předání a převzetí staveniště na stavbu „modernizace mostu ev. č. [hodnota] ze dne 3. 8. 2020 soud zjistil a vzal za prokázáno, že došlo v souladu se smlouvou o dílo k převzetí staveniště žalovanou dne 3. 8. 2020 a v souladu se smlouvou o dílo mělo dojít k dokončení díla dne 30. 11. 2020.

27. Ze zápisu o předání a převzetí stavby ze dne 30. 11. 2020 soud zjistil a vzal za prokázáno, že žalovaná dne 30. 11. 2020 předala stavební část díla a žalobce tuto stavební část díla převzal.

28. Nedílnou součástí smlouvy o dílo (SOD 1) byly Obchodní podmínky, kde v čl. VIII., odst. 1.1 byly dohodnuty sankce pro nesplnění závazných termínů a žalovaná se zavázala zaplatit žalobci jako objednateli smluvní pokutu ve výši 0,2 % ze smluvní ceny díla za každý i započatý den prodlení s předáním řádně dokončeného díla.

29. Žalovaná v souladu se smlouvou o dílo předala řádně a včas stavební část díla, neboť dílo předala dne 30. 11. 2020. Od 1. 12. 2020 začala žalované běžet lhůta 90 (devadesát) kalendářních dnů pro dodání návrhu oddělovacího geometrického plánu ověřeného katastrálním úřadem (dále jen geometrický plán, či jen „GP“). Konec lhůty připadl na den 28. 2. 2021, což byla neděle, a lhůta se podle čl. III., odst. 4 smlouvy o dílo prodloužila do pondělí 1. 3. 2021. Žalovaná však svůj závazek řádně a včas nesplnila, když geometrický plán žalobci nepředala ve stanovené lhůtě. Žalovaná předala geometrický plán žalobci až dne 22. 9. 2021. Ode dne 2. 3. 2021 až do 22. 9. 2021 byla žalovaná v prodlení se splněním povinnosti předat GP. Prodlení trvalo 205 dní a podle smlouvy o dílo činila denní sazba smluvní pokuty za prodlení se splněním této povinnosti částku ve výši 24 096,60 Kč. Smluvní cena díla po úpravě provedené dohodou o narovnání činila částku [částka] bez DPH.

30. Z faktury č. [Anonymizováno] ze dne 22. 2. 2022 splatné dne 22. 7. 2022 soud zjistil a vzal za prokázáno, že v souladu se smlouvou o dílo žalobce vyúčtoval žalované smluvní pokutu za 205 dní prodlení s předáním GP ve výši 4 939 803,02 Kč.

31. Z dopisů žalované ze dne 21. 1. 2021, 16. 2. 2021 a 23. 4. 2021 soud zjistil a vzal za prokázáno, že mezi účastníky řízení probíhala komunikace, kde žalovaná dopisy ze dne 21. l. 2021, 16. 2. 2021 a 23. 4. 2021 žádala o prodloužení lhůty pro předání GP původně na 120 dní, následně na 150 dní, tj. do 29. 4. 2021, a následně o dalších 30 dní, tj. do 29. 5. 2021. Žalovaná žádosti odůvodňovala tím, že pro projednání a schválení GP není dána potřebná součinnost ze strany Správa a údržba silnic (SUS Pk) a že z důvodu pandemie covid dochází ke zdržování ve všech fázích projednání geometrického plánu.

32. Z emailové komunikace ze dne 26. 2. 2021 a 17. 5. 2021 soud zjistil a vzal za prokázáno, že na žádosti žalované o prodloužení lhůty pro předání GP bylo odpovězeno [jméno FO], projektovým manažerem Regionální rozvojové agentury Pardubického kraje, který však nebyl oprávněn jednat za žalobce ve věcech smluvních. [jméno FO] žalované sdělil, že si je vědom, že tyto okolnosti nemohou jít k tíži žalované a že po odevzdání GP bude uzavřena dohoda o narovnání, která bude řešit všechny tyto sporné vztahy.

33. Z dopisu žalobce ze dne 4. 10. 2021 (podepsaného dne 5. 10. 2021) soud zjistil a vzal za prokázáno, že dne 5. 10. 2021 byl žalovanému zaslán návrh dohody o narovnání, který měl narovnat sporné vztahy týkající se vztahu mezi účastníky ohledně předání geometrického plánu a smluvní pokuty z toho vyplývající. Žalobce v návrhu dohody o narovnání požadoval smluvní pokutu jen za období od 12. 6. 2021 do 22. 9. 2021.

34. Žalovaný dopisem ze dne 19. 10. 2021 (vč. protinávrhu dohody o narovnání) návrh dohody o narovnání odmítl s tím, že k datu 11. 5. 2021 má být připočítána lhůta devadesát dní ze smlouvy o dílo a namítl další skutečnosti týkající se kolaudace stavby, užívání stavby. Žalovaný navrhl, že nebude hradit smluvní pokutu ani v minimální výši, neboť dle jeho názoru nebyl v prodlení.

35. Z dopisu žalobce ze dne 26. 11. 2021 soud zjistil a vzal za prokázáno, že se jednalo o reakci žalobce na dopis žalované ze dne 19. 10. 2021. Žalobce v tomto dopise zdůraznil, že dne 11. 5. 2021 ze strany SUS Pk jako zástupce žalobce v této věci byl odsouhlasen návrh geometrického oddělovacího plánu předložený geodetickou společností [právnická osoba], která vystupovala jako zástupce žalované. Ze strany SUS Pk šlo poskytnutí součinnosti při jimi vyhotovené části díla dle uzavřené SOD 1 ze dne 16. 7. 2020, konkrétně části – návrh oddělovacího geometrického plánu ověřeného katastrálním úřadem. V žádném případě nešlo z jeho strany, respektive ze strany SUS Pk o poskytnutí podkladů, jak žalovaná uvedla ve svém dopise. Veškeré podklady k vyhotovení návrhu oddělovacího geometrického plánu jako zhotovitel stavby měl k dispozici, případně měly být získání na základě geodetického měření, které měla žalovaná provést v rámci plnění ze smlouvy. Žalobce v tomto dopise zdůraznil, že lhůta stanovená smlouvou předání této části díla výslovně dle smlouvy běží od předání dokončené stavby. Žalobce v tomto dopise uvedl, že prodlení k poskytnutí součinnosti ze jejich strany skončilo dne 11. 5. 2021 a lhůta k předání předmětné části díla daná smlouvou začala běžet předáním dokončené stavby. Co se týká lhůty 30 dnů, kterou počítá žalobce od 11. 5. 2021, tak je zřejmé, že jde o obecnou správní lhůtu, kterou má příslušný katastrální úřad ze zákona k ověření předloženého návrhu geometrického plánu, přičemž žalobce ve prospěch žalované počítal lhůtu v délce 30 dní, přesto že z běžné praxe je jim známo, že úkony tohoto typu katastrální úřad provádí v rámci maximálně 2 až 3 týdnů. Uvedené bylo vysvětleno v textu dohody o narovnání, kterou však žalovaná odmítla akceptovat. Žalobce v tomto dopisem ještě zdůraznil, že část díla v podobě návrhu oddělovacího geometrického plánu ověřeného katastrálním úřadem je samostatným plněním ze smlouvy, nikoli součástí stavby jako takové. Neodevzdání předmětné části díla proto není ani nemůže být vadou při přejímce stavby, neboť ke splnění této části díla poskytuje smlouva žalované samostatnou lhůtu, a to 90 kalendářních dnů po předání dokončené stavby. Žalobce současně potvrdil, že k předmětné stavbě byl vydání kolaudační souhlas. Vzhledem k tomu, že žalobce neměl od žalované návrh oddělovacího geometrického plánu ověřeného katastrálním úřadem, tak pracovník krajského úřadu, který měl stavbu na starosti, předložil stavebnímu úřadu z nouze návrh GP č. [hodnota] ověřený zeměměřickým inženýrem (nikoli katastrálním úřadem) [tituly před jménem] [jméno FO] dne 11. 3. 2021 pod č. [Anonymizováno], který sloužil jako podklad při seznámení vlastníků s vytyčenou, případně zpřesněnou hranicí pozemků. Tento postup krajského úřadu a stavebního úřadu, který stavbu zkolaudoval a umožnil tak její užívání, jde významně k prospěchu žalované. Pokud by pracovník krajského úřadu čekal na odevzdání předmětného geometrického plánu dle smlouvy, tak by o kolaudaci bylo v současné době teprve požádáno. Čas, po který by bylo znemožněno stavbu užívat včetně nákladů na zřízení a udržování objízdných tras a dalších souvisejících nákladů, by bylo škodou, která by náležela k úhradě žalované. Geometrický plán ověřený katastrálním úřadem, který jim v této věci předali v měsíci září 2021, jakožto plnění ze smlouvy, je rovněž ověřený zeměměřičským inženýrem [tituly před jménem] [jméno FO], nikoliv však dne 11. 3. 2021, ale až dne 18. 8. 2021 a číslo je také jiné [Anonymizováno]. Teprve až tento geometrický plán je ověřen geometrickým úřadem. Tvrzení žalované, že již v březnu měli ke kolaudaci od nich k dispozici geometrický plán (splněný dle smlouvy), a proto nemůže být žalovaná s jeho odevzdáním v prodlení, tak to není pravdivé tvrzení a nemůže se s ním žalobce ztotožnit. Seznámení vlastníků s průběhem a s přesněním hranic bylo svoláno společností [právnická osoba] v měsíci březnu roku 2021. Na místě byly hranice vlastníky stvrzeny, bohužel však uvedená geodetická společnost neměla připraveny podklady, na které by vlastníci písemně ztvrdili své souhlasy. Jednalo se opravdu jen o liknavost ze strany žalované, respektive dodavatelů žalované, že předmětná část díla byla ze strany žalované předána až dne 22. 9. 2021 a že písemné zaznamenání souhlasu vlastníků bylo provedeno až v měsíci říjnu tohoto roku. Pokud očekávali korekci dohody o narovnání ze strany žalované, tak očekávali naprosto jiné tvrzení a doklady k nim. Vzhledem k neakceptaci návrhu dohody o narovnání ze strany žalované a jejím úpravám, které žalovaná provedla a které jsou neakceptovatelné pro žalobce, tak požádal žalobce o osobní jednání v této věci s tím, že by současně projednali i druhý případ dle smlouvy o dílo ze dne 20. 7. 2020 (SOD 2).

36. Z dopisu žalované ze dne 7. 3. 2022 soud zjistil a vzal za prokázáno, že žalovaná zaslala zpět žalobci fakturu č. [Anonymizováno] ze dne 22. 2. 2022 na částku 4 963 899,62 Kč, která má představovat smluvní pokutu dle smlouvy SOD 1 ze dne 16. 7. 2020 za prodlení s předáním řádně dokončeného díla bez vad a nedodělků. Žalovaná z věcných i formálních důvodu s fakturou nesouhlasila a odmítá ji jako neoprávněnou uhradit a bez zaúčtování a bez zaplacení ji v příloze vrací zpět. Dále žalovaná uvedla, že faktura obsahuje nesprávné označení názvu a sídla jejich společnosti a dále uvedla, že faktura byla vystavena na neexistující subjekt a již z tohoto důvodu ji nelze v jejich účetním systému zaevidovat. Dále žalovaná poukázala na to, že ust. VII. odst. 11 obchodních podmínek, které jsou nedílnou součástí smlouvy SOD 1 ze dne 16. 7. 2020, podle kterého požaduje žalobce zaplacení smluvní pokuty neexistuje. Žalovaná rovněž zdůraznila, že žalobce uznal prodlení s poskytnutím součinnosti až do dne 11. 5. 2021, přičemž žalovaná neuznává ani své prodlení od 12. 6. 2021, za které žalobce po žalované nadále trvá na svém požadavku na zaplacení smluvní pokuty. Rovněž výši smluvní pokuty považuje žalovaná za nepřiměřenou, respektive přemrštěnou, a to vzhledem ke skutečnosti, že stavba byla řádně dokončena i zkolaudována a žádná škoda tak žalobci ani nevznikla. Z tohoto důvodu pak neplní smluvní pokuta své funkce a neodpovídá hodnotě a významu zajišťované povinnosti a ani výši vzniklé škody, přičemž její vyúčtování nelze považovat za poctivé jednání, které by bylo souladné s dobrými mravy. Současně žalovaná požádala, aby žalobce přehodnotil svůj postoj a od neoprávněného uplatňování smluvní pokuty upustili.

37. Z předžalobní výzvy ze dne 23. 6. 2022 soud zjistil a vzal za prokázáno, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě smluvní pokuty, a to jak podle SOD 1, tak dle SOD 2, tedy celé žalované částky.

38. Z přípisu žalované ze dne 22.9.2021 o odeslání deseti vyhotovení GP soud zjistil a vzal za prokázáno, že došlo k odeslání GP dle SOD 1 (AKCE Modernizace mostu ev. č. [hodnota]).

39. Rovněž soud provedl k důkazu přílohy ke smlouvě o dílo ze dne [datum], zejména se jednalo o Obchodní podmínky ke smlouvě o dílo č. č. [Anonymizováno]), jak již soud uvedl výše u důkazu smlouva o dílo č. [Anonymizováno], s tím, že podstatný je bod 11 čl. VIII. týkající se zajištění řádného plnění, kde je uvedena výše smluvní pokuty, dále soupis prací, kde jsou oceněné jednotlivé položky a dále i příloha č. 5, kde byly uvedeny požadavky vlastníků pozemků dotčených stavbou vyplývající z uzavřených smluv na zhotovitele, které se zhotovitel zavázal dodržovat a plnit.

40. Ze smlouvy o dílo č. [Anonymizováno] ze dne [datum] vč. všeobecných podmínek a z dohody o narovnání ze dne 28. 1. 2021 (snížení ceny díla o částku 9 360,55 Kč bez DPH) soud zjistil a vzal za prokázáno, že byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena druhá smlouva o dílo ze dne [datum] č. [Anonymizováno] na zhotovení díla „Modernizace mostu ev. č. [Anonymizováno]", veřejná zakázka [Anonymizováno]. Předmětem této smlouvy o dílo (dále jen „SOD 2“) byla stavba v rozsahu dle projektové dokumentace, vydaného stavebního povolení, výkazu výměr, tak, jak byla zadána ve veřejné zakázce a tak, jak je předmět díla specifikován v čl. I uvedené smlouvy o dílo včetně zaměření stavby v JTSK, výškovém systému Balt po vyrovnání a návrhu oddělovacího geometrického plánu ověřeného katastrálním úřadem. Cena díla byla sjednána ve výši [částka] bez DPH a včetně DPH při sazbě 21 % činila sjednaná cena [částka]. Termín plnění byl sjednán v čl. III tak, že stavební práce budou zahájeny do sedmi dnů od předání a převzetí staveniště, které bylo sjednáno dne 3. 8. 2020 a žalovaný se zavázal dokončit sjednané práce do 90 kalendářních dnů od předání staveniště s tím, že zaměření stavby v JTSK, výškovém systému Balt po vyrovnání a návrh oddělovacího geometrického plánu ověřeného katastrálním úřadem předá zhotovitel objednateli nejpozději do devadesáti kalendářních dnů po předání dokončené stavby.

41. Nedílnou součástí smlouvy o dílo (SOD 2) byly její přílohy, a to příloha č. 1 - Obchodní podmínky pro stavební práce, příloha č. 2 - Oceněné soupisy stavebních prací s výkazem výměr, příloha č. 3 - Harmonogram realizace díla, příloha č. 4 - Povinnosti zhotovitele stavby vyplývající z finanční spoluúčasti evropských fondů na přípravě a realizaci projektů v rámci Operačního program Životní prostředí a příloha č. 5 – Požadavky vlastníků pozemků dotčených stavbou vyplývající z uzavřených smluv. Návrh smlouvy byl schválen usnesením rady Pardubického kraje ze dne [datum] č. j. [hodnota]. V příloze č. 1 SOD 2 - Obchodní podmínky v čl. VIII., odst. 11 byla mimo jiné sjednána smluvní pokuta, tedy byly dohodnuty sankce pro nesplnění závazných termínů a žalovaná se zavázala zaplatit žalobci jako objednateli smluvní pokutu ve výši 0,2 % ze smluvní ceny díla za každý i započatý den prodlení s předáním řádně dokončeného díla.

42. Z dohody o narovnání ze dne 28. 1. 2021 soud zjistil a vzal za prokázané, že došlo s ohledem na neprovedení některých prací k dohodě o snížení ceny díla o částku 9 360,55 Kč bez DPH, tedy o 11 326,27 Kč včetně DPH a smluvní cena po úpravě provedené dohodou o narovnání činila částku [částka] bez DPH.

43. Ze zápisu o předání a převzetí staveniště na stavbu „Modernizace mostu ev. č. [Anonymizováno]“ ze dne 3. 8. 2020 soud zjistil a vzal za prokázané, že k předání a převzetí staveniště došlo v souladu se smlouvou o dílo dne 3. 8. 2020.

44. Ze zápisu o předání a převzetí stavby nebo její dokončené části ze dne 30. 11. 2020 soud zjistil a vzal za prokázáno, že žalovaná k tomuto dni předala stavební část díla a žalobce tuto stavební část díla převzal. Následně měla žalovaná předložit žalobci ve lhůtě do devadesáti kalendářních dnů od předání stavby zaměření stavby včetně návrhu oddělovacího geometrického plánu ověřeného katastrálním úřadem.

45. V souladu s citovanou smlouvou o dílo pak žalobce vydal fakturu - daňový doklad č. [Anonymizováno] ze dne 21. 2. 2022. kterou vyúčtoval žalovanému smluvní pokutu za výše uvedených 238 dní prodlení s předáním GP ve výši 4.902.883,22 Kč. Faktura, kterou je nutné považovat za výzvu k úhradě smluvní pokuty. byla splatná dne 22. 7. 2022.

46. Z faktury č. [Anonymizováno] ze dne 21. 2. 2022 splatná dne 22. 7. 2022 na smluvní pokutu ve výši 4 902 883,22 Kč soud zjistil a vzal za prokázáno, že žalobce vyúčtoval žalované smluvní pokutu za 238 dní prodlení s předáním GP ve výši 4 902 883,22 Kč.

47. Z přípisu žalované ze dne 25.10.2021 ohledně potvrzení o převzetí dokladů na stavby Modernizace mostu ev. č. [Anonymizováno] a Modernizace mostu ev. č. [Anonymizováno] soud zjistil a vzal za prokázáno, že dne 25. 10. 2021 převzal žalobce doklady na stavbu Modernizace mostu ev. č. [Anonymizováno] jen souhlasné prohlášení vlastníků a na stavbu Modernizace mostu ev. č. [Anonymizováno] a ke stavbě Modernizace mostu ev. č. [Anonymizováno] převzal žalobce ověřený rozdělovací geometrický plán včetně souhlasného prohlášení vlastníků. Uvedený geometrický plán ze dne 15.10.2021 č. [hodnota] soud rovněž provedl k důkazu.

48. Z dopisu žalobce adresovaného žalované ze dne 5. 1. 2022 soud zjistil a vzal za prokázáno, že žalobce zaslal žalované přípis s požadavkem na úhradu smluvní pokuty za 137 dnů a smluvní pokuta činí 2824812,70 Kč a v podrobnostech odkázal na Dohodu o narovnání zaslanou žalované v souvislosti za prodlení, které nastalo ohledně SOD 1,.

49. Z vyjádření k návrhu narovnání ze dne 4.2. 2022 soud zjistil a vzal za prokázáno, že žalovaná sice hodlá uzavřít dohodu o narovnání, avšak ve znění, že by se žalobce jako objednatel vůči žalované jako zhotovitelce nedomáhal žádné smluvní pokuty. Žalovaná poukázala na to, že žalobce mohl na základě kolaudačního souhlasu ze dne 21. 6. 2021 zmodernizovaný most užívat, a proto jí nemohla vzniknout škoda z důvodu případného prodlení zhotovitele s předáním návrhu GP ověřeného katastrálním úřadem. Žalovaná rovněž vytkla žalobci prodlení v trvání téměř půl roku, což žalované zkomplikovalo situaci. Následkem tohoto prodlení ukončil s žalovanou spolupráci jejich geodet, který pro ně měl návrh GP ověřený katastrálním úřadem původně zajistit a museli najít nového geodeta a i když v polovině dubna 2021 skončil nouzový stav, tak nebylo jednoduché najít nového geodeta, neboť v té době došlo k nárůstu poptávky po těchto pracovnících a tito bylo následně zahlceni prací. Nový geodet musel veškerá předchozí geodetická měření ověřit a potvrdit a výsledek předložit katastrálnímu úřadu, tedy provedl činnosti, na které smlouva stanovila lhůtu 90 dnů. Vzhledem k tomu žalobcem uvažovaná lhůta nebyla pro žalovanou reálná.

50. Z dopisu ze dne 23.6.2022 – předžalobní výzva - soud zjistil a vzal za prokázáno, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě žalované částky (žalobce požadoval po žalované zaplacení smluvních pokut za prodlení s dodáním GP z obou smluv o dílo SOD1 a 2).

51. Z výslechu svědka [jméno FO] soud zjistil a vzal za prokázáno, že je to zaměstnanec [právnická osoba], která je příspěvkovou organizací Pardubického kraje je tam zaměstnán jako technik správy pozemků. Svědek uvedl, že v roce 2020 obdržel zaměření skutečného provedení stavby od pana [jméno FO], který zajišťoval zřejmě pro zhotovitele zaměření. V období ledna pak zpracovával zaměření do jejich aplikace, aby mohl zaměření zpracovat a navrhnout oddělení pozemků pro budoucí výkupy. Musel zajistit smlouvy, které byly v rámci této stavby uzavřeny s dotčenými vlastníky pozemků. Provedl šetření v terénu na těch mostech a pořídil fotodokumentaci a následně 13. 1. 2021 onemocněl covidem. Následně do konce ledna 2021 pracoval jenom z domu a vyřídil jen nezbytné maily ohledně doplnění některých smluv, které mu zaslali z Pardubického kraje. Dne 1. února s místostarostkou obce Městečko Trnávka a s místostarostkou obce Vranová Lhota dojednal schůzku v terénu, aby je seznámil s dokončenou stavbou a s tím, které pozemky budou předávat těmto obcím, protože tam bylo vybudováno nástupiště autobusu a chodník. Tyto stavební objekty však nejsou součástí silnice, a proto se předávají ke správě obcím. Návrhy na dělení pozemků pak zaslal dne 4. 2. 2021 panu [jméno FO]. Dne 12. 1. 2021 obdržel od pana [jméno FO] pozvánku na vytyčení pozemků, což se dělá v terénu se všemi dotčenými vlastníky, aby se jim předali nově navržené hranice a vytyčení pak proběhlo v terénu 1. 3. 2021. Dne 10. 3. 2021 pak obdržel od pana [jméno FO] návrh na geometrický plán na první most v Pěčíkově a 1. března mu zaslal návrh na opravu toho geometrického plánu a 16. března od něj dostal opravený návrh. Dne 16. března dostal i návrh na geometrický plán v Hraničkách (jedná se o druhou smlouvu o dílo SOD 2). Dne 17. 3. 2021 pak žádal o opravu v geometrickém plánu a následně 6. dubna obdržel upravený návrh na most v Hraničkách. Dne 12. 4. 2021 odpověděl panu [jméno FO], že v tom návrhu na ten most v Hraničkách chybí grafická příloha. Dne 16. dubna pak obdržel doplněný návrh. Dne 19. dubna odpověděl, že žádám o doplnění toho geometrického plánu, že tam chybí některé hranice a dne 19. dubna obdržel doplněný návrh o tu hranici. Následně oba návrhy zaslal Pardubickému kraji ke schválení, což bylo 21. 4. 2021. Dne 11. 5. 2021 dostal, že odsouhlasují oba dva geometrické plány. Dále svědek vysvětlil, že 14. 12. 2020 obdržel zaměření skutečného stavu provedení stavby. Co se týká vrácení geometrických plánů k doplnění, tak to bylo z důvodu, že tam byly chyby na straně zhotovitele návrhu. Byla tam chyba geodeta, který zpracovával geometrické plány. Dále svědek uvedl, že 11. 5. 2021 poslal panu [jméno FO], že odsouhlasuje ty návrhy geometrického plánu a může je teda vyhotovit a zaslat na katastr. Až 3. 8. 2021 se mu ozvala paní [jméno FO] od žalované strany s žádostí, zda bych jim mohl poslat podklady ohledně zpracování toho geometrického plánu, tedy návrhy těch dvou geometrických plánů, poněvadž k němu se potvrzené geometrické plány nedostaly. Důvodem zřejmě bylo, že je Pardubický kraj urgoval o dodání. Dále svědek uvedl, že nezbytné, aby se SUS Pk vyjadřovala ke geometrickým plánům, protože mají jako příspěvková organizace Pardubického ve správě silnice druhé a třetí třídy, takže jim zajišťují jak správu, tak údržbu či jakékoliv geometrické zaměření (jakákoliv letní i zimní údržba). Vlastníkem je žalobce, SUS Pk má jenom právo hospodaření. Dále svědek uvedl, že standardně komunikuje s geodetem a málokdy se ozvě přímo zhotovitel. Dále svědek potvrdil, že zpracování geometrických plánů nebylo rozsáhlé, byly to dvě malé oblasti, např. pokud by to byl několikakilometrový úsek silnice, tak tam to zpracování geometrického plánu trvá déle. Dále svědek uvedl, že v době, kdy byl nemocen, tak komunikoval a zajišťoval podklady emailem z domu. Svědek se rovněž vyjádřil k tomu, že první geometrický plán obdržel 14. 12. 2020 a on od 20. 12. měl řádnou dovolenou až do konce roku. V tomto období do konce prosince už na tom nemohl nic dělat. Svědek potvrdil, že si toho 10. 2. 2021 odsouhlasili návrhy dělení pozemků a 10. března dostal první návrh. Svědek se domnívá, že to mohl mít geodet [jméno FO] již zpracované a 2. března mu to mohl po schůzce už zaslat. Dále svědek upřesnil, že v době, kdy probíhá odsouhlasení hranic s vlastníky, tak už se předává pouze vytyčená hranice, kde ty vlastníky srozumí s navrženou hranicí a ten geometrický plán by měl být už zpracován. Co se týká prodlení, které tam vzniklo, tak to bylo prodlení na straně Pardubického kraje, nikoliv u něj, respektive nezpůsobil ho svědek. Navíc to u žalobce 2x urgoval emailem. Dále svědek vysvětlil, že u doplnění dostal geometrický plán, kde ale nebyla grafická část. Geometrický plán se přitom skládá z textové části a z grafické části, vlastně katastrální mapy a když tu katastrální mapu nedostanete, tak to nemůžete schválit. Dále svědek zdůraznil, že první návrh toho geometrického plánu nebyl zpracován tak, jak měl být. Dále svědek uvedl, že prvního návrhu grafickou přílohu dostal. U toho opraveného ji pak nedostal, proto to žádal. Dále svědek uvedl, že až když ji dostal, tak tam zase chyběla nějaká katastrální hranice. A svědek dále doplnil, že pokud tyhle chyby jsou, tak to musí žádat natřikrát. Dále svědek uvedl, že když 11. 5. 2021 poslal geodetovi zhotovitele odsouhlasené návrhy geometrických plánů, tak následně už měly ty geometrické plány jít na katastrální úřad, který je potvrdí a jsou stvrzené a pak předány Pardubickému kraji jakožto investorovi. Jakmile je geometrický plán schválen od svědka, tak ten geometr už tam nemá žádné další kreslení, tam už se nesmí nic dalšího dělat, neboť se jedná o schválený geometrický plán. Dále svědek vysvětlil, že ačkoliv nebylo dne 11. 5. 2021 potvrzené to souhlasné prohlášení všech vlastníků k tomu geometrickému plánu, tak souhlasné prohlášení je potřeba pro zápis geometrického plánu do katastru, ale k potvrzení geometrického plánu ho nepotřebujete. Tam jenom potřebujete předání o vytyčení hranic pozemků, které proběhlo. Svědek ještě vysvětlil, že souhlasné prohlášení vlastníků týkající se hranic, tak se dodává až katastru, ve chvíli, kdy se ten geometrický plán zapisuje do katastru, ale to už dávno musí být potvrzený. Dále svědek vysvětlil, že geometrický plán není nijak časově omezen, takže když ho zapíšete po pěti či šesti letech, tak ho prostě zapíšete. K tomu je pak potřeba souhlasné prohlášení.

52. Z výslechu svědka [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil a vzal za prokázáno, že se jedná o zaměstnance žalované a pracuje pro ni jako stavbyvedoucí. Svědek potvrdil, že předmětné geometrické plány se dělaly v intravilánu obce, kde je spousta sousedních pozemků, tedy je tam spoustu vlastníků. Dále řekl, že geometrické plány vždy provádějí na konci, aby se mohli stavby úspěšně zkolaudovat. Potvrdil, že jim sdělil pak [jméno FO] jakožto zástupce investora, že je tam nějaká prodleva, která je na jejich straně. Navíc v té době byly údajně všichni nemocní, neboť byl covid, tak se to tím protahovalo. Pokud jde o schvalování geometrického plánu u jiných staveb, tak nejjednodušší měli asi dva měsíce a byla to stavba, která se stavěla uprostřed pole. v tomto případě jedná za žalobce SUS Pk a záleží na tom, jak rychle dokáže sehnat připomínky ke všemu, protože jim chodí připomínky postupně. Pak se to musí předělávat, geometrové tam chodí vytyčovat hranice opakovaně a posouvají pozemky a dělí ty pozemky, bývá to složité. Jinak k tomu doplňuje, že jako zhotovitel musí vždy přijmou obchodní podmínky, neboť je to součást veřejného zadávání a momentálně příklad uvedl, že na jiné stavbě mají na schválení geometrického plánu šest měsíců. Dále svědek uvedl, že se domnívá, že schválení předmětných geometrických plánů ovlivnilo i období covidu. Lidé byli nemocní a nechodilo se do práce a podobně, takže se to natahovalo. Pokud jde o komunikaci s katastrálním úřadem v tomto případě, tak měli subdodavatele, který pro ně řešil, byla to firma [právnická osoba]. Věděl o tom, že tam byly nějaké nedostatky, začali to urgovat u svého subdodavatele, pak to bylo složitější právě kvůli tomu covidu. Oni to všechno urgovali, psalo se několik dopisů, posílaly se emaily, řešila to jeho přípravářka, paní [jméno FO], což je jeho kolegyně, která to měla pak na starosti. Svědek si matně pamatoval, jak jim jejich subdodavatel sděloval, že někdo z SUS Pk je nemocný. Ví o tom, že se to urgovalo. Dále svědek uvedl, že měnili geodetickou kancelář, ačkoliv geometrický plán už byl zpracovaný i schválený a bylo potřeba pouze to poslední razítko, a protože měli problémy s personálem jejich subdodavatele a nechtěli už dál vyčkávat, tak použili jinou geodetickou kancelář, která to vlastně převzala, orazila a odevzdala. Svědek potvrdil, že se jednalo o dva geometrické plány, a to na Pěčíkov a dále na Pěčíkov-Hraničky. Svědek už si nepamatuje, který plán dělala, která geodetická kancelář. Věděl, že jedno odevzdala [právnická osoba] a druhý [právnická osoba].

53. Z písemné svědecké výpovědi [jméno FO], jakožto z listinného důkazu soud zjistil a vzal za prokázáno, že v roce 2020 je jako firma [právnická osoba] oslovila firma žalovaná, která si u nich objednala geodetické práce. Objednávala zahrnovala vytyčení stavby, zaměření skutečného provedení a vyhotovení geometrických plánů. Geometrické plány nebyly v objednávce specifikovány a nebylo mu známo, v jakém rozsahu je kraj požaduje. Zbytek zakázky (vytyčení a zaměření) odevzdal řádně a včas pro účely kolaudace. Po konzultaci se zástupcem firmy, který mu sdělil, že geometrické plány nejsou takto dostačující a že se počítalo s větším rozsahem se dohodli, že práci předá jinému geodetovi. Firma mu zaslala kontakt na jiného odborníka, kterému následně podklady předal. Za tuto zakázku nevystavil žádnou fakturu a nebyl za ni honorován. O žádný konkrétním termínu dokončení pro kraj nebyl nikdy informován a v písemné objednávce žádný takový termín uveden nebyl. Jednal v souladu s domluvou se zadavatelem a žádná jeho další odpovědnost vůči kraji či třetím stranám nevznikla. Potvrdil, že tyto informace, které ve své výpovědi uvedl, jsou pravdivé.

54. Ze smlouvy o dílo č. [Anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil a vzal za prokázáno, že již v minulosti účastníci tohoto řízení uzavřeli jinou smlouvu o dílo, kde v čl. I této smlouvy bylo uvedeno rovněž zaměření stavby v JTSK, výškovém systému Balt po vyrovnání a návrhu oddělovacího geometrického plánu ověřeného katastrálním úřadem. Z toho vyplývá, že žalovaná věděla dostatečně přesně, co má zpracovat a co má předat, neboť i v předchozích zakázkách pro žalobce měla stejně formulovaný závazek a rovněž věděla, že je potřeba předat geometrický plán potvrzený katastrálním úřadem. Tedy z minulosti to muselo být žalované známo, již se s tím při jejich vzájemné obchodní činnosti setkala a takto splnila svůj závazek. Povinnost předat geometrický plán potvrzený katastrálním úřadem je zcela jasná a určitá. Vyplývá z toho povinnost, respektive závazek žalované strany, že geometrický plán má být ověřen katastrálním úřadem.

55. Soud vzal v souladu s ust. § 120 odst. 3 o.s.ř. za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků ohledně ceny geometrických plánů, které žalovaná uvedla ve svém podání ze dne 8. 4. 2025 na čl. 71 (str. 9 podání) bod 29 tohoto podání. Položková cena geometrického plánu u SOD 1 činila 76 192 Kč z celkové ceny díla [částka] a u SOD 2 73 944,82 Kč z celkové ceny díla [částka].

56. Z bankovní záruky č. [Anonymizováno], z bankovní záruky č. [Anonymizováno], z oznámení zrušení bankovní záruky č. [Anonymizováno] k 15. 1. 2021 a z oznámení o zrušení bankovní záruky č. [Anonymizováno] k 15. 1. 2021 soud zjistil a vzal za prokázáno, že platnost bankovní záruk za řádné dokončení díla dle SOD 1 a SOD 2 skončila dne 15. 1. 2021. Platnost bankovní záruky, která měla zjistit řádné dokončení díla skončila skutečně dříve, než měly být předány geometrické plány dle obou smluv o dílo.

57. Ze zadávací dokumentace nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce č.j. [hodnota] a ze zadávací dokumentace nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce č.j. [hodnota] soud zjistil a vzal za prokázáno, že se jednalo o veřejné zakázky na stavební práce, kdy pro doložení profesní způsobilosti uchazečů o tyto veřejné zakázky bylo požadováno živnostenské oprávnění provádění staveb, jejich změn a odstraňování a doklad o autorizaci pro obor mosty a inženýrské konstrukce, pro doložení technické kvalifikace bylo požadováno doložení seznamu stavebních prací poskytnutých za posledních pět let a doložení odborné kvalifikace příslušných osob odpovědných za vedení stavebních prací. Pokud jde o geodetické práce, tak nebyla v zadávací dokumentaci stanovena žádná povinnost.

58. Z harmonogramu Most Pěčíkov (pracovní činnost) soud zjistil a vzal za prokázáno, že geometrické plány nejsou zahrnuty v celkové délce lhůty pro provedení díla, neboť se jedná pouze o harmonogram stavebních prací.

59. Z e-mailové komunikace (zaslání g.p. Pěčíkov panu [jméno FO] z 16.3.2021 – e-mail [jméno FO], zaslání g.p. Hraničky panu [jméno FO] z 16.3.2021 – e-mail [jméno FO], zaslání g.p. Hraničky panu [jméno FO] z 6.4.2021 – e-mail [jméno FO]) soud zjistil a vzal za prokázáno, že dne 16. 3. 2021 zaslal [jméno FO] [jméno FO] návrh GP Hraniček i Pěčíkov a následně 6. 4. 2021 opravený GP Hraničky.

60. Z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. 3. 2025 č. j. [spisová značka] soud zjistil a vzal za prokázáno, že obdobná, v podstatě totožná ustanovení smlouvy o dílo, jejíž nedílnou součástí byly rovněž obchodní podmínky, ve kterých byla shodným způsobem sjednána smluvní pokuta, rozebral Městský soud v Praze a přisvědčil žalobci (také objednateli ze smlouvy o dílo), který byl účastníkem daného soudního řízení, že se obchodní podmínky vztahují i na závazek zhotovitele předat ve stanovené lhůtě geometrické plány ověřené katastrálním úřadem, dále v tomto rozhodnutí došlo i k moderaci smluvní pokuty na přibližně dvojnásobek ceny pozdě předaného geometrického plánu potřebného ke kolaudaci (ověřeného katastrálním úřadem), tudíž tato kauza je v podstatných bodech de facto shodná s tímto posuzovaným případem a účastníci řízení, kteří s tímto rozhodnutím byli seznámeni, mají právo očekávat obdobné rozhodnutí i v tomto případě, jak je rovněž uvedeno v ust. § 13 občanského zákoníku. I v tomto případě se totiž tento souzený případ shodoval v podstatných znacích, proto mají účastníci řízení legitimní očekávání, že tento spor bude rozhodnut obdobně. V podrobnostech pak soud pouze odkazuje na uvedené rozhodnutí, které bylo provedeno k důkazu.

61. Dále žalobce předložil soudu i použitelnou judikaturu na tuto věc, a to usnesení Ústavního soudu ze dne 19. 2. 2025 sp. zn. [spisová značka] s tím, že v této věci soud žalobci ohledně smluvní pokuty sice vyhověl při použití moderace (uvedené rozhodnutí se již pouze týkalo náhrady nákladů řízení a aplikace ust. § 142 odst. 3 o. s. ř.). Dále žalovaná předložila zamítavý rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26.11.2024 č. j. [spisová značka] (čl. 12 odůvodnění a čl. 13 odůvodnění), avšak k tomu předložil žalobce potvrzení o tom, že bylo podání v této věci dovolání ze dne 19. 3. 2025, které žalobce založil do spisu. Z uvedených rozhodnutí soud zjistil, jak postupovaly soudy v obdobných věcech, kde na straně žalobce vystupoval žalobce a předmětem řízení byl rovněž nárok žalobce na smluvní pokutu.

62. Podle ust. § 2048 odst. 1 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

63. Podle ust. § 2051 občanského zákoníku nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

64. Závěr o skutkovém stavu soud učinil v případě SOD 1 takový, že žalovaná se dostala do prodlení s předáním geometrického plánu ověřeného katastrálním úřadem, který měl být žalobci předán dne 1. 3. 2021 a od té doby (od 2. 3. 2021) byla až do dne 22. 9. 2021 se splněním svého závazku v prodlení. Počátek lhůty se odvíjel dle SOD 1 od předání stavební části díla, které žalovaná v souladu se smlouvou o dílo předala řádně a včas, neboť dílo předala dne 30. 11. 2020. Od 1. 12. 2020 začala žalované běžet lhůta 90 (devadesát) kalendářních dnů pro dodání návrhu oddělovacího geometrického plánu ověřeného katastrálním úřadem (dále jen geometrický plán, či jen „GP“). Konec lhůty připadl na den 28. 2. 2021, což byla neděle, a lhůta se podle čl. III., odst. 4 smlouvy o dílo prodloužila do pondělí 1. 3. 2021. Žalovaná však svůj závazek řádně a včas nesplnila, když geometrický plán žalobci nepředala ve stanovené lhůtě. Žalovaná předala geometrický plán žalobci až dne 22. 9. 2021, jak bylo prokázáno. Ode dne 2. 3. 2021 až do 22. 9. 2021 byla žalovaná v prodlení se splněním povinnosti předat GP. Prodlení trvalo 205 dní a podle smlouvy o dílo činila denní sazba smluvní pokuty za prodlení se splněním této povinnosti částku ve výši 24 096,60 Kč, když výpočet provedl žalobce z ceny díla snížené na částku [částka] bez DPH podle dohody o narovnání ze dne 28. 1. 2021. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě smluvní pokuty fakturou č. [hodnota] ze dne 22. 2. 2022 splatnou dne 22. 7. 2022 za 205 dní prodlení s předáním GP ve výši 4 939 803,23 Kč. Soud rovněž přezkoumal výpočet smluvní pokuty a dospěl ke stejné výši smluvní pokuty.

65. V řízení bylo po provedeném dokazování zjištěno a prokázáno, že žalovaná splnila řádně a včas svůj závazek týkající se stavební části i v případě SOD 2, když dílo předala dne 30. 11. 2020. Od 1. 12. 2020 začala žalované běžet lhůta devadesát kalendářních dnů pro dodání návrhu oddělovacího geometrického plánu ověřeného katastrálním úřadem a konec lhůty připadl na den 28. 2. 2021, což byla neděle, a termín se tedy dle čl. III., odst. 4 smlouvy o dílo prodloužil do pondělí 1. 3. 2021. Geometrický plán byl však žalobci předán až 25.10.2021. Ode dne 2. 3. 2021 až do 25. 10. 2021 byla žalovaná v souladu s citovanou smlouvou o dílo v prodlení se splněním povinnosti předat GP. Prodlení trvalo 238 dní, přičemž s ohledem na znění smlouvy o dílo činila denní sazba smluvní pokuty za prodlení se splněním této povinnosti částku ve výši 20 600,35 Kč. V souladu s citovanou smlouvou o dílo pak žalobce vydal fakturu - daňový doklad č. [hodnota] ze dne 21. 2. 2022, kterou vyúčtoval žalovanému smluvní pokutu za výše uvedených 238 dní prodlení s předáním GP ve výši 4.902.883,22 Kč. Faktura, kterou je nutné považovat za výzvu k úhradě smluvní pokuty. byla splatná dne 22. 7. 2022. I v tomto případě nezbylo než domáhat se žalobci zaplacení smluvní pokuty za celé období prodlení, tj. za dobu od 2. 3. 2021 do 25. 10. 2021 ve výši 4.902.883,22 Kč. Soud i v tomto druhém případě přezkoumal výpočet smluvní pokuty a dospěl ke stejné výši smluvní pokuty.

66. Hlavní námitkou žalované bylo prodlení na straně žalobce, přičemž žalovaná z tohoto důvodu opakovaně žádala (z důvodů prodlení na straně žalobce jakožto objednatele) o prodloužení termínů pro předání geometrických plánů. Prodlení na straně žalobce spočívalo v tom, že pro projednání a schválení GP nebyla dle názoru žalované poskytnuta potřebná součinnost ze strany Správy a údržby silnic a dále že z důvodu pandemie covid dochází ke zdržování ve všech fázích projednání geometrického plánu. Žalobce však žádosti žalované o prodloužení termínů pro předání geometrických plánů nevyhověl. Následně žalobce navrhl žalované uzavření dohody o narovnání, k tomu však nedošlo, neboť s takovou dohodou o narovnání žalovaná nesouhlasila. K této obraně žalované je nutno poznamenat, že se žalovaná měla řídit ust. § 2591 občanského zákoníku, což neučinila, proto nyní nelze objednateli klást k tíži, že snad neposkytoval včas součinnost, a to především za situace, že žalovaná byla v průběhu plnění dodávky geometrických plánů rovněž díky svému subdodavateli v prodlení, a to zejména z důvodu chyb, které se musely průběžně odstraňovat, tedy vzhledem k provedenému dokazování má soud za zjištěné i prokázané, že na obou stranách bylo určité prodlení, které se pak následně dohodou o narovnání stranám nepodařilo narovnat (pro žalovanou byla taková dohoda velmi nevýhodná), přičemž žalobce následně trval zcela nekompromisně na ustanoveních smlouvy o dílo a požadoval smluvní pokutu za celé období prodlení, ačkoliv v rámci dohody o narovnání požadoval smluvní pokutu za kratší období. Pokud by žalovaná prostřednictvím svého subdodavatele předložila geometrické plány ke schválení Správě a údržbě silnic včas a bez vad, nedošlo by zřejmě k prodlení, což se však nestalo. Dá se konstatovat, že jedno prodlení vyvolalo následně další prodlení, což byl zřejmě důvod, pro který nepostupovala žalovaná dle ust. § 2591 občanského zákoníku a nevyvolala konstruktivní jednání s osobami oprávněnými jednat dle smlouvy o dílo a ponechala komunikaci v tak zásadní a závažné věci na v podstatě zcela neformální úrovni, a to s osobou, která nebyla oprávněna za žalobce ve věcech smluvních jednat. Tato zcela neformální komunikace však nevedla, jak se následně ukázalo, k ničemu. Přitom, pokud by bylo prodlení skutečně pouze na straně objednatele, který by nehodlal akceptovat ust. § 2591 občanského zákoníku, mohla strana žalovaná využít uvedeného ustanovení a částečně odstoupit od smlouvy, pokud jde o dodávku geometrických plánů a tím se mohla vyhnout požadavku žalobce na zaplacení smluvní pokuty, případně mohlo dojít k uzavření písemného dodatku a prodloužit lhůtu z konkrétních objektivních důvodů pro splnění závazku žalované. Rozhodně však mělo být nejprve přistoupeno k „oficiální“ výzvě na zhotovitele (tzn. mělo být jednáno s osobou, která za objednatele byla pověřena jednat ve věcech smluvních a mohlo dojít následně k uzavření dodatku, ve kterém by se stanovila lhůta pro splnění závazku žalované dodat geometrické plány dle obou smluv o dílo, a to k prodloužení lhůty s vysvětlením konkrétního problému či důvodu a oprávněnosti požadavku na delší lhůtu pro zpracování geometrického plánu) a s případným upozorněním na odstoupení od smlouvy, pokud jde o dodávku geometrických plánů. Vzhledem k tomu, že se tak nestalo (žádný písemný dodatek uzavřen nebyl), tak platilo ustanovení smlouvy o dílo, a to včetně lhůty pro dodání geometrických plánů a žalobce tak pouze využil svého oprávnění požadovat z tohoto důvodu smluvní pokutu. Bohužel ani dodatečně strany sporu žádnou dohodu o narovnání neuzavřely, tak se soud následně zabýval další námitkou žalované na její obranu, že tedy smluvní pokuta je nepřiměřená.

67. Pokud jde přiměřenost smluvní pokuty, případně její moderaci, tak byli účastníci řízení seznámeni s aktuální judikaturou Nejvyššího soudu ČR, konkrétně s rozsudkem sp. zn. [spisová značka] ze dne 11. 1. 2023, který žalobce přímo v žalobě označil, avšak rovnou poukázal na specifičnost právního vztahu mezi účastníky, když je regulován zákonem o veřejných zakázkách. S tím se soud vypořádal hned na začátku řízení, neboť účastníkům sdělil, že uvedený judikát se vztahuje i na smlouvy o dílo, které byly uzavřeny v režimu zákona o veřejných zakázkách a poukázal k tomu na aktuální rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2024 sp. zn. [spisová značka].

68. Soud dospěl k závěru, že žalobci vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty, neboť žalovaná porušila smluvní pokutou utvrzenou smluvní povinnost a předala dílčí část díla s prodlením, k němuž došlo z důvodů na straně žalované, které byl předložený návrh obou geometrických plánů opakovaně vrácen k přepracování pro vady. Součástí plnění žalované z obou smluv o dílo nebyly jen stavební práce, ale i dodání geometrických plánů ke konkrétní stavbě, a to ověřených katastrálním úřadem. Stejný závazek měla žalovaná i v rámci jiné smlouvy dříve uzavřené s žalobcem, jak bylo zjištěno a prokázáno (smlouva o dílo č. [Anonymizováno] ze dne [datum]), nelze tedy uvažovat o tom, že by nevěděla, v čem spočívá její závazek ohledně dodávky geometrických plánů ověřených (potvrzených)katastrálním úřadem. Závazek dodat žalobci příslušné geometrické plány byl předmětem smlouvy o dílo, jehož splnění zajišťovala sjednaná smluvní pokuta. Smluvní pokuta byla sjednána platně. Soud se tedy, poté, co dospěl k závěru, jak je uvedeno výše, že se žalovaná dostala do prodlení s plněním svého závazku dle smluv o dílo (SOD1 a SOD 2) zabýval tím, že žalovaná namítla nepřiměřenost výše smluvní pokuty a rozhodl se s ohledem na zjištěné a prokázané skutečnosti z provedeného dokazování smluvní pokutu moderovat.

69. Rozsudkem velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 11. 1. 2023 sp. zn. [spisová značka] se Nejvyšší soud odklonil od své dřívější rozhodovací praxe (představované např. usneseními ze dne 21. 3. 2019, sp. zn. [spisová značka], ze dne 25. 8. 2020, sp. zn. [spisová značka], a ze dne 24. 9. 2020, sp. zn. [spisová značka], či rozsudkem ze dne 31. 8. 2021, sp. zn. [spisová značka]) a uzavřel, že moderaci smluvní pokuty podle § 2051 občanského zákoníku již nelze pojímat jako nástroj obsahové kontroly přiměřenosti ujednání o smluvní pokutě.

70. Jak vyplývá z rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 11. 1. 2023 sp. zn. [spisová značka] a dále i z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2024 sp. zn. [spisová značka], tak východiskem pro moderaci smluvní pokuty se stává zkoumání přiměřenosti konkrétní pohledávky na smluvní pokutu a jejím cílem pak zajištění toho, aby s ohledem na konkrétní zájmy stran nebyla věřiteli hrazena smluvní pokuta in concreto nepřiměřená.

71. Žalovaného tíží břemeno tvrzení a důkazní břemeno ohledně objasnění okolností, z nichž lze usoudit na nepřiměřenost smluvní pokuty. Při moderaci smluvní pokuty podle ust. § 2051 občanského zákoníku se rozlišují konkrétní fáze, a to: nejprve soud zjistí, jakou funkci, zda sankční či paušalizační, měla smluvní pokuta plnit, dále soud zkoumá konkrétní okolnosti s přihlédnutím ke zjištěné funkci smluvní pokuty, přičemž soud bere v úvahu všechny okolnosti konkrétního případu a zohlední nejen okolnosti známé již v době sjednávání smluvní pokuty, nýbrž též okolnosti, které byly dány při porušení smluvní povinnosti, jakož i okolnosti nastalé později, mají-li v samotném porušení smluvní povinnosti původ a byly-li v době porušení povinnosti předvídatelné a nakonec vzhledem k předchozímu zkoumání soud vyřeší otázku, zda výše smluvní pokuty je přiměřená vzhledem k věřitelovým zájmům, které byly narušeny v důsledku porušení smluvní povinnosti a měly být smluvní pokutou chráněny.

72. V posuzovaném případě bylo zjištěno a prokázáno, že funkce smluvní pokuty, jenž je předmětem řízení, byla nejen preventivní (aby nedošlo k porušení smluvní povinnosti), ale i sankční, jak vyplývá z čl. VIII odst. 11 obchodních podmínek (stejné ujednání v rámci stejných článků pro obě smlouvy o dílo, i když každá smlouva o dílo měla své vlastní obchodní podmínky), neboť z dalších ujednání obsažených ve smluvních podmínkách vyplývají smluvní pokuty týkající se jiných porušení povinností a které mají paušalizační funkci, kromě funkce preventivní (např. následující ustanovení – bod 12. podmínek), dále je zřejmé, že smluvní pokuta 0,2 % denně byla sjednána za prodlení s předáním díla a dílo je ve smlouvě o dílo konkretizováno předmětem díla, v rámci něhož jsou uvedeny i geometrické plány ověřené katastrálním úřadem. Pokud jde o konkrétní okolnosti, tak na obou stranách docházelo k prodlení a strany se to pokusily řešit návrhem na uzavření dohody o narovnání, avšak pro žalovanou bylo znění dohody a vypočtená výše smluvní pokuty za daných okolností neakceptovatelná. Soud přihlédl tedy k tomu, že bylo prodlení na obou stranách, ať už to bylo z důvodu období vánočních svátků a s tím spojených čerpání dovolené, tak z důvodu, že v té době probíhala pandemie Covid, byl vyhlášen nouzový stav v březnu 2020 (situace v té době byla komplikovanější než v předchozích letech při jiných zakázkách, ovšem s tím musely strany počítat, což je obecně známá skutečnost, kterou nebylo potřeba nijak dokazovat) a navíc byla s tím spojena vyšší nemocnost obyvatelstva vč. povinných karantén, přičemž bylo prokázáno, že zaměstnanec, který měl GP schvalovat, tak měl nejprve dovolenou, následně byl nemocen a pracoval tedy i z domu. Nicméně smlouvy o dílo byly sjednány v době, kdy byla stranám známa skutečnost, že probíhá pandemie Covid a byl vyhlášen ještě před uzavřením smluv o dílo nouzový stav, tedy obě strany s tím byly srozuměny a mohly s tím počítat, i pokud jde o lhůty, a přizpůsobit tomu dobu plnění jednotlivých závazků. Co se týká zájmů žalobce na splnění závazku zajištěného smluvní pokutou, tak je nutno zohlednit, že tím, že žalobce využil neověřených geometrických plánů katastrálním úřadem, které dal jako podklad ke kolaudaci staveb, tak mu nevznikla škoda (jinými slovy – nenastaly žádné následky ve sféře žalobce z toho, že žalovaná se dostala do prodlení s dodáním GP), což bylo nesporné a stavby byly v režimu předčasného užívání. Nicméně to neznamená, že by byl splněn závazek žalované řádně a včas, neboť jej žalovaná splnila následně a dodala geometrické plány ověřené katastrálním úřadem až dodatečně, dostala se tak do prodlení, za které jí žalobce vyúčtoval v souladu s obchodními podmínkami smluvní pokutu. Nakonec pokud by se žalovaná domnívala, že splnila svůj závazek dodat geometrické plány řádně a včas, tak by neplnila znovu a nepředávala by 22. 9. 2021 a 25. 10. 2021 příslušné geometrické plány, pokud by je dodala řádně, jak uváděla v rámci své obrany proti žalobě. Vzhledem k výše uvedenému pak dospěl soud k závěru, že smluvní pokuta je s ohledem na závazek žalované, který smluvní pokuta zajišťovala, nepřiměřeně vysoká, a proto ji moderoval, když vyšel z ceny geometrických plánů a rozhodl vzhledem k okolnostem případu, že dvojnásobek ceny za každý geometrický plán, bude dostatečně splňovat sankční funkci sjednané smluvní pokuty. Soud přitom zohlednil hodnotu zajišťované povinnosti (spočívající v ceně jednotlivých geometrických plánů) i význam zajišťované povinnosti (dokument – podklad – pro kolaudaci stavby). Skutečnost, že smluvní vztah účastníků vznikl v režimu zadávání veřejných zakázek, není bez dalšího důvodem bránícím uplatnění moderačního práva soudu, nýbrž toliko jednou ze skutečností (potenciálně) relevantních pro posouzení přiměřenosti smluvní pokuty, jak je zdůvodněno a vysvětleno v odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2024 sp. zn. [spisová značka], na který soud jen odkazuje a který se vypořádává s totožnou argumentací, kterou žalobce uvedl v žalobě v čl. IV. Soud tedy přepočítal smluvní pokutu dle svého uvážení, vzal přitom v úvahu výše uvedená zjištění, zejména zohlednil, že žalobce využil ke kolaudaci žalovanou předložené geometrické plány neověřené katastrálním úřadem a dospěl k závěru, že v tomto případě nebude stanovovat délku prodlení a z ní určovat konkrétní procento a provádět výpočet přiměřené smluvní pokuty, ale vyjde z ceny geometrických plánů, které tak žalovaná nedostane zaplacené jako dílčí plnění ze smlouvy o dílo, za které byla stanovena konkrétní cena v rámci ocenění jednotlivých položek, které měla žalovaná pro žalobce provést a dále s přihlédnutím k věřitelovým zájmům, které byly narušeny v důsledku porušení smluvní povinnosti a měly být smluvní pokutou chráněny, tak dospěl k závěru, že stanovená výše smluvní pokuty, jejíž výpočet soud uvedl výše (dvojnásobek ceny geometrických plánů, přičemž výše ceny za geometrické plány byla nesporná), je přiměřená. Ve zbývající části žalobu zamítl. Příslušenství je představováno úroky z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku. Výše úroků z prodlení vychází z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

73. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř., přiznal žalobci plnou náhradu nákladů řízení, neboť v daném případě, když soud provedl moderaci smluvní pokuty dle své úvahy, záviselo rozhodnutí o výši plnění na úvaze soudu. Náklady řízení žalobce spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 492 135 Kč, v odměně advokáta dle vyhlášky dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. z přiznané moderované částky, tedy z tarifní hodnoty 300 274,08 Kč (viz IV. ÚS 222/25) za 15 úkonů po 9 540 Kč (převzetí věci, předžalobní výzva, sepis žaloby, vyjádření k odporu, doplnění tvrzení, replika k vyjádření žalovaného, jednání soudu dne 3. 9. 2024, dne 21. 11. 2024 – dva úkony, replika k vyjádření žalovaného, jednání soudu dne 3. 9. 2024, dne 21. 11. 2024 – dva úkony, dne 25. 2. 2025 a dne 23. 9. 2025 a závěrečný písemný návrh ve věci), dále 16 režijních paušálů dle ust. § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., z toho 13x 300 Kč (do 31.12.2024 a od 1. 1. 2025 3x 450 Kč) dále cestovné za cestu [adresa] osobním automobilem Lexus NZ 350, RZ [SPZ] soudnímu jednání dne 3. 9. 2024, dne 21. 11. 2024, tedy cestovné v roce 2024 při spotřebě 5,2 l/100 km, při sazbě základní náhrady za 1 km jízdy 5,60 Kč, cena za 1 l pohonných hmot BA ve výši 38,20 Kč, celkem činí náhrada za použití silničního motorového vozidla částku ve výši 1031,75 Kč, což zaokrouhleno činí 1 032 Kč x 2 (za dvě jednání) = 2 064 Kč, a to dle vyhl. č. 398/2023 Sb., a dále cestovné v roce 2025 při spotřebě 5,8 l/100 km, při sazbě základní náhrady za 1 km jízdy 5,80 Kč, cena za 1 l pohonných hmot BA ve výši 35,80 Kč, celkem činí náhrada za použití silničního motorového vozidla částku ve výši 1 041,90 Kč, což zaokrouhleno činí 1 042 Kč x 2 (za dvě jednání) = 2 084 Kč a to dle vyhl. č. 475/2024 Sb., dále náhrady za promeškaný čas za cestu k jednání za 4 jízdy v trvání 3 hodiny cesta tam a zpět, tedy 6 půlhodin po 100 Kč v roce 2024 6 půl hodin po 150 Kč v roce 2025 dle ust. § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., 21 % DPH z nákladů právního zastoupení a cestovného ve výši 34 237,98 Kč. Celkem soud přiznal na náhradě nákladů řízení žalobci částku ve výši 689 410,98 Kč.

Poučení