214 C 9/2025 - 157

Rubrum

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Tankó ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce A], narozený [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] bytem [Adresa žalobce A] b) [Jméno žalobce B], narozená [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] bytem [Adresa žalobce A] oba zastoupeni advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o 151 990 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům částku 151 990 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 151 990 Kč od 28. 2. 2025 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku 89 990 Kč k rukám právního zástupce žalobců, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci se podanou žalobou domáhali po žalované zaplacení částky 151 990 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 151 990 Kč od 28. 2. 2025 do zaplacení, a to z důvodu bezdůvodného obohacení žalované, které vzniklo tím, že účastníci uzavřeli dne [datum] Smlouvu o budoucí výstavbě evidenční číslo: [Anonymizováno], na základě které dne [datum] uhradili zálohu na cenu budoucího díla ve výši 250 000 Kč, a poté ještě uzavřeli dne [datum] Smlouvu o dílo č. [Anonymizováno] (dále jen „Smlouva o dílo“), kdy uhrazená částka dle smlouvy o budoucí výstavbě byla započtena jako záloha na cenu díla, přičemž následně žalobci od Smlouvy o dílo odstoupili jak z důvodu nečinnosti žalované, tak z důvodu nařízení exekuce na majetek žalované, tedy se měla vrátit žalobcům uhrazená záloha ve výši 250 000 Kč ponížená o náklady žalované na zpracování projektové dokumentace ve výši 98 010 Kč.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasí, kdy tvrdí, že odstoupeno bylo z důvodů na straně žalobců, a proto vznikl žalované nárok na úhradu všech nákladů, které jí vznikly v souvislosti s předčasným ukončením smlouvy o dílo, kdy tyto náklady započítala vůči nároku žalobců na vrácení zálohy na kupní cenu díla, a proto pohledávka žalobců už zanikla na základě započtení a žaloba by proto měla být zamítnuta. Dle žalované jí vznikly tyto náklady: - náklady na zpracování projektové dokumentace ve výši 98 010 Kč vyfakturované na základě faktury č. [hodnota] ze dne [datum] v souladu s čl. II. Smlouvy o dílo, - odměna obchodního zástupce ve výši 50 000 Kč pro kterou byla vystavena faktura č. [hodnota] ze dne [datum], - administrativní náklady související s přípravou a vedením obchodního případu ve výši 32 480 Kč dle čl. II. odst. 1 Smlouvy o dílo, - náklady na prohlídku pozemku stavbyvedoucím ve výši 5 600 Kč dle č. II. odst. 1 Smlouvy o dílo, - náklady na přípravu a zahájení realizace výrobní dokumentace ve výši 32 126,08 Kč dle čl. II. odst. 1 Smlouvy o dílo, - náklady na vyhotovení předprojektové dokumentace (technická studie) ve výši 33 073,6 Kč dle čl. II. odst. 1 Smlouvy o dílo.

3. Žalobci soudu také sdělili, že se dovolávají relativní neúčinnosti započtení, kdy uvádí, že pohledávky tvrzené žalovanou jsou nejisté a neurčité a nejsou tak způsobilé započtení, kdy žalobci tvrdí, že pohledávky žalované ani neexistují či jsou nepodložené. K tomu žalobci dodali, že se na ně má vztahovat i spotřebitelská ochrana dle § 1814 a 1815 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“), kdy této se dovolávají s tím, že nemá být přihlíženo k zneužívajícím ustanovením smlouvy, které by bránilo vrácení poskytnutého plnění spotřebiteli při odstoupení od smlouvy, konkrétně se tedy domáhali, aby soud nepřihlížel k ujednání ze Smlouvy o dílo čl. X odst. 4.

4. K projednání věci soud nařídil jednání, které proběhlo dne [datum] a na kterém řízení koncentroval v souladu s ustanovením § 118b zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) a taktéž dal žalované poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k bližší specifikaci jejích pohledávek, které byly určeny k započtení, tj. hlavně aby žalovaná uvedla na základě čeho vznikly a jakým způsobem byly vyčísleny a současně, aby tvrdila, jakým způsobem souvisí odměna obchodního zástupce [jméno FO] [Anonymizováno] se Smlouvou o dílo, a aby ke všem svým tvrzením navrhla důkazy. Současně byla žalovaná poučena o tom, že pokud nebude splněna povinnost tvrzení či důkazní, vystavuje se riziku neúspěchu ve sporu. K výzvě soudu žalovaná pouze sdělila, že pokud jde o obchodního zástupce [jméno FO] [Anonymizováno] tak ten jednal s žalobci a zprostředkoval s nimi uzavření Smlouvy o budoucí výstavbě a následně i Smlouvy o dílo, a poté ještě uvedla, že nesprávně uvedla, že ceník v době uzavírání smluv neexistoval, ačkoliv existoval, proto tento ceník bude žalovaná soudu dokládat.

5. Z provedeného dokazování má soud za prokázané následující skutečnosti: - Účastníci uzavřeli dne [datum] Smlouvu o budoucí výstavbě evidenční číslo: [Anonymizováno], na základě, které měli uzavřít budoucí smlouvu o dílo, jejíž předmětem bude dodávka a montáž vrchní stavby a rodinného domu v obci [adresa] na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], přičemž žalobci měli uhradit žalované vstupní zálohu 250 000 Kč, kterou na základě zálohového listu č. [hodnota] uhradili žalobci žalované bezhotovostním převodem dne [datum]. Dne [datum] pak účastníci uzavřeli Smlouvu o dílo č. [Anonymizováno], na základě které měla proběhnout dodávka a montáž rodinného domu dle dohodnutých parametrů na výše uvedeném pozemku za cenu 5 265 910 Kč vč. DPH, kdy uhrazená částka dle smlouvy o budoucí výstavbě byla započtena jako záloha na cenu díla, a kromě toho se účastníci dohodli na tom, že žalobci jsou oprávněni před provedením díla odstoupit od smlouvy bez udání důvodu a kromě toho kterýkoliv účastník může odstoupit od smlouvy v případě nařízení exekuce na majetek druhé smluvní strany, přičemž v případě že předčasně ukončí smlouvu žalobci, zavazují se uhradit žalované veškeré náklady, které žalované v souvislosti s touto smlouvou doposud vznikly, a to včetně nákladů připadajících na provedenou práci a již opatřený materiál (důkaz: smlouva o budoucí výstavbě ze dne [datum], příloha č. 1 předběžná architektonická studie, příloha č. 2 seznam podkladů pro projektové práce, smlouva o dílo č. [Anonymizováno] ze dne [datum], email ze dne [datum], cenová kalkulace pro zpracování projektové dokumentace rodinného domu, cenová nabídka dle RPD, zálohový list č. [hodnota], potvrzení o odchozí platbě ze dne [datum], daňový doklad č. [hodnota]). - Na majetek žalované je vedeno exekuční řízení (důkaz: výpis z katastru nemovitostí ke dni [datum] – LV č. [hodnota] pro k.ú. [adresa]). - Pozemek žalobců nebyl ke dni [datum] nijak zastavěn (důkaz: fotografie pozemku žalobců ze dne [datum]). - Žalobci zaslali dne [datum] žalované sdělení o odstoupení od Smlouvy o dílo, kdy žalobci odstupují: 1) „bez udání důvodu“ dle čl. X odst. 1 Smlouvy o dílo – přičemž však uvádí, že k tomuto odstoupení přistupují proto, že ke dni odstoupení nedošlo ke splnění podmínek uvedených v čl. III. odst. 1 Smlouvy o dílo, 2) kvůli nařízení exekuce na majetek žalované dle čl. X odst. 2, která plyne z listu vlastnictví č. [hodnota] pro k.ú, [adresa], a na základě toho také žádali žalovanou o vrácení jimi uhrazené peněžní zálohy ve výši 250 000 Kč ponížené o náklady na zpracování projektové dokumentace ve výši 98 000 Kč, tedy o vrácení bezdůvodného obohacení ve výši 151 990 Kč do 7 dnů od doručení odstoupení, přičemž toto odstoupení bylo doručeno žalované do její datové schránky dne [datum] (důkaz: odstoupení od smlouvy o dílo a výzva k zaplacení ze dne [datum] včetně doručenky datové zprávy ze dne [datum]). - Žalovaná ve své reakci k výzvy k zaplacení a odstoupení od smlouvy ze dne [datum] uplatnila své peněžité pohledávky v celkové výši 251 289,68 Kč vůči pohledávce žalobců na uhrazení částky 250 000 Kč, kdy tímto započtením měla zaniknout pohledávka žalobců a současně žalovaná vyčíslila svou pohledávku ve výši 1 289,68 Kč, kterou by měli žalobci žalované ještě uhradit, přičemž toto podání bylo doručeno zástupci žalobců dne [datum]. Jednotlivé pohledávky vůči žalobcům žalovaná specifikuje následovně: a) náklady na zpracování projektové dokumentace ve výši 98 010 Kč vyfakturované na základě faktury č. [hodnota] ze dne [datum] v souladu s čl. II. Smlouvy o dílo, b) odměna obchodního zástupce ve výši 50 000 Kč pro kterou byla vystavena faktura č. [hodnota] ze dne [datum], c) administrativní náklady související s přípravou a vedením obchodního případu ve výši 32 480 Kč dle čl. II. odst. 1 Smlouvy o dílo, d) náklady na prohlídku pozemku stavbyvedoucím ve výši 5 600 Kč dle č. II. odst. 1 Smlouvy o dílo, e) náklady na přípravu a zahájení realizace výrobní dokumentace ve výši 32 126,08 Kč dle čl. II. odst. 1 Smlouvy o dílo, f) náklady na vyhotovení předprojektové dokumentace (technická studie) ve výši 33 073,6 Kč dle čl. II. odst. 1 Smlouvy o dílo. (důkaz: reakce k výzvě k zaplacení a k odstoupení od smlouvy včetně doručenky datové zprávy, faktura č. [hodnota], faktura č. [hodnota], faktura č. [hodnota]). - Žalobci zaslali žalované předžalobní výzvu k zaplacení ze dne [datum], kde opět žádali žalovanou k úhradě bezdůvodného obohacení ve výši 151 990 Kč s tím, že neuznali žalovanou provedený zápočet pohledávek z důvodu, že pohledávky žalované jsou sporné nároky a jsou nezpůsobilé k započtení, přičemž tato výzva byla žalované doručena do její datové schránky dne [datum] (důkaz: předžalobní výzva k zaplacení ze dne [datum] včetně doručenky datové zprávy ze dne [datum]). - Žalovaná podáním ze dne [datum] reagovala na předžalobní výzvu žalobců tak, že neuznala nárok žalobců, když jejich nárok měl zaniknout započtením, přičemž toto podání bylo doručeno do datové schránky zástupce žalobců dne [datum] (důkaz: reakce k předžalobní výzvě včetně doručenky datové zprávy).

6. Zjištěný skutkový stav je tedy následující: Účastníci uzavřeli dne [datum] Smlouvu o budoucí výstavbě evidenční číslo: [Anonymizováno], na základě, které měli uzavřít budoucí smlouvu o dílo, jejíž předmětem bude dodávka a montáž vrchní stavby a rodinného domu v obci [adresa] na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], přičemž žalobci měli uhradit žalované vstupní zálohu 250 000 Kč, kterou na základě zálohového listu č. [hodnota] uhradili žalobci žalované bezhotovostním převodem dne [datum]. Následně dne [datum] pak účastníci uzavřeli Smlouvu o dílo č. [Anonymizováno], na základě které měla proběhnout dodávka a montáž rodinného domu dle dohodnutých parametrů na výše uvedeném pozemku za cenu 5 265 910 Kč vč. DPH, kdy uhrazená částka dle smlouvy o budoucí výstavbě byla započtena jako záloha na cenu díla, a kromě toho se účastníci dohodli na tom, že žalobci jsou oprávněni před provedením díla odstoupit od smlouvy bez udání důvodu a kromě toho kterýkoliv účastník může odstoupit od smlouvy v případě nařízení exekuce na majetek druhé smluvní strany, přičemž v případě že předčasně ukončí smlouvu žalobci, zavazují se uhradit žalované veškeré náklady, které žalované v souvislosti s touto smlouvou doposud vznikly, a to včetně nákladů připadajících na provedenou práci a již opatřený materiál. Na majetek žalované je vedeno exekuční řízení a současně pozemek žalobců nebyl ke dni [datum] nijak zastavěn, proto žalobci zaslali dne [datum] žalované sdělení o odstoupení od Smlouvy o dílo, kdy žalobci odstupují jednak „bez udání důvodu“ dle čl. X odst. 1 Smlouvy o dílo – přičemž však uvádí, že k tomuto odstoupení přistupují proto, že ke dni odstoupení nedošlo ke splnění podmínek uvedených v čl. III. odst. 1 Smlouvy o dílo, tak i kvůli nařízení exekuce na majetek žalované dle čl. X odst. 2, která plyne z listu vlastnictví č. [hodnota] pro k.ú, [adresa], a na základě toho také žádali žalovanou o vrácení jimi uhrazené peněžní zálohy ve výši 250 000 Kč ponížené o náklady na zpracování projektové dokumentace ve výši 98 000 Kč, tedy o vrácení bezdůvodného obohacení ve výši 151 990 Kč do 7 dnů od doručení odstoupení, přičemž toto odstoupení bylo doručeno žalované do její datové schránky dne [datum]. Žalovaná však ve své reakci uplatnila vůči pohledávce žalobců na uhrazení částky 250 000 Kč své peněžité pohledávky v celkové výši 251 289,68 Kč, kdy jednotlivé pohledávky vůči žalobcům žalovaná specifikuje následovně: a) náklady na zpracování projektové dokumentace ve výši 98 010 Kč vyfakturované na základě faktury č. [hodnota] ze dne [datum] v souladu s čl. II. Smlouvy o dílo, b) odměna obchodního zástupce ve výši 50 000 Kč pro kterou byla vystavena faktura č. [hodnota] ze dne [datum], c) administrativní náklady související s přípravou a vedením obchodního případu ve výši 32 480 Kč dle čl. II. odst. 1 Smlouvy o dílo, d) náklady na prohlídku pozemku stavbyvedoucím ve výši 5 600 Kč dle č. II. odst. 1 Smlouvy o dílo, e) náklady na přípravu a zahájení realizace výrobní dokumentace ve výši 32 126,08 Kč dle čl. II. odst. 1 Smlouvy o dílo, f) náklady na vyhotovení předprojektové dokumentace (technická studie) ve výši 33 073,6 Kč dle čl. II. odst. 1 Smlouvy o dílo, kdy tímto započtením měla zaniknout pohledávka žalobců a současně žalovaná vyčíslila svou pohledávku ve výši 1 289,68 Kč, kterou by měli žalobci žalované ještě uhradit. Žalobci zaslali žalované předžalobní výzvu k zaplacení ze dne [datum], kde opět žádali žalovanou k úhradě bezdůvodného obohacení ve výši 151 990 Kč s tím, že neuznali žalovanou provedený zápočet pohledávek z důvodu, že pohledávky žalované jsou sporné nároky a jsou nezpůsobilé k započtení. Žalovaná reagovala na předžalobní výzvu žalobců tak, že neuznala nárok žalobců, když jejich nárok měl zaniknout započtením.

7. V dané věci soud opřel svá skutková zjištění o listinné důkazy, které byly mezi účastníky nesporné.

8. Pokud jde o neprovedené navržené důkazy (výslech pana [jméno FO] [Anonymizováno], cenové nabídky, změnový list ze dne [datum], výslech [tituly před jménem] [jméno FO], emailová komunikace ze dne [datum], atd.), soud je zamítl jako celek, a to z důvodu jejich nadbytečnosti. K odůvodnění soud dodává, že nebyla splněna dostatečně povinnost tvrzení dle výzvy soudu, tudíž nelze provádět jak důkazy navržené ve vyjádření žalované ze dne [datum] či ceník navržený na jednání. Soud upozorňuje, že nelze provádět důkazy tzv. „naslepo“ (k tomu viz usnesení Nejvyššího soudu České republiky č. j. 22 Cdo 1318/2018-177 ze dne 30. 5. 2018), tj. aby soud teprve z provedených důkazů zjišťoval skutková tvrzení účastníka, zde žalované. Jinak řečeno, pokud žalovaná netvrdila dostatečně jakým konkrétním způsobem v nějaké určité výši vznikly její pohledávky vůči žalobcům nemůže toto soud ověřovat důkazy, lhostejno zda listinnými (cenové nabídky, emailové komunikace, ceníky) či jinými důkazními prostředky (výslechem svědků). Pokud by soud prováděl jako důkaz např. ceník, který by měl svědčit o výší jednotlivých administrativních nákladů, např. nějaké paušální náklady na zhotovení tzv. konečné specifikace domu, či paušální náklady na fakturace a cenové kalkulace atd., které v součtu činí dle žalované částku 29 000 Kč, dopustil by se porušení rovnosti zbraní ve sporném řízení a šlo by o neoprávněné uplatnění vyšetřovací zásady, která je ve sporném řízení zapovězena, když soud nemůže svou činností nahrazovat chybějící tvrzení účastníka řízení. Nakonec ani co se týče odměny obchodního zástupce nebylo dostatečně vysvětleno (tvrzeno), jakým konkrétním způsobem byla vyčíslena, a jak tato odměna souvisí, respektive je navázaná, na smlouvu o dílo, když pouhé sdělení, že obchodní zástupce [právnická osoba] jednal s žalobci a zprostředkoval jim smlouvy, bez dalšího neznamená, že jeho odměna je navázaná na smlouvu o dílo takovým způsobem, že by se měla refundovat, a žalobci o tomto věděli. Žalobci jistě mohli očekávat nějaký vznik nákladů souvisejících s dílem, např. uznané náklady na zpracovanou projektovou dokumentaci, ale nebylo tvrzeno ničeho ohledně takové propojenosti odměny obchodního zástupce se smlouvou, aby byla možná odměna být nějak očekávatelná pro žalobce, tj. to, že není zahrnuta v nákladech žalované, které v rámci svého obchodního modelu nese ze svého.

9. Dle § 98 o.s.ř. vzájemným návrhem je i projev žalovaného, jímž proti žalobci uplatňuje svou pohledávku k započtení, avšak jen pokud navrhuje, aby bylo přisouzeno více, než co uplatnil žalobce. Jinak soud posuzuje takový projev jen jako obranu proti návrhu.

10. Dle § 1785 o.z. smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem.

11. Dle § 1814 odst. 1 o.z. zneužívající jsou vždy ujednání, která b) spotřebitele zavazují plnit, zatímco podnikateli vznikne povinnost plnit splněním podmínky závislé na jeho vůli, c) umožňují, aby podnikatel nevydal spotřebiteli, co mu spotřebitel vydal, i v případě, že spotřebitel smlouvu neuzavře nebo nesplní závazek, aniž má spotřebitel právo na přiměřenou náhradu, pokud smlouvu neuzavře nebo závazek nesplní podnikatel, e) umožňují, aby si podnikatel v případě, že ze své vůle ukončí závazek, ponechal peněžitá plnění uhrazená za plnění, které dosud neposkytl, l) ukládají spotřebiteli pro případ porušení povinnosti nepřiměřenou sankci, o) zavazují spotřebitele splnit povinnost vůči podnikateli, i když podnikatel povinnost vůči spotřebiteli nesplní.

12. Dle § 1815 o. z. ke zneužívajícímu ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

13. Dle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

14. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Dle § 1982 odst. 1 o.z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.

16. Dle § 1987 odst. 1 o. z. k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem.

17. Dle § 1987 odst. 2 o. z. pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

18. Dle § 2586 odst. 1 o. z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

19. Dle § 2991 odst. 1 a 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce tak, jak je níže uvedeno.

21. Písemné dohody, které uzavřeli mezi sebou účastníci jsou smlouvou o smlouvě budoucí dle § 1785 a násl. o.z. a smlouvou o dílo dle § 2586 a násl o.z. O tomto ani nebylo mezi účastníky sporu. Dle soudu došlo k platnému odstoupení od Smlouvy o dílo, a to jak z důvodu exekuce na majetek žalované, tak z důvodu odstoupení „bez udání důvodu“, kdy tyto možnosti odstoupení byly domluveny a zachyceny v čl. X. odst. 1 a odst. 2 písm. a) Smlouvy o dílo.

22. V daném případě soud má za to, že nárok uplatněný žalobou je existující a oprávněný, když v důsledku odstoupení měli žalobci dostat v souladu s § 2991 odst. 1 zpět částku 151 990 Kč, když žalobci sami odečítají částku 98 010 Kč, která byla vynaložena na zpracování projektové dokumentace, od uhrazené zálohy ve výši 250 000 Kč. Částka 151 990 Kč je tedy bezdůvodným obohacením na základě plnění z právního důvodu, který odpadl.

23. Pokud jde o námitku žalobců, že čl. X odst. 4 zneužívajícím ujednáním dle § 1814 odst. 1 písm. b), c), e), l), o), ke kterému se nepřihlíží dle § 1815 o. z., uvádí k tomu soud, že jakkoliv zde jde o vztah mezi spotřebiteli (žalobci) a podnikatelem (žalovanou), tak ujednání dle čl. X odst. 4 nepovažuje za zneužívající ujednání ke kterému by se nemělo přihlížet, když toto ustanovení samo o sobě nezpůsobuje nějakou nepřiměřenou výhodu pro podnikatele, kdy nejde o sankci, ale pouze o refundaci účelně vynaložených nákladů podnikatele. Jinak řečeno toto ujednání nesměřuje výslovně k poškozování práv spotřebitelů, a tedy není důvod na něj hledět jako na zneužívající.

24. Zbývalo vyřešit otázku, zda vůbec lze započtení v tomto řízení řešit či nikoliv, tedy zda pohledávky uplatňované k započtení jsou způsobilé k započtení dle § 1987 o.z., když žalobci namítali neplatnost započtení kvůli tomu, že pohledávky určené k započtení jsou sporné.

25. Z rozsudku Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 31 Cdo 684/2020 ze dne 9. 9. 2020 se podává, že: „I. Nejistou nebo neurčitou ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z. je zpravidla pohledávka, která je co do základu a (nebo) výše sporná (nejistá), a jejíž uplatnění vůči dlužníku formou námitky započtení vyvolá (namísto jednoznačného, tj. oběma dotčenými stranami akceptovaného zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí) spory o existenci či výši pohledávky užité k započtení. II. Likvidita pohledávky užité k započtení je hmotněprávním předpokladem započtení není-li taková pohledávka „jistá a určitá“, odporuje započtení ustanovení § 1987 odst. 2 o. z. a je zpravidla (relativně) neplatné. Dovolá-li se věřitel pohledávky, proti které je započítáváno, vůči dlužníku relativní neplatnosti jeho právního jednání (jednostranného započtení), účinky započtení nenastanou (pohledávka, proti které je započítáváno, nezanikne)“.

26. Z rozsudku Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 23 Cdo 639/2022 ze dne 29. 3. 2022 plyne, že: „Výklad § 1987 odst. 2 o. z. nesmí bránit poctivému a spravedlivému uspořádání vztahů mezi dotčenými stranami (§ 2 o. z.). Vznikne-li z téhož vztahu více vzájemných pohledávek, odpovídá zpravidla rozumnému (spravedlivému) uspořádání poměrů mezi stranami, aby tyto pohledávky byly vzájemně započitatelné. Při posuzování, zda je aktivní pohledávka „neurčitá či nejistá“ ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z., je proto třeba vzít v úvahu i tuto skutečnost; lze-li s ohledem na okolnosti konkrétního případu považovat za spravedlivé, aby dříve, než dojde k uhrazení (resp. přiznání) pasivní pohledávky, bylo posouzeno, zda je její věřitel povinen plnit dluh z aktivní pohledávky, vzniklé ze stejného vztahu, není namístě poskytovat takovému věřiteli ochranu prostřednictvím § 1987 odst. 2 o. z. V takovém případě zpravidla není aktivní pohledávka „nejistá nebo neurčitá“ ve smyslu posledně označeného ustanovení, přestože by ji jinak bylo možné považovat za likvidní.“ 27. Nejvyšší soud České republiky v rozsudku sp. zn. 28 Cdo 5711/2017 ze dne 1. 10. 2018 dospěl k závěru, že: „Lze-li očekávat, že by námitka započtení vznesená podle § 98, věty druhé, o. s. ř. s ohledem na obtížnost zjišťování existence a výše započítávané pohledávky nepřiměřeně prodlužovala řízení o pohledávce uplatněné žalobou, je možné konstatovat nekompenzabilitu započítávané pohledávky pro nejistotu a neurčitost.“, „Za nejistou a neurčitou ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z. není pohledávku uplatněnou k započtení podle § 98, věty druhé, o. s. ř. povětšinou namístě označit, pakliže pochybnosti o její existenci vyvolává toliko spornost právní kvalifikace, nikoli problematičnost zjišťování skutkových předpokladů jejího vzniku.“ 28. S ohledem na shrnutou konstantní judikaturu a okolnosti tohoto případu dospěl soud k závěru, že je nutno konstatovat nekompenzabilitu započítávaných pohledávek. Toto konstatování není činěno pouze z důvodu, že žalobci pohledávky určené k započtení popírají, ale hlavně z důvodu, že tyto pohledávky jsou nejisté a neurčité a zjišťování jejich skutečné existence a výše by nepřiměřeně prodlužovala řízení o pohledávce uplatněné žalobou, přičemž nejde pouze v daném případě o spornost právní kvalifikace. Jinak řečeno k pohledávkám určeným k započtení by se muselo provádět dokazování, které by nepřiměřeně prodlužovalo jinak jasné a poměrně krátké (z hlediska dokazování) řízení o žalobou uplatněném nároku. Sice soud nemusí provádět všechny navržené důkazy, pokud zjistí dostatečně skutkový stav, avšak lze důvodně očekávat, že minimálně většinu navrhnutých písemných důkazů by soud musel provést a k tomu i výslechy navržených svědků. Soud vzal v potaz i skutečnost, že výklad § 1987 odst. 2 o.z. nesmí bránit poctivému a spravedlivému uspořádání vztahů mezi dotčenými stranami, vznikne-li z téhož vztahu více vzájemných pohledávek, to však nemůže být na újmu žalobcům, kteří by měli tímto oddáleno rozhodnutí o jejich jednoznačně prokázaném nároku. Ostatně soud dal možnost žalované konkrétně tvrdit a dokazovat své pohledávky, avšak poté, co žalovaná nesplnila svou povinnost tvrzení na základě výzvy soudu nevyvrátila spornost svých pohledávek takovým způsobem, aby mohly být snadno předmětem dokazování. Pokud tedy není kompenzabilita možná, nebylo třeba provádět dokazování ohledně započítávaných pohledávek, a následně i právní hodnocení, zda existují, tj. zda vůbec vznikly či zda třeba nejsou promlčené, a případně v jaké výši. Kromě toho však soud podotýká, že i kdyby kompenzabilita byla možná, což si soud nemyslí v tomto případě, opět nelze provádět dokazování, a to z důvodu absentujících tvrzení – nelze dokazovat něco k čemu není dostatek tvrzení, jak už bylo naznačeno výše.

29. K tomu soud poznamenává, že výše uvedené bez dalšího neznamená, že žalovaná nemá žádnou pohledávku vůči žalobcům, ale pouze to, že v tomto řízení nešlo tyto pohledávky, respektive jejich existenci a výši, dokazovat. Je pak na žalované, zda bude chtít své tvrzené pohledávky vůči žalobcům vymáhat soudní cestou a podá si k tomu samostatnou žalobu.

30. Soud na závěr tedy shrnuje, že žalobou uplatněný nárok je po právu v uplatněné výši, a s ohledem na nekompenzabilitu započítávaných pohledávek proto vyhověl podané žalobě. Současně i nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení je oprávněně dán dle § 1958 a § 1970 občanského zákoníku, když žalobci vyzvali žalovanou k úhradě do 27. 2. 2025 a zákonný úrok požadovali od následujícího dne, tj. ode dne 28. 2. 2025, a jeho výše byla určena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobcům, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 89 990 Kč. Náklady řízení (obou) žalobců představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 7 600 Kč, jehož výše byla určena dle položky 1 bodu 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, odměna za zastoupení stanovená dle § 7 bodu 5 ve spojení s § 12 odst. 4 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění od 1. 1. 2025, ve výši 12 924 Kč za jeden úkon právní služby, přičemž zástupce žalobců účelně učinil v dané věci 6 úkonů právní služby (převzetí věci a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh na vydání EPR, podání ve věci samé ze dne [datum], podání ve věci samé ze dne [datum], účast u jednání dne [datum]) a odměna tedy činí celkem 77 544 Kč, a dále byl ke každému z 6 úkonů právní služby přiznána i paušální náhrada hotových výdajů ve výši 450 Kč/úkon, celkem tedy 2 700 Kč, a to v souladu s § 13 odst. 4 advokátního tarifu, a dále jízdné na trase [adresa] a zpět dne [datum] o vzdálenosti 2 x 75 km osobním vozem Škoda Fabia, registrační značky [SPZ], při průměrné spotřebě 7 l benzínu/100 km, vyhláškové ceně (dle vyhlášky č. 475/2024 Sb.) paliva 35,8 Kč a základní sazbě 5,8 Kč/km v celkové výši 1 246 Kč a náhrada za ztrátu času za celkem 6 započatých půlhodin po 150 Kč dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu za jízdu z [adresa] a zpět, tedy náhrada za ztrátu času v celkové výši 900 Kč. Jelikož žalobce, kterým byla přisouzena náhrada nákladů řízení, zastupoval v řízení advokát, je žalovaná dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobců. Lhůta k plnění žalobních nároků byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.

32. Pro úplnost soud poznamenává, že při výpočtech cestovních nákladů soud vyšel z vyhláškové ceny paliva a doloženého technického průkazu vozidla a v něm uvedené průměrné spotřeby vozidla, která byla jiná, nežli zástupce žalobců uváděl ve svých výpočtech. Kromě toho bylo žádáno, aby soud přiznal jako úkon právní služby, za který má příslušet náhrada nákladů řízení, také sepsání listiny o právním jednání – odstoupení od smlouvy. Soud sepsání této hmotněprávní listiny nepovažuje za procesní úkon, který by byl součástí náhrady nákladů řízení, neboť náhrada nákladů řízení kompenzuje pouze procesní náklady řízení, a je proto na žalobcích, zda se budou domáhat po žalované nějaké náhrady za toto jiným způsobem, přičemž soud ani jakkoliv nepředjímá, zda by byli žalobci v tomto úspěšní či nikoliv.

Poučení