215 C 4/2014-359

Rubrum

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Markétou Šottovou jako samosoudkyní v právní věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa žalované] o zaplacení 10 956 693 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky ve výši 10 956 693 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 4. 5. 2013 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů tohoto řízení částku 298 456,86 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal po žalované zaplacení částky 10 956 693 Kč s příslušenstvím s tím, že účastníci uzavřeli dne 17. 10. 2002 podle obchodního zákoníku smlouvu o dílo. Předmětem smlouvy byla výstavba bytového domu v [obec] s 94 bytovými jednotkami dle projektové dokumentace zpracované [právnická osoba] V čl. X. smlouvy byl podrobně sjednán způsob uplatnění a řešení případných vad díla. Dne 10. 1. 2005 předala žalovaná dílo žalobci. Dne 23. 3. 2007 uzavřely strany dohodu o narovnání, ve které narovnaly své sporné nároky, aniž by tím byl dotčen čl. X. smlouvy o dílo. Již při předání dílo vykazovalo vady střechy, střešní krytiny, jak plyne z přílohy k protokolu. Zásadně se vady začaly projevovat v lednu 2006. Závěr o vadách mimo jiné i střechy, jejichž projevem je vlhkost a zatékání do bytů, byl potvrzen vypracovaným znaleckým posudkem Ing. [jméno] [příjmení]. Vady byly oznámeny žalované s výzvou k jejich odstranění dopisem ze dne 11. 1. 2006, který byl doručen žalované dne 13. 1. 2006. Ve sjednané lhůtě jednoho měsíce (čl. X. odst. 3 písm. c) smlouvy o dílo) žalovaná vady neodstranila. Jednání, která mezi stranami probíhala, skončila bez výsledku. Žalobci tak vzniklo právo vady opravit sám nebo prostřednictvím třetí osoby, k čemuž přistoupil a dne 18. 12. 2008 uzavřel smlouvu se [právnická osoba] a.s. po předchozím vypracování nové projektové dokumentace a vynaložené náklady přeúčtoval žalované včetně nákladů na stavební dozor. Celková částka vynaložená žalobcem na opravu představovala 12 605 349 Kč, když předmětem žaloby je nárok ve výši 10 956 693 Kč představující vyúčtované náklady fakturami [právnická osoba] a.s., projektanta Ing. [příjmení] a stavebního dozoru Ing. [příjmení], které uhradil žalobce v období od 18. 6. 2008 do 18. 11. 2009. Přes výzvy a četná jednání stran k úhradě ani jiné dohodě nedošlo.

2. Žalovaná s žalobou, jak byla podána, nesouhlasila. Ve vyjádření zpochybnila závěr o aplikovatelnosti čl. X smlouvy o dílo, když má za to, že uzavřená dohoda o narovnání celý předchozí závazek nahradila, tj. včetně práv z odpovědnosti za vady díla. Pokud jde o uplatněné vady, pak ty nemá za řádně uplatněné a neuznává je s tím, že za možné vady neodpovídá žalovaná, která opakovaně upozorňovala na nutnost řádného provádění údržby domu. Již ve svém vyjádření ze dne 18. 12. 2018 vznesla žalovaná námitku promlčení k celému údajnému tvrzenému nároku, kterou následně vymezila v souladu se závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 3107/2020 vydaného v předchozím sporu ze stejné smlouvy. Tedy s odkazem na úpravu ust. § 393 odst. 2 obchodního zákoníku počíná běžet promlčení doba ode dne řádného oznámení vad v záruční době, ke kterému došlo 11. 1. 2016, resp. 13. 1. 2016, kdy žalovaná převzala vytýkací dopis, když následné další reklamace ani způsob volby práva z odpovědnosti, a tedy i úhrada faktur žalobcem zhotoviteli opravy, je na běh lhůt bez vlivu. Byla-li tedy žaloba podána 6. 5. 2013, tedy po více než 7 letech, čtyřletá promlčení doba dle obchodního zákoníku dávno uplynula a nárok žalobci nelze přiznat.

3. Soud provedl důkazy listinami, které k prokázání svých tvrzení účastníci předložili, dokazování soud vedl ke zjištění obsahu smluvních ujednání a okamžiku řádného oznámení vad zhotoviteli v záruční době. Proto další rozsáhlé důkazy týkající se skutečností, které na závěr soudu nemohou mít vliv, soud neprováděl. Zejména jde o znalecké posudky, o důkazy k opravě díla prováděné třetí osobou včetně vyúčtování ceny, a další četné listinné důkazy nemají vztah k předmětu dokazování, jak byl soudem vymezen. V řízení byl prokázán následující skutkový stav:

4. Účastníci uzavřeli dne 17. 10. 2002 smlouvu o dílo [číslo] jejímž předmětem byl závazek zhotovitele zhotovit dílo„ výstavbu 150 nájemních bytů [obec], první etapa 94 bytů“ v rozsahu kvalitě vymezené projektovou dokumentací vypracovanou [právnická osoba] s.r.o. a v rozsahu vydaného stavebního povolení za celkovou cenu 85 513 037 Kč. V čl. X smlouvy o dílo strany sjednaly záruku v délce 68 měsíců, která začíná běžet předáním a převzetím díla, u vytčených vad a nedodělků dnem jejich odstranění, strany dále ujednaly v čl. X odst. 3 písm. a) pro případ vady díla právo objednatele požadovat a povinnost zhotovitele bezplatně odstranit vady díla, v písm. b) způsob uplatnění vad, tj. písemně u zhotovitele, který je povinen nastoupit nejpozději do 10 dní k odstranění vady a pro případ nezahájení oprav sjednaly smluvní pokutu, v písm. c) pak možnost objednatele provést opravu sám nebo prostřednictvím třetí osoby na náklady zhotovitele a v písm. d) že záruční doba na reklamované části dodávky se prodlužuje o dobu počínající dnem uplatnění reklamace a končící dnem odstranění vady. Vše prokázáno obsahem smlouvy o dílo uzavřené účastníky dne 17. 10. 2002 ve znění pozdějších dodatků, které se však podstatných částí smlouvy nedotkly.

5. Strany uzavřely dohodu o narovnání, kterou narovnaly svá sporná páva a závazky z uzavřené smlouvy o dílo ze dne 17. 10. 2002, konkrétně zejména vzájemné nároky na smluvní pokuty ze smlouvy, když dle části I. odst. 2 dohody sjednaly, že dohoda o narovnání stanoví nové závazky, vyjma nároků na odstranění vad a nedodělků a v části II. dále výslovně prohlásily, že smlouva o dílo včetně všech dodatků pozbývá podpisem dohody o narovnání platnosti, to se netýká reklamačního řízení a nároků na odstranění vad a nedodělků z přejímacího řízení v termínech dohodnutých smluvními stranami. Prokázáno obsahem dohody o narovnání ze dne 23. 3. 2007.

6. Přejímací řízení stavby bylo ukončeno 10. 1. 2005 a současně dokončen soupis vad a nedodělků, které spočívaly i v izolaci půdy, nutnosti zaletovat spoje střech (prokázáno soupisem vad a nedodělků z 10. 1. 2005 příloha 2). Součástí soupisu vad a nedodělků byla i kontrola vlhkosti v podkrovních bytech, slepení střešních šindelů a výměna poničených, zatékání do podkrovních bytů, vady v oplechování střechy (prokázáno dopisem žalobce ze dne 11. 4. 2005 k přejímacímu řízení). Vady a nedodělky z přejímacího řízená, mimo jiné i v části střechy, vyskytující se vlhkosti, byly postupně zhotovitelem odstraňovány, ač všechny vady ke konci přejímacího řízení nebyly odstraněny. Prokázáno zápisy o předání a převzetí odstraněných reklamovaných vad z přejímek 17. 6. 2005, kde je jako stále neodstraněná uváděna nutnost opravy přesahů tepelné izolace v půdním prostoru, a viz také zápis ze dne 24. 6 2005. Následně proběhlo jednání mezi stranami, kde bylo konstatováno zatékání a plíseň v jednom z bytů s tím, že žalovaná dohodne s nájemníkem termín odstranění závady (prokázáno protokolem o jednání o reklamacích ze dne 9. 11. 2005).

7. Písemná reklamace závad v záruční době adresovaná žalované je datována 11. 1. 2006 a vytčeny závady: na střeše je poškozen a částečně utržen klempířský prvek a v podkrovních bytech se stále objevuje vlhkost (prokázáno dopisem žalobce ze dne 11. 1. 2006). Žalovaná reagovala na reklamaci nesouhlasně s tím, že není prováděna řádná údržba objektu, zejména odstraňování sněhu a ledu ze střechy a pravidelné čištění žlabů a svodů (prokázáno dopisem žalované z 18. 1. 2006 označeným reklamace vad – bytové domy [obec], [ulice] ulice). K obsahově shodné reklamaci vady, tj. klempířský prvek na střeše, zatékání a vlhkost v podkrovních bytech došlo dopisy žalobce s výzvou k vyjádření a odstranění závad v záruční době ze dne 20. 1. 2006, 24. 1. 2006, 30. 1. 2006, 10. 2. 2006. Šetření na místě samém za přítomnosti stran proběhlo dne 17. 2. 2006, bylo zjištěno, že střecha, stříšky nad atikami byly plné ledu, rovněž žlaby a svody, což zabraňuje odtoku vody a tím dochází k zatékání, sněhem byly zapadány i větrací otvory do střešního prostoru, nemohly tak plnit svou funkci, zjištěna vlhkost v podkrovních bytech, závěr je nedostatečná běžná údržba domu a dohodnuto že v jarních měsících proběhne další schůzka k revizi vad a jejich odstranění (prokázáno zápisem ze dne 17. 2. 2006). Ve stanovisku k reklamacím žalovaná zopakovala závěry o nedostatečné údržbě konstatovaný již v zápise ze dne 17. 2. 2006 s tím, že bude provedeno za příznivějších klimatických podmínek nové posouzení, i dopisem ze dne 27. 2. 2006 (prokázáno dopisem žalované ze dne 27. 2. 2006 označeným 94 b. j. [obec] – reklamace v záruční době). Žalovaná odstraňovala jiné vady a nedodělky dle dohodnutého termínovníku v části bytů, kam jí byl umožněn přístup, zopakovala nutnost údržby, která byla povedena nedostatečně, neodborně a došlo při ní k nevratnému poškození střešního pláště (prokázáno závěrečnou zprávou z 24. 3. 2006). V květnu a červnu 2006 strany komunikovaly ohledně vypracování znaleckého posudku k posouzení vad a stanovení dalšího postupu (dopis žalobce ze dne 31. 5. 2006 a žalované ze dne 16. 6. 2006). Aby následovala další jednání či písemná komunikace s konstatováním téhož bez relevantního výsledku či způsobu řešení, ať ji ze strany zhotovitele či objednatele (zápis z 6. 9. 2006, dopis žalobce z 13. 9. 2006). Rovněž rekce žalované zůstala shodná (dopis žalované ze dne 29. 9. 2006). Ze zápisu z jednání ze dne 3. 10. 2006 se zjišťuje dohoda k řešení zemní vlhkosti v prvních dvou bodech, a pokud jde o předmět sporu, pak bylo dohodnuto provedení sond do izolace podkrovních prostor. Na dalším jednání řešena otázka izolace konstrukce, stanovisko žalované zůstává neměnné (zápis ze dne 17. 10. 2006), když bezplatně navrhla žalovaná opravu izolace ve dvou bytech, v ostatním vady neuznává (dopis žalované ze dne 20. 10. 2006).

8. Žalobce shrnul přetrvávající závady na akci„ výstavba nájemních bytů [obec]“ dne 29. 1. 2007 a konstatuje, že byty byly zkolaudovány 15. 2. 2005, přetrvává vlhkost budov, jsou odstraňovány menší nedostatky, žalovaná se zavázala učinit kroky k odstranění vlhkosti (míněno spodní stavby), reklamaci střechy a zatékání odmítá nadále uznat, vyčísluje smluvní pokutu (prokázáno dokumentem ze dne 29. 1. 2007 bez adresáta. Dne 1. 3. 2007 usnesením [číslo] schválilo zastupitelstvo města [obec] návrh dohody o narovnání s žalovanou. Následují další reklamace vad zatékání ze dne 8. 6. 2007 a sdělení žalované k neuznání s odkazem na dřívější opakovaně sdělená stanoviska (dopis ze dne 18. 6. 2007), rovněž zápis z 12. 9. 2007. Dopisem ze dne 9. 10. 2007 sdělil žalobce žalované, že trvá na odstranění vad střechy s odkazem na závěr zpracovaného posudku, vyzývá k zahájení opravy a předání harmonogramu prací, upozorňuje na účtování smluvní pokuty, nebude-li oprava provedena, bude oslovena třetí osoba a použita bankovní záruka (prokázáno obsahem dopisu žalobce ze dne 9. 10. 2007). V reakci žalovaná odkazuje na uzavřenou dohodu o narovnání, podle které nenese žalovaná odpovědnost za odstraňování dalších vad na díle vyjma vad a nedodělků z přejímacího řízení, žádá o vrácení bankovní záruky (dopis ze dne 8. 10. 2007). Své stanovisko zopakovala žalovaná i v dopise žalobci ze dne 22. 10. 2007. Své stanovisko, že za vady v klempířských prvcích, zatékání a vlhkost v bytem neodpovídá, konstatovala žalovaná opětovně s odkazem na jednání ze dne 17. 2. 2006 a 24. 3. 2006, neboť jsou způsobeny nedostatečnou údržbou v zimním období a neodborným zásahem do střešní krytiny při odstraňování ledu firmou sjednanou žalobcem (prokázáno dopisem žalované ze dne 5. 11. 2007, kterým byly vráceny faktury za účtovanou smluvní pokutu za pozdní odstranění vad jako neoprávněné).

9. Jednání mezi stranami proběhlo i dne 15. 11. 2007 s výsledkem, že střecha je pod sněhem, což vylučuje možnost jakékoli opravy, až to klimatické podmínky dovolí, objednatel vyzve zhotovitele k nástupu (prokázáno zápisem z jednání ze dne 15. 11. 2007). Žalovaná navrhla v reakci na jednání stran žalobci dořešení vzájemných vztahů tak, že provede lokální opravu střechy na své náklady v rozsahu tak, aby bylo zajištěno, že nebude zatékat do bytů bez zjišťování příčin těchto vad, odstraní veškeré závady střechy v souladu se znaleckým posudkem s předpokladem zahájení prací na jaře 2008 a současně vybuduje hřiště, pokud žalobce stáhne žádost o čerpání bankovní záruky a nebude nadále banku k čerpání vyzývat a nebude nadále vystavovat penalizační faktury a stávající faktury stáhne (prokázáno dopisem žalované ze dne 27. 11. 2007). Z dopisu žalobce ze dne 20. 12. 2007 bylo zjištěno, že zastupitelstvo města Aše dne 19. 12. 2007 vyslovilo souhlas s opravou střechy žalovanou na její náklady v rozsahu znaleckého posudku Ing. [příjmení] (prokázáno dopisem ze dne 20. 12. 2007). Dopisem ze dne 12. 2. 2008 vyval žalobce žalovanou k zahájení oprav dle č. X. smlouvy o dílo ve lhůtě 10 dní (prokázáno dopisem označeným reklamace v záruční době…ze dne 12. 2. 2008). V reakci žalovaná opakuje mnohokráte sdělené stanovisko, že žalovaná za vady střechy neodpovídá, proto ji opravovat nebude, ač nezpochybňuje, že jednání o opravě probíhala, žalobce však nesplnil sjednané podmínky dohody, tj. stažení penalizačních faktur a čerpal v rozporu s podmínkami bankovní záruku (prokázáno obsahem dopisu ze dne 13. 3. 2008). Písemně žalobce reklamoval zatékání ještě dopisem ze dne 25. 7. 2008 s reakcí na neměnné stanovisko žalované, že za vady neodpovídá, reklamace je neoprávněná a nadto sděluje žalobci, že čerpáním bankovní záruky poškodil dobré jméno žalované u bankovní instituce a žalovaná se tak nadále necítí být vázána jakkoli vstřícně s žalobcem jednat (dopis žalované ze dne 4. 8. 2008). Žalovaná naposledy dne 2. 3. 2009 reklamovala zatékání (dopis ze dne 2. 3. 2009).

10. Ke kompletnímu předání stavby po opravě zastřešení provedené [právnická osoba] a.s. k objednávce žalobce dle smlouvy o dílo ze dne 18. 12. 2008 došlo dne 30. 10. 2009 (prokázáno zápisem o předání a převzetí předmětu díla ze dne 30. 10. 2009). Žalobce uplatnil u žalované k proplacení podle čl. X odst. 3 písm. c) smlouvy o dílo faktury v celkové výši 11 567 046, 53 Kč (zahrnující v plném rozsahu i zažalovaný nárok) bez zbytečného odkladu (prokázáno dopisem žalobce ze dne 29. 4. 2013 č. j. 13/010673/OF, doručení žalované prokazováno doručenkou od zásilky s potvrzení o převzetí žalovanou dne 3. 5. 2013). Žaloba byla podána dne 6. 5. 2013.

11. V řízení tak bylo prokázáno platné uzavření smlouvy o dílo na výstavbu bytových domů dne 17. 10. 2002, stejně tak platné uzavření dohody o narovnání dne 23. 3. 2007, která narovnala část sporných práv a závazků stran. Jak bylo již opakovaně judikováno v jiných sporech týchž účastníků z téže smlouvy, dohoda o narovnání se netýkala reklamačního řízení a odstraňování vad a nedodělků z přejímacího řízení. Tento závěr jasně vyplývá z textu dohody v části I. odst. 2 a části II. dohody o narovnání. Vůle stran je vyjádřena v dohodě jednoznačně a neumožňuje jiný výklad než, že v části reklamačního řízení a odpovědnosti za vady nedošlo uzavřením dohody o narovnání k zániku závazku ze smlouvy o dílo a jeho nahrazení novým. Pro uplatňování vad a nároků z vad (reklamace) tak nadále platí ujednání stran v čl. X smlouvy o dílo.

12. K předání stavby došlo v lednu 2005, kdy také byly sepsány protokoly o přejímacím řízení a soupisy vad a nedodělků z přejímacího řízení, které byly v části v průběhu roku odstraňovány, již v lednu 2005 se v soupise vad a nedodělků objevily vady střechy. Formálně písemně byly vady střechy a jejich projev, tj. zatékání, vlhkost a plíseň v podkrovních bytech, notifikovány žalované dopisem ze dne 11. 1. 2006, který převzala několik dní poté, tedy ve sjednané 68 měsíční záruční době. Reklamaci žalovaná nezpochybňuje, ani že se ji dostala do dispozice dne 13. 1. 2006. Na tuto reklamaci také žalovaná obratem reagovala a neuznala ji za důvodnou s odkazem na nedostatečnou údržbu domu. Jak bylo prokázáno, od té doby probíhala nejrůznější jednání mezi stranami, četné a zcela totožné reklamace téže vady střechy a zatékání, opakovaná sdělení o neuznání vad a důvodu, aniž by jakkoli tyto další úkony měly vliv na včasné a řádné uplatnění vady u zhotovitele v záruční době, ke které došlo již v lednu 2006, kdy se vady začaly projevovat. Předchozí řešení vad a nedodělků v průběhu roku 2005 po předání převzetí stavby spadá do kategorie vad a nedodělků z přejímacího řízení, jak předpokládá sama smlouva, když v době předávní stavby se možné vady střechy ještě nemohly plně projevit. Jednání stran sice vedla k dílčím řešením, nikoli však ohledně uplatněného nároku. Odpovědnost za vady střechy žalovaná nikdy neuznala, a pokud v průběhu jednání navrhla provedení opravy na své náklady, pak bez zjišťování příčin vad a za stanovených podmínek, které žalobce nesplnil, aniž by žalobce tvrdil, že podmínky akceptoval, pokud argumentoval závazkem žalované k opravě. Případné nabídky ke smírnému urovnání sporu v průběhu soudního řízení jsou rovněž bezpředmětné pro posouzení věci, uznání nároku rozhodně nepředstavují. Nakonec žalobce přistoupil k opravě pomocí třetí strany, oprava mu byla předána dne 30. 10. 2009 a tři a půl roku poté dopisem ze dne 29. 4. 2013 žalobce uplatnil u žalované k zaplacení náklady za opravu a žalobu podal dne 6. 5. 2013.

13. Po právní stránce soud aplikoval na vztah účastníků zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen„ obch. zák.“). Dle ust. § 387 odst. 1 obch. zák. právo se promlčí uplynutím promlčecí doby stanovené zákonem. Podle odstavce druhého promlčení podléhají všechna práva ze závazkových vztahů s výjimkou práva vypovědět smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou. Dle ust. § 388 odst. 1 obch. zák. promlčením právo na plnění povinnosti druhé strany nezaniká, nemůže však být přiznáno nebo uznáno soudem, jestliže povinná osoba namítne promlčení po uplynutí promlčecí doby. Dle ust. § 391 odst. 1 obch. zák. u práv vymahatelných u soudu začíná běžet promlčecí doba ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno u soudu, nestanoví-li tento zákon něco jiného. Dle odstavce druhého u práv uskutečnit právní úkon běží promlčecí doba ode dne, kdy právní úkon mohl být učiněn, nestanoví-li tento zákon něco jiného. Dle ust. § 392 odst. 1 obch. zák. u práva na plnění závazku běží promlčecí doba ode dne, kdy měl být závazek splněn nebo mělo být započato s jeho plněním (doba splatnosti). Spočívá-li obsah závazku v povinnosti nepřetržitě vykonávat určitou činnost, zdržet se určité činnosti nebo něco strpět, počíná promlčecí doba běžet od porušení této povinnosti. Podle odstavce druhého u práva na dílčí plnění běží promlčecí doba pro každé dílčí plnění samostatně. Stane-li se pro nesplnění některého dílčího závazku splatný závazek celý, běží promlčecí doba od doby splatnosti nesplněného závazku. Dle ust. § 393 odst. 1 obch. zák. u práv vzniklých z porušení povinnosti počíná promlčecí doba běžet dnem, kdy byla povinnost porušena, jestliže není pro promlčení některých těchto práv stanovena zvláštní úprava. Podle odstavce druhého u práv z vad věcí běží promlčecí doba ode dne jejich předání oprávněnému nebo osobě jím určené nebo ode dne, kdy byla porušena povinnost věc převzít. U nároků ze záruky za jakost běží promlčecí doba vždy ode dne včasného oznámení vady během záruční doby a u nároků z právních vad od uplatnění práva třetí osobou. Dle ust. § 397 obch. zák. nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba čtyři roky.

14. Předně se soud zabýval vznesenou námitkou promlčení nároku žalobce, který je svou povahou nárokem ze záruky za jakost (viz usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 1304/2007 ze dne 25. 4. 2018), a dospěl k závěru, že byla uplatněna důvodně. Okamžikem, kdy začala běžet promlčecí doba u nároku ze záruky za jakost je 13. 1. 2006, kdy byla vada řádně v záruční době oznámena zhotoviteli a ten oznámení prokazatelně přijal. Další komunikace - když i od poslední známé písemné reklamace datované 2. 3. 2009 by čtyřletá lhůta uplynula - ani vlastní výběr práva z nároku ze záruky za jakost nemá vliv na počátek běhu promlčecí doby, stejně tak ani běh záruční doby. V případě nároků ze záruky se totiž uplatní speciální ustanovení § 393 odst. 2 och. zák., podle něhož u nároků ze záruky za jakost běží promlčecí doba, a to u všech nároků, vždy ode dne včasného oznámení vady během záruční doby, obecné ustanovení § 392 odst. 1 och. zák. se nepoužije (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 10. 2002 sp. zn. 29 Odo 847/2001 nebo rozsudek ze dne 26. 9. 2007 sp. zn. 32 Odo 1616/2005). Obchodní zákoník žádné speciální ustanovení ohledně běhu promlčení doby v případě práva na náhradu nákladů vynaložených na odstranění vad díla třetí osobou či vlastními silami jako jednoho ze způsobu vypořádání práv z odpovědnosti za vady neobsahuje (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2011 sp. zn. 23 Cdo 4379/2008 nebo ze dne 15. 4. 2004 sp. zn. 29 Odo 556/2003). Jde totiž jen volbu práva, právně možnou a stranami sjednanou, avšak bez vlivu na běh promlčecí doby. Stejně tak mohl žalobce uplatnit slevu z ceny díla ve výši předpokládaných nákladů na opravu vytčené vady a není důvodu, aby promlčecí doba běžela odlišně a ve svém důsledku byla vázána na rozhodnutí žalobce, kdy se rozhodne realizovat opravu vady, aby tak ve svém důsledku byla promlčecí doba téměř zdvojnásobena. To by bylo zcela proti smyslu institutu promlčení, tj. čelit v souladu s požadavkem právní jistoty existenci dlouhotrvajících subjektivních práv a jim odpovídajících povinností. Tento závěr není nijak nepřiměřeně tvrdý vůči žalobci, pokud zcela bezvýsledně vedl několikaletá jednání, aby nakonec zadal opravu a ta mu byla předána 30. 9. 2009, kdy ještě nárok promlčen nebyl. Žalobce však byl bezdůvodně zcela nečinný po dobu několika let a žalobu podal až 6. 5. 2013. K promlčení tak nedošlo z důvodu problematického a složitého jednání s žalovanou, pro postoj žalované, pro nerealizované dohody stran apod., jak žalobce naznačuje, ale v důsledku neuplatnění nároku po provedené opravě třetí osobou včas. Okamžik, kdy se žalobce dozvěděl o výši částky, kterou bude muset vynaložit na opravu, stejně tak okamžik, kdy provedl úhradu vyúčtované ceny díla novému zhotoviteli, je nerozhodný. Nedůvodná je i námitka žalobce směřující ke konstrukci, podle které, došlo-li k odstranění vad až v říjnu 2009, pak v období od uplatnění vad v lednu 2006 do odstranění neběžela ani záruční doba, ani promlčecí doba. Záruční doba nemá na běh promlčecí doby žádný vliv, není skutečností, která by ji stavila nebo přerušovala. Rozsah, délka záruční doby a případně i dohodou stran modifikovaný počátek běhu záruční doby, neprodlouží zákonem stanovenou promlčecí dobu.

15. Za shora uvedeného proto soud dospěl zcela v souladu s závěry rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 1. 2021 č. j. 23 Cdo 3107/2020-486 vztahujícím k témuž vztahu účastníků sporu, k závěru, že nároku žalobce tak, jak byl uplatněn, nelze vyhovět. Žalovaná vznesla v řízení důvodnou námitku promlčení, případný nárok žalobce tak existuje jen ve formě naturální obligace, kterou při vznesení námitce v soudním řízení nelze přiznat. Pro rozhodnutí sporu tak bylo zcela nadbytečné zjišťování existence či příčin tvrzených vad díla.

16. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná byla v řízení plně úspěšná a náleží jí plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalované je plátcem této daně. Na základě vyúčtování vzniklých nákladů soud přiznal žalované náhradu za odměnu advokáta za celkem 6 úkonů právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), 2x vyjádření ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d/ vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu), účast u jednání dne 9. 2. 2022 (§ 11 odst. 1 písm. g/ vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu), vyjádření k věcné příslušnosti a odvolání do procesního rozhodnutí (§ 11 odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). Mimosmluvní odměna činí 5 x 48 700 Kč (§ 7 bod 7. vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu) a paušální náhrada hotových výdajů advokáta za tyto úkony 6 x 300 Kč (§ 13 odst. 3 adv. tarifu). Dále cestovné ve výši 966 Kč (cesta [obec] – [obec] a zpět 138 km, průměrné spotřebě 6,2l/100km a vyhláškové ceně paliva 37,10 Kč a při započtení 4,70 Kč za kilometr dle § 157 odst. 4 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb.) a náhrada za promeškaný čas ve výši 400 Kč za celkem 4 půlhodiny za cestu na jednání soudu a zpět (dle ust. § 14 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z výše uvedených položek podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 51 799, 86 Kč Celkem tak má žalovaná nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 298 456,86 Kč a to k rukám zástupce žalované ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení