217 C 35/2021 - 122

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Filovou ve věci žalobkyně:[právnická osoba], IČO: [IČO] sídlem [adresa] proti žalované:[Jméno žalované]., IČO: [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] o zaplacení 12.165.013 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

1. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 12.165.013 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z této částky od 21.5.2019 do zaplacení se zamítá.

2. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 29.11.2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 12.165.013 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně podanou žalobu odůvodnila tím, že v srpnu 2018 zadala veřejnou zakázku na nákup [Anonymizováno], a to dle zadávací dokumentace ze dne 15.8.2018. Předmětem mělo být dodání jednoho kusu předmětného zařízení vč. instalace a uvedení do provozu. Předmětné zařízení mělo být zcela nové, nepoužité a muselo splňovat veškeré technické parametry specifikované v zadávací dokumentaci. V rámci této zakázky byla vybrána nabídka žalované, kdy na základě uvedeného byla mezi účastníky řízení uzavřena kupní smlouva, a to dne 30.10.2018. Žalovaná se jako prodávající zavázala dodat žalobkyni jako kupující [Anonymizováno] vč. povinnosti zajistit na vlastni náklady i demontáž a odstranění stávajícího starého zařízení a současně rovněž provést na své náklady a nebezpečí instalaci podpůrných prvků pro instalaci zařízení a zajištění kompletního připojení na elektrická média, chlazení, IT technologie a další sítě. Z článku III. odst. 1 kupní smlouvy vyplývá, že dodávka byla řádně splněna, a to v případě, kdy zařízení bylo bez vad na místě plnění předáno žalovanou vč. součástek, příslušenství a dokumentace, bylo uvedeno do provozu a předvedena jeho funkčnost. Termín splnění byl stanoven nejpozději do čtyř týdnů od doručení výzvy k zahájení plnění. Žalobkyně se zavázala tuto výzvu zaslat nejpozději do 31.10.2018. Kupní cena byla financována s využitím dotace od [právnická osoba]. Kupní cena byla v plné výši žalované uhrazena. Dne 27.11.2018 došlo k převzetí předmětného zařízení jako celku, kdy písemně byly zjištěny nedostatky a vady a byl uveden termín nápravy mj. bylo zjištěno, že rentgenové zařízení v [Anonymizováno] je shodné s původním přístrojem, tj. že výrobní číslo generátoru a rengenky je shodné tj. část dodaného zařízení nebyla nová. Tuto skutečnost žalovaná potvrdila žalobkyni při konaném osobním jednání dne 19.2.2019. V souvislosti s uvedeným žalobkyně byla nucena vrátit poskytnutou dotaci, kdy rovněž podala trestní oznámení pro důvodné podezření pro spáchání trestního činu podvodu. S ohledem na uvedené žalobkyně dopisem ze dne 13.5.2019 písemně odstoupila od uzavřené kupní smlouvy ve smyslu článku XI. odst. 2 písm. c), e) kupní smlouvy. Toto odstoupení bylo žalované doručeno dne 14.5.2019. Hlavní důvodem odstoupení bylo tedy, že se žalovaná dostala do prodlení se splněním dodávky delším než 10 dnů a současně důvodem byla nečinnost žalované, v důsledku které vznikla žalobkyni škoda, že nemohla nové zařízení využít. Žalobkyně má za to, že žalovaná dodala vědomě část zařízení původního a starého, nikoliv nového, tudíž od počátku si musela být vědoma toho, že nemůže splnit řádně závazek vyplývající z kupní smlouvy. Dále žalobkyně uvedla, že v rámci veřejné zakázky žalovaná dodala žalobkyni další dodávky, které však neměly být předmětem plnění dle zadávací dokumentace a kupní smlouvy. Zařízení dodané žalovanou je nefunkční, v souvislosti s trestním řízením vedeným před Městským soudem v Praze pod sp. zn. [spisová značka], v němž žalobkyně vystupuje jako poškozená, bylo zapečetěno v místnosti, do které nemohl nikdo vstoupit. V rámci předmětného trestního řízení vůči [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], bylo zjištěno, že žalovaná v rámci dané veřejné zakázky dodala žalobkyni i další dodávky, které nebyly předmětem plnění dle zadávací dokumentace ani sjednané kupní ceny. Uvedené bylo v rozporu s podmínkami veřejné zakázky. Po skončení vyšetřování až doposud je zařízení uskladněno v místnosti žalobkyně, kdy tato očekává, že si je žalovaná odveze a vrátí kupní cenu. Žalovaná na jakékoliv výzvy žalobkyně nereagovala.

2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala, navrhla zamítnutí žaloby, kdy na svoji obranu uvedla, že mezi účastníky řízení započala komunikace ohledně [Anonymizováno] pro [Anonymizováno] již v dubnu roku 2018, kdy žalovaná i učinila nabídku. Následně dne 7. 8. 2020 žalobkyně vypsala výběrové řízení se lhůtou podání nabídek do 10. 9. 2018, a to pod názvem zakázky „[název]“. Podmínkou dle zadávací dokumentace veřejné zakázky bylo dodání zcela nového zařízení. V době mezi vypsáním veřejné zakázky a uzavřením kupní smlouvy probíhala mezi účastníky řízení komunikace, v rámci níž byly zástupci žalobkyně žalovanou upozorněni na následující skutečnosti, a to krátká doba od vypsání veřejné zakázky do podání nabídek, kdy tato doba nebyla za žalovanou dostatečně dlouhá pro uzavření smluv o smlouvě budoucí se subdodavateli, zadávací dokumentace obsahovala podrobnou specifikaci takových komponentů, které nebyly dostupné a jejich náhrada byla složitá, ze zadávací dokumentace vyplývala žalované nutnost dodání technologií a provedení dalších stavebních úprav, které však v zadání veřejné zakázky nebyly specifikovány. Za žalovanou jednali jednatelé a společníci žalované [jméno FO]. [jméno FO] a [jméno FO]. [jméno FO], a rovněž bývalý jednatel a společník žalované [jméno FO]. [jméno FO]. Za žalovanou v rámci uvedeného jednali [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] a [tituly před jménem] [jméno FO]. Zástupci žalobkyně, konkrétně prim. [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] a [tituly před jménem] [jméno FO], žalovanou přesvědčovali o svém zájmu o dodávku [Anonymizováno] (tj. [Anonymizováno] dodávaného žalovanou), a to vzhledem k léty vyzkoušené a prověřené koncepci a nízkým provozním nákladům, kdy současně však bylo zástupci žalobkyně uvedeno, že termíny a formulaci zadání již není možné měnit, neboť by to vedlo ke ztrátě dotace na veřejnou zakázku. Zároveň však byla žalovaná ze strany zástupců žalobkyně opakovaně ujišťována, že je úspěšná realizace naprosto jistá a všechny strany budou vzájemně spolupracovat, aby věc proběhla dle dohody. Mezi stranami bylo rovněž dohodnuto, že po uzavření příslušné kupní smlouvy, bude mezi nimi uzavřen její dodatek, kterým budou zohledněny připomínky žalované a faktické okolnosti. Zejména tedy skutečnost, že předmětem veřejné zakázky bude modernizace a rozšíření stávajícího [Anonymizováno] o nové komponenty. Vzhledem k uvedenému se tedy žalovaná přihlásila do veřejné zakázky. Z přihlášky žalované do veřejné zakázky (z přílohy 3 – návrh kupní smlouvy na str. 3 až 13 přihlášky) jsou vidět konkrétní připomínky, které žalovaná k veřejné zakázce, respektive znění kupní smlouvy měla (připomínky žalované jsou v režimu revizí). Poté dne dne 30. 10. 2018 účastníci řízení uzavřeli kupní smlouvu č. [Anonymizováno], ve které žalobkyně vystupuje jako kupující a žalovaná jako prodávající, přičemž předmětem dané kupní smlouvy byl závazek žalované dodat [Anonymizováno] pro [Anonymizováno] blíže specifikovaný v příloze č. [hodnota] kupní smlouvy s tím, že kupní cena činila částku ve výši 12.165.013 Kč včetně DPH. Ještě před podpisem kupní smlouvy předala žalovaná zástupcům žalobkyně návrh dodatku č. [hodnota] kupní smlouvy, kterým by se upravil její předmět na modernizaci a rozšíření stávajícího [Anonymizováno] o nové komponenty a posunul termín dodání. Dodatek však uzavřen nebyl. Nejpozději do 31.10.2018 měla žalobkyně dle článku III. odst. 3. kupní smlouvy povinnost zaslat žalované výzvu k započetí plnění, což však neučinila. Přičemž žalovaná byla povinna splnit dodávku nejpozději do 4 týdnů od doručení výzvy k zahájení. I přesto byla žalovaná připravena plnění dle kupní smlouvy provést, a to bezprostředně po uzavření kupní smlouvy, což však nebylo možno, neboť bylo třeba vyčkat dokončení přípravných stavebních prací na pracovišti [Anonymizováno] u žalobkyně. Následně žalovaná přistoupila k dodání předmětu kupní smlouvy bez výzvy žalobkyně, přičemž v průběhu realizace plnění došlo k objektivní nemožnosti dodat zobrazovací řetězec což je část RTG, a to z toho důvodu, že neexistovali žádní dodavatelé, kteří by požadované části RTG byli schopni v požadovaném čase zajistit a dodat. Konkrétně společnost [právnická osoba]., IČ: [IČO], sídlem: [adresa], která k [Anonymizováno] dodávala RTG zobrazovací řetězec, odmítla tento dodat z důvodu jeho složité a nákladné registrace u [právnická osoba]. Následně byla žalovanou oslovena společnost [právnická osoba]., IČ: [IČO], sídlem: [adresa], a několik dalších firem zabývajících se RTG technikou, avšak bez úspěchu. Na základě vzájemné dohody účastníků řízení bylo přistoupeno k repasování stávajícího RTG. Žalovaná má za to, že své povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy splnila, což vyplývá i z předávacího protokolu ze dne 27. 11. 2018, který prokazuje, že dodané zařízení je společně funkční a schopné bezpečně sloužit svému účelu a nic nebrání v provozu tohoto zařízení. V daném předávacím protokolu je výslovně potvrzeno předání a převzetí plnění, a to v souladu s veřejnou zakázkou a bez závad. V důsledku uvedené byla vystavena faktura č. [Anonymizováno] na částku 12.165.013 Kč včetně DPH, která byla splatná dne 29. 1. 2019 a žalobkyní byla žalované uhrazena dne 18. 12. 2018. Po celou dobu provozu zařízení v uvedené době nebyla uplatněna ze strany žalobkyně žádná reklamace ve smyslu článku VII odst. 4 kupní smlouvy. V rámci vzájemných jednání, a to zejména s ohledem na nemožnost sehnat zobrazovací řetězec jako součásti RTG se účastníci řízení dohodli na dodání dalších plnění, a to vždy dle pokynu žalobkyně a zcela dle jejích požadavků. Jednalo se o nábytek za cenu 82.682 Kč bez DPH, křesla za cenu 8.985 Kč bez DPH, rozšíření klimatizace do VIP místnosti za cenu 289.084 Kč a rovněž byl zajištěn podle výslovného požadavku žalobkyně nový ultrazvukový přístroj za nabídkovou cenu od dodavatele 2.322.672 Kč bez DPH, přičemž tato dávka byla těsně před dodáním a převzetím zrušena, protože žalobkyně odmítla zařízení převzít. Na odstoupení od smlouvy ze dne 13. 5. 2019 žalovaná reagovala prostřednictvím svého právního zástupce reagováno dne 17. 5. 2019, s tím že uvedené neuznává, kdy nabyly naplněny podmínky pro odstoupení od kupní smlouvy dle článku XI. odst. 2 písm. c) a e) kupní smlouvy, tj. důvody, že žalovaná jako prodávající se ocitla v prodlení se splněním dodávky delším než 10 dnů (článek XI. odst. 2 písm. c) kupní smlouvy) a dále z toho důvodu, že činností nebo nečinností žalované jako prodávajícího měla kupujícímu (žalobkyni) vzniknout škoda nebo její vznik hrozí nebo mělo být poškozeno dobré jméno kupujícího (článek XI. odst. 2 písm. e) kupní smlouvy). Následně byla žalované zaslána ze strany žalobkyně žádost o odvoz zařízení ze dne 15. 3. 2021, kdy dále byla žalovaná vyzvána k vrácení uhrazené kupní ceny a odvozu zařízení. Na tuto žádost reagovala žalovaná prostřednictvím jejího právního zástupce přípisem ze dne 29. 3. 2021. Žalovaná má za to, že pokud jí nebyla doručena od žalobkyně výzva k započetí plnění podle článku III. odst. 3. kupní smlouvy nemohla se žalovaná dostat do prodlení se splněním dodávky tj. nebyl naplněn důvod pro odstoupení dle článku XI. odst. 2 písm. c) kupní smlouvy. Rovněž nebyl naplněn důvod pro odstoupení dle článku XI. odst. 2 písm. e) kupní smlouvy, neboť ze strany žalobkyně nebylo jasně specifikováno, v čem tento důvod podle žalobkyně spočívá, není uvedeno v čem spočívala údajná nečinnost žalované, pro kterou žalobkyni vznikla škoda, není uvedeno, o jakou škodu se vůbec mělo jednat včetně jejího vyčíslení.

3. Z níže uvedených listinných důkazů soud učinil následující závěry ohledně skutkového stavu.

4. Ze zadávací dokumentace k veřejné zakázce ze dne 15.8.2018 bylo zjištěno, že u veřejné zakázky [název], mělo být jejím předmětem dodání jednoho kusu [Anonymizováno] pro potřeby žalobkyně, kompletní instalace dodaného zařízení, jakož i jeho uvedení do provozu. Dané zařízení muselo být nové, nepoužité a muselo splňovat veškeré technické parametry, tak jak jako detailně vymezeny v předmětné zadávací dokumentaci, zejména v příloze II. – technická specifikace a v příloze č. I. kupní smlouvy – technická specifikace. Místem plnění veřejné zakázky bylo [Anonymizováno] oddělení žalobkyně, kdy předpokládaná doba plnění byla třetí až čtvrtý kvartál 2018. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla 13.140.495,87 Kč bez DPH.

5. Z nabídky žalované [Anonymizováno] na modernizaci [Anonymizováno] vč. příslušenství vypracovaná [jméno FO]. [jméno FO], kalkulace ceny dodávky – nabídková cena a zjištěno, že v rámci vyhlášené veřejné zakázky [název], se žalovaná do této přihlásila, učinila nabídku s tím, že v rámci kalkulace ceny činila tato nabídková cena celkem 10.053.730 Kč bez DPH.

6. Z přihlášky žalované do veřejné zakázky ze dne 16.9.2018 (rozsáhlé 99 str. uloženo v ISAS) bylo zjištěno, že žalovaná se přihlásila do výběrového řízení v rámci veřejné zakázky [název]. Nabídka obsahovala přílohy, a to 1. Krycí list nabídky, 2. Obsah nabídky, 3. Návrh Kupní smlouvy, 4. Příloha č.[hodnota] Kupní smlouvy- Specifikace předmětu plnění, 5. Příloha č.[hodnota] Kupní smlouvy - Ceník pro pozáruční servis, 6. Příloha č.[hodnota] Kupní smlouvy - Kopie pojistného certifikátu, 7. Doklady a dokumenty k prokázání kvalifikace, 8. Katalogové listy, 9. Prohlášení o shodě, 10. Seznam poddodavatelů. Z přílohy 3 – návrhu kupní smlouvy zejména z červeně doplněným textem na str. 3 až 13 přihlášky vyplývaly konkrétní připomínky žalované, které žalovaná měla k veřejné zakázce, respektive ke znění kupní smlouvy, kdy v článek I. mělo být: Tuto smlouvu uzavírají smluvní strany na základě výsledku zadávacího řízení k veřejné zakázce s názvem „[název]“ (evidenční č. ..................), zahájeného kupujícím jako veřejným zadavatelem v souladu se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění. Jedná se o modernizaci a rozšíření stávajícího [Anonymizováno] o nové komponenty uvedené v Příloze. V případě, že je v této smlouvě odkazováno na zadávací dokumentaci, má se na mysli zadávací dokumentace vztahující se k uvedené veřejné zakázce. Článek II. bod 1 smlouvy …. předmětem této smlouvy je závazek prodávajícího zajistit modernizaci a rozšíření stávajícího [Anonymizováno] o nové komponenty a dodat kupujícímu Soubor zařízení…… Článek II. bod 3 smlouvy …. Prodávající v rámci předmětu plnění na vlastní náklady zajistí též demontáž a odstranění (odvoz a likvidaci) nepotřebných komponent stávajícího zařízení kupujícího - [Anonymizováno] (dále také jen „demontáž“). Článek II. bod 3 smlouvy Kupující zajistí na vlastní náklady potřebnou stavební připravenost pro montáž dodávaného zařízení a podle požadavků prodávajícího. Další změny v článku X. se týkaly výše sankcí (smluvních pokut).

7. Z rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 2.10.2018 bylo zjištěno, že v souladu s doporučením komise zadavatele tj. žalobkyně bylo rozhodnuto o výběru nejvhodnější nabídky účastníka tj. žalované, kdy učiněná nabídka odpovídá požadavkům zadavatele dle zadávací dokumentace.

8. Ze smlouvy č. [Anonymizováno] ze dne 30.10.2018 vč. příloh bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi žalobkyní jako kupující a žalovanou jako prodávající s tím, že předmětem uzavřené smlouvy, která byla uzavřena na základě výsledku zadávacího řízení k veřejné zakázce [název] (evidenční č. [Anonymizováno]) byl závazek žalované dodat žalobkyni pro urologické oddělení žalobkyně [Anonymizováno] dle specifikace v příloze č. [hodnota] (článek II.) s tím, že k uvedenému žalobkyně nabyde vlastnické právo. Žalobkyně se zavázala zařízení převzít a zaplatit žalované kupní cenu, která vyplývá z článku IV. smlouvy tj. 10.053.730 Kč bez DPH – 12.165.013 Kč vč. DPH. Dle článku II. se žalovaná dále zavázala poskytnout žalobkyni další specifikovaná plnění. Žalovaná měla v rámci předmětu plnění na své náklady zajistit též demontáž a odstranění stávajícího zařízení [Anonymizováno] (článek II. bod 3) a dále na svůj náklad a na své nebezpečí byla žalovaná povinna provést instalaci podpůrných prvků pro instalaci zařízení a zajištění kompletního připojení na elektrická média, chlazení, IT technologie a další sítě (článek II. bod 4). Dle článku III. bod 1 měla být dodávka řádně splněna, jestliže zařízení bylo v místě plnění předáno kupujícímu tj. žalobkyni bez vad a se všemi součástmi, příslušenstvím a dokumentací, uvedeno do provozu (tj. provedena instalace, napojení na veškeré potřebné sítě apod.) a předvedena jeho funkčnost. Dále se žalovaná zavázala předat dokumentaci, která je specifikována v článku III. bod 2. Z článku III. bod 3 se žalovaná zavázala splnit dodávku nejpozději do čtyř týdnů od doručení výzvy k zahájení plnění. Žalobkyně měla zaslat žalované výzvu k plnění předmětu smlouvy nejpozději do 31.10.2018. Za žalobkyni byl oprávněn k převzetí zařízení [tituly před jménem] [jméno FO], za žalovanou byl oprávněn k předání zařízení [jméno FO]. [jméno FO]. V článku VII. byla upravena otázka odpovědnosti za vady a záruka za jakost. Dle bodu 3. článku VII. byl kupující – žalobkyně povinna uplatnit bez zbytečného odkladu reklamaci jakékoliv vady poté, co mohl vadu při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do konce záruční doby, kdy tato mohla být učiněna i prostřednictvím elektronické pošty. Dle článku XI. bod 1 mohla od smlouvy odstoupit kterákoliv ze smluvních stran v případě – bod b) druhá smluvní strana porušila podstatným způsobem své povinnosti z této smlouvy. Žalobkyně byla oprávněna odstoupit od smlouvy mj. dle článku XI. bod 2 písm. c) z důvodu, že žalovaná je v prodlení se splněním dodávky delším než 10 dnů a dále dle článku XI. bod 2 písm. e) z důvodu, že činností nebo nečinností žalované vznikla žalobkyni škoda nebo její vznik hrozí nebo bylo poškozeno dobré jméno žalobkyně. Dle článku XI. bod 3 byla žalovaná oprávněna odstoupit od smlouvy, ocitne-li se žalobkyně v prodlení se zaplacením kupní ceny delším než 60 dnů. Odstoupení muselo být učiněno písemně a doručeno druhé smluvní straně. Dle článku XIII. bod 8 bylo možno smlouvu měnit a doplňovat pouze písemnými dodatky podepsanými oběma smluvními stranami a číslovanými vzestupnou, nepřerušovanou číselnou řadou. Nedílnou součástí smlouvy byly přílohy 1) – specifikace předmětu plnění, 2) – ceník pro pozáruční servis, 3) – ověřená kopie pojistné smlouvy nebo pojistného certifikátu.

9. Mezi účastníky řízení nebylo sporu o tom, že by žalované nebyla zaplacena kupní cena tj. soud má za prokázáno, že byla zaplacena kupní cena ve výši 12.165.013 Kč vč. DPH 10. Z předávacího protokolu ze dne 27.11.2018 bylo zjištěno, že tento byl uvedeného dne sepsán, kdy žalovanou zastupoval jednatel [jméno FO]. [jméno FO] a za žalobkyni [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] s tím, že předmětem bylo předání a převzetí dodávky [Anonymizováno] dle veřejné zakázky [Anonymizováno], ve vazbě na přílohu č. [hodnota] kupní smlouvy č. [Anonymizováno]. Předávací protokol obsahuje specifikaci plnění [Anonymizováno], ultrazvukový přístroj, pacientský monitor, vyšetřovací stůl, urologická sestava, klimatizace, průvodní technická dokumentace. Žádné závady zjištěny nebyly. Protokol obsahuje vlastnoruční podpisy shora jmenovaných.

11. Z návrhu dodatku č. [hodnota] kupní smlouvy bylo zjištěno, kdy nebylo sporu o tom, že jej vyhotovila žalovaná, že tímto měla být doplněna kupní smlouva č. [Anonymizováno] ze dne 30.10.2018. Dodatek se měl týkat článku I., zejména, že předmětem zakázky bylo – modernizace a rozšíření stávajícího litotryptoru o nové komponenty uvedené v příloze kupní smlouvy ... , článek II. III. a X. Tento dodatek nebyl nikdy podepsán.

12. Z odstoupení od kupní smlouvy ze dne 13.5.2019 vč. doručenky bylo zjištěno, že žalobkyně odstoupila od uzavřené kupní smlouvy č. [Anonymizováno] ze dne 30.10.2018, a to vzhledem k tomu, že žalovaná řádně nesplnila podmínky uzavřené smlouvy, kdy nedodala žalobkyni zařízení specifikované v kupní smlouvě, žalobkyni bylo dodáno ze strany žalované zařízení staré, použité a proto žalobkyně odstoupila od uzavřené smlouvy dle článku XI. odst. 2 písm. c), e). Současně žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení kupní ceny ve výši 12.165.013 Kč vč. DPH, a to do 7 kalendářních dnů od doručení tohoto odstoupení. Předmětné odstoupení od smlouvy bylo žalované do datové schránky odesláno dne 13.5.2019 a doručeno dne 14.5.2019.

13. Z reakce žalované ze dne 17.5.2019 (na odstoupení od smlouvy) bylo zjištěno, že tímto přípisem žalovaná reagovala na odstoupení od smlouvy, kdy tento nárok neuznala, tvrzení o vzniku škody či řádném nedodání plnění dle uzavřené smlouvy odmítla. Žalovaná měla za to, že veškerá plnění dle uzavřené kupní smlouvy byla dodána na výslovný pokyn žalobkyně a zcela v souladu s jejími požadavky. Pokud došlo případně ke změně oproti kupní smlouvě, tyto byly učiněna na žádost a/nebo se souhlasem žalobkyně tj. vždy po dohodě.

14. Z žádosti žalobkyně o odvoz zařízení ze dne 15.3.2021 vč. doručenky zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou v souladu s odstoupením od smlouvy ze dne 13.5.2019 k vrácení poskytnutých plnění tj. kupní ceny nejpozději do 7 kalendářních dnů od doručení daného dopisu a současně odvozu zařízení, které bylo žalovanou žalobkyni dodáno, a to do 30 kalendářních dnů od doručení daného dopisu. Předmětná žádost byla žalované doručena do datové schránky dne 15.3.2021.

15. Z reakce žalované ze dne 29.3.2021 na výzvu žalobkyně ze dne 15.3.2021 vč. dokladu o odeslání bylo zjištěno, že žalovaná prostřednictvím svého zástupce opětovně uvádí, že nebyly naplněny důvody pro odstoupení od smlouvy dle článku XI. odst. 2 písm. c). K převzetí a předání plnění došlo dne 27.11.2018, kdy byl oběma stranami podepsán předávací protokol, kdy bylo výslovně potvrzeno předání a převzetí plnění, a to v souladu s veřejnou zakázkou a bez závad. Stran toho, že nebyla dodána část zařízení jako nová, kdy jde pravděpodobně o zařízení RTG, k uvedenému došlo z důvodu objektivní nemožnosti toto dodat, o čemž byla žalobkyně informována, kdy žalobkyni bylo současně poskytnuto plnění náhradní. Současně má žalovaná za to, že nebyl naplněn ani důvod pro odstoupení od smlouvy dle článku XI. odst. 2 písm. e), kdy vůbec není specifikováno, jaký důvod pro odstoupení je vlastně uplatňován, o jakou škodu by se mělo jednat, kdy tato není nijak dokladována. Předmětný přípis byl žalobkyni odeslán do datové schránky dne 29.3.2021.

16. Z rozsudku Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka] ze dne 11.3.2022 ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze sp. zn. [spisová značka] ze dne 2.11.2022 a ve spojení s usnesením Nejvyššího soudu č.j. [spisová značka] ze dne 14.6.2023 bylo zjištěno, že [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] byl shledán vinným tím, že v době nejméně od 4.4.2018 do 23.1.2019 v souvislosti s předmětnou veřejnou zakázkou [název] (evidenční č. [Anonymizováno]) a v úmyslu opatřit jinému prospěch (žalované) zjednal některému dodavateli přednost a výhodnější podmínky na úkor jiných dodavatelů a uvedený čin spáchal jako člen hodnotící komise, což ve svém důsledku vedlo k uzavření kupní smlouvy se žalovanou č. [Anonymizováno] dne 30.10.2018, a jednak použil v nikoliv malém rozsahu prostředky získané účelovou dotací na jiný než určený účet a způsobil takovým činem škodu velkého rozsahu. Po podpisu předmětné kupní smlouvy a po zjištění, že dodavatel není schopen plnit část dodávky RTG [Anonymizováno] zamlčel tuto informaci před statuárním zástupcem zadavatele s tím, že se následně dohodl se žalovanou na náhradním plnění. Tímto svým jednáním spáchal jednak zločin zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě dle ust. § 256 odst. 1,2 písm. a) trestního zákona a jednak zločin dotačního podvodu dle ust. § 212 odst. 2,6 písm. t) trestního zákoníku. Jmenovaný byl odsouzen k úhrnnému trestu odnění svobody v trvání 3 let, s podmíněným odkladem na zkušební dobu 5 let. Dále mu byl uloženo zaplatit žalobkyni škodu ve výši 10.826.861,57 Kč představující dotaci, kterou byla žalobkyně povinna vrátit. Odvolání [tituly před jménem] [jméno FO] [tituly za jménem] bylo zamítnuto, dovolání následně bylo odmítnuto.

17. K rozhodnutí [právnická osoba] ze dne 30.4.2020 vč. opravného rozhodnutí ze dne 21.5.2020 a k rozhodnutí [právnická osoba] ze dne 5.2.2021 vč. rozhodnutí o rozkladu ze dne 29.6.2021 soud uvádí, že tato byla soudu předložena a jako důkaz označena až po koncentraci řízení ve smyslu ust. § 118b o.s.ř., a proto k nim soud v rámci projednávané věci nepřihlíží.

18. Další důkazy soud pro nadbytečnost neprováděl, jde o další označené listinné důkazy vč. těch v trestním spise sp. zn. [spisová značka], - výslech [jméno FO]. [jméno FO] - výslech [jméno FO]. [jméno FO] - výslech [jméno FO]. [jméno FO] - výslech [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] - výslech [tituly před jménem] [jméno FO] - výslech [jméno FO]. [jméno FO] - výslech [jméno FO]. [jméno FO] - výslech [jméno FO] - výslech [tituly před jménem] [jméno FO] - odposlechy (tyto navíc nedostatečně označeny). Uvedené se vztahuje i k důkazům označeným žalobkyní v podání ze dne 8.1.2015 (po koncentraci řízení), a to výslech [jméno FO]. [jméno FO] – vedoucí oddělení zdravotní techniky žalobkyně, výslech [jméno FO], zaměstnance oddělení zdravotní techniky žalobkyně.

19. Soud provedené důkazy hodnotil (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci.

20. Dle ust. § 135 odst. 1 o.s.ř. soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení.

21. Dle ust. § 556 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ) co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen.

22. Dle § 556 odst. 2 NOZ při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

23. Dle § 561 odst. 1 NOZ k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

24. Dle § 582 odst. 1 NOZ není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí. Zahrnuje-li projev vůle současně více právních jednání, nepůsobí nedostatek formy vyžadované pro některé z nich sám o sobě neplatnost ostatních.

25. Dle ust. § 1758 NOZ dohodnou-li se strany, že pro uzavření užijí určitou formu, má se za to, že nechtějí být vázány, nebude-li tato forma dodržena. To platí i tehdy, projeví-li jedna ze stran vůli, aby smlouva byla uzavřena v písemné formě.

26. Dle ust. § 2079 odst. 1 NOZ kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Dle odst. 2 cit. ustanovení neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně.

27. Dle ust. § 2095 NOZ prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý.

28. Dle ust. § 2099 odst. 1 NOZ věc je vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v § 2095 a 2096. Za vadu se považuje i plnění jiné věci. Za vadu se považují i vady v dokladech nutných pro užívání věci.

29. Dle ust. § 2106 odst. 1 NOZ je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, b) na odstranění vady opravou věci, c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy.

30. Dle ust. § 2106 odst. 2 NOZ kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit 31. Dle ust. § 2106 odst. 3 NOZ nezvolí-li kupující své právo včas, má práva podle § 2107.

32. Dle ust. § 2107 odst. 1 NOZ je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny.

33. Dle ust. § 2107 odst. 2 NOZ dokud kupující neuplatní právo na slevu z kupní ceny nebo neodstoupí od smlouvy, může prodávající dodat to, co chybí, nebo odstranit právní vadu. Jiné vady může prodávající odstranit podle své volby opravou věci nebo dodáním nové věci; volba nesmí kupujícímu způsobit nepřiměřené náklady 34. Dle ust. § 2107 odst. 3 NOZ neodstraní-li prodávající vadu věci včas nebo vadu věci odmítne odstranit, může kupující požadovat slevu z kupní ceny, anebo může od smlouvy odstoupit. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího.

35. Dle ust. § 2111 NOZ neoznámil-li kupující vadu věci včas, pozbývá právo odstoupit od smlouvy.

36. Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že podaná není důvodná, kdy tuto soud zamítl pro neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního ze strany žalobkyně.

37. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně realizovala v srpnu 2018 veřejnou zakázku [název] s tím, že dle zadávací dokumentace bylo jejím předmětem dodání jednoho kusu [Anonymizováno] pro potřeby žalobkyně, kompletní instalace dodaného zařízení, jakož i jeho uvedení do provozu. Dané zařízení muselo být nové, nepoužité a muselo splňovat veškeré technické parametry, tak jak jako detailně vymezeny v předmětné zadávací dokumentaci, zejména v příloze II. – technická specifikace a v příloze č. I. kupní smlouvy – technická specifikace. Místem plnění veřejné zakázky bylo [Anonymizováno] oddělení žalobkyně, kdy předpokládaná doba plnění byla třetí až čtvrtý kvartál 2018. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla 13.140.495,87 Kč bez DPH. Mezi účastníky řízení nebylo sporu, že se do daného řízení přihlásila dne 16.9.2018 i žalovaná dle nabídky 04/2018 s tím, že v rámci kalkulace ceny činila nabídková cena celkem 10.053.730 Kč bez DPH. Následně bylo dne 2.10.2018 bylo rozhodnuto o výběru nejvhodnější nabídky účastníka tj. žalované, kdy učiněná nabídka odpovídá požadavkům zadavatele dle zadávací dokumentace.

38. Dále bylo prokázáno, že mezi účastníky řízení byla na základě vyhlášené veřejné zakázky uzavřena dne 30.10.2018 ve smyslu ust. § 2079 a násl. NOZ kupní smlouva č. [Anonymizováno], kdy žalobkyně vystupovala jako kupující a žalovaná jako prodávající. Žalovanou zastupoval jednatel [jméno FO]. [jméno FO] a za žalobkyni jednal [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] – ředitel. Nedílnou součástí uzavřené smlouvy byly specifikované přílohy. Předmětem uzavřené smlouvy byl závazek žalované dodat žalobkyni pro urologické oddělení žalobkyně [Anonymizováno] dle specifikace v příloze č. [hodnota] (článek II.) s tím, že k uvedenému žalobkyně nabude vlastnické právo. Žalobkyně se zavázala zařízení převzít a zaplatit žalované kupní cenu, která vyplývá z článku IV. smlouvy tj. 10.053.730 Kč bez DPH – 12.165.013 Kč vč. DPH. Dle článku II. se žalovaná dále zavázala poskytnout žalobkyni další specifikovaná plnění. Žalovaná měla v rámci předmětu plnění na své náklady zajistit též demontáž a odstranění stávajícího zařízení [Anonymizováno] (článek II. bod 3) a dále na svůj náklad a na své nebezpečí byla žalovaná povinna provést instalaci podpůrných prvků pro instalaci zařízení a zajištění komplentního připojení na elektrická média, chlazení, IT technologie a další sítě (článek II. bod 4). V řízení bylo nesporné, že žalobkyně na základě uzavřené kupní smlouvy uhradila žalované částku ve výši 12.165.013 Kč vč. DPH představující kupní cenu, a to dne 18.12.2018.

39. Dle článku III. bod 1 měla být dodávka řádně splněna, jestliže zařízení bylo v místě plnění předáno kupujícímu tj. žalobkyni bez vad a se všemi součástmi, příslušenstvím a dokumentací, uvedeno do provozu (tj. provedena instalace, napojení na veškeré potřebné sítě apod.) a předvedena jeho funkčnost.

40. V řízení bylo prokázáno, že dle článku III. bod 3 kupní smlouvy se žalovaná zavázala splnit dodávku nejpozději do čtyř týdnů od doručení výzvy k zahájení plnění, přičemž nebylo prokázáno, že by žalobkyně splnila svoji povinnost zaslat žalované výzvu k plnění předmětu smlouvy, kdy tuto měla zaslat nejpozději do 31.10.2018. Bylo prokázáno, a o uvedeném nebylo sporu, že žalovaná začala plnit dodávku i bez této výzvy.

41. Současně bylo v řízení prokázáno, že o převzetí a předání předmětného zařízení byl dne 27.11.2018 sepsán a podepsán předávací protokol, kdy žalovanou zastupoval jednatel [jméno FO]. [jméno FO] a za žalobkyni jednal [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] Předmětem bylo tedy předání a převzetí dodávky Extrakorporalního litotryptoru dle veřejné zakázky [Anonymizováno], ve vazbě na přílohu č. [hodnota] kupní smlouvy č. [Anonymizováno]. Předávací protokol obsahuje specifikaci plnění [Anonymizováno], ultrazvukový přístroj, pacientský monitor, vyšetřovací stůl, urologická sestava, klimatizace, průvodní technická dokumentace. Žádné závady zjištěny nebyly. Protokol obsahuje vlastnoruční podpisy shora jmenovaných, přičemž mezi účastníky řízení nebylo sporu o tom, že jmenované osoby byly k uvedenému oprávněny.

42. V řízení nebylo prokázáno tvrzení, že dne 27.11.2018 byl vyhotoven předávací protokol, kde by byly žalované vytčeny vady, rovněž nebylo prokázáno, zda, kdy a jak žalobkyně ve smyslu článku VII. bod 3 kupní smlouvy dodané zařízení „reklamovala“ tj. vyzvala k odstranění vady, za kterou ve smyslu ust. § 2099 odst. 1 NOZ považuje i plnění jiné věci.

43. Dále bylo prokázáno, že v souvislosti s předmětnou veřejnou zakázkou bylo vedeno u Městského soudu v Praze trestní řízení pod sp. zn. [spisová značka], a to vůči obžalovanému [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] s tím, že byl prokázáno, že rozsudkem sp. zn. [spisová značka] ze dne 11.3.2022 ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze sp. zn. [spisová značka] ze dne 2.11.2022 a ve spojení s usnesením Nejvyššího soudu č.j. [spisová značka] ze dne 14.6.2023 byl tento byl shledán vinným tím, že v době nejméně od 4.4.2018 do 23.1.2019 v souvislosti s předmětnou veřejnou zakázkou [název] (evidenční č. [Anonymizováno]) a v úmyslu opatřit jinému prospěch (žalované) zjednal některému dodavateli přednost a výhodnější podmínky na úkor jiných dodavatelů a uvedený čin spáchal jako člen hodnotící komise, což ve svém důsledku vedlo k uzavření kupní smlouvy se žalovanou č. [Anonymizováno] dne 30.10.2018, a jednak použil v nikoliv malém rozsahu prostředky získané účelovou dotací na jiný než určený účet a způsobil takovým činem škodu velkého rozsahu. Po podpisu předmětné kupní smlouvy a po zjištění, že dodavatel není schopen plnit část dodávky RTG [Anonymizováno] zamlčel tuto informaci před statuárním zástupcem zadavatele s tím, že se následně dohodl se žalovanou na náhradním plnění. Tímto svým jednáním spáchal jednak zločin zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě dle ust. § 256 odst. 1,2 písm. a) trestního zákona a jednak zločin dotačního podvodu dle ust. § 212 odst. 2,6 písm. t) trestního zákoníku. Jmenovaný byl odsouzen k úhrnnému trestu odnění svobody v trvání 3 let, s podmíněným odkladem na zkušební dobu 5 let. Dále mu byl uloženo zaplatit žalobkyni škodu ve výši 10.826.861,57 Kč představující dotaci, kterou byla žalobkyně povinna vrátit. Odvolání [tituly před jménem] [jméno FO] [tituly za jménem] bylo zamítnuto, dovolání následně bylo odmítnuto.

44. Dále soud uvádí, že vázaností civilního soudu trestním rozhodnutím o spáchání trestného činu a o osobě jeho pachatele podle § 135 odst. 1 o. s. ř. soudní praxe rozumí především vázanost skutkovými zjištěními trestního soudu, které vyústily v odsuzující rozsudek, jak to výslovně konstatuje stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 1979, sp. zn. Cpj 35/78, uveřejněné pod číslem 22/1979 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek: „V souvislosti s otázkou vázanosti odsuzujícím rozhodnutím ve smyslu ustanovení § 135 odst. 1 o. s. ř. jde zejména o to, které okolnosti rozhodné pro vyřešení sporu o náhradu škody musí soud převzít z trestního rozsudku, aniž by je musel a mohl v občanském soudním řízení znovu zjišťovat.“ V civilním řízení tak nelze v důsledku vázanosti odsuzujícím trestním rozhodnutím podle § 135 odst. 1 o. s. ř. provádět dokazování k těm skutkovým okolnostem, z nichž učinil trestní soud v pravomocném odsuzujícím rozsudku závěr o spáchání trestného činu a osobě jeho pachatele (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2017, sp. zn. 28 Cdo 5296/2016, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2018, sp. zn. 33 Cdo 3080/2017, nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 3. 12. 2019, sp. zn. III. ÚS 2945/19). Takový výklad podporuje i systematické zařazení § 135 odst. 1 o. s. ř. mezi ustanovení o dokazování (srov. Lavický, P. a kol. Občanský soudní řád /§ 1 až 250l/. Řízení sporné. Praktický komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s. 2016, s. 667). Dále dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 NSCR 141/2022, který k míře vázanosti uvedl, že „soud v občanském soudním řízení je vázán rozhodnutím trestního soudu o tom, že byl spáchán trestný čin a kdo jej spáchal, a to jen ve vztahu k osobě, nebo k osobám, které byly uvedeným rozhodnutím uznány vinnými ze spáchání onoho trestného činu (jako pachatelé nebo spolupachatelé). Taková „vázanost“ nemůže být dána ve vztahu k osobám, které se trestního řízení vůbec neúčastnily (bez ohledu na to, že jsou zmíněny ve skutkové části výroku o vině jako osoby, v jejichž prospěch pachatel jednal, respektive osoby, které svým jednáním přispěly k trestné činnosti pachatele).“ 45. S ohledem na uvedené je soud shora cit. rozhodnutími vázán tedy toliko ve vztahu k osobě [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], nikoliv vůči žalované.

46. Dále soud uvádí, že v občanském soudní řízení mají účastníci povinnost tvrdit všechny rozhodné skutečnosti, kdy okruh takových skutečností je určován hypotézou hmotněprávní normy, jíž se sporný právní vztah řídí a tato norma pak určuje rozsah důkazního břemene tzn. okruh skutečností, které musí být jako rozhodné prokázány a jednak nositele tohoto důkazního břemene. Tvrdí-li účastník rozhodné skutečnosti, tedy splní-li povinnost tvrzení, je následně ve vztahu k němu zatížen povinností důkazní tzn. povinností označit důkazy potřebné k prokázání tvrzení, na kterých zakládá uplatněné právo. Povinnost tvrzení a důkazní jsou ve sporném řízení naplněním projednací zásady, která mj. stanoví, že je zásadně věcí účastníků řízení tvrdit rozhodné skutečnosti a označit k jejich prokázání důkazy. Následkem nesplnění povinnosti tvrzení je pak rozhodnutí, které vyzní v neprospěch účastníka, který svou povinnost nesplnil. Před označením důkazu je účastník povinen uvést skutečnosti, které jím mají být prokázány, tzn. explicitně tvrdit všechny právně významné skutečnosti. V žádném případě nepřipadá v úvahu, aby listiny či jiné důkazy (zde výslech svědků) nahrazovaly absentující podstatná skutková tvrzení. Procesní aktivita a odpovědnost účastníků by tím byla popřena a přenášena nepřípustně na soud, což by bylo v rozporu s téměř všemi základními zásadami občanského sporného soudního řízení, a to zejména se zásadou dispoziční, projednací, ale i se zásadou rychlosti a hospodárnosti.

47. Skutek se v tzv. sporném řízení odvíjí od žaloby – perfektní žaloba musí obsahovat vylíčení všech rozhodujících skutečností nezbytných k tomu, aby bylo jasné, o čem má soud rozhodnout. Nestačí tak jen tvrzení, že se žalobkyně domáhá žalobou svého nároku na vydání bezdůvodného obohacení, ale je třeba, aby byly vylíčeny všechny skutkové okolnosti jednotlivě, tak jak se jdou za sebou a jedna od druhé se odvíjí, a to úplně, neboť právě z jejich souhrnu musí vyplynout, o jaký právní poměr žalobkyně svůj nárok opírá. Smyslem břemene tvrzení je umožnit soudu rozhodnout o věci samé i v případech, kdy určitá skutečnost, významná podle hmotného práva pro rozhodnutí ve věci, pro nečinnost účastníků nemohla být prokázána, neboť jimi nebyla tvrzena. K tomu, aby účastník v řízení dostál své povinnosti tvrdit, pak slouží poučení dle § 118a odst. 1 o.s.ř. Pouze tehdy dostane-li se účastníkovi poučení dle tohoto ustanovení, který i přes toto poučení neuvede všechny pro rozhodnutí významné skutečnosti, lze uzavřít, že účastník neunesl břemeno tvrzení.

48. Při jednání konaném dne 25.9.2024 soud vyzval dle ust. § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. žalobkyni, aby doplnila skutková tvrzení a označila důkazy k jejich prokázání, kdy žalobkyně měla uvést: - zda, kdy a jak byla žalovaná vyzvána ze strany žalobkyně ke splnění dodávky dle č.l. III. bod 3 smlouvy ze dne 30.10.2018 případně, proč tak neučinila, - zda, v jakém období a jaké byly prováděny přípravné stavební práce na pracovišti pro umístění litotryptoru u žalobkyně a zda tyto měly vliv na termín plnění pro žalovanou dle uzavřené smlouvy ze dne 30.10.2018, - jak žalobkyně dospěla k výši požadované částky 12.165.013 Kč a z jakých položek (po skutkové stránce – kupní cena [Anonymizováno], dalších plnění a dodávek) se tato částka sestává s tím, že pokud bylo na tento nárok něčeho plněno, žalobkyně uvede, kým, kdy a v jaké výši, a to v období ať již v průběhu trestního řízení či po vydání předmětných rozhodnutí v trestní věci do současnosti, - v jakém rozsahu byla kupní cena ve výši 12.165.013 Kč hrazena z poskytnuté dotace, - jaké konkrétní nedostatky či vady žalobkyně vytkla žalované v protokolu ze dne 27.11.2018 (tento předloží) případně se vyjádří, z jakého důvodu byly dne 27.11.2018 podepsány dva předávací protokoly, - v jakém termínu měly být žalovanou vytčené nedostatky odstraněny, - zda a jak na uvedené vytčené nedostatky žalovaná reagovala, - zda, kdy a jak žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění dodávky resp. zda ji upozornila na její prodlení se splněním dodávky, a to s ohledem na důvod odstoupení od smlouvy, - zda, kdy a jak žalobkyně upozornila žalovanou na možnost odstoupení od uzavřené smlouvy ze dne 30.10.2018, - pro jakou konkrétní nečinnost žalované žalobkyně odstoupila od uzavřené smlouvy ze dne 30.10.2018, - zda, kdy a jak žalobkyně vyzvala žalovanou k nápravě (viz předchozí bod), - jaká konkrétní škoda měla žalobkyni v souvislostí s nečinností žalované vzniknout a v jaké výši, - zda, kdy a jak byla žalovaná k úhradě škody žalobkyní vyzvána, - byla ze strany žalobkyně uplatněna reklamace dle č.l. VII. bod 4 smlouvy ze dne 30.10.2018 na zařízení dodané žalovanou, - pokud ano, kdy a jak, a co konkrétně bylo reklamováno, - zda, kdy a jak na uplatněnou reklamaci žalovaná reagovala. K uvedenému měla označit důkazy. Dále ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o.s.ř. žalobkyně měla označit a předložit důkaz k prokázání tvrzení, že: - musela vrátit dotaci, kdy současně dle ust. § 118a odst. 1 o.s.ř, uvede kdy, - zařízení - [Anonymizováno] bylo nefunkční, nebo z čeho uvedené dovozuje, a že jej nemohli používat, - v důsledku nečinnosti žalované nemohla žalobkyně předmětné zařízení využívat. Dále bylo žalobkyni uloženo, aby se vyjádřila k tvrzení žalované o poskytnutém náhradním plnění, která byla objednána a dodána žalobkyni (nábytek ve výši 82.682 Kč bez DPH, křesla ve výši 8.985 Kč bez DPH, rozšíření klimatizace do VIP místnosti ve výši 289.084 Kč bez DPH, ultrasonograf za nabídkovou cenu ve výši 2.322.672 Kč bez DPH - posléze odmítnutý), jakož i k žalované tvrzené uzavřené dohodě stran ponechání stávajícího RTG a jeho repasu v rámci [Anonymizováno]. Žalobkyni dáno poučení o tom, že pokud nebude na výzvu soudu reagovat, vystavuje se nebezpečí neúspěchu ve věci v podobě neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního.

49. Žalobkyně na výzvu soudu ve stanovené lhůtě nikterak nereagovala.

50. Vzhledem k výše uvedenému soud dospěl k závěru, že nebyl naplněn důvod pro odstoupení od smlouvy dle článku XI. bod 2 písm. c), e) kupní smlouvy, neboť pokud byla žalovaná dle článku III. bod 3 kupní smlouvy povinna splnit dodávku nejpozději do čtyř týdnů od doručení výzvy k zahájení plnění, a žalobkyně nesplnila svoji povinnost zaslat žalované tuto nejpozději do 31.10.2018, nemohla se žalovaná dostat do prodlení s dodávkou plnění, a to i když tak začala činit bez této výzvy. Ve vazbě na shora uvedenou výzvu dále žalobkyně doplnila svá tvrzení a neoznačila důkazy stran toho zda, kdy a jak byla žalovaná vyzvána ze strany žalobkyně ke splnění dodávky dle č.l. III. bod 3 smlouvy ze dne 30.10.2018 případně, proč tak neučinila tj. nereagovala na výzvu soudu ve smyslu ust. § 118a odst. 1,3 o.s.ř. Žalobkyně rovněž nereagovala na výzvu soudu ve smyslu ust. § 118a odst. 1,3 o.s.ř. jaké konkrétní nedostatky či vady žalobkyně vytkla žalované v protokolu ze dne 27.11.2018 (tento předloží) případně se vyjádří, z jakého důvodu byly dne 27.11.2018 podepsány dva předávací protokoly, v jakém termínu měly být žalovanou vytčené nedostatky odstraněny, zda a jak na uvedené vytčené nedostatky žalovaná reagovala, zda, kdy a jak žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění dodávky resp. zda ji upozornila na její prodlení se splněním dodávky, a to s ohledem na důvod odstoupení od smlouvy, zda, kdy a jak žalobkyně upozornila žalovanou na možnost odstoupení od uzavřené smlouvy ze dne 30.10.2018, pro jakou konkrétní nečinnost žalované žalobkyně odstoupila od uzavřené smlouvy ze dne 30.10.2018, zda, kdy a jak žalobkyně vyzvala žalovanou k nápravě (viz předchozí bod), jaká konkrétní škoda měla žalobkyni v souvislostí s nečinností žalované vzniknout a v jaké výši, zda, kdy a jak byla žalovaná k úhradě škody žalobkyní vyzvána. Soud má za to, že žalobkyně neprokázala naplnění důvodů pro odstoupení od uzavřené kupní smlouvy ze dne 30.10.2018, tak jak uváděla v odstoupení od smlouvy ze dne 13.5.2019.

51. K odstoupení od smlouvy soud dále uvádí, že dle ust. § 2106 odst. 1 NOZ je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, b) na odstranění vady opravou věci, c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně jako kupující zvolila kterékoliv z těchto práv, a to v souvislosti s oznámením vady či bez zbytečného odkladu (srov. ust. § 2106 odst. 2 NOZ). Soud má za to, že pokud od uzavřené kupní smlouvy odstoupila dne 13.5.2019, kdy vady snad měly být zjištěny dne 27.11.2018 neučinila tak ve lhůtě bez zbytečného odkladu. V rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 ICdo 81/2019 ze dne 25. 2.2021 tento uvádí, že lhůta „bez zbytečného odkladu“ je určena ke splnění povinnosti nebo uskutečnění právního úkonu či jiného projevu. Tato lhůta přímo neurčuje, v jakém konkrétním časovém okamžiku je třeba povinnost plnit či jinak konat. Podstatu lhůty vymezuje již její slovní vyjádření a z časového určení „bez zbytečného odkladu“ je třeba dovodit, že „jde o velmi krátkou lhůtu, jíž je míněno bezodkladné, neprodlené, bezprostřední či okamžité jednání směřující ke splnění povinnosti či k učinění právního úkonu či jiného projevu vůle, přičemž doba trvání lhůty bude záviset na okolnostech konkrétního případu.“ Shodně dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 530/2014 ze dne 30. 7. 2015 lhůta bez zbytečného odkladu přímo neurčuje, v jakém konkrétním časovém okamžiku je třeba konat. Nemusí nutně znamenat, že je třeba konat ihned, na druhou stranu u jakéhokoliv odkladu konání, který nastane, je třeba vždy v každém jednotlivém případě zjistit, zda se nejedná o odklad zbytečný, a to s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem daného případu. Vzhledem k tomu, že nebyla prokázána volba práva ze strany žalobkyně dle ust. § 2106 odst. 3 NOZ tj. žalobkyně nezvolila své právo včas, měla by práva podle ust. § 2107 NOZ tj. dle odst. 1 tohoto ustanovení vadné plnění by bylo nepodstatným porušením smlouvy, přičemž žalobkyně jako kupující by měla právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny příp. odstoupení od smlouvy (ust. § 2107 odst. 3 NOZ). Soud má za to, že vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno, že byl žalobkyně jako kupující oznámila vadu včas ve smyslu ust. § 2111 NOZ pozbyla právo odstoupit od smlouvy.

52. Jinak řečeno s ohledem na nedostatečná skutková tvrzení byla žalobkyně (i v rámci předvídatelnosti soudního rozhodnutí) soudem poučena o nutnosti doplnit žalobu o vylíčení rozhodných skutečností a při prvním jednání konaném dne 25.9.2024 byla žalobkyně soudem poučena a vyzvána dle § 118a odst. 1 a odst. 3 o.s.ř. k doplnění skutkových tvrzení a k označení důkazů tak, aby ve lhůtě 30 dnů od doručení protokolu z jednání doplnila shora uvedená skutková tvrzení a označila k prokázání svých tvrzení doplněných dle této výzvy důkazy a dále označila další důkazy ve vztahu ke svým tvrzením. Současně soud poučil žalobkyni, že v případě, kdy výzvě soudu nevyhoví, vystavuje se riziku, že bude ve věci neúspěšná z důvodu neunesení břemene tvrdit rozhodné skutečnosti a břemene důkazního. Protokol z jednání byl žalobkyni doručen dne 26.9.2024. Lhůta uplynula dne 29.10.2024. Žalobkyně se k výzvě soudu učiněné při jednání soudu konaném dne 25.9.2024 částečně vyjádřila až podáním ze dne 8.1.2025 doručeným soudu při jednání konaném dne 15.1.2025, tedy po marném uplynutí lhůty stanovené soudem k doplnění skutkových tvrzení a důkazů. K uvedenému podání soud uvádí, že toto bylo stran skutkových tvrzení částečné, obecné, kdy k řadě bodů nebyly vůbec označeny důkazy k jejich prokázání.

53. Soud vyzval žalobkyni k doplnění shora uvedeného, neboť v žalobě absentovala skutková tvrzení, na jejichž základě by bylo možné věc právně posoudit. Žalobkyně uvedla, toliko, že dne 27.11.2018 došlo k převzetí předmětného zařízení jako celku, kdy písemně byly zjištěny nedostatky a vady a byl uveden termín nápravy a následně žalobkyně dopisem ze dne 13.5.2019 písemně odstoupila od uzavřené kupní smlouvy ve smyslu článku XI. odst. 2 písm. c), e) kupní smlouvy. Toto odstoupení bylo žalované doručeno dne 14.5.2019. Hlavní důvodem odstoupení bylo tedy, že se žalovaná dostala do prodlení se splněním dodávky delším než 10 dnů a současně důvodem byla nečinnost žalované, v důsledku které vznikla žalobkyni škoda, že nemohla nové zařízení využít. To vše bez dalšího. Absentovala tvrzení stran vytčených vad, k uvedenému nebyl předložen žádný důkaz. Dále absentovala tvrzení stran naplnění důvodů pro odstoupení, kdy se žalobkyně omezila na strohé konstatování důvodu pro odstoupení od smlouvy vyplývajícího z uzavřené kupní smlouvy ze dne 30.10.2018. Dále se žalobkyně omezila toliko na konstatování vedení trestního řízení vůči [tituly před jménem] [jméno FO] u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka]. Jak již bylo uvedeno podle ustálených závěrů soudní praxe je soud v občanském soudním řízení vázán pouze výrokem rozhodnutí příslušného orgánu o tom, kdo a jaký trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt spáchal; není vázán odůvodněním takového rozhodnutí (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2016, sp. zn. 25 Cdo 4686/2015 či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 8. 2012, sp. zn. 25 Cdo 4151/2010). Z hlediska právní jistoty sice není žádoucí, aby soudy při opakovaném posuzování týchž otázek ve věcech týchž účastníků dospívaly k rozdílným závěrům, avšak tuto možnost nelze vyloučit za předpokladu, že jsou rozdílné závěry řádně odůvodněny (srovnej např. nález Ústavního soudu ze dne 10. 7. 2008, sp. zn. II. ÚS 2742/07). Závěry tohoto rozsudku Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka] ze dne 11.3.2022 ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze sp. zn. [spisová značka] ze dne 2.11.2022 a ve spojení s usnesením Nejvyššího soudu č.j. [spisová značka] ze dne 14.6.2023 by měl soud zohlednit, avšak tato skutečnost nic nemění na tom, že všechny rozhodné skutečnosti si soud v projednávané věci musí posoudit sám. Lhůta k doplnění skutkových tvrzení a k označení důkazů žalobkyni marně uplynula dne 29.10.2024. Žalobkyně na výzvu a poučení soudu reagovala až po jejím marném uplynutí podáním ze dne 8.1.2025 doručeným soudu při jednání konaném dne 15.1.2025, kdy na výzvu soudu bylo i tímto podáním reagováno toliko částečně.

54. U prvního jednání soudu v této věci byli účastníci současně soudem výslovně poučeni o koncentraci řízení, kdy koncentrační bod nastává pravidelně do skončení prvního jednání. Průběh prvního jednání konaného soudem dne 25.9.2024 vyplývá z obsahu protokolu o něm. Žalobkyně přednesla žalobu a žalovaná své vyjádření. Žalobkyně byla v rámci předvídatelnosti soudního rozhodnutí soudem zpravena o tom, že žaloba dosud neobsahuje vylíčení rozhodných skutečností a bude ji tak nutno dle § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. adekvátně doplnit. Následně byla žalobkyně soudem poučena a vyzvána ve shora uvedených intencích dle § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. a současně Soudem bylo sděleno, že předmětem řízení bude posouzení, zda žalobkyně odstoupila od uzavřené smlouvy ze dne 30.10.2018 důvodně, zda žalovaná porušila své povinnosti vyplývající ze smlouvy a zda se vůbec dostala žalovaná do prodlení, dále předmětem mělo být prokázání, zda byla uzavřena dohoda stran ponechání původního RTG, dále dohoda mezi účastníky řízení o náhradním plnění, kdy žalobkyně dle žalované nechtěla vrátit část kupní ceny s tím, že náhradní plnění žalobkyně přijala. Žalobkyně dále u jednání nedoplnila ničeho.

55. Přípisem ze dne 4.12.2024 doručenému žalobkyni i žalované dne 6.12.2024, jakož i při dalším jednání konaném dne 15.1.2025 bylo účastníkům řízení soudem sděleno, že v projednávané věci byli při jednání konaném dne 25.9.2024 účastníci řízení poučeni ve smyslu ust. § 118a odst. 1,3 o.s.ř. s tím, že jim byla stanovena lhůta k doplnění tvrzení a označení důkazů v délce 30 dní od doručení protokolu z jednání. Protokol z jednání byl žalobkyni doručen dne 26.9.2024 a tehdejšímu právními zástupci žalované dne 26.9.2024. Dále na uvedené navazovala další lhůta 30 dní od doručení doplňujícího podání. Z obsahu spisu vyplývá, že řízení ve smyslu ust. § 118b o.s.ř. bylo zkoncentrováno ke dni 2.12.2024. Žalobkyně ve stanovené lhůtě na výzvu soudu nikterak nereagovala, a proto soud k později uplatněným skutečnostem a důkazům tedy nepřihlíží. Žalobkyně nereagovala ani na zaslaná podání žalované.

56. Soud při tomto svém závěru o marném uplynutí lhůty vyšel ze skutečnosti, že účastníci byli u prvního jednání výslovně soudem poučeni o koncentraci řízení dle § 118b o.s.ř. a o tom, že tito mohou uvést rozhodné skutečnosti a označit důkazy jen do skončení prvního jednání, popř. do uplynutí lhůty, která jim byla soudem poskytnuta.

57. Koncentrační bod se tak obecně váže k okamžiku skončení prvního jednání, nebo ke konci soudem poskytnuté lhůty. Účastníci sporného řízení tak mají od 1. 7. 2009 zákonem ohraničenou dobu, ve které musí dostát své povinnosti tvrdit, tj. uvést všechny právně významné skutečnosti pro žalovaný nárok, a označit důkazy způsobilé prokázat jimi tvrzené skutečnosti s tím, že pokud tak neučiní v tomto vymezeném časovém prostoru, byť se jim v tomto směru dostalo adresného poučení soudem, soud ke skutečnostem a důkazům uvedeným po tomto marně uplynulém časovém prostoru nepřihlédne, dokonce přihlédnout nesmí, což může mít vliv na jeho konečné rozhodnutí, o čemž jsou účastníci této soudem zpraveni. Pokud by totiž soud navzdory již nastalé koncentraci řízení například provedl důkaz a přihlédl by k němu, jednalo by se o nezákonný důkaz. Porušení pravidel koncentrace ve prospěch jednoho z účastníků je pak nesprávným postupem, který v účastníku řízení vědoucího pravidel a omezení koncentrace a při jejich respektu, vzbuzuje nežádoucí úsudek o tom, že dodržovat procesní pravidla se nevyplácí, což snižuje respekt k právu jako takovému s tím, že takový postup porušuje princip stejného zacházení s účastníky řízení a oslabuje předvídatelnost soudního rozhodování.

58. Soud účastníky výslovně o účincích koncentrace a o koncentračních bodech poučil a má s ohledem na průběh soudního řízení a zejm. prvního jednání soudu na rozdíl od žalobkyně za to, že lze ve věci konané první jednání považovat za ukončené ve smyslu § 118b odst. 1 o.s.ř., neboť při něm byly provedeny všechny tehdy proveditelné úkony uvedené v § 118 odst. 1, odst. 2 o.s.ř. Soud sdělil výsledky přípravy jednání, zahájil řízení, účastníky poučil, zejm. o koncentraci řízení, žalobkyně přednesla žalobu a žalovaný své vyjádření, soud následně strany v rámci předvídatelnosti soudního rozhodnutí zpravil o nedostatcích žaloby a o potřebě poučení a výzvy žalobkyně dle § 118a odst. 1 a odst. 3 o.s.ř. Následně bylo zahájeno dokazování, při kterém žalobkyně uvedla skutková tvrzení dosud neobsažená v žalobě (např. vzájemná komunikace stran) a označila důkazy. Žalobkyně byla následně poučena a vyzvána soudem dle § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. k doplnění shora uvedeného a k označení důkazů doplněných dle výzvy a dále i ve vztahu ke svým dalším tvrzením - že musela vrátit dotaci, kdy současně dle ust. § 118a odst. 1 o.s.ř, uvede kdy, že zařízení - extrakorporální litotryptor bylo nefunkční, nebo z čeho uvedené dovozuje, a že jej nemohli používat, že v důsledku nečinnosti žalované nemohla žalobkyně předmětné zařízení využívat. Dále bylo žalobkyni uloženo, aby se vyjádřila k tvrzení žalované o poskytnutém náhradním plnění, která byla objednána a dodána žalobkyni (nábytek ve výši 82.682 Kč bez DPH, křesla ve výši 8.985 Kč bez DPH, rozšíření klimatizace do VIP místnosti ve výši 289.084 Kč bez DPH, ultrasonograf za nabídkovou cenu ve výši 2.322.672 Kč bez DPH - posléze odmítnutý), jakož i k žalované tvrzené uzavřené dohodě stran ponechání stávajícího RTG a jeho repasu v rámci [Anonymizováno]. Ke shora uvedenému jí byla poskytnuta lhůta prolamující koncentrační bod pojící se pravidelně s koncem prvního jednání ve věci. Soud provedl i inventuru sporných a nesporných skutkových tvrzení, neboť ji nemohl provést zcela, a to i s ohledem na absenci skutkových tvrzení, a proto se s ohledem na vzniklou procesní situaci omezil pouze na konstatování, že žaloba obsahuje nedostatečné vylíčení rozhodných skutečností a nastínil další procesní postup, o kterém strany výslovně a transparentně zpravil. K řádné inventuře skutkových tvrzení a důkazů lze dle soudu přistoupit až v okamžiku, kdy soudu budou známa veškerá pro věc významná skutková tvrzení a k nim označeny důkazy. Teprve v tomto okamžiku má soud pro takový přehled a kategorizaci tvrzení a důkazů prostor. S ohledem na skutečnost, že následně ve věci bylo zahájeno dokazování, bylo z jeho průběhu stranám zcela jednoznačně zřejmé, které konkrétní důkazy provedeny budou. K důkazům do doby konání prvního jednání označeným a při něm k důkazu konkrétně neprovedeným se soud z logiky věci nijak při tomto prvním jednání vyjádřit nemohl, když nevěděl, zdali, popř. jak konkrétně bude žalobkyní na procesní poučení soudem reagováno, tudíž nemohl ve vztahu k tehdy již označeným a dosud neprovedeným důkazům uzavřít, zdali provedeny budou či nikoliv a s jakým odůvodněním. S ohledem na vše právě uvedené má tedy soud za to, že lze konstatovat, že u prvního jednání soudu konaného dne 25.9.2024 byly soudem provedeny úkony uvedené v ust. § 118 odst. 1, 2 o.s.ř. a soud při něm respektoval mj. i závěry plynoucí z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2013, sp. zn. 31 Cdo 4616/2010.

59. Pokud žalobkyně v tomto směru na výzvu soudu nereagovala resp. své vyjádření, a to ještě částečné, soudu předložila až při jednání konaném dne 15.1.2025, nesplnila své povinnosti řádně doplnit skutková tvrzení a k jejich prokázání označit důkazy. Nedostatek tvrzení nelze nahrazovat dokazováním. Soud by tak i naprosto nepřípustným způsobem zvýhodňoval jednu ze stran sporu, když by její nedostatečná skutková tvrzení nahrazoval závěry z provedených důkazů.

60. Z již konstantní judikatury Ústavního i Nejvyššího soudu vyplývá význam a smysl poučovací povinnosti dle § 118a o.s.ř. prezentovaný např. v nálezu Ústavního soudu ze dne 7. 4. 2011, sp. zn. I. ÚS 2014/10, ze kterého mj. vyplývá, že „soud je povinen dbát na to, aby důkaznímu řízení předcházelo úplné vylíčení právně významných skutečností. Vzhledem k břemenu tvrzení je proto důležité, aby soud účastníku sdělil svůj závěr o neúplnosti skutkových tvrzení, vyložil mu, v čem tato neúplnost spočívá a umožnil mu jeho tvrzení doplnit. Nelze připustit, aby soud nedal účastníkovi možnost chybějící skutečnosti vysvětlit nebo doplnit. Pouze v případě, že účastník i přes poučení soudu požadované skutečnosti nedoplnil, může soud prohlásit, že účastník neunesl břemeno tvrzení. Citovaná ustanovení dále rovněž slouží k zajištění předvídatelnosti rozhodnutí soudu, což je jedna z významných zásad, na nichž stojí soudní proces. Je nepochybné, že předvídatelné může být jen takové rozhodnutí, kterému předchází předvídatelný postup soudu v řízení. Ze zákona jasně vyplývá, že účastníci nesmí být zaskočeni jiným právním posouzením věci soudem, aniž by jim bylo umožněno uvést skutečnosti, které jsou, podle názoru soudu, pro rozhodnutí významné a navrhnout k jejich prokázání důkazy. Vedle výzvy k doplnění dokazování je soud dále povinen poučit účastníka o procesních následcích nesplnění povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní. Smyslem tohoto ustanovení je, aby žaloba nebyla zamítnuta proto, že žalobce neunesl břemeno tvrzení, aniž by byl poučen soudem. Účastníkovi tedy nelze zamítnout žalobu z důvodu neunesení důkazního břemene, aniž by byl poučen, že takové břemeno má a o čem“.

61. Soud s ohledem na vzniknou procesní situaci v řízení postupoval mj. i v intencích citovaného nálezu Ústavního soudu a věc následně uzavřel tak, že žalobkyně nedostála své povinnosti tvrzení, a proto soud žalobu zamítl.

62. Soud rovněž s ohledem na nedostatečná skutková tvrzení neprováděl další dokazování a další označené důkazy pro nadbytečnost zamítl, když tedy uzavřel, že žalobkyně v řízení neunesla své břemeno tvrzení a dále, že z dosud žalobkyní tvrzeného lze po dosud provedeném dokazování uzavřít, že žalobkyně by za daného stavu ve sporu nebyla procesně úspěšná. Nedostatek tvrzení nelze nahrazovat provedením důkazu. Nejprve je třeba řádných skutkových tvrzení a k nim označit následně důkazy, kterými bude žalobkyní řádně tvrzené prokázáno a ne naopak, že provedením důkazů budou zjišťována absentující skutková tvrzení. Rozsah důkazní povinnosti je ve sporném řízení zásadně určen rozsahem povinnosti tvrdit skutečnosti, neboť aby mohl účastník nějakou skutečnost prokázat, musí ji nejdříve tvrdit.

63. Dále uvádí, že s ohledem na shora uvedené tedy soud podanou žalobu zamítl s tím, že se podrobněji nezabýval obranou žalované. Snad jen, že pokud bylo prokázáno a o uvedeném nebylo mezi účastníky řízení sporu tj. že v rámci daného zařízení litotryptoru bylo umístěno resp. ponecháno rentgenové zařízení původní tj. disponovalo stejný číslem generátoru a rengenky a nejednalo se o část dodávaného zařízení nového soud odkazuje ust. 1758 NOZ, dle kterého dohodnou-li se strany, že pro uzavření užijí určitou formu, má se za to, že nechtějí být vázány, nebude-li tato forma dodržena. To platí i tehdy, projeví-li jedna ze stran vůli, aby smlouva byla uzavřena v písemné formě. Z nesporných resp. nerozporovaných tvrzení, jakož i z provedeného dokazování trestními rozhodnutími má soud za prokázané, že v rámci nastalé situace po uzavření kupní smlouvy se žalovanou jednal [tituly před jménem] [jméno FO] [tituly za jménem] (jeho zmocnění nebylo nikterak rozporováno a namítáno), který se žalovanou uzavřel dohodu o náhradním plnění, přičemž tato nebyla sepsána jako písemný dodatek kupní smlouvy ve smyslu č.l. XIII. bod 8 kupní smlouvy, avšak soud má za to, že došlo ke konkludentnímu uzavření předmětné dohody. K tomu soud odkazuje na to, že základním hlediskem pro výklad právního jednání je podle právní úpravy účinné od 1.1.2014 úmysl jednajícího (popřípadě – u vícestranných právních jednání – společný úmysl jednajících stran), byl-li takový úmysl druhé straně (adresátovi projevu vůle) znám, anebo musela-li (musel-li) o něm vědět; není-li možné zjistit úmysl (záměr) jednajícího, přisuzuje se jednajícímu v projevu vůle takový úmysl (záměr), jaký by mu zpravidla přikládala (rozumí se v dobré víře a v souladu s dobrými mravy) osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen (srov. § 556 odst. 1 NOZ). Kromě úmyslu (záměru) jednajícího (ve zjištěné nebo přisouzené podobě) se při výkladu projevu vůle přihlíží také k „praxi zavedené mezi stranami v právním styku“, k tomu, co projevu vůle předcházelo, a k tomu, jak strany daly následně najevo, jaký obsah a význam projevu vůle přikládají (srov. § 556 odst. 2 NOZ). Byl-li při výslovném projevu vůle použit výraz, který sám o sobě připouští různý výklad, a nepodaří-li se výše uvedeným postupem vyjasnit projev vůle, měl by se podle ust. § 557 NOZ vyložit „k tíži toho, kdo výrazu použil jako první“ (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25.4. 2017 sp. zn. 21 Cdo 5281/2016, dále ze dne 19. 3. 2019 sp. zn. 21 Cdo 6073/2017, či ze 17. 4. 2019, sp. zn. 26 Cdo 2534/2018). Podle § 561 odst. 1 věty první a druhé NOZ k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Podle § 582 odst. 1 věty první NOZ není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí. Z uvedeného je zřejmé, že žalobkyně náhradní plnění přijala a ničeho nerozporovala ani nenamítala např. co do stran neplatnosti. K tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 3501/2019 ze dne 22.1.2020.

64. Pokud bylo tvrzeno, že žalovaná dodala vědomě část zařízení původního a starého, nikoliv nového, tudíž od počátku si musela být vědoma toho, že nemůže splnit řádně závazek vyplývající z kupní smlouvy, je třeba uvést, že i žalobkyni bylo známo, že což vyplývá z připomínek uvedených v přihlášce žalované do veřejné zakázky ze dne 16.9.2018.

65. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. s tím, že plně úspěšné žalované by náležela náhrada nákladů řízení v plné výši, avšak žalovaná při jednání uvedla, že náhradu nákladů řízení nepožaduje.

Poučení