218 C 38/2021-130

Rubrum

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem J. Lipenským ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] o 3.806 Kč s příslušenstvím, o 7.447,95 Kč takto:

Výrok

I. Žaloba o zaplacení částky 3.806 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 21.111 Kč ročně od 1. 11. 2020 do 11. 10. 2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 3.806 Kč ročně od 12. 10. 2021 do zaplacení, částky 7.447,95 Kč, a úroku ve výši 20 % ročně z částky 19.959,14 Kč od 28. 7. 2020 do 18. 8. 2020, úroku ve výši 10 % ročně z částky 19.959,14 Kč od 19. 8. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 28. 7. 2020 dosáhne částky 94.464 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 32.622,66 Kč s příslušenstvím. V žalobě bylo uvedeno, že mezi žalobcem, jako věřitelem, a žalovaným, jako klientem, byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo]. Žalovaný tuto smlouvu podepsal dne 27.02.2020. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 20.000 Kč. K vyplacení úvěru žalovanému došlo dne 27.02.2020. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 95,95 % p. a. splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši 1 695,00 Kč (v těchto splátkách byla zahrnuta i úhrada za pojištění) splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem březen 2020, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobce (věřitele) o schválení úvěru. Oznámení o schválení úvěru bylo žalovanému následně zasláno na dodejku. Součástí všech splátek byla vedle splátky jistiny úvěru a úroku za poskytnutí úvěru, i měsíční úhrada za pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr ve výši 55,00 Kč, tak jak bylo sjednáno v příloze č. 1 smlouvy. Žalovaný při podpisu smlouvy podepsal zároveň přihlášku do skupinového pojištění schopnosti splácet úvěry. Pojištění bylo sjednáno na základě Pojistné smlouvy blíže popsané v příloze č. 1 smlouvy. Žalovaný se zavázal, že bude žalobci po dobu trvání tohoto pojištění hradit za toto pojištění své schopnosti splácet úvěr shora uvedenou měsíční úhradu za pojištění, která bude tvořit součást všech splátek dle uzavírané smlouvy a bude tedy splatná ve lhůtách splatnosti těchto splátek. Žalobce žalovanému oznámil schválení úvěru Oznámením o schválení úvěru, ve kterém byly uvedeny základní parametry poskytovaného úvěru a jehož přílohu tvořil i splátkový kalendář. Oznámení o schválení úvěru bylo žalovanému zasláno na dodejku. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobce prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného, atd.). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích SOLUS a NRKI (Nebankovní registr klientských informací). Na základě výše uvedených údajů, včetně informací z dotazovaných registrů, jakož i na základě provedeného tzv. scoringu klienta (interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka), bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Z důvodu vyloučení možných komplikací znemožňující řádné čerpání a následné splácení úvěru, bylo dále prověřeno, že žalovaný nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, žalovaný neměl u žalobce předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalovaného nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník, jednající s žalovaným, doporučil úvěr ke schválení. Žalovaný po uzavření smlouvy požádal v souladu se smlouvou o bezúplatný odklad splátek z důvodu své pracovní neschopnosti/ukončení pracovního poměru. Žádosti žalovaného bylo ze strany žalobce vyhověno. Došlo tak k bezúplatnému odkladu splatnosti původních splátek č.

2. Po dobu odkladu těchto splátek, tedy od 20.04.2020 do 19.05.2020 neběžel sjednaný úrok za poskytnutí úvěru. Provedení odkladu těchto splátek žalobce žalovanému oznámil písemným oznámením, jehož přílohou byl i upravený splátkový kalendář vztahující se ke smlouvě. Do data zesplatnění celého úvěru byly žalobci uhrazeny pouze následující částky: Částka ve výši 1 695,00 Kč ze dne 08.04.2020. Částka ve výši 1 000,00 Kč ze dne 16.07.2020. Před níže popsaným zesplatněním celého úvěru v důsledku tohoto prodlení žalovaného vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1. smlouvy v celkové výši 0,00 Kč (Podle uzavřené smlouvy platí, že žalobci vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,00 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Žalobci takto vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátek, u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů, tedy smluvní pokuty v celkové výši 0 x 0,00 Kč). Tato smluvní pokuta je dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobce na její zaplacení. V důsledku tohoto prodlení žalovaného žalobci dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2. smlouvy v celkové výši 200,00 Kč (Podle uzavřené smlouvy platí, že žalobci vzniká právo na zaplacení této náhrady nákladů ve výši 200,00 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Žalobci takto vzniklo právo na zaplacení této náhrady nákladů u splátek č. 1, u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů, tedy náhrady nákladů v celkové výši 1 x 200,00 Kč). Tato náhrada nákladů je dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobce na její zaplacení. Povinnost hradit náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného byla ve smlouvě sjednána na základě § 122 odst. 1 písm. a) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, podle kterého platí, že věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat mimo jiné právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele. Shora uvedená částka 200 Kč přitom odpovídá skutečným nákladům žalobce vzniklých v důsledku popsaného prodlení s úhradou každé splátky o délce 15 dnů, rozepsáno: Jednotkový rozpad nákladů žalobce vzniklých v souvislosti s prodlením s úhradou každé splátky o délce 15 dnů: Jednotkové mzdové náklady zaměstnanců podílející se na předžalobním vymáhání 43,94 Kč. Jednotkové provozní náklady interního Call centra 6,99 Kč. Jednotkové náklady - Provize externí vymáhací společnosti 93,42 Kč. Jednotkové náklady - Provize inkasní sítě 59,84 Kč. Ostatní provozní náklady Collection Department: 1,64 Kč. Jednotkový náklad celkem 205,83 Kč. Jednotkový náklad zaokrouhlen 200,00 Kč. V důsledku tohoto prodlení žalovaného následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3. smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný se takto dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. 3 splatné dne 20.05.2020. K datu 26.07.2020 tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4. smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 23 735,88 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobci nejpozději v den zesplatnění úvěru. V každé splátce je zahrnuta platba jistiny úvěru a platba úroku za poskytnutí úvěru a v případě sjednání pojištění i úhrada za toto pojištění. Úrok za poskytnutí úvěru zahrnutý do každé splátky odpovídá úroku přirostlému k jistině úvěru k poslednímu dni splatnosti dané splátky. Postupně se tak mění poměr mezi splátkou jistiny a splátkou úroku. Tento poměr je u jednotlivých splátek uveden ve splátkovém kalendáři, který je zasílán společně s oznámením o schválení úvěru. U posledních 3 splátek úvěru před zesplatněním úvěru, pokud je úvěr zesplatněn z důvodu prodlení dlužníka s úhradou splátek, je tak část každé z těchto posledních 3 splátek připadající na úrok připočtena k původní jistině úvěru a stává se součástí shora uvedené nové jistiny úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobce je oprávněn požadovat, aby mu žalovaný v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platil úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Před zesplatněním úvěru byl přitom žalovaný vyzván k úhradě dané dlužné splátky a byla mu poskytnuta k tomu lhůta alespoň 30 dnů. V bodě 6.5. smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne 01.11.2020, až do jejího úplného zaplacení. V bodě 2.2. smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. V souladu s § 9 zákona č. 177/2020 Sb., o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19, žalobci od 01.05.2020 do 31.10.2020 nevznikalo právo na platby sjednané nebo stanovené pro případ prodlení žalovaného s plněním peněžitých dluhů vyplývajících ze smlouvy o úvěru (tj. smluvní pokuty, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného a úrok z prodlení). Na základě uzavřené smlouvy tak žalovaný žalobci k dnešnímu dni dluží následující částky: a) částka odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 23 735,88 Kč (odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 19 959,14 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 3 776,74 Kč) s příslušenstvím, b) smluvní pokuty dle bodu 6.1., tak jak jsou specifikovány shora, v celkové výši 0,00 Kč s příslušenstvím, c) náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2., tak jak je specifikována shora, v celkové výši 200,00 Kč s příslušenstvím, d) smluvní pokuta dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 23 735,88 Kč za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem 01.11.2020 do zaplacení. Žalobce touto žalobou požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení této žaloby uvedenému v záhlaví této žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši 8 522,66 Kč (v souladu s § 9 zákona č. 177/2020 Sb. žalobci od 01.05.2020 do 31.10.2020 nevznikalo právo na zaplacení této smluvní pokuty), e) úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 19 959,14 Kč ode dne 28.07.2020 do zaplacení. Žalobce touto žalobou požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 95,95 % p. a. Za dobu od 91. dne prodlení žalovaného (tedy za dobu od 19. 8. 2020) žalobce v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru tento úrok uplatňuje v zápůjční úrokové sazbě ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, tj. v nominální úrokové sazbě 10. 00 % p. a., f) úhrady za pojištění schopnosti klienta splácet úvěr dle Přílohy č. 1 smlouvy ve výši celkem 165,00 Kč (Podle přílohy č. 1 smlouvy činila tato úhrada za pojištění částku 55,00 Kč měsíčně a tvořila součást všech splátek úvěru. Do dnešní doby zůstala neuhrazena měsíční úhrada za pojištění obsažená ve splátkách č. 3, 4, 5, tedy úhrada za pojištění v celkové výši 3x 55,00 Kč). Žalovaný tyto částky žalobci neuhradil ani na základě předžalobní výzvy, kterou mu žalobce v této věci zaslal. U dlužných částek uvedených shora pod písm. a), b), c) a f), tedy u částky v celkové výši 24 100,00 Kč, požaduje žalobce s ohledem na prodlení žalovaného s jejich úhradou i zákonný úrok z prodlení. Pro zjednodušení požaduje žalobce u všech dlužných částek uvedených shora pod písm. a), b), c) a f) zákonný úrok z prodlení až od druhého dne následujícího po shora popsaném zesplatnění úvěru (v souladu s § 9 zákona č. 177/2020 Sb. žalobci od 01.05.2020 do 31.10.2020 nevznikalo právo na zaplacení tohoto zákonného úroku z prodlení). Dle bodu 2.2. smlouvy je výše úroku uvedeného shora pod písm. e) limitována na 120 % částky, kterou má žalovaný zaplatit dle části A) smlouvy, tedy na částku 94 464,00 Kč. Toto žalobce zohledňuje i níže v petitu. Dále žalobce pro upřesnění ke způsobu doručování jednotlivých dokumentů žalovanému uvádí, že Oznámení žalobce (věřitele) o schválení úvěru bylo doručováno doporučeně na dodejku (doklad je připojen k této žalobě), předžalobní výzva byla doručována doporučeně (doklad je připojen k této žalobě) a jednotlivé výzvy žalobce k zaplacení dlužných splátek, jakož i oznámení žalobce o zesplatnění úvěru, byly doručovány prostřednictvím České pošty s. p. s využitím služby Hybridní pošta.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, pouze sdělila, že se nemůže zúčastnit jednání soudu z důvodu pracovní cesty s tím, že žádá, aby soud jednal v její nepřítomnosti a pokud by jí bylo uloženo zaplatit nějakou částku, žádá o stanovení splátek, kdy s ohledem na své sociální a příjmové poměry může hradit částku 2.000 Kč měsíčně, před dalším jednáním pak pouze telefonicky sdělila omluvu z jednání kvůli péči o nemocnou dceru a rovněž požádala, aby jednání proběhlo v její nepřítomnosti.

3. Okresní soud v Šumperku rozsudkem ze dne 2. 3. 2022, čj. 218 C 38/2021-85, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 17.305 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 12. 10. 2021 do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 2.000 Kč, splatných vždy k 15. dni v kalendářním měsíci, přičemž první splátka je splatná v kalendářním měsíci, který následuje po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci; pokud nebude některá splátka uhrazena včas, stane se splatnou celá částka (výrok I.), žalobu o zaplacení částky 6.795 Kč a částky 8.522,66 Kč, o zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6.795 Kč od 12. 10. 2021 do zaplacení, o zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 24.100 Kč od 1. 11. 2020 do 11. 10. 2021, o zaplacení úroku ve výši 95,95 % ročně z částky 19.959,14 Kč od 28. 7. 2020 do 18. 8. 2020 ve výši 1.111,44 Kč, úroku ve výši 10 % ročně z částky 19.959,14 Kč od 19. 8. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 28. 7. 2020 dosáhne částky 94.464 Kč, se zamítl (výrok II.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III).

4. Zatímco rozsudek ve výroku I. a části výroku II. nabyl samostatně právní moci, zbylá část výroku II. a výrok III. byly zrušeny odvolacím soudem, a to usnesením Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 26. 5. 2022, čj. 75 Co 189/2022-98, kterým odvolací soud rozhodl tak, že se rozsudek okresního soudu ve výroku II. v odvoláním napadeném rozsahu, to je co do částky 3.806 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 21.111 Kč ročně od 1. 11. 2020 do 11. 10. 2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 3.806 Kč ročně od 12. 10. 2021 do zaplacení, částky 7.447,95 Kč, a úroku ve výši 20 % ročně z částky 19.959,14 Kč od 28. 7. 2020 do 18. 8. 2020, úroku ve výši 10 % ročně z částky 19.959,14 Kč od 19. 8. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 28. 7. 2020 dosáhne částky 94.464 Kč, a ve výroku III. zrušuje a věc se vrací v tomto rozsahu okresnímu soudu k dalšímu řízení.

5. Z návrhu na uzavření smlouvy z 27. 2. 2020 č. l. 6-8, informace pro klienta na čísle listu spisu (dále jen„ č. l.“) 31, přílohy č. 1 na č. l. 22, karty klienta na č. l. 9, rozpisu splátek na č. l. 11, předsmluvního formuláře č. l. 44-46 a oznámení o schválení úvěru na č. l. 10 soud zjistil, že účastníci podepsali smlouvu o úvěru, předmětem je poskytnutí částky 20.000 Kč žalované, s dobou splácení 40 měsíců, s měsíční splátkou 1.695 Kč, s celkovou vrácenou částkou 78.720 Kč, s úrokovou roční sazbou 95,95 %, RPSN 151,7 %.

6. Z informačního dokumentu pojištění č. l. 12-15 a přihlášky pojištění na č. l. 24 soud zjistil, že předmětem smluv bylo i pojištění schopnosti splácet.

7. Z oznámení z 26. 7. 2020 na č. l. 16, splátkového kalendáře č. l. 17, dodejky č. l. 18, výzvy z 23. 6. 2020 č. l. 19, výzvy z 21. 7. 2020 č. l. 20, dopisu z 22. 4. 2020 č. l. 21, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k placení pro nesplácení úvěru.

8. Z předžalobní výzvy s poštovním archem č. l. 26-27 soud zjistil, že byla odeslána 6. 10. 2021.

9. Z výpisu z registru SOLUS č. l. 28 a NRKI č. l. 29 soud zjistil, že zde žalovaná neměla veden dluh a byla zařazena do II. kategorie.

10. Z dokladu o vyplacení úvěru č. l. 30 soud zjistil, že dne 27. 2. 2020 byla vyplacena částka 20.000 Kč.

11. Z kopie internetového bankovnictví č. l. 33-34, kopie rozsudku zdejšího soudu čj. 15 Nc 602/2017-37, oznámení o dávkách SSP na č. l. 42, hodnocení klienta č. l. 43 a kopie občanského průkazu soud zjistil, že žalobkyně si zjišťovala příjmy žalované, které jsou v těchto listinách uvedeny (rodičovský příspěvek 7.600 Kč, 3.000 Kč výživné, ovšem určené pro nezletilou dceru) a provedla hodnocení klienta.

12. Ze zprávy [anonymizována dvě slova] z 30. 8. 2022 na č. l. 102, zprávy [právnická osoba] z 31. 8. 2022 na č. l. 104-105, zprávy [právnická osoba] z 31. 8. 2022 na č. l. 107, zprávy [právnická osoba] z 30. 8. 2022 na č. l. 109, zprávy [právnická osoba] z 6. 9. 2022 na č. l. 111, zprávy [právnická osoba] ze 7. 9. 2022 na č. l. 115, zprávy [právnická osoba] z 12. 9. 2022 na č. l. 117, zprávy [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] z 13. 9. 2022 na č. l. 119, a zprávy [právnická osoba] z 20. 9. 2022 na č. l. 121 soud zjistil, že úrokové sazby ke dni 27. 2. 2020 u spotřebitelských úvěrů se u těchto bank pohybovaly v rozpětí 3,89 % - 11,08 %, 4,9 % - 16,9 %, průměrně 8,7 %, nebo 6,9 %, 8,3 % a v rozpětí 3,9 – 22,7 %, v závislosti na té které bance. Průměrná úroková roční sazba tak v daném období u spotřebitelských úvěrů činila cca 8 %.

13. Soud hodnotil důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Soud vycházel z listinných důkazů, když jejich pravost ani obsah nikdo nezpochybnil. Z kopie občanského průkazu soud neučinil žádný skutkový závěr, jelikož obsahuje pouze údaje žalované, které jsou soudu ovšem známy. Z úředního záznamu na čl. 77 soud žádný skutkový závěr neučinil, když se jedná pouze o omluvu z jednání.

14. Soud došel k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Účastníci podepsali smlouvu o úvěru dne 27. 2. 2020, [číslo] jejímž obsahem bylo poskytnutí částky 20.000 Kč žalované s dobou splácení 40 měsíců, s měsíční splátkou 1.695 Kč, s celkovou vrácenou částkou 78.720 Kč, s úrokovou roční sazbou 95,95 %, RPSN 151,7 %. Částka byla žalované vyplacena 27. 2. 2020. Žalovaná v souvislosti se smlouvou zaplatila žalobkyni částku 1.695 Kč dne 8. 4. 2020 a 1.000 Kč dne 16. 7. 2020. Průměrná úroková sazba u spotřebitelských úvěru byla v období, kdy byla uzavřena předmětná smlouva cca 8 % ročně.

15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění – dále jen „o. z.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle § 2991 o. z. (1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Dle usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 7. 2013, sp. zn. 1 Tdo 416/2013, půjčka s úrokem přesahujícím 44 % ročně je plněním, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru ve smyslu § 218 odst. 1 tr. zákoníku o přečinu lichvy.

19. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 1. 6. 2021, sp. zn. 20 Cdo 2617/2020, uvedl, že RPSN 94,96 % je jednoznačně v rozporu s dobrými mravy.

20. Krajský soud v Ostravě ve svém rozsudku ze dne 20. 12. 2010, sp. zn. 33 ICm 91/2010, uvedl, že se„ rýsuje judikatorní strop ve výši 4 násobku sazeb úvěrů požadovaných bankami, jakožto institucemi poskytujících úvěry za nejnižší sazby nejméně rizikovým příjemcům. Bankovní sazby končí přibližně na 25 % p.a. Maximální dovolenou sazbou pro ostatní poskytovatele je tak RPSN 100 % p.a.“.

21. Nejvyšší soud v rozhodnutí ze dne 15. prosince 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, označil za nepřiměřenou výši úroků zpravidla takovou výši úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V daném případě, kdy sjednaný úrok byl téměř čtyřikrát vyšší než nejvyšší bankovní úroková sazba, dovodil soud, že se jedná o ujednání v rozporu s dobrými mravy.

22. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 10. 4. 2014, sp. zn. III. ÚS 3725/13, princip autonomie vůle tedy není absolutní hodnotou (contractus durus, sed contractus) právě s ohledem na princip ochrany spotřebitele, ze kterého, jde-li o nyní posuzované souvislosti, plyne požadavek transparentnosti smluvních ujednání, které jsou klientovi bankou předkládány k podpisu. Z nich musí být zřejmé, jaké bude finální finanční zatížení žadatele o úvěr (příjemce úvěru), neboť pouze takto informovaný klient banky může učinit spolehlivou komparaci na trhu dostupných a nabízených úvěrů, aniž by později zjistil, že vycházel ze záměrně zkreslených informací. …není v rozporu s autonomií vůle "zasahování" státu do takových vztahů tím, že stanoví opatření k ochraně spotřebitele, jako jsou definice nedovolených praktik (nekalé, klamavé, agresivní, diskriminační), stanovení zvláštních povinností podnikatele (zde věřitele) jako např. ověření schopnosti spotřebitele splácet úvěr, poskytovat mu určité informace apod… Není přitom pochyb o tom, že v případě porušení takových práv nemůže především druhá (tzv. silnější) strana po státu vyžadovat, aby ji v jejím postavení podporoval a posiloval.

23. Byť k naplnění skutkové podstaty lichvy je třeba zneužít něčí tísně, nezkušenosti apod., má podepsaný soud za to, že je vyloučené, aby soudy v civilním řízení vůbec uvažovali nad tím, že by úrok s RPSN 151,57 % mohl být v souladu s dobrými mravy za stavu, kdy soudy v trestních řízeních považují úrok 44 % za naplňující jeden ze znaků trestného činu lichvy.

24. Sám Krajský soud v Ostravě, který rozsudek podepsaného soudu zrušil, ve svém jiném rozsudku ze dne 20. 12. 2010, sp. zn. 33 ICm 91/2010, uvedl, že„ Maximální dovolenou sazbou pro ostatní poskytovatele je tak RPSN 100 % p.a.“. Přesto soud je vázán rozhodnutím Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci v této věci, ve kterém je uvedeno, že i v tomto případě (kde činí RPSN 151,7 %) si musí soud opatřit podklady pro případné rozhodnutí o tom, že sjednané úroky jsou v rozporu s dobrými mravy. Odvolací soud ovšem nijak neupřesnil, o jaké podklady by se mělo jednat. Jedná se o sporné řízení, kde účastníci soudu předkládají důkazy. Ve sporném řízení soud důkazy zásadně nepořizuje. Výjimka je uvedena v § 120 odst. 2 o. s. ř., kterou však je nutno vykládat s ohledem na zásadu kontradiktornosti, kterou je sporné řízení ovládáno. Jinak řečeno, sporné řízení není ovládáno zásadou inkviziční, ve které soud má i funkci vyšetřovací nebo vyhledávací, ale zásadou kontradiktornosti, kdy účastníci předkládají soudu důkazy, na jejich základě pak soud rozhodne. Pokud by soud ve smyslu § 120 odst. 2 o. s. ř. přesto hodlal za splnění výše uvedených kritérií opatřit nějaký důkaz, má se jednat především o důkaz, který soud provede ve prospěch účastníka, kterému hrozí neunesení břemene důkazního (jsou nezbytné ke zjištění skutkového stavu), přičemž pokud se jedná o důkaz, kde lze očekávat náklady, musí soud uložit účastníku, v jehož prospěch je důkaz prováděn, povinnost uhradit zálohu dle § 141 odst. 1 o. s. ř. Odvolací soud nijak neupřesnil, zda má soud např. nechat zpracovat znalecký posudek na obvyklou výši úrokových sazeb či vyžádat zprávy bank apod. Rovněž odvolací soud neupřesnil, komu by případně měl soud uložit zaplatit zálohu na daný důkaz. Jak bylo výše uvedeno, z jiného rozhodnutí téhož soudu vyplývá, že hranice 100 % RPSN je zřejmá s ohledem na závěr o nemravném úroku. Ostatně i zprávy bank, které si soud vyžádal, stojí daňové poplatníky nemalé částky, když samotné odeslání datové zprávy není pro státní úřady bezplatné, aktuálně platí stát České poště 11,68 Kč bez DPH za každou odeslanou datovou zprávu státním úřadem. Banky samy takové zprávy zatím poskytují bezplatně, ovšem pokud v každém soudním řízení o spotřebitelském úvěru zatíží soudy všechny banky poskytováním takových zpráv, je otázkou, kdy banky přistoupí k požadavku na úhradu hotových výdajů. Podepsaný soud má za to, že vyžadování důkazů v takovémto případě je v rozporu se zásadou ekonomiky řízení, když řízení prodražuje a protahuje.

25. Ze zásady ekonomiky řízení pak vyplývá i to, že pokud je smlouva hodnocena jako neplatná na základě jedné právní skutečnosti, nemusí se soud vypořádávat s dalšími právními skutečnostmi způsobujícími její neplatnost, z toho vycházel soud ve svém původním rozhodnutí, kdy se nezabýval úvěruschopností proto, že smlouva o úvěru je tak jako tak neplatná pro nemravný úrok.

26. Rozhodující v tomto řízení je ovšem právní názor odvolacího soudu, který okresní soud respektuje, proto opatřil podklady, a to tak, že vyžádal zprávy bank a současně se zabýval i ověřením úvěruschopnosti, kdy zjistil, že žalobkyně prokázala, že dostatečně vyhodnotila schopnost žalované splácet, když si opatřila výpisy o příjmech z internetového bankovnictví, nechala si předložit rozhodnutí Úřadu práce o dávkách, rozsudek o výchově a výživě a provedla lustraci v registrech dlužníků, poměry žalované jsou sice hraniční pro poskytnutí úvěru, nicméně úvěr ve výši 20.000 Kč lze ještě považovat za přiměřený k poměrům žalované.

27. Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci ve svém zrušujícím rozhodnutí v odstavci 8 odůvodnění (odstavce krajský soud v odůvodnění nečísloval, takže je tím myšleno pouze pořadí odstavce z hlediska počtu odstavců odůvodnění) též uvedl, že okresní soud neučinil žádný závěr o skutkovém stavu – závěr o skutkovém stavu je však uveden v odstavci 10 rozsudku okresního soudu. Dále krajský soud uvedl, že okresní soud v odůvodnění uvedl skutková zjištění pouze ze sedmi důkazů – skutečnost je ovšem taková, že v odstavcích 3 až 9 je odůvodněno celkem 23 důkazů. V tomto ohledu nejsou podepsanému soudu výtky krajského soudu zřejmé natolik, aby z nich podepsaný soud dovodil závazný právní názor pro své nové rozhodnutí.

28. Bylo prokázáno, že spotřebitelské úvěry byly bankovními ústavy v dané době úročeny sazbou v rozsahu 5 – 17 % ročně. Tato okolnost je známa i žalobkyni, jelikož byla tímto soudem již v minulosti opakovaně na tuto skutečnost upozorňována v obdobných řízeních. V daném případě byl poskytnut úvěr za úrok 95,95 % ročně s RPSN 151,7 %, což znamená, že žalobkyně poskytla úvěr za 5 až 16 násobek úrokové sazby poskytované v běžné bance, což činí smlouvu neplatnou podle § 588 o. z., jelikož se zjevně příčí dobrým mravům (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005, usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 12. 2015, sp. zn. 26 Cdo 1587/2015). Žalovaná se na úrok žalobkyně bezdůvodně obohatila v částce, kterou v souvislosti s uzavřenou neplatnou smlouvou nevrátila, a to v částce 17.305 Kč, avšak soud v této části žalobě vyhověl již v předchozím rozhodnutí, které v části nabylo samostatně právní moci. Soud tedy žalobu podle § 2395 ve spojení s § 588 o. z. zamítl.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. za stavu, kdy (i po započtení příslušenství) byla ve věci úspěšnější žalovaná, které však náklady nevznikly.

Poučení