219 C 20/2021 - 227

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Gabrielovou jako samosoudkyní ve věci žalobce:[Jméno žalobce]., IČO: [IČO žalobce] sídlem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému:[Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] o zaplacení 485.000 Kč s příslušenstvím - smluvní pokuta takto:

Výrok

I. Žalovaný je p o v i n e n zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 165.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 165.000 Kč od 28. 3. 2019 do zaplacení.

II. Žalovaný je p o v i n e n uhradit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 140.000 Kč, a to k rukám právní zástupkyně žalobce, [Jméno advokáta], advokátky, se sídlem AK [adresa], [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou soudu dne 10. 6. 2021 se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit částku ve výši 485.000 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že mezi žalobkyní jako objednatelem a žalovanou jako zhotovitelem byla dne 9. 5. 2018 uzavřena smlouva o dílo č. [hodnota] (dále jen „smlouva o dílo“), na základě které se žalovaná zavázala provést dílo spočívající v provedení výkopových a zemních prací na stavební akci „[právnická osoba] [adresa] na pozemku [Anonymizováno] k.ú. [adresa]“. Dle čl. IV.2 smlouvy o dílo č. [hodnota] ze dne 9. 5. 2018 byla žalovaná povinna zahájit práce na stavbě „[právnická osoba] [adresa] na pozemku 1049/9 v k.ú. [adresa]“ ve smluvně sjednaném termínu 14. 5. 2018 a dílo provést v termínu 11. 6. 2018. Žalovaná v rozporu se smlouvou o dílo č. [hodnota] nezahájila práce na stavbě a nepřevzala staveniště ve smluvně sjednaném termínu 14. 5. 2018, nýbrž až 21. 5. 2018, a tedy od 15. 5. 2018 do 21. 5. 2018 byla v prodlení se splněním této povinnosti. Dále žalovaná byla v prodlení s provedením díla dle smlouvy o dílo č. [hodnota] ve sjednaném termínu ke dni 11. 6. 2018, když dílo provedla až ke dni 22. 11. 2018. Dle čl. XI. odst. 1 smlouvy o dílo č. [hodnota] si účastníci ujednali povinnost žalované pro případ jejího prodlení s termínem zahájení prací zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 5.000 Kč za každý i započatý den prodlení. Za prodlení se splněním termínu zahájení provádění prací a převzetím staveniště ve dnech 15. 5. 2018 až 21. 5. 2018 je žalovaná povinna uhradit žalobkyni (při sjednané smluvní pokutě za toto období ve výši 5.000 Kč za jeden den prodlení), smluvní pokutu ve výši 35.000 Kč. Dle čl. XI. odst. 2 smlouvy o dílo účastníci ujednali povinnost žalované pro případ jejího prodlení s provedením díla zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši ve výši 5.000 Kč za každý i započatý den prodlení. V případě prodlení zhotovitele delším, než deset dní se pokuta za každý započatý den prodlení zvyšuje na 10-ti násobek smluvní pokuty uvedené v předchozí větě. Za prodlení zhotovitele s termínem provedení díla ve dnech 12. 6. 2018 až 21. 6. 2018 je žalovaná povinna uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 50.000 Kč dle čl. XI.2. smlouvy o dílo č. [hodnota] (při sjednané smluvní pokutě za toto období ve výši 5.000 Kč za jeden den prodlení). Za prodlení zhotovitele s termínem provedení díla ve dnech 22. 6. 2018 až 29. 6. 2018 je žalovaná povinna uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 400.000 Kč dle čl. XI.2. smlouvy o dílo č. [hodnota] (při sjednané smluvní pokutě za toto období ve výši 50.000 Kč za jeden den prodlení). Žalovaná byla žalobkyní k úhradě smluvní pokuty vyzvána dopisem ze dne 25. 2. 2019. Dopis osobně převzal dne 26. 2. 2019 jednatel žalované [jméno FO] a převzetí potvrdil podpisem na jednom vyhotovení dopisu ze dne 25. 2. 2019. Jelikož žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila, domáhá se žalobkyně svého nároku podanou žalobou.

2. Ve věci byl dne [datum] pod č.j. [spisová značka] vydán platební rozkaz, proti kterému podala žalovaná dne 24. 8. 2021 blanketní odpor doplněný o podání ze dne 12. 9. 2021. Žalovaná nejprve v souladu s ust. § 120 odst. 3 o.s.ř. učinila nesporným, že žalobkyně v postavení objednatele uzavřela dne 9. 5. 2018 se žalovanou v postavení zhotovitele smlouvu o dílo č. [hodnota] (dále jen „smlouva o dílo“) na základě které se žalovaná zavázala provést dílo spočívající v provedení výkopových a zemních prací na stavební akci „[právnická osoba] [adresa] na pozemku [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] v k.ú. [adresa]“. Žalovaná převzala staveniště dne 21. 5. 2018. Žalovaná dílo dokončila a předala dne 22. 11. 2018. Ostatní tvrzení žalobkyně, o něž opírá svůj žalobní nárok v žalobě, nejsou pravdivá, neboť žalovaná nebyla v prodlení s převzetím staveniště, ani nebyla v prodlení s dokončením a předáním staveb. Pokud jde o uplatněnou smluvní pokutu za prodlení s převzetím staveniště ve dnech 15. 5. 2018 až 21. 5. 2018 a to ve výši 35.000 Kč, žalovaná uvedla, že žalobkyně neposkytla žalované potřebnou součinnost pro převzetí a tato byla umožněna až dne 21. 5. 2018. Žalovaná, jako subdodavatel žalobkyně, nemohla svémocně staveniště převzít bez součinnosti žalobkyně. K předání a převzetí staveniště je potřeba dvoustranného úkonu, jímž je předání a převzetí, které bylo umožněno až 21. 5. 2018 tím, že žalobkyně s žalovanou uzavřela protokol o převzetí staveniště. Podmínkou pro vlastní započetí prací bylo, aby zemina, která se vyskytovala na staveništi, byla přemístěna na jiný pozemek. [adresa] takového jiného pozemku měla zajistit žalobkyně, která to do 21. 5. 2018 neučinila. Pozemek staveniště byl velice úzký a nebylo proto možné skladovat zeminu na staveništi a zároveň manipulovat technikou (bagrem) po pozemku.

3. Pokud jde o uplatněnou smluvní pokutu ve výši 50.000 Kč za prodlení žalované s provedením díla ve dnech 12. 6. 2018 až 21. 6. 2018, což odpovídá částce 5.000 Kč za jeden den prodlení a smluvní pokutu ve výši 400.000 Kč za prodlení žalované s provedením díla ve dnech 22. 6. 2018 až 29. 6. 2018, což odpovídá částce 50.000 Kč za jeden den prodlení, tento nárok žalovaná neuznala. Uvedla, že termín pro dokončení díla 11. 6. 2018 je termín, který byl stanoven v původním textu smlouvy o dílo předtím, než ke smlouvě byly uzavřeny tři dodatky, na základě kterých se měnil rozsah díla, a to v návaznosti na požadavky žalobkyně. Každý z dodatků byl uzavřen v době po 11. 6. 2018 a tudíž původní termín nemohl být žalovanou dodržen, a to vzhledem k pokynům žalobkyně na vícepráce, které žalovaná řádně provedla, které měnily rozsah původního díla a na jejichž provedení se žalovaná s žalobkyní písemně dohodla na základě dodatků ke smlouvě o dílo (naposledy dodatkem č. [hodnota] ze dne 31. 10. 2018). Žalovaná dále uvedla, že smluvní vztah nelze vnímat izolovaně tak, že zde existuje původní smlouva o dílo nezávisle na následně uzavřených dodatcích. Dodatky postupně předmět díla měnily a rozšiřovaly, a to vzhledem k pokynům žalobkyně a smluvní vztah tvoří jeden celek, tj. jde o smlouvu o dílo, ve znění několika dodatků. Vzhledem ke změnám smluvního vztahu, změnám rozsahu původního díla a pokynům žalobkyně nebylo možné původně stanovené dílo ukončit ke dni 11. 6. 2018 a prodlení žalované nemohlo vzniknout. Žalovaná upozornila na článek IX. odst. 1 Smlouvy, podle kterého je dílo považováno za dokončené, mimo jiné, dokončením všech prací uvedených ve smlouvě o dílo, tedy včetně prací, které jsou uváděny v dodatcích ke smlouvě o dílo. Tyto dodatky přitom jsou uzavřeny v době po 11. 6. 2018 a není možné trvat na původním termínu plnění. Dále žalovaná uvádí, že např. dodatek č. [hodnota] ze dne 31. 7. 2018 byl uzavřen v době, kdy již práce, které byly na základě něho písemně stvrzeny, byly reálně provedeny. Vyplývá to ze zjišťovacího protokolu č. [hodnota], který byl uzavřen stejný den jako dodatek č. [hodnota], tedy 31. 7. 2018. Žalovaná se tedy s žalobkyní již před uzavřením dodatku č. [hodnota] dohodly na změně rozsahu díla, žalobkyně udílela v tomto smyslu pokyny a teprve následně provedení změny formalizovaly uzavřením písemného dodatku. Dále žalovaná ve smyslu ust. § 2051 občanského zákoníku navrhla moderaci smluvní pokuty, neboť je nepřiměřeně vysoká. Žalovaná uplatnila námitku promlčení, a to pokud jde o nárok na smluvní pokutu s údajným prodlením s převzetím staveniště ve dnech 15. 5. 2018 až 21. 5. 2018. Žaloba byla podána dne 10. 6. 2021, tedy více jak tři roky po údajném vzniku práva na smluvní pokutu. V částce 35.000 Kč jde o nárok promlčený. Stejně tak žalovaná namítá, že sjednaná smluvní pokuta odporuje dobrým mravům a je proto absolutně neplatná. Žalovaná přitom zůstala u argumentace, že k prodlení s prováděním nedošlo. K tomu žalovaná doplnila, že v průběhu provádění díla byly zjištěny vady projektu, v důsledku kterých bylo nutné zajistit vícepráce a úpravy tak, aby bylo možné v díle pokračovat. To vyplývá například ze záznamu ve stavebním deníku ze dne 27. 6. 2018, v němž je informace o tom, že projektant postupoval chybně. Objekt v projektové dokumentaci je reálně o 0,5 m níže, než je skutečný terén. Tato úprava znamenala vícepráce a jen na základě toho bylo dílo o několik týdnů časově posunuto.

4. Žalovaná námitku absolutní neplatnosti ujednání o smluvní pokutě ve výši 50.000 Kč (tj. navýšení na desetinásobek původní smluvní pokuty ve výši 5.000 Kč) za každý i jen započatý den prodlení rozvedla ve vztahu ke sjednané ceně za dílo ve výši 445.231 Kč bez DPH, když odpovídá smluvní pokuta za jeden prodlení 11,2 % z ceny díla bez DPH. V případě konečné ceny díla dle dodatku č. [hodnota] pak pouze 7,7 %. Již devět dní prodlení s dokončením díla v navýšené sazbě smluvní pokuty znamená, že smluvní pokuta přesahuje původní cenu díla.

5. Pokud jde o posouzení přiměřenosti, žalovaná připomněla rozhodovací praxi Nejvyššího soudu, když z kontextu takových rozhodnutí je zřejmé, že sjednaná smluvní pokuta za prodlení s předáním díla ve výši 11,2 %, resp. 7,7 % denně z celé ceny díla při prodlení delším než 10 dní, je pokutou, která je v porovnání v judikátech nejčastěji akceptovanou výší (rozmezí do 0,5 % denně), pokutou mimořádně a bezdůvodně vysokou. Z tohoto důvodu platí, že aby bylo možné považovat takovou smluvní pokutu za přiměřenou, je potřeba dovodit mimořádné a výjimečné okolnosti, které by ji odůvodňovaly. Žalovaná popírá, že by jakékoli takové okolnosti existovaly. Smluvní pokuta ve sjednané výši není přiměřená svým funkcím paušalizačním, sankčním ani preventivním, neboť všechny funkce by dostatečně plnila i v případě, kdyby byla sjednána v nižší hodnotě, neboť i tak by byla dostatečnou motivací ke splnění povinnosti a dostatečnou sankcí. V podrobnostech stran přiměřenosti smluvní pokuty a její neplatnosti žalovaná odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2007, sp. zn. 33 Odo 438/2005.

6. Vedle toho žalovaná rovněž podotkla na změnu rozhodovací praxe ohledně otázky přiměřenosti smluvní pokuty, kdy rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2023, sp. zn. 31 Cdo 2273/2022, velký senát uzavřel, že postup soudu při moderaci podle § 2051 o. z. lze rozlišit na následující fáze (kroky). V prvním kroku soud při využití interpretačních pravidel stanovených v § 555 a násl. o. z. nejprve zjistí, jakou funkci měla smluvní pokuta plnit. Poté se zabývá konkrétními okolnostmi s přihlédnutím ke zjištěné funkci smluvní pokuty. Zřetel přitom vezme na všechny okolnosti konkrétního případu, přičemž zohlední nejen okolnosti známé již v době sjednávání smluvní pokuty, nýbrž též okolnosti, které byly dány při porušení smluvní povinnosti, jakož i okolnosti nastalé později, mají-li v samotném porušení smluvní povinnosti původ (ty za splnění předpokladů uvedených v bodě 56). Na základě těchto okolností zodpoví otázku, zda výše smluvní pokuty je přiměřená vzhledem k věřitelovým zájmům, které byly narušeny v důsledku porušení smluvní povinnosti a měly být smluvní pokutou chráněny. Dospěje-li soud v předchozím kroku k závěru, že smluvní pokuta není nepřiměřená, případně nepodaří-li se mu na základě provedeného dokazování objasnit rozsah následků porušené smluvní povinnosti ve sféře věřitele, aby mohl učinit právní závěr o nepřiměřenosti nároku ze smluvní pokuty, nemůže nárok věřitele na smluvní pokutu snížit. V opačném případě soud ve třetím kroku sníží smluvní pokutu na přiměřenou výši (spravedlivou in concreto) se zřetelem k těm funkcím, které má plnit, a s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti. Je přitom limitován výší škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením povinnosti, na kterou se smluvní pokuta vztahuje.

7. V reakci na vyjádření žalované žalobkyně ve svém vyjádření ze dne 25. 5. 2023 uvedla, že dle smlouvy o dílo byla žalovaná povinna zahájit práce na stavbě „[právnická osoba] [adresa] na pozemku 1049/9 v k.ú. [adresa]“ ve smluvně sjednaném termínu 14. 5. 2018 a dílo provést v termínu [datum]. Konkrétně dle čl. IV. odst. 2 smlouvy o dílo č. [hodnota] byl pro žalovanou sjednán termín zahájení prací na Stavbě na den 14. 5. 2018, přičemž dle odst. 3 téhož článku se zahájením prací na díle rozumí „skutečná realizace prací v místě plnění, zaznamenaná ve stavebním či montážním deníku“. Žalovaná začala skutečně realizovat práce na stavbě až 21. 5. 2018 a to bez záznamu do stavebního deníku, který v rozporu se svými smluvními povinnostmi vůbec nevedla. Žalobkyně podotýká, že s ohledem na neexistenci záznamu ve stavebním deníku žalované (jelikož jej nevedla) nelze považovat práce žalované za zahájené vůbec. Žalovaná byla tedy od 15. 5. 2018 do 21. 5. 2018 v prodlení ve smyslu čl. XI.1. smlouvy o dílo č. [hodnota].

8. K tvrzení žalované, že žalobkyně žalované neposkytla potřebnou součinnost k převzetí staveniště žalobkyně uvedla, že nebyla žalovanou vyzývána k poskytnutí součinnosti k převzetí staveniště, ani nebylo ze strany žalované jakkoli specifikováno, jakou součinnost vyžaduje a kdy. Žalobkyně byla připravena dne 14. 5. 2016 k předání a převzetí staveniště a následně, jelikož k němu z důvodu níže popsaných nedošlo, byla žalobkyně připravena každý další den k jeho předání žalované. Žalovaná se dne 14. 5. 2016 k převzetí na staveniště nedostavila a pro jiný den o součinnost nepožádala. Provádění prací žalovaná nezahájila. Žalobkyně byla po celou dobu od 14. 5. 2018 připravena žalované staveniště předat, nicméně žalovaná do 21. 5. 2018 vůbec k převzetí staveniště nepřistoupila, ani žalovanou v tomto smyslu k předání a převzetí nevyzvala. Dne 7. 5. 2018 se na staveništi Stavby konala schůzka, které se účastnil za žalobkyni [tituly před jménem] [jméno FO], stavbyvedoucí pro Stavbu a pan [jméno FO] za společnost [právnická osoba], IČ: [IČO], se sídlem [adresa], což byl subjekt v pozici subdodavatele žalované, který na schůzce uvedl, že [právnická osoba] (jako subdodavatel žalované) práce zahájí, až bude mít k dispozici příslušnou stavební techniku (bagr), což bude za cca týden až 14 dnů. Žalovaná nadále nejevila zájem o zahájení prací či předání staveniště. Dne 21. 5. 2018, poté, co žalovaná zajistila pro své práce na Stavbě bagr, došlo k předání a převzetí staveniště za účasti [tituly před jménem] [jméno FO] za žalobkyni a [jméno FO], jednatele žalované. Práce byly ještě téhož dne zahájeny a prováděla je pro žalovanou společnost [právnická osoba], tj. subdodavatel žalované. Žalovaná v rozporu se smlouvou o dílo č. [hodnota] nezahájila práce na stavbě ve smluvně sjednaném termínu 14. 5. 2018, nýbrž až 21. 5. 2018, a tedy od 15. 5. 2018 do 21. 5. 2018 byla v prodlení se splněním této povinnosti. Není pravdivé tvrzení žalované, že žalobkyně neposkytla žalované potřebnou součinnost k převzetí staveniště. K tomu žalobkyně uvedla, že nepravdivé je také tvrzení žalované, že předpokladem k zahájení provádění díla bylo přemístění zeminy, která se na staveništi vyskytovala, na jiný pozemek. Žalobkyně uvedla, že projektová dokumentace pro stavbu „[právnická osoba] [adresa] na pozemku [Anonymizováno] v k.ú. [adresa]“ a na ni navazující smlouva o dílo č. [hodnota] mezi žalobkyní jako objednatelem a žalovanou jako zhotovitelem předpokládaly provádění díla při současném ponechání zeminy, popř. manipulaci se zeminou pouze na místě plnění, stavebním pozemku parc.č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa]. Žalobkyně po žalované nikdy nepožadovala provedení činnosti spočívající v odvozu zeminy. Dle názoru žalobkyně se u přemístění zeminy nejedná o práce, které by bylo nutné realizovat, aby mohlo být dílo dle smlouvy o dílo č. [hodnota] včas a řádně provedeno, a tyto práce tedy ani nelze charakterizovat jako vícepráce. Dílo bylo možné provádět i odlišným způsobem (bez odvozu zeminy na jiný pozemek) pomocí manipulace zeminy na staveništi Stavby. Žalobkyně také upozornila, že žalovaná byla řádně seznámena se stavem a polohou staveniště, a věděla, kde a v jakých podmínkách bude dílo provádět, což ve smyslu čl. II. odst. 4 smlouvy o dílo č. [hodnota] podpisem smlouvy o dílo č. [hodnota] výslovně potvrdila. Žalovaná tedy věděla, jaké činnosti jsou k provedení díla nutné. Pokud měla žalovaná za to, že předmětné přemístění zeminy jsou práce nutné k provedení díla, náklady na jejich provedení, požadavky s tím související a čas k jejich provedení měla zahrnout do smlouvy o dílo. Žalovaná učinila rozhodnutí o takovém provádění svého díla, že s předmětnou zeminou nebude manipulováno po staveništi, ale měla by být přemístěna nejprve na jiný pozemek a následně navezena zpět na staveniště. Rozhodně se však nejedná o vícepráce, které by měly jakkoli ovlivnit cenu díla či dobu provádění díla dle Smlouvy o dílo č. [hodnota] ze dne 9. 5. 2018 ve znění platném pro období 15. 5. 2018 až 29. 6. 2018 (dny, za něž je žalobkyní nárokována smluvní pokuta). Ohledně ceny díla žalobkyně odkazuje na čl. II. odst. 5 smlouvy o dílo č. [hodnota], dle kterého cena díla obsahuje veškeré náklady nutné k provedení díla, což jsou mimo jiné veškeré náklady spojené s přípravou, plněním, dokončením a splněním závazku, zejm. náklady na materiály, pracovní síly, stroje, dopravu atd., tedy veškeré náklady zhotovitele, které mohou vzniknout při provádění díla. Vzhledem k tomu, že žalovaná se rozhodla realizovat dílo odlišným způsobem, a to s odvozem zeminy na jiný pozemek a jejím následným navezením zpět na místo plnění, požádala o zajištění takového pozemku. Bez ohledu na to, že to nebylo její povinností, žalobkyně za účelem hladkého průběhu výstavby pozemek ke složení zeminy zajistila, a jeho identifikaci sdělila žalované dne 11. 5. 2018 (e-mailem z tohoto dne, zaslaným včetně mapy s vyznačením pozemku). Tedy ještě přede dnem, kdy měla žalovaná nastoupit k zahájení prací na Stavbě (14. 5. 2018). Nadto, ve snaze pomoci žalované, se žalobkyni později podařilo od investora získat finanční prostředky na krytí zvýšených nákladů vyvolaných tímto způsobem provádění díla žalovanou, a položka odvoz zeminy mohla být vložena do dodatku č. [hodnota] a žalovaná tedy tyto práce mohla vyúčtovat žalobkyni.

9. K další argumentaci žalované žalobkyně uvedla, že smluvní pokuty za prodlení žalované s provedením díla byly uplatněny po právu a tvrzení žalované ohledně existence víceprací požadovaných žalobkyní je nepravdivé. První dodatek ke smlouvě o dílo byl mezi žalobkyní a žalovanou uzavřen 31. 7. 2018. Žalovaná uplatnila nárok na smluvní pokutu za prodlení s provedením díla za období 12. 6. 2018 až 29. 6. 2018, v těchto dnech byla žalovaná prokazatelně v prodlení s provedením díla dle smlouvy o dílo č. [hodnota] ze dne 9. 5. 2018. Žalobkyně popřela také tvrzení žalované ohledně víceprací, které jsou neurčité, když žalovaná vůbec neuvádí, o jaké pokyny na vícepráce se údajně mělo jednat, kdy měly být učiněny, ani jak měly měnit rozsah díla či jaký vliv měly na jeho dokončení a termín jeho dokončení. Žalobkyně upozornila, že strany si ve smlouvě o dílo č. [hodnota], čl. XIV.4 sjednaly výhradu písemné formy změny smlouvy. Jakýkoli pokyn žalobkyně straně žalované k provedení víceprací by s ohledem na shora uvedené smluvní ujednání výhrady písemné formy změny smlouvy v čl. XIV.4. nebylo jednáním, kterým je závazně změněna smlouva o dílo č. [hodnota], a tedy zakládající povinnosti žalované provést dílo v jiném rozsahu.

10. Pokud jde o uplatněný nárok na smluvní pokuty za dny 15. 5. 2018 až 29. 6. 2018 (15. 5. 2018 až 21. 5. 2018 za prodlení zhotovitele s termínem zahájení prací dle čl. XI.1. smlouvy o dílo č. [hodnota] a 12. 6. 2018 až 29. 6. 2018 za prodlení zhotovitele s termínem provedení díla dle čl. XI.2. smlouvy o dílo č. [hodnota]), žalobkyně uvedla, že v této době žádný dodatek ke smlouvě o dílo neexistoval, taktéž žádný požadavek na vícepráce ze strany žalobkyně učiněn nebyl. Žalovaná se dostala do prodlení dle čl. XI.1. a čl. XI.2. smlouvy o dílo č. [hodnota], a žalobkyni za každý den takového prodlení vznikal nárok na úhradu smluvní pokuty v příslušné výši. Nadto dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o dílo, který časově nejblíže následoval po uzavření smlouvy o dílo, a kterým žalovaná argumentuje jako dodatkem sjednávajícím vícepráce, žádné vícepráce nezakotvil.

11. Žalobkyně zdůrazňuje, že nárok žalobkyně na smluvní pokutu nemohl zaniknout z důvodu, že dne 31. 7. 2018 byl uzavřen dodatek č. [hodnota] ke smlouvě či posléze další dva dodatky ke smlouvě, jelikož tyto dodatky neobsahují žádné narovnání či vzdání se vzniklého nároku na smluvní pokutu žalobkyní.

12. K obsahu dodatků ke smlouvě o dílo žalobkyně uvedla, že listiny, označené jako dodatky ke smlouvě o dílo č. [hodnota] ze dne 9. 5. 2018, neobsahovaly povinnost k provádění víceprací na díle, ale zakládaly povinnost žalované k provedení samostatných děl, což dokládá skutečnost, že tyto takzvané dodatky byly uzavřeny dlouho poté, kdy dílo dle smlouvy o dílo č. [hodnota] ze dne 9. 5. 2018 (ve znění bez dodatků), mělo být provedeno (dílo mělo být provedeno do 11. 6. 2018, a první takzvaný dodatek č. [hodnota] byl uzavřen až dne 31. 7. 2018).

13. Žalobkyně zopakovala, že předmětem smlouvy o dílo č. [hodnota] ze dne 9. 5. 2018 je provedení výkopových a zemních prací smlouvou specifikovaných. Specifikace je uvedena v příloze č. [hodnota] smlouvy o dílo, kterou je položkový rozpočet (stanovící přesné množství konkrétních položek). Dle čl. II. odst. 5 smlouvy o dílo č. [hodnota] cena díla obsahuje veškeré náklady nutné k provedení díla.

14. Žalobkyně uvedla, že po podpisu předmětné smlouvy o dílo č. [hodnota] byly mezi stranami uzavřeny tři písemné dokumenty označené jako dodatky ke smlouvě o dílo č. [hodnota], které však pouze formálně do písemné formy zakotvily samostatné smlouvy o dílo uzavřené ústně. Předmětem listiny označené jako dodatek č. [hodnota] ze dne 31. 7. 2018 je závazek žalované provést dílo spočívající ve vybudování čističky odpadních vod (dále „ČOV“) a finanční vypořádání odvozu zeminy z místa plnění, což je zcela samostatné dílo, na jehož provedení nijak nezávisí provedení díla dle smlouvy o dílo č. [hodnota] ze dne 9. 5. 2018 (bez dodatků). [právnická osoba], tak i ČOV představují samostatné prostorově vymezené celky, přičemž práce nezbytné k jejich provedení a výstavbě se nepřekrývají. Výstavba ČOV je samostatným dílem, a rozhodně neslouží k realizaci výkopových prací jako díla dle smlouvy o dílo č. [hodnota]. Dále je předmětem dodatku č. [hodnota] finanční vypořádání odvozu zeminy a jejího uskladnění. Není tedy pravdivé tvrzení žalované, že smlouva o dílo a dodatky č. [hodnota] až 3 je nutno považovat za jeden celek, neboť předmětem dodatků nejsou vícepráce spojené s předmětem smlouvy o dílo č. [hodnota], ale zcela samostatné předměty plnění, jedná se o samostatné smlouvy o dílo, formálně obsažené v listinách označených jako dodatky ke smlouvě o dílo. Taktéž není pravdivé tvrzení žalované, že původně stanovené dílo nebylo možno ukončit ke dni 11. 6. 2018. Pokud by žalobkyně zahájila provádění prací v termínu dle smlouvy o dílo a řádně v nich pokračovala, nic nebránilo tomu, aby žalovaná dílo provedla v termínu dle smlouvy o dílo č. [hodnota].

15. Žalobkyně k námitce promlčení nároku na část smluvní pokuty ve výši 35.000 Kč uplatněné za období 15. 5. 2018 až 21. 5. 2018, uvedla, že taková námitka není důvodná a odkázala na závěry rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], ze dne 31. 1. 2007. Žalobkyně k tomu poukázala na skutečnost, že tytéž nároky, které uplatnila v tomto řízení, byly předmětem sporu ve věci projednané u zdejšího soudu pod sp.zn. [spisová značka], ve kterém žalobkyně namítala zánik žalovanou požadovaných nároků (která ve sporu stála na pozici žalobce) započtením pohledávek vůči pohledávkám žalobkyně na smluvní pokutu, mezi nimiž byla mimo jiné právě i pohledávka na smluvní pokutu ve výši 35.000 Kč za období 15. 5. 2018 až 21. 5. 2018, tj. stejná pohledávka, která je předmětem tohoto řízení. Ve věci sp.zn. [spisová značka] bylo žalované k její žalobě vyhověno, a rozsudek soudu prvního stupně následně potvrdil Krajský soud v Brně jako soud odvolací rozsudkem sp.zn. [spisová značka]. V souladu se shora citovanou judikaturou od doby, kdy žalobkyně svou námitku započtení uplatnila ve vyjádření k žalobě ze dne 1. 3. 2020 do dne 24. 10. 2021 jako dne nabytí právní moci rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 16. 8. 2021 (žalobkyni doručeno 24. 10. 2021) neběžela promlčecí doba k nároku žalobkyně na část smluvní pokuty ve výši 35.000 Kč uplatněná za období 15. 5. 2018 až 21. 5. 2018. Nárok na část smluvní pokuty ve výši 35.000 Kč za období 15. 5. 2018 až 21. 5. 2018 tedy nemůže být promlčen.

16. K námitce žalované, že navýšení smluvní pokuty na desetinásobek je neplatným právním úkonem pro rozpor s dobrými mravy, žalobkyně uvedla, že s tímto názorem žalobkyně taktéž nemůže souhlasit, když odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 5377/2017, ze dne 21. 3. 2019. Žalobkyně uvádí, že za právní jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům (§ 588 o. z.), nelze považovat ujednání o smluvní pokutě pouze z důvodu nepřiměřenosti její výše. K týmž závěrům žalobkyně dále odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 6. 2019, sp. zn. 32 Cdo 1385/2019 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 9. 2020, sp. zn. 23 Cdo 2578/2019, shodně taktéž Hulmák, M. a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721-2054). Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2014. s. 1200. Žalobkyně uvádí, že na uvedených závěrech nic nemění nic ani rozsudek velkého senátu Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2023 sp. zn. 31 Cdo 2273/2022, na jehož odstavec 50 písm. c) žalovaná v této souvislosti odkazuje. Žalobkyně namítá, že žalovaná z tohoto rozhodnutí vybírá pro ni příznivě znějící a zcela z kontextu vytržené odstavce. Citovaný odstavec 50 písm. c) je součástí polemiky Nejvyššího soudu ohledně opodstatněnosti změny stávající judikatury, vedoucí k odůvodnění změny v tom smyslu, že moderace je korektorem nároku na smluvní pokutu, nikoli ujednání o smluvní pokutě, a že mají být z hlediska přiměřenosti smluvní pokuty posuzovány taktéž okolnosti vzniklé po sjednání smluvní pokuty. V žádném případě z tohoto rozhodnutí neplyne závěr, který by popíral závěry rozhodnutí sp. zn. 33 Cdo 5377/2017. Dle názoru žalobkyně i nadále lze uzavřít, že ujednání o smluvní pokutě nelze považovat za neplatné pouze z důvodu nepřiměřenosti její výše.

17. K návrhu žalované na moderaci smluvní pokuty z důvodu její nepřiměřenosti žalobkyně uvedla, že je nutno zdůraznit, že předmětnou smluvní pokutou utvrzovaná povinnost žalované provést dílo řádně a včas byla povinností zcela zásadní, je to hlavní a nejpodstatnější povinností zhotovitele dle smlouvy o dílo. Žalobkyně taktéž poukazuje na skutečnost, že nelze smluvní pokutu poměřovat s výší sjednané ceny díla, jelikož zaplacení ceny díla nebylo předmětem utvrzení předmětnou smluvní pokutou. Předmětná smluvní pokuta utvrzovala splnění povinnosti provést dílo ve smlouvou sjednané době. Hodnota utvrzovaného závazku provést dílo ve smlouvou sjednané době se nerovná výši ceny sjednané za toto dílo. Dílo, které byla povinna provést žalovaná bylo součástí většího celku, stavby „[právnická osoba] [adresa] na pozemku [Anonymizováno][Anonymizováno] v k.ú. [adresa]“ (dále „stavební akce [adresa]“). Žalobkyně jako generální dodavatel byla odpovědná za zhotovení celé stavební akce [adresa], a některé z prací nutných k provedení této stavby zadala subdodavatelům. Mezi takovými subdodavateli byla i žalovaná a jí prováděné dílo bylo součástí provádění stavební akce [adresa], přičemž dalšími částmi díla, které byly prováděny subdodavateli (odlišnými od žalované), byly montáž vnějšího pláště dřevostavby a provedení fasád. Mezi všemi činnostmi všech uvedených subjektů spolupodílejících se na výstavbě stavební akce [adresa] byla funkční a technická návaznost, což znamenalo, že ostatní subjekty nemohly začít provádět práce na výstavbě, dokud nedokončila dílo žalovaná. Předmětem díla bylo provedení zemních a výkopových prací specifikovaných ve smlouvě o dílo. Předmět díla žalované byl tedy první činností prováděnou na staveništi stavby, a tedy jeho řádné a včasné provedení bylo zcela zásadní a určující pro následný časový průběh celé výstavby a splnění termínů nejen stavby jako celku, ale i průběžného provádění a úspěšné organizace vzájemné návaznosti s činností prováděnou žalobkyní a jejími subdodavateli, jejichž zahájení na dokončení prací žalované záviselo. Bylo zcela nezbytné, aby žalovaná práce zahájila včas, a aby je taktéž v termínu dokončila. Když se strana žalovaná dostala do prodlení se zahájením, prováděním či dokončením prací (díla), automaticky takové prodlení způsobilo prodlení s dokončením dalších (navazujících) prací a částí stavby, a tedy neplnění závazku a prodlení nejen žalobkyně, ale i dalších subjektů provádějících stavební práce na stavební akci [adresa]. S touto problematikou významně souvisí i otázka rezervovaných kapacit pracovníků jak žalobkyně, tak i jejích dalších subdodavatelů. Nezanedbatelným faktorem, který ovlivnil formulaci smluvní pokuty ve smlouvě o dílo je i dopad prodlení způsobeného žalovanou do dobré pověsti a dobrého jména žalobkyně jako podnikatele v oboru stavebním. Při sjednání smluvní pokuty byla tedy významně akcentována její funkce preventivní a sankční, ve snaze vést žalovanou k včasnému a řádnému splnění povinnosti provést dílo, zaměřená na předejití jakéhokoli skluzu v časovém plánu stavební akce [adresa] a shora uvedených komplikací plynoucích z případného prodlení. Z toho důvodu byla smluvní pokuta sjednána taktéž jako gradovaná po deseti dnech prodlení žalované, kdy pro posílení prevence se zavádí citelnější sankce pro případ, že by se žalovaná dostala do prodlení, s cílem, aby toto prodlení netrvalo déle, než deset dnů.

18. Podáním ze dne 30. 5. 2023 žalobkyně vzala žalobu částečně zpět, a to v části nároku na smluvní pokuty dle čl. XI. odst. 2 smlouvy o dílo č. [hodnota] za prodlení žalované ve dnech 22. 6. 2018 – 29. 6. 2018 ve výši 40.000 Kč za každý z těchto dnů, tedy celkově ve výši 320.000 Kč. Co do části žaloby spočívající v uplatnění nároku na smluvní pokutu za prodlení žalované ve dnech předcházejících (15. 5. 2018 až 21. 5. 2018, 12. 6. 2018 až 21. 6. 2018) a dále co do nároku na smluvní pokutu za prodlení žalované ve dnech 22. 6. 2018 až 29. 6. 2018 ve výši 10.000 Kč za každý z těchto dnů, žalobkyně na žalobě i nadále trvá. V souladu s uvedeným návrhem soud řízení dle § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. částečně zastavil, a to co do jistiny ve výši 320.000 Kč a úroku ve výši 9,75 % ročně z částky 320.000 Kč od 28. 3. 2019 do zaplacení, přičemž předmětem řízení nadále zůstala částka ve výši 165.000 Kč s úrokem 9,75 % ročně z částky 165.000 Kč od 28. 3. 2019 do zaplacení.

19. Soud provedl dokazování listinami a výslechem svědků.

20. Ze smlouvy o dílo č. [hodnota] (zakázka č. [hodnota]-[Anonymizováno]) soud zjistil, že dne 9. 5. 2018 byla mezi žalobkyní jako objednatelem a žalovanou jako zhotovitelem uzavřena smlouva, jejímž předmětem byly výkopové a zemní práce v místě [adresa] parc. číslo [Anonymizováno], dílo bude provedeno v rámci stavební akce: „[právnická osoba] [adresa] na pozemku [Anonymizováno] v k.ú. [adresa]“. Součástí díla je dále obstarání a doprava potřebných strojů, zařízení určených k provádění díla. Dle čl. II.1 byla cena plnění dohodnuta pevnou částkou, která je nejvýše přípustná. Dle čl. II.2 byla cena díla sjednána ve výši 445.231 Kč bez DPH. Dle čl. II. odst. 6 muselo být zvýšení ceny díla dohodnuto dodatkem ke smlouvě o dílo. Dle čl. IV. odst. 2 se žalovaná zavázala zahájit práce na díle dne 14.5.2018 a provést dílo do 11. 6. 2018. Dle odst. 3 téhož článku se zahájením prací na díle rozumí „skutečná realizace prací v místě plnění, zaznamenaná ve stavebním či montážním deníku“. Dle čl. VI. odst. 1 byla žalovaná povinna vést ode dne převzetí staveniště o pracích, které provádí, stavení deník. Dle čl. VI. odst. 5 se zápisy ve stavebním deníku nepovažovaly za změnu smlouvy, ale sloužily jako podklad pro vypracování dodatků ke smlouvě o dílo. Dle čl. XI. odst. 1 smlouvy o dílo č. [hodnota] si účastníci ujednali povinnost žalované pro případ jejího prodlení s termínem zahájení prací zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 5.000 Kč za každý i započatý den prodlení. Dle čl. XI. odst. 2 smlouvy o dílo účastníci ujednali povinnost žalované pro případ jejího prodlení s provedením díla zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši ve výši 5.000 Kč za každý i započatý den prodlení. V případě prodlení zhotovitele delším než deset dní se pokuta za každý započatý den prodlení zvyšuje na 10 násobek smluvní pokuty uvedené v předchozí větě. Dle čl. XIV. odst. 4 bylo možné smlouvu o dílo měnit pouze písemným oboustranně potvrzeným ujednáním osob oprávněných ke smluvnímu jednání s tím, že zápisy, protokoly apod. podepsané jinými osobami se za změnu smlouvy nepovažují a za písemnou formu se pro tyto účely nepovažuje emailová komunikace. Dle čl. XIV. odst. 6 bylo ujednáno, že nastanou-li u některé ze stran skutečnosti bránící řádnému plnění smlouvy o dílo, je povinna to ihned bez zbytečného odkladu oznámit druhé straně a vyvolat jednání zástupců oprávněných k podpisu smlouvy. Přílohou č. [hodnota] smlouvy o dílo byl položkový rozpočet s cenou 538.729,89 Kč s DPH (ve výši 445 231,32 Kč bez DPH).

21. Z listiny označené jako dodatek č. [hodnota] smlouvy o dílo č. [hodnota] ze dne [datum] se podává čl. I., dle kterého je uvedeno, že se strany smlouvy dohodly na změně rozsahu předmětu díla. Rozsah změny je určen položkovými rozpočty č. [hodnota], [Anonymizováno]. Dále se na základě tohoto dodatku mění a doplňuje bod č. II. 2 smlouvy o dílo, když cena díla byla zvýšena o vícepráce dle položkového rozpočtu č. [hodnota], [Anonymizováno], a to o částku 132.136 Kč. Dle čl. II. odst. 1 tohoto dodatku bylo ujednáno, že ostatní smluvní ujednání nedotčené tímto dodatkem se nemění. Přílohou dodatku č. [hodnota] jsou pak uvedené položkové rozpočty, jejichž předmětem je čistička odpadních vod a s tím spojené zemní práce a zakládání.

22. Z listiny označené jako dodatek č. [hodnota] smlouvy o dílo č. [hodnota] ze dne 31. 8. 2018 se podává čl. I., dle kterého je uvedeno, že se strany smlouvy dohodly na změně rozsahu předmětu díla. Rozsah změny je určen položkovým rozpočtem č. [hodnota]. Dále se na základě tohoto dodatku mění a doplňuje bod č. II. 2 smlouvy o dílo, když cena díla byla zvýšena o vícepráce dle položkového rozpočtu č. [hodnota] a to o částku 45.518 Kč. Dle čl. II. odst. 1 tohoto dodatku bylo ujednáno, že ostatní smluvní ujednání nedotčené tímto dodatkem se nemění. Přílohou dodatku č. [hodnota] je pak uvedený položkový rozpočet, jejichž předmětem jsou další zemní práce – „zvýšení výšek“.

23. Z listiny označené jako dodatek č. [hodnota] smlouvy o dílo č. [hodnota] ze dne 12. 10. 2018 se podává čl. I., dle kterého se strany smlouvy dohodly na změně rozsahu předmětu díla. Rozsah změny je určen položkovým rozpočtem č. [hodnota] a č. [hodnota], přičemž rozsah změny dle rozpočtu č. [hodnota] je dán nerovnostmi základové desky a stěn, respektive odhadem ceny na jejich uvedení do požadovaného stavu. Dále se na základě tohoto dodatku mění a doplňuje bod č. II. 2 smlouvy o dílo, když cena díla byla zvýšena o vícepráce dle položkového rozpočtu č. [hodnota] a č. [hodnota] a to o částku 22.200 Kč. Dle čl. II. odst. 1 tohoto dodatku bylo ujednáno, že ostatní smluvní ujednání nedotčené tímto dodatkem se nemění. Přílohou dodatku č. [hodnota] jsou pak uvedené položkové rozpočty, jejichž předmětem jsou další zemní práce – „výkopy za RO + dešťová kanalizace“ za částku 52.000 Kč a vyrovnání základové desky a stěn (uplatněn naopak odečet – 30.000 Kč).

24. Ze zjišťovacího protokolu č. [hodnota] soud zjistil, že zjišťovací protokol byl podepsán dne 31. 7. 2018 a zachycuje provedení prací za období od 21. 5. 2018 do 31. 7. 2018.

25. Ze zápisu o předání a převzetí staveniště ohledně předmětu smlouvy o dílo, tj. stavba s názvem „[adresa]-[Anonymizováno]“, se podává, že staveniště bylo předáno žalované jako zhotoviteli dne 21. 5. 2018. Za žalobkyni jako objednatele dílo předal stavbyvedoucí [jméno FO], za žalovanou jako zhotovitele dílo převzal [jméno FO]. Dle podmínek nutných k zahájení a nerušenému provádění stavebních prací je uvedeno u bodu „skládka suti“ a to „hlína se bude odvážet na místo dle přílohy předávacího protokolu, ostatní odpady se budou odvážet průběžně“. Dle přiložené ortofotomapy je vyznačeno místo za pozemkem parc. č. 1076/15 (č.l. 16 spisu).

26. Ze zápisu o předání a převzetí staveb a jejich ucelených částí soud zjistil, že přejímací řízení ohledně předmětu smlouvy o dílo, tj. stavba s názvem „[adresa]-[Anonymizováno]“ za pořizovací cenu 645.085 Kč, bylo zahájeno a skončeno dne 22. 11. 2018. Za žalobkyni jako objednatele dílo převzal stavbyvedoucí [jméno FO], za žalovanou jako zhotovitele dílo předal [jméno FO].

27. Z dopisu ze dne 25. 2. 2019 soud zjistil, že žalobkyně uplatnila vůči žalované smluvní pokutu dle smlouvy o dílo č. [hodnota] uzavřené dne 9. 5. 2018 na stavební akci „[právnická osoba] [adresa] na pozemku [Anonymizováno] v k.u. [adresa]“ v celkové výši 7.350.000 Kč. Převzetí tohoto přípisu dne 26. 2. 2019 potvrdil přímo jednatel žalované [jméno FO] (na jednání soudu dne 31. 5. 2023).

28. Z kopie listu č. [hodnota] stavebního deníku soud zjistil, že dne 21. 5. 2018 došlo na staveništi k přemístění výkopové zeminy na skládku (vícepráce), 10 m3.

29. Z kopie listu č. [hodnota] stavebního deníku soud zjistil, že dne 27. 6. 2018 došlo k zjištění vady na staveništi konktrétně ve výšce na zemních pracech, což vyplývalo už ze zaměření v projektu.

30. Z emailové komunikace mezi účastníky ze dne 11. 5. 2018 soud zjistil, že předmět emailu je označen jako „[adresa]“ a příloha je ortofotomapa, shodná, jak byla provedena u předávacího protokolu se zaměřením k pozemku, kam má být hlína převezena.

31. Z emailové komunikace mezi účastníky ze dne 10. 5. 2018 soud zjistil, že předmět emailu je „[Anonymizováno] [adresa]“, a přílohou je projektová dokumentace pro provedení díla.

32. Z připojeného spisu [Anonymizováno] sp. zn. [spisová značka] soud provedl k důkazu vyjádření k žalobě ze dne 1. 3. 2020, rozsudek [Anonymizováno] č.j. [spisová značka] ze dne 26. 5. 2021, právní moc dne 24. 10. 2022, týkající se výroku I., výrok II. nabyl právní moci dne 13. 8. 2021 a rozsudek [Anonymizováno] č.j. [spisová značka], když z uvedeného se podává, že tytéž nároky, které uplatnila v tomto řízení, byly předmětem sporu ve věci projednané u zdejšího soudu pod uvedenou sp. zn. [spisová značka], ve kterém žalobkyně namítala zánik žalovanou požadovaných nároků (která ve sporu stála na pozici žalobce) započtením pohledávek vůči pohledávkám žalobkyně na smluvní pokutu, mezi nimiž byla i pohledávka na smluvní pokutu ve výši 35.000 Kč za období 15. 5. 2018 až 21. 5. 2018, tj. stejná pohledávka, která je předmětem tohoto řízení. Ve věci sp. zn. [spisová značka] bylo žalované k její žalobě vyhověno, započtení pohledávky je dle závěru tohoto rozhodnutí neplatné pro rozpor s ust. § 1987 odst. 2 OZ, jelikož je pohledávka za žalobcem uplatněná v rámci započtení žalovaným nejistá. Pohledávka žalobce s žalovaným tak nezanikla. Rozsudek soudu prvního stupně následně potvrdil Krajský soud v Brně jako soud odvolací rozsudkem č.j. [spisová značka] ze dne 16. srpna 2022.

33. Z dalších listinných důkazů soud nezjistil žádné skutečností právně významné pro rozhodnutí ve věci samé.

34. Z výslechu jednatele žalobce [jméno FO] soud zjistil následující, pro věc podstatné, skutečnosti. Žalobkyně spolupracovala s žalovanou společností krátce před zadáním předmětného díla. Žalovaná společnost pro žalobkyni předtím vykonala drobné subdodavatelské práce na sádrokartonových konstrukcích na jiné zakázce. Následně o několik měsíců později naceňovali předmětnou zakázku v Soběšicích, kde sháněli někoho, kdo provede výkopové práce a práce na základech dřevostavby. Žalovaná se sama nabídla, že je schopna tyto práce provést. Žalobkyně zaslala žalované projektovou dokumentaci, na základě které následně žalovaná tyto práce nacenila. Žalobkyni cena, vzhledem k tomu, co měli sjednáno s investorem, přišla jako vyhovující. Jelikož žalobkyně s naceněním souhlasila, poslala žalované návrh smlouvy o dílo. Žalovaná následně bez jakýchkoliv změn tento návrh podepsala. Pokud jde o stanovené termíny zahájení prací a dokončení prací, tak tyto byly sjednány po vzájemné dohodě s žalovanou. Co se týče stanovených smluvních pokut, tyto jednatel žalobkyně stanoví individuálně vždy pro každou smlouvu, vzhledem k tomu, jaký je tam rozsah jednotlivých prací, jaké jsou návaznosti, jaká hodnotí rizika, která mohou nastat. To znamená, výše smluvních pokut byla ze strany žalobkyně navržená specificky pro tento případ, a s ohledem na to, že v daném případě se jednalo o výkopové práce a základové práce, tzn. to, na čem se musí začít a bez čeho se nepohne dál s ničím. Takto to bylo v tom návrhu smlouvy navrženo a žalovaná proti tomu ničeho nenamítala. Jednatel žalobkyně uvedl, že pokud jde o vývoz zeminy vzniklé při výkopových pracech, tak ještě před zahájením prací byl dohodnut postup, že vykopaná zemina se bude odvážet na předem zajištěný pozemek. Posléze se měly zahájit práce na staveništi, ale tyto práce byly zahájeny ze strany žalované výrazně později, než měly. Ve sjednaném termínu dne 14. 5. 2018 zahájeny, ani po urgencích žalobkyně, nebyly. Tím se od samého začátku stavba, dle výpovědi jednatele žalobkyně, dostávala „do skluzu“. Následně také práce, které strana žalovaná na stavbě vykonávala, byly z pohledu žalobkyně prováděny pomalu a v některých částech značně nekvalitně. Stavba se kvůli tomu protahovala. Investor a technický dozor investora tu stavbu několikrát zastavoval z důvodu nalezených vad na práci ze strany žalované. A v jedné chvíli se dokonce rozhodovalo, jestli jedna celá základová stěna je opravitelná, nebo je potřeba ji zbourat a celou vystavět znovu, kvůli tomu, jak byla nekvalitně provedená. Celým tímto jednáním strany žalované se žalobkyně dostal do značného zpoždění s prováděním stavby, což investor nesl s nelibostí a samotné žalobkyni to způsobilo spoustu dalších problémů, protože kromě toho, že byl ohrožen a následně i nedodržen celkový termín stavby, tak to znamenalo, že již nasmlouvaní subdodavatelé na jiné části toho díla, na kterou měli nastoupit po provedení díla strany žalované, nemohli nastoupit ve sjednaný termín. Některé části díla, které měli dodávat subdodavatelé, tak museli dodělávat vlastními zaměstnanci žalobkyně, kteří tím pádem chyběli na jiných zakázkách, kde původně byli. Následně žalobkyně musela investorovi ustoupit ve spoustě jeho požadavků, platili mu tři měsíce prodloužení nájmu, o které se nemohl nastěhovat do hotového domu a začít tam bydlet. Pokud jde o dodatek č. [hodnota], který byl uzavřen 31. 7. 2018, dodatek č. [hodnota] ze dne 31. 8. 20218 a dodatek č. [hodnota] ze dne 12. 10. 2018, jednatel žalobkyně sdělil, že tyto dodatky byly uzavírány na výkopové práce převážně na vedlejších objektech na staveništi, které funkčně souvisí s hlavním dílem. Konkrétně dodatek č. [hodnota] smlouvy o dílo dle rozpočtu č. [hodnota], který se týkal hloubení výkopu pro čističku odpadních vod a pro kanalizační potrubí. Následně pro betonovou desku pod čističku odpadních vod a vsakovací tunel s geotextílií, výkop, zasypání a připojení drenáží, tzn. část čističky odpadních vod tohoto objektu. Druhá část a to rozpočet č. [hodnota] je peněžní kompenzace, kterou se žalobci podařilo sjednat s investorem za odvoz zeminy a poplatek za skládku. Následně rozpočet č. [hodnota], což jsou méněpráce z toho původního díla z podkladu ze štěrkodrti. Pokud jde o dodatek č. [hodnota], tak tento v sobě zahrnuje několik částí a to položku č. [hodnota] rozpočtu č. [hodnota] a položku č. [hodnota], kdy jde o pažení stěn výkopu, kdy investor oprávněně namítal, že ty stěny nejsou paženy tak, jak předpokládal původní rozpočet. Tzn. investor tyto práce požadoval odečíst u žalobkyně, která je dále odečítala straně žalované. To znamená jedná se o méněpráce na původním díle. Zbytek těch prací souvisí se zvýšením výšek a jsou to finanční kompenzace, které se žalobkyni podařilo domluvit s investorem. Dodatek č. [hodnota] je určen dvěma rozpočty. První rozpočet č. [hodnota] se týká výkopů za objektem, když jde o zasakovací jámu. Následný rozpočet č. [hodnota] se týká finanční kompenzace vůči straně žalované za náklady, které vznikly žalobkyni s napravováním jejich špatně provedené práce. Žalovaná udělala základovou desku, která byla křivá. Z tohoto důvodu bylo dohodnuto, že na ni poskytnou podmíněnou slevu 30.000 Kč.

35. Z výslechu svědka [jméno FO] soud zjistil následující, pro věc podstatné, skutečnosti. Svědek je zaměstnancem žalobkyně a byl stavbyvedoucím na stavbě. Svědek vypověděl, že se podílel i na kontraktační procesu, to znamená sjednával jednotlivé termíny zahájení prací u předmětného projektu. Žalované předal projektovou dokumentaci včetně výkazů a výměr, jednalo se o výkopové práce pro základy u rekreačního objektu a následně stavbu základové desky a obvodového zdiva, na kterou se měla montovat dřevěná konstrukce. Ještě před zahájením prací s žalovanou obhlédl staveniště. Žalovaná práce na staveništi ve sjednaný termín nezahájila. Svědek vypověděl, že žalovanou telefonicky kontaktoval s tím, že mu bylo řečeno, že žalovaná nemá bagr, se kterým by mohla začít. S žalovanou byl domluven vývoz výkopové zeminy na jiný pozemek s tím, že by se to pak navezlo zpátky. Tím, že se posunul celý začátek stavby a následně na stavbě vznikaly další chyby, tak se termín dokončení prací posouval. Konkrétně se jednalo o křivé zdivo, nebyly tam dobře vybetonované tvárnice a investor nechtěl převzít tyto konstrukce a muselo se to doopravovat. Tímto se to celé posouvalo. Konkrétní harmonogram prací byl takový, že se začne s výkopovými pracemi, potom se měla udělat základová deska, na základovou desku se mělo postavit zdivo, a nakonec se dělala hlavní dřevěná konstrukce a střecha a celkový obvodový plášť. Tím, že se to všechno posunulo tak někteří subdodavatelé, kteří měli pro žalobkyni provádět další práce, tak už na tyto práce neměli čas a žalobkyně musela předělat celý harmonogram a shánět jiné subdodavatele nebo to řešit s vlastními zaměstnanci, kteří už ale měli naplánované práce na jiných stavbách, takže se rozpadl celý harmonogram a minimálně o čtvrt roku se posunula celá stavba.

36. Z výslechu svědka [jméno FO] soud zjistil následující, pro věc podstatné, skutečnosti. Svědek je jednatelem společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba]., což byl subdodavatel žalované společnosti, který na předmětné stavbě pro žalovaného dělal určitou část zemních prací, a to betonovou konstrukci rodinného domu. Tento svědek si v zásadě na tuto konkrétní věc příliš nepamatoval, jeho výpověď byla značně neurčitá. Pokud jde o staveniště před zahájením prací, hodnotil ho jako nepřipravené v tom smyslu, že bylo potřeba odstranit nějaký nepořádek. Dále svědek vypověděl, že mají vlastní stroje pro výkopové práce včetně bagru. Pokud jde o vývoz výkopové zeminy, tady svědek vypověděl, že investor měl k tomuto účelu zamluvenou nějakou mezideponii.

37. Z výslechu svědka [jméno FO] soud zjistil následující, pro věc podstatné, skutečnosti. Svědek na stavbě pracoval jako stavební dozor žalované společnosti, a to pokud se týká stavby střechy. Z výpovědi svědka vyplynulo, že ke sjednané práci nenastoupil, protože tam bylo prodlení s pracemi a on měl už nasmlouvanou práci někde jinde. Pokud jde o zpoždění s pracemi na začátku stavby, vzpomněl si, že tam byl nějaký problém s tím, kam vyvážet vykopanou zeminu. Dále svědek uváděl následující problémy na stavbě, a to ohledně statiky.

38. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel.

39. Na základě všeho uvedeného lze konstatovat, že dle ust. § 120 odst. 3 o.s.ř. je mezi stranami nesporné, že byla dne 9. 5. 2018 mezi nimi uzavřena smlouva o dílo č. [hodnota], na základě které se žalovaná zavázala provést dílo spočívající v provedení výkopových a zemních pracích na stavební akci „[právnická osoba] [adresa] na pozemku [Anonymizováno] v k.ú. [adresa].“ Dále je mezi stranami nesporné, že žalovaná převzala staveniště dne 21. 5. 2018 a že žalovaná dílo dokončila a předala dne 22. 11. 2018.

40. Ohledně sporných tvrzení žalobkyně a to, že žalovaná byla v prodlení s převzetím staveniště a byla v prodlení s dokončením a předáním staveb, soud prováděl dokazování.

41. Z jednotlivých listinných důkazů a slyšení svědků vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci:

42. Mezi žalobkyní jako objednatelem a žalovanou jako zhotovitelem byla dne 9. 5. 2018 uzavřena smlouva o dílo č. [hodnota] (dále jen „smlouva o dílo“), na základě které se žalovaná zavázala provést dílo spočívající v provedení výkopových a zemních prací na stavební akci „[právnická osoba] [adresa] na pozemku [Anonymizováno] k.ú. [adresa]“. Dle čl. IV. odst. 2 smlouvy o dílo č. [hodnota] ze dne 9. 5. 2018 byla žalovaná povinna zahájit práce na stavbě „[právnická osoba] [adresa] na pozemku [Anonymizováno] v k.ú. [adresa]“ ve smluvně sjednaném termínu 14. 5. 2018 a dílo provést v termínu 11. 6. 2018. Žalovaná v rozporu se smlouvou o dílo č. [hodnota] nezahájila práce na stavbě a nepřevzala staveniště ve smluvně sjednaném termínu 14. 5. 2018, nýbrž až 21. 5. 2018. Stejně tak žalovaná dílo provedla až ke dni 22. 11. 2018 a to oproti sjednanému termínu provedení díla dle smlouvy o dílo č. [hodnota] ke dni 11. 6. 2018. Dle čl. XI. odst. 1 smlouvy o dílo č. [hodnota] si účastníci ujednali povinnost žalované pro případ jejího prodlení s termínem zahájení prací zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 5.000 Kč za každý i započatý den prodlení. Dle čl. XI. odst. 2 smlouvy o dílo účastníci ujednali povinnost žalované pro případ jejího prodlení s provedením díla zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši ve výši 5.000 Kč za každý i započatý den prodlení. V případě prodlení zhotovitele delším než deset dní se pokuta za každý započatý den prodlení zvyšuje na 10-ti násobek smluvní pokuty uvedené v předchozí větě. K předmětné smlouvě byly následně sjednány další tři dodatky a to dodatek č. [hodnota] smlouvy o dílo č. [hodnota] ze dne 31. 7. 2018, jehož předmět je určen položkovými rozpočty č. [hodnota], [Anonymizováno]. Dne 31. 8. 2018 dodatek č. [hodnota], jehož obsah je určen položkovým rozpočtem č. [hodnota] a dne 12. 10. 2018 dodatek č. [hodnota], jehož obsah je určen položkovým rozpočtem č. [hodnota] a č. [hodnota]. Žalovaná byla žalobkyní k úhradě smluvní pokuty vyzvána dopisem ze dne 25. 2. 2019. Dopis osobně převzal dne 26. 2. 2019 jednatel žalované [jméno FO] a převzetí potvrdil podpisem na jednom vyhotovení dopisu ze dne 25. 2. 2019.

43. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z“).

44. Podle § 564 o.z. vyžaduje-li zákon pro právní jednání určitou formu, lze obsah právního jednání změnit projevem vůle v téže nebo přísnější formě; vyžaduje-li tuto formu jen ujednání stran, lze obsah právního jednání změnit i v jiné formě, pokud to ujednání stran nevylučuje.

45. Dle § 574 o. z. na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.

46. Podle § 1759 o. z. smlouva strany zavazuje. Lze ji změnit nebo zrušit jen se souhlasem všech stran, anebo z jiných zákonných důvodů. Vůči jiným osobám smlouva působí jen v případech stanovených v zákoně.

47. V souladu s § 1901 o. z. stranám je na vůli ujednat si změnu svých práv a povinností.

48. Dle § 1902 o. z. dohodou o změně obsahu závazku se dosavadní závazek ruší a nahrazuje se novým závazkem. Může-li však dosavadní závazek vedle nového závazku obstát, má se za to, že nebyl zrušen.

49. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

50. Podle § 2051 o. z. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

51. Podle § 2586 odst. 1 o. z., se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

52. Podle § 2590 odst. 1 o. z., zhotovitel provede dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstará vše, co je k provedení díla potřeba.

53. Podle § 2604 o. z. je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno.

54. Podle § 609 věty první o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit.

55. Podle § 617 odst. 1 o. z se strana může i po uplynutí promlčecí lhůty dovolat svého práva při obraně proti právu uplatněnému druhou stranou, pokud se obě práva vztahují k téže smlouvě nebo k několika smlouvám uzavřeným co do účelu v závislosti na sobě. Dle odst. 2 téhož ustanovení se strana může i po uplynutí promlčecí lhůty se strana může dovolat svého práva při započtení, pokud mohlo být k započtení přistoupeno kdykoli před uplynutím promlčecí lhůty.

56. Podle § 619 odst. 1 o. z jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Dle odst. 2 téhož ustanovení právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

57. Podle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

58. Podle § 649 o. z. uplatní-li věřitel u orgánu veřejné moci vzájemné právo a vztahují-li se obě práva k téže smlouvě nebo k několika smlouvám uzavřeným co do účelu v závislosti na sobě, přestává běžet promlčecí lhůta dnem, kdy bylo zahájeno řízení ohledně toho práva, proti němuž vzájemné právo směřuje. V ostatních případech přestává promlčecí lhůta běžet dnem, kdy bylo vzájemné právo uplatněno.

59. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a rozhodnul tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

60. Nejprve pokud jde o uplatněný nárok žalobkyně na uhrazení smluvní pokuty za prodlení s termínem zahájení prací, resp. s převzetím staveniště ve dnech 15. 5. 2018 až 21. 5. 2018 a to ve výši 35.000 Kč. Ohledně tohoto nároku bylo v řízení prokázáno, že dle smlouvy o dílo byla žalovaná povinna zahájit práce na stavbě „[právnická osoba] [adresa] na pozemku [Anonymizováno] v k.ú. [adresa]“ ve smluvně sjednaném termínu 14. 5. 2018 a dílo provést v termínu 11. 6. 2018. Konkrétně dle čl. IV. odst. 2 smlouvy o dílo č. [hodnota] byl pro žalovanou sjednán termín zahájení prací na Stavbě na den 14. 5. 2018. Žalovaná začala skutečně realizovat práce na stavbě až dne 21. 5. 2018, což žalovaná ostatně učinila v řízení nesporným a vyplývá tato skutečnost ze zápisu o předání a převzetí staveniště ze dne 21. 5. 2018. Za žalobkyni jako objednatele dílo předal stavbyvedoucí [jméno FO].

61. Obranu žalované spočívající v tvrzení, že důvodem prodlení s převzetím staveniště ve dnech 15. 5. 2018 až 21. 5. 2018 byla skutečnost, že žalobkyně neposkytla žalované potřebnou součinnost pro převzetí staveniště, když převzetí bylo umožněno až dne 21. 5. 2018, soud neshledal důvodnou. Žalovaná k tomu tvrdila, že podmínkou pro vlastní započetí prací bylo, aby zemina, která se vyskytovala na staveništi, byla přemístěna na jiný pozemek, přičemž zábor takového jiného pozemku zajistila žalobkyně až dne 21. 5. 2018. Takovéto tvrzení žalovaná neprokázala, bylo vyvráceno jednak emailovou komunikací mezi účastníky ze dne 11. 5. 2018 (tj. ještě před termínem sjednaným k převzetí staveniště), ze kterého vyplývá, že pozemek, kam má být hlína převezena, byl zajištěn ještě před samotným zahájením prací. Totéž vyplynulo ze svědecké výpovědi stavbyvedoucího žalobce [jméno FO], který byl na stavbě osobně přítomen a podílel se i na sjednávání podmínek samotné smlouvy o dílo. Dle tohoto svědka byly žalované předány veškeré dokumenty potřebné k zahájení a následnému provádění prací na díle. Žalované svědek [jméno FO] osobně předal projektovou dokumentaci včetně výkazů a výměr. Tento svědek potvrdil, že ještě před zahájením prací s žalovanou obhlédl staveniště, tj. žalovaná byla před zahájením prací srozuměna se stavem pozemku, aniž by cokoli namítala. Stejně tak svědek potvrdil, že žalovaná práce na staveništi ve sjednaný termín nezahájila. Žalovaná svědkovi sdělila, že důvodem, proč práce nezahájila bylo, že žalovaná nemá k dispozici bagr, se kterým by mohla zahájit práce, tj. sjednané výkopové a zemní práce. Stejně tak svědek potvrdil, že důvodem pro nezahájení prací nebyl nedořešený odvoz výkopové zeminy z pozemku a její uskladnění. Svědek uvedl, že byl s žalovanou domluven ohledně vývozu výkopové zeminy na jiný pozemek, přičemž následně by se zemina navezla zpátky.

62. Žalovaná tak neunesla břemeno tvrzení ohledně toho, že prodlení se zahájením prací bylo zapříčiněno žalobkyní. Žalovaná tak v rozporu se smlouvou o dílo č. [hodnota] nezahájila práce na stavbě ve smluvně sjednaném termínu 14. 5. 2018, nýbrž až 21. 5. 2018, a tedy od 15. 5. 2018 do 21. 5. 2018 byla v prodlení se splněním této povinnosti. V řízení žalovaná neprokázala svá tvrzení, že žalobkyně neposkytla žalované potřebnou součinnost k převzetí staveniště. K tomu je třeba vycházet ze smluvního ujednání dle čl. IV odst. 3 smlouvy o dílo, dle kterého se zahájením prací na díle rozumí „skutečná realizace prací v místě plnění, zaznamenaná ve stavebním či montážním deníku“. Žalovaná začala skutečně realizovat práce na stavbě až 21. 5. 2018. Žalovaná byla tedy od 15. 5. 2018 do 21. 5. 2018 v prodlení ve smyslu čl. XI.1. smlouvy o dílo č. [hodnota]. Dle čl. XI. odst. 1 smlouvy o dílo č. [hodnota] si účastníci ujednali povinnost žalovaného pro případ jeho prodlení s termínem zahájení prací zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 5.000 Kč za každý i započatý den prodlení. Za prodlení se splněním termínu zahájení provádění prací a převzetí staveniště ve dnech 15. 5. 2018 až 21. 5. 2018 (7 dní) je žalovaná povinna uhradit žalobkyni (při sjednané smluvní pokutě za toto období ve výši 5.000 Kč za jeden den prodlení), smluvní pokutu ve výši 35.000 Kč.

63. Stejně tak soud neshledal relevantní námitku žalované ohledně promlčení nároku na část smluvní pokuty ve výši 35.000 Kč uplatněné za období 15. 5. 2018 až 21. 5. 2018. Tato námitka není důvodná, když v řízení bylo prokázáno, že tytéž nároky, které uplatnila žalobkyně v tomto řízení, byly předmětem sporu ve věci projednané u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], ve kterém žalobkyně namítala zánik žalovanou požadovaných nároků (která ve sporu stála na pozici žalobce) započtením pohledávek vůči pohledávkám žalobkyně na smluvní pokutu, mezi nimiž byla mimo jiné právě i pohledávka na smluvní pokutu ve výši 35.000 Kč za období 15. 5. 2018 až 21. 5. 2018, tj. stejná pohledávka, která je předmětem tohoto řízení.

64. Ve věci sp. zn. [spisová značka] bylo žalované k její žalobě vyhověno, a rozsudek soudu prvního stupně následně potvrdil [Anonymizováno] jako soud odvolací rozsudkem sp. zn. [spisová značka]. V souladu se shora citovaným ust. § 649 o.z. od doby, kdy žalobkyně svou námitku započtení uplatnila ve vyjádření k žalobě ze dne 1. 3. 2020 do dne 24. 10. 2021 jako dne nabytí právní moci rozsudku [Anonymizováno] ze dne 16. 8. 2021 (žalobkyni doručeno 24. 10. 2021) neběžela promlčecí doba k nároku žalobkyně na část smluvní pokuty ve výši 35.000 Kč uplatněná za období 15. 5. 2018 až 21. 5. 2018. Žalobní návrh byl podán ke zdejšímu soudu dne 10. 6. 2021, nárok na část smluvní pokuty ve výši 35.000 Kč za období 15. 5. 2018 až 21. 5. 2018 tedy nemůže být promlčen.

65. Dále se soud zabýval uplatněným nárokem žalobkyně na smluvní pokutu za prodlení s provedením díla dle smlouvy o dílo č. [hodnota] oproti sjednanému termínu ke dni 11. 6. 2018, když dílo žalovaná provedla až ke dni 22. 11. 2018.

66. Za prodlení žalované s termínem provedení díla ve dnech 12. 6. 2018 až 21. 6. 2018 žalobkyně žalobním návrhem uplatnila smluvní pokutu ve výši 50.000 Kč a to dle čl. XI.2. smlouvy o dílo č. [hodnota] (při sjednané smluvní pokutě za toto období ve výši 5.000 Kč za jeden den prodlení).

67. Za prodlení žalované s termínem provedení díla ve dnech 22. 6. 2018 až 29. 6. 2018 uplatnila žalobkyně sice původně, dle žalobního návrhu, smluvní pokutu ve výši 400.000 Kč dle čl. XI.2. smlouvy o dílo č. [hodnota] (při sjednané smluvní pokutě za toto období ve výši 50.000 Kč za jeden den prodlení), nicméně žalobkyně následně podáním ze dne 30. 5. 2023 vzala žalobní návrh částečně zpět pokud jde o nárok na smluvní pokutu dle čl. XI.2. smlouvy o dílo č. [hodnota] za období od 22. 6. 2018 do 29. 6. 2018 ve výši 50.000 Kč za jeden den prodlení, a zpětvzetí žaloby se týká části ve výši 40.000 Kč za každý z těchto dnů a požadovala úhradu nároku na smluvní pokutu za prodlení žalované ve dnech 22. 6. 2018 do 29. 6. 2018 ve výši 10.000 Kč za každý z těchto dnů.

68. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní jako objednatelem a žalovanou jako zhotovitelem, byla dne 9. 5. 2018 platně uzavřena smlouva o dílo č. [hodnota], jejímž předmětem byly výkopové a zemní práce v [Anonymizováno] parc. č. [Anonymizováno] termínem provedení do 11. 6. 2018 (§ 2586 a násl. o. z.). Žalobkyně a žalovaná vystupovaly při uzavírání předmětné smlouvy o dílo ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatelé. Žalovaná předmětné dílo ve smluveném termínu nedokončila a žalobkyni jej nepředala. Strany sporu si následně sjednaly celkem tři dodatky smlouvy o dílo č. [hodnota] a to dne 31. 7. 2018, dne 31. 8. 2018 a dne 12. 10. 2018. Každý z těchto dodatků uvádí, že smluvní strany se dohodly na změně rozsahu předmětu díla, což je určeno položkovými rozpočty, které tvořily přílohy dodatků. Stejně tak se dohodly na změně ceny díla. U všech sjednaných dodatků je výslovně uvedeno, že ostatní smluvní ujednání se dodatky nemění. Konkrétní náhradní termín provedení díla mezi žalobkyní a žalovanou ujednán nebyl (§ 564 o. z., § 1759 o. z., § 1901 o. z. a násl.).

69. Soud zohlednil i to, že obsahovala-li písemně uzavřená smlouva o dílo, pro niž není tato forma předepsána zákonem, ujednání, že jakékoliv změny a doplňky mohou být učiněny opět pouze písemnou formou, má nedodržení takto dohodnuté formy pro její změnu a doplnění za následek toliko relativní neplatnosti dotčeného právního jednání. Přitom právní jednání, u něhož je dán důvod tzv. relativní neplatnosti, se považuje za platné (se všemi důsledky z toho na právní vztahy vyplývajícími), dokud oprávněná osoba neplatnost nenamítne (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 7. 2022, sp. zn. 26 Cdo 1230/2022). Obsahuje-li písemně uzavřená smlouva, pro kterou písemnou formu nestanoví zákon, ujednání, podle něhož může být měněna či zrušena pouze dohodou stran v písemné formě, má nedodržení písemné formy pro její změnu či zrušení za následek pouze relativní (a nikoli absolutní) neplatnost příslušného právního úkonu (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 7. 2019, sp. zn. 32 Cdo 1404/2019). V souzené věci se sjednání změny smlouvy týkající se posunutí termínu provedení díla, ať už v písemné či jiné formě, neprokázalo. S ohledem na shora uvedené tak ve smyslu § 2590 odst. 1 o. z. je nutné vyjít z původně sjednaného termínu provedení díla 11. 6. 2018.

70. Dále soud uvádí, že již z uvedeného data uzavření prvního dodatku dne 31. 7. 2018, lze uzavřít, že tento první dodatek ke smlouvě o dílo byl sjednán až v okamžiku, kdy dílo sjednané dle původní smlouvy o dílo mělo již být provedeno (dne 11. 6. 2018). Dle následně uzavřených dodatků nebyl změněn termín předání díla, nýbrž změněn rozsah prací a výše ceny. Soud dále nevycházel z formálního označení těchto listin jako dodatků, ale z jejich obsahu, když rozsah prací byl, dle jednotlivých dodatků, určen položkovými rozpočty. Z dodatku č. [hodnota] smlouvy o dílo č. [hodnota] ze dne 31. 7. 2018 bylo prokázáno, že strany se dohodly na stavbě čističky odpadních vod a s tím spojených zemních prací a zakládání. Stavba čističky odpadních vod je, dle projektu na č.l. 123 spisu, prováděna na jiném vzdáleném místě od prováděných původních výkopových a zemních prací na objektu, což ve své účastnické výpovědi potvrdil a označil i jednatel žalobkyně. Předmětem dodatku č. [hodnota] smlouvy o dílo č. [hodnota] ze dne 31. 8. 2018 jsou další zemní práce – a to „zvýšení výšek“. Stejně tak předmětem dodatku č. [hodnota] smlouvy o dílo č. [hodnota] ze dne 12. 10. 2018 jsou další zemní práce – „[Anonymizováno]“. Uvedené závěry vycházejí z výpovědi jednatele žalobkyně, který vypověděl, pokud jde o dodatek č. [hodnota], který byl uzavřen 31. 7. 2018, dodatek č. [hodnota] ze dne 31. 8. 20218 a dodatek č. [hodnota] ze dne 12. 10. 2018, že dodatky byly sjednány na výkopové práce převážně na vedlejších objektech na staveništi, které funkčně souvisí s hlavním dílem. Konkrétně dodatek č. [hodnota] smlouvy o dílo dle rozpočtu č. [hodnota], který mluví o hloubení výkopu pro čističku odpadních vod a pro kanalizační potrubí. Následně pro betonovou desku pod čističku odpadních vod a vsakovací tunel s geotextílií, výkop, zasypání a připojení drenáží, tzn. část čističky odpadních vod tohoto objektu. Druhá část a to rozpočet č. [hodnota] je peněžní kompenzace za odvoz zeminy a poplatek za skládku. Následně rozpočet č. [hodnota], což jsou méněpráce z toho původního díla z podkladu ze štěrkodrti. Pokud jde o dodatek č. [hodnota], tak tento v sobě zahrnuje několik částí a to položku 2 rozpočtu č. [hodnota] a položku č. [hodnota], kdy jde o pažení stěn výkopu. Dle výpovědi jednatele žalobkyně investor tyto práce požadoval odečíst u žalobkyně, která je následně odečetla straně žalované. To znamená jednalo se o tzv. méněpráce na původním díle. Zbytek prací dle rozpočtu k dodatku č. [hodnota] souvisí se zvýšením výšek a jsou to finanční kompenzace. Dodatek č. [hodnota] je pak určen dvěma rozpočty. První rozpočet č. [hodnota] se týká výkopů za objektem, když jde o zasakovací jámu. Následný rozpočet č. [hodnota] se týká finanční kompenzace vůči straně žalované tzv. podmínění sleva ve výši 30.000 Kč za vyrovnání základové desky a stěn.

71. Z popsaného je patrné, že sjednané práce dle jednotlivých dodatků jsou další práce, zcela nezávislé a oddělené od původního sjednaného předmětů díla dle smlouvy, jímž byly výkopové a zemní práce. Navíc tyto další práce neměli vliv na sjednaný termín dokončení původně sjednaných výkopových a zemních prací.

72. Obranu žalovaného, že původní termín nemohl být žalovanou dodržen, a to vzhledem k pokynům žalobkyně na vícepráce, které žalovaná řádně provedla, které měnily rozsah původního díla, soud uvádí, že žalovaný po celou dobu řízení neupřesnit, jaké konkrétní práce měl pro žalobkyni provádět, o jaké pokyny na vícepráce se údajně mělo jednat, kdy měly být učiněny, ani jak měly měnit rozsah díla a jaký vliv měli na jeho dokončení a termín jeho dokončení Tvrzení žalované tak zůstala zcela obecná. Z provedených důkazů nebyla prokázána jakákoliv tvrzení stran nedostatku součinnosti žalobkyně a nepřipravenosti stavby; stejně tak ohledně požadavků žalobkyně na provedení víceprací.

73. Stran doplnění tvrzení, jak je uvedeno shora, a důkazů byl soud připraven žalovanou vyzvat ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., žalovaná se však posledně zúčastnila jednání dne 31. 5. 2023. K jednání nařízenému na den 18. 9. 2023, 18. 10. 2023, 27. 11. 2023 a dne 3. 1. 2024 se právní zástupce žalované nedostavil, ač byl k těmto jednáním řádné předvolán, omluva ze strany žalovaného či jeho právního zástupce nebyla před jednáním (a ani později) soudu doručena. Nedostaví-li se k jednání řádně předvolaný účastník a v důsledku této skutečnosti mu nelze poskytnout poučení podle § 118a o.s.ř., nahlíží se na něj jako na účastníka řádně poučeného (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008). Soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. Opačný postup soudu (odročení jednání pouze za účelem vyzvání žalované k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů by bylo porušením zásady rovnosti účastníků řízení.

74. Na základě shora uvedeného proto soud vzal za prokázané, že mezi účastníky byl na základě smlouvy o dílo sjednán termín zahájení prací dne 14. 5. 2018 a termín dokončení díla do 11. 6. 2018; změna termínu zahájení prací či dokončení díla nebyla mezi účastníky sjednána. Žalovaná zahájila práce až dne 21. 5. 2018, přičemž v řízení nebylo prokázáno, že by prodlení se zahájením prací bylo způsobeno neposkytnutím součinnosti ze strany žalobkyně nebo nepřipraveností stavby ze strany žalobkyně. Stejně tak žalovaná dokončila a předala dílo žalobkyni dne 22. 11. 2018, přičemž v řízení nebylo prokázáno, že by prodlení s dokončením a předáním díla bylo způsobeno zadáváním dalších víceprací ze strany žalobkyně. V řízení bylo naopak prokázáno, že žalovaná se v důsledku vlastního pochybení dostala do prodlení, jak se zahájením, tak i dokončením díla, a to v době od 15. 5. 2018 do 21. 5. 2018, resp. v době od 12. 6. 2018 do 29. 6. 2018. Žalobkyni proto v souladu s § 2048 odst. 1 o.z. a dle čl. XI. 1, 2 smlouvy o dílo vznikl nárok vůči žalované z titulu smluvní pokuty.

75. Žalovaná namítala, že sjednaná smluvní pokuta odporuje dobrým mravům a je proto absolutně neplatná. Pokud by však soud neposoudil smluvní pokutu jako absolutně neplatnou, navrhovala žalovaná její moderaci, neboť sjednaná smluvní pokuta je nepřiměřeně vysoká a tedy likvidační. Žalovaná rovněž podotkla na změnu rozhodovací praxe ohledně otázky přiměřenosti smluvní pokuty, kdy rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2023, sp. zn. 31 Cdo 2273/2022, velký senát uzavřel, že postup soudu při moderaci podle § 2051 o. z. lze rozlišit na následující fáze (kroky). V prvním kroku soud při využití interpretačních pravidel stanovených v § 555 a násl. o. z. nejprve zjistí, jakou funkci měla smluvní pokuta plnit. Poté se zabývá konkrétními okolnostmi s přihlédnutím ke zjištěné funkci smluvní pokuty. Zřetel přitom vezme na všechny okolnosti konkrétního případu, přičemž zohlední nejen okolnosti známé již v době sjednávání smluvní pokuty, nýbrž též okolnosti, které byly dány při porušení smluvní povinnosti, jakož i okolnosti nastalé později, mají-li v samotném porušení smluvní povinnosti původ (ty za splnění předpokladů uvedených v bodě 56). Žalovaná přitom pomíjí, že dle tohoto rozhodnutí je to přitom dlužník (tj. žalovaná), jehož tíží břemeno tvrzení a důkazní ohledně objasnění okolností, z nichž lze usoudit na nepřiměřenost smluvní pokuty (viz např. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu z 11. 1. 2023 sp. zn. 31 Cdo 2273/2022, zejména bod 62. odůvodnění), když povinností věřitele ze smluvní pokuty (jakékoli) je pouze tvrdit a prokázat, že smluvní povinnost byla utvrzena smluvní pokutou v určité výši a následně porušena. Je to naopak dlužník, jehož tíží břemeno tvrzení a důkazní břemeno ohledně objasnění okolností, z nichž lze usoudit na nepřiměřenost smluvní pokuty (tj. i okolností týkajících se výše škody, zavinění, či případného naplnění liberačních důvodů). Tady soud opět opakuje, že soud byl připraven žalovanou vyzvat ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., k doplnění tvrzení a důkazních návrhů s tím, že činí-li ve věci návrh na moderaci smluvní pokuty, je povinna tvrdit okolnost, z nichž lze usoudit na nepřiměřenost posuzované smluvní pokuty. Existenci takto tvrzených okolností musí prokázat, když jej tíží v naznačeném směru břemeno tvrzení a břemeno důkazní s presumovanými procesními důsledky. Soud opakuje, že žalovaná se kromě jednoho jednání k nařízeným jednání soudu nedostavovala, omluva ze strany žalované či jejího právního zástupce nebyla před jednáním (a ani později) soudu doručena. S odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008 nahlíží se na ni jako na účastníka řádně poučeného. Soud taky opět opakuje, že opačný postup soudu (odročení jednání pouze za účelem vyzvání žalované k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů) by bylo porušením zásady rovnosti účastníků řízení.

76. Námitku žalované stran absolutní neplatnosti smluvní pokuty z důvodu jejího rozporu s dobrými mravy poté soud hodnotil jako zcela nedůvodnou. Ohledně vlivu nepřiměřeně vysoké smluvní pokuty na (ne)platnost ujednání o smluvní pokutě dovodil Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 21. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 5377/2017, že nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta nemůže z důvodu své nepřiměřené výše zakládat (absolutní) neplatnost ujednání pro porušení dobrých mravů, nýbrž může být důvodem k použití moderačního práva soudu. Pokud by se dobrým mravům příčily okolnosti, za kterých byla smluvní pokuta sjednána, není vyloučeno posoudit její ujednání jako (absolutně) neplatné právní jednání podle § 588 o. z.; v takovém případě však nepřichází v úvahu její moderace.

77. V citovaném rozhodnutí Nejvyšší soud dále konstatoval, že snížení nepřiměřeně vysoké smluvní pokuty je výsledkem určitého procesu rozhodování, jenž probíhá ve třech fázích. Nejdříve musí soud vyřešit, zda sjednaná smluvní pokuta je nepřiměřeně vysoká. Pro toto posouzení zákon žádná kritéria nestanoví, takže závěr o tom, zda je sjednána nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta, je věcí volného uvážení soudu. Posouzení otázky (ne)přiměřenosti smluvní pokuty závisí na okolnostech konkrétního případu, zejména na důvodech, které ke sjednání posuzované výše smluvní pokuty vedly, a na okolnostech, které je provázely. Z pohledu přiměřenosti výše smluvní pokuty je na místě hodnotit jinak smluvní pokutu sjednanou ve formě pevně stanovené částky a smluvní pokutu sjednanou formou určité sazby za stanovenou časovou jednotku. Pevně stanovenou smluvní pokutu by bylo možno (při současném zohlednění všech okolností daného případu) považovat za nepřiměřenou s ohledem na poměr mezi hodnotou zajištěné pohledávky a výší smluvní pokuty, kterou by v takovém případě byl dlužník povinen zaplatit i třeba jen za několik dnů prodlení. Stejné měřítko však nelze použít, dosáhne-li smluvní pokuta určité výše v důsledku dlouhodobého prodlení dlužníka; zde výše smluvní pokuty plně odvisí od doby, po kterou dlužník své smluvní pokutou zajištěné povinnosti neplní (čím delší je doba prodlení, tím vyšší je smluvní pokuta). Teprve v případě, kdy soud dojde k závěru o nepřiměřenosti smluvní pokuty, nastupuje druhá fáze jeho rozhodování, kdy posoudí, zda použije svého moderačního práva či nikoli, tj. zda nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu sníží. Bude-li výsledkem úsudek, že svého moderačního práva využije, neboť byla sjednána nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta, nastupuje poslední třetí etapa jeho rozhodování; v ní posoudí, v jakém rozsahu nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu sníží. Teprve v této fázi rozhodování je soud povinen přihlédnout k hodnotě a významu zajišťované povinnosti, přičemž možnost soudu snížit smluvní pokutu není neomezená; věřitel má vždy právo na smluvní pokutu alespoň ve výši vzniklé škody.

78. V posuzovaném případě byla smluvní pokuta sjednána za prodlení žalované se zahájením provádění prací v termínu do 14. 5. 2018, stejně tak byla smluvní pokuta sjednána za prodlení žalovaného s provedením díla v termínu do 11. 6. 2018, když žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 5.000 Kč, za každý i započatý den prodlení; v případě prodlení žalovaného delším než 10 dní se smluvní pokuta za každý započatý den prodlení zvýšila dle smlouvy o dílo na 10-ti násobek smluvní pokuty uvedené v předchozí větě. Žalobkyně v řízení (dle částečného zpětvzetí žaloby) uplatnila v případě prodlení žalovaného delším než 10 dní zvýšení smluvní pokuty za každý započatý den prodlení na 2 násobek (tj. částku 10.000 Kč denně).

79. Žalovaná neplatnost ujednání o smluvní pokutě pro rozpor s dobrými mravy spatřovala v nepřiměřenosti výše smluvní pokuty. Nepřiměřená výše smluvní pokuty však sama o sobě absolutní neplatnost ujednání založit nemůže, jak bylo shora vyloženo. Namítala-li žalovaná, že smlouva byla připravena žalobkyní a žalovaná neměla možnost ji měnit, hodnotil soud i tuto námitku jako nedůvodnou. Jednatel žalobkyně, stejně tak svědek (stavbyvedoucí) [jméno FO] ve výpovědi shodně uvedli, že žalovaná měla možnost se se smlouvou podrobně seznámit, připomínkovat ji, ničeho však nenamítala. Smlouva byla uzavřena mezi podnikateli, tedy osobami na roveň postavenými, přičemž z provedeného dokazování žádným způsobem nevyplynulo, a žalovaná toto ani netvrdila, že by snad neměla možnost o jednotlivých ustanoveních smlouvy s žalobkyní podrobněji jednat, případně je měnit. Nebylo-li úmyslem žalované smlouvu uzavřít, měla svoji vůli projevit zcela opačně, tj. odepřením podpisu smlouvy. K tomuto však žalovaná nepřistoupila a smlouvu podepsala, čímž navenek projevila svou vůli být smlouvou vázána.

80. Okolnosti, pro které by ujednání o smluvní pokutě bylo možno hodnotit jako neplatné ve smyslu ustanovení § 588 o. z., nevyplývají ani z obsahu spisu. Smlouva byla uzavřena mezi podnikatelskými subjekty, jak vyplynulo z provedeného dokazování, zejména z výslechu jednatele žalobkyně a svědka [jméno FO], žalovaná si byla své povinnosti zahájit práce dne 14. 5. 2018 a dokončit a předat dílo do 11. 6. 2018 vědoma a byla srozuměna i se zajištěním jejího splnění smluvní pokutou.

81. Ujednání o smluvní pokutě tedy soud shledal platným. K námitce žalované se dále zabýval přiměřeností její výše a dospěl k závěru, že předpoklady pro moderaci smluvní pokuty ve smyslu ustanovení § 2051 o. z. zde dány nejsou.

82. Smluvní pokuta byla sjednána pro případ prodlení žalované se zahájením prací a s dokončení a předáním díla. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně byla smluvně vázán ke generálnímu investorovi (p. [jméno FO]) a byla odpovědná za řádné dokončení a předání díla. V řízení bylo dále prokázáno, že mezi účastníky byl dohodnut jistý harmonogram prací, nebyl ale závazným dokumentem, když ze smlouvy o dílo tato skutečnost nevyplynula. Je však zjevné, že stavební práce měly dle harmonogramu probíhat postupně, z výpovědí svědků i jednatele žalobkyně vzal soud za prokázané, že jednotlivé práce na sebe měly plynule navazovat. Pokud se žalovaná dostala do prodlení s prováděním díla, dostávala se do prodlení i žalobkyně ve vztahu k investorovi, za což byla následně stižena sankcí v podobě náhrady nájemného za to, že investor se nemohl do objektu nastěhovat. Žalovaná byla při provádění díla dle uvedené smlouvy v prodlení již s nástupem na staveniště a byla proto ze strany žalobkyně rovněž sankcionován smluvní pokutou. Je tedy zjevné, že smyslem smluvní pokuty v dané věci bylo zajistit, aby žalovaná prováděla dílo řádně a bez prodlení.

83. Účelem smluvní pokuty tedy bylo jednak zabránit, aby se žalovaná dostala do prodlení s prováděním díla, na druhou stranu také pohrůžka, že v případě nesplnění jasně zakotvené smluvní povinnosti bude penalizována citelnou majetkovou sankcí, která ve svém důsledku bude schopna zmírnit újmu, jež by žalobkyni mohla z důvodu prodlení ve vztahu ke generálnímu investorovi vzniknout. Účastníci, jako dva na roveň postavené podnikatelské subjekty, uzavřeli smlouvu o dílo, včetně povinnosti žalované hradit smluvní pokutu při prodlení se zahájením prací a s dokončením a předáním díla, vědomě a svobodně. Byla-li smluvní pokuta sjednána ve výši 5.000 Kč, za každý i započatý den prodlení s tím, že v případě prodlení zhotovitele delším než 10 dní žalobkyně v řízení požaduje smluvní pokutu za každý započatý den prodlení zvýšenou na 2 násobek uvedené smluvní pokuty, je třeba takovou smluvní pokutu považovat vzhledem ke shora uvedenému za přiměřenou, když sjednaná smluvní pokuta zohledňuje důvody a okolnosti jejího vzniku, vztah mezi stranami i její základní funkce, tedy funkci utvrzovací, prevenční, zajišťovací, sankční i kompenzační. Rovněž je třeba opakovat, že žalobkyně při prodlení přesahující 10 dnů uplatnila smluvní pokutu zvýšenou dvojnásobně (oproti 10-ti násobku dle smlouvy).

84. S poukazem na čl. IV.2. smlouvy o dílo č. [hodnota] ze dne 9. 5. 2018 soud uzavírá, že doba zahájení prací byla mezi žalobkyní a žalovanou sjednána na den 14. 5. 2018. Jak bylo v tomto řízení na základě provedených důkazů prokázáno, žalovaná tento termín nesplnila, a proto je ve smyslu čl. XI. odst. 1 smlouvy o dílo č. [hodnota] žalovaná povinna za prodlení s termínem zahájení prací zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 5.000 Kč za každý i započatý den prodlení. Za prodlení se splněním termínu zahájení provádění prací a převzetí staveniště ve dnech 15. 5. 2018 až 21. 5. 2018 je žalovaná povinna uhradit žalobkyni (při sjednané smluvní pokutě za toto období ve výši 5.000 Kč za jeden den prodlení), smluvní pokutu ve výši 35.000 Kč. Dle čl. IV.2. smlouvy o dílo č. [hodnota] ze dne 9. 5. 2018 byla žalovaná povinna dílo provést v termínu 11. 6. 2018. Na základě v tomto řízení provedených důkazů bylo prokázáno, že žalovaná tento termín pro provedení díla nesplnila. Dle čl. XI. odst. 2 smlouvy o dílo je zhotovitel povinen za prodlení s provedením díla zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 5.000 Kč za každý i započatý den prodlení. V případě prodlení žalované delším než deset dní se pokuta za každý započatý den prodlení zvyšuje na 10 násobek, což žalobkyně sama snižuje a požaduje zvýšení dvojnásobné. Žalobkyně požadovala v tomto řízení uložení povinnosti žalované k úhradě smluvní pokuty žalobkyni za období 12. 6. 2018 až 29. 6. 2018, ve kterém byla žalovaná prokazatelně v prodlení s plněním povinnosti provést dílo. Za prodlení zhotovitele s termínem provedení díla ve dnech 12. 6. 2018 až 21. 6. 2018 je žalovaná povinna uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 50.000 Kč dle čl. XI.2. smlouvy o dílo č. [hodnota] (při sjednané smluvní pokutě za toto období ve výši 5.000 Kč za jeden den prodlení). Za prodlení zhotovitele s termínem provedení díla ve dnech 22. 6. 2018 až 29. 6. 2018 žalobkyně požaduje uložení povinnosti žalované k zaplacení smluvní pokuty ve výši 80.000 Kč dle čl. XI.2. smlouvy o dílo.

85. Žalovaná byla žalobkyní k úhradě smluvní pokuty vyzvána dopisem ze dne 25. 2. 2019. Dopis osobně převzal dne 26. 2. 2019 jednatel žalované [jméno FO], což bylo v řízení taktéž prokázáno. Ze shora uvedených důvodů proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a výrokem I. tohoto rozsudku zavázal žalovanou k úhradě smluvní pokuty ve výši 165.000 Kč. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou dluhu dne 28. 3. 2019, je povinna žalobkyni uhradit rovněž i úrok z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb.

86. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., dle nějž procesně zcela úspěšné žalobkyni vzniklo právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšné žalované, a to dle vyhlášky 177/1996 Sb., advokátní tarif, v platném znění (dále jen „a.t.“).

87. Celkové náklady řízení pak přestavují uhrazený soudní poplatek ve výši 11.450 Kč (při zaplacení soudního poplatku ve výši 24.250 Kč a následném částečném vrácení v částce 12.800 Kč dle částečného zastavení řízení). Dále odměna advokáta v celkové výši 140.000 Kč za 12 úkonů právní služby; kdy odměna za 1 úkon právní služby je vypočtena z tarifní hodnoty 485.000 Kč dle § 8 odst. 1 a.t. ve spojení § 7 bod 6 a.t. na částku 10.260 Kč, a to za úkony (převzetí a příprava právního zastoupení, podání žaloby dne 10. 6. 2021, písemné podání soudu ze dne 25. 5. 2023, písemné podání soudu ze dne 29. 5. 2023), dále za právní služby, kdy odměna za 1 úkon právní služby je vypočtena z tarifní hodnoty 165.000 Kč dle § 8 odst. 1 a.t. ve spojení § 7 bod 6 a.t. na částku 7.700 Kč, a to za úkony písemné podání soudu ze dne 30. 5. 2023, účast na jednání dne 31. 5. 2023, písemné podání soudu ze dne 29. 6. 2023, písemné podání soudu ze dne 12. 7. 2023, účast na jednání soudu dne 18. 9. 2023, účast na jednání dne 18. 10. 2023, účast na jednání dne 27. 11. 2023 a písemné podání soudu ze dne 27. 12. 2023), 12 x režijní paušál v celkové výši 3.600 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. (1 režijní paušál á 300 Kč), DPH v sazbě 21% ve výši 22.310,40 Kč. Celkové náklady řízení s vyčíslením DPH tvoří částku 140.000 Kč.

88. Náklady řízení je žalovaná povinna uhradit k rukám zástupkyně žalobkyně podle § 149 odst. 1 o.s.ř.

Poučení