22 A 188/2010 - 74

Rubrum

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a Mgr. Jiřího Gottwalda v právní věci žalobce FRYGESTA, a.s., se sídlem ve Frýdku-Místku, 1. máje 741, zastoupeného Mgr. Jiřím Kabuďou, advokátem se sídlem ve Frýdku-Místku, 1. máje 741, proti žalovanému Zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu v Opavě, se sídlem v Opavě, Praskova 11, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 24.9.2010 č.j. ZKI-O-71/339/2010-31, ve věci námitky proti obsahu obnoveného katastrálního operátu, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Podanou žalobou se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 24.9.2010 č.j. ZKI-O-71/339/2010-31, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrálního pracoviště Frýdek- Místek (dále jen správní orgán I. stupně) ze dne 30.6.2010 č.j. OR-361/2007-802-24, kterým byla zamítnuta námitka žalobce proti obsahu obnoveného katastrálního operátu v katastrálním území Staré Město u Frýdku-Místku. V podané žalobě žalobce namítl tyto žalobní body: 1) V rámci obnoveného katastrálního operátu došlo k úbytku výměry u pozemku parc. č. 7307/3, u něhož byla původně evidována výměra 9089 m2 a v obnoveném katastrálním operátu je evidována výměra 7316 m2, tj. o 1773 m2 méně. Takový úbytek výměry považuje žalobce za nezákonný, neboť tak velký rozdíl nelze vysvětlit převodem grafické metody určení výměr do grafického počítačového souboru v digitalizované mapě. Žalovaný popírá, že by ke změně výměry pozemku došlo v souvislosti s digitalizací operátu, přičemž vychází ze záznamu podrobného měření změn (dále jen ZPMZ č. 105), v němž jsou založeny dva geometrické plány č. 024 923-322 vyhotovené dne 9.11.1984 za účelem zaměření příjezdové komunikace, tj. nyní pozemku parc. č. 7307/3 se stejným grafickým zobrazením, ale různou šířkou komunikace, kdy v jednom geometrickém plánu (dále jen GP) je šířka komunikace 13,5 m a výměra pozemku 6997 m2 a ve druhém GP je šířka komunikace 17 m s výměrou pozemku 8940 m2. Tento druhý GP byl podkladem pro zavedení pozemku parc. č. 7307/3 do evidence nemovitostí. Žalovaný tvrdí, že pro tento GP nemá v evidenci měřičskou dokumentaci, a proto počítá s prvním GP, v němž je šířka pozemku 13,5 m a výměra 6997 m2. Správní orgány přitom nezohlednily existenci dalšího GP z roku 1991, který se prováděl podle skutečného měření a který stanovil výměru pozemku 9089 m2. Z obsahu napadeného rozhodnutí není přezkoumatelné, proč tento GP nebyl posouzen. 2) V průběhu správního řízení bylo provedeno skutečné zaměření pozemku parc. č. 7307/3, a to tak, že byla měřena pouze vozovka a chodníky. Žalobce k tomu namítal, že pozemek parc. č. 7307/3 není zastavěn jen samotnou asfaltovou silnicí a betonovými chodníky, ale také (dle stavebního a kolaudačního řízení) dalšími nedílnými součástmi silnice, tj. vysvahováním a odvodňovacími příkopy. Zaměřením pozemku bylo zjištěno, že pokud by byly hranice pozemku nově stanoveny podle obnoveného katastrálního operátu, nejen, že by vysvahování a odvodnění silnice bylo na cizích pozemcích, ale částečně by se na cizích pozemcích nacházely také chodníky, což je důsledkem nesprávně provedené digitalizace, jejímž důvodem je skutečnost, že pozemek se nachází na hranici dvou katastrů, a to katastru Starého Města u Frýdku-Místku a katastru Baška. Úprava operátu se nejprve prováděla pro katastr Baška, jehož obsah byl pak určující pro úpravu katastrálního operátu druhého katastru. 3) Žalobce namítl, že navrhl již správnímu orgánu I. stupně, aby dohledal ve své dokumentaci smlouvy, jimiž žalobce nabyl pozemky pro výstavbu silnice, z nichž byl poté vytvořen pozemek parc. č. 7307/3, avšak katastrální úřad sdělil, že měřičské operáty nemá k dispozici. Podle žalobce je to nesprávné sdělení, neboť správní orgán byl veden snahou nevyhovět námitkám žalobce. Žalovaný ve vyjádření uvedl, že v průběhu nového projednání věci, které nastalo po zrušujícím rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 27.11.2008 sp. zn. 22Ca 423/2007 a následném zrušení prvostupňového rozhodnutí ze dne 30.7.2007 č.j. OR- 361/2007-802 žalovaným, navrhoval žalobce doplnění dalších důkazů, zejména dokumentace k územnímu, stavebnímu a kolaudačnímu řízení ohledně stavby komunikace na pozemku parc. č. 7307/3. Správnímu orgánu I. stupně se nepodařilo získat další údaje ke komunikaci než ty, které předložil žalobce. V podané žalobě žalobce neuvedl žádné nové skutečnosti, které by žalovaný v napadeném rozhodnutí nezkoumal či mu nebyly známy. V k.ú. Staré Město u Frýdku-Místku byla platnost obnoveného katastrálního operátu vyhlášena dne 4.6.2007. Hranici pozemku parc. č. 7307/3 tvoří hranice katastrálních území mezi k.ú. Staré Město u Frýdku-Místku a k.ú. Baška. V k.ú. Baška byla převedena analogová katastrální mapa do digitální podoby v roce 2003 a hranice k.ú. Baška byla převzata podle výsledků obnovy novým mapováním, které se v tomto k.ú. uskutečnilo v roce 1989, což znamená, že do digitální katastrální mapy byly převzaty souřadnice lomových bodů katastrální hranice určené v souřadnicovém systému S-JTSK při obnově novým mapováním. Katastrální hranice mezi k.ú. Staré Město u Frýdku-Místku a k.ú. Baška byla převzata z výsledků dříve platné obnovy operátu v k.ú. Baška. Žalovaný zdůraznil, že ačkoliv platnost operátu v k.ú. Staré Město u Frýdku-Místku byla vyhlášena dne 4.6.2007 za účinnosti vyhlášky č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zák. č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb. o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů (katastrální vyhláška), v platném znění (dále jen katastrální vyhláška), obnova katastrálního operátu byla zahájena ještě za účinnosti tehdy platné katastrální vyhlášky č. 190/1996 Sb.(dále jen vyhl. č. 190/1996 Sb.), podle jejíhož ustanovení § 57 odst. 2 se při obnově operátu přepracováním neprováděla revize průběhu hranice katastrálního území. Ve vztahu k předmětné hranici mezi katastrálními územími žalovaný uzavřel, že od roku 1989 se průběh této hranice nezměnil. Dalším šetřením správního orgánu I. stupně byla zjištěna chyba v určení výměry pozemku parc. č. 7307/3 před obnovou a skutečnosti, které k jejímu vzniku vedly, byly uvedeny v odůvodnění rozhodnutí. Povinnost katastrálního úřadu opravit zjištěné chyby je stanovena § 63 odst. 3 katastrální vyhlášky. Výměra parcely pak byla vypočtena ze souřadnic grafického počítačového souboru podle tehdy platného znění ust. § 63 odst. 6 písm. a) katastrální vyhlášky. Pozemek parc. č. 7307/3 byl do operátu doplněn s využitím měřické dokumentace založené v záznamu podrobného měření změn (dále jen ZPMZ) č. 105 pro k.ú. Staré Město u Frýdku-Místku. V dokumentaci jsou založeny dva geometrické plány č. 024923-322 vyhotovené stejného dne 9.11.1984 na zaměření příjezdové komunikace parc. č. 7307/3 se stejným grafickým zobrazením, ale s různou hodnotou šířky komunikace. V geometrickém plánu pro šířku komunikace 13,5 m je vyčíslena výměra pozemku hodnotou 6 997 m2. V geometrickém plánu pro šířku komunikace 17 m výměra činí 8 940 m2. Katastrální úřad vynesením souřadnic podrobných bodů určených v místním souřadnicovém systému, které jsou součástí dokumentace založené v ZPMZ č. 105, prokázal, že dochovaná měřická dokumentace odpovídá geometrickému plánu s šířkou komunikace 13,5 metrů a výměrou 6 997 m2. Do tehdejší evidence byla zavedena výměra pozemku s hodnotou 8 940 m2. K této variantě komunikace o šířce 17 m však neexistuje měřická dokumentace. V evidenci nemovitostí tedy nebyl soulad měřického a písemného operátu. Vzhledem k tomu, že rozhodující pro číselné vyjádření hranic parcel v digitální katastrální mapě je geometrické určení nemovitosti, kterým jsou souřadnice lomových bodů v S-JTSK, využil katastrální úřad při obnově katastrálního operátu ke zobrazení parc. č. 7307/3 měřickou dokumentaci, kterou měl k dispozici, tj. geometrický plán s šířkou komunikace 13,5 m, jak mu ukládá ust. § 64 odst. 4 katastrální vyhlášky. K žalobní námitce, že nebyl zohledněn geometrický plán z roku 1991, který uvádí výměru pozemku 9 089 m2, žalovaný uvedl, že tento geometrický plán ve svém rozhodnutí nezmiňoval, neboť není původním výsledkem zeměměřické činnosti ve smyslu § 2 odst. 1 písm. i) katastrální vyhlášky, není geometrickým plánem, kterým byl pozemek geometricky a polohově určen (tím je geometrický plán z roku 1984). Geometrický plán z roku 1991 je plánem na zaměření areálu OSP, kterým současně došlo ke zmenšení výměry pozemku parc. č. 7307/3 z 9 689 m2 na 9 089 m2, přičemž výměra 9 089 m2 byla evidována u pozemku před obnovou operátu. V této souvislosti žalovaný dále poznamenal, že ke změně výměry pozemku z 8 940 m2 vyznačené v položce 9/1985 na výměru 9 689 m2 došlo v souvislosti se změnou katastrální hranice při mapování k.ú. Baška v r. 1989 (položka výkresu změn 22/89). K dokumentaci předložené žalobcem (stavební povolení a příčný profil komunikace) žalovaný uvedl, že není využitelná pro katastr nemovitostí, neboť ve vztahu k němu nemá žádnou důkazní hodnotu, když není listinou prokazující rozsah vlastnictví nemovitostí. K námitce, že správní orgán I. stupně nevyhověl požadavku žalobce na dohledání veškerých smluv, jimiž žalobce nabyl pozemky pro výstavbu silnice a ze kterých byl vytvořen pozemek parc. č 7307/3, žalovaný uvedl, že tyto listiny vyhledal a jsou ve spise založeny. Žalovaný má za to, že zjistil přesně a úplně skutečný stav věci a navrhl zamítnutí žaloby. Krajský soud ve věci již jednou rozhodl rozsudkem ze dne 31.5.2012 č.j. 22A 188/2010-28, a to tak, že rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Tento rozsudek byl zrušen rozsudkem Nejvyššího správního soudu (dále jen NSS) ze dne 31.7.2013 č.j. 3 As 80/2012-21, který nabyl právní moci dne 9.8.2013. Tímto zrušujícím rozsudkem byla současně věc vrácena krajskému soudu k dalšímu řízení. V dalším řízení krajský soud, vázán závazným právním názorem vysloveným ve zrušujícím rozsudku NSS, přezkoumal napadené rozhodnutí a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění – dále jen s.ř.s.) a v souladu s dispoziční zásadou (§ 75 odst. 2 s.ř.s.) byl vázán žalobními body obsaženými v žalobě. Z obsahu správního spisu krajský soud zjistil, že žalobce podal dne 24.5.2007 námitky proti obsahu obnoveného katastrálního operátu k.ú. Staré Město u Frýdku-Místku. Po proběhnuvším správním řízení správní orgán I. stupně námitky týkající se výměry pozemků parc. č. 7307/3 a 7320/16 zamítl rozhodnutím ze dne 30.7.2007 č.j. OR 361/2007-802. V odvolacím řízení bylo toto rozhodnutí potvrzeno rozhodnutím žalovaného ze dne 19.10.2007 č.j. ZKI-O-93/344/2007/31. Toto rozhodnutí bylo zrušeno pro nepřezkoumatelnost rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 27.11.2008 č.j. 22Ca 423/2007-23, který nabyl právní moci dne 28.1.2009. Následně žalovaný zrušil prvostupňové rozhodnutí. V dalším řízení byl žalobce vyzván k předložení dokumentace k majetkovému vypořádání s původními vlastníky, které sám jako důkaz navrhl v odvolání. Na tuto výzvu žalobce nereagoval a požadované listiny nepředložil. V písemné žádosti o prodloužení lhůty ze dne 9.9.2009 žalobce navrhl, aby do spisu byly založeny nabývací tituly ke koupi jednotlivých částí pozemku parc. č. 7307/3, když tyto jsou bezpečně založeny v dokumentaci vedené správním orgánem I. stupně. Podle protokolu ze dne 9.2.2010 byl zástupce žalobce seznámen s obsahem správního spisu, byla mu objasněna změna výměry pozemku parc.č. 7307/3 existencí dvou geometrických plánů z roku 1984, kdy rozdíl mezi nimi je v šířce komunikace, která měla být vybudována na pozemku parc. č. 7307/3 a ve výměře. Rovněž bylo dohodnuto, že správní orgán provede zaměření skutečného stavu komunikace dle parc. č. 7307/3 a přilehlého chodníku za účasti zástupce žalobce. Ve spise je založen nákres s legendou ze dne 11.4.2010. Žalobce ve svém vyjádření ze dne 17.5.2010 namítl způsob zaměření pozemku parc. č. 7307/3, kdy byl zaměřen pouze skutečný stav vozovky a chodníku, které jsou na předmětném pozemku postaveny. Žalobce však tvrdí, že součástí stavby komunikace byla nejen vozovka a chodníky, ale také příkopy a vysvahování, jak jsou vidět v terénu. Ze skutečného zaměření vozovky a chodníku je zřejmé, že se příkopy a svahy (terénní úpravy, které byly součástí stavby komunikace) nacházejí z velké části na pozemcích jiných vlastníků. Z části se na pozemcích cizích vlastníků nachází i chodník. Takový stav je pro žalobce nepřijatelný, když v souvislosti s digitalizací byl připraven o část svých nemovitostí, které jsou součástí komunikace. Současně předložil správnímu orgánu vzorový příčný řez komunikace, z něhož je stavba komunikace patrna, tj. nejen vozovka, chodníky, ale i terénní úpravy. Žalobce navrhl důkaz spisem bývalého stavebního úřadu, aby byl ověřen skutečný rozsah stavby. Následně založil žalobce do spisu kopii stavebního povolení Okresního národního výboru Frýdek-Místek ze dne 26.2.1985 č.j. Dopr. 68-332/4a/85-Fi na stavbu příjezdové komunikace v areálu OSP o délce 585 metrů a šířce vozovky 8 metrů, jejíž součástí je souběžný chodník o šířce 2 metry, úprava křížení s polní drážkou, přeložka telefonního vedení, dopravní značení, odvodnění komunikace včetně propustků v k.ú. Staré Město (dále jen stavba). Na výzvu správního orgánu I. stupně sdělil Magistrát města Frýdku- Místku, že v archivu stavebního úřadu se nedochovala stavební dokumentace, ani stavební a kolaudační rozhodnutí ke stavbě. Dokumentaci se nepodařilo dohledat ani ve Státním okresním archivu ve Frýdku-Místku. Dne 30.6.2010 pod č.j.OR-361/2007-802-24 vydal správní orgán I. stupně rozhodnutí, kterým námitku žalobce proti nově určené výměře parc. č. 7307/3 (a parcely č. 7320/16) zamítl. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, o němž bylo rozhodnuto napadeným rozhodnutím žalovaného. Součástí správního spisu jsou mimo jiné dva geometrické plány k pozemku par. č. 7307/3 ze dne 9.11.1984 č. 024923-322, vyhotovené za účelem zaměření příjezdové komunikace pro OSP, kdy rozdíl mezi nimi je v tom, že jeden počítá s šířkou komunikace 17 m a uvádí výměru pozemku 8 940 m2. Druhý geometrický plán počítá s šířkou 13,5 m a výměra pozemku je 6 997 m2. Dále je ve spise geometrický plán ze dne 15.12.1991 vyhotovený pro účely oddělení parc. č. 7320/58, 7320/59, 7320/60, 7320/61, který uvádí u pozemku parc. č. 7307/3 výměru 9 089 m2. Ve spise je dále založen výkaz změn č. 22/89, v němž je evidována změna výměry pozemku parc. č. 7307/3 z 8 940 m2 na výměru 9 689 m2, a to v souvislosti s mapováním k.ú. Baška v roce 1989. Před vlastním posouzením věci považuje krajský soud za nutné zdůraznit charakter řízení, které je přezkoumáváno a v němž žalobce vznesl své námitky. Stalo se tak v rámci řízení o obnově katastrálního operátu, což je vyhotovení nového souboru geodetických informací ve formě grafického počítačového souboru a nového souboru popisných informací katastrálního operátu, přičemž tento proces obvykle probíhá v rozsahu vymezeného katastrálního území (§ 13 katastrálního zákona). Obnova katastrálního operátu „přepracováním“, která v letech 2006 – 2007 v katastrálním území proběhla, je činnost při vedení a správě katastru nemovitostí, jejímž účelem je ve smyslu ustanovení § 15 katastrálního zákona převést katastrální mapu z grafické formy do formy grafického počítačového souboru. Podle § 60 katastrální vyhlášky platí, že obnovený soubor geodetických informací se vyhotoví na podkladě a) výsledků zjišťování hranic, b) výsledků zeměměřických činností v polohovém bodovém poli a výsledků měření pro účely nového geometrického a polohového určení katastrálního území, pozemků, budov a dalších prvků polohopisu katastrální mapy, c) výsledků dřívějších zeměměřických činností dokumentovaných v katastru, pokud vyhovují z hlediska přesnosti a pokud je jejich využití účelné, d) výsledků zeměměřických činností vyznačených v dosavadním souboru geodetických informací v průběhu obnovy katastrálního operátu novým mapováním, e) dosavadní katastrální mapy a mapy dřívějších pozemkových evidencí, popřípadě upřesněných přídělových plánů, f) geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby, jedná-li se o další prvky polohopisu, anebo podle g) přečíslování parcel, pokud bylo provedeno. Jak již zdůraznil NSS ve zrušujícím rozsudku, podle ustanovení § 18 katastrálního zákona dále platí, že geodetické práce pro účely katastru slouží k vytváření měřických podkladů pro provádění změn v souboru geodetických informací platného katastru, obnovu souboru geodetických informací a vytyčování hranic pozemků. Geometrickým základem geodetických prací jsou body polohového bodového pole, určené v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální (tzn. „S-JTSK“). Změny v souboru geodetických informací lze zpracovat v jiném souřadnicovém systému v územích, kde plní funkci katastrální mapy dříve vyhotovená mapa v jiné zobrazovací soustavě. Podle ustanovení § 63 odst. 4 katastrální vyhlášky platí, že souřadnice lomových bodů hranic parcel analogové mapy a parcel zjednodušené evidence, souřadnice lomových bodů obvodů budov a obvodů vodních děl a souřadnice lomových bodů dalších prvků polohopisu se při obnově katastrálního operátu „přepracováním“ převezmou a) z registru souřadnic těchto bodů evidovaných v katastru, nebo se b) vypočtou z výsledků dřívějšího geodetického nebo fotogrammetrického určení polohopisu v S-JTSK nebo v původním souřadnicovém systému, ve kterém bylo provedeno číselné zaměření přepracovávané katastrální mapy, nebo se převezmou c) z výsledků měření dokumentovaných v záznamech podrobného měření změn v místním souřadnicovém systému; v případě dalších prvků polohopisu převezmou z geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby podle zvláštního právního předpisu, nebo c) určí vektorizací rastrových souborů analogových map v S-JTSK nebo v jiném souřadnicovém systému transformovaných do S-JTSK, u nichž je eliminována deformace mapy, anebo d) určí kartometrickou digitalizací, pokud nelze užít postup podle písmene c), přičemž souřadnice se transformují do S-JTSK po mapových listech nebo po blocích. Další pravidla postupů katastrálních orgánů jsou stanovena § 19 odst. 1 katastrální vyhlášky dokumentace výsledků šetření a měření pro vedení a obnovu souboru geodetických informací, včetně seznamu místního a pomístního názvosloví (dále jen "měřická dokumentace"), obsahuje výsledky zeměměřických činností při a) správě podrobného polohového bodového pole, b) zjišťování hranic a podrobném měření využívaném pro katastr, c) projednání místních a pomístních názvů, uspořádané podle katastrálních území. Ve smyslu ustanovení § 67 téže vyhlášky se pro účely katastru využívají zejména tyto výsledky zeměměřických činností ve veřejném zájmu ověřené podle zákona o zeměměřictví, a to konkrétně a) dokumentace o zřízení, obnovení nebo přemístění bodu podrobného polohového bodového pole, b) záznamy podrobného měření změn, c) geometrické plány a upřesněné přídělové plány, d) neměřické záznamy, e) výsledky podrobného měření pro obnovu katastrálního operátu a f) geodetická část dokumentace skutečného provedení stavby pro zobrazení dalších prvků polohopisu v katastrální mapě. V posuzované věci se žalovaný při odůvodnění změny, která nastala v rámci obnovy katastrálního operátu ve výměře předmětného pozemku, opírá zejména o rozpor v podkladech geodetické části katastrálního operátu převzatých z původní evidence nemovitostí, konkrétně o dva geometrické plány ze dne 9. 11. 1984, č. zakázky 024 923-322, které dokládají rozdílnou šířku předmětné komunikace, a tím pádem i rozdílnou výměru parc. č. 7307/3. První z těchto geometrických plánů, který dokládá šířku komunikace 13,5 m a výměru parc. č. 7307/3 v rozloze 6.997 m2, obsahuje jako přílohu zákres příjezdové komunikace, který je ve své šířce zvětšen o 3,5 m linií vyznačenou v zákresu červenou tužkou. Tato linie však – na rozdíl od černě vyznačené vyměřené hranice parcely – nezobrazuje žádné lomové body ani jejich čísla. Podkladem pro vyhotovení tohoto geometrického plánu je záznam o podrobném měření změn (ZPMZ) č. 105 (příloha č. 8), v němž je založen i seznam souřadnic a výšek s grafickým zobrazením těchto bodů v souřadnicovém systému JTSK. Jiná měřická dokumentace ke geometrickému plánu ze dne 9. 11. 1984, č. zakázky 024 923-322 není ve spisu obsažena, což není ani mezi stranami sporné. Jak již vyslovil NSS ve zrušujícím rozsudku, rozpor v těchto geometrických plánech byl správními orgány obou stupňů dostatečným způsobem vysvětlen. Z hlediska zeměměřičského představuje geometrický plán výstup komplexu různých dílčích geodetických činností, z nichž nejdůležitější je určení polohy vyměřovaného pozemku v síti souřadnicového systému JTSK a lokalizace hranic pozemku v terénu. K určení polohy pozemku, který uvedeným geometrickým plánem vznikl pro účely stavby přístupové komunikace do areálu OSP Frýdek-Místek (právního předchůdce žalobce), a souvisejícího údaje o jeho výměře, je třeba vycházet právě ze zaměření bodové sítě v terénu. Jestliže souřadnice bodového měření podle dochované měřické dokumentace odpovídají šířce komunikace 13,5 m, a nikoliv 17 m, pak ani pochybné zobrazení předmětné komunikace v zákresu přílohy geometrického plánu nezpůsobuje jeho nepoužitelnost. Údaj o výměře předmětné komunikace v rozloze 8.940 m2, který je uveden jak ve „druhém“ geometrickém plánu z 9. 11. 1984, tak i v souvisejícím výkazu změn č. 9/1985 jako součet výměr parc. č. 7307/3 ve dvou položkách (5.281 m2 + 3.659 m2), tak nemohl katastrální úřad použít při provádění obnovy souboru geodetických informací katastrálního operátu ve vztahu k předmětnému pozemku namísto dochované měřické dokumentace, která svědčí o zaměření předmětného pozemku ve výměře 6.997 m2. Opětovně se pak údaj rozlohy 8.940 m2 nesprávně objevuje také ve výkazu změn č. 22/8922/89 (příloha č. 22 k OR-361/2007- 802), neboť byl-li pozemek tímto údajem nesprávně zapsán v evidenci nemovitostí, pak se tento údaj opakovaně objevoval i v pozdějších zeměměřičských podkladech, které se ale týkaly jiných pozemků, než parc. č. 7307/3. Tato skutečnost však nic nemění na nesprávnosti původně vedené výměry a nijak nezpochybňuje důvodnost a správnost provedené opravy chyby v rámci obnovy katastrálního operátu. Žalobní bod č. 1) proto krajský soud v části týkající se nepřezkoumatelnosti závěrů správních orgánů ohledně změny výměry pozemku parc. č. 7307/3 v souvislosti s existencí dvou geometrických plánů ze dne 9.11.1984, důvodným neshledal. Změna výměry dotčeného pozemku nebyla způsobena převodem stávající evidence do formy grafického počítačového souboru, ale opravou dříve vzniklé chyby, jak správní orgány obou stupňů podrobně zdůvodnily ve svých rozhodnutích. V další části tohoto žalobního bodu pak žalobce namítl nevyhodnocení existence dalšího GP z roku 1991, který se prováděl podle skutečného měření a který stanovil výměru pozemku 9.089 m2. Ani v této části není žalobní bod č. 1) důvodný. Účelem pořízení tohoto GP bylo oddělení parcel parc. č. 7320/58, 7320/59, 7320/60, 7320/61. Podkladem tohoto geometrického plánu byl záznam podrobného měření změn č. 174, přičemž ve výkazu změn výměr podle evidence nemovitostí se výměra parcely č. 7307/3 zmenšila z 9.689 m2 na 9.089 m2. Prvostupňový orgán se v prvostupňovém rozhodnutí tímto podkladem dostatečně zabýval, přičemž naprosto logicky z něho dovodil určité závěry ve vztahu k výměře pozemku parc. č. 7320/16, neboť k této parcele se vztahovala měřická dokumentace, o níž se tento geometrický plán opíral (záznam podrobného měření změn č. 174). Žalovaný se v napadeném rozhodnutí již tímto geometrickým plánem nezabýval, neboť nebyl předmětem podaného odvolání. Tento postup žalovaného byl v souladu s ust. § 89 odst. 2 věty druhé správního řádu, podle které se správnost napadeného rozhodnutí přezkoumává jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem. K vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, popřípadě na jeho správnost, se nepřihlíží; tímto ustanovením není dotčeno právo na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem. Jakýkoliv jiný postup žalovaného by pak byl v rozporu se základními principy odvolacího řízení. Tento závěr vyslovil již NSS ve svém zrušujícím rozsudku a krajský soud se s ním plně ztotožňuje. Krajský soud neshledal důvodným ani druhý žalobní bod. Zaměření pozemku proběhlo zcela v souladu s obsahem protokolu ze dne 9.2.2010, kdy bylo dohodnuto za účasti zástupce žalobce provedení zaměření skutečného stavu vozovky a přilehlého chodníku. Ze strany žalobce nebyl vznesen požadavek ohledně širšího rozsahu zaměření, ani nebylo odůvodněno, proč by se tak mělo stát. Tímto dodatečným zaměřením pozemku parc. č. 7307/3 ze dne 11.4.2010 za účasti zástupce žalobce prvostupňový správní orgán odstranil případné pochybnosti vzniklé rozporem údajů v katastrálním operátu a současně tak bylo potvrzeno, že vynesení bodů z původní měřické dokumentace (ZPMZ 105) a porovnání se skutečným průběhem komunikace v terénu ukazuje, že zápis geodetických údajů obnoveného katastrálního operátu převážně odpovídá skutečnému průběhu komunikace v terénu, přičemž odchylky jsou zanedbatelné. O tom vypovídá i grafické zobrazení zaměření tohoto pozemku založené ve spisu. Tyto závěry učinil již NSS ve zrušujícím rozsudku, krajský soud se s nimi plně ztotožňuje a shodně má také za to, že prvostupňový správní orgán učinil vše pro to, aby odstranil rozpory v podkladech vyplývajících z obnovovaného souboru geodetických a popisných informací k předmětným pozemkům, takže zjistil skutkový stav bez důvodných pochybností a postupoval tak zcela v souladu s ust. § 3 správního řádu. Pro úplnost krajský soud k tomuto žalobnímu bodu podotýká, že pokud žalobce předložil podklady ze stavebního řízení, které se týkaly stavby předmětné komunikace (příčný řez tělesem komunikace) dokládající šířku komunikace, ztotožňuje se s názorem žalovaného, že se nejedná o podklad ve smyslu ust. § 60 katastrální vyhlášky, který by měl být zohledněn při provádění obnovy katastrálního operátu, ale naopak se jedná o doklad, který je z hlediska zeměměřického zcela irelevantní, a proto k němu nemohlo být přihlédnuto. V rámci tohoto žalobního bodu žalobce namítl také účelovost závěrů správních orgánů obou stupňů, když podle jeho mínění je příčinou zmenšené výměry pozemku skutečnost, že tento leží na hranici dvou katastrálních území. Důvodnost této žalobní námitky rovněž nebyla shledána. Nutno zdůraznit, že žalobce její obsah vymezil velmi obecně, ve svých tvrzeních setrval v rovině domněnky, svůj názor blíže nekonkretizuje. Ve stejně obecné rovině proto krajský soud k žalobní námitce uvádí, že z obsahu napadeného rozhodnutí je seznatelné, že digitalizace v katastrálním území Baška proběhla dříve, a to již v roce 2003. Platnost nového katastrálního operátu byla vyhlášena dne 4.6.2007. Podle ust. § 17 odst. 2 katastrálního zákona se dnem vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu používá tento obnovený katastrální operát. S ohledem na právní úpravu platnou v době provádění obnovy katastrálního operátu k.ú. Baška (§ 57 odst. 2 tehdy platné katastrální vyhlášky č. 190/1996 Sb.) se neprováděla v rámci obnovy katastru revize průběhu hranice katastrálního území. Podle žalovaného se průběh hranice mezi oběma katastrálními územími od roku 1989 nijak nezměnil. Žalobce tyto závěry žalovaného svým obecným tvrzením nijak nezpochybnil. Poslední žalobní námitka směřuje proti nevyhovění návrhu na dohledání dokumentace vztahující se k nabývání pozemků, ze kterých byl vytvořen pozemek parc. č. 7307/3. Tato žalobní námitka je nedůvodná a neodpovídá obsahu správního spisu, neboť požadovaná dokumentace je jeho součástí. Skutečnost, že tyto podklady zůstaly správními orgány nevyhodnoceny, nezakládá nezákonnost či nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, neboť z důvodů již shora rozvedených se jedná o podklady, které na základě již výše uvedené právní úpravy nemohou mít v rámci obnovy katastrálního operátu ani v rámci zeměměřických výstupů žádnou právní relevanci. Jelikož krajský soud neshledal žádnou žalobní námitku důvodnou, žalobu podle ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., když procesně úspěšný žalovaný se nároku na náhradu nákladů řízení vzdal.